Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD22JLXYD najdete zde


                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

IV.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech některých emitentů

I. OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava novelizuje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších přepisů (dále též „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též „antidiskriminační zákon“), a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský soudní řád“).
Cílem navržené právní úpravy je promítnout do českého právního řádu požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 ze dne 23. listopadu 2022, o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních (dále též „směrnice 2022/2381/EU“ nebo „směrnice“).
Směrnice cílí na kotované společnosti,[footnoteRef:1] protože, jak se uvádí, kotované společnosti jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Určují standardy pro širší okruh ekonomických subjektů a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i jiné typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností podle směrnice opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.[footnoteRef:2] [1:  „Kotovanou společností“ se rozumí společnost se sídlem v některém z členských států EU, jejíž akcie jsou v jednom nebo více členských státech přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU. Český právní řád pojem „kotovaná společnost“ nepoužívá.]  [2:  Směrnice 2022/2381/EU, rec. 27.] 

Klíčová ustanovení navržené právní úpravy směřují k tomu, aby si emitenti se sídlem v České republice, jejichž akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, a nejsou mikropodnikem, malým ani středním podnikem (dále též „dotčení emitenti“), stanovili cíl v oblasti dosahování vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů ve svých vedoucích orgánech, tj. v dozorčích radách a představenstvu, případně ve správní radě a usilovali o to, aby stanoveného cíle dosáhli. 
Politiky prosazující rovnost žen a mužů mají nejen klíčový význam pro budování spravedlivé společnosti, ale jsou důležité pro hospodářský růst a konkurenceschopnost. Zvýšení zastoupení žen ve vedoucích orgánech společností může být prospěšné i pro společnosti samotné či může vést ke zlepšení výkonnosti společností. Některé studie ukazují, že společnosti s vyšším zastoupením žen ve vedoucích orgánech jsou obecně úspěšnější než společnosti s nižším zastoupením žen.[footnoteRef:3] Zvýšené zastoupení žen ve vedoucích orgánech společností společnostem může pomoci vytvořit spravedlivější a inkluzivnější pracovní prostředí, které je pro zaměstnance příznivější a více je motivuje. Může také pomoci společnostem přilákat a udržet si nejlepší zaměstnance. Zastoupení žen ve vedoucích orgánech je důležité pro společnosti i proto, že jim dává šanci lépe porozumět potřebám svých zákazníků a zaměstnanců a vyvinout produkty a služby, které jsou pro ženy  relevantní a užitečné, a tudíž více poptávané. [3:  V posledním desetiletí vzniklo mnoho studií, které se věnovaly ženám ve vedení společností. Vznikaly i metastudie, které analyzovaly již existující odbornou produkci, například KIRSCH, Anja (2018). The gender composition of corporate boards: A review and research agenda. The Leadership Quarterly 29(2): 346-364. Některé studie však nedocházejí k jednoznačným závěrům a jejich autoři proto zdůrazňují, že zavedení povinného podílu žen ve vedoucích orgánech je podporováno i jinými důvody, než je zlepšení v řízení podniků a zvýšení výkonnosti firem. ] 

Prospěšnost vyváženého zastoupení žen a mužů uznává též Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030 přijata vládou v roce 2021 (dále též „Strategie“).[footnoteRef:4] Strategie deklaruje zvýšení zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, včetně vedení obchodních společností, jako jeden ze svých strategických cílů (Kapitola 2 – Rozhodování, SC1). Strategie uvádí, že nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích se dlouhodobě promítá i do oblasti vedení obchodních společností, kde v posledních letech nedošlo k žádné výraznější změně. Přitom v obchodních společnostech lze zároveň vysledovat i sektorová specifika a mimo jiné zde platí nepřímá úměra – čím větší společnost, tím nižší míra zastoupení žen ve statutárních orgánech (část 5.1.3. Strategie). [4:  Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030. Schválena usnesením vlády ze dne 8. března 2021 č. 269. Úkolová část Strategie v oblasti rozhodování je zaměřena do dvou oblastí: na usnadnění kariérního růstu žen a vyšší míru viditelnosti expertízy žen směrem k veřejnosti. Dostupné z: Strategie_rovnosti_zen_a_muzu-_1__1.pdf (vlada.cz) .] 

Strategie reaguje mj. na skutečnost, že se Česko podle statistik dlouhodobě umísťuje hluboko pod průměrem EU z hlediska obsazení vedoucích pozic ve velkých kotovaných společnostech. Dokládá to i skutečnost, že zatímco v říjnu 2022 bylo v zemích EU celkově 32,2 % žen ve vedoucích orgánech těchto společností, v Česku to bylo cca 21 %. Celkově se Česko místilo na 20. místě.[footnoteRef:5]  [5:  Tamtéž. Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Gender Statistics Database. Gender balance in business and finance December 2022. 4 členské státy mají alespoň 40 % zastoupení žen a mužů na úrovni vedoucích orgánů velkých kotovaných společností: Francie (která překonala tuto hranici již v roce 2016), Itálie, Nizozemsko a Dánsko. Tomuto cíli si blíží Belgie. Německo, Finsko, Španělsko, Irsko, Portugalsko a Rakousko dosáhly cíle 33 % žen ve vedoucích orgánech. Naproti tomu Maďarsko, Estonsko a Kypr měly jen jednu ženu mezi deseti členy vedoucích orgánů.] 

