Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II


II.
Odůvodnění
Obecná část:
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh vyhlášky novelizuje stávající vyhlášku č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů.
Přijetí návrhu vyhlášky je nezbytné z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací (dále jen „Směrnice“). Jedná se o provedení zákonného zmocnění obsaženého v § 22c odst. 7. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění sněmovního tisku 488, kterým je tento zákon novelizován (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“). Novelizovaná vyhláška obsahuje v souladu s rozšířeným zákonným zmocněním způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného.
Návrh dále obsahuje věcné parametrické úpravy spočívající především v zohlednění skutečnosti, že od 1. 1. 2024 jsou platným zněním zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kterou dochází k rušení tzv. velkých technických průkazů (osvědčení o registraci vozidla, II. část).
Návrh novely vyhlášky reaguje též na rozšíření zákonného zmocnění v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které je prováděno v rámci „konsolidačního balíčku“ a které umožňuje provozovateli systému elektronického mýtného využívat data z registru silničních vozidel pro účely registrace vozidel do systému elektronického mýta a pro účely určování emisní třídy CO2 vozidel.
V neposlední řadě návrh novely vyhlášky reaguje na reálné zahájení provozování elektronické služby evropského mýta (dále jen „EETS“), když v souvislosti s provozem vozidel v režimu této služby bylo nutné upravit související povinnosti provozovatelů vozidel a provozovatele systému elektronického mýta tak, aby znění vyhlášky reflektovalo na potřebu úplného vedení evidence údajů o mýtném včetně zahrnutí vozidel v režimu EETS, do kterého jsou vozidla registrována na základě Prohlášení o EETS resp. na základě smlouvy mezi provozovatelem systému elektronického mýtného a poskytovatelem služby evropského mýtného.
V souvislosti se zavedením tzv. čtvrté složky mýtného, reflektujícího náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2, je novelizovaným znění vyhlášky určeno jaká opatření, resp. náklady na jejich realizaci, lze vztáhnout oproti vybírané částce za emise CO2. Z důvodů budoucího propočtu vážené mýtné sazby a v souvislosti se zákonem č. 184/2023 Sb., kterým byl změněn zákon o pozemních komunikacích v předchozím znění v souvislosti s transformací ŘSD ČR na státní podnik, je potom precizováno též znění § 15a, § 15b a § 16.
V poslední řadě je přijetí návrhu nezbytné z důvodu změn v rozsahu nově zprovozněných úseků dálnic v průběhu roku 2023 a první poloviny roku 2024. Jedná se také o změny délek vybraných úseků silnic I. třídy, jejichž délka bude změněna v důsledku výstavby obchvatů měst a obcí. Úseky dálnic, jejichž zprovoznění je plánováno až na prosinec roku 2024, budou navrhovány pro výkonové zpoplatnění až v následující novele vyhlášky s plánovanou účinností od 1. prosince 2024, jelikož je potřebné zajistit, aby dálnice mohla být zpoplatněna od okamžiku jejího uvedení do plnohodnotného užívání.  
Dálnice s aktuálním plánem zprovoznění v roce 2023 a v průběhu prvního pololetí roku 2024, dosud ve vyhlášce nezahrnuté, podléhající výkonovému zpoplatnění od data jejich uvedení do předčasného užívání v plném profilu (4 jízdní pruhy):

	Pozemní komunikace
	Úsek
	Délka [km] 

