Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCYFHR94K najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
596/0
Návrh poslanců Víta Rakušana, Petra Fialy, Mariana Jurečky, Markéty
Pekarové Adamové, Ivana Bartoše, Josefa Cogana, Marka Bendy, Aleše
Dufka, Jana Jakoba, Jakuba Michálka, Lucie Potůčkové, Evy Decroix,
Jiřího Navrátila, Michala Zuny a Olgy Richterové na vydání zákona,
kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony
Zástupce předkladatele: Rakušan V. a další
Doručeno poslancům: 7. prosince 2023 v 15:27
Návrh
ZÁKON
ze dne ….…….……. 2024,
kterým se mění zákon o správě voleb a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o správě voleb
Čl. I
Zákon č. …/…. Sb., o správě voleb, se mění takto:
1. V § 5 odst. 3 větě první se za slova „hlasování ve zvláštním volebním okrsku“ vkládají
slova „, o možnosti korespondenčního hlasování“.
2. V § 17 písm. b) se za slova „způsobu hlasování,“ vkládají slova „včetně
korespondenčního hlasování,“.
3. V § 17 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) zajišťuje korespondenční hlasování,“.
Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k).
4. V § 19 odst. 3 písm. c) se za slovo „hlasy“ vkládají slova „včetně hlasů odevzdaných
v korespondenčním hlasování“.
5. V § 23 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) údaj o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
6. V § 23 odst. 4 větě první se slova „až g)“ nahrazují slovy “až f) a h)“.
7. V § 23 odst. 4 větě druhé se slova „a f)“ nahrazují slovy „, f) a g)“.
8. V § 23 odst. 5 větě druhé se slova „až g)“ nahrazují slovy „až h)“.
9. V § 24 odst. 2 písm. e) se slova „až g)“ nahrazují slovy „až h)“.
10. V § 49 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) byly voliči vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
1
11. V § 56 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, popřípadě jej vložit do doručovací
obálky, hlasuje-li korespondenčně“.
12. V § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „volič“ vkládají slova „, kterému
nebyly vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování,“.
13. Za § 57 se vkládají nové § 57a až 57d, které včetně nadpisů znějí:
„§ 57a
Podmínky korespondenčního hlasování
(1) Volič, který má v seznamu voličů zapsán údaj o hlasování ve zvláštním
volebním okrsku podle § 56 odst. 4, může v tomto okrsku využít korespondenční
hlasování na území spadajícím do tohoto okrsku, pro něž tak stanoví prováděcí právní
předpis.
(2) Žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování může volič podat
ode dne vyhlášení voleb u zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním volebním okrsku
může podle údaje v seznamu voličů hlasovat.
(3) Žádost podle odstavce 2 lze podat osobně nebo prostřednictvím osoby, která se
prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče, do 2 dnů přede dnem voleb,
nebo písemně do 35 dnů přede dnem voleb
a) prostřednictvím datové schránky voliče nebo podepsanou úředně ověřeným podpisem
voliče, nebo
b) prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím
prostředku pro elektronickou identifikaci.
(4) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a příjmení voliče, datum
narození, adresu, kde má volič bydliště mimo území České republiky, a adresu, na kterou
mají být písemnosti ke korespondenčnímu hlasování zaslány, popřípadě údaj o tom, že si
volič převezme písemnosti u zastupitelského úřadu sám nebo prostřednictvím osoby,
která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče.
§ 57b
Vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování
(1) Na žádost podle § 57a odst. 2 zašle zastupitelský úřad nejpozději 25 dnů přede
dnem voleb voliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci
o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky, kde jsou přístupné hlasovací
lístky k vytištění. Pokud o to volič požádal nebo neuvedl adresu pro doručení, vydá
zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voliči nebo osobě, která se prokáže písemnou
plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče.
(2) V případě volby prezidenta republiky zašle zastupitelský úřad písemnosti pro
korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže volič požádá
o korespondenční hlasování jen pro první, nebo jen pro druhé kolo volby.
(3) Identifikační lístek pro korespondenční hlasování obsahuje
a) označení zastupitelského úřadu,
b) číslo identifikačního lístku,
c) druh a datum konání voleb, případně datum konání příslušného kola volby,
d) jméno a příjmení voliče, datum narození a adresu místa, kde má bydliště mimo území
2
České republiky,
e) otisk úředního razítka zastupitelského úřadu, jméno a příjmení zaměstnance
zařazeného v zastupitelském úřadu a jeho podpis,
f) text prohlášení, ve kterém volič prohlašuje, že hlasuje osobně, a místo pro podpis
voliče.
(4) Doručovací obálka je opatřena adresou zastupitelského úřadu, číslem
zvláštního volebního okrsku, do kterého volič náleží, a označením voleb, případně kola
volby.
(5) Údaj o vydání písemností pro korespondenční hlasování zapíše zastupitelský
úřad do seznamu voličů.
(6) Vzor tiskopisu identifikačního lístku pro korespondenční hlasování stanoví
Ministerstvo vnitra vyhláškou.
§ 57c
Korespondenční hlasování
(1) Hlasovací lístek pro korespondenční hlasování si volič vytiskne z informačního
systému.
(2) Volič vloží hlasovací lístek do úřední obálky. Do doručovací obálky volič vloží
jím podepsaný identifikační lístek a úřední obálku. Volič, kterému byl vydán voličský
průkaz, vloží voličský průkaz do doručovací obálky. Zalepenou doručovací obálku volič
zašle zastupitelskému úřadu, od kterého obdržel písemnosti pro korespondenční
hlasování.
(3) Doručenou doručovací obálku označí zastupitelský úřad časem přijetí a do
předání zvláštní okrskové volební komisi ji uchovává nerozlepenou na bezpečném místě,
které za tímto účelem vyhradí vedoucí zastupitelského úřadu.
(4) Zvláštní okrskové volební komisi předá zastupitelský úřad doručovací obálky,
které byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku.
O předání se vyhotoví záznam, který podepisuje vedoucí zastupitelského úřadu a
předseda zvláštní okrskové volební komise. Zvláštní okrsková volební komise v době od
předání doručovacích obálek zastupitelským úřadem do doby zahájení sčítání hlasů
zabezpečí převzaté doručovací obálky proti neoprávněnému nakládání.
(5) Doručovací obálky doručené po lhůtě podle odstavce 4 uloží zastupitelský úřad
nerozlepené k volební dokumentaci.
§ 57d
Hlasy zaslané korespondenčně
(1) Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování před zahájením
sčítání hlasů otevře doručovací obálky. Zvláštní okrsková volební komise přihlíží pouze k
obsahu doručovací obálky podle § 57c odst. 2.
(2) Zvláštní okrsková volební komise odloží doručovací obálku a její obsah,
jestliže
a) v doručovací obálce není identifikační lístek vydaný příslušným zastupitelským
úřadem nebo úřední obálka,
b) identifikační lístek není podepsán voličem,
3
c) v doručovací obálce je více úředních obálek nebo více identifikačních lístků, nebo
d) voliči byl vydán voličský průkaz a voličský průkaz není v doručovací obálce.
(3) K obsahu odložených doručovacích obálek zvláštní okrsková volební komise
dále nepřihlíží. Tyto doručovací obálky se odloží k volební dokumentaci, přičemž
zvláštní okrsková volební komise vyznačí na doručovacích obálkách důvod odložení a
přelepí úřední obálky tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování.
(4) U každého voliče, jehož doručovací obálka nebyla odložena, vyznačí zvláštní
okrsková volební komise ve výpisu voličů záznam o tom, že volič hlasoval
korespondenčně, a vloží úřední obálku do volební schránky.
(5) U voliče, který hlasoval korespondenčně, avšak není uveden ve výpisu voličů,
si zvláštní okrsková volební komise vyžádá u zastupitelského úřadu údaje nezbytné pro
posouzení obsahu doručovací obálky a dopíše údaje o voliči do výpisu voličů.
Zastupitelský úřad poskytne zvláštní okrskové volební komisi na vyžádání údaje o
takovém voliči ze seznamu voličů v rozsahu nezbytném pro doplnění voliče do výpisu
voličů.
(6) Zvláštní okrsková volební komise otevře volební schránku až poté, kdy u
všech doručovacích obálek ukončí postup podle odstavců 1 až 5.“.
14. V § 58 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, popřípadě o možnosti
korespondenčního hlasování“.
15. V § 58 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou územní obvody, popřípadě
části územních obvodů zastupitelských úřadů, v nichž mohou voliči využít
korespondenční hlasování; vychází při tom z dostupnosti a podmínek poskytování
poštovních služeb na příslušném území.“.
16. V § 68 odst. 6 se za slovo „průkazy,“ vkládají slova „písemnosti související
s korespondenčním hlasováním,“.
17. V § 77 odst. 2 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „jiném volebním okrsku“ se
vkládají slova „nebo nevyhoví žádosti o vydání písemností ke korespondenčnímu
hlasování“.
18. V § 78 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Lhůty a vymezení volebních dnů podle
tohoto zákona a příslušných zákonů o volbách nejsou korespondenčním hlasováním
dotčeny.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
Čl. II
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a
doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu,
4
vyhlášeného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona
č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb.,
zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona
č. 320/2009 Sb., zákona č. 195/2010 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb.,
zákona č. 59/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017
Sb., zákona č. 72/2018 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 49/2021 Sb., zákona č. 189/2021 Sb. a zákona č. …/…Sb., se mění takto:
1. V § 42 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet
odložených doručovacích obálek,“.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).
2. V § 42 odst. 2 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. h)“.
3. V § 46 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování za
volební kraj, z toho počet odložených doručovacích obálek,“.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).
4. V § 52 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho
počet odložených doručovacích obálek,“
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i).
ČÁST TŘETÍ
Změna soudního řádu správního
Čl. III
V § 88 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. …/…
Sb., se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „v jiném volebním okrsku“ se vkládají slova
„nebo nevyhoví žádosti o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování“.
5
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o volbách do Evropského parlamentu
Čl. IV
Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb.,
zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019
Sb., zákona č. 282/2020 Sb. a zákona č. …/… Sb., se mění takto:
1. V § 44 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet
odložených doručovacích obálek,“.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).
2. V § 44 odst. 2 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. h)“.
3. V § 49 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho
počet odložených doručovacích obálek,“.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o volbě prezidenta republiky
Čl. V
Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů
(zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.,
zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb.,
zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 38/2019
Sb. a zákona č. …/… Sb., se mění takto:
1. V § 51 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet
odložených doručovacích obálek,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
2. V § 53 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho
počet odložených doručovacích obálek,“.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).
6
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti
s přijetím zákona o správě voleb
Čl. VI
V čl. XXXI zákona č. …/2023 Sb., kterým se mění volební a některé další zákony
v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb, se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které
zní:
„b) čl. I bodu 40, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Ve volbách vyhlášených přede dnem 1. ledna 2025 se postupuje podle § 27 zákona
č. 247/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2025.
ČÁST SEDMÁ
KORESPONDENČNÍ HLASOVÁNÍ V NĚKTERÝCH VOLBÁCH
Čl. VIII
§ 1
Předmět úpravy
Tato část upravuje korespondenční hlasování ve volbách vyhlášených před nabytím
účinnosti zákona o správě voleb, pokud příslušný zákon o volbách umožňuje pro daný druh
voleb hlasování v zahraničí.
§ 2
Zastupitelský úřad
Zastupitelský úřad
a) zajišťuje korespondenční hlasování pro voliče, kteří jsou u něj vedeni ve zvláštním
seznamu voličů,
b) informuje voliče žijící v jeho územním obvodu v dostatečném časovém předstihu
a způsobem v místě obvyklým o možnosti korespondenčního hlasování.
§ 3
Zvláštní okrsková volební komise
Zvláštní okrsková volební komise
a) neumožní hlasování ve volební místnosti voliči, kterému byly vydány písemnosti
ke korespondenčnímu hlasování,
7
b) sčítá hlasy odevzdané v korespondenčním hlasování,
c) k zapečeťované volební dokumentaci připojí i písemnosti související s korespondenčním
hlasováním.
§ 4
Podmínky korespondenčního hlasování
(1) Korespondenční hlasování může využít volič, který je podle příslušného zákona
o volbách na základě žádosti zapsán ve zvláštním seznamu voličů ve zvláštním volebním
okrsku spadajícím do území stanoveného prováděcím právním předpisem.
(2) Žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování může volič podat ode
dne vyhlášení voleb u zastupitelského úřadu, u kterého je zapsán ve zvláštním seznamu
voličů. Voliči, který požádal o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování, nelze vydat
voličský průkaz.
