Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCYRA2JAX najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
602/0
Návrh poslance Martina Kupky a dalších na vydání zákona, kterým se
mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Kupka M. a další
Doručeno poslancům: 20. prosince 2023 v 9:40
N á v r h
ZÁKON
ze dne …………… 2024,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.,
zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona
č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb.,
zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona
č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb.,
zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona
č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb.,
zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona
č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb.,
zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona
č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb.,
zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona
č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb.,
zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023
Sb., zákona č. 184/2023 Sb. a zákona č. …, se mění takto:
1. V § 10 odst. 5 větě první se slovo „dopravy“ nahrazuje slovem „vnitra“.
2. V § 22c se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického
mýtného stanoví prováděcí právní předpis.“.
3. V § 22i odst. 4 se slova „, způsob úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného“
nahrazují slovy „a způsob úhrady mýtného“.
4. V § 25a odst. 1 písmeno a) zní:
„a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na
území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem
umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho
1. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní
soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy,
nebo
1
2. délka 30 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o nadměrné
vozidlo neuvedené v bodě 1, nebo“.
5. V § 38d odst. 3 se slova „a jeho řidiči“ zrušují.
6. V § 42a odst. 4 písm. c) se za slovo „bylo“ vkládá slovo „nízkorychlostním“.
7. V § 43 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; v případě podání odporu není dotčena
výše pokuty podle věty první nebo druhé“.
8. V § 43 odst. 4 se za slovo „při“ vkládá slovo „nízkorychlostním“.
9. V § 46 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a způsob stanovení výše odměny
za poskytování evropské služby elektronického mýtného podle § 22c odst. 8“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po
jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 a 9, která nabývají účinnosti dnem 1.
července 2024.
2
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
A. Zhodnocení platného právního stavu
Při zhodnocení platného právního stavu je nutno zohlednit zákon č.
349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací
veřejných rozpočtů, jenž byl v době zpracování tohoto materiálu čerstvě
publikován ve Sbírce zákonů.
Předložený návrh zákona se zabývá 3 tématy, jimiž je připojování
pozemních komunikací, mýtné a zvláštní užívání pozemních komunikací
nadměrnými vozidly.
A.1. Připojování pozemních komunikací
Podle § 10 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze pozemní komunikace
navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně
sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Před rekodifikací
stavebního práva platila právní úprava obsažená v § 10 odst. 4 zákona o
pozemních komunikacích, dle níž si příslušný silniční správní úřad před
vydáním povolení
a) o připojení dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně
přístupné účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní
komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení
vyžádá stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie
nebo třídy,
b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní
komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení
vyžádá stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace,
a jedná-li se o dálnici, též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v
ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky.
Zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím stavebního zákona, došlo k úpravě § 10 odst. 4
zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení nově předpokládá, že
pokud připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední
nemovitosti na dálnici, silnici či místní komunikaci souvisí se záměrem
povolovaným dle stavebního zákona, o povolení připojení, jeho úpravě či
zrušení rozhodne stavební úřad. Podle § 10 odst. 5 zákona o pozemních
komunikacích k žádosti o povolení tohoto připojení žadatel připojí také
vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici
vyjádření Ministerstva dopravy, v ostatních případech vyjádření Policie
České republiky.
Změna právní úpravy obsažená ve změnovém zákoně k novému
stavebnímu zákonu je nepřesná, kdy na rozdíl od stávajícího stavu
3
přiznává postavení dotčeného orgánu v řízení o připojení pozemních
komunikací zahrnujících dálnici Ministerstvu dopravy namísto
Ministerstva vnitra. Stejně jako se má v případě pozemních komunikací
odlišných od dálnic k připojení vyjadřovat i nadále Policie České
republiky, v případě, kdy se připojení týká dálnic, vyjádření má nadále
vydávat Ministerstvo vnitra. Pro tyto účely Ministerstvo vnitra disponuje i
potřebným personálním zázemím.
A.2. Mýtné
Část šestá zákona o pozemních komunikacích upravuje
problematiku užívání pozemních komunikací, včetně zpoplatnění
vybraných pozemních komunikací podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti
po zpoplatněné pozemní komunikaci, tedy zpoplatnění mýtným. Prováděcí
právní úprava k tomu je obsažena v několika podzákonných předpisech,
mezi které patří vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních
komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s konsolidací veřejných rozpočtů, vkládá do § 22c odst. 1 písm. f) zákona o
pozemních komunikacích povinnost provozovatele systému
elektronického mýtného vydat (až na 2 výjimky) v elektronické podobě
provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím
zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2
vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné,
část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů
vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a část mýtného
ukládaná za účelem dosažení návratnosti tzv. externích nákladů.
Obdobnou povinnost pak má podle § 22e odst. 2 písm. c) zákona o
pozemních komunikacích poskytovatel evropské služby elektronického
mýtného. Tato materie je tedy upravena na úrovni zákona, a proto bude
možné bez náhrady vypustit ustanovení § 9 odst. 3 z vyhlášky č. 470/2012
Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění
pozdějších předpisů. V zákoně je tak odpovídající zmocnění k stanovení
způsobu prokázání úhrady mýtného nadále nadbytečné.
Zákon o pozemních komunikacích stanoví v § 22c odst. 1 písm. g)
povinnost provozovatele systému elektronického mýtného uzavřít s
poskytovatelem evropské služby elektronického mýtného smlouvu o
poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému
elektronického mýtného a platit mu za poskytování evropské služby
elektronického mýtného odměnu. Toto ustanovení provádí do českého
právního řádu čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických
systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací
týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Tato směrnice
nicméně obsahuje v čl. 7 rovněž odstavec 3, jenž podle právního
stanoviska Evropské komise podléhá rovněž transpozici do vnitrostátního
právního řádu. Za účelem smírného řešení sporu s Evropskou komisí by
proto měla být stanovena zvláštní vnitrostátní právní úprava. Tato úprava
by při zohlednění cizích jazykových verzí dotčeného unijního ustanovení
měla vést k tomu, že až na výjimky se bude výpočet odměny
4
poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného řídit touž
strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované hlavním
poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky Ředitelstvím
silnic a dálnic ČR.
