Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCZTC3CUX najdete zde


                VI.
VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů

Připomínkové řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů proběhlo v období od 25. ledna 2024 do 22. února 2024. 

	Připomínkové místo
	Text připomínky
	Způsob vypořádání

	Ministerstvo financí
	Zásadní připomínka
Ministerstvo financí se nebrání snaze zajistit nově zvolenému prezidentovi podporu související s přípravou na výkon jeho funkce. Považuje však za nutné alespoň v důvodové zprávě blíže specifikovat, v čem by měla tato podpora spojena s přípravou na výkon prezidentské funkce a na převzetí úřadu prezidenta republiky po svém předchůdci spočívat. Důvodová zpráva je v tomto směru poměrně lakonická - pouze stručně uvádí, že nová úprava „umožní Kanceláři prezidenta republiky v uvedeném přechodném čase zajišťovat všechny záležitosti spojené s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta, jakož i s jeho prozatím neoficiální veřejnou činností. Zejména se bude jednat o finanční a věcné zabezpečení osob, jež budou zmíněné činnosti zajišťovat.“. Ministerstvo financí proto požaduje v důvodové zprávě jednoznačně vyjádřit, o jaké činnosti, případně další podporu, by se mělo jednat. Zároveň požaduje explicitně vyjádřit, že půjde o podporu poskytovanou zaměstnanci Kanceláře prezidenta republiky (například poskytnutí sekretářských nebo tlumočnických služeb) a za využití majetku, k němuž Kancelář prezidenta republiky vykonává právo hospodaření (poskytnutí kancelářských a jednacích prostor), nikoliv již proplácení odměn za služby poskytnuté na základě smluv uzavřených mezi nově zvoleným prezidentem a jinými osobami.
	Akceptováno.
Důvodová zpráva byla v intencích uplatněné zásadní připomínky doplněna a Ministerstvo financí se způsobem jejího zapracování do textu důvodové zprávy vyslovilo souhlas.

	
	Doporučující připomínka
Doporučujeme rovněž zvážit, zda by nebylo vhodnější (a logičtější) umožnit, aby náklady na činnost nově zvoleného prezidenta před jeho nástupem do funkce byly kryty z  peněz soustředěných na financování volební kampaně. Realizace tohoto návrhu by ovšem vyžadovala úpravy některých ustanovení zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky tak, aby využití peněžních prostředků na zamýšlený účel bylo možné, neboť podle současné právní úpravy lze užít peněžní prostředky uložené na volebním účtu pouze na financování volební kampaně (ta začíná dnem vyhlášení volby prezidenta republiky a končí dnem vyhlášení celkových výsledků této volby – viz § 24 odst. 3 ve vazbě na § 35 odst. 3).
	Neakceptováno.
Předkladatel se rozhodl této připomínce nevyhovět, a to zejména nejen proto, že takový návrh by znamenal podstatně větší zásah do právního řádu, ale zejména z toho důvodu, že by vytvořil poněkud nepřehlednou situaci v rámci volební kampaně, a to v tom smyslu, že by muselo být jednoznačně stanoveno, jakou částku by bylo lze použít na kampaň samotnou a jakou posléze na ono přechodné období. Též by to znamenalo značné omezení kandidátů na funkci prezidenta republiky ve vydávání finančních prostředků v případě pořádání jejich volební kampaně, a to v tom smyslu, že by každý kandidát byl ze zákona „povinen“ si ponechat nějakou část finančních prostředků určených na volební kampaň pro případ, že by ve volbě uspěl, aby mohl následně z „ušetřené“ částky financovat přechodné období do dne složení slibu a ujmutí se úřadu prezidenta republiky.
Dále by určitou komplikaci při přijímání Ministerstvem financí navrženého řešení byla skutečnost, že se jedná o volební zákon, který podléhá zvláštnímu schvalovacímu procesu.
Předkladatel proto jím zvolené věcné řešení považuje za vhodnější a též praktičtější, neboť Kancelář prezidenta republiky dané činnosti již vykonává pro úřadujícího prezidenta, a nejedná se teda o zcela nové činnosti či pravomoci.

