Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCZEDPTH1 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
615/0
Návrh poslankyně Lucie Šafránkové na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů
Zástupce předkladatele: Šafránková L.
Doručeno poslancům: 8. ledna 2024 v 10:35
ZÁKON
ze dne ………… 2024,
kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.,
zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona
č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb.,
zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.,
zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona
č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb.,
zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona
č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb.,
zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb.,
zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona
č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb.,
zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona
č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb.,
zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona
č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb.,
zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb.,
zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona
č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona
č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb.,
zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona
č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb.,
zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb.,
zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona
č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb.,
zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 203/2022 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 456/2022
Sb., zákona č. 456/2022 Sb. a zákona č. 407/2023 Sb., se mění takto:
1
1. V § 26 odst. 1 písm. a) tabulka zní:
„
Měsíční náklady na bydlení v Kč
Počet osob Praha a Brno Obce s alespoň 70 000 Obce do 69 999 obyvatel
v rodině podle obyvateli
§ 7 odst. 5
jedna nebo dvě 18 129 15 597 15 137
tři 20 812 17 500 16 899
čtyři a více 24 995 21 002 20 227
“.
2. V § 26 odst. 1 písm. b) tabulka zní:
„ Měsíční náklady na bydlení v Kč
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5
jedna nebo dvě 10 932
tři 13 561
čtyři a více 16 368
“.
3. § 26 odst. 3 zní:
„(3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné
do 31. prosince 2025.“.
Čl. II
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho
vyhlášení.
2
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů
a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy
Jedná se o změnu nastavení (zvýšení částek) normativů (maximálních měsíčních uznatelných
nákladů domácností na bydlení) pro účely výpočtu příspěvku na bydlení (dávka státní sociální
podpory).
Z hlediska systematiky sociálního zabezpečení je příspěvek na bydlení zařazen mezi dávky
státní sociální podpory upravené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
pozdějších předpisů.
Příspěvek na bydlení je dávkou obecnou, tzn. dávkou, která má zachytit osoby a rodiny
(domácnosti), které mají nedostatečné finanční zdroje na krytí nákladů na jejich stávající
bydlení – tj. jde o nájemné, služby spojené s užíváním bytu, vodné, stočné, elektřina, plyn atd.
Okruh tzv. společně posuzovaných osob pro vznik nároku na tuto dávku vychází z fakticity
užívání bytu, sledují se příjmy domácnosti a její náklady na bydlení - ale již se dále netestuje
majetek jejích členů ani důvody, proč jsou příjmy domácnosti nízké a zda mohou být zvýšeny.
Řízení o příspěvku na bydlení má v gesci Úřad práce ČR a jeho územní pracoviště.
Na příspěvek na bydlení má nárok osoba, která užívá byt na základě stanoveného právního
titulu (vlastnictví, nájem nebo podnájem celého bytu, užívání bytu na základě práva služebnosti
užívání celého bytu), jestliže 30 % rozhodných příjmů domácnosti nestačí
na pokrytí nákladů na bydlení. Zároveň těchto 30 % rozhodného příjmu domácnosti nesmí být
vyšší než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem č. 117/1995 Sb.
Samotná částka příspěvku na bydlení je pak výsledkem rozdílu mezi 30 % rozhodného příjmu
domácnosti a skutečnými měsíčními náklady na bydlení této domácnosti. Pokud jsou skutečné
měsíčními náklady na bydlení domácnosti vyšší než příslušná částka normativních nákladů
na bydlení, je částka příspěvku na bydlení výsledkem rozdílu mezi 30 % rozhodného příjmu
domácnosti a příslušnou částkou normativních nákladů na bydlení odpovídající typu bydlení,
velikosti (početnosti) domácnosti a velikosti (počtu obyvatel) obce, kde se daný byt nachází.
Nárok na příspěvek na bydlení má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu
pro individuální či rodinnou rekreaci.
