Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCYREWPM4 najdete zde
PAGE
III.
Odůvodnění
A. OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh vyhlášky o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování je předkládán s ohledem na zmocnění k vydání vyhlášky, které je obsaženo v § 14 odst. 11 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. (…bude doplněno)
Návrh vyhlášky stanovuje pravidla výpočtu minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, a to v závislosti na počtu prokazujících se mobilní aplikací pro prokazování. Základem pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění je částka 25 000 000 Kč.
Účelem navrhované právní úpravy je dosažení stavu, kdy minimální limity pojistného plnění sjednaného žadatelem o akreditaci (tj. osobou, která si požádala o udělení akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování), respektive osobou, které byla udělena akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditovaná osoba“) budou maximálně odrážet výši možné škody způsobené při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, která může vzniknout zainteresovaným stranám, tedy zejména osobám, které používají mobilní aplikaci pro prokazování, jejímž prostřednictvím prokazují totožnost nebo jinou skutečnost v případě chybného ztotožnění či chybného prokázání jiné skutečnosti, ověřujícím osobám, tedy těm osobám, vůči kterým lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu či státu v roli vydavatele digitálních stejnopisů průkazů. Škoda při poskytování mobilní aplikace pro prokazování však může rovněž vzniknout například v důsledku zneužití osobních údajů vedených v rámci mobilní aplikace pro prokazování (například únikem osobních údajů o prokazujících).
Koncepce povinného pojištění a stanovení minimálního limitu pojistného plnění vyhláškou byla zvolena tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat při poskytování mobilní aplikace pro prokazování. Výše pojistné částky by tak vždy měla zohledňovat skutečný rozsah činnosti akreditované osoby při poskytování mobilní aplikace pro prokazování. Akreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou poskytováním mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. Akreditované osoby by tak vždy měly přihlédnout k rozsahu jimi vykonávané činnosti a pro tuto činnost se adekvátně pojistit.
Akreditovaná osoba musí splňovat podmínky pro udělení akreditace po celou dobu udělené akreditace, nikoli jen v době vydání rozhodnutí o udělení akreditace. V opačném případě má akreditovaná osoba povinnost oznámit Digitální a informační agentuře skutečnost, že přestala splňovat podmínky pro udělení akreditace [vizte § 9m odst. 2 písm. b) zákona č. 12/2020 Sb.]. Akreditovaná osoba tedy musí přizpůsobit parametry sjednaného limitu pojistného plnění počtu prokazujících.
Minimální výše pojištění byla stanovena s ohledem na zkušenosti Digitální a informační agentury s vyhláškou č. 409/2022 Sb., o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace, která reglementuje obdobná pravidla v případě vzdáleného prokazování totožnosti.
S ohledem na povahu škody, která může vzniknout při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, mohou být poškozeny primárně následující zainteresované strany – prokazující a osoby, vůči nimž prokazující prokazuje svou totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování, tedy ověřující, či stát v roli vydavatele digitálních stejnopisů průkazů.
Při uzavírání pojistné smlouvy žadatele o akreditaci nastává situace, kdy není možné určit pojistnou hodnotu a dolní hranice pojistného plnění může být určena limitem pojistného plnění, který je stanoven v návrhu vyhlášky (pojistný limit nesmí být menší, než je určeno vyhláškou). Při určení limitu pojistného plnění se vychází z výše pravděpodobné škody v rámci odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby nedošlo k podpojištění. Navrhované limity pojistného plnění jsou stanoveny jako minimální povinné (lze sjednat pojištění s vyšším limitem pojistného plnění). Výše minimálních limitů by měla podléhat pravidelnému přezkumu. Stanovení limitů vychází z vyhodnocení míry níže uvedených rizik.
K určení částky minimálního limitu pojistného plnění byl jako základní prvek zvolen maximální počet prokazujících, neboť škoda bude způsobena primárně právě prokazujícím. Skutečná výše škody tedy bude do jisté míry odvislá od toho, kolik bude v rámci škodní události postiženo osob s tím, že akreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. Smysl a účel stanoveného limitu je spatřován také v zajištění toho, aby akreditovaná osoba byla chráněna před vznikem takové škody, která by pro ni byla likvidační.