	
	Doporučující připomínka
Pokud jde o samotný text návrhu, dalo Ministerstvo financí ke zvážení následující úpravu novelizačního bodu 2:
2. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Kancelář dále zajišťuje obstarávání věcí spojených s přípravou zvoleného prezidenta republiky na výkon úřadu a s jeho související veřejnou činností v době od zvolení do dne nástupu do funkce.“.
	Akceptováno modifikovaně.
Ustanovení odstavce 3 bylo doplněno v intencích uvedené připomínky, avšak s mírnými modifikacemi.

	Ministerstvo zdravotnictví
	Doporučující připomínka
V důvodové zprávě, obecné části, kapitole G doporučilo slovo „skupiny“ nahradit slovem „skupin“.

	Akceptováno.
Text byl opraven.

	
	Doporučující připomínka
V důvodové zprávě, zvláštní části, čl. I, bodu 1 doporučilo označení novelizačního zákona č. 49/2004 Sb. nahradit označením zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, neboť uvedené ustanovení § 1 bylo novelizováno jen zákonem č. 220/2000 Sb.
	Akceptováno
Text byl opraven.

	Ministerstvo zahraničních věcí
	Doporučující připomínka
K novelizačnímu bodu 2 (§ 2 odst. 3 zákona o Kanceláři prezidenta republiky):
V rámci nově vkládaného ustanovení je navrhováno uvést, že Kancelář prezidenta republiky bude nově zajišťovat též obstarávání věcí spojených s přípravou zvoleného prezidenta republiky na výkon úřadu a s jeho související veřejnou činností.
S ohledem na skutečnost, že pojem „výkon úřadu“ není nijak zákonem vymezen, doporučujeme vymezit nové pravomoci Kanceláře prezidenta republiky obdobně, jako je tomu v případě § 2 odst. 1 tohoto zákona, tedy např. „Kancelář dále zajišťuje obstarávání věcí spojených s přípravou zvoleného prezidenta republiky na výkon pravomocí prezidenta republiky stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony, výkon jeho protokolárních povinností a na jeho veřejnou činnost.“.
	Neakceptováno
Předkladatel takové doplnění citovaného ustanovení považuje za nadbytečné, neboť právě již z dikce stávajícího ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 114/1993 Sb. zcela jednoznačně vyplývá, jaké činnosti od pojmu „výkon úřadu prezidenta republiky“ spadají. Jednalo by se tedy o jakou si formu tautologie. Pojem „úřad“ je v souvislosti s funkcí prezidenta republiky užíván na řadě míst i v Ústavě České republiky. 

	
	Doporučující připomínka
K důvodové zprávě, obecné části, bodu A obecně:
Dle bodu A obecné části důvodové zprávy situace, kdy nově zvolený prezident do doby inaugurace nedisponuje žádnými finančními prostředky, které by mohl použít na toto přechodné období, v rámci kterého se připravuje na výkon své funkce, respektive na převzetí úřadu prezidenta republiky po svém předchůdci, již byla opakovaně v minulosti prakticky řešena. Doporučujeme proto detailněji odůvodnit nutnost přijetí navrhované koncepce shora popsané situace.
	Neakceptováno.
Předkladatel se domnívá, že stávající odůvodnění navrhované právní úpravy má dostatečnou vypovídací hodnotu a obsahuje všechny relevantní důvody, pro které se rozhodl návrh zákona v dané podobě zpracovat a předložit.

	
	Doporučující připomínka
K důvodové zprávě, obecné části, bodu G:
Doporučujeme v první větě slovo „skupiny“ nahradit slovem „skupin“.
	Akceptováno
Text byl opraven.

