Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCYGKWEO6 najdete zde
ODŮVODNĚNÍ
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
A. OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Ministerstvo financí vypracovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Návrh zákona byl do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předložen dne 4. května 2023 jako sněmovní tisk č. 439 (dále jen „novela AMLZ“).
Předkládaný návrh vyhlášky navazuje na uvedený návrh zákona a uvádí vyhlášku č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AMLV“), do souladu s ním. V menší míře zohledňuje i podněty z dohledové praxe.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Návrh vyhlášky představuje převážně technickou novelu, která zapracovává změny plynoucí z novely AMLZ a podněty z dohledové praxe v souladu se zmocněním v ustanovení § 21 odst. 10 AMLZ.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná vyhláška není transpozičním předpisem, § 16 AMLV však vychází z transpozičních ustanovení v § 21 AMLZ, která navazují zejména na požadavky čl. 8 odst. 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „AMLD“). Toto ustanovení AMLD zakotvuje mj. povinnost v systému vnitřních zásad zavést pozici kontrolora dodržování předpisů v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (v praxi označovaného jako „AML compliance officer“). AMLD v čl. 8 odst. 4 písm. a) přímo uvádí, že: „Strategie, kontroly a postupy (ke zmírňování a účinnému řízení rizik praní peněz a financování terorismu identifikovaných na úrovni Unie, členského státu a povinné osoby) zahrnují:
a) vypracování vnitřních strategií, kontrol a postupů, včetně modelových postupů řízení rizik, hloubkové kontroly klienta, oznamování, vedení záznamů, vnitřní kontroly, kontroly dodržování předpisů – včetně jmenování kontrolora dodržování předpisů na řídící úrovni, pokud je to vhodné vzhledem k rozsahu a povaze podnikání – a prověřování zaměstnanců;“.
Tato povinnost je v AMLZ obecně promítnuta do § 21 odst. 1, který hovoří o výše zmíněných strategiích, kontrolách a postupech a jejich další náležitosti ve vztahu k personálnímu zajištění blíže nespecifikuje. Za účelem zlepšení efektivity výkonu dohledu v oblasti finančního sektoru považujeme za účelné upřesnit tuto povinnost v AMLV. Již v červnu 2022 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) související obecné pokyny k zásadám a postupům v souvislosti s kontrolou dodržování předpisů a úlohou a povinnostmi kontrolora dodržování předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu podle článku 8 a kapitoly VI směrnice (EU) 2015/849 (EBA/GL/2022/05).
Vyhláška je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
AMLZ vymezuje oprávnění ČNB k vydání prováděcího předpisu v § 21 odst. 10. Právě s ohledem na změny v AMLZ je tedy nutné aktualizovat i znění vyhlášky tak, aby odpovídalo novelizovanému znění předpisu, ze kterého vychází.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
Návrh vyhlášky má pouze minimální dopad na podnikatelské prostředí. Finanční i administrativní náklady vyplývají již přímo z AMLZ a vyhláška příslušné povinnosti pouze upřesňuje pro osoby v působnosti vyhlášky.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Předkládaný návrh vyhlášky nemá negativní sociální dopady, včetně dopadů na rodiny, ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Předkládaný návrh vyhlášky nemá negativní dopady na životní prostředí.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná vyhláška neobsahuje ustanovení, která by byla diskriminační, ani nemá dopad v oblasti rovnosti mužů a žen.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Vyhláška je připravena v návaznosti na novelu AMLZ a v rozsahu zmocnění stanoveného tímto předpisem.
I když novelou dochází ke změně a zpřesnění řady ustanovení, rozsah zpracovávaných osobních údajů a způsob jejich zpracování je rozšiřován minimálně a vždy v návaznosti na úpravy v návrhu AMLZ a v mezích stanovených nařízením GDPR. Navrhovaná úprava vychází zejména z principů zákonnosti, účelnosti, minimalizace zpracovávaných údajů a důvěrnosti a nadále splňuje vysokou úroveň ochrany soukromí a osobních údajů v souladu s nařízením GDPR, na jehož principech staví i AMLZ.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh vyhlášky je v souladu s rozsahem zmocnění podle § 21 odst. 10 AMLZ.