	D6
	Krupá přeložka (km 41 – km 48)
	6,5

	D7
	Chlumčany zkapacitnění 
	4,4

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem o pozemních komunikacích
Návrh vyhlášky byl zpracován v souladu se zákonným zmocněním obsaženým zákona o pozemních komunikacích. Návrh je v souladu se zákonným zmocněním k vydání vyhlášky, konkrétně uvedeném v § 20 odst. 1, §22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), §22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, resp. § 46 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Meze zákonného zmocnění nebyly překročeny.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh vyhlášky není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, naopak zajišťuje souladu se Směrnicí (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací). Pravidlo podmiňující výši sazeb / výběru ve vztahu k nákladům, které jsou do zpoplatněných komunikací vkládány, nebude též porušeno, neboť v uplynulých letech se do infrastruktury zpoplatněných pozemních komunikací vynakládá výrazně více finančních prostředků, než bylo v posledním zpracovaném propočtu kalkulováno. Na oblast dotčenou předloženým návrhem vyhlášky se žádné mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nevztahují.
4. Zhodnocení finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na hospodářské subjekty
Návrh vyhlášky má pozitivní dopad na příjmy rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který je podle ustanovení § 20 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích příjemcem peněžních prostředků získaných ze zpoplatnění, jakkoliv samotná výše mýtných sazeb není přímo upravována tímto prováděcím předpisem, ale je upravena v nařízení vlády, které je v souvislosti s přijetím novely zákona o pozemních komunikacích připravováno paralelně.
5. Zhodnocení sociálního dopadu navrhované právní úpravy
Navržené změny budou mít sociální dopad, jelikož zavedení tzv. čtvrté složky mýtného dojde nutně k navýšení celkových mýtných sazeb, což povede i ke zdražení přepravních služeb v silniční nákladní dopravě využívající zpoplatněné pozemní komunikace. Celkové navýšení však bylo na úrovni návrhu související novely nařízení vlády zvoleno relativně nízké tak, aby sociální dopady, včetně sociálně slabší skupiny obyvatel, byly únosné. Objem předpokládaného navýšení byl součástí vládní strategie pro konsolidaci veřejných rozpočtů. Návrh představuje pozitivní dopad na životní prostředí, když dochází k navýšení plateb za zpoplatněné pozemní komunikace zohledňujícího emisní třídy CO2 vozidel a motivující dopravce k rychlejší obnově vozidlového parku směrem k ekologičtějším vozidlům. Návrh nemá vliv na rovnost žen a mužů ani národnostní menšiny.
6. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska korupčních rizik
Návrh vyhlášky nerozšiřuje ani nezpřesňuje pravomoci orgánů veřejné správy. Výše sazeb mýtného je stanovena shodně pro celou Českou republiku, a to nařízením vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, ve znění pozdějších předpisů. Návrh novely vyhlášky upravuje výhradně technické aspekty výkonového zpoplatnění. Z těchto důvodů nedochází předloženým návrhem vyhlášky ke zvýšení korupčního rizika.
7. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska zákazu diskriminace
Návrh vyhlášky upravuje výhradně technické aspekty výkonového zpoplatnění. Nepředstavuje tedy právní úpravu, která by přímo či nepřímo zakládala jakoukoli diskriminaci.
8. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky upravuje výhradně technické aspekty výkonového zpoplatnění. V rozsahu údajů nezbytných k evidenci vozidla v systému elektronického mýtného návrh nerozšiřuje potřebné údaje oproti současnému stavu, pouze mění způsob jejich vyzískávání možností čerpání vybraných dat přímo z registru silničního vozidel, avšak pouze v rozsahu zákonného zmocnění. Nemá tedy žádné dopady do sféry ochrany soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska dopadů na bezpečnost a obranu státu
Návrh vyhlášky upravuje výhradně technické aspekty výkonového zpoplatnění. Nemá tedy žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
10. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska dopadů na rodiny, zejména na plnění funkce rodiny
Návrh novely vyhlášky upravuje výhradně technické aspekty výkonového zpoplatnění. Nemá tedy žádné dopady na plnění funkce rodiny nad rámec výše identifikovaných celospolečenských sociálních dopadů.
11. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh novely vyhlášky upravuje výhradně technické aspekty výkonového zpoplatnění. Nemá tedy žádné územní dopady, ani dopady na územní samosprávné celky nad rámec výše identifikovaných celospolečenských sociálních dopadů. 
12. Zhodnocení navrhované právní úpravy se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Návrh vyhlášky je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy a jejich vazby na digitální agendu. V souvislosti s provedenými změnami v rozsahu zákonného zmocnění pro čerpání dat z registru silničních vozidel pro účely registrace vozidel do systému elektronického mýtného a pro účely určování emisní třídy CO2 vozidel se v případě vozidel registrovaných v ČR sníží množství údajů, které je nutné předávat a zpracovávat ručně, když část z nich lze přímo převzít právě z registru silničních vozidel. V rámci zásad digitálně přívětivé legislativy je návrh vyhlášky v souladu s: zásadou budování přednostně digitálních služeb, zásadou budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením, zásadou ochrany osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby, zásadou uživatelské přívětivosti. 


