Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCYQJKQPF najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                    POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                               9. volební období

               604/0

Návrh poslanců Patrika Nachera, Marka Výborného, Barbory Urbanové
a Jakuba Michálka na vydání zákona o mimořádném odpuštění penále

                   z pojistného na veřejné zdravotní pojištění

                       Zástupce předkladatele: Nacher P. a další
                       Doručeno poslancům: 20. prosince 2023 v 15:32
                                                   ZÁKON
                                                ze dne … 2024
        o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění

        Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                       § 1

                                              Předmět úpravy
          (1) Tento zákon upravuje mimořádný zánik odpuštěním
a) penále z pojistného,
b) exekučních nákladů podle daňového řádu spojených s výkonem exekuce pojistného
spravovaných zdravotními pojišťovnami (dále jen „exekuční náklady“).
          (2) Pojistným se pro účely tohoto zákona rozumí pojistné na veřejné zdravotní
pojištění, pokud je jeho plátcem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění fyzická osoba.

                                                       § 2

                                            Obecná ustanovení
          (1) Při mimořádném zániku penále z pojistného a exekučních nákladů odpuštěním
se postupuje podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a podle zákona o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak.
          (2) Příslušnou zdravotní pojišťovnou se rozumí zdravotní pojišťovna, která eviduje
nedoplatek na penále z pojistného podle § 4 písm. a) nebo nedoplatek na exekučních
nákladech podle § 4 písm. b).

          (3) Rozhodným dnem je 31. prosinec 2023.

                                                       § 3

                                               Dlužné pojistné
          Dlužným pojistným se pro účely tohoto zákona rozumí nezaplacené pojistné, které je
evidováno příslušnou zdravotní pojišťovnou a pro jehož vymožení byla nejpozději
k rozhodnému dni nařízena daňová exekuce podle daňového řádu.

                                                       § 4

                             Předmět mimořádného zániku odpuštěním
     Předmětem mimořádného zániku odpuštěním je
a) penále z pojistného, které ke dni doručení žádosti podle § 5 odst. 1 písm. a) nebylo
uhrazeno a pro jehož vymožení byla nejpozději k rozhodnému dni nařízena daňová exekuce
podle daňového řádu (dále jen „neuhrazené penále“),
b) částka exekučních nákladů daňové exekuce související s vymáháním dlužného pojistného
nebo neuhrazeného penále, které byly stanoveny exekučním příkazem vydaným nejpozději
v rozhodný den a které nebyly do dne doručení žádosti podle § 5 odst. 1 písm. a) uhrazeny.

                                                       § 5

         Mimořádný zánik neuhrazeného penále a exekučních nákladů odpuštěním

     (1) Neuhrazené penále z dlužného pojistného a exekuční náklady zanikají odpuštěním,
pokud
a) fyzická osoba písemně požádala příslušnou zdravotní pojišťovnu v období ode dne nabytí

   účinnosti tohoto zákona do 30. listopadu 2024 o jejich odpuštění a

b) došlo k úplnému uhrazení dlužného pojistného, se kterým toto neuhrazené penále
   a exekuční náklady souvisí, do 31. prosince 2024 nebo do dne splatnosti poslední splátky
   stanoveného podle § 7 v případě rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky.

     (2) Exekuční náklady zanikají odpuštěním pouze v případě, že došlo k uhrazení nebo
zániku všech nedoplatků, pro které byla daňová exekuce nařízena.

     (3) Nelze-li žádosti podle odstavce 1 vyhovět, příslušná zdravotní pojišťovna o tom
plátce pojistného vhodným způsobem vyrozumí.

                                                       § 6

        Vyloučení mimořádného zániku neuhrazeného penále a exekučních nákladů
          Tento zákon se nepoužije na

a) pojistné, penále a exekuční náklady vymáhané prostřednictvím soudního exekutora,
b) pojistné a penále u plátce, vůči kterému bylo zahájeno insolvenční řízení1).