ČNB vykonává v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů dohled nad subjekty finančního trhu a má dostatečné nástroje pro kontrolu dodržování zákonů a dalších prováděcích právních předpisů i podmínek, za nichž bylo oprávnění uděleno. ČNB je správním orgánem a je kompetentní rozhodovat ve věcech, které spadají do její působnosti. Působnost a odpovědnost jednotlivých útvarů při výkonu dohledu jsou v ČNB stanoveny vnitřním předpisem, organizační struktura ČNB je k dispozici veřejnosti na jejích internetových stránkách. Pro výkon činnosti ČNB jsou nastaveny odpovídající kontrolní mechanismy, které jsou pravidelně ověřovány a aktualizovány.
Návrh novely vyhlášky upravuje povinnosti institucí, které podléhají dohledu ČNB, v oblasti zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad, zejména řadu jejich povinností směřujících k efektivnímu řízení rizik. ČNB pak dohlíží na plnění těchto povinností v rámci dohledové činnosti. Korupční riziko spojené specificky s návrhem této vyhlášky tedy nelze dovozovat.
Provedená změna vyhlášky nemá dopad na činnost ČNB v oblasti povolovací činnosti podle dílčích sektorových zákonů.
U navrhované vyhlášky nebyla po jejím vyhodnocení podle metodiky CIA (Corruption Impact Assessment) korupční rizika zjištěna.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava podporuje preventivní systém opatření k boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu, a ve svém důsledku tedy zlepšuje bezpečnost a obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá žádné dopady na rodiny a plnění funkcí rodiny, na posílení integrity a stability rodiny a rodinné harmonie, na rovnováhu mezi prací a rodinou ani na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Vyhláška není v rozporu s obecnými zásadami rozvoje digitální agendy a byla zpracována v souladu s hlavními principy jejího rozvoje, včetně zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Respektuje princip technologické neutrality a možnosti volby optimální kombinace vhodných technologických řešení.
U navrhované vyhlášky nebyla zjištěna rizika vyloučení ani omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování. Návrh vyhlášky nevylučuje možnost poskytování příslušných služeb, kterých se AMLZ dotýká, i jinou než digitální formou.
14. Konzultace
Návrh vyhlášky byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení, které proběhlo od [bude doplněno poté, co proběhne meziresortní připomínkové řízení]. Vypořádání připomínek bylo s připomínkovými místy projednáno a vyhláška je předkládána [bez rozporu, bude doplněno dle průběhu meziresortního připomínkového řízení].
Návrh vyhlášky nepodléhal konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů.
Vyhláška neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti.
Vyhláška byla navržena do Plánu vyhlášek na rok 2023 s tím, že se neprovede hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K článku I
K bodu 1 (§ 3 odst. 1 písm. a))
S ohledem na návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry (dále jen „ZTNÚ“) se zařazují správci nevýkonných úvěrů a obchodníci s úvěry pod množinu institucí, na které se vztahuje AMLV. Dle předběžných průzkumů je již nyní většina subjektů, které budou správu nevýkonných úvěrů ve smyslu ZTNÚ vykonávat a budou k tomuto nově získávat oprávnění, institucí ve smyslu AMLV z jiného titulu (např. z titulu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru), a podléhá tak povinnostem plynoucím z této vyhlášky již nyní. Výslovným zařazením správců nevýkonných úvěrů se tak zamezí i nejasnostem, na které ze subjektů pod dohledem ČNB se vztahuje jen AMLZ a na které i AMLV, a budou sjednocena pravidla a povinnosti pro celý segment finančního trhu tak, aby nedocházelo k znevýhodňování některé jeho části. Správci nevýkonných úvěrů jsou povinnými osobami podle § 2 odst. 1 písm. h) bodu 5 ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) bodem 5 AMLZ, jelikož poskytují obchodníkovi s úvěry službu spočívající v jednání za něj při inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech anebo jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá.
Zároveň se v návaznosti na úpravu v návrhu zákona (konkrétně úpravu § 35 odst. 1 písm. a) AMLZ), podle které se výslovně stanoví, že ČNB nevykonává dohled nad osobami podle § 2 odst. 2 písm. b) AMLZ, tedy zahraničními osobami, které podnikatelským způsobem působí na území České republiky v některé z činností, které by je řadily mezi povinné osoby, vyjímají tyto osoby z definice instituce pro účely vyhlášky. Tím dojde i ke sladění s vymezením osobní působnosti podle § 2 odst. 1 AMLV.