Zvláštní část:

K čl. I. 

K č. I. bod 1.
V souvislosti s provedením způsobu určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického dle § 22c odst. 7. zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024, ustanovení tohoto odstavce nejen upřesňuje způsob provádění evidence údajů o mýtném ve vztahu určení emisní třídy CO2 vozidla, ale též v této souvislosti je do vyhlášky navrhováno využití legislativní zkratky dlouhodobě zavedené v § 22c odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích pro lepší vnitřní koherenci obou právních předpisů.

K čl. I. bod 2.
Navrhuje se zrušení části ustanovení ve věci prokázání úhrady mýtného z důvodu, že ustanovení o prokázání úhrady mýtného je přímo provedeno v § 22c odst. 1 písm. f) a § 22e odst. 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích. Tímto zákonným ustanovením je transponováno ustanovení článku 7j odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, ve znění pozdějších předpisů přímo na úroveň zákona a tudíž jeho další ponechání ve vyhlášce není možné zachovat. Související zákonné zmocnění pro úpravu této problematiky bylo v zákoně o pozemních komunikacích sice zachováno, nicméně předpokládá se, že bude odstraněno v rámci jeho další technické novely.

K čl. I. bod 3.
Navrhuje se nové písmeno, jehož znění je v souladu se zmocněním v § 22c odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného.

K čl. I. bod 4.
Název nadpisu § 5 se upřesňuje, aby korespondoval s § 22c odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, kde provozovatel systému elektronického mýtného je povinen vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen „evidence údajů o mýtném“). Nadpis tak upřesňuje, že se jedná o způsob provádění evidence údajů o mýtném, nikoliv způsob provádění evidence v systému elektronického mýtného pro lepší vnitřní koherenci obou právních předpisů.

K čl. I. bod 5.
Jedná se o upřesnění terminologie, kdy se využívá zákonem o pozemních komunikacích zavedená legislativní zkratka namísto konstatování, že se jedná se o evidenci v systému elektronického mýtného, když se fakticky jedná o evidenci údajů o mýtném. Uvedené je potřebné provést pro lepší vnitřní koherenci obou právních předpisů.

K čl. I. bod 6.
V souvislosti se změnou zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1.1.2024 se ruší povinnost vystavovat k vozidlu osvědčení o registraci vozidla, II. část (tzv. velký technický průkaz). V této souvislosti je třeba upravit i všechny právní předpisy, které se na velký technický průkaz odkazují. Nově se tak pro účel evidence údajů o mýtném bude využívat pouze osvědčení o registraci vozidla, I. část (tzv. malý technický průkaz) či v případě vozidel registrovaných mimo území EU obdobný doklad, kterým bude doklad o provedené registraci vozidla na území státu mimo EU dle právní úpravy nečlenské země EU. Podrobnosti k dokladům, které lze pro registraci vozidel do SEM neregistrovaných na území EU stanoví provozovatelem systému elektronického mýta v obchodních podmínkách nebo jiném relevantním dokumentu, který nemusí mít povahu právního předpisu. Údaj o pokoveném čelním skle je nezbytné i nadále doložit jiným vhodným způsobem pro účel přidělení správného typu elektronického zařízení. Fyzické předkládání dokladu je vhodné zachovat, jelikož jeho držitel tím fakticky prokazuje do určité míry svou příslušnost k vozidlu dané registrační značky v situaci, kdy žádá o registraci do systému elektronického mýta. Jakkoliv bude mít provozovatel systému elektronického mýta možnost získávat data o vozidlech registrovaných v ČR přímo z registru silničních vozidel, není žádoucí připustit situaci, kdy do systému mohlo být přihlášeno (v režimu placení mýtného předem) vozidlo pouze na základě sdělení registrační značky vozidla. Povinnost předkládat fyzický doklad, resp. jeho kopii, by i při vyloučení této povinnosti pro vozidla registrovaná na území ČR musela být zachována pro vozidla zahraniční, přičemž však je žádoucí, aby fyzická kontrola příslušnosti osoby, která provádí registraci do systému elektronického mýta, byla prováděna oproti kopii dokladu v případě všech vozidel v systému elektronického mýta.  