A.3. Zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly
Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s konsolidací veřejných rozpočtů, zavádí do zákona o pozemních
komunikacích, zejména jeho § 25a, koncepčně novou právní úpravu
povolování zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních komunikací
nadměrnými vozidly. Podle § 25a odst. 1 zákona o pozemních
komunikacích bude silniční správní úřad (konkrétně Ministerstvo
dopravy) na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a
silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města
Prahy vybranými nadměrnými vozidly. Nadměrnými vozidly se přitom
budou rozumět vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž hmotnost, rozměry
včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola
nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním
provozu. Opakované zvláštní užívání vybraných pozemních komunikací na
dobu 1 roku bude moci Ministerstvo dopravy povolit u vozidla, pouze
pokud nepřesahuje jeho
a) délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60
tun,
b) délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost
48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem,
přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo
c) délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60
tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených
sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy.
Změny obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, představují jedno z
debyrokratizačních opatření v resortu dopravy. Toto opatření spočívá
zejména ve významné elektronizaci úkonů v rámci povolování zvláštního
užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly. Stejně tak k tomu
přispějí změny procesního charakteru (zejména taxativní vymezení
účastníků řízení, zavedení fikce souhlasu pro stanoviska různých
subjektů, umožnění vydání správního rozhodnutí coby prvního úkonu v
řízení či předběžná vykonatelnost tohoto rozhodnutí). Významné je i
prodloužení doby, na kterou se vydává povolení opakovaného zvláštního
užívání pozemních komunikací, a to z doby max. 3 měsíců na pevně
stanovenou dobu 12 měsíců. Přes tyto skutečnosti lze v návaznosti na
požadavky zástupců odborné veřejnosti přistoupit k prohloubení
připravovaného debyrokratizačního opatření, a to prostřednictvím zvýšení
obecných limitů pro všechna nadměrná vozidla, u nichž bude moci
Ministerstvo dopravy povolit opakované zvláštní užívání vybraných
pozemních komunikací na dobu 1 roku. Aniž by došlo k ohrožení
bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo stavu pozemních
komunikací nad únosnou míru, zvýšit lze limity spjaté s délkou a šířkou
5
vozidel. Tím bude snížena administrativní zátěž na straně provozovatelů
těchto vozidel, ve srovnání s právní úpravou obsaženou v zákoně č.
349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací
veřejných rozpočtů. Sníží se i administrativní zátěž na straně Ministerstva
dopravy coby silničního správního úřadu.
Podle § 38a zákona o pozemních komunikacích probíhá kontrola
nadměrných vozidel prostřednictvím kontrolního vážení a měření vozidel
spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS nebo
jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Konkrétně může kontrolní
vážení zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy,
kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení
hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu
rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu
dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu. Zákon přitom
rozlišuje 2 kategorie kontrolního vážení. Vysokorychlostní kontrolní
vážení je realizováno nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při
kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu, zatímco nízkorychlostní
kontrolní vážení je realizováno všemi jinými technickými zařízeními,
přičemž dochází k odklonění vozidla z provozu. V současnosti se dopustí
přestupku při nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o
silničním provozu jak provozovatel nadměrného vozidla, tak jeho řidič, a
to bez ohledu na to, jaká kategorie kontrolního vážení byla uplatněna. Pro
orgány vedoucí přestupková řízení je nicméně velmi zatěžující v případě
porušení zjištěných při vysokorychlostním kontrolním vážení ztotožnit
řidiče vozidel a vést příslušná řízení (vedle řízení směřujících k postihu
provozovatelů vozidel) a při této činnosti jim vznikají nepřiměřené
náklady. Technické prostředky, kterými je zajišťováno vysokorychlostní
vážení, neumožňují efektivně identifikovat řidiče vozidla, na rozdíl od
možnosti jeho jednoznačné identifikace při provádění nízkorychlostního
kontrolního vážení. V případě nízkorychlostního kontrolního vážení je
přitom umožněno, aby řidič vyřídil přestupek prostřednictvím pokuty
uložené příkazem na místě, zatímco v případě vysokorychlostního
kontrolního vážení řidič tuto možnost nemá. Postih řidičů vozidel za
uvedené protiprávní jednání navíc vykazuje znaky diskriminace řidičů
vozidel zapsaných v českém registru silničních vozidel, jelikož v případě
řidičů vozidel zapsaných v cizích evidencích správní orgány vedoucí
přestupková řízení nedisponují všemi technickými údaji o vozidle, které
jsou rozhodné pro posouzení naplnění skutkové podstaty předmětného
přestupku.
Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti
s konsolidací veřejných rozpočtů, doplňuje do § 43 odst. 1 zákona o
pozemních komunikacích zvláštní právní úpravu výměry pokuty ukládané
příkazem provozovateli vozidla za přestupek spočívající v řízení vozidla
nebo jízdní soupravy, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení
hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. Podle
této právní úpravy činí výměra pokuty ukládané příkazem polovinu
výměry pokuty ukládané podle pevně stanovených sazeb uvedených
v první a druhé větě § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích.
Cílem této právní úpravy bylo snížit administrativní náročnost vyřizování
6
předmětných přestupků, u nichž je výše pokuty stanovená pevně
(v závislosti na míře překročení povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní
soupravy). Tohoto cíle mělo být dosaženo motivací provozovatelů vozidel
k vyřízení jimi spáchaných přestupků příkazem. Podle správního řádu
může správní orgán příkaz vydat, považuje-li skutkové zjištění za
dostatečné. Vydání příkazu může být přitom prvním úkonem v řízení.
