Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Odbor vládní legislativy

4

II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Cílem předloženého návrhu zákona podle předkladatelky je zabránit poklesu výše příspěvku na bydlení, který nastal od 1. ledna 2024 v důsledku snížení měsíčních uznatelných normativních nákladů na bydlení. Předkladatelka považuje za nepochopitelné a kontraproduktivní, aby výše příspěvku na bydlení domácnostem klesala až o jednotky tisíc korun ročně, když náklady na bydlení řadě domácností rostou. Poukazuje, že důsledkem snížení normativních nákladů na bydlení bude snížení životní úrovně a zhoršení sociální situace velkého počtu českých občanů a rodin.

Rozpočtové dopady
Navrhovaným opatřením by podle odhadu předkladatelky došlo ke zvýšení výdajů státního rozpočtu maximálně o cca 6 mld. Kč. Odhad vychází ze statistických údajů, kdy příspěvek pobírá cca 270 000 rodin a normativy na bydlení se snižují měsíčně v průměru o cca 1 900 Kč. 
O vyjádření k návrhu zákona bylo požádáno Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí.

	Ministerstvo práce a sociálních věcí zaslalo vyjádření, v němž doporučuje vládě přijmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona, výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, a výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 zákona zůstávají pro kalendářní rok 2024 ve stejné výši jako částky platné pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023, a to na základě zákona č. 407/2023 Sb. 
Zvyšování cen energií v letech 2022 a 2023 vyvolalo potřebu mimořádně reagovat i v průběhu roku, nikoli až na základě ročního růstu indexu spotřebitelských cen v dané oblasti. V letech 2022 a 2023 byla proto k normativním nákladům na bydlení připočítávána částka jejich mimořádného navýšení z titulu předpokládaného extrémního zvýšení cen energií. V rámci tohoto výrazného navýšení a zásadních úprav normativních nákladů na bydlení účinných od 1. ledna 2023 bylo pracováno rovněž s predikcí vývoje cen, mj. právě proto, aby byly normativní náklady dostačující i v době nepředvídatelně rostoucích nákladů. Skutečný vývoj cen byl sledován relevantními indexy cen Českým statistickým úřadem a v případě, že by normativní náklady pro rok 2024 nebyly „zmrazeny“, došlo by standardním způsobem k duplicitnímu promítnutí růstu cen do výše normativních nákladů na bydlení (ponechání predikce + promítnutí navýšení o index ČSÚ).
V návrhu rovněž není ani dodržena struktura mimořádného navýšení (původní § 26a) a o částky mimořádného navýšení jsou tak trvale zvýšeny standardní hodnoty normativních nákladů na bydlení. 
Normativní náklady na bydlení jsou podle § 28 zákona o státní sociální podpoře stanovovány periodicky pro období jednoho kalendářního roku, s možností mimořádné valorizace. Tato periodická aktualizace umožňuje reagovat na aktuální vývoj nákladů spojených s bydlením; navrhovaná dvouletá platnost návrhu se tak nejeví jako účelná.
Dalším důvodem nesouhlasu s předkládaným poslaneckým návrhem zákona je vědomí závažnosti současné situace v oblasti vývoje příjmů a výdajů státního rozpočtu a s tím spojená snaha o konsolidaci veřejných financí. Není aktuálně na místě navyšovat mandatorní výdaje státního rozpočtu, zejména způsobem, kdy je tak činěno uvolňováním zákonných podmínek nutných pro získání nároku na dávky státní sociální podpory.