K čl. I. bod 7.
Ustanovení § 5 odst. 3 vyhlášky vychází z novely § 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, s předpokládanou účinností k 1. březnu 2024, kde je nově rozšířeno oprávnění pro provozovatele elektronického mýtného čerpat údaje z tohoto registru potřebné pro evidenci údajů o mýtném v systému, které budou vydány automatizovaně z registru silničních vozidel v rozsahu zde evidovaných vozidel, tj. vozidel registrovaných v ČR. Na základě automatizovaného vydání těchto údajů z registru silničních vozidel pak provozovatel systému elektronického mýtného provede evidenci údajů o mýtném rovněž v rozsahu vydaných údajů, čímž je zajištěna koherence způsobu evidence vozidla v SEM se zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální službu, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení se neuplatní pro vozidla registrovaná mimo území ČR, jelikož data ze zahraničních registrů není možné vytěžovat pro účely evidence vozidel v systému elektronického mýtného.
Ustanovení § 5 odst. 4. vyhlášky vychází z povinností vyplývajících z článku 7c odst. 1 a článku 7ga odst. 2 Směrnice, ve smyslu povinného zavedení poplatku za externí náklad CO2 a související nezbytné stanovení emisní třídy CO2 č. 1 - č. 5 pro každý typ vozidla s největší povolenou hmotností větší než 3,5 tuny, vyjma vozidel na elektrický a vodíkový pohon s největší povolenou hmotností do 4,25 tuny, které jsou osvobozena od zpoplatnění dle § 20a odst. 1 písm. o) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024. Emisní třída CO2 se určí na základě uvedeného v písm. a) až d), která se následně zapíše se do evidence údajů o mýtném. Systém určování emisní třídy CO2 vozidel musí být na základě Směrnice shodný ve všech členských státech EU. V případě poskytovatelů EETS, kteří poskytují služby na území více členských států EU je pak logické, že k určení emisní třídy CO2 dochází z jejich úrovně a ve vztahu ke každému u nich registrovaného vozidla pouze jednou pro území všech členských států. Za tímto účelem je aplikace pravidel obsažených v novelizovaném § 5 vyhlášky vyloučena § 18a navrhované novely vyhlášky. V případě vozidel registrovaných na národní úrovni provozovatelem systému elektronického mýta se pak emisní třída CO2 určuje v posloupnosti dle písm. a) - d) v návaznosti na skutečnost, zda informace, které jsou dle příslušného ustanovení vyhlášky vyzískány, obsahují či neobsahují údaje nezbytné k určení emisní třídy CO2 vozidla. Pro určení emisní třídy CO2 vozidla je přitom nezbytné zjistit specifické množství emisí CO2 (g/tkm), datum první registrace vozidla a jeho podskupinu tak, jak je definována nařízením komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011, resp. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES. Nejsou-li všechny tyto údaje obsaženy v registru silničních vozidel, pak je povinností provozovatele vozidla doložit další doklady, z nichž je možné údaje zjistit.

K čl. I. bod 8.
Navrhovaný nadpis upřesňuje formulaci termínu evidence na evidence údajů o mýtném. Jedná se o upřesnění terminologie, kdy se využívá zákonem o pozemních komunikacích zavedená legislativní zkratka. Uvedené je potřebné provést pro lepší vnitřní koherenci obou právních předpisů. 

K čl. I. bod 9.
V ustanovení je upřesněn postup při odhlášení vozidla ze systému elektronického mýtného v souvislosti se změnou zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1.1.2024, kterou se ruší povinnost vystavovat k vozidlu osvědčení o registraci vozidla, II. část (tzv. velký technický průkaz). V této souvislosti je třeba upravit i všechny právní předpisy, které se na velký technický průkaz odkazují. Ostatní části ustanovení jsou touto změnou nedotčeny, když i nadále je třeba zachovat povinnost prokázat odhlašovatelem jeho příslušnost k uvedenému právnímu jednání způsobem, který je dlouhodobě osvědčen a v rámci systému elektronického mýtného funguje. Pro vyloučení pochybností se v této části odůvodnění uvádí, že odhlášení vozidla ze systému elektronického mýtného je možné kdykoliv bez ohledu na skutečnost, zda vozidlo bylo vyjmuto z registru silničních vozidel.