Částku tzv. normativních nákladů ovlivňuje typ vztahu k nemovitosti (nájem, vlastnictví,
družstvo), počet osob v rodině (v domácnosti) a velikost obce, ve které se daný byt (nemovitost
určená k bydlení) nachází. Tyto normativní náklady reprezentují horní hranici takových
nákladů na bydlení, které stát považuje za akceptovatelné pro nárok na příspěvek
na bydlení.
3
Následkem poslední novelizace zákona o státní sociální podpoře z roku 2023 dochází
od 1. ledna 2024 ke zhoršení podmínek pro přístup k příspěvku na bydlení a k plošnému
(a výraznému) snížení jeho výše pro desítky tisíc českých občanů tím, že se oproti stavu v roce
2023 citelně snižují tzv. maximální měsíční uznatelné normativní náklady na bydlení
(tzv. normativy) pro jednotlivé typy bytů a domácností.
Jde o naprosto nepochopitelné a kontraproduktivní opatření učiněné v době, kdy zároveň našim
domácnostem významně - až o desítky procent a minimálně o jednotky tisíc korun ročně -
vzrostou náklady na energie kvůli tomu, že Energetický regulační úřad od 1.1.2024 zvýšil
regulovanou složku cen elektřiny a plynu a vláda zároveň ukončila platnost cenových stropů na
silovou elektřinu a plyn účtovaných spotřebitelům ze strany obchodníků s energiemi.
Stejně tak od 1.1.2024 dochází k výnamnému zdražení tepla, vodného a stočného,
i kvůli zvýšení procentní sazby daně z přidané hodnoty na tyto komodity.
Na jedné straně tedy dochází ke zvýšení nákladů na bydlení, ale zároveň ke snížení finanční
sociální pomoci (a ke zpřísnění podmínek přístupu k ní) určené zákonem na tyto účely občanům
s nižšími příjmy (typicky např. pracujícím rodinám s dětmi nebo seniorům). Desítkám tisíc
občanů se tedy tímto vládním opatřením zvýší jejich povinné měsíční náklady.
Ovšem maximální měsíční uznatelné náklady na bydlení (normativy) v nájmu nebo podnájmu
se snižují (dle typu domácnosti a počtu jejích členů) o 1 400 až 1 800 korun měsíčně
a dokonce o 2 000 až 2 400 korun měsíčně v případě bytů v osobním či družstevním vlastnictví
a v bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu.
Snížení těchto normativních nákladů (tzv. normativů) tak bude pro velké množství občanů
a rodin (i při jejich vyšších faktických nákladech) znamenat, že na příspěvek na bydlení v roce
2024 již nebudou mít nárok, anebo jim znatelně poklesne jeho výše.
Bude se jednat o další zhoršení životní úrovně a sociální situace velkého počtu českých občanů
a rodin.
Proto navrhuji vrátit výši měsíčních normativních nákladů na bydlení na úroveň platnou
a účinnou k (do) 31.12.2023 loňského roku, a to s platností a účinností od prvního kalendářního
dne kalendářního měsíce následujícího (v případě schválení návrhu) po dni vyhlášení tohoto
(návrhu na změnu) zákona, a to s platností do konce roku 2025, jelikož dle všech relevantních
prognóz a expertních analýz po celou tuto dobu nedojde k poklesu nákladů na bydlení - tedy
zejména cen energií, dálkového tepla, vodného a stočného.
B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, i s ohledem na čl. 30 odst.
1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné zabezpečení
a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost
v základních právech zaručených ústavním pořádkem.
4
C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů
Evropské unie
Tento návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie. Konkrétně např. není v rozporu
s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního
zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. s nařízením Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 987/09, či se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného
zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení.
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky žádným způsobem implementováno
právo EU a návrh zákona ani není s právem EU v rozporu. Relevantní judikatura Soudního
dvora EU vztahující se k předmětné problematice neexistuje.
D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Opatření obsažená v navrhované změně zákona o státní sociální podpoře nejsou s žádnými
dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu
a tyto úmluvy plně respektují.