Ministerstvo vnitra zaujalo k návrhu zákona neutrální postoj, za stěžejní pro formulaci stanoviska vlády považuje vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí, které je věcným gestorem dotčené právní úpravy, a Ministerstva financí, vzhledem k rozpočtovým dopadům návrhu.
	Ministerstvo vnitra připomíná, že v posledním čtvrtletí roku 2021 prudce vzrostly ceny energií (plyn, elektřina) a od ledna 2022 byl avizován i jejich další růst. Zákonem č. 17/2022 Sb. bylo proto pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 zakotveno mimořádné navýšení částek měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovených nařízením vlády vydaným podle § 28 zákona o státní sociální podpoře pro rok 2022. Někdejší nastavení podmínek pro čerpání příspěvku na bydlení totiž nedokázalo reflektovat skokový nárůst nákladů domácností na energie. Problém skokového zvýšení nákladů na dodávky energií byl v době přijetí právní úpravy masivně eskalován v souvislosti s ukončením činnosti některých významných dodavatelů energií (Bohemia Energy a další) a následným procesem přechodu klientů k dodavatelům poslední instance a uzavíráním smluv s dodavatelem novým. Toto opatření bylo následně prolongováno také pro kalendářní rok 2023 (srov. zákon č. 456/2022 Sb.). Od počátku se však jednalo o úpravu, která byla koncipována jako časově omezené opatření státu v oblasti sociální ochrany k udržení bydlení domácností.
	S ohledem na současnou hospodářskou situaci, kdy klesá míra inflace, klesají ceny energií, přičemž analytici předpovídají jejich další pokles, má Ministerstvo vnitra pochybnosti o tom, že je nezbytně nutné zachovávat mimořádné zvýšení normativních nákladů na bydlení, jak je navrhováno. Občané nyní nečelí takové míře rizika energetické chudoby, resp. riziku ztráty bydlení, jako tomu bylo v předchozích letech.
	Nelze také opominout, že nyní navrhované řešení má potenciál významně zatížit státní rozpočet. Předkladatelka přitom neuvádí, z jakých zdrojů by tyto výdaje státního rozpočtu sanovala. Tvrzení, že příjmová stránka státního rozpočtu bude posílena vlivem vyššího výběru nepřímých daní, jelikož příjemci příspěvku na bydlení jej ve vysoké míře využijí k nákupu zboží a služeb na vnitrostátním trhu, nelze označit za přiléhavé, neboť tím do jisté míry popírá účel příspěvku na bydlení.

	Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém vyjádření konstatovalo, že přijetí navrhovaného zákona je věcí politického rozhodnutí, k němuž je třeba získat shodu napříč politickým spektrem. K návrhu doporučuje vládě zaujmout neutrální stanovisko.

Ministerstvo zdravotnictví zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko.

Ministerstvo financí zaslalo vyjádření, v němž zaujalo nesouhlasné stanovisko. V letech 2022 a 2023 byly normativní náklady mimořádně navýšeny z důvodu extrémního nárůstu cen energií. Cílem tohoto opatření bylo dosáhnout toho, aby dopady energetické krize a války na Ukrajině byly v oblasti bydlení únosné pro nízkopříjmové domácnosti a domácnosti s nižšími středními příjmy. V současné době jsou ceny energií poměrně stabilizovány, došlo k jejich poklesu, a proto není důvod, aby dotyčná mimořádná úprava platila i pro rok 2024.
Z dostupných analýz též vyplynulo, že zrušení mimořádného navýšení normativních nákladů na bydlení pro rok 2024 nebude mít na většinu domácností (81,8 %) žádný vliv, neboť jejich skutečné náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady na bydlení. Úprava se dotkne zhruba 18 % současných příjemců příspěvku na bydlení (konkrétně  u  17,5 % příjemců dojde ke snížení dávky a pro 0,7 % příjemců tato úprava bude znamenat ztrátu nároku na příspěvek na bydlení). Nelze proto souhlasit s názorem předkladatele, že od 1. ledna 2024 dojde pro většinu občanů ke zhoršení podmínek pro přístup k příspěvku na bydlení a k plošnému snížení jeho výše pro desítky tisíc občanů.
S návrhem nelze souhlasit ani z důvodu dodatečných nároků na státní rozpočet ve výši 6 mld. Kč, které nejsou aktuálně zabezpečeny. V materiálu není řešeno, jakým způsobem budou tyto zvýšené výdaje pokryty. Je nutné trvat na tom, aby daná opatření byla vždy realizována s ohledem na celkový stav veřejných financí.
Smyslem dávkových systémů není podporovat co nejširší okruh příjemců bez ohledu na celkový stav veřejných financí a na makroekonomický vývoj. Oproti roku 2021 narostly výdaje na příspěvek na bydlení v roce 2023 na 2,7násobek, oproti roku 2022 pak více než dvojnásobně. Je sice pravda, že část nárůstu byla jednorázová, ale to má své opodstatnění jako krizové opatření. Pokud krize pomine, nedává smysl vysoké náklady pro veřejné rozpočty udržovat. V roce 2024 má již míra inflace být relativně nízká (podle prognózy Ministerstva financí lehce nad 3 %, prognózy ČNB jsou ještě nižší) a reálné disponibilní důchody domácností by měly opět začít růst. 

S využitím shora uvedených vyjádření ministerstev byl vypracován návrh nesouhlasného stanoviska vlády.