Uvedeného cíle by však nebylo plně dosaženo, pokud by se použila
obecná právní úprava obsažená v zákoně o odpovědnosti za přestupky a
řízení o nich, podle níž v případě podání odporu proti příkazu nelze
obviněnému v řízení uložit vyšší výměru správního trestu, než mu byla
uložena příkazem. V takovém případě by totiž provozovatel vozidla hradil
pokutu ve stejné výši bez ohledu na to, zda byla vyřešena příkazem, nebo
až v návaznosti na proběhlé správní řízení zahrnující veškeré standardní
procesní úkony. Je proto vhodné vztah obou předpisů, tedy zákona o
pozemních komunikacích a zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o
nich, precizněji vymezit.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Předkládaným, poměrně stručným návrhem zákona je v návaznosti
na výše popsané nedostatky stávající či navržené právní úpravy
navrhováno
a) nahrazení Ministerstva dopravy Ministerstvem vnitra coby
dotčeného orgánu v řízení o připojení dálnice na pozemní
komunikaci, o připojení sousední nemovitosti na dálnici, o úpravě
tohoto připojení nebo o jeho zrušení,
b) přiznání zmocnění pro vládu k tomu, aby způsob stanovení výše
odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného
stanovila nařízením,
c) zrušení zmocnění pro Ministerstvo dopravy k tomu, aby způsob
prokázání úhrady mýtného stanovilo vyhláškou,
d) upravit parametry vztahující se k maximální délce a šířce vozidel
(navýšením těchto hodnot), u nichž bude moci Ministerstvo
dopravy na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání
dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území
hlavního města Prahy,
e) nepostihovat řidiče vozidla (a omezit příslušnou skutkovou
podstatu přestupku) v situaci, kdy nedodržení některé z hodnot
hmotnosti vztahujících se k vozidlu nebo jízdní soupravě bylo
zjištěno vysokorychlostním kontrolním vážením,
f) vyjasnění vztahu nové právní úpravy v zákoně o pozemních
komunikacích vůči zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o
nich tak, aby bylo zřejmé, že v případě podání odporu proti
vydanému příkazu hrozí provozovateli vozidla, jenž nedodržel
některou z hodnot hmotnosti vztahujících se k vozidlu nebo jízdní
soupravě, stejná pokuta, jako v případě vedení „standardního“
správního řízení, v němž příkaz nebyl vydán (bude-li přestupek
7
vyřízen příkazem, hrazena bude oproti tomu pokuta v poloviční
výši).
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Jak bylo výše popsáno, platná právní úprava připojování pozemních
komunikací, mýtného a zvláštního užívání pozemních komunikací
nadměrnými vozidly trpí nedostatky, které je třeba napravit, přičemž této
nápravy nemůže být dosaženo jinak než změnou zákona o pozemních
komunikacích.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním
pořádkem České republiky
Navržené drobné změny zákona o pozemních komunikacích týkající
za připojování pozemních komunikací, mýtného a zvláštního užívání
pozemních komunikací nadměrnými vozidly považuje předkladatel za
souladné s ústavním pořádkem České republiky.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem
Evropské unie
Součástí návrhu zákona jsou dílčí změny právní úpravy mýtného,
které jsou unijně relevantní.
Provedením navrženého zmocnění k vydání nařízení vlády dojde
k stanovení způsobu určení výše odměny za poskytování evropské služby
elektronického mýtného, což bude představovat zvláštní transpoziční
ustanovení ve vztahu k čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě
elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční
výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.
Provedení tohoto ustanovení bylo přislíbeno zástupcům Evropské komise
v rámci jednání vedených v souvislosti s řízením o porušení Smlouvy o
fungování Evropské unie č. 2021/0520.
Navržené vypuštění zmocnění pro Ministerstvo dopravy k stanovení
způsobu prokázání úhrady mýtného je pak relevantní z hlediska čl. 7j
odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17.
června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly,
ve znění pozdějších předpisů, kdy náležitosti dokladu o uhrazeném
mýtném stanoví přímo zákon o pozemních komunikacích v návaznosti na
přijetí zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.
Drobné parametrické změny ve vymezení vozidel, která budou
podléhat povolení opakovaného zvláštního užívání dálnic a silnic a
místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, stejně
jako dílčí změny správního trestání v oblasti řízení a provozování
nadměrných vozidel, jsou slučitelné se směrnicí Rady 96/53/ES ze dne 25.
8
července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci
Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a
mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní
provoz. Sankcionování v této oblasti zůstane nadále účinné,
nediskriminační, přiměřené a odrazující.
Navržená právní úprava není rozporná s judikaturou Soudního
dvora Evropské unie a je slučitelná s obecnými právními zásadami práva
Evropské unie.
Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s právem Evropské
unie.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s
mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika připojování pozemních komunikací, mýtného a
zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly není
mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky
upravována a není tudíž s nimi v rozporu.
G. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního
dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní
veřejné rozpočty
Navržená právní úprava vyvolá negativní dopad na veřejné rozpočty
v návaznosti na využití zmocnění, které se navrhuje doplnit do zákona o
pozemních komunikacích a na jehož základě vláda nařízením upraví
způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby
elektronického mýtného. Principy této úpravy přitom vyplývají z čl. 7 odst.
3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19.
března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného
a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení
silničních poplatků v Unii, přičemž ve věci transpozice této směrnice do
vnitrostátního právního řádu vede Evropská komise proti České republice
řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle zmíněného
ustanovení unijní směrnice (při zohlednění jeho jiných jazykových verzí)
se má metodika pro výpočet odměny poskytovatelů evropské služby
elektronického mýtného, s 2 výjimkami vymezenými v tomto ustanovení,
řídit touž strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované
hlavním poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky
Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.
