Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCYQJKQPF najdete zde
II
2
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je umožnit odpuštění penále a exekučních nákladů těm fyzickým osobám jakožto plátcům pojistného (tedy například osobám bez zdanitelných příjmů nebo osobám samostatně výdělečně činným) na veřejné zdravotní pojištění, jejichž závazky vůči zdravotním pojišťovnám jsou vymáhány v rámci exekuce podle daňového řádu.
O vyjádření byly požádány Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví.
Nad rámec oslovených míst se k návrhu zákona vyjádřil Veřejný ochránce práv.
Ministerstvo financí ve svém neutrálním stanovisku uvádí, že již současná legislativa dlouhodobě a systémově řeší promíjení penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, kdy se jednotlivé případy projednávají v rozhodčích orgánech zdravotních pojišťoven. Ministerstvo nesouhlasí s tvrzením předkladatelů, že návrh nebude mít dopad na veřejné rozpočty. Předkladatelé se domnívají, že nárůst zaplaceného pojistného v zásadě kompenzuje snížení výběru penále. Takové tvrzení by podle ministerstva mělo být podepřeno alespoň stručnou analýzou z dat za předchozí uskutečněná mimořádná promíjení, což však v materiálu chybí. Na druhou stranu ministerstvo oceňuje vstřícný přístup předkladatelů návrhu zákona, kteří na pracovní úrovni diskutovali se zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí i zdravotních pojišťoven a do návrhu zapracovali celou řadu jejich připomínek. Těmi se mj. podařilo minimalizovat případné dopady na rozpočty zdravotních pojišťoven.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém souhlasném stanovisku uvedlo, že v důsledku přijetí navrhovaného zákona lze očekávat pozitivní sociální dopady na fyzické osoby a jejich rodiny a domácnosti a specifické skupiny obyvatel, neboť dojde ke zmenšení jejich dluhů na veřejném zdravotním pojištění.
Ministerstvo spravedlnosti zaujalo k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko. Zároveň ve svém vyjádření uvedlo k ustanovení § 6 písm. b) návrhu zákona, že navrhovaným zněním jsou z působnosti navrhovaného zákona vyjmuty případy, ve kterých bylo proti dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení. Ustanovení § 6 písm. b) navrhovaného zákona nespecifikuje, kdy by mělo být takové insolvenční řízení zahájeno, resp. zda je nezbytné, aby takové insolvenční řízení bylo stále vedeno i v době podání, popř. posuzování žádosti osoby žádající o odpuštění penále z dlužného pojistného a předmětných exekučních nákladů. V této souvislosti vyvstává otázka, zda bylo předkladateli návrhu zákona zamýšleno z jeho působnosti vypustit i situace, ve kterých bylo před podáním žádosti zahájeno insolvenční řízení, které však následně bylo zastaveno, aniž by došlo k rozhodnutí o úpadku, a proto v době podání žádosti o odpuštění penále z dlužného pojistného a předmětných exekučních nákladů již takové insolvenční řízení není vedeno. Z tohoto důvodu považuje ministerstvo za vhodnější výjimku z působnosti navrhovaného zákona uvedenou v jeho § 6 písm. b) konkretizovat tak, aby § 6 písmeno b) navrhovaného zákona znělo: „pojistné a penále u plátce, proti kterému je vedeno insolvenční řízení1)“.
Ministerstvo vnitra doporučilo vládě přijmout k návrhu zákona souhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo dále uvedlo, že dluhy na veřejném zdravotním pojištění jsou částečně vymáhány v rámci soudní exekuce a částečně v rámci daňové exekuce. Zatímco dlužníci, jejichž dluhy byly vymáhány v rámci soudní exekuce, dostali šanci na osvobození od příslušenství během akce Milostivé léto v letech 2021 a 2022, dlužníci, jejichž dluhy jsou vymáhány v rámci daňové exekuce, tuto šanci dosud neměli. Možným usnadněním úhrady dluhů na veřejné zdravotní pojištění se přitom Poslanecká sněmovna zabývala již při projednávání sněmovního tisku č. 377, jehož cílem bylo primárně odpuštění penále při úhradě dluhů na sociálních odvodech (tzv. Milostivé léto III), avšak příslušný pozměňovací návrh nebyl přijat, přičemž nyní předložený návrh upravuje mimořádné odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění a exekučních nákladů obdobně, jako tomu bylo při mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů (srov. zákon č. 181/2023 Sb.).
Ministerstvo zdravotnictví zaslalo souhlasné stanovisko, v němž uvedlo, že návrh upravuje oblasti dlužného pojistného vymáhaného prostřednictvím daňové exekuce, a zároveň navazuje na návrhy, které byly Parlamentem České republiky schváleny v průběhu roku 2023, tj. sněmovní tisk č. 377 (návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů) a sněmovní tisk č. 384 (návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů). Uvedené sněmovní tisky se dotýkaly oblastí sociálního pojištění a daní, nikoli oblasti veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvu se proto jeví jako logické, aby byl také pro oblast veřejného zdravotního pojištění přijat návrh řešící danou problematiku, přičemž návrh je podle něj současně koncipován tak, že z hlediska veřejného zdravotního pojištění šetrným způsobem cílí na potřebné osoby a situace, u nichž lze odpuštění příslušných pohledávek odpustit.