E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dopad na státní rozpočet
Navrhovaným opatřením dojde k odhadovanému zvýšení výdajů státního rozpočtu v oblasti
výplat dávek státní sociální podpory maximálně o 6 miliard korun ročně v letech 2024 a 2025.
Tento odhad vychází z loňských oficiálních statistických údajů o tom, že příspěvek na bydlení
pobírá cca 270 000 příjemců – a z toho, že částky normativů na bydlení se v měsíčním průměru
snižují cca maximálně o 1 900 korun měsíčně.
Přičemž toto číslo nelze stanovit přesně, složení jednotlivých domácností, stejně tak jako jejich
měsíční příjmy a náklady se v průběhu času dynamicky mění. Jde tedy o maximální odhad,
skutečná částka navýšení přímých výdajů pro státní rozpočet bude ve skutečnosti nižší, někde
okolo 3-4 miliard korun.
Současně ovšem dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu vlivem vyššího výběru nepřímých
daní, jelikož zvýšenou částku příspěvku na bydlení jejich příjemci ve vysoké míře využijí
k nákupu zboží a služeb na vnitrostátním trhu.
Ostatní veřejné rozpočty
Na ostatní veřejné rozpočty, tedy na rozpočty krajů a obcí, nemá tento návrh zákona žádný
přímý vliv, pouze zprostředkovaný.
Zprostředkovaný vliv - skrze mechanismus rozpočtového určení daní - bude mít tento návrh na
budoucí příjmy rozpočtů krajů a obcí, které se díky němu zvýší, prostřednictvím vyššího výběru
daně z přidané hodnoty v důsledku vyšších disponibilních příjmů těch domácností, které budou
v důsledku tohoto zákona čerpat vyšší příspěvek na bydlení. Jelikož tato daň je tzv. sdílenou
daní rozdělovanou mezi státní rozpočet, rozpočty krajů a rozpočty obcí.
5
F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby
sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Sociální dopady
Navržená změna povede ke zlepšení příjmové situace sociálně ohrožených skupin občanů
s nižšími příjmy, resp. s nepříznivým poměrem mezi příjmy a výdaji za bydlení.
Jde hlavně o nízkopříjmové pracující, pracující rodiny s dětmi, zejména tam, kde jde o rodiče-
samoživitele, o seniory či o zdravotně postižené občany.
Tyto skupiny občanů navrhovaná úprava rovněž ochrání před hrozícím pádem do příjmové
chudoby.
Dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel
Návrh zákona bude mít na všechny rodiny zatížené vysokými měsíčními náklady na bydlení
ve vztahu k jejich příjmům - i na specifické skupiny obyvatel - velmi pozitivní dopad a vliv,
jelikož povede ke zvýšení jejich disponibilních příjmů a zásadně jim napomůže udržet si
bydlení, resp. o něj nepřijít.
G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů
a žen
Navrhovaná úprava zákona o státní sociální podpoře neobsahuje žádná ustanovení, která by
narušovala právo na rovné zacházení a která by vedla k diskriminaci či k narušování rovnosti
mužů a žen.
H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona nemá přímý vliv na podnikatelské prostředí, pouze zprostředkovaný,
a to pozitivní. Vyšší příspěvky na bydlení a rozšíření okruhu osob, které na ně budou mít nárok,
přinesou zvýšení kupní síly dotčených skupin občanů - a tedy i vyšší příjmy a obraty
podnikatelů v sektoru prodeje zboží a služeb.
I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Návrh zákona nemá žádný dopad na životní prostředí.
J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany osobních
údajů.
K. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.
L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
6
M. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem
na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny
samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem
na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi
prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh má veskrze pozitivní dopady a vliv na rodiny, zejména na nízkopříjmové rodiny
a na rodiny s dětmi, na rodiny s handicapovanými členy (které mají obvykle nižší příjmy než
ostatní), na jejich funkci, stabilitu, na jejich příjmovou situaci a životní úroveň i na posílení
mezigeneračních a příbuzenských vztahů.
N. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé
legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu
specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování
(digitální vyloučení)
Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou nikterak
dotčeny.
O. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá žádné rozsáhlejší dopady na územní samosprávné celky, pouze v určité míře může
vést k posílení jejich rozpočtů skrze budoucí přerozdělení vyššího objemu výběru daně
z přidané hodnoty v důsledku navrhovaného opatření (vyšší kupní síla domácností).
P. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení
Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu
s návrhem zákona již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu
Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a to z důvodů časových a z důvodů
naléhavého veřejného zájmu.
Jednak nejde o rozsáhlou a složitou matérii, nýbrž o úpravu částek normativů
na bydlení ve smyslu návratu ke stavu, který platil do 31.12.2023, a na druhé straně je zde silný
zájem na co nejrychlejší a nejadekvátnější sociální pomoci státu občanům, kteří mají problémy
uhradit ze svých pracovních příjmů či důchodů stále rostoucí náklady na bydlení, zejména
z důvodů zdražení energií od 1.1.2024.
7
Zvláštní část
K čl. I
k bodu 1:
Navrhuje se úprava (zvýšení) normativních nákladů na bydlení v bytech v bytech užívaných
na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy na úroveň platnou a účinnou v roce 2023.
Tj. jde o zvýšení jednotlivých částek normativních nákladů v této kategorii dle typu domácnosti
a velikosti obce o 1 400 až 1 800 korun měsíčně.
k bodu 2:
Navrhuje se úprava (zvýšení) normativních nákladů na bydlení v družstevních bytech,
v bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu a v bytech vlastníků na úroveň
platnou a účinnou v roce 2023. Tj. jde o zvýšení jednotlivých částek normativních nákladů
v této kategorii dle typu domácnosti a velikosti obce o 2 000 až 2 400 korun měsíčně.
k bodu 3:
Navrhuje se stanovit platnost zvýšení částek měsíčních normativních nákladů na bydlení
(viz boby 1 a 2) uvedených v odstavci až do 31. prosince 2025.
K čl. II
S ohledem na naléhavý obecný zájem řešení sociální situace občanů, kteří jsou v důsledku
zdražení energií, tepla, vodného, stočného a dalších nákladů na bydlení ohroženi pádem
do příjmové chudoby, je v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce
zákonů a mezinárodních smluv, navrženo nabytí účinnosti zákona již prvním dnem
kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 4. ledna 2024
Předkladatelka:
Bc. Lucie Šafránková
podepsáno elektronicky
8
Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona
č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb.,
zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona
č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona
č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb.,
zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona
č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb.,
zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona
č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb.,
zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona
č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb.,
zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona
č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb.,
zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona
č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb.,
zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona
č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,
zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona
č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb.,
zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014
Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona
č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb.,
zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona
č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb.,
zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona
č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb.,
zákona č. 17/2022 Sb., zákona č. 203/2022 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 456/2022
Sb., zákona č. 456/2022 Sb. a zákona č. 407/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
1
§ 26
Normativní náklady na bydlení
(1) Normativní náklady na bydlení činí pro
a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy
Měsíční náklady na bydlení v Kč
Počet osob Praha a Brno Obce s alespoň 70 000 Obce do 69 999
v rodině podle
§ 7 odst. 5 obyvateli obyvatel
jedna nebo dvě
16 729 14 197 13 737
tři 19 212 15 900 15 299
23 195 19 202 18 477
čtyři a více
Měsíční náklady na bydlení v Kč
Počet osob Praha a Obce s alespoň Obce do 69 999
v rodině podle Brno 70 000 obyvatel
§ 7 odst. 5
18 129 obyvateli
jedna nebo dvě 20 812
24 995 15 597 15 137
tři
17 500 16 899
čtyři a více
21 002 20 227
b) byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty
vlastníků
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 Měsíční náklady na bydlení v Kč
jedna nebo dvě 8 932
tři 11 161
čtyři a více 13 568
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 Měsíční náklady na bydlení v Kč
jedna nebo dvě 10 932
tři 13 561
čtyři a více 16 368
(2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího
kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel
obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného
období.
(3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné
pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 2025.
2