(3) Volič může podat žádost podle odstavce 2 osobně nebo prostřednictvím osoby, která
se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče, do 2 dnů přede dnem voleb, nebo
podáním doručeným příslušnému zastupitelskému úřadu nejpozději do 35 dnů přede dnem
voleb; toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče
nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky; o osobně učiněné
žádosti se sepíše úřední záznam.
(4) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a příjmení voliče, datum narození,
adresu, kde má volič bydliště mimo území České republiky, a adresu, na kterou mají být
písemnosti ke korespondenčnímu hlasování zaslány, popřípadě údaj o tom, že si volič
převezme písemnosti u zastupitelského úřadu sám nebo prostřednictvím osoby, která se
prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče.
(5) Volič, který podal žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování,
nemůže být až do ukončení hlasování vyškrtnut ze zvláštního seznamu voličů, s výjimkou
případu, kdy je to nutné pro odstranění duplicit mezi zvláštními seznamy voličů.
§ 5
Vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování
(1) Na žádost podle § 4 zašle zastupitelský úřad nejpozději 25 dnů přede dnem voleb
voliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci o způsobu hlasování
včetně odkazu na internetové stránky podle § 6 odst. 1. Pokud o to volič požádal nebo
neuvedl adresu pro doručení, vydá zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voliči nebo
osobě, která se prokáže písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče.
(2) V případě volby prezidenta republiky zašle zastupitelský úřad voliči písemnosti pro
korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže volič požádá
o korespondenční hlasování jen pro první, nebo jen pro druhé kolo volby.
(3) Identifikační lístek pro korespondenční hlasování obsahuje
a) označení zastupitelského úřadu,
b) číslo identifikačního lístku,
c) druh a datum konání voleb, případně datum konání příslušného kola volby,
d) jméno a příjmení voliče, datum narození a adresu místa, kde má bydliště mimo území
České republiky,
8
e) otisk úředního razítka zastupitelského úřadu, jméno a příjmení zaměstnance zařazeného
v zastupitelském úřadu a jeho podpis,
f) text prohlášení, ve kterém volič prohlašuje, že hlasuje osobně, a místo pro podpis
voliče.
(4) Doručovací obálka je opatřena adresou zastupitelského úřadu, číslem zvláštního
volebního okrsku, do kterého volič náleží, a označením voleb, případně kola volby.
(5) Údaj o vydání písemností pro korespondenční hlasování poznamená zastupitelský
úřad do zvláštního seznamu voličů; tento údaj se uvede také v jeho výpisu pro zvláštní
okrskovou volební komisi.
§ 6
Korespondenční hlasování
(1) Hlasovací lístek pro korespondenční hlasování si volič vytiskne z elektronické
předlohy hlasovacího lístku přístupné na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
(2) Předlohy k tisku hlasovacích lístků pro korespondenční hlasování zveřejňuje
Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, kdy jsou
splněny všechny podmínky pro tisk hlasovacích lístků. Budou-li podmínky pro tisk
hlasovacích lístků splněny až po rozhodnutí soudu v řízení ve věcech registrace, zveřejní
Ministerstvo vnitra informaci o této skutečnosti na svých internetových stránkách.
(3) Volič vloží hlasovací lístek do úřední obálky. Do doručovací obálky volič vloží jím
podepsaný identifikační lístek a úřední obálku. Volič, kterému byl vydán voličský průkaz,
vloží voličský průkaz do doručovací obálky. Zalepenou doručovací obálku volič zašle
zastupitelskému úřadu, u kterého je zapsán ve zvláštním seznamu voličů.
(4) Doručenou doručovací obálku označí zastupitelský úřad časem přijetí a do předání
zvláštní okrskové volební komisi ji uchovává nerozlepenou na bezpečném místě, které za
tímto účelem vyhradí vedoucí zastupitelského úřadu.
(5) Zvláštní okrskové volební komisi předá zastupitelský úřad doručovací obálky, které
byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku. O předání se
vyhotoví záznam, který podepisuje vedoucí zastupitelského úřadu a předseda zvláštní
okrskové volební komise. Zvláštní okrsková volební komise v době od předání doručovacích
obálek zastupitelským úřadem do doby zahájení sčítání hlasů zabezpečí převzaté doručovací
obálky proti neoprávněnému nakládání.
(6) Doručovací obálky doručené po lhůtě podle odstavce 5 uloží zastupitelský úřad
nerozlepené k volební dokumentaci.
§ 7
Hlasy zaslané korespondenčně
(1) Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování před zahájením sčítání
hlasů otevře doručovací obálky. Zvláštní okrsková volební komise přihlíží pouze k obsahu
doručovací obálky podle § 6 odst. 3.
(2) Zvláštní okrsková volební komise odloží doručovací obálku a její obsah, jestliže
a) v doručovací obálce není identifikační lístek vydaný příslušným zastupitelským úřadem
nebo úřední obálka,
b) identifikační lístek není podepsán voličem,
9
c) v doručovací obálce je více úředních obálek nebo více identifikačních lístků, nebo
d) voliči byl vydán voličský průkaz a voličský průkaz není v doručovací obálce.
(3) K obsahu odložených doručovacích obálek zvláštní okrsková volební komise dále
nepřihlíží. Tyto doručovací obálky se odloží k volební dokumentaci, přičemž zvláštní
okrsková volební komise vyznačí na doručovacích obálkách důvod odložení a přelepí úřední
obálky tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování.
(4) U každého voliče, jehož doručovací obálka nebyla odložena, vyznačí zvláštní
okrsková volební komise ve výpisu ze zvláštního seznamu voličů záznam o tom, že volič
hlasoval korespondenčně, a vloží úřední obálku do volební schránky.
(5) Zvláštní okrsková volební komise otevře volební schránku až poté, kdy u všech
doručovacích obálek ukončí postup podle odstavců 1 až 4.
§ 8
Zápis o výsledku voleb
Počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování a z toho počet
odložených doručovacích obálek se uvede v zápisu
a) zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním
volebním okrsku,
b) Českého statistického úřadu o výsledku voleb ve volebním kraji, který byl losem Státní
volební komise určen jako volební kraj, jemuž jsou při volbách do Poslanecké
sněmovny podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí,
c) Státní volební komise o výsledku voleb.
§ 9
Lhůty
Lhůty a vymezení volebních dnů podle příslušných zákonů o volbách nejsou
korespondenčním hlasováním dotčeny.
§ 10
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou územní obvody, popřípadě části
územních obvodů zastupitelských úřadů, v nichž mohou voliči využít korespondenční
hlasování; vychází při tom z dostupnosti a podmínek poskytování poštovních služeb na
příslušném území.
§ 11
Přechodné ustanovení
Pro volby vyhlášené přede dnem 1. ledna 2025 se korespondenční hlasování
nepoužije.
10
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026 s výjimkou ustanovení
a) čl. VI a VII, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2024,
b) čl. VIII, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.
11
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu
Ústavněprávní základ volebního práva je zakotven v příslušných ustanoveních hlavy
první, druhé, třetí a sedmé Ústavy ČR (zejm. čl. 2, 5, 15 až 22, 54 až 57, 102) a v Listině
základních práv a svobod (zejm. čl. 21).
Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu
upravují jednotlivé volební zákony:
zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů
zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů
zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů
(zákon o volbě prezidenta).
Zastřešujícím volebním zákonem je zákon o správě voleb, který bude s účinností od
1. ledna 2026 kodifikovat pravidla správy voleb společná pro všechny druhy voleb a upraví
informační systém správy voleb jako moderní nástroj digitalizace v oblasti administrace
voleb. (Zákon o správě voleb je v době předložení tohoto návrhu zákona projednáván
Senátem Parlamentu České republiky.)
Možnost hlasovat ze zahraničí mají naši občané na základě zákona o správě voleb
ve volbách do Poslanecké sněmovny, ve volbě prezidenta republiky a ve volbách
do Evropského parlamentu. Hlasovat mohou prezenčně ve volebních místnostech zřízených
zpravidla při zastupitelských úřadech ČR, tj. velvyslanectvích nebo generálních konzulátech.
Na zastupitelském úřadě může hlasovat buď ten volič, který má bydliště v územním obvodu
zastupitelského úřadu a je u něj zapsán k hlasování ve zvláštním volebním okrsku, nebo volič
s voličským průkazem, který mu vydal obecní úřad na území ČR, nebo jiný zastupitelský
úřad.
Výkon volebního práva v zahraničí je však našim občanům mnohdy komplikován
velkou vzdáleností z místa jejich bydliště na zastupitelský úřad. Jde zejména o státy jako
USA, Kanada či Austrálie, kde žijí početné skupiny českých krajanů. Z řad těchto voličů proto
již dlouhodobě zaznívá důrazná poptávka po možnosti distančního, zejm. korespondenčního,
hlasování, které stávající právní úprava neumožňuje.
Snaha o právní zakotvení možnosti korespondenčního hlasování má již téměř
dvacetiletou historii, neboť problémy s cestováním na vzdálené zastupitelské úřady se
projevily záhy po zavedení možnosti hlasovat v zahraničí (poprvé ve volbách do Poslanecké
sněmovny v roce 2002).
12
Všechny dosavadní návrhy na zavedení korespondenčního hlasování však nakonec buď
nebyly projednány, nebo byly v určité fázi legislativního procesu zamítnuty, popř. bylo
ustoupeno od záměru, aby v nich bylo korespondenční hlasování upraveno.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Navrhuje se zavést korespondenční hlasování ve volbách tak, aby ho mohli využívat
voliči, kteří mají bydliště v zahraničí a u některého zastupitelského úřadu ČR jsou zapsáni
k hlasování ve zvláštním volebním okrsku. Bude možné ho využít v těch volbách, ve kterých
lze podle zákona o správě voleb hlasovat ze zahraničí, tj. ve volbách do Poslanecké
sněmovny, při volbě prezidenta republiky a ve volbách do Evropského parlamentu.
Jeho účelem je usnadnit dostupnost výkonu volebního práva českým občanům žijícím
v zahraničí.
Korespondenční hlasování bude spočívat na principu dvou obálek – doručovací a
úřední.
Volič na svoji žádost obdrží od zastupitelského úřadu sadu písemností – doručovací
obálku, identifikační lístek, úřední obálku a informaci o způsobu hlasování. Hlasovací lístek si
volič vytiskne sám z informačního systému správy voleb a vloží ho do úřední obálky. Úřední
obálku a s ní (nikoli v ní) také identifikační lístek vloží volič do doručovací obálky. Zásilku
odešle zastupitelskému úřadu, který přijaté doručovací obálky předá v den voleb zvláštní
okrskové volební komisi. Komise po ukončení hlasování, dříve než otevře volební schránku,
otevře doručovací obálky. Podle identifikačních lístků označí ve výpisu ze seznamu voličů,
kdo hlasoval korespondenčně. Identifikační lístky odloží stranou a úřední obálky vhodí do
volební schránky, aby se smísily s úředními obálkami z prezenčního hlasování. Poté se teprve
otevře volební schránka a začne sčítání hlasů.
Zavedením možnosti hlasovat v zahraničí korespondenčně se odstraňuje nedůvodné
rozdílné zacházení s voliči podle místa pobytu. Nemožnost hlasovat korespondenčně
v případě voličů nepobývajících v zahraničí, tj. těch, kteří nejsou na základě své žádosti
zapsáni k hlasování ve zvláštním volebním okrsku, nezakládá diskriminaci těchto voličů,
neboť dostupnost volebních místností v tuzemsku je dostatečná. Zavedení korespondenčního
hlasování jen pro určitou skupinu voličů zde tudíž není diskriminační, ale představuje
přiměřené opatření ke kompenzaci obtížnějšího přístupu k výkonu volebního práva.
Se zavedením korespondenčního hlasování se očekává nárůst voličů hlasujících
ze zahraničí. Obava z vychýlení rovnováhy při volbách do Poslanecké sněmovny způsobená
přičítáním hlasů do jednoho volebního kraje je však lichá, neboť novela zákona o volbách
do Parlamentu přijatá ve spojitosti se zákonem o správě voleb již zavedla rozdělování hlasů
voličů ze zahraničí při těchto volbách do dvou vylosovaných volebních krajů. Losuje Státní
volební komise ze čtyřech největších krajů. Zavádí se pravidlo, že jednomu vylosovanému
kraji budou podřazeny zvláštní volební okrsky spadající pod zastupitelské úřady, jejichž sídlo
je na území Evropy, a druhému vylosovanému kraji budou podřazeny ostatní zvláštní volební
okrsky. Rozdělení na tyto dvě skupiny je přibližně, co do počtu voličů, rovnoměrné. Ve volbě
prezidenta republiky a volbách do Evropského parlamentu to není třeba řešit, neboť v těchto
volbách je území ČR jedním volebním obvodem a všichni volí ze stejných kandidátů.