Jedním z rizik při používání mobilní aplikace pro prokazování může být předání osobních údajů, které prokazující nechtěl předat ověřujícímu subjektu, únik osobních údajů z digitální stejnopisu uloženého v mobilní aplikaci pro prokazování, respektive únik celého digitálního stejnopisu průkazu z mobilní aplikace pro prokazování či použití digitálního stejnopisu osobou, pro kterou tento stejnopis nebyl vydán. . Ověřujícímu může vzniknout zejména škoda v důsledku pokuty udělené ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ověřující může následně vymáhat tuto škodu po subjektu, který chybu způsobil.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „nařízení GDPR“ – umožňuje ukládání pokut až do výše 20 000 000 EUR (nebo až do
4 % celkového ročního celosvětového obratu, jde-li o podnik) v závislosti na závažnosti porušení ochrany osobních údajů. Sankce musí být ukládány tak, aby byly účinné, přiměřené a odrazující, nikoliv však likvidační. Současně musí být v obdobných případech srovnatelné a nediskriminující.
Dle veřejně přístupných zdrojů byla jednou z nejvyšších pokut, kterou doposud Úřad pro ochranu osobních údajů udělil, pokuta ve výši 3 600 000 Kč za únik osobních dat cca 1 200 000 zákazníků a dále pokuta ve výši 6 000 000 Kč udělená v roce 2020 za šíření nevyžádaných obchodních sdělení. Úřad pro ochranu osobních údajů mezi lety 2018 a 2020 uložil za porušení nařízení GDPR pokuty v celkové výši 2 889 000 Kč. Celková výše uložených pokut ke dni 1. listopadu 2021 za porušení Nařízení GDPR v České republice činila 10 604 000 Kč.
V případě použití digitálního stejnopisu průkazu osobou, pro kterou tento stejnopis nebyl vydán (tj. předkladatel má na mysli případ, kdy fyzická osoba se prokazuje digitálním stejnopisem průkazu jiné osoby) mohou vzniknout škody zejména:
· konkrétní fyzické osobě, za kterou se tato osoba vydávala,
· ověřujícímu subjektu,
· státu.
Je obtížné kvalifikovaně odhadnout možnou výši škody, neboť konkrétní výše škody vždy záleží na povaze incidentu a konkrétní způsobené újmě danému subjektu. Právní úprava náhrady újmy (majetkové škody a nemajetkové újmy) je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně se jedná o část čtvrtou hlavu III. Jak vyplývá z výše uvedeného, existuje předpoklad, že případná újma způsobená při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bude újma majetková, případně osobností. Nicméně pokud bychom měli hledat nejvyšší možnou škodu, pak jedna z nejvyšších škod, jaká může obecně vzniknout, kromě finanční újmy, je újma na zdraví, případně ztráta lidského života. Nejvyšší soud vydal v roce 2014 metodiku stanovení odškodného za „zničený život“ dle zákona č. 89/2012 Sb., podle které je cena lidského života odhadována v rozmezí 10 000 000 – 20 000 000 Kč. Hranice 10 000 000 Kč je počítána jako 400 násobek průměrné hrubé měsíční mzdy. Základní náhrada se za určitých okolností může dále navýšit s ohledem na specifické okolnosti tak, že se může rovnat až dvojnásobku základní náhrady, čili cca 20 000 000 Kč. Metodika nemá závazný charakter, je pomůckou k naplnění zásady slušnosti ve smyslu § 2958 zákona č. 89/2012 Sb. Dále je nutné brát rovněž v potaz odškodnění dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb. pro osoby blízké, což mohou být řádově další miliony Kč. Při zohlednění výše uvedeného byla jako základ pro výpočet zvolena částka 25 000 000 Kč.
Další hledisko, které bylo vzato v úvahu v rámci návrhu minimálního limitu pojistného plnění, představovala ochrana osobnosti spojená se zneužitím mobilní aplikace pro prokazování. Minimální limit pojistného plnění je dvojnásobek základu, tedy částka 50 000 000 Kč v kombinaci s maximálně 100 000 prokazujících, což lze z hlediska ochrany osobnosti a potenciální náhrady újmy považovat za realistickou částku.
Pokud počet prokazujících využívajících mobilní aplikaci pro prokazování přesáhne 100 000, a současně nepřesáhne 500 000 prokazujících, je stanovena minimální výše pojistného na částku 75 mil. Kč. Pokud je počet prokazujících vyšší než 500 000, navýší se adekvátně minimální limit pojistného plnění, a to tak, že pro každé další navýšení počtu prokazujících o maximálně 500 000 se minimální limit pojistného plnění navýší o základ ve výši 25 mil. Kč. Následující tabulka ukazuje částku minimálního limitu pojistného plnění dle počtu prokazujících.