Finanční dopady tohoto opatření lze obtížně kvantifikovat, neboť
jsou přímo úměrné počtu vozidel užívaných v režimu evropské služby
elektronického mýtného. Za období leden – říjen 2023 se prostřednictvím
této služby vybralo mýtné ve výši 397 mil. Kč, tudíž odměna jejich
poskytovatelům byla ve výši 5,95 mil. Kč, což odpovídá 1,5% z projeté
částky mýtného. Tato nízká výše vyplacené odměny je však dána pouze
postupným náběhem vozidel v režimu evropské služby elektronického
mýtného v roce 2023. Růst výkonů realizovaných v rámci evropské služby
9
elektronického mýtného je přitom poměrně dynamický a lze očekávat
další nárůst výkonů v rámci této služby. Pokud by výkony provozovatelů
vozidel dosáhly v průměru 25 % výkonů v národním systému
elektronického mýtného, pak by celková odměna poskytovatelům
evropské služby elektronického mýtného při současném nastavení (1,5%)
dosáhla za rok cca 60 mil. Kč. V kontextu pravidel daných směrnicí
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o
interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění
přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních
poplatků v Unii lze odhadovat nutnost navýšení odměny na 3,5 % z
projetého mýtného. V takovém případě by roční odměna poskytovatelům
evropské služby elektronického mýtného stoupla ze 60 mil. Kč na 140 mil.
Kč za rok, což by zakládalo snížení čistých příjmů veřejných rozpočtů z
mýtného o 80 mil. Kč na rok oproti současnému stavu. V situaci, kdyby
výkony provozovatelů vozidel dosáhly v průměru 50 % výkonů v národním
systému elektronického mýtného, celková výše odměny poskytovatelům
evropské služby elektronického mýtného by se navýšila ze 120 mil. Kč na
280 mil. Kč za rok. Otázka množství vozidel, které přejdou pod režim
evropské služby, je nicméně velmi obtížně predikovatelná.
Dále lze konstatovat, že navržená změna parametrů vztahujících se
k maximální délce a šířce vozidel (navýšením těchto hodnot), u nichž bude
moci Ministerstvo dopravy na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní
užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území
hlavního města Prahy, představuje prohloubení příslušného
debyrokratizačního opatření obsaženého již v zákoně č. 349/2023 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných
rozpočtů.
Přijetí návrhu zákona nevyvolá dopady na rozpočty krajů ani obcí.
Pokud jde o zrušení postihu řidiče vozidla (a omezení příslušné skutkové
podstaty přestupku) v situaci, kdy nedodržení některé z hodnot hmotnosti
vztahujících se k vozidlu nebo jízdní soupravě bylo zjištěno
vysokorychlostním kontrolním vážením, lze konstatovat, že příjmy
z těchto pokut byly již doposud marginální, přičemž zjišťování řidičů a
vedení přestupkových řízení proti nim generovalo nepřiměřené náklady.
H. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s
návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Předkladatel navrhuje, aby s návrhem zákona Poslanecká sněmovna
vyslovila souhlas již v prvém čtení, a to v souladu s § 90 odst. 2 zákona o
jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Hlavním důvodem je skutečnost, že
navržená právní úprava by měla nabýt účinnosti co nejdříve, optimálně
dne 1. března 2024, přičemž do té doby je nezbytné projednání návrhu
zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem, podpis zákona prezidentem a
jeho publikace ve Sbírce zákonů. Navržená právní úprava přitom není
nijak rozsáhlá a věcně je zaměřena toliko na drobné změny zákona o
pozemních komunikacích týkající za připojování pozemních komunikací,
mýtného a zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly.
10
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1 (§ 10 odst. 5)
V návaznosti na rekodifikaci stavebního práva stanoví zákon o
pozemních komunikacích v § 10 odst. 4 kompetenci stavebního úřadu
rozhodovat o připojení pozemních komunikací navzájem nebo o připojení
sousední nemovitosti na dálnici, silnici či místní komunikaci, pokud toto
připojení souvisí se záměrem povolovaným dle stavebního zákona. Totéž
platí v případě úpravy výše uvedeného připojení nebo jeho zrušení.
Doposud vydával povolení silniční správní úřad, přičemž do řízení
vstupovaly svými závaznými stanovisky Policie České republiky nebo,
v případě dálnic, Ministerstvo vnitra (dále v řízení sdělovali svá
stanoviska dotčení vlastníci pozemních komunikací).
Zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím stavebního zákona, bylo v § 10 odst. 5 zákona o
pozemních komunikacích stanoveno, že k žádosti o povolení připojení
stavebním úřadem žadatel připojí vyjádření Ministerstva dopravy
v případě dálnic a v ostatních případech vyjádření Policie České
republiky. Přiznání kompetence k vydání předmětného vyjádření
Ministerstvu dopravy však není správné. Stejně jako se má v případě
pozemních komunikací odlišných od dálnic k připojení vyjadřovat i nadále
Policie České republiky, v případech, kdy se připojení týká dálnic,
vyjádření má nadále vydávat Ministerstvo vnitra. Pro tyto účely
Ministerstvo vnitra disponuje i potřebným personálním zázemím.
Navrhuje se proto nahrazení Ministerstva dopravy Ministerstvem vnitra v
§ 10 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích.