                                                       § 7

                         Rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky

     (1) Úhrada dlužného pojistného je rozložena na splátky ode dne podání oznámení fyzické
osoby o tomto rozložení úhrady, pokud
a) je toto oznámení podáno u příslušné zdravotní pojišťovny v období ode dne nabytí

   účinnosti tohoto zákona do 30. listopadu 2024,

b) dlužné pojistné je vyšší než 5 000 Kč.

     (2) Výše dlužného pojistného se pro účely rozložení dlužného pojistného na splátky
zjišťuje ke dni podání oznámení dlužníka o rozložení úhrady dlužného pojistného
ve splátkách a výše jednotlivých splátek se stanoví za kalendářní měsíce.

      (3) Úhrada dlužného pojistného podle odstavce 1 nepřesahující výši 50 000 Kč je
rozložena do 12 po sobě jdoucích měsíčních splátek.

1 ) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších
      předpisů.
                                                             2
      (4) Úhrada dlužného pojistného podle odstavce 1, které je vyšší než 50 000 Kč, je
rozložena do 36 po sobě jdoucích měsíčních splátek.

      (5) Splatnost první splátky je nejpozději do 31. prosince 2024. Splatnost dalších splátek
je nejpozději poslední den příslušného kalendářního měsíce.

      (6) Výše první až předposlední splátky se stanoví jako podíl dlužného pojistného a počtu
splátek, který se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Poslední splátka činí zbývající
část dlužného pojistného.

     (7) Příslušná zdravotní pojišťovna po podání oznámení podle odstavce 1 bezodkladně
informuje dlužníka o výši jednotlivých splátek, o jejich splatnosti, způsobu jejich úhrady a o
platebních údajích.

     (8) Není-li některá ze splátek uhrazena nejpozději v den splatnosti podle odstavce 5 nebo
ve výši podle odstavce 6, zaniká možnost zaplatit dlužné pojistné ve splátkách a penále
z dlužného pojistného a exekuční náklady nezanikají odpuštěním podle tohoto zákona.
Příslušná zdravotní pojišťovna žadatele o této skutečnosti vhodným způsobem vyrozumí.

                                                          § 8
                   Důsledky rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky
     (1) Dosud neuhrazené penále podle § 4 odst. 1 písm. a), které souvisí s dlužným
pojistným, jehož úhrada byla rozložena na splátky podle § 7, nebude po dobu tohoto rozložení
na splátky vymáháno.
     (2) Jsou-li ke dni podání oznámení podle § 7 odst. 1 splněny podmínky podle § 7 odst. 1,
příslušná zdravotní pojišťovna exekuci vedenou podle daňového řádu odloží.

                                                       § 9
                                                   Účinnost
          Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.

                                                             3
                                             Důvodová zpráva

                                                I. Obecná část

A. Odůvodnění principů nové právní úpravy

Cílem navrhované právní úpravy je umožnit odpuštění penále a exekučních nákladů těm
fyzickým osobám jakožto plátcům pojistného (tedy například osobám bez zdanitelných
příjmů nebo osobám samostatně výdělečně činným) na veřejné zdravotní pojištění, jejichž
závazky vůči zdravotním pojišťovnám jsou vymáhány v rámci exekuce podle daňového řádu.
Je namístě uvést, že tento typ výkonu rozhodnutí využívá především Všeobecná zdravotní
pojišťovna ČR, ostatní (zaměstnanecké) zdravotní pojišťovny využívají standardních metod
exekuce prostřednictvím soudních exekutorů podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů. Na zdravotní pojišťovny tak ve významné míře dopadly mimořádné
instituty pro odpuštění penále Milostivé léto I. (zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o
soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony) a Milostivé léto II. (zákon č. 214/2022 Sb., o
zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů). Účelem zákona
je tak především odstranění disproporce, která vznikla v důsledku tzv. Milostivého léta I a II,
která se týkala pouze exekucí prováděných soudními exekutory.