Počet prokazujících
Minimální limit pojistného plnění
1 – 100 000
50 000 000 Kč
100 001 – 500 000
75 000 000 Kč
500 001 – 1 000 000
100 000 000 Kč (navýšení +25 mil. Kč)
1 000 001 – 1 500 000 atd.
125 000 000 Kč (navýšení +25 mil. Kč)
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Zákon č. 12/2020 Sb. k jehož provedení má být navrhovaná vyhláška vydána, stanoví v § 9g odst. 2 písm. d) povinnost žadatele o akreditaci být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace, dle § 9g odst. 3 písm. a) je smlouva o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování pro prokazování jednou z povinných náležitostí správního řízení o udělení akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování. V ustanovení § 9j odst. 1 je povinnost žadatele o akreditaci konkretizována - žadatel a akreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Digitální a informační agentura je pak ustanovením § 14 odst. 11 zmocněna stanovit vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění. Navrhovaná vyhláška je tak v souladu se zákonem i zákonným zmocněním, k jehož provedení má být vydána.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Právo Evropské unie se na danou problematiku nevztahuje.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepřináší žádné požadavky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Návrh nepředpokládá negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Návrh v souladu se zákonem, který vyhláška provádí, přináší finanční náklady výlučně na straně žadatelů o akreditaci, resp. akreditovaných osob v podobě nákladů na pojistné. Povinnost pojištění žadatelů o akreditaci pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat, je zákonnou podmínkou pro udělení akreditace. Návrh vyhlášky „pouze“ stanoví pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.
Návrh vyhlášky nemá negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Návrh vyhlášky rovněž nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí.
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá negativní sociální dopady, nemá ani žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, negativní dopady na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na ochranu práv dětí. Návrh vyhlášky nemá negativní dopady na životní prostředí.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhované řešení nemají jakékoliv dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Tato právní úprava se vztahuje shodně na muže a ženy, je genderově neutrální.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá oproti stávajícímu právnímu stavu přímé dopady do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nezakládá žádná korupční rizika.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost státu nebo obranu státu
Nebyly identifikovány žádné dopady navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny,
s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost
hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další
specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny
a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení
mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá negativní dopady na rodiny.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá negativní územní dopady, ani negativní dopady na územní samosprávné celky.
12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich
poskytování (digitální vyloučení)
a) Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrh vyhlášky upravuje výlučně požadavky na parametry soukromoprávního smluvního vztahu – minimální limity pojistného plnění u pojištění odpovědnosti za škodu. Návrh vyhlášky není se zásadou v rozporu.
b) Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
c) Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
d) Sdílené služby veřejné správy
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
e) Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
f) Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
g) Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
h) Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
i) Technologická neutralita
Navrhované řešení je technologicky neutrální, zásady se žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
j) Uživatelská přívětivost
Návrh vyhlášky se zásady žádným způsobem netýká, není s ní v rozporu.
13. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
Hodnocení dopadů regulace (RIA) podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) je v případě předmětného návrhu vyhlášky zpracováno samostatně.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovení stanoví způsob výpočtu minimálního limitu pojistného plnění sjednaného pro žadatele o akreditaci nebo akreditovanou osobu jako násobek základu pro výpočet v závislosti na počtu prokazujících.
Ustanovení odstavců 1 až 3 definují minimální limit pojistného plnění sjednaného pro žadatele o akreditaci nebo akreditovanou osobou vydávající mobilní aplikaci pro prokazování v závislosti na počtu prokazujících.
Povinností akreditované osoby je zajistit, aby v aktuálním čase výše minimální pojistné částky odpovídala počtu prokazujících. Za tímto účelem je žádoucí, aby akreditovaná osoba počítala dopředu s odpovídajícím počtem prokazujících, respektive počítala s případným navýšením počtu prokazujících a měla uzavřené pojištění s odpovídajícím minimálním limitem pojistného plnění.
Návrh vyhlášky stanovuje minimální limit pojistného plnění, nic nebrání žadateli o akreditaci nebo akreditované osobě sjednat si pojištění s vyšším limitem pojistného plnění (tj. ne pouze stanovený minimální limit) za účelem vyšší ochrany. Podle § 9j odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb. je totiž akreditovaná osoba povinna nahradit škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. Lze tedy doporučit, aby si žadatel o akreditaci nebo akreditovaná osoba sjednal pojištění na vyšší částku.
K § 2
Účinnost vyhlášky se navrhuje dnem 1. února 2024, neboť to je datum nabytí účinnosti ustanovení § 14 odst. 11 zák. č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. (…bude doplněno), které obsahuje zmocněno k vydání navrhované vyhlášky.
7