13
Hlavním smyslem předkládaného zákona je úprava zákona o správě voleb, který bude
hlavním organizačně-technickým volebním zákonem. Zavedení korespondenční volby je tak
primárně vkládáno do zákona o správě voleb. Avšak s ohledem na to, že zákon o správě voleb
nabude účinnost až v roce 2026, jeví se jako vhodné zavést korespondenční volbu jako
alternativní formu hlasování i pro volby, u kterých je možno hlasovat v zahraničí, už pro
dřívější období.
K tomuto účelu zákon obsahuje část sedmou, která umožní provést korespondenční
volbu při volbách do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025.
Ustanovení jsou však koncipována tak, aby se podle nich mohlo postupovat i v případě, že
do nabytí účinnosti zákona o správě voleb by bylo vedle voleb do Poslanecké sněmovny třeba
zorganizovat volbu prezidenta republiky. V jiných druzích voleb se do nabytí účinnosti
zákona o správě voleb ze zahraničí nevolí.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku
Zavedení korespondenčního hlasování je dlouhodobě vyžadováno komunitou českých
občanů žijících v zahraničí. Současný deficit možnosti korespondenčního hlasování pro naše
občany žijící v zahraničí je proto třeba napravit. Umožnit jim hlasovat poštou mnohdy
znamená umožnit jim realizaci volebního práva za rozumných podmínek. Platí to zejména pro
velké územní obvody zastupitelských úřadů (v Americe a Austrálii).
Zákon o správě voleb, který prostřednictvím informačního systému správy voleb
elektronizuje správu voleb, včetně vybudování jednotného seznamu voličů (s účinností od
1. ledna 2026), pro to vytváří ideální podmínky, aniž by bylo nutné zasahovat do lhůt pro
organizaci voleb. Stěžejní úprava korespondenčního hlasování bude pro všechny druhy voleb,
v nichž se tento způsob hlasování zavádí, obsažena v zákoně o správě voleb. Přesto však je
třeba korespondenční hlasování promítnout též do příslušných ustanovení volebních zákonů
(zákon o volbách do Parlamentu ČR, zákon o volbě prezidenta republiky a zákon o volbách
do Evropského parlamentu) a do soudního řádu správního. Proto se novelou zákona o správě
voleb současně předkládá i novelizace některých dalších zákonů.
Zároveň je potřeba zajistit korespondenční hlasování i pro volby vyhlášené během roku
2025 (tedy do nabytí účinnosti zákona o správě voleb). Jako nejvhodnější legislativní řešení
se jeví koncepce speciální právní úpravy (jakéhosi kvazi přechodného ustanovení) v části
sedmé návrhu zákona.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
České republiky
Návrh zákona je v souladu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod.
Zásady voleb do obou komor Parlamentu ČR jsou upraveny v Ústavě ČR, v článcích 16,
17, 18, 19 a 20. Posledně citovaný čl. 20 Ústavy ČR předpokládá, že další podmínky výkonu
volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.
Dále čl. 54 odst. 2, čl. 56 a čl. 58 Ústavy ČR se věnují volbě prezidenta s tím, že čl. 58
rovněž odkazuje na zákon, který stanoví další podmínky výkonu volebního práva při volbě
prezidenta republiky, jakož i podrobnosti navrhování kandidátů na funkci prezidenta
14
republiky, vyhlašování a provádění volby prezidenta republiky a vyhlašování jejího výsledku
a soudní přezkum.
Volby do Evropského parlamentu nejsou v ČR na ústavní úrovni upraveny.
Z Listiny základních práv a svobod je třeba poukázat zejména na čl. 21, podle kterého
mají občané právo podílet se na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců.
Korespondenční volba je zcela standardním institutem volebního práva v řadě států
světa.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie
Návrh není s právem EU v rozporu.
Volební právo jako jedno ze základních politických práv je zakotveno již v primárním
právu EU. Konkrétně se jedná zejména o čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 Smlouvy o fungování
Evropské unie a čl. 39 odst. 1 a čl. 40 Listiny základních práv Evropské unie, podle kterých
má každý občan Unie právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu
a v obecních volbách v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní
příslušníci tohoto státu. Tato podmínka bude zaručena, neboť korespondenční hlasování
regulované českými právními předpisy bude moci ve volbách do Evropského parlamentu
využít i občan jiného členského státu EU, pokud bude na základě své žádosti zapsán do
českého seznamu voličů a nahlášen k hlasování ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí.
Sekundární právní předpisy EU vztahující se k volbám do Evropského parlamentu jsou:
Akt ve znění Rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2002 a ze dne 23. září 2002, kterým se
mění Akt (2002/772/ES, Euratom), a ve znění Rozhodnutí Rady (EU, Euroatom)
2018/994 ze dne 13. července 2018,
Směrnice 93/109/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen
ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém
členském státě a nejsou jeho státními příslušníky, ve znění Směrnice Rady 2013/1/EU
ze dne 20. prosince 2012,
Záležitosti organizace voleb do orgánů členských států nejsou právem EU regulovány
a jsou ponechány na vnitrostátní právní úpravě, a to do značné míry i pokud jde o volby
do Evropského parlamentu (v orgánech EU aktuálně projednávaná reforma volebního práva
naznačuje snahy, mimo jiné, obligatorně regulovat i možnost korespondenčního hlasování).
Rozhodnutí Rady (EU, Euroatom) 2018/994 ze dne 13. července 2018, kterým se mění
Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, pouze stanoví,
že „Členské státy mohou ve volbách do Evropského parlamentu poskytnout možnost hlasování
s předstihem, korespondenčního hlasování a elektronického a internetového hlasování. Pokud
tak učiní, přijmou opatření, která jsou dostatečná zejména k zajištění spolehlivosti výsledku,
tajnosti hlasování a ochrany osobních údajů v souladu s použitelným právem Unie.“ a
„Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními volebními postupy přijmout nezbytná
opatření, která těm jejich občanům, jež pobývají ve třetích zemích, umožní hlasovat ve
volbách do Evropského parlamentu.“.
15
6. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je
Česká republika vázána. Jde zejména o:
čl. 21 Všeobecné deklarace lidských práv,
čl. 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (vyhlášený
pod č. 120/1976 Sb.), který zaručuje občanům právo volit a být volen v pravidelných
volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva,
tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování,
čl. 3 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (vyhlášený
pod č. 209/1992 Sb.). Podle uvedeného protokolu se vysoké smluvní strany zavazují
konat v rozumných intervalech svobodné volby s tajným hlasováním za podmínek, které
zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě zákonodárného sboru.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Finanční dopady korespondenčního hlasování se promítnou téměř výhradně v kapitole
Ministerstva zahraničních věcí. Odtud se financuje činnost zastupitelských úřadů, jejichž
úkolem nově bude přijímat žádosti voličů o korespondenční hlasování a rozesílat jim
písemností ke korespondenčnímu hlasování.
U zastupitelských úřadů budou náklady na zajištění korespondenčního hlasování
spočívat v nákladech personálních, nákladech na dostatečné technické vybavení a zázemí pro
organizaci korespondenčního hlasování a v nákladech na poštovné. Ty budou záviset na
místních podmínkách a poptávce voličů.
Aby se snížily náklady na poštovné a hlavně, aby celý proces korespondenčního
hlasování byl uskutečnitelný v napjatém volebním harmonogramu i při velkém zájmu o tento
institut, navrhuje se, aby se voličům zasílaly pouze obálky (doručovací a úřední), identifikační
lístek a informační leták. Zastupitelský úřad tak bude moci odesílat písemnosti
ke korespondenčnímu hlasování voličům průběžně, aniž by musel vyčkat na definitivní
podobu hlasovacích lístků a poté odesílat zásilky hromadně během jednoho dne. Hlasovací
lístek si volič vytiskne sám doma. Část nákladů se tedy přenáší na voliče, jde však o náklady,
které stejně jako poštovné za zpětné odeslání hlasu zastupitelskému úřadu, jsou přiměřené
přínosu, který pro voliče korespondenční hlasování představuje.
Pro druhé kolo volby prezidenta republiky v roce 2023 bylo u českých zastupitelských
úřadů pro účely hlasování ze zahraničí zapsáno téměř 29 tisíc voličů. Českých občanů
v zahraničí žije několik stovek tisíc a jejich zájem o korespondenční hlasování nelze předem
odhadnout. Kdyby se zastupitelský úřad musel vypořádat např. s pětinásobným nárůstem
počtu voličů hlasujících ve zvláštním volebním okrsku, představovala by finanční zátěž
nejvytíženějších úřadů ve velkých zemích, kde lze očekávat největší zájem o korespondenční
hlasování (Londýn, Sydney, New York, Toronto), spojená s korespondenčním hlasováním
300 až 500 tis. Kč na jedny volby. Celkově by pak rozpočet Ministerstva zahraničních věcí
přišlo korespondenční hlasování v jedněch volbách odhadem na 10–15 mil. Kč. Půjde
16
o náklady hrazené z kapitoly Všeobecná pokladní správa prostřednictvím kapitoly
Ministerstva zahraničních věcí.
Na podnikatelské prostředí nebude mít zavedení možnosti hlasovat ve volbách
korespondenčně žádný přímý dopad.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaný zákon nemá žádné přímé sociální dopady ve smyslu uvedeném v nadpisu
této pasáže důvodové zprávy, ani dopady na práva dětí či na životní prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Zavedení korespondenčního hlasování s sebou nese zpracování některých dalších
osobních údajů o voličích nad rámec těch, které jsou o nich na základě zákona o správě voleb
vedeny v seznamu voličů. Týká se to pouze voličů, kteří jsou u zastupitelského úřadu ČR
zapsáni k hlasování ve zvláštním volebním okrsku a kteří využijí možnosti korespondenčně
hlasovat.
Volič, který žádá zastupitelský úřad o zaslání písemností pro korespondenční hlasování,
uvádí také adresu pro doručení. Tento údaj zpracovává zastupitelský úřad ČR.
Volič hlasující korespondenčně vyplňuje identifikační lístek, který má umožnit zvláštní
okrskové volební komisi vyhledat ve výpisu ze seznamu voličů konkrétního voliče. Kromě
údajů o voliči, které již na základě platné právní úpravy obsahuje seznam voličů, je
na identifikačním lístku navíc uveden podpis voliče, kterým se podepisuje pod text
s prohlášením, že hlasuje osobně. Tento údaj zpracovává zvláštní okrsková volební komise
v procesu zjišťování výsledků hlasování.
Zpracování osobních údajů je v obou případech nezbytné pro splnění povinnosti, kterou
správci ukládá zákon.
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Mechanismy vedení seznamu voličů, do něhož se zaznamenává, že volič je
u zastupitelského úřadu ČR zapsán k hlasování ve zvláštním volebním okrsku, nebo že voliči
byl vydán voličský průkaz a nově též poznámka o vydání písemností pro korespondenční
hlasování, v zásadě vylučují možnost, že by volič hlasoval dvakrát. Zamezení dvojímu
hlasování má význam jednak pro zachování rovnosti volebního práva, ale také zužuje prostor
pro korupční jednání, jako je např. kupčení s hlasy.
Významným snížením korupčních rizik je též omezení možnosti korespondenčního
hlasování pouze pro voliče v zahraničí, kteří jsou u zastupitelského úřadu ČR zapsáni
k hlasování ve zvláštním volebním okrsku. Rozšíření této možnosti i na voliče v zahraničí
s voličským průkazem, nebo dokonce na všechny voliče na území ČR by usnadňovalo
kupčení s hlasy.
17
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá na tyto oblasti dopad.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny
Zavedení možnosti korespondenčního hlasování může některým rodinám usnadnit
výkon aktivního volebního práva v cizině, obecně však toto opatření není cíleno na rodiny
a nebude mít na ně přímý vliv.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Možnost korespondenčního hlasování se týká hlasování v cizině (z ciziny), proto její
zavedení nebude mít žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy
Vzhledem k tomu, že předmětem korespondenčního hlasování je doručení hlasovacího
lístku, musí probíhat v listinné podobě. Žádost o vydání potřebných písemností (identifikační
lístek, úřední a doručovací obálka) bude ale možné podle zákona o správě voleb podat
i elektronicky prostřednictvím informačního systému správy voleb, resp. portálu veřejné
správy, který bude též vstupní branou do informačního systému.
18
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I bodům 1. a 2. hlasování se rozšiřuje rozsah
této možnosti hlasování budou
V souvislosti se zavedením korespondenčního
informační povinnosti zastupitelských úřadů, které o
informovat voliče v zahraničí.
K Čl. I bodu 3.