K bodu 2 (§ 3 odst. 1 písm. b))
Definice země původu bude nově upravena v § 4 odst. 13 AMLZ. Zařazením této úpravy do AMLZ se dále mění § 9 odst. 1 písm. a) bod 3 (země původu pro kontrolu klienta), § 9a odst. 2 písm. a) (země původu pro zesílenou kontrolu klienta), § 11 odst. 10 (země původu u dceřiných poboček obchodních korporací v EU pro převzetí, zprostředkování či dálkovou identifikaci) a příloha č. 2 bod 1 písm. b) AMLZ (seznam rizikových faktorů klienta). S ohledem na to se vypouští z § 3 odst. 1 AMLV stávající písmeno b) bez náhrady.
Na rozdíl od AMLV nerozlišuje AMLZ ve svém vymezení pojmu „země původu“ právnické osoby na právnické osoby – povinné osoby a právnické osoby jiné než povinné osoby, jako tomu bylo v původním textu AMLV. Z věcného hlediska nejde o problém, a proto není navrženo doplňování tohoto rozdělení do AMLV nad rámec zákona.
Dalším drobným rozdílem je, že je oproti původní formulaci v textu vyhlášky v návrhu zákona vynechán dovětek „pokud je instituci znám“ u definice země původu podnikající fyzické osoby a svěřenského fondu (respektive svěřenského správce nebo osoby v obdobném postavení). Ustanovení zákona v navrhovaném znění nepřipouští možnost, že u těchto subjektů země původu instituci známa nebude. Dochází tak k promítnutí změny v AMLZ do AMLV.
K bodům 3 a 4 (§ 7 odst. 2)
Na základě podnětů z dohledové praxe se mezi rizikové faktory podle § 7 odst. 2, tedy mezi informace, které má instituce k dispozici nebo jsou jí jiným způsobem známy a dostupné, zařazuje informace o jmění klienta. Touto změnou se cílí především na zohlednění informací o dluzích a jiných závazcích klienta, které pro řádné nastavení rizikového profilu klienta mohou mít zásadní dopad a ovlivňují počáteční i průběžné hodnocení klientovy finanční a podnikatelské situace.
Dalším rozšířením je pak i zahrnutí negativních informací o klientovi. Jedná se o veřejně dostupné informace z médií a jiných (např. veřejných) zdrojů, které mohou být instituci k dispozici. Navrhovatel tímto doplněním dále rozvádí již deklarovanou dohledovou praxi tak, jak ji podrobněji popisuje Dohledový benchmark ČNB č. 4/2022 K obezřetnému přístupu úvěrových institucí k veřejně dostupným informacím s dopady do oblasti AML/CFT.
K bodům 5 až 10 (§ 9 odst. 3 písm. a) a § 9 odst. 4 písm. a))
S ohledem na § 9 odst. 1 písm. a) bod 3 AMLZ a čl. 18a AMLD se omezuje zesílená kontrola klienta na případy, kdy klient, osoba oprávněná jednat jeho jménem či skutečný majitel klienta mají jako zemi původu třetí zemi (vymezenou v § 4 odst. 12 AMLZ), která nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a je takto označena v přímo použitelném předpise Evropské unie nebo je takto označena Finančním akčním výborem (FATF) ve veřejném prohlášení, které periodicky zveřejňuje na svém webu. V praxi se tak bude jednat pouze o státy mimo EU, které jsou uvedeny na unijním seznamu vysoce rizikových třetích zemí, a státy ze seznamů FATF označovaných jako „šedý seznam“ (Jurisdictions under Increased Monitoring) a „černý seznam“ (High-Risk Jurisdictions subject to a Call for Action).
Obdobná úprava se týká i ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) AMLV, které se týká faktorů zvýšeného rizika, jež vedou k uplatnění zesílené identifikace a kontroly klienta. I zde se stát nahrazuje pojmem třetí země ve smyslu § 4 odst. 12 AMLZ.
Do ustanovení odst. 4 písm. a) dále navrhujeme doplnit situace, kdy předmět obchodu není přímo poskytnut ani převeden do vysoce rizikové třetí země, ovšem s takovou zemí jiným způsobem souvisí. Jedná se např. o situace, kdy je obchod zajištěn majetkem nacházejícím se v rizikové třetí zemi. Typicky se bude jednat o informace, které jsou finanční instituci již známy a má je k dispozici z důvodu plnění jiných právních povinností (úvěrový scoring apod.).