K čl. I. bod 10.
Z nadpisu § 9 se vypouští způsob prokázání úhrady mýtného, který je přímo stanoven v § 22c odst. 1 písm. f) a § 22e odst. 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024, viz též obsáhlejší odůvodnění v zvláštní části čl. I. bod 2.

K čl. I. bod 11.
Odstavec 3 § 9 se zrušuje z důvodu přímého stanovení způsobu prokázání úhrady mýtného v § 22c odst. 1 písm. f) a § 22e odst. 2 písm. d) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024, viz též obsáhlejší odůvodnění v zvláštní části k čl. I. bod 2.

K čl. I. bod 12.
Znění navrhovaného ustanovení odráží reálný postup řidiče vozidla při nastavení údajů do elektronického zařízení, kdy řidič vozidla pouze nastavuje na elektronickém zařízení počet všech náprav, a to způsobem uvedeným v návodu bez nutné vazby na údaje z technického průkazu. Uvedené ustanovení pak reflektuje mj. i na  změnu zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1.1.2024, kterou se ruší povinnost vystavovat k vozidlu osvědčení o registraci vozidla, II. část (tzv. velký technický průkaz).

K čl. I. bod 13.
Ustanovení se rozšiřuje i na provozovatele vozidel s elektronickým zařízením, které obdrželi od poskytovatele EETS. Nově tak vzniká povinnost řidičů s elektronickým zařízením od poskytovatele evropské služby mýtného hlásit zjištěné vady nebo nedostatky ve fungování elektronického zařízení svému smluvnímu partnerovi.

K čl. I. bod 14.
Název § 15 byl upraven tak, aby byl v souladu se zněním § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, ve znění od 1. března 2024.

K čl. I. bod 15.
Nové znění § 15 odst. 2 zajišťuje, úplnou koherenci definice nákladů na údržbu a opravy zpoplatněných komunikací, které jsou stanoveny ve vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Výčet nákladů, které spadají pod údržbu, je uveden v § 15 písm. a) až d). Tato změna souvisí též s aplikací zákona č. 184/2023, na základě které dochází od 1.1.2024 ke změně právní formy ŘSD ČR na státní podnik, kde musí být zajištěna výše platby právě pro provádění údržby a oprav vozovek mechanismem stanoveným v samostatné vyhlášce k provedení příslušného ustanovení zákona o pozemních komunikacích, kdy právě výše této platby je optimálně využitelná i pro definici nákladů na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací v souladu se Směrnicí.

K čl. I. bod 16. a 17.
Ustanovení bylo upraveno v souladu se zněním článku 2 odst. 3 směrnice 1999/62 ve znění směrnice 362/2022, kde výpočet nákladů na výstavbu pozemních komunikací se bude vztahovat k datu aktualizace výpočtu nákladů, nikoliv ke dni nabití účinnosti této vyhlášky, která nastala již 1. 1. 2013 a jejíž současné znění by již nebylo využitelné pro příští aktualizaci vážené mýtné sazby. Navrhované znění tohoto ustanovení zajišťuje jeho dlouhodobou využitelnost i při opakovaných propočtech vážené mýtné sazby.

K čl. I. bod 18.
Název § 15a byl upraven tak, aby byl v souladu se zněním § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024.

K čl. I. bod 19. a 20.
Navrhuje se terminologické upřesnění, aby bylo v souladu se zněním § 22 odst. 1. písm. b) zákona o pozemních komunikacích účinném od 1. března 2024.

K čl. I. bod 21.
Název § 15b byl změněn tak, aby byl v souladu se zněním § 22 odst. 1 a § 22 odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024.

K čl. I. bod 22. a 23.
Navrhuje se terminologické upřesnění znění ustanovení tak, aby bylo v souladu se zněním § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024.