K bodům 2 a 9 (§ 22c odst. 7 a § 46 odst. 1)
Podle čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických
systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací
týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii přijmou členské státy
Evropské unie opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé
evropské služby elektronického mýtného měli nárok na odměnu od
subjektu pro výběr mýtného. Toto ustanovení bylo do vnitrostátního
právního řádu provedeno, a to zákonem č. 178/2022 Sb., kterým se mění
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice (EU) 2019/520 však stanoví také bližší podmínky způsobu
stanovení předmětné odměny, zejména v čl. 7 odst. 3. Podle tohoto
11
ustanovení (při zohlednění jeho jiných jazykových verzí) se má metodika
pro výpočet odměny poskytovatelů evropské služby elektronického
mýtného, s 2 výjimkami vymezenými v tomto ustanovení, řídit touž
strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované hlavním
poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky Ředitelstvím
silnic a dálnic ČR. Ve věci transpozice směrnice (EU) 2019/520 je přitom
vedeno proti České republice řízení o porušení Smlouvy o fungování
Evropské unie, v rámci něhož zastává Evropská komise stanovisko, že
předmětné ustanovení by mělo být výslovně provedeno v českém právním
řádu, přičemž za hlavního poskytovatele služby považuje v prostředí
České republiky provozovatele systému elektronického mýtného (tedy
Ředitelství silnic a dálnic ČR).
S ohledem na poměrně značné finanční dopady na veřejné rozpočty
spojené se se změnou výpočtu výše odměny za poskytování evropské
služby elektronického mýtného se navrhuje, aby způsob stanovení výše
této odměny stanovila vláda nařízením. Tímto nařízením vlády tak bude
možné přistoupit k další transpozici dotčených ustanovení směrnice (EU)
2019/520 do vnitrostátního právního řádu.
K bodu 3 (§ 22i odst. 4)
Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, bylo do § 22c odst. 1 písm. f)
zákona o pozemních komunikacích vloženo ustanovení, dle něhož bude
provozovatel systému elektronického mýtného povinen vydat v
elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického
mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny kromě
jiného údaje o
a) celkově vyúčtovaném mýtném,
b) části mýtného ukládané za účelem dosažení návratnosti nákladů
vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a
c) části mýtného ukládaného za účelem dosažení návratnosti tzv.
externích nákladů).
Obdobnou povinnost pak má podle § 22e odst. 2 písm. c) zákona o
pozemních komunikacích i poskytovatel evropské služby elektronického
mýtného.
Výše uvedenou zákonnou úpravou bude do vnitrostátního právního
řádu provedeno ustanovení čl. 7j odst. 3 směrnice Evropského
parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků
za užívání pozemních komunikací vozidly, ve znění pozdějších předpisů.
V současnosti je právní úprava obsahových náležitostí předmětného
dokladu obsažena v § 9 odst. 3 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání
pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších
předpisů. Přijetím zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé
zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se stala tato právní
úprava již obsolentní a lze proto vypustit z § 22i odst. 4 zákona o
pozemních komunikacích zmocnění k jejímu vydání (tedy zmocnění
k stanovení způsobu prokázání úhrady mýtného vyhláškou).
12
K bodu 4 (§ 25a odst. 1 písm. a))
Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, byla do § 25a zákona o
pozemních komunikacích vložena koncepčně nová právní úprava
povolování zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních komunikací
nadměrnými vozidly. Tato právní úprava předpokládá, že silniční správní
úřad (konkrétně Ministerstvo dopravy) bude na dobu 1 roku povolovat
opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a
II. třídy na území hlavního města Prahy vybranými nadměrnými vozidly.
Jde o vybraná vozidla Armády České republiky a spojeneckých sil, tzv.
gigalinery a další vozidla, u nichž nepřesahuje jejich délka 22 metrů, šířka
3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun.
Navrhuje se upravit parametry vztahující se k maximální délce a
šířce těchto posledně zmiňovaných vozidel, a to jejich dílčím navýšením.
Ministerstvo dopravy tak bude moci na dobu 1 roku povolovat opakované
zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na
území hlavního města Prahy v případech, kdy délka vozidla nepřesáhne
30 metrů a šířka vozidla nepřesáhne 3,5 metrů. Tímto opatřením bude
snížena administrativní zátěž na straně provozovatelů těchto vozidel, ve
srovnání s právní úpravou obsaženou v uvedeném zákoně. Sníží se přitom
i administrativní zátěž na straně Ministerstva dopravy coby silničního
správního úřadu, protože toto roční povolení nahradí řadu jednotlivých
povolení jednorázového zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních
komunikací nadměrným vozidlem.
V návaznosti na uvedenou změnu pak nebude třeba zvlášť
vymezovat parametry vozidel Armády České republiky nebo ozbrojených
sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, jelikož
limitní hodnoty těchto vozidel (obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým
se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů)
nepřesahují limitní hodnoty obecně stanovené pro všechna vozidla. Pokud
jde o jízdní soupravy tvořené tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo
tažným vozidlem a 2 přívěsy, příslušné limitní hodnoty zůstávají
zachovány.
K bodům 5, 6 a 8 (§ 38d odst. 3, § 42a odst. 4 písm. c) a § 43 odst.
4)
Podle platné právní úpravy se řidič vozidla dopustí přestupku tím,
že řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením
zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o
silničním provozu. Pojem kontrolní vážení přitom zahrnuje jak
nízkorychlostní, tak i vysokorychlostní vážení ve smyslu § 38a zákona o
pozemních komunikacích. Zatímco nízkorychlostní kontrolní vážení
předpokládá odklon vozidla z provozu a dochází při něm k identifikaci
řidiče vozidla, vysokorychlostní kontrolní vážení odklon vozidla z provozu
nepředpokládá, kontrola je provedena vysokorychlostními váhami a
obvykle při ní řidič vozidla není identifikován. V případech
vysokorychlostního kontrolního vážení lze považovat za zcela klíčový
postih provozovatelů vozidel za provoz vozidla nebo jízdní soupravy, u
13
nichž bylo zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených
zákonem o silničním provozu. Je naopak velmi zatěžující pro orgány
vedoucí přestupková řízení v případě porušení zjištěných při
vysokorychlostním kontrolním vážení ztotožnit řidiče vozidel a vést
příslušná řízení (vedle řízení směřujících k postihu provozovatelů vozidel),
přičemž jim vznikají nepřiměřené náklady. Technické prostředky, kterými
je zajišťováno vysokorychlostní vážení, neumožňují efektivně identifikovat
řidiče vozidla, na rozdíl od možnosti jeho jednoznačné identifikace při
provádění nízkorychlostního kontrolního vážení. V případě
nízkorychlostního kontrolního vážení je přitom umožněno, aby řidič vyřídil
přestupek prostřednictvím pokuty uložené příkazem na místě, zatímco
v případě vysokorychlostního kontrolního vážení řidič tuto možnost nemá.