Návrh zároveň navazuje na sněmovní tisk č. 377 (návrh zákona o mimořádném odpuštění
penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a exekučních nákladů) – zákon č. 181/2023 Sb., o mimořádném odpuštění penále z pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů, a
sněmovní tisku č. 384 (návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových
dluhů) a upravuje mimořádné odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění a
exekučních nákladů v rámci tzv. daňové exekuce – zákon č. 182/2023 Sb., o mimořádném
odpuštění a zániku některých daňových dluhů, a to způsobem obdobným jako je navržen u
zmíněných sněmovních tisků v oblasti daní a sociálního zabezpečení.

Na rozdíl od úpravy v oblasti sociálního zabezpečení se návrh vztahuje výhradně na penále,
které je k rozhodnému dni předmětem daňové exekuce. Důvodem je zejména skutečnost, že
penále je významným příjmem tzv. fondu prevence zdravotních pojišťoven, z nějž jsou
financovány aktivity v oblasti předcházení onemocnění a poskytování příspěvků pojištěncům.
Výpadkem celého příjmu z penále (např. u VZP ČR činil v roce 2022 více než 1 mld. Kč) by
došlo k nemožnosti nabízení programů hrazených z tohoto fondu. To je umocněno tím, že
zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v současné době nedisponují ani dodatečnými
prostředky na základním fondu zdravotního pojištění, ani na fondu provozním, které by bylo
teoreticky možné pro financování preventivních činností rovněž použít.

Je třeba zdůraznit, že ty fyzické osoby, kterým bylo penále již vyměřeno, ale není ještě
postihnuto daňovou exekucí, mohou po splacení jistiny postupovat podle § 53a zákona č.
48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a požádat o „odstranění tvrdosti“, kterým v drtivé
většině případů dochází k odpuštění penále minimálně ve výši 50 %, v případě případů

                                                             4
hodných zvláštního zřetele (např. vážné onemocnění, složitá rodinná situace) pak bývá
odpuštěno i zcela.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se proto předkladatelé přiklonili k variantě vztahující
se na penále, které je již předmětem daňové exekuce, nikoliv veškeré penále evidované
zdravotní pojišťovnou k rozhodnému dni. Tím se odstraní disproporce, která vznikla
v důsledku aplikace Milostivého léta I a II pouze na dluhy postižené soudním výkonem
rozhodnutí.

Daňovou exekuci provádějí zdravotní pojišťovny především srážkami ze mzdy, srážkami z
důchodu nebo přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb,
resp. přikázáním jiné peněžité pohledávky, ostatní způsoby prakticky nepřichází v úvahu.

B. Zhodnocení platného právního stavu

V roce 2021 a následně v roce 2022 se uskutečnily akce s názvem „Milostivé léto“
a „Milostivé léto II“. V rámci těchto akcí bylo povinnému, jehož závazky byly vymáhány
prostřednictvím soudních exekutorů, odpuštěno příslušenství pohledávky za podmínky, že
uhradil jistinu pohledávky. Zdravotní pojišťovny, které provádějí veřejné zdravotní pojištění,
na rozdíl od daňové oblasti a oblasti sociálního zabezpečení, ve velké míře využívají pro
vymožení svých pohledávek na dlužném pojistném a na dlužném penále, právě služeb
soudních exekutorů. Proto také tzv. Milostivé léto se týkalo v poměrně vysoké míře
pohledávek na veřejném zdravotním pojištění. Pokud tedy v rámci akce Milostivé léto plátce
pojistného uhradil dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění, došlo na základě jeho
žádosti k odpuštění penále vymáhaného soudním exekutorem.

Návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z dlužného pojistného na veřejné zdravotní
pojištění je pak předkládán v návaznosti na zákon č. 181/2023 Sb., o mimořádném odpuštění
penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
a exekučních nákladů, a také v návaznosti na zákon č. 182/2023 Sb. o mimořádném odpuštění
a zániku některých daňových dluhů. U obou těchto předpisů skončilo rozhodné období ke dni
30. listopadu 2023 a z toho důvodu je tento návrh předkládán jako zákon samostatný, a
nikoliv jako změna některého z uvedených předpisů.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Hlavním cílem navržené právní úpravy je zajištění rovnosti fyzických osob jako plátců
pojistného, u nichž dospělo vymáhání pojistného a penále do fáze exekuce (daňové).
Vzhledem k tomu, že dřívější právní úpravy se týkaly pouze odpuštění penále a exekučních
nákladů v rámci soudních exekucí, jeví se jako spravedlivé, aby shodná možnost byla
poskytnuta i těm osobám, u nichž je celá dlužná částka předmětem exekuce podle daňového
řádu.

D. Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy     některých  dluhů  v případě

Principy navrhovaného mimořádného odpuštění a zániku
zdravotního pojištění jsou následující:

5
-  navrhované odpuštění se bude týkat neuhrazeného příslušenství (penále a exekučních

nákladů);

-  odpuštění se bude týkat fyzických osob jako plátců pojistného na veřejné zdravotní

pojištění; za plátce pojistného se považuje i bývalý plátce pojistného;

-  odpouští se dluh na penále pro jehož vymožení byla nejpozději ke dni 31. prosince

2023 nařízena daňová exekuce;

-  dlužníkům se umožňuje rozložení plateb dlužného pojistného do splátek – v případě

dluhu do 50 tisíc Kč se jedná o 12 měsíčních splátek, v případě dluhu nad 50 tisíc Kč 36 po

sobě jdoucích měsíčních splátek; v případě nesplacení některé ze splátek je pokračováno

v přerušené daňové exekuci.

E. Předpokládané dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
a na podnikatelské prostředí

Navrhovaná úprava nemá žádný dopad na státní rozpočty ani na ostatní veřejné rozpočty. Dá
se očekávat, že o odpuštění penále požádají nižší tisíce dlužníků a celkový objem zaplaceného
pojistného se bude pohybovat v desítkách milionů Kč. Výše odpuštěného penále bude rovněž
odvislá od počtu podaných žádostí a dá se očekávat rovněž v nižších desítkách milionů Kč. O
konečnou částku bude snížen příjem systému veřejného zdravotního pojištění s tím, že
standardně jsou tyto prostředky převáděny do specifického fondu prevence.

Návrh zákona bude mít pozitivní dopady na podnikatelské prostředí České republiky
a pozitivní sociální dopady, a to včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny
obyvatel (např. osoby sociálně slabé), neboť dojde k umenšení daňových dluhů na straně
fyzických osob (včetně podnikajících), resp. domácností a k narovnání jejich vztahů ke státu
na poli plnění daňových povinností.

F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky

Předložený návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem.

G. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána, a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství
v Evropské unii

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána, a plně respektuje závazky vyplývající pro Českou republiku ze členství v Evropské
unii. Navržené opatření je třeba považovat za opatření obecného charakteru, které nevykazuje
známky nedovolené veřejné podpory.
Navržená opatření nemají charakter nedovolené veřejné podpory, neboť se nejedná o opatření
nedovoleným způsobem ovlivňující fungování vnitřního trhu Evropské unie. Návrh zákona se
v zásadě týká tzv. „daňové amnestie“ (myšleno ve smyslu povinně odváděného pojistného na
veřejné zdravotní pojištění, které je svým charakterem blízké dani), kdy má být za podmínek