V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování se mezi úkoly zastupitelského
úřadu doplňuje zajištění korespondenčního hlasování. To zahrnuje všechny úkony svěřené
zastupitelskému úřadu v souvislosti s korespondenčním hlasováním. Jde zejména o přijímání
žádostí, zaznamenávání žádostí do seznamu voličů, rozesílání písemností pro korespondenční
hlasování a jejich zpětný příjem, evidenci, uložení na bezpečném místě a následné předání
zvláštní okrskové volební komisi. Zastupitelský úřad musí pro zajištění korespondenčního
hlasování vytvořit i dostatečné podmínky personální, technické, prostorové a administrativní.
K Čl. I bodu 4.
Zavedení korespondenčního hlasování rozšiřuje úkoly zvláštní okrskové volební
komise i o sčítání hlasů došlých na příslušný zastupitelský úřad korespondenčně. Sčítání
těchto hlasů bude probíhat společně s hlasy odevzdanými prezenčně ve volební místnosti.
K Čl. I bodu 5.
Zavedení korespondenčního hlasování si vyžaduje rozšíření množiny údajů, které jsou
o voličích vedeny v seznamu voličů. Volič žádá o korespondenční hlasování tak, že požádá
zastupitelský úřad o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování; jejich vydání
zastupitelský úřad do seznamu poznamená.
K Čl. I bodům 6., 7., 8. a 9.
Legislativně-technické změny související s rozšířením výčtu v § 23 odst. 2.
K Čl. I bodu 10.
Volič, který žádá o korespondenční hlasování, se primárně bude zdržovat v cizině.
Nelze však vyloučit, že přicestuje do ČR, dostaví se do volební místnosti a bude chtít
hlasovat. Takového voliče nebude mít dotčená okrsková volební komise ve výpisu ze
seznamu voličů (protože požádal o hlasování ve zvláštním volebním okrsku), ale bude-li
prostřednictvím obecního úřadu ověřovat jeho právo hlasovat ve volebním okrsku, zjistí ze
seznamu voličů, že požádal o písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Takovému voliči
nemůže hlasování umožnit, neboť by připustila možnost dvojího hlasování.
To platí i v případě, že voliči byl také vydán voličský průkaz (zákon o správě voleb
připouští možnost, že volič nejprve požádá o voličský průkaz a následně také o
korespondenční hlasování) a volič na něj hodlá odhlasovat; pokud totiž volič projevil i vůli
hlasovat korespondenčně, měl voličský průkaz k písemnostem s hlasovacím lístkem přiložit;
hlas odevzdaný korespondenčně bez voličského průkazu nebude sice v takovém případě
započítán (doručovací obálka bude odložena), ale přesto je legitimní takovému voliči
hlasování ve volební místnosti na voličský průkaz neumožnit, protože by hlasovací akt
19
vědomě provedl dvakrát; takový přístup je legitimní i s ohledem na to, že systém je nastaven
tak, že by jeho hlas byl započten jen jednou (při hlasování na voličský průkaz).
K Čl. I bodu 11.
Vzhledem k tomu, že zákon připouští, aby o písemnosti ke korespondenčnímu
hlasování požádal i volič, kterému již byl vydán voličský průkaz, je třeba zabránit možnosti
dvojího hlasování. To je ošetřeno tak, že voličský průkaz musí být v takovém případě vložen
do doručovací obálky, ve které volič zasílá úřední obálku s hlasovacím lístkem.
K Čl. I bodu 12.
Připouští se, aby volič, který požádal o voličský průkaz, následně požádal o vydání
písemností pro korespondenční hlasování, neboť u voliče může nastat situace, která
kombinaci těchto postupů vyžaduje.
Pokud však již volič požádal o písemnosti pro korespondenční hlasování, nemá důvod
následně ještě žádat o voličský průkaz. Systém je sice nastaven tak, že by jeho hlas nemohl
být započítán dvakrát, avšak není legitimní důvod, aby mu v takovém případě vůbec bylo
tolerováno podruhé uskutečnit akt hlasování.
K Čl. I bodu 13.
K § 57a – Podmínky korespondenčního hlasování
Možnost korespondenčního hlasování se vztahuje pouze na volby, v nichž lze hlasovat
ze zahraničí a na voliče, kteří jsou zapsáni k hlasování ve zvláštním volebním okrsku
u zastupitelského úřadu. Zastupitelský úřad zasílá písemnosti pro korespondenční hlasování
pouze na území, které z hlediska zajištění voleb spadá do působnosti tohoto zastupitelského
úřadu. To však nevylučuje, aby volič svůj korespondenční hlas odeslal zastupitelskému úřadu
odjinud.
Možnost korespondenčního hlasování se nevztahuje na voliče, kteří jsou k hlasování
ve zvláštním volebním okrsku nahlášeni pouze jednorázově na základě oznámení údaje
o hlasování v jiném (zvláštním) volebním okrsku.
Zákon stanovuje náležitosti a možné způsoby podání žádosti, které jsou shodné jako je
zákon o správě voleb upravuje pro žádost o voličský průkaz.
Žádost o korespondenční hlasování může volič podat ode dne vyhlášení voleb do 35
dnů přede dnem voleb (do 16:00 hodin). Jde-li o osobní žádost, kdy si volič písemnosti
ke korespondenčnímu hlasování současně i vyzvedne, je možno žádat ještě 2 dny přede dnem
voleb. To může být praktické v situaci, kdy volič má cestu do místa jinak vzdáleného
zastupitelského úřadu krátce před volbami, avšak ne přímo v den hlasování. Tehdy si volič
zapsaný k hlasování ve zvláštním volebním okrsku u zastupitelského úřadu při jedné návštěvě
požádá a současně vyzvedne písemnosti ke korespondenčnímu hlasování. Tentýž den může
i odhlasovat (korespondenčně) a obálku se svým hlasem doručit zastupitelskému úřadu, který
s ní naloží stejně, jako by mu byla doručena poštou nebo jakoukoli jinou doručovací službou.
K § 57b – Vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování
Nejzazší lhůta pro zaslání písemností ke korespondenčnímu hlasování musí být
nastavena tak, aby byl dostatečný časový prostor pro odeslání písemností voliči, jeho
odhlasování a zpětné zaslání na zastupitelský úřad. Písemnosti je možno vydat voliči osobně
20
nebo jím zplnomocněné osobě. V případě volby prezidenta republiky, která může být
dvoukolová, zašle zastupitelský úřad písemnosti pro korespondenční hlasování současně pro
první i druhé kolo volby, ledaže volič výslovně požádal o korespondenční hlasování jen pro
první nebo pro druhé kolo volby. Je možné žádat o korespondenční hlasování také až před
druhým kolem volby prezidenta republiky, avšak s ohledem na lhůty pouze osobně s tím, že
při té příležitosti budou voliči současně vydány i písemnosti ke korespondenčnímu hlasování.
Ačkoli tento postup se může jevit jako nepraktický (o korespondenční hlasování zpravidla
žádá ten, kdo se nemůže na zastupitelský úřad dostavit), může vyřešit situaci tomu, kdo má
z různých důvodů cestu na zastupitelský úřad přede dnem voleb (v mezidobí mezi prvním a
druhým kolem volby), případně tuto cestu má někdo, koho k žádosti zplnomocnil.
Zákon o správě voleb upravuje, z čeho sestává sada písemností pro korespondenční
hlasování. Identifikační lístek slouží především k identifikaci voliče při vyjímání úředních
obálek z doručovací obálky zvláštní okrskovou volební komisí. Hlasovací lístek vložený do
úřední obálky a identifikační lístek odesílá volič příslušnému zastupitelskému úřadu (tj. tomu
zastupitelskému úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště, u něhož je zapsán k hlasování
ve zvláštním volebním okrsku a který mu vydal písemnosti pro korespondenční hlasování,
včetně identifikačního lístku) v doručovací obálce. Na doručovací obálce jsou všechny
potřebné údaje, včetně zpáteční adresy na zastupitelský úřad, předvyplněny.
Vydání písemností pro korespondenční hlasování zaznamenává zastupitelský úřad
do seznamu voličů. To je třeba odlišit od vyznačení skutečnosti, že volič hlasoval
korespondenčně, které provádí až okrsková volební komise do výpisu voličů ve volební
místnosti po vynětí úředních obálky z obálky doručovací.
K § 57c – Korespondenční hlasování
Volič, který požádal o korespondenční hlasování, obdrží od zastupitelského úřadu sadu
písemností – identifikační lístek, doručovací obálku, úřední obálku a informaci o způsobu
hlasování. Hlasovací lístek si volič vytiskne z internetu (z informačního systému správy
voleb, kde bude k dispozici elektronický náhled hlasovacího lístku k vytištění pro účely
korespondenčního hlasování) a vloží do úřední obálky. Případná možnost udělení
přednostních hlasů se řídí ustanoveními příslušných zákonů o volbách. Úřední obálku a s ní
(nikoli v ní) také identifikační lístek vloží volič do doručovací obálky.
Tajnost hlasování, která je ve volební místnosti zaručena tím, že volič se musí odebrat
za plentu, nemůže být při distančním způsobu hlasování kontrolována okrskovou volební
komisí. Respektování tajnosti hlasování se proto promítá do náležitostí identifikačního lístku,
který obsahuje text o prohlášení voliče, že hlasuje osobně.
Volič, který požádal o voličský průkaz, může následně požádat o korespondenční
hlasování. Nemožnost dvojího hlasování u takového voliče je zajištěna tím, že zvláštní
okrsková volební komise, která hlasy došlé korespondenčně vyjímá z doručovacích obálek,
má ve výpisu voličů údaj o tom, že dotčenému voliči (kterého identifikovala podle
identifikačního lístku) byl vydán i voličský průkaz. Pokud není voličský průkaz vložen
do doručovací obálky spolu s identifikačním lístkem a úřední obálkou, bude doručovací
obálka odložena a hlas takového voliče nemůže být započítán.
Hlasy došlé v doručovacích obálkách korespondenčně uchovává na k tomu
vyhrazeném a zabezpečeném místě zastupitelský úřad, a to až do doby, kdy je ve zvláštním
volebním okrsku ukončeno hlasování. Následně doručovací obálky předá zvláštní okrskové
volební komisi a o předání se vyhotoví záznam.
Doručovací obálky došlé zastupitelskému úřadu po stanovené době se zvláštní
okrskové volební komisi nepředávají, do výsledku hlasování tudíž nemohou být zahrnuty
21
a po uvedení data a času doručení je k volební dokumentaci nerozlepené uloží sám
zastupitelský úřad.
Pokud by volič doručovací obálku poškodil tak, že by v ní nebylo možné
korespondenčně odhlasovat, je možné, aby údaje z ní přepsal na jinou obálku, kterou zašle
zastupitelskému úřadu. Odlišná doručovací obálka není důvodem pro její odložení.
K § 57d – Hlasy zaslané korespondenčně
Ustanovení popisuje postup zvláštní okrskové volební komise poté, co jsou jí
doručovací obálky předány zastupitelským úřadem.
Komise přihlíží primárně pouze k obsahu doručovací obálky došlé od voliče, kterému
písemnosti pro korespondenční hlasování vydal její zastupitelský úřad. Pokud tedy dojde hlas
od voliče, kterému písemnosti ke korespondenčnímu hlasování vydal jiný zastupitelský úřad,
nebude k obsahu doručovací obálky vůbec přihlíženo, což má stejný důsledek jako by volič
nehlasoval.
V ostatních případech se k obsahu doručovací obálky přihlíží, avšak zákon taxativně
vyjmenovává situace, které vedou k odložení doručovací obálky a jejího obsahu, což má
rovněž stejný důsledek jako by volič nehlasoval.
Z doručovacích obálek, které nebyly odloženy, se vyjme úřední obálka a identifikační
lístek. Podle identifikačního lístku učiní zvláštní okrsková volební komise záznam do výpisu
voličů o tom, že volič hlasoval a úřední obálku vhodí do volební schránky, která obsahuje
i úřední obálky z prezenčního hlasování ve volební místnosti.
Pokud je v doručovací obálce také hlasovací lístek, který není vložen do úřední obálky,
komise k němu nepřihlíží a odloží ho spolu s doručovací obálkou k volební dokumentaci.
Úřední obálku vhodí do volební schránky, neboť ta může obsahovat další hlasovací lístek.
Může nastat také situace, kdy zvláštní okrsková volební komise nemá voliče, jehož
hlas došel korespondenčně, ve výpisu voličů, a to v případě, že volič poté, co mu byly
odeslány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování, buď požádal o výmaz ze zvláštního
volebního okrsku, učinil oznámení o hlasování v jiném okrsku, anebo zemřel. To komise zjistí
prostřednictvím zastupitelského úřadu, který tyto skutečnosti vyčte ze seznamu voličů.
Na základě výmazu ze zvláštního okrsku, nebo oznámení o hlasování v jiné okrsku však již
nebude moci volič, kterému byly vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování,
odhlasovat; není tedy důvod nedopsat ho do výpisu voličů ve zvláštním volebním okrsku
a nezapočítat jeho hlas z korespondenčního hlasování.