K čl. I. bod 24.
Nový § 15c zahrnuje popis nákladů, které jsou započitatelné v důsledku emisí CO2 produkovanými při provozu vozidel na zpoplatněných komunikacích, když právě návratnost těchto nákladů má být uložením mýtného alespoň částečně dosažena. Do návrhu vyhlášky byly náklady na tato opatření doplněny z důvodu zavedení nového poplatku za externí náklad emisí CO2, který je uveden v § 22 odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024. Struktura nového § 15c je navržena stejným způsobem jako u § 15, §15a a 15b, kde jsou v § 15c písm. a)-f) stanoveny započitatelné náklady vyvolané emisemi CO2 při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena.

K čl. I. bod 25.
Nadpis § 16 je upraven tak, aby byl v souladu s § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024.

K čl. I. bod 26.
Znění § 16 bylo upraveno tak, aby jeho znění bylo v souladu s § 22 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, ve znění účinném od 1. března 2024, a navrhovaných změn v souvislosti s uvedením nového § 15c za současný § 15, § 15a a § 15b.

K čl. I. bod 27.
Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného vychází z článku 7ga odst. 2 Směrnice, kde jsou definovány emisní třídy CO2 vozidel a pravidla stanovující provozovateli systému elektronického mýtného, resp. EETS poskytovatele, pro jejich znovu určení po uplynutí 6 let od data první registrace vozidla. Pro určení emisní třídy CO2 vozidla je nutné nejprve vyhodnotit, zda vozidlo má či nemá nárok na určení emisní třídy CO2 č. 5. Takovým vozidlem může v souladu se Směrnicí být pouze vozidlo s nulovými emisemi, kterým v praxi může být pouze vozidlo využívající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík. V případě ostatních paliv, resp. jejich kombinací je potřebné vyhodnotit, zda vozidlo je zařaditelné do jedné z podskupin vozidel, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 bodu 1. přílohy I. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES. Dále pak je pro určení emisní třídy CO2 nutné zjistit datum první registrace vozidla a specifické hodnoty emisí CO2 vozidla uváděné v jednotkách gram/tunokilometr (g/tkm).  Emisní třída vozidla je pak určena dle přílohy č. 3 návrhu vyhlášky, kde jsou uvedena období, ve kterých došlo k první registraci vozidla a hraniční hodnoty specifických emisí pro jednotlivé podskupiny vozidel. Vozidlo se přiřadí k jednotlivé emisní třídě CO2 tak, že jeho konkrétní hodnota specifických emisí se porovná s hraničními hodnotami specifických emisí pro jednotlivé emisní třídy CO2 dané podskupiny vozidel. Požadavek směrnice na překvalifikaci emisní třídy CO2 č. 2 a č. 3 vozidla po šesti letech od jeho první registrace je uvedena přímo na konci článku 7ga odst. 2 Směrnice, přičemž z přímého odkazu na toto ustanovení je zřejmé, že tato povinnost je jak povinností provozovatele systému elektronického mýta, tak i povinností poskytovatele EETS. Odstavec 3 pak stanoví, že není-li vozidlo přiřaditelné pro emisní třídy CO2 postupem dle odstavce 1 nebo 2, určí se mu emisní třída CO2 č.1, jelikož každé vozidlo v SEM musí mít určenu emisní třídu CO2. Emisní třída CO2  č. 1 se určí též vozidlu, u něhož nebyl provozovatel vozidla schopen prokázat nárok na lepší emisní třídu CO2.

K čl. I. bod 28., 29., 30. a 31.
Navržena úprava terminologie s terminologií zavedenou zákonem o pozemních komunikacích a upřesnění výčtu paragrafů v souladu s návrhem vyhlášky.