                                                             6
stanovených navrhovaným zákonem mimořádně odpuštěno příslušenství, resp. mají zaniknout
některé nedoplatky příslušenství pojistného. Evropská komise ve svém Sdělení o pojmu státní
podpora (viz bod 5.4.3.) uvádí, že daňovou amnestii, která se vztahuje na podniky
(hospodářské subjekty), lze obvykle považovat za obecné opatření, pokud jsou splněny níže
uvedené podmínky, tj. „Opatření je za prvé skutečně dostupné všem podnikům v jakémkoli
odvětví či jakékoli velikosti, které mají daňové nedoplatky k datu stanovenému v opatření,
aniž by zvýhodňovalo určitou předem stanovenou skupinu podniků. Opatření za druhé
neznamená faktickou selektivitu ve prospěch určitých podniků nebo odvětví. Činnost daňové
správy je za třetí omezena na kontrolu uplatňování daňové amnestie bez jakékoli rozhodovací
pravomoci s ohledem na provedení opatření nebo jeho intenzitu. V neposlední řadě opatření
neznamená, že je upuštěno od ověření.“. Navržená opatření jsou konstruována jako nároková
(resp. k jejich realizaci dochází ex lege) při splnění stanovených podmínek, kdy zdravotní
pojišťovna toliko ověřuje toto splnění bez diskrece ohledně přiznání či nepřiznání účinku
opatření ve vztahu k jednotlivým subjektům. Opatření nejsou jakkoliv diferencována ve
vztahu k hospodářským odvětvím, charakteru činnosti či velikosti adresátů.

Určitou diferencí je omezení opatření v podobě mimořádného zániku určeného příslušenství
pojistného odpuštěním pouze na fyzické osoby. Tato diference je obdobná, jako v případě
milostivého léta I a II, v jehož případě nebyl status nedovolené veřejné podpory dovozen.
Obdobně jako v případě milostivého léta tedy reflektuje skladba oprávněných subjektů, které
jsou adresáty návrhu zákona, smysl a účel navrhovaných opatření. Mimořádný zánik určeného
příslušenství pojistného odpuštěním tak cílí pouze na fyzické osoby, kterým má toto opatření
umožnit eliminaci části jejich dluhů a narovnání jejich vztahů ke státu v rámci plnění
povinností v rámci systému veřejného zdravotního pojištění (tedy k odstranění sociálně
negativních jevů, které jsou s uvedenými dluhy spojeny a mají tíživý dopad na fyzické osoby
a domácnosti). Stejně tak je cílem uvedeného opatření poskytnout úlevu fyzickým osobám
a domácnostem v současné ekonomicky problematické době. Omezení uvedeného opatření
pouze na fyzické osoby (včetně osob podnikajících) je tedy legitimním a proporcionálním
krokem, který odpovídá uvedenému účelu, neboť uvedené negativní sociální jevy a další
hospodářská rizika jsou z povahy věci spojeny s dlužníky – fyzickými osobami a členy jejich
domácností (rovněž fyzickými osobami), zatímco v případě právnických osob nemohou tyto
jevy nastat či mají podstatně odlišný charakter. Pokud tedy určité opatření cílí obecně na
fyzické osoby (bez rozdílu) právě pro jejich povahu fyzických osob, nemohou být z jeho
působení vyňaty fyzické osoby podnikající pouze proto, že kromě povahy fyzické osoby mají
současně též povahu podnikatele. Navržená opatření je proto třeba považovat za opatření
obecného charakteru.

Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU je rovnoprávné. Návrhem
zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh zákona
není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice
není.

H. Předpokládané dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů
a žen

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k diskriminaci a rovnosti mužů a žen.

                                                             7
I. Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny
obyvatel, a dopady na životní prostředí
Návrh zákona bude mít pozitivní sociální dopady především na fyzické osoby, a to včetně
dopadů na jejich rodiny a domácnosti a dopadů na specifické skupiny obyvatel (např. osoby
sociálně slabé), neboť dojde k umenšení dluhů na veřejné zdravotní pojištění.

J. Předpokládané dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nebude mít ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů žádné
negativní dopady.

K. Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena korupční rizika.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na bezpečnost a obranu státu.

M. Odůvodnění návrhu k vyslovení souhlasu s návrhem zákona v prvém čtení
Jak je uvedeno výše, návrh přímo navazuje na dva nedávno realizované právní předpisy
týkající se 1) mimořádného odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů a
2) mimořádného odpuštění a zániku některých daňových dluhů.
Je přitom žádoucí, aby právní úprava v oblasti veřejného zdravotního pojištění pokud možno
co nejvíce navazovala na postupy v oblasti sociálního zabezpečení a daní, jak bylo původně
avizováno. Již nyní identifikují předkladatelé nezanedbatelné množství osob, které jsou
připraveny tuto možnost využít.