Postih řidičů vozidel za uvedené protiprávní jednání navíc vykazuje znaky
diskriminace řidičů vozidel zapsaných v českém registru silničních
vozidel, jelikož v případě řidičů vozidel zapsaných v cizích evidencích
správní orgány vedoucí přestupková řízení nedisponují všemi technickými
údaji o vozidle, které jsou rozhodné pro posouzení naplnění skutkové
podstaty předmětného přestupku.
Navrhuje se proto omezit skutkovou podstatu přestupku obsaženou
v § 42a odst. 4 písm. c) tím, že bude vztažena toliko k situacím, kdy
nedodržení hodnot hmotnosti vztahujících se k vozidlu nebo jízdní
soupravě bylo zjištěno nízkorychlostním kontrolním vážením. V této
souvislosti jsou navrženy i další změny souvisejících ustanovení. Jednak je
navržena změna § 38d odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, dle níž
již obecní úřad obce s rozšířenou působností nebude doklad o výsledcích
vysokorychlostního kontrolního vážení doručovat spolu s oznámením o
zahájení přestupku řidiči nadměrného vozidla (doručováno bude jen jeho
provozovateli). Dále je navržena změna § 43 odst. 4 zákona o pozemních
komunikacích, dle níž bude pouze v případě nízkorychlostního
kontrolního vážení odpovídat za přestupek provozovatel vozidla nebo
jízdní soupravy, byl-li současně řidičem nadměrného vozidla (u
vysokorychlostního kontrolního vážení odpovědnost řidiče za přestupek
zcela zaniká).
K bodu 7 (§ 43 odst. 1)
Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, byla do § 43 odst. 1 zákona o
pozemních komunikacích doplněna zvláštní právní úprava výměry pokuty
ukládané příkazem provozovateli vozidla za přestupek spočívající v řízení
vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno
nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním
provozu. Podle této právní úpravy činí výměra pokuty ukládané příkazem
polovinu výměry pokuty ukládané podle pevně stanovených sazeb
uvedených v první a druhé větě § 43 odst. 1 zákona o pozemních
komunikacích. Účel této právní úpravy byl v důvodové zprávě popsán tak,
že cílí ke snížení administrativní náročnosti vyřizování předmětných
přestupků, u nichž je výše pokuty závislá na míře překročení povolené
hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy a činí 9 000 Kč za každou
započatou tunu, která překračuje stanovený limit, resp. 5 000 Kč u
14
překročení limitu max. o 500 kg. Stanovení výměry pokuty ukládané
příkazem na úrovni poloviny výměry pokuty ukládané v „standardním“
správním řízení mělo motivovat přestupce k vyřízení přestupků příkazem.
Toho cíle by však nebylo plně dosaženo, pokud by se současně aplikoval §
90 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, dle něhož
v případě podání odporu proti příkazu nelze obviněnému v řízení uložit
vyšší výměru správního trestu, než mu byla uložena příkazem. Z důvodu
právní jistoty se navrhuje vztah obou předpisů vyjasnit tak, aby bylo
zřejmé, že v případě podání odporu hrozí přestupci pokuta dle § 43 odst.
1 věty první nebo druhé zákona o pozemních komunikacích (tedy v plné,
nikoli poloviční výši).
K čl. II
Účinnost navrženého zákona se navrhuje stanovit k 1. dni
kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, a to s ohledem na
skutečnost, že návrhem zákona dochází k dílčí modifikaci ustanovení
obsažených v zákoně o pozemních komunikacích, která byla do něj
zavedena zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, a to s účinností k 1. březnu
2024. Jde tak o to, aby například řízení o povolení zvláštního užívání
pozemních komunikací nadměrnými vozidly mohla probíhat (co nejdříve,
optimálně k 1. březnu 2024) dle pravidel obsažených v tomto návrhu.
Předkladatel tedy shledává naléhavý obecný zájem na nabytí účinnosti
zákona v termínu odlišném od 1. ledna či 1. července. Výjimkou je nové
zmocnění pro stanovení pravidel výpočtu odměny poskytovatelů evropské
služby elektronického mýtného. Tato pravidla budou stanovena nařízením
vlády, přičemž příprava a projednání jeho návrhu vyžadují delší časový
prostor (účinnost zmocňovacích ustanovení se navrhuje k 1. červenci
2024).
V Praze dne 17. prosince 2023
Předkladatelé:
Martin Kupka, v. r.
Ondřej Lochman, v. r.
Antonín Tesařík, v. r.
Jiří Slavík, v. r.
Jakub Michálek, v. r.
Martin Kolovratník, v. r.
Radim Fiala, v. r.
15
16
Platné znění zákona č. 13/1997 Sb.
s vyznačením navrhovaných změn
§ 10
Připojování pozemních komunikací
(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo
připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení
sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.
(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k
pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny
k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.
(3) Na dálnici, silnici podle § 5 odst. 3 nebo místní komunikaci podle § 6 odst. 3
může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně
uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest,
motel, autoservis).
(4) Souvisí-li připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední
nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, vyžadující povolení podle tohoto zákona,
se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o povolení připojení
pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a
místní komunikaci, jakož i úpravě takového připojení nebo jeho zrušení stavební úřad
rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona.