Nad rámec oslovených připomínkových míst se k návrhu zákona vyjádřil Veřejný ochránce práv, který ve svém souhlasném stanovisku uvedl, že se v uplynulých dvou letech zasazoval o to, aby všichni dlužníci dostali stejné podmínky pro odpuštění veřejnoprávních dluhů. Po milostivém létu I a II týkajícím se exekucí u soudních exekutorů a milostivém létu v agendě daní a v agendě pojistného na sociální zabezpečení, zbývají dořešit dluhy na pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Návrh zákona podle vyjádření Veřejného ochránce práv počítá s tím, že na rozdíl od úpravy v oblasti daní a sociálního zabezpečení se mimořádné odpuštění bude týkat pouze penále, které je k rozhodnému dni předmětem daňové exekuce. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny předepisují penále postupně (až do úplného uhrazení pojistného) a postupně přistupují k jeho vymáhání, nedosáhnou ani dlužníci v daňové exekuci na jeho úplné odpuštění. Vůbec pak na odpuštění penále nedosáhnout ti, u kterých zdravotní pojišťovna vede daňovou exekuci zatím pouze na pojistné na zdravotní pojištění, nebo kteří svůj dluh dobrovolně splácí.
Navrhovatelé toto omezení odůvodňují tím, že penále je významným příjmem tzv. fondu prevence zdravotních pojišťoven a výpadkem celého příjmu penále by došlo k nemožnosti nabízení programů hrazených z tohoto fondu. Počítají, že dlužníci mohou ohledně penále nezahrnutého do daňové exekuce žádat zdravotní pojišťovnu o odstranění tvrdosti podle § 53a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Toto řešení však bude podle názoru Veřejného ochránce práv skutečně funkční jen tehdy, pokud současně dojde alespoň mimořádně k prodloužení lhůty pro podání žádosti o odstranění tvrdosti. Ta je totiž v zákoně o veřejném zdravotním pojištění stanovena velmi přísně.
V případě penále vyměřeného rozhodnutím, může být žádost podána (až na výjimky) do nabytí právní moci rozhodnutí. V případě penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána pouze do 8 dnů ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků. Současně však musí dlužník splnit podmínku zaplacení pojistného na zdravotní pojištění splatného do dne vydání rozhodnutí o prominutí penále. Právě kombinace těchto dvou podmínek pak podle Veřejného ochránce práv v praxi způsobuje, že mnozí dlužníci ve skutečnosti nemohou s žádostí o odstranění tvrdosti uspět, i když se snaží a svůj dluh na pojistném nakonec (například ve splátkách) dobrovolně uhradí. Ten, kdo se snaží své dluhy řešit a dobrovolně je splácí, by na tom neměl být hůře než ten, po kom je zdravotní pojišťovna musí vymáhat v exekuci. Veřejný ochránce práv rozumí praktickým důvodům, proč navrhovatelé nechtějí zavést automatické odpuštění veškerého penále, nicméně alternativní řešení spočívající v možnosti dlužníků žádat o odstranění tvrdosti považuje za obhajitelné jen tehdy, pokud bude dostupné všem dlužníkům, tedy i těm, kteří svůj dluh na pojistném doplatí či již doplatili až s větším časovým odstupem po vyměření penále.
Specifickou kategorii těchto dlužníků pak podle vyjádření Veřejného ochránce práv tvoří ti, kteří v minulosti využili milostivého léta I a II. Často si na uhrazení potřebné částky půjčili a spoléhali na to, že se tak zbaví svých dluhů stejně jako jiní dlužníci. O to větší však je jejich zklamání nyní, kdy některé zdravotní pojišťovny přistoupily k tomu, že vyměřily další penále (tj. to, které ještě vzniklo v mezidobí do uhrazení pojistného) a požadují jeho zaplacení, přičemž nebude výjimkou, že částka takového penále bude velmi vysoká. Svůj postup zdravotní pojišťovny odůvodňují tím, že rozhodnutí soudního exekutora se týkalo pouze pohledávek vymáhaných v exekučním řízení a to penále, vyměřené dodatečně, nebylo, a správnost jejich postupu potvrdilo aktuálně i Ministerstvo zdravotnictví. Podle Veřejného ochránce práv soudy dosud o zákonnosti takového postupu nerozhodly a na tuto specifickou situaci dlužníky nikdo dříve neupozornil a ti se nyní cítí být ze strany státu podvedeni. Proto je Veřejný ochránce práv přesvědčen, že jejich situaci by měl zákon rovněž vyřešit a zakotvit možnost žádat o odpuštění penále souvisejícího s pojistným, které dlužník dříve uhradil v rámci milostivého léta I a II.
Návrh souhlasného stanoviska vlády byl vypracován s využitím výše uvedených vyjádření.