K bodu 11 (§ 10 odst. 3)
V návaznosti na doplnění povinnosti neprovést ve vymezených případech kontrolu klienta (§ 9b návrhu zákona, tzv. tipping-off) se doplňuje do vyhlášky povinnost tento postup rovněž pokrýt ve vnitřních postupech a pravidlech instituce tak, aby bylo dostatečně zřejmé, kdy je nutné či možné tento postup aplikovat. Postupy musí být dostatečně návodné tak, aby bylo zřejmé, kdo danou situaci vyhodnocuje, co při vyhodnocení bere v potaz a k jakému došel závěru. Postup musí být aplikovatelný i na případný pokyn FAÚ a stanovit, kdo a jakým způsobem takový pokyn naplňuje. Veškeré informace musí být zdokumentovány a vedeny způsobem, který splňuje požadavek zpětné rekonstruovatelnosti tak, jak je uveden v § 18 AMLV. Součástí postupu je rovněž podání oznámení podezřelého obchodu v rozsahu požadovaném AMLZ.
V souvislosti s oznamováním neprovedení kontroly klienta je pak nutné rovněž toto doplnit do hodnotící zprávy, kterou instituce zpracovává podle § 19 AMLV a jejíž součástí jsou právě i informace o oznámeních o podezřelých obchodech, která byla podána institucí Finančnímu analytickému úřadu. Mezi tato oznámení se nově rovněž zařadí i oznámení o neprovedení kontroly klienta.
K bodu 12 (§ 12 odst. 2)
Pro řádnou a účinnou implementaci mezinárodních sankcí je klíčové, aby instituce pravidelně a bez prodlení aktualizovala sankční seznamy a zároveň včas a pravidelně kontrolovala klientské portfolio. S ohledem na toto a na poznatky z dohledové praxe se v ustanovení výslovně zdůrazňuje, že je třeba nastavit pravidla a postupy k implementaci mezinárodních sankcí tak, aby umožňovaly včasné naplnění sankčních opatření danou institucí. V této souvislosti se ještě dodává, že výše uvedené se s ohledem na ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů vztahuje i na národní sankce, které jsou stanovovány na základě zákona č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích, a prováděny na základě zákona č. 69/2006 Sb.
K bodům 13 a 14 (§ 14)
Doplňuje se postup pro posouzení rizik a přijatelnosti provedení identifikace na dálku podle § 11 odst. 7 AMLZ o výslovné zohlednění rizik spojených s rozšířením okruhu platebních účtů, které lze využít pro provádění identifikace na dálku (tzv. první či korunovou platbou), i o účty vedené v zemi mimo Evropskou unii či Evropský hospodářský prostor.
Návrh zákona v § 11 odst. 7 písm. e) obsahuje pouze jediné omezení, které cílí na nemožnost využít pro identifikaci na dálku platební účty vedené u úvěrové či zahraniční úvěrové instituce ve vysoce rizikové třetí zemi (další povinnosti vyplývají mj. i z § 11 odst. 9 zákona).
Nad rámec výše uvedeného seznamu vysoce rizikových třetích zemí bude muset finanční instituce posoudit rizika, která jí s identifikací na dálku vznikají. Zvážit by měla, co konkrétně bude pro její vlastní fungování znamenat identifikace na dálku z konkrétní jednotlivé země, odkud identifikaci na dálku umožní, zda tato rizika je schopna řídit a zda důkladně rozumí pravidlům a podmínkám, za kterých byla prvotní identifikace provedena v zemi, ze které umožní využít platební účty pro účely identifikace na dálku. Důležitou otázkou bude rovněž to, co v daných zemích mimo EU/EHP představuje platební účet vedený úvěrovou či zahraniční úvěrovou institucí, neboť na tyto instituce se nevztahuje evropská regulace bankovního sektoru ani platebních služeb.
V praxi tak budou vnitřní předpisy instituce obsahovat nově část, ve které instituce posoudí, ze kterých zemí bude připouštět k ověření identifikace na dálku platební účty, ze kterých naopak nikoli a kdy bude požadovat dodatečná opatření. Předpisy rovněž dále upraví, pro jaké typy klientů a produktů je takový postup akceptovatelný a pro jaké nikoli.
Tento proces se pak musí odpovídajícím způsobem promítnout do předmětné části vlastního hodnocení rizik finanční instituce. Zároveň musí následovat konkrétní zmírňující opatření ve vztahu k rizikům spojeným s některými zeměmi, která instituci umožní tato rizika efektivně řídit.
Instituce dále musí vždy doplnit hodnocení rizik a případná navazující opatření v situaci, kdy se rozhodne umožnit či umožňovat využívání platebního účtu pro účely identifikace na dálku z nové země.