Započítává se i hlas voliče, který požádal o korespondenční hlasování, odeslal svůj
hlas, ale následně zemřel. Takového voliče zvláštní okrsková volební komise dopíše do výpisu
voličů dodatečně. V době, kdy takový volič korespondenčně hlasoval, byl voličem a hlasoval
v dobré víře, že voličem bude i ke dni voleb. Úmrtí je vis maior, kvůli které by nemělo být
blokováno volební právo osob, které nemohly vědět, že ke dni voleb podmínku volebního
práva splňovat nebudou. Stejný přístup je však třeba zaujmout i k tomu, kdo v době, kdy
hlasoval korespondenčně, ještě nedosáhl 18 let, avšak ke dni voleb, pokud by nezemřel, by
zletilosti dosáhl.
K Čl. I bodu 14.
Do ustanovení, které upravuje povinnost zastupitelského úřadu zjišťovat, zda mohou
občané ČR hlasovat v příslušném státě na zastupitelském úřadě, se pro případ, že prezenční
hlasování na zastupitelském úřadu není hostitelským státem povoleno, doplňuje povinnost
zastupitelského úřadu informovat voliče o možnosti hlasovat korespondenčně.
22
K Čl. I bodu 15.
V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se doplňuje zmocňovací
ustanovení pro Ministerstvo zahraničních věcí k vydání vyhlášky, kterou stanoví územní
obvody zastupitelských úřadů, případně jejich části, v nichž lze korespondenční hlasování
využít. Znamená to, že se v zahraničí budou vyskytovat území, na které zastupitelský úřad
nebude písemnosti pro korespondenční hlasování zasílat z důvodu, že jde o oblast, kde není
možné doručení takové zásilky voliči zajistit (např. oblasti s válečným konfliktem). Prakticky
půjde o jednotky případů a obecná možnost využití korespondenčního hlasování tím nebude
nijak podstatně omezena.
K Čl. I bodu 16.
V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování je třeba rozšířit okruh
písemností, které zvláštní okrsková volební komise v rámci volební dokumentace předává
zastupitelskému úřadu.
K Čl. I bodu 17.
Zavedení korespondenčního hlasování se promítá též do ustanovení, které upravuje
okruh žádostí, se kterými se volič obrací na zastupitelský úřad a ten má povinnost voliče
vyrozumět v případě, že takové žádosti nevyhoví. Jednou ze žádostí bude nově i žádost o
vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování. Následná možnost soudního přezkumu je
upravena v souběžně předkládané novelizaci soudního řádu správního.
K Čl. I bodu 18.
Smyslem doplnění pravidel o počítání lhůt je vyhnout se situaci, kdy by bylo
zpochybňováno počítání lhůt. Korespondenční hlasování je totiž svým způsobem hlasováním
v předstihu a mohlo by dojít k výkladové nejistotě například ohledně lhůty pro odvolání
kandidátů nebo vzdání se kandidatury, která končí 48 hodin před zahájením voleb. Doplnění
ustanovení vychází též z judikatury Nejvyššího správního soudu Vol 102/2021, kde byl
podobný případ počítání lhůt řešen v souvislosti se zvláštními způsoby hlasování v době
covidové pandemie (hlasování na drive-in stanovištích ve středu, tj. dva dny před prvním
dnem voleb).
K Čl. II bodům 1., 3. a 4.
K Čl. IV bodům 1. a 3.
K Čl. V bodům 1. a 2.
V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se v dotčených volebních
zákonech (zákon o volbách do Parlamentu ČR, zákon o volbách do Evropského parlamentu
a zákon o volbě prezidenta republiky) do
zápisu zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování,
zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji (vyhotovuje ho Český statistický úřad ve
volbách do Poslanecké sněmovny) a
zápisu Státní volební komise o výsledku voleb
doplňuje položka o tom, jaký byl počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční
hlasování a z toho počet odložených doručovacích obálek.
Jedná se o doručovací obálky, které zastupitelský úřad předal zvláštní okrskové
volební komisi; všechny tyto předané doručovací obálky musí komise otevřít (= počet
23
otevřených doručovacích obálek). Důvody odložení upravuje zákon o správě voleb. Rozdíl
mezi počtem otevřených doručovacích obálek a počtem odložených doručovacích obálek
odpovídá počtu úředních obálek z korespondenčního hlasování, které byly komisí vloženy do
volební schránky, a tedy i počtu voličů, kteří hlasovali korespondenčně (neznamená to, že
všechny tyto hlasy musí být platné).
K Čl. II bodu 2.
K Čl. IV bodu 2.
Jde o legislativně-technickou úpravu související s vložením nového písmene e)
v předchozím odstavci.
K Čl. III
V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování se rozšiřuje také možnost
soudní ochrany pro voliče, který se může na správní soud obrátit i tehdy, pokud zastupitelský
úřad nevyhověl jeho žádosti o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování.
K Čl. VI
Předsunutí účinnosti novelizačního bodu 40. v čl. I umožní, aby nové ustanovení § 27,
které do zákona o volbách do Parlamentu zavádí zákon, kterým se mění volební a některé
další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb, bylo možné využít již pro
korespondenční hlasování před nabytím účinnosti zákona o správě voleb. Proto se jeho
účinnost navrhuje předsunout k 1. lednu 2025, tj. stejně jako účinnost části VII předkládaného
zákona upravující korespondenční hlasování v některých volbách vyhlášených před nabytím
účinnosti zákona o správě voleb.
Při zavedení korespondenčního hlasování lze očekávat nárůst hlasů odevzdaných
v zahraničí. Při připočítání pouze do jednoho vylosovaného volebního kraje by to mohlo vést
k nepřiměřené disproporci vůči hlasům odevzdaným „domácími“ voliči, a to zejména, pokud
by byl vylosován některý z menších krajů. Nové ustanovení § 27 zákona o volbách
do Parlamentu umožní rozprostření hlasů ze zahraničí při volbách do Poslanecké sněmovny
do dvou největších volebních krajů. Státní volební komise vylosuje ze čtyřech největších
volebních krajů (hlavní město Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský) volební
kraj, kterému se budou přičítat hlasy odevzdané ve zvláštních volebních okrscích na území
Evropy, a druhý volební kraj, kterému se budou přičítat hlasy odevzdané ve „zbytku“ světa.
K Čl. VII
Přechodné ustanovení má zajistit, aby ve volbách do Poslanecké sněmovny
vyhlášených před 1. lednem 2025, byť by se konaly po tomto datu, se nelosovaly dva volební
kraje, kterým se přičítají hlasy ze zvláštních volebních okrsků. V takových volbách se totiž
nebude hlasovat korespondenčně.
K čl. VIII
K § 1
Hlavním smyslem předkládaného zákona je úprava zákona o správě voleb, který bude
hlavním organizačně-technickým volebním zákonem. Zavedení korespondenční volby je tak
primárně vkládáno do zákona o správě voleb. Avšak s ohledem na to, že zákon o správě voleb
nabude účinnost až v roce 2026, jeví se jako vhodné zavést korespondenční volbu jako
24
alternativní formu hlasování i pro volby, u kterých je možno hlasovat v zahraničí, už pro
dřívější období.
K tomuto účelu zákon obsahuje část sedmou, která umožní provést korespondenční
volbu při volbách do Poslanecké sněmovny, které se mají konat na podzim roku 2025.
Ustanovení jsou však koncipována tak, aby se podle nich mohlo postupovat i v případě, že
do nabytí účinnosti zákona o správě voleb by bylo vedle voleb do Poslanecké sněmovny třeba
zorganizovat volbu prezidenta republiky. V jiných druzích voleb se do nabytí účinnosti
zákona o správě voleb ze zahraničí nevolí.
K § 2
V korespondenčním hlasování, které by se realizovalo před účinností zákona o správě
voleb, by zastupitelský úřad vedle úkolů, které jsou mu svěřeny v příslušných volebních
zákonech (pro volby do Poslanecké sněmovny jde o zákon o volbách do Parlamentu ČR,
a v zákoně o volbě prezidenta republiky), plnil ještě další úkoly v souvislosti
s korespondenčním hlasováním.
Zajištění korespondenčního hlasování zahrnuje zejména přijímání žádostí o písemnosti
ke korespondenčnímu hlasování, zaznamenávání žádostí do zvláštního seznamu voličů,
rozesílání písemností ke korespondenčnímu hlasování a jejich zpětný příjem, evidenci,
uložení na bezpečném místě a následné předání zvláštní okrskové volební komisi.
Zastupitelský úřad musí pro zajištění korespondenčního hlasování vytvořit i dostatečné
podmínky personální, technické, prostorové a administrativní.
V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se rozšiřuje také rozsah
informační povinnosti zastupitelských úřadů, které o této možnosti hlasování budou
informovat voliče v zahraničí.
K § 3
Voliči, kterému zastupitelský úřad vydal (zaslal) písemnosti ke korespondenčnímu
hlasování, nebude umožněno prezenční hlasování ve volební místnosti. Jde o opatření
k předcházení možnosti dvojího hlasování. I kdyby volič korespondenčně nehlasoval, zjistí to
zvláštní okrsková volební komise až po uzavření volební místnosti po otevření doručovacích
obálek.
Zavedení korespondenčního hlasování rozšiřuje úkoly zvláštní okrskové volební
komise i o sčítání hlasů došlých na příslušný zastupitelský úřad korespondenčně. Sčítání
těchto hlasů bude probíhat společně s hlasy odevzdanými prezenčně ve volební místnosti.
V návaznosti na zavedení korespondenčního hlasování je třeba rozšířit také okruh
písemností, které zvláštní okrsková volební komise v rámci volební dokumentace předává
zastupitelskému úřadu.
K § 4 až § 7
Ustanovení § 4 až § 7 v zásadě přebírají instituty osvětlené ve zvláštní části této
důvodové zprávy k novele zákona o správě voleb, tudíž je možno odkázat na odůvodnění
k čl. I bodu 13 s tím, že
odůvodnění k § 57a odpovídá § 4
odůvodnění k § 57b odpovídá § 5
odůvodnění k § 57c odpovídá § 6
25
odůvodnění k § 57d odpovídá § 7.
K § 8
V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se zápisy o volbách, jejichž
náležitosti jsou uvedeny v dotčených volebních zákonech (zákon o volbách do Parlamentu
ČR, zákon o volbě prezidenta republiky) rozšiřují o položku, jaký byl počet otevřených
doručovacích obálek pro korespondenční hlasování a z toho počet odložených doručovacích
obálek. Tuto položku bude při volbách, v nichž proběhlo i korespondenční hlasování, nutno
uvést do
zápisu zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování,
zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji (vyhotovuje ho Český statistický úřad ve
volbách do Poslanecké sněmovny) a
zápisu Státní volební komise o výsledku voleb.
K § 9
Smyslem doplnění pravidel o počítání lhůt je vyhnout se situaci, kdy by bylo
zpochybňováno počítání lhůt. Korespondenční hlasování je totiž svým způsobem hlasováním
v předstihu a mohlo by dojít k výkladové nejistotě například ohledně lhůty pro odvolání
kandidátů nebo vzdání se kandidatury, která končí 48 hodin před zahájením voleb. Doplnění
ustanovení vychází též z judikatury Nejvyššího správního soudu Vol 102/2021, kde byl
podobný případ počítání lhůt řešen v souvislosti se zvláštními způsoby hlasování v době
covidové pandemie (hlasování na drive-in stanovištích ve středu, tj. dva dny před prvním
dnem voleb).
K § 10
V souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování se doplňuje zmocňovací
ustanovení pro Ministerstvo zahraničních věcí k vydání vyhlášky, kterou stanoví územní
obvody zastupitelských úřadů, případně jejich části, v nichž lze korespondenční hlasování
využít. Znamená to, že se v zahraničí budou vyskytovat území, na které zastupitelský úřad
nebude písemnosti pro korespondenční hlasování zasílat z důvodu, že jde o oblast, kde není
možné doručení takové zásilky voliči zajistit (např. oblasti s válečným konfliktem). Prakticky
půjde o jednotky případů a obecná možnost využití korespondenčního hlasování tím nebude
nijak podstatně omezena.
K § 11
Aplikace části sedmé je z jedné strany časově ohraničena tak, že se použije na volby
vyhlášené před nabytím účinnosti zákona o správě voleb. Je však třeba ji ohraničit i z druhé
strany, a to tak, že pokud by došlo k vyhlášení voleb před nabytím účinnosti této části, tj. před
1. lednem 2025, korespondenční hlasování se nepoužije, i kdyby konání takových voleb
spadalo do doby, kdy budou ustanovení části sedmé již účinná. Důvodem tohoto omezení je
jednak obecná dobrá praxe ve věcech volebních, že „pravidla hry“ mají být známa od začátku,
tj. od vyhlášení voleb, a jednak jde i konotace organizačně technického zajištění voleb.