(5) K žádosti o povolení připojení podle odstavce 4 žadatel připojí také vyjádření
vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici vyjádření Ministerstva dopravy
vnitra, v ostatních případech vyjádření Policie České republiky. Nevydá-li vlastník dotčené
komunikace vyjádření do 30 dnů od doručení žádosti, která má všechny náležitosti potřebné
pro posouzení připojení, platí, že k připojení nemá připomínky a s připojením souhlasí.
(6) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních
komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a
místní komunikaci.
…
§ 22c
Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného
(1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen
a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického mýtného,
a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1
poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je
evidováno jako zablokované nebo nefunkční,
b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen
„evidence údajů o mýtném“),
c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci
údajů o mýtném,
d) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla
v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě11l), která o to požádá, pokud
nebylo elektronické zařízení poskytnuto poskytovatelem evropského mýtného,
e) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo
od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ podle písmene g),
f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo
jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému
elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem
dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem
dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí,
1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná
osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo
2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel
tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož
elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,
g) zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních
komunikací vozidly v systému elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli
provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b
odst. 3, s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované, a to
na základě výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá
provozovateli systému elektronického mýtného, ve lhůtách a podle podmínek stanovených ve
smlouvě podle písmene i),
h) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému elektronického
mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), v němž stanoví podmínky
přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického
mýtného,
i) uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o poskytování evropské služby
elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného, splnil-li poskytovatel
evropského mýtného podmínky uvedené v prohlášení podle písmene h) a platit mu za
poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,
j) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech poskytovatelů evropského
mýtného, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene i), a průběžně jej aktualizovat,
k) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému
elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování
tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování jiných činností.
(2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního
zákona11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů
o mýtném obsahuje údaje o
a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li
vlastník provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného,
b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného,
c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného,
d) používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického
mýtného,
e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech,
f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického
mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném
zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonem11m). Provozovatel systému
elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm.
a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky,
Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro
výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje
podle odstavce 2 písm. c) až f) z evidence údajů o mýtném na základě písemné žádosti
správcům pozemních komunikací, silničním správním úřadům, Policii České republiky,
Bezpečnostní informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro
výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely
sledování a kontroly, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21
odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje
podle odstavce 2 písm. b).
(4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat
a) od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné
osoby11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na zpoplatněné
pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla, pro které poskytuje službu
elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného,
1. úhradu mýtného,
2. složení kauce a
b) od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného v případech podle
odstavce 1 písm. g).
(5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené
provozovateli systému elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického
zařízení vrátí provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši provozovateli
vozidla nebo jiné zmocněné osobě 11l).
(6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném
elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode
dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok
žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli
systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického mýtného v takovém
případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o mýtném. Kauce
propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli
systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky
určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou
příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.
(7) Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši
kauce stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického
mýtného stanoví prováděcí právní předpis.
…
§ 22i
(1) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před užitím
zpoplatněné pozemní komunikace povinen
a) provozovateli systému elektronického mýtného nebo poskytovateli evropského mýtného,
pokud s ním má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,
poskytnout údaje potřebné k zaevidování jím provozovaného vozidla do systému
elektronického mýtného a nahlásit mu bez zbytečného odkladu změnu těchto údajů,
b) zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla v systému
elektronického mýtného,
c) poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a
jeho užíváním.
(2) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen zajistit úhradu
mýtného podle podmínek sjednaných s provozovatelem systému elektronického mýtného,
nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b).
(3) Provozovatel vozidla nesmí
a) použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému elektronického
mýtného,
b) přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v systému elektronického mýtného na
zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není zaevidováno a vybaveno
elektronickým zařízením vozidla.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v systému
elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání, způsob
úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného a způsob úhrady mýtného.
(5) Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci v
systému elektronického mýtného mohou být stanoveny ve smluvních podmínkách
provozovatele systému elektronického mýtného.
…
§ 25a
Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly
(1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace
nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze
a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území
hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím
dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho
1. délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun,
2. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní
soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy,
nebo
3. délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo
Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace
Severoatlantické smlouvy, nebo
a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na
území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem
umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho
1. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní
soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2
přívěsy, nebo
2. délka 30 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o
nadměrné vozidlo neuvedené v bodě 1, nebo
b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným
vozidlem.
(2) Žádost o povolení obsahuje
a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,
2. datum narození nebo identifikační číslo,
3. adresa pobytu nebo sídla,
b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka,
obchodní označení, označení typu a technické parametry, a
c) v případě povolení
1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání
pozemních komunikací povoleno, nebo
2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově
užita pozemní komunikaci na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace.
(3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení
podle odstavce 1 písm. b) se přiloží
a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a
b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních
komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců.
(4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné
místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní
komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka.
K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být
povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího
vlastníka.
(5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy
žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského
rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn
prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících
elektronickou identifikaci44).
(6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace.
(7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření
a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-
li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici.
Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie
České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním
souhlasí bez podmínek.
(8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření
a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za
podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím
uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko
lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem.
(9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby
zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení
bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad
únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze
užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo
rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem
o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu.
(10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může
být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti
rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
…
§ 38d
(1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu
vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla nebo jízdní
soupravy, bez ohledu na to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k
vysokorychlostnímu vážení.
(2) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení nedodržení hodnot nebo
podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, vystaví vlastník pozemní komunikace
nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi pověřená osoba
zajišťující vysokorychlostní kontrolní vážení vážní lístek, který doručí obecnímu úřadu obce s
rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo vysokorychlostní kontrolní vážení
provedeno.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vystaví na základě vážního lístku
doklad, který doručí provozovateli vozidla a jeho řidiči spolu s oznámením o zahájení řízení o
přestupku.