	
	Doporučující připomínka
K důvodové zprávě, zvláštní části, čl. I, bodu 1:
Na základě ustanovení § 51 odst. 1 zákona o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, sice lze dovodit, že Kancelář prezidenta republiky je organizační složkou státu, nicméně Kancelář prezidenta republiky je výslovně označena za organizační složku státu v ustanovení § 3 odst. 1 zákona o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, proto doporučujeme spíše odkázat na § 3 tohoto zákona.
	Neakceptováno.
Předkladatel nepovažuje doplnění normativního odkazu na § 3 zákona č. 219/2000 Sb. za nutné, neboť pojem „organizační složka státu“ je všeobecně známým zákonným pojmem, který nevyžaduje žádné další dovysvětlení formou odkazu. 

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	Doporučující připomínka
V důvodové zprávě, obecné části, části G. je použito slovo „skupiny“ v nepřesném tvaru (v jednotném čísle, ačkoliv ostatní text vztahující se k tomuto slovu je v množném čísle). Z tohoto důvodu doporučujeme v předmětném textu slova „specifických sociálních skupiny obyvatel“ nahradit slovy „specifických sociálních skupin obyvatel“.
	Akceptováno
Text byl opraven.

	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
	Doporučující připomínka
K důvodové zprávě:
Doporučujeme upravit důvodovou zprávu v pasáži “Jednalo se tedy o stav, kdy po určitou přechodnou dobu figurovaly se statusem prezidenta republiky dvě osoby s tím, že v jednom případě se jednalo o prezidenta vykonávajícího svůj úřad, a ve druhém případě šlo o nově zvoleného prezidenta republiky, který však ještě nesložil slib a svého úřadu se neujal.” Status prezidenta má v ČR dle čl. 54 a 55 Ústavy vždy jen jedna osoba, a to ta, která složila slib a vykonává svůj mandát, ačkoli veřejnost někdy jako prezidenta tituluje i osobu, která vyhrála prezidentské volby a dosud nesložila slib, což však této osobě automaticky nedává status prezidenta.
Navrhujeme proto upravit i celkové vyznění důvodové zprávy, které naznačuje, že v ČR panuje po prezidentských volbách jisté „dvojprezidentství”. Osoba, která nesložila prezidentský slib, není prezident a nemá dle Ústavy žádná práva a povinnosti spojené se statusem prezidenta. 
	Vysvětleno.
Ustanovení čl. 56 odst. 7 Ústavy ČR explicitně předjímá existenci dvou osob se statusem prezidenta republiky, a to dikcí „Volba prezidenta republiky se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky…“. 
Obdobně například v čl. 56 odst. 2 a 3 je použita dikce „Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který…“. I toto znění citovaného ustanovení jednoznačně stanoví, že prezidentem republiky se osoba kandidující na tento úřad stává okamžikem jejího zvolení za zákonem stanovených podmínek, a nikoliv až po složení slibu. 
V pořadí další ustanovení, které potvrzuje tento fakt, je čl. 59 odst. 1 Ústavy ČR, podle kterého „Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor.“, jinými slovy, úspěšně zvolený kandidát na prezidenta republiky se jím podle tohoto ustanovení nestává až složením slibu, ale již v okamžiku, kdy je zvolen.
Asi nejvýmluvnější argument pro tvrzení obsažené v důvodové zprávě, tedy, že v jeden okamžik mohou být ve funkci prezidenta zároveň dvě osoby, lze spatřovat v čl. 60 Ústavy ČR, podle kterého „Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.“.
Závěrem si k tomuto tématu předkladatel dovoluje konstatovat, že obdobnou právní úpravu lze nalézt jak v § 81 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 275/2012 Sb., tak i v § 54 až 56 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů.

	
	Doporučující připomínka
K materiálu, čl. I, bodu 2:
Doporučujeme zvážit užití pojmu “zvolený prezident”. Všichni prezidenti ČR v minulosti, současnosti a snad i budoucnosti byli, jsou a budou zvolení. Označení prezident navíc náleží osobě, která složila prezidentský slib, nikoli osobě, která na složení slibu teprve čeká. Navrhujeme znění materiálu upravit např. následovně: “… věcí spojených s přípravou vítězného kandidáta prezidentských voleb na výkon prezidentského úřadu a s tím související veřejnou činností.”
	Neakceptováno.
Viz odůvodnění neakceptace předchozí připomínky. 

2