K Čl. IX
26
Účinnost novely zavádějící korespondenční hlasování do zákona o správě voleb,
zákona o volbách do Parlamentu, zákona o volbách do Evropského parlamentu, zákona o
volbě prezidenta republiky a soudního řádu správního se navrhuje k 1. lednu 2026, tj.
ke stejnému datu, kdy vstupuje v účinnost zákon o správě voleb a jeho doprovodný změnový
zákon.
Nabytí účinnosti čl. VI a VII je navrženo dnem 31. prosince 2024, neboť se touto
změnou má dotčené ustanovení zákona o volbách do Parlamentu aktivovat již k 1. lednu
2025, a tedy je z legislativně technických důvodů třeba, aby úprava změnového zákona nabyla
účinnosti dříve.
Účinnost čl. VIII se navrhuje již k 1. lednu 2025, aby bylo možné korespondenční
hlasování využít ještě pro volby před nabytím účinnosti zákona o správě voleb (fakticky jde
jen o volby do Poslanecké sněmovny na podzim 2025, případně předčasné volby do
Poslanecké sněmovny nebo volbu prezidenta republiky, pokud by se musela konat nová volba
před uplynutím funkčního období stávajícího prezidenta).
V Praze dne 7. 12. 2023
Mgr. Vít Rakušan, v. r.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Ing. Marian Jurečka, v. r.
Ing. Markéta Pekarová Adamová, v. r.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., v. r.
Mgr. Josef Cogan, v. r.
Marek Benda, v. r.
Mgr. Aleš Dufek, v. r.
Jan Jakob, v. r.
Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, Ph.D., v. r.
Mgr. Lucie Potůčková, v. r.
Eva Decroix, MBA, v. r.
Bc. Jiří Navrátil, MBA, v. r.
Michal Zuna, v. r.
PhDr. Olga Richterová, Ph.D., v. r.
27
Úplné znění dotčených ustanovení novelizovaných zákonů
s vyznačením navrhovaných změn
I. Zákon o správě voleb
§ 5
Informování voličů
(1) Obecní úřad zveřejní na úřední desce nejpozději 15 dnů přede dnem voleb
oznámení o době a místě konání voleb na území obce. Bylo-li na území obce vytvořeno více
volebních okrsků, uvede, které části území obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků.
Zároveň obecní úřad v oznámení uvede adresy volebních místností.
(2) Obecní úřad v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat před hlasováním
totožnost a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.
(3) Zastupitelský úřad způsobem v místě obvyklým informuje v dostatečném časovém
předstihu voliče žijící v územním obvodu tohoto úřadu o době a místě konání voleb
ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti zápisu k hlasování ve zvláštním volebním okrsku,
o možnosti korespondenčního hlasování a o povinnosti prokázat před hlasováním ve
volební místnosti totožnost a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.
Zastupitelský úřad dále informuje voliče o konání voleb do Senátu Parlamentu České
republiky (dále jen „Senát“), voleb do zastupitelstev krajů a voleb do zastupitelstev obcí na
území České republiky a o podmínkách výkonu volebního práva v těchto volbách.
(4) Nekoná-li se druhé kolo voleb, informuje obecní úřad a zastupitelský úřad
způsobem podle odstavců 1 až 3 voliče o této skutečnosti neprodleně po vyhlášení výsledku
prvního kola.
(5) V obci, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 %
občanů hlásících se k jedné národnosti jiné než české, se informace podle odstavce 1, 2 a 4
zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
§ 17
Zastupitelský úřad
Zastupitelský úřad
a) řídí, zajišťuje a kontroluje organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb
konaných v zahraničí v rámci svého územního obvodu,
b) zajišťuje podle místních podmínek informování voličů o době a místě konání voleb,
o možnosti zápisu voliče k hlasování ve zvláštním volebním okrsku a o způsobu hlasování,
včetně korespondenčního hlasování, a to případně i v příslušném cizím jazyce,
c) zapisuje do seznamu voličů údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku,
d) zajišťuje korespondenční hlasování,
d)e) vydává voličské průkazy,
e)f) zapisuje údaje o možnosti voliče hlasovat v jiném volebním okrsku,
1
f)g) provádí školení členů zvláštních okrskových volebních komisí,
g)h) zajišťuje výrobu nebo rozmnožení hlasovacích lístků pro hlasování ve volební místnosti,
h)i) zajišťuje pro zvláštní okrskovou volební komisi volební místnost a její vybavení,
pracovní síly a pomocné prostředky,
i)j) zasílá Ministerstvu zahraničních věcí volební dokumentaci převzatou od zvláštní okrskové
volební komise,
j)k) plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbách.
§ 19
Zvláštní okrsková volební komise
(1) Pro hlasování v zahraničí se pro každý zvláštní volební okrsek ustavuje zvláštní
okrsková volební komise. Zvláštní okrsková volební komise má alespoň 3 členy.
(2) V čele zvláštní okrskové volební komise stojí předseda zvláštní okrskové volební
komise. Členem zvláštní okrskové volební komise je také zapisovatel zvláštní okrskové
volební komise.
(3) Zvláštní okrsková volební komise
a) zajišťuje pořádek ve volební místnosti,
b) zajišťuje řádný průběh hlasování,
c) sčítá hlasy včetně hlasů odevzdaných v korespondenčním hlasování a vyhotovuje zápis
o průběhu a výsledku hlasování,
d) odevzdává volební dokumentaci zastupitelskému úřadu,
e) plní další úkoly podle tohoto zákona a podle příslušných zákonů o volbách.
(4) Člen zvláštní okrskové volební komise se prokazuje průkazem člena zvláštní
okrskové volební komise vydaným zastupitelským úřadem.
(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro zvláštní okrskovou volební komisi
ustanovení tohoto zákona o okrskové volební komisi obdobně.
§ 23
Seznam voličů
(1) Seznam voličů obsahuje o voliči a o osobě, která se má stát voličem, tyto údaje:
a) datum narození,
b) státní občanství,
c) adresu místa trvalého pobytu a druh pobytu.
(2) Seznam voličů dále obsahuje o voliči tyto údaje:
a) jméno a příjmení,
b) údaj o příslušnosti voliče k volebnímu okrsku, a to ode dne vyhlášení voleb,
c) údaj o tom, že volič hlasuje ve zvláštním volebním okrsku,
d) údaj o oznámení voliče o hlasování v jiném volebním okrsku,
2
e) údaj o tom, že volič hlasuje ve volebním okrsku, ve kterém sídlí zařízení uvedené v § 56
odst. 5,
f) údaje o podání žádosti o voličský průkaz a o jeho vydání,
g) údaj o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování,
g)h) další údaje stanovené příslušnými zákony o volbách.
(3) Součástí seznamu voličů je evidence vydaných voličských průkazů. V evidenci
vydaných voličských průkazů se vedou v mezích vyplývajících z údajů uvedených v odstavci
1 údaje o tiskopisech voličského průkazu, o žadatelích a držitelích voličského průkazu,
o průběhu vydání voličského průkazu a o znehodnocení, ztrátě či odcizení tiskopisu
voličského průkazu nebo ztrátě anebo odcizení vydaného voličského průkazu. Rozsah údajů
vedených v evidenci vydaných voličských průkazů stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
(4) Obecní úřad zapisuje do seznamu voličů údaje podle odstavce 2 písm. d) až g) až
f) a h). Zastupitelský úřad zapisuje do seznamu voličů údaje podle odstavce 2 písm. c), d) a f),
f) a g).
(5) Volič si může u kteréhokoli obecního úřadu nebo prostřednictvím portálu veřejné
správy nebo informačního systému s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci
vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni
záruky značná (dále jen „prostředek pro elektronickou identifikaci“) ověřit, jaké údaje jsou
o něm v seznamu voličů vedeny. Vznikne-li oprávněná pochybnost o správnosti údajů podle
odstavce 2 písm. c) až g) až h), obecní úřad údaje ověří a zajistí opravu těchto údajů o voliči.
§ 24
Zpřístupňování údajů seznamu voličů obecním úřadům a zastupitelským úřadům
(1) Ministerstvo vnitra zpřístupňuje v informačním systému obecním úřadům soupisy
voličů pro dodání hlasovacích lístků. V soupisech voličů se uvádějí pouze voliči, kteří jsou
oprávněni volit ve volbách, pro něž jsou soupisy pořízeny. Soupis voličů obsahuje o voličích
s místem trvalého pobytu v obci tyto údaje:
a) jméno a příjmení,
b) adresu místa trvalého pobytu a
c) údaj o příslušnosti k volebnímu okrsku.
(2) Ministerstvo vnitra zpřístupňuje v informačním systému ve formě výpisů voličů
obecním úřadům a zastupitelským úřadům pro okrskové volební komise a zvláštní okrskové
volební komise údaje ze seznamu voličů podle stavu ke dvaadvacáté hodině druhého dne
přede dnem voleb. Ve výpisech voličů se uvádějí pouze voliči, kteří jsou oprávněni volit
ve volbách, pro něž jsou výpisy voličů pořízeny. Výpis voličů obsahuje o voličích
příslušejících k témuž volebnímu okrsku nebo hlasujících v tomtéž zvláštním volebním
okrsku tyto údaje:
a) jméno a příjmení,
b) datum narození,
c) adresu místa trvalého pobytu,
d) údaj o příslušnosti k volebnímu okrsku a
3
e) údaje podle § 23 odst. 2 písm. c) až g) až h).
(3) Ministerstvo vnitra zpřístupňuje v informačním systému Českému statistickému
úřadu a výrobci hlasovacích lístků celkový počet voličů v každém volebním okrsku.
§ 49
Hlasování ve volební místnosti
(1) Volič prokáže okrskové volební komisi svou totožnost občanským průkazem nebo
cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním
průkazem. Volič, který je občanem jiného státu, prokáže okrskové volební komisi svoji
totožnost průkazem o povolení k trvalému pobytu, potvrzením o přechodném pobytu,
osvědčením o registraci nebo dokladem jiného státu prokazujícím totožnost.
(2) Voliče, který namítá, že není uveden ve výpisu voličů, ačkoli by tam uveden být
měl, okrsková volební komise doplní do výpisu voličů po ověření voličova práva hlasovat
ve volebním okrsku u obecního úřadu. Obecní úřad poskytne okrskové volební komisi
na vyžádání údaje o tomto voliči ze seznamu voličů v rozsahu nezbytném pro doplnění voliče
do výpisu voličů.
(3) Okrsková volební komise předá voliči úřední obálku, případně i hlasovací lístky,
a učiní o tom záznam ve výpisu voličů. Volič se poté odebere do prostoru určeného k úpravě
hlasovacího lístku a k jeho vložení do úřední obálky. V tomto prostoru nesmí být nikdo
přítomen zároveň s voličem, ledaže volič využívá asistenci podle § 59.
(4) Po opuštění prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku a k jeho vložení
do úřední obálky vhodí volič úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební
komisí do volební schránky.
(5) Okrsková volební komise hlasování ve volební místnosti voliči neumožní, jestliže
a) volič neprokázal okrskové volební komisi svoji totožnost,
b) byl voliči vydán voličský průkaz a volič jej okrskové volební komisi neodevzdal,
c) byly voliči vydány písemnosti ke korespondenčnímu hlasování,
c)d) volič neprokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, pro který je tato okrsková
volební komise ustavena,
d)e) existuje překážka ve výkonu práva volit, nebo
e)f) se volič před hlasováním neodebral do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku
a k jeho vložení do úřední obálky.
(6) Neumožní-li okrsková volební komise voliči hlasovat z důvodů uvedených
v odstavci 5, vydá mu o tom na jeho požádání písemné potvrzení.
4
§ 56
Podmínky hlasování v jiném volebním okrsku
(1) Volič, který hodlá hlasovat v jiném volebním okrsku, než ke kterému je příslušný,
tak může učinit na základě voličského průkazu nebo na základě zápisu údaje o oznámení
voliče o hlasování v jiném volebním okrsku v seznamu voličů. Ve voličském průkazu
a v oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku se uvádí, pro které hlasování jsou platné.
Volič takto může hlasovat ve volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku
stanoveném pro příslušný druh voleb příslušným zákonem o volbách.