                                               II. Zvláštní část
K § 1
Vymezuje se předmět právní úpravy, kterým je odpuštění příslušenství (penále a exekučních
nákladů) dlužného pojistného. K odpuštění dojde na základě žádosti fyzické osoby jako plátce
pojistného v případě, že budou splněny další podmínky taxativně vymezené ostatními
ustanoveními tohoto zákona.
K § 2

                                                             8
Ustanovení vymezuje základní parametry právní úpravy. Jednak se v obecnosti odkazuje na
právní předpisy upravující provádění veřejného zdravotního pojištění a dále se definuje
zdravotní pojišťovna, která odpuštění příslušenství pohledávky při splnění všech podmínek
provede.

Rovněž se vymezuje rozhodný den. Nejpozději k tomuto dni musí být zahájena daňová
exekuce na pojistné a penále.

K § 3

Definuje se dlužné pojistné, kterým se rozumí částka nezaplaceného pojistného k rozhodnému
dni, k níž byla nařízena daňová exekuce podle daňového řádu.

K § 4

Vymezuje se předmět odpuštění, kterým je samotné penále existující k rozhodnému dni, na
něž byla nařízena daňová exekuce, a to včetně penále vztahujícímu se k pojistnému, které již
bylo uhrazeno před rozhodným dnem. Předmětem odpuštění jsou rovněž celé náklady
probíhající daňové exekuce. Odpouští se přitom ta část, která byla evidována ke dni doručení
žádosti o odpuštění zdravotní pojišťovně.

K § 5

Za účelem odpuštění musí plátce pojistného v rámci zákonem stanoveného období o toto
odpuštění požádat a zároveň nejpozději do 31. prosince 2023 uhradit dlužné pojistné, od nějž
se odvíjí odpouštěná částka příslušenství (včetně exekučních nákladů), nebo do dne splatnosti
poslední splátky v případě rozložení úhrady dlužného pojistného na splátky.

Pokud dojde k situaci, kdy není možné žádosti vyhovět, je zdravotní pojišťovna povinna
plátce pojistného o důvodech vyrozumět.

K § 6

Pro účely vyloučení všech pochybností se jednoznačně definují případy, kdy se ustanovení
tohoto zákona nepoužijí.

K § 7

Dlužné pojistné, které je předmětem daňové exekuce, může být uhrazeno ve splátkách na
základě oznámení dlužníka podaného v období od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024.

Po obdržení oznámení dlužníka o hrazení dluhu ve splátkách podle tohoto zákona příslušná
zdravotní pojišťovna sdělí dlužníkovi výši a datum splatnosti jednotlivých splátek a platební
údaje, nebo sdělí důvody, pro jaké nelze dluh ve splátkách hradit.

Úhrada dlužného pojistného bude při jeho výši nepřesahující 50 000 Kč rozložena do dvanácti
měsíčních splátek a při výši nad 50 000 Kč bude rozložena do třiceti šesti měsíčních splátek.
Měsíční splátka je splatná do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Splacení
dlužného pojistného dříve není vyloučeno.

Neuhrazením některé splátky ve stanovené výši nebo ve stanovené lhůtě zaniká možnost
uhradit dluh na pojistném ve splátkách podle tohoto zákona. Současně zaniká i nárok
na odpuštění penále a exekučních nákladů. Zdravotní pojišťovna o této skutečnosti dlužníka
vyrozumí.

K § 8

                                                             9
Po dobu splácení dlužného pojistného a při dodržení podmínek splácení je úhrada
neuhrazeného penále posečkána a správní exekuce je odložena.
K § 9
Účinnost je navržena na 1. července 2024.
V Praze dne 20.12.2023
Patrik Nacher v.r.
Marek Výborný v.r.
Barbora Urbanová v.r.
Jakub Michálek v.r.

                                                            10