Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCY2C2AHB najdete zde
I.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Tento materiál je předkládán v návaznosti na novelizovaný zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 349/2023 Sb., který nabude účinnosti dne 1.3.2024, dále jen „zákon o pozemních komunikacích“. Předkládaný legislativní materiál obsahuje návrh vyhlášky, která novelizuje stávající vyhlášku č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Uvedená vyhláška provádí zákon o pozemních komunikacích a její přijetí je tak nezbytné s účinností od shodného data, tj. od 1.3.2024.
Přijetí návrhu je nezbytné z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací, do zákona o pozemních komunikacích a jeho prováděcích právních předpisů a dále z důvodu změn v rozsahu pozemních komunikací, jejichž užití podléhá povinnosti uhradit mýtné (dále jen „zpoplatněné pozemní komunikace“). Návrh dále obsahuje věcné parametrické úpravy spočívající především v zohlednění skutečnosti, že od 1. 1. 2024 jsou platným zněním zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rušeny tzv. velké technické průkazy.
Návrh novely vyhlášky reaguje též na rozšíření zákonného zmocnění v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které bylo přijato v rámci zákona č. 349/2023 Sb., a které umožňuje provozovateli systému elektronického mýtného využívat data z registru silničních vozidel pro účely registrace vozidel do systému elektronického mýta a pro účely určování emisní třídy CO2 vozidel.
V neposlední řadě návrh novely vyhlášky reaguje na reálné zahájení provozování elektronické služby evropského mýta (EETS), když v souvislosti s provozem vozidel v režimu této služby bylo nutné upravit související povinnosti provozovatelů vozidel a provozovatele systému elektronického mýta tak, aby znění vyhlášky reflektovalo na potřebu úplného vedení evidence údajů o mýtném včetně zahrnutí vozidel v režimu EETS, do kterého jsou vozidla registrována na základě Prohlášení o EETS resp. na základě smlouvy mezi provozovatelem systému elektronického mýtného a poskytovatelem služby evropského mýtného.
V souvislosti se zavedením tzv. čtvrté složky mýtného, reflektujícího náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích emisemi CO2, je novelizovaným znění vyhlášky určeno jaká opatření, resp. náklady na jejich realizaci, lze vztáhnout oproti vybírané částce za emise CO2. Z důvodů budoucího propočtu vážené mýtné sazby a v souvislosti se zákonem č. 184/2023 Sb., kterým byl změněn zákon o pozemních komunikacích v předchozím znění v souvislosti s transformací ŘSD ČR na státní podnik, je potom precizováno též znění § 15a, § 15b a § 16.
Změny v rozsahu zpoplatněných pozemních komunikací spočívají v nově zprovozněných úsecích dálnic a změny délek úseků silnic I. třídy z důvodu výstavby obchvatů měst a obcí, které byly zprovozněny v průběhu roku 2023 a u nichž se předpokládá uvedení do provozu v první polovině roku 2024.
Návrh byl vypracován v souladu s ústavním pořádkem České republiky a se zákonem o pozemních komunikacích, k jehož provedení je navržen. Není v rozporu s právními předpisy Evropské unie. Navržené změny budou mít mírný sociální dopad z důvodu zavedení poplatku za externí náklad CO2, který zvýší, prostřednictvím související novely nařízení vlády č. 240/2014 Sb. o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném, současný výnos z mýtného v úhrnu předpokládaných cca o 15 %. Z toho lze vyvodit, že nastane mírné zvýšení cen přepravy, které budou mít i mírný dopad na podnikatelskou sféru. Zavedení poplatku za externí náklad CO2 bude mít mírně pozitivní dopad na životní prostředí. Shodně lze charakterizovat dopad na rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Administrativní zátěž se zavedením poplatku za externí náklad CO2 a s rozšířením rozsahu zpoplatněných komunikací nemění, nedochází k dopadům na rovnost mužů a žen, národnostní menšiny nebo sociálně slabší skupiny obyvatel. Návrh nezakládá korupční rizika.
S ohledem na skutečnost, že návrh vyhlášky obsahuje výhradně parametrické změny vyplývající ze zmocňovacích ustanovení novelizovaného znění zákona o pozemních komunikacích a provedení ustanovení ve věci určení způsobu emisní třídy CO2 u vozidel, nebylo v souladu s částí 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) pro navržené změny hodnocení dopadů regulace zpracováno, pro což byla udělena výjimka ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády nad rámec schváleného Plánu vyhlášek na rok 2023, když zařazení vyhlášky do původního plánu nebylo objektivně možné, neboť nebylo zřejmé, jakým způsobem dojde k transpozici Směrnice do vnitrostátního právního řádu.
Nesouhlasná stanoviska Hospodářské komory České republiky, na kterých trvá, jsou uvedena v tabulce vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení. Ostatní připomínky byly v rámci meziresortního připomínkového řízení vypořádány.
Stránka 2 z 2