(2) Voličský průkaz je veřejná listina, která opravňuje voliče hlasovat po jejím
odevzdání okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi ve volebním
okrsku uvedeném v odstavci 1 větě třetí. Jestliže na voličský průkaz lze podle příslušného
zákona o volbách hlasovat jen v některém z více volebních obvodů, uvádí se na voličském
průkazu, ve kterém volebním obvodu může volič na voličský průkaz hlasovat. O hlasování
na voličský průkaz provede okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise
záznam do výpisu voličů a odevzdaný voličský průkaz k výpisu voličů přiloží. Jestliže byl
voliči vydán voličský průkaz, musí jej volič odevzdat volební komisi i tehdy, hlasuje-li
ve volebním okrsku nebo zvláštním volebním okrsku, kde je uveden ve výpisu voličů,
popřípadě jej vložit do doručovací obálky, hlasuje-li korespondenčně.
(3) Volič může učinit oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku. V oznámení
označí volební okrsek podle odstavce 1 věty třetí, v němž bude hlasovat. Volič, který podal
oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku, již nemůže po dobu platnosti oznámení
hlasovat ve volebním okrsku, ke kterému je příslušný. Je-li mu však vydán voličský průkaz
nebo je-li proveden zápis podle odstavce 4 nebo 5, oznámení o hlasování v jiném volebním
okrsku pozbývá platnosti.
(4) Volič, který má bydliště mimo území České republiky, může hlasovat ve zvláštním
volebním okrsku také na základě zápisu údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku
v seznamu voličů provedeného zastupitelským úřadem. Zápis tohoto údaje se vztahuje pouze
na volby, v nichž lze hlasovat v zahraničí, a je platný, dokud trvá voličovo právo volit,
popřípadě dokud zastupitelský úřad nebo obecní úřad na žádost voliče tento údaj nevymaže.
(5) Volič může hlasovat v jiném volebním okrsku, než ke kterému je příslušný, také
na základě zápisu takového údaje pro konkrétní hlasování v seznamu voličů provedeného
obecním úřadem, pokud je v územním obvodu obecního úřadu volební okrsek podle
odstavce 1 věty třetí a pokud volič je v příslušné obci, městské části nebo městském obvodu
a) v zařízení poskytujícím lůžkovou zdravotní péči, v zařízení pobytových sociálních služeb,
ve školském zařízení nebo v jiném obdobném zařízení, nebo
b) v policejní cele, v místě výkonu vazby, v místě výkonu trestu odnětí svobody nebo v místě
výkonu zabezpečovací detence.
5
§ 57
Postup při vydání voličského průkazu a zápisu údaje o hlasování v jiném volebním okrsku
(1) Žádost o vydání voličského průkazu a oznámení o hlasování v jiném volebním
okrsku může podat volič, kterému nebyly vydány písemnosti ke korespondenčnímu
hlasování, u kteréhokoli obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu ode dne vyhlášení voleb
a) na pracovišti takového úřadu, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí
s úředně ověřeným podpisem voliče,
b) písemně prostřednictvím datové schránky voliče nebo podepsanou úředně ověřeným
podpisem voliče, nebo
c) prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím prostředku
pro elektronickou identifikaci.
(2) V žádosti o vydání voličského průkazu volič určí, zda mu má být voličský průkaz
doručen na uvedenou adresu do vlastních rukou, nebo zda si voličský průkaz převezme
u obecního úřadu nebo zastupitelského úřadu osobně nebo prostřednictvím k tomu
zplnomocněné osoby.
(3) Žádá-li volič o zaslání voličského průkazu na jím uvedenou adresu, musí být
žádost obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu podána nejpozději 10 dnů přede dnem
voleb. Voličský průkaz musí být předán k poštovní přepravě nejpozději 7 dnů přede dnem
voleb. Oznámení o hlasování v jiném volebním okrsku nebo žádost o voličský průkaz, který si
volič nebo osoba k tomu voličem zplnomocněná převezme osobně, lze učinit nejpozději 2 dny
přede dnem voleb. Osobní převzetí voličského průkazu je možné nejpozději 2 dny přede
dnem voleb. Voličský průkaz je vydán okamžikem předání k poštovní přepravě nebo předání
voliči nebo voličem zplnomocněné osobě.
(4) Obecní úřad nebo zastupitelský úřad předá voličský průkaz osobně voliči nebo
osobě, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče, anebo jej voliči
zašle. V případě voleb do Evropského parlamentu tak může učinit nejdříve 15 dnů přede
dnem voleb. Vzor tiskopisu voličského průkazu stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
(5) V případě dvoukolových voleb vydá obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský
průkaz současně pro první i druhé kolo voleb, ledaže volič požádal o voličský průkaz jen pro
první nebo pro druhé kolo voleb. To platí obdobně i pro zápis údaje na základě oznámení
voliče o hlasování v jiném volebním okrsku.
(6) Žádost o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku v seznamu voličů
může volič podat u příslušného zastupitelského úřadu nejpozději 3 dny přede dnem voleb
způsobem uvedeným v odstavci 1. Se žádostí o zápis volič doloží zastupitelskému úřadu
originál, popřípadě ověřenou kopii dokladů potvrzujících bydliště v územním obvodu
příslušného zastupitelského úřadu.
(7) Žádost o zápis nebo výmaz údaje podle § 56 odst. 5 může volič podat
prostřednictvím ředitele zařízení, ve kterém se nachází, nejpozději 4 dny přede dnem voleb.
Ředitel zařízení poskytne obecnímu úřadu nejpozději 3 dny přede dnem voleb seznam voličů,
kteří požádali o zápis údaje podle § 56 odst. 5, včetně čísel elektronicky čitelného
identifikačního dokladu voliče.
6
(8) V případě voliče umístěného v zařízení uvedeném v § 56 odst. 5 písm. b) lze
úřední ověření podpisu voliče na písemné žádosti o voličský průkaz nahradit připojeným
potvrzením zaměstnance tohoto zařízení, že žádost je podepsána žadatelem.
§ 57a
Podmínky korespondenčního hlasování
(1) Volič, který má v seznamu voličů zapsán údaj o hlasování ve zvláštním
volebním okrsku podle § 56 odst. 4, může v tomto okrsku využít korespondenční
hlasování na území spadajícím do tohoto okrsku, pro něž tak stanoví prováděcí právní
předpis.
(2) Žádost o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování může volič podat
ode dne vyhlášení voleb u zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním volebním okrsku
může podle údaje v seznamu voličů hlasovat.
(3) Žádost podle odstavce 2 lze podat osobně nebo prostřednictvím osoby, která se
prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče, do 2 dnů přede dnem voleb,
nebo písemně do 35 dnů přede dnem voleb
a) prostřednictvím datové schránky voliče nebo podepsanou úředně ověřeným podpisem
voliče, nebo
b) prostřednictvím portálu veřejné správy nebo informačního systému s využitím
prostředku pro elektronickou identifikaci.
(4) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a příjmení voliče, datum
narození, adresu, kde má volič bydliště mimo území České republiky, a adresu, na
kterou mají být písemnosti ke korespondenčnímu hlasování zaslány, popřípadě údaj
o tom, že si volič převezme písemnosti u zastupitelského úřadu sám nebo
prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče.
§ 57b
Vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování
(1) Na žádost podle § 57a odst. 2 zašle zastupitelský úřad nejpozději 25 dnů přede
dnem voleb voliči identifikační lístek, úřední obálku, doručovací obálku a informaci
o způsobu hlasování včetně odkazu na internetové stránky, kde jsou přístupné hlasovací
lístky k vytištění. Pokud o to volič požádal nebo neuvedl adresu pro doručení, vydá
zastupitelský úřad tyto písemnosti osobně voliči nebo osobě, která se prokáže písemnou
plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče.
(2) V případě volby prezidenta republiky zašle zastupitelský úřad písemnosti pro
korespondenční hlasování současně pro první i druhé kolo volby, ledaže volič požádá
o korespondenční hlasování jen pro první, nebo jen pro druhé kolo volby.
(3) Identifikační lístek pro korespondenční hlasování obsahuje
a) označení zastupitelského úřadu,
7
b) číslo identifikačního lístku,
c) druh a datum konání voleb, případně datum konání příslušného kola volby,
d) jméno a příjmení voliče, datum narození a adresu místa, kde má bydliště mimo území
České republiky,
e) otisk úředního razítka zastupitelského úřadu, jméno a příjmení zaměstnance
zařazeného v zastupitelském úřadu a jeho podpis,
f) text prohlášení, ve kterém volič prohlašuje, že hlasuje osobně, a místo pro podpis
voliče.
(4) Doručovací obálka je opatřena adresou zastupitelského úřadu, číslem
zvláštního volebního okrsku, do kterého volič náleží, a označením voleb, případně kola
volby.
(5) Údaj o vydání písemností pro korespondenční hlasování zapíše zastupitelský
úřad do seznamu voličů.
(6) Vzor tiskopisu identifikačního lístku pro korespondenční hlasování stanoví
Ministerstvo vnitra vyhláškou.
§ 57c
Korespondenční hlasování
(1) Hlasovací lístek pro korespondenční hlasování si volič vytiskne
z informačního systému.
(2) Volič vloží hlasovací lístek do úřední obálky. Do doručovací obálky volič vloží
jím podepsaný identifikační lístek a úřední obálku. Volič, kterému byl vydán voličský
průkaz, vloží voličský průkaz do doručovací obálky. Zalepenou doručovací obálku volič
zašle zastupitelskému úřadu, od kterého obdržel písemnosti pro korespondenční
hlasování.
(3) Doručenou doručovací obálku označí zastupitelský úřad časem přijetí a do
předání zvláštní okrskové volební komisi ji uchovává nerozlepenou na bezpečném místě,
které za tímto účelem vyhradí vedoucí zastupitelského úřadu.
(4) Zvláštní okrskové volební komisi předá zastupitelský úřad doručovací obálky,
které byly doručeny nejpozději do ukončení hlasování ve zvláštním volebním okrsku.
O předání se vyhotoví záznam, který podepisuje vedoucí zastupitelského úřadu
a předseda zvláštní okrskové volební komise. Zvláštní okrsková volební komise v době
od předání doručovacích obálek zastupitelským úřadem do doby zahájení sčítání hlasů
zabezpečí převzaté doručovací obálky proti neoprávněnému nakládání.
(5) Doručovací obálky doručené po lhůtě podle odstavce 4 uloží zastupitelský
úřad nerozlepené k volební dokumentaci.
8
§ 57d
Hlasy zaslané korespondenčně
(1) Zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování před zahájením
sčítání hlasů otevře doručovací obálky. Zvláštní okrsková volební komise přihlíží pouze
k obsahu doručovací obálky podle § 57c odst. 2.
(2) Zvláštní okrsková volební komise odloží doručovací obálku a její obsah,
jestliže
a) v doručovací obálce není identifikační lístek vydaný příslušným zastupitelským
úřadem nebo úřední obálka,
b) identifikační lístek není podepsán voličem,
c) v doručovací obálce je více úředních obálek nebo více identifikačních lístků, nebo
d) voliči byl vydán voličský průkaz a voličský průkaz není v doručovací obálce.
(3) K obsahu odložených doručovacích obálek zvláštní okrsková volební komise
dále nepřihlíží. Tyto doručovací obálky se odloží k volební dokumentaci, přičemž
zvláštní okrsková volební komise vyznačí na doručovacích obálkách důvod odložení
a přelepí úřední obálky tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování.
(4) U každého voliče, jehož doručovací obálka nebyla odložena, vyznačí zvláštní
okrsková volební komise ve výpisu voličů záznam o tom, že volič hlasoval
korespondenčně, a vloží úřední obálku do volební schránky.
(5) U voliče, který hlasoval korespondenčně, avšak není uveden ve výpisu voličů,
si zvláštní okrsková volební komise vyžádá u zastupitelského úřadu údaje nezbytné pro
posouzení obsahu doručovací obálky a dopíše údaje o voliči do výpisu voličů.
Zastupitelský úřad poskytne zvláštní okrskové volební komisi na vyžádání údaje
o takovém voliči ze seznamu voličů v rozsahu nezbytném pro doplnění voliče do výpisu
voličů.
(6) Zvláštní okrsková volební komise otevře volební schránku až poté, kdy
u všech doručovacích obálek ukončí postup podle odstavců 1 až 5.
§ 58
Postup zastupitelského úřadu při ověření možnosti hlasování v zahraničí
(1) Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu každého roku, zda právní předpisy států
v působnosti zastupitelského úřadu umožňují občanům České republiky hlasování podle
tohoto zákona na zastupitelském úřadě, popřípadě zda je k zajištění hlasování
na zastupitelském úřadě potřeba zvláštní povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání.
(2) Nebude-li občanům České republiky umožněno hlasovat ve volební místnosti
ve zvláštním volebním okrsku, neboť právní předpisy státu v působnosti zastupitelského
úřadu to nedovolují, anebo nebylo-li povolení podle odstavce 1 vydáno, poskytne
zastupitelský úřad voličům informaci o možnosti hlasovat na voličský průkaz, popřípadě
o možnosti korespondenčního hlasování.