K bodům 15 až 18 (§ 16 odst. 2 a 3)
Vyhláška se doplňuje explicitně o povinnost zavést v systému vnitřních zásad pozici kontrolora dodržování předpisů v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (častěji je funkce v praxi označována jako „AML kontrolor“ nebo „AML compliance officer“). Textace vychází z čl. 8 odst. 4 AMLD: „Strategie, kontroly a postupy uvedené v odstavci 3 zahrnují: a) vypracování vnitřních strategií, kontrol a postupů, včetně modelových postupů řízení rizik, hloubkové kontroly klienta, oznamování, vedení záznamů, vnitřní kontroly, kontroly dodržování předpisů – včetně jmenování kontrolora dodržování předpisů na řídící úrovni, pokud je to vhodné vzhledem k rozsahu a povaze podnikání – a prověřování zaměstnanců;…“
Evropská legislativa již od roku 2015 předjímá ve vymezených případech existenci této pozice u povinných osob, nicméně toto není v AMLZ výslovně promítnuto. Zákon v § 21 obecně hovoří mj. o strategiích a postupech vnitřní kontroly a komunikace, ale jejich další náležitosti ve vztahu k personálnímu zajištění blíže nespecifikuje. S ohledem na § 21 odst. 5 písm. d) zákona považujeme za účelné specifikovat pozici kontrolora dodržování předpisů v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu předmětným ustanovením v AMLV. Činnost kontrolora blíže specifikují i obecné pokyny EBA k zásadám a postupům v souvislosti s kontrolou dodržování předpisů a úlohou a povinnostmi kontrolora dodržování předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu podle článku 8 a kapitoly VI směrnice (EU) 2015/849 (EBA/GL/2022/05). Tyto obecné pokyny uvádí například činnosti, jako je vývoj rámce pro hodnocení rizik, vytvoření zásad a postupů pro boj proti praní peněž a financování terorismu a zajišťování jejich souladu s právními předpisy, vyhodnocování rizikovosti klientů, informování managementu či školení a zvyšování povědomí.
Navrhovaná úprava rovněž počítá s tím, že ustanovení takové pozice bude vyžadováno jen v situacích, kdy je to přiměřené rozsahu a povaze podnikání dané instituce. Zároveň tímto není nijak omezena možnost, aby (opět v případech, kdy je to přiměřené velikosti a povaze podnikání dané instituce) tuto funkci vykonávala např. kontaktní osoba či pověřená osoba. Pozici AML kontrolora může zastávat existující zaměstnanec povinné osoby, např. vedoucí AML oddělení.
Návrh úpravy v § 16 odst. 3 písm. c) reflektuje zákonnou novelu č. 527/2020 Sb., kterou v § 23 AMLZ došlo v odst. 2 k doplnění osob, které se na předmětu činnosti povinné osoby podílí a nejsou přímo v pracovním poměru. V obdobném rozsahu tak považujeme za nutné zajistit i doplnění ustanovení zabývajících se personálním zajištěním ve vyhlášce tak, aby bylo zřejmé, že systém vnitřních zásad instituce musí obsahovat i postupy a zásady školení pro tyto typy osob.
K bodu 19 (§ 17 odst. 1)
V návaznosti na úpravu terminologie v rámci poslední novely AMLV vyhláškou č. 235/2021 Sb. v § 17a dochází rovněž v § 17 k záměně termínu „podezřelé obchody“ za termín „možné podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. Díky této změně bude mít osoba, která tato podezření (obecně označována jako „alerty“) vyhodnocuje, zajištěn již od počátku procesu dostatečný přístup ke všem relevantním informacím nezbytným ke své práci.
K bodu 20 (§ 19 odst. 2)
S ohledem na změnu v § 16 AMLV a zavedení pozice kontrolora dodržování předpisů v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se upravuje i proces vzniku a kontroly hodnotící zprávy. Nově by tak v případě, že instituce pozici kontrolora zřízenu má, byl tento kontrolor pověřen zpracováním či alespoň vyjádřením k úplnosti a obsahové správnosti této zprávy. V případě, že s ohledem na velikost a obchodní model instituce ke zřízení pozice kontrolora nepřistoupí, bude toto zpracování respektive kontrolu stále zajištovat kontaktní osoba podle § 22 zákona tak, jako tomu bylo doposud.
K článku II
Vyhláška by měla nabýt účinnosti ke stejnému dni jako návrh zákona, [bude upraveno dle vývoje sněmovního tisku č. 439].
1
2