(4) Rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, náležitosti
vážního lístku a dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu
stanoví prováděcí právní předpis.
…
§ 42a
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo
veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto
povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku,
b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo
místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou
určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření
obecné povahy podle § 24b,
c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst.
1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, nebo jako vlastník
reklamního zařízení provozovaného bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu
s § 25 odst. 10 výzvy k jeho odstranění,
d) odstraní nebo poškodí zakrytí reklamy provedené podle § 25 odst. 11 nebo podle § 31 odst.
9 nebo 10,
e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu
bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení,
f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci
k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší,
g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo
příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou,
h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že
znemožní její obecné užívání,
i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm.
a) až h) zakázána,
j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst.
3 zakázána,
k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani
neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou
závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace,
l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace
vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového
poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí,
m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na
svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem,
n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo nestavební záměr v silničním ochranném pásmu bez
povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením,
o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I.
nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto
pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33,
p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí
provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo
jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace
anebo přírodními vlivy,
q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na
svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo
jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání, nebo
r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu,
u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených
zákonem o silničním provozu.
(2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu
s § 21 užije bez úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které
není osvobozeno od zpoplatnění.
(3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 22j
a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením,
b) užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje umožňující stanovení
mýtného nebo zadá tyto údaje chybně,
c) užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno
u provozovatele systému elektronického mýtného, nebo k zaevidování vozidla poskytne
nesprávné údaje,
d) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu funkčnosti
elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo
e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením,
f) nezajistí úhradu mýtného.
(4) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že
a) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo nízkorychlostnímu
kontrolnímu vážení,
b) neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, nebo
c) řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením
zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu,
d) v rozporu se zákazem podle § 38c odst. 1 pokračuje v jízdě vozidlem nebo jízdní
soupravou, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot
nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že v rozporu
s § 36 odst. 6
a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie
této sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě
správci pozemní komunikace, nebo
b) neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací
k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo
nezabezpečí místo provádění těchto prací.
(6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí
přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení
silničního správního úřadu.
(7) Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění dopustí
přestupku tím, že
a) oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle
§ 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,
b) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná
pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst.
1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5.
(8) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a r) a odstavce 4,
b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o)
a q),
c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 5 a 6,
d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), odstavce 3 a odstavce 7 písm.
a),
e) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
f) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c),
g) příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b),
h) příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3,
i) příkazem na místě do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d),
j) příkazem na místě do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),
k) příkazem do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c).
…
§ 43
Společná ustanovení k § 42a a 42b
(1) Jde-li o přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u), činí
výměra pokuty 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou
hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem o silničním provozu. Není-li
nejvyšší povolená hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena o více než 500 kg, činí
výměra pokuty 5 000 Kč. Bylo-li zjištěno překročení největší povolené hmotnosti vozidla
i jízdní soupravy, určí se výměra pokuty podle největšího překročení. Bylo-li kontrolním
vážením zjištěno nedodržení jiné hodnoty nebo podmínky stanovené zákonem o silničním
provozu, věty první a druhá se nepoužijí. Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek
podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle
věty první nebo druhé; v případě podání odporu není dotčena výše pokuty podle věty
první nebo druhé.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce
s rozšířenou působností, nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené v § 40 odst.
2 písm. i), anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 9. Přestupky podle § 42a
odst. 2 a 3 a § 42a odst. 4 písm. a), b), c) a d) může projednat příkazem na místě Policie České
republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může
projednat příkazem na místě obecní policie nebo Policie České republiky.
(3) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut uložených za přestupky podle
§ 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) je ze 40 % příjmem vlastníka pozemní
komunikace, na níž bylo kontrolní vážení provedeno, v případě pozemní komunikace ve
vlastnictví státu je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 30 % příjmem kraje,
v jehož územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 30 % příjmem rozpočtu, ze
kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta uložená za přestupek podle
tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecnému
správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 %
příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obce, jejíž orgán pokutu uložil, nejedná-li se
o pokutu podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u).
(4) Pokud je provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž je při nízkorychlostním
kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem
o silničním provozu, současně jeho řidičem, odpovídá pouze za přestupek provozovatele
vozidla nebo jízdní soupravy.
(5) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav
není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud prokáže, že
odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl
nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky nemohl provést
kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm.
c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno pouze nedodržení hodnot pro rozložení
hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovených zákonem
o silničním provozu a řidič prokázal, že byl přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu
během přepravy nemohl bez nepřiměřených opatření zabránit.
(6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný
protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie
upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti28),
dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona
o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí
dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu
a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo
b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice.
(7) Vymezení materiálu, který lze považovat za sypký materiál podle odstavce 5, a jeho
fyzikálních vlastností stanoví prováděcí právní předpis.
…
§ 46
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda stanoví nařízením výši sazeb mýtného podle § 22 odst. 5 a způsob
stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného podle §
22c odst. 8. Vláda může nařízením stanovit nejpřísnější emisní úroveň vozidel a dobu, po
kterou se u těchto vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a) neukládá příslušná část mýtného, a výši
slevy na mýtném, podmínky uplatnění slevy na mýtném a postup při uplatnění slevy na
mýtném podle § 22 odst. 3.
(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst.
6, § 10 odst. 6, § 12a odst. 3, § 16 odst. 3, § 18g odst. 10, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 18m
odst. 5, § 18n odst. 6, § 20 odst. 1, § 21a odst. 6, § 22 odst. 5 a 8, § 22a odst. 3, § 22c odst. 2
písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24
odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 25a odst. 11, § 27 odst. 7, § 29a odst. 8, § 36 odst. 8, §
37 odst. 1, § 38b odst. 5, § 38d odst. 4, § 41 odst. 4, § 43 odst. 7 a § 43d odst. 4.