K čl. I. bod 32.
Jedná se o výčet ustanovení, na které se nevztahují v nich adresované povinnosti pro ty provozovatele vozidel, kteří mají uzavřenou smlouvu výhradně s poskytovatelem evropského mýtného. Daná ustanovení je nezbytné vyloučit pro vozidla registrovaná výhradně u poskytovatelů evropského mýtného (dále též jen „EETS“), jelikož se jedná o vozidla, u nichž jsou v evidenci údajů o mýtném evidovány údaje získávané na základě informací předávaných EETS poskytovatelem, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného a pro provozovatele SEM není rozhodný způsob vyzískání potřebných údajů ani režim placení, který má EETS poskytovatel sjednán se svými klienty, stejně jako nemůže nad rámec provozních aspektů regulovat způsoby nakládání s elektronickým zařízením (palubní jednotkou vydanou EETS poskytovatelem). Zároveň toto ustanovení stanoví povinnost pro provozovatele systému elektronického mýtného provést a vést evidenci údajů o mýtném ve vztahu k těmto vozidlům na základě těch údajů, které provozovateli systému elektronického mýtného poskytl poskytovatel evropského mýtného. Předmětné ustanovení zároveň pokrývá i fakticky se vyskytující situaci, kdy provozovatel vozidla disponuje jak elektronickým zařízení vydaným provozovatelem systému elektronického mýta (národní palubní jednotka), tak elektronickým zařízení vydaným EETS poskytovatelem, přičemž v tomto případě je vozidlo fakticky v evidenci o mýtném vedeno 2x s patřičným příznakem „registrátora“ s tím, že při jízdě může fakticky využít konkrétní elektronické zařízení dle své volby.

K čl. I bod 33.
Stávající příloha č. 1 se nahrazuje za novou a je rozšířena o úseky dálnic zprovozněné v prvním pololetí roku 2024, které jsou uvedeny v obecné části. 
Stávající příloha č. 2 se také nahrazuje za novou z důvodu změny délek úseků vybraných silnic I. třídy z důvodu výstavby obchvatů měst.

K čl. I. bod 34.
Příloha č. 3 slouží ve spojení s postupem dle §16a k určení emisní třídy CO2 konkrétního vozidla. Emisní třída vozidla je pak určena dle přílohy č. 3 návrhu vyhlášky, kde jsou uvedena období, ve kterých došlo k první registraci vozidla a hraniční hodnoty specifických emisí pro jednotlivé podskupiny vozidel. Vozidlo se přiřadí k jednotlivé emisní třídě CO2 tak, že jeho konkrétní hodnota specifických emisí se porovná s hraničními hodnotami specifických emisí pro jednotlivé emisní třídy CO2 dané podskupiny vozidel. V případě povinného přehodnocení emisní třídy CO2 vozidla po uplynutí 6 let od data jeho první registrace v souladu s čl. 7ga odst. 2 Směrnice se tato období využijí pro postup, kterým provozovatel systému elektronického mýta resp. EETS poskytovatel přehodnocuje emisní třídu CO2 vozidla.
Příloha č. 3 vychází materiálu DG MOVE Evropské komise s názvem „Thresholds of CO2 emission classes“, vypracovaného dne 1. 2. 2023, kde jsou u jednotlivých podskupin vozidel dle nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011, v platném znění, uvedené hraniční hodnoty specifických emisí CO2 pro určení emisních tříd CO2 vozidel. Na základě zjištění údajů o podskupině vozidla, jeho specifických emisí CO2 a data jeho první registrace, lze přiřadit vozidlo pod jednu z emisních tříd CO2 definovaných v článku 7ga odst. 2 Směrnice.


K čl. II.
Účinnost návrhu vyhlášky je navržena na 1. března 2024 z důvodu souladu s účinností novely zákona o pozemních komunikacích, která je taktéž navržena na 1. března 2024. Navržená účinnost vyhlášky je v souladu s transpoziční lhůtou Směrnice. Účinnost přílohy 1 i přílohy 2 je taktéž navržena na 1. března 2024. Pro výběr mýtného na nových úsecích zpoplatněných pozemních komunikacích je ještě nezbytné provést označení dopravním značením (E 11d a E 11c dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 294/2015 Sb.). Obsahem navrhované novely vyhlášky jsou též úseky pozemních komunikací, které mají být zprovozněné v prvním pololetí roku 2024, přičemž k zahájení výběru mýtného na nich dojde až okamžikem uvedení do jejich předčasného užívání v plném šířkovém uspořádání.
3