9
(3) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou územní obvody, popřípadě
části územních obvodů zastupitelských úřadů, v nichž mohou voliči využít
korespondenční hlasování; vychází při tom z dostupnosti a podmínek poskytování
poštovních služeb na příslušném území.
§ 68
Postup ve zvláštním volebním okrsku
(1) Není-li stanoveno jinak, postupuje zvláštní okrsková volební komise při sčítání
hlasů ve zvláštním volebním okrsku, vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve
zvláštním volebním okrsku a předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledků
hlasování ve zvláštním volebním okrsku Českému statistickému úřadu obdobně podle § 62 až
66.
(2) Zvláštní okrsková volební komise zahájí sčítání hlasů, jakmile uplyne doba
stanovená pro ukončení hlasování na území České republiky.
(3) O přerušení sčítání hlasů vyrozumí zvláštní okrsková volební komise
prostřednictvím zastupitelského úřadu pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva
zahraničních věcí.
(4) Zápis o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování zvláštní okrsková
volební komise zašle v elektronické podobě na pracoviště Českého statistického úřadu
u Ministerstva zahraničních věcí. Zjistí-li Český statistický úřad v zápisu chyby, odmítne
zápis a stanoví lhůtu k odstranění chyb a zaslání nového zápisu.
(5) Doklad o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování zašle
Český statistický úřad zvláštní okrskové volební komisi elektronicky prostřednictvím
Ministerstva zahraničních věcí.
(6) Zvláštní okrsková volební komise zabezpečí stejnopisy zápisu o průběhu
a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, písemnosti související
s korespondenčním hlasováním, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis voličů
a doklad o převzetí bezchybného výsledku hlasování do dalšího zpracování a předá je
zastupitelskému úřadu, který je odešle spolu s ostatní volební dokumentací Ministerstvu
zahraničních věcí.
(7) Postup zvláštní okrskové volební komise, zastupitelského úřadu a Ministerstva
zahraničních věcí při převzetí, uložení, úschově a protokolárním zničení hlasovacích lístků
a ostatní volební dokumentace stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou.
10
§ 77
Zvláštní postup volebních orgánů při nevyhovění žádostem ve věcech seznamu voličů
(1) Jestliže obecní úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nezaznamená
v informačním systému údaj o hlasování voliče v jiném volebním okrsku, neprovede výmaz
údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku nebo nezajistí opravu údajů v seznamu
voličů podle § 23 odst. 5, vyrozumí o tom žadatele písemně nejpozději do 3 dnů.
(2) Jestliže zastupitelský úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu,
nevyhoví žádosti o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku nebo, nezaznamená
v informačním systému údaj o hlasování v jiném volebním okrsku nebo nevyhoví žádosti
o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování, vyrozumí o tom žadatele písemně
nejpozději do 3 dnů.
§ 78
Lhůty
(1) Lhůty se pro účely tohoto zákona a příslušných zákonů o volbách počítají takto:
a) do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to
neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,
b) lhůty určené na 24 hodin nebo 48 hodin před určitou událostí končí započetím hodiny,
která se svým označením shoduje s hodinou rozhodnou pro určení lhůty; v ostatních
případech lhůt určených podle hodin končí lhůty uplynutím stanovené hodiny,
c) lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného
orgánu, a to nejpozději do 16:00 hodin.
(2) Pro počítání lhůt a vymezení volebních dnů podle tohoto zákona a příslušných
zákonů o volbách jsou v zahraničí rozhodné hodina nebo den, které jsou rozhodné na území
České republiky. Lhůty a vymezení volebních dnů podle tohoto zákona a příslušných
zákonů o volbách nejsou korespondenčním hlasováním dotčeny.
(3) Zmeškání lhůt podle tohoto zákona a příslušných zákonů o volbách nelze
prominout.
11
Pozn.: změny dalších zákonů jsou vyznačeny ve znění změn provedených zákonem, kterým
se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb
II. Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně
a doplnění některých dalších zákonů
§ 42
Zápis o průběhu a výsledku hlasování
(1) V zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise
o průběhu a výsledku hlasování se uvede:
a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení
s uvedením důvodů,
b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu voličů,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,
e) počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet
odložených doručovacích obálek,
e) f) počet odevzdaných úředních obálek,
f) g) počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a počet platných hlasů
celkem,
g) h) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty volebních
stran,
h) i) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo
zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(2) K uvedení údajů podle odstavce 1 písm. g) písm. h) okrsková volební komise
nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích
lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro
sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů
okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti
členů zvláštní okrskové volební komise; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté
elektronicky Českým statistickým úřadem.
§ 46
Zjišťování výsledků voleb ve volebním kraji
(1) Český statistický úřad na krajském pracovišti převezme výsledky hlasování za
všechny územně příslušné volební okrsky, popřípadě zvláštní volební okrsky, ze kterých byly
12
ve stanovené lhůtě předány zápisy o průběhu a výsledku hlasování, a zpracuje výsledek voleb
ve volebním kraji.
(2) Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve
volebním kraji a předá ho neprodleně krajskému úřadu.
(3) V zápise o výsledku voleb ve volebním kraji se uvede
a) počet volebních okrsků ve volebním kraji, popřípadě počet zvláštních volebních okrsků
a počet okrskových volebních komisí, popřípadě počet zvláštních okrskových volebních
komisí, které předaly výsledek hlasování,
b) celkový počet osob ve volebním kraji zapsaných ve výpisech voličů,
c) celkový počet voličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky,
d) celkový počet voličů, kteří hlasovali ve volebním kraji na voličský průkaz,
e) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování za
volební kraj, z toho počet odložených doručovacích obálek,
e) f) celkový počet odevzdaných úředních obálek za volební kraj,
f) g) celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro jednotlivé volební
strany a celkový počet platných hlasů ve volebním kraji,
g) h) celkový počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty.
(4) Zápis o výsledku voleb ve volebním kraji podepíše
a) ředitel krajského úřadu,
b) pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu,
c) pověřený zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5) Po podepsání obou stejnopisů předá krajský úřad 1 stejnopis zápisu o výsledku
voleb ve volebním kraji neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu
a ostatní volební dokumentaci uschová.
§ 52
Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb
(1) Po provedení skrutinií předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování
Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým
statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní
volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu.
Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.
(2) V zápise o výsledku voleb se uvede
a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech voličů,
13
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,
d) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho
počet odložených doručovacích obálek,
d) e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu zvlášť a pro jednotlivé
kraje zvlášť,
e) f) procentní vyjádření počtu platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu
z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, uvedené na dvě desetinná místa; v případě
započetí další 0,01 % hlasů se zvýší druhé desetinné místo,
f) g) jména a příjmení kandidátů v členění podle volebních stran, kteří byli zvoleni v prvním
skrutiniu, a kandidátů v členění podle volebních stran zvolených ve druhém skrutiniu, jakož
i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování;
v případě koalice se uvede i její složení a název politické strany nebo politického hnutí, které
kandidáta navrhlo.,
g) h) seznam volebních stran, které získaly nejméně 1,5 procenta bez
zaokrouhlení z celkového počtu platných hlasů, v případě koalice se uvede
i její složení,
h) i) seznam volebních stran, které získaly nejméně 3 procenta bez zaokrouhlení z celkového
počtu platných hlasů, v případě koalice se uvede i její složení.
III. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
§ 88
Ochrana ve věcech voličů
(1) Jestliže obecní úřad neodstraní chyby nebo nedostatky v seznamu voličů, může se
osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla obecního úřadu, který neodstranil
chyby nebo nedostatky, s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění
seznamu voličů.
(2) Jestliže obecní úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu, nezaznamená
v informačním systému správy voleb údaj o hlasování voliče v jiném volebním okrsku nebo
neprovede výmaz údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku, může se osoba tím
dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla obecního úřadu s návrhem na vydání rozhodnutí
ke zjednání nápravy.
(3) Jestliže zastupitelský úřad nevyhoví žádosti o vydání voličského průkazu,
nevyhoví žádosti o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku nebo, nezaznamená
v informačním systému správy voleb údaj o hlasování v jiném volebním okrsku nebo
nevyhoví žádosti o vydání písemností ke korespondenčnímu hlasování, může se osoba tím
14
dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla Ministerstva zahraničních věcí s návrhem na
vydání rozhodnutí ke zjednání nápravy.
(4) Účastníky řízení jsou navrhovatel a správní orgán uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3.
V řízení podle odstavce 1 je účastníkem i Ministerstvo vnitra a obecní úřad, který způsobil
v seznamu voličů napadenou chybu nebo nedostatek.
(5) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 3 pracovních dnů poté, kdy návrh
došel soudu.
IV. Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých
zákonů
§ 44
Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku
(1) V zápise okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise o průběhu
a výsledku hlasování se uvede
a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení
s uvedením důvodů,
b) celkový počet osob zapsaných do výpisu voličů,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,
e) počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet
odložených doručovacích obálek,
e) f) počet odevzdaných úředních obálek,
f) g) počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu a počet platných hlasů
celkem,
g) h) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty,
h) i) v samostatné příloze k zápisu stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány
okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která přijala,
a jejich stručné odůvodnění.
(2) K uvedení údajů podle odstavce 1 písm. g) písm. h) okrsková volební komise
nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích
lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro
sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové
volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební
komise; případně použije pomocné sčítací archy poskytnuté elektronicky Českým statistickým
úřadem.
15
§ 49
Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb
(1) Po provedení skrutinia a po uplynutí doby stanovené pro uzavření poslední volební
místnosti na území Evropské unie předá Český statistický úřad zjištěné výsledky hlasování
Státní volební komisi. Státní volební komise schválí zápis o výsledku voleb předaný Českým
statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní
volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu.
Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.
(2) V zápise Státní volební komise se uvede
a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech voličů,
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c) údaj o počtu odevzdaných úředních obálek,
d) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,
e) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho
počet odložených doručovacích obálek,
e) f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro každou volební stranu zvlášť,
f) g) jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni, v členění podle volebních stran,
a kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování,
g) h) seznam volebních stran, které získaly nejméně 1 procento z celkového počtu platných
hlasů; v případě koalice se uvede i její složení.
V. Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů
(zákon o volbě prezidenta republiky)
§ 51
Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku a ve zvláštním volebním okrsku
V zápisu okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu
a výsledku hlasování se uvede
a) identifikace volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku,
b) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení
s uvedením důvodů,
c) celkový počet osob ve volebním okrsku nebo ve zvláštním volebním okrsku zapsaný do
výpisu voličů,
d) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
e) počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,
f) počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho počet
16
odložených doručovacích obálek,
f) g) počet odevzdaných úředních obálek,
g) h) počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a počet platných hlasů celkem
pro všechny kandidáty,
h) i) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo
zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
§ 53
Zjišťování výsledku volby prezidenta
(1) Český statistický úřad převezme výsledky hlasování za všechny volební okrsky
a zvláštní volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování;
zpracuje celkový výsledek volby prezidenta a vyhotoví zápis o výsledku volby prezidenta.
(2) Státní volební komise schválí zápis o výsledku volby prezidenta předaný Českým
statistickým úřadem. Zápis podepisují přítomní členové Státní volební komise. Člen Státní
volební komise může odepřít podepsat zápis o výsledku voleb a učinit k němu výhradu.
Důvody odepření podpisu člena Státní volební komise se uvádí v samostatné příloze k zápisu.
(3) V zápisu Státní volební komise o výsledku volby prezidenta se uvede
a) počet volebních okrsků celkem a počet okrskových volebních komisí, které předaly
výsledek hlasování,
b) počet zvláštních volebních okrsků celkem a počet zvláštních okrskových volebních komisí,
které předaly výsledek hlasování,
c) celkový počet osob zapsaných ve výpisech voličů,
d) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
e) celkový počet odevzdaných úředních obálek,
f) celkový počet voličů, kteří hlasovali na voličský průkaz,
g) celkový počet otevřených doručovacích obálek pro korespondenční hlasování, z toho
počet odložených doručovacích obálek,
g) h) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro všechny kandidáty,
h) i) pořadí kandidátů podle počtu získaných platných hlasů a počet těchto hlasů; pokud
získalo více kandidátů stejný počet hlasů, uvedou se v abecedním pořadí,
i) j) jméno a příjmení zvoleného kandidáta (§ 54), popřípadě skutečnost, že žádný z kandidátů
nezískal počet hlasů potřebný ke zvolení.
17
VI. Zákon, kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona
o správě voleb
ČÁST SEDMNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXXI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení
a) čl. I bodu 147, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024,
b) čl. I bodu 40, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025,
b) c) čl. I bodu 101, jde-li o § 59b, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
18