Kritická situace v Česku se stala rovněž předmětem kolektivní stížnosti podané organizací University Women of Europe (UWE) Evropskému výboru pro sociální práva (dále též „Výbor“), který dohlíží na dodržování Evropské sociální charty[footnoteRef:6] (kolektivní stížnost č. 128/2016). Výbor zde 14 hlasy proti 1 rozhodl[footnoteRef:7], že došlo k porušení čl. 1 písm. d) Dodatkového protokolu z roku 1988 k Evropské sociální chartě z roku 1961 (dále též „Protokol z roku 1988“), neboť nebylo dosaženo dostatečného pokroku při zajištění vyváženého zastoupení žen ve vedoucích orgánech soukromých společností (viz blíže bod 6).  [6:  Evropský výbor pro sociální práva je orgán složený z nezávislých expertů.]  [7:  Rozhodnutí ze dne 5. prosince 2019 ve věci č. 128/2016 – University Women of Europe (UWE) proti České republice. Dostupné z: https://justice.cz/documents/12681/719886/112d11e2-8023-4b00-9745-b1ca4c0994ff_UWE.pdf/f40e93e6-fdd2-45e3-96d9-ce080e786036 ] 

Přesto však Česko nemá pro složení vedoucích orgánů obchodních společností z hlediska vyváženého zastoupení žen a mužů doposud závazná pravidla.
V Česku je právní úprava podnikání na kapitálovém trhu dána základně zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a řadou přímo použitelných předpisů EU. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu se netýká složení vedoucích orgánů kotovaných společností. Český právní řád nemá ani jinou, např. obecnější právní úpravu vedoucích orgánů obchodních korporací, která by dopadala na genderové složení skupiny subjektů, na které cílí směrnice. 
Současný právní stav tak nemá na vyrovnané zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech obchodních společností pozitivní dopad. Nepovzbuzuje ženy a nepodporuje je v úsilí o členství ve vedoucích orgánech společností. Platný právní stav je z perspektivy dosahování vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů překonaný. Přetrvávání tohoto stavu by nepřineslo zlepšení ohledně vyrovnaného zastoupení žen a mužů. Nepřijetí nové právní úpravy by bylo též porušením závazku transponovat směrnici.
Skutečnost, že Česko doposud patří k zemím bez závazné regulace v oblasti složení orgánů velkých kotovaných společností z hlediska genderové vyváženosti, ale neznamená, že velké obchodní korporace, včetně dotčených emitentů, nemají zkušenosti s dosahováním vyváženého složení svých vedoucích orgánů. Cíle v oblasti vyváženého složení vedoucích orgánů z hlediska zastoupení žen a mužů mají již někteří emitenti nastavené v rámci širších politik udržitelného rozvoje a politik rozmanitosti, často přijatých z podnětu přizpůsobení se pro ně závazným standardům, případně jejich nastavení zvažují. Viz podrobněji bod 7.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava provádí transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních ze dne 23. listopadu 2023. Cílem této směrnice je zajistit uplatňování zásady rovných příležitostí pro ženy a muže a dosáhnout genderově vyváženého zastoupení ve vedoucích orgánech kotovaných společností (mimo mikropodniky, malé a střední podniky) stanovením souboru procesních požadavků týkajících se výběru kandidátů pro jmenování nebo volbu na místa členů vedoucích orgánů kotovaných společností na základě transparentnosti a zásluh. 
Základními principy, ze kterých transpozice do českého právního řádu vychází, jsou na jedné straně minimalizace regulací, které budou na dotčené emitenty dopadat, možnost volby prostředků k dosažení cíle samotnými emitenty, minimalizace administrativní zátěže emitentů i orgánů dohledu a podpory a dále využití stávajících ustálených mechanismů, pokud je to možné. Na druhé straně by právní úprava měla být účinná, a proto je její prosazování podpořeno sankcemi.
Pro volbu minimalistické podoby transpozice vybízela zejména skutečnost, že Česko, na rozdíl od jiných zemí EU, nemá národní právní úpravu genderové vyváženosti pro vedoucí orgány subjektů soukromého ani veřejného sektoru. Postrádá tak nejen zkušenosti s implementací závazných cílů v této oblasti, ale na rozdíl od jiných zemí EU nemají podnikatelské subjekty ani vzor ve veřejném sektoru. Úprava jdoucí nad rámec požadavků směrnice by za těchto podmínek byla problematická. 
Zvolená varianta transpozice je také důvodem, proč není navrhována zásadnější úprava ustanovení § 10 antidiskriminačního zákona a § 133a občanského soudního řádu, o které se již delší dobu vede odborná diskuse.[footnoteRef:8] [8:  Viz například TOMŠEJ, J., POLÁK, P., KOLDINSKÁ, K., PRESSEROVÁ P. Antidiskriminační zákon a související předpisy. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023 nebo Veřejný ochránce práv. Rozhodování českých soudů o diskriminačních sporech 2015-2019. Výzkum veřejného ochránce práv 2020. Dostupné z: z: https://www.ochrance.cz/dokument/rozhodovani_ceskych_soudu_o_diskriminacnich_sporech_2015_2019/2020-vyzkum_judikatura-dis.pdf. ] 

Základním mechanismem, který předložený návrh dle požadavků směrnice 2022/2381/EU používá, je povinné stanovení cílů pro dosahování vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech kotovaných společností (mimo mikropodniky, malé a střední podniky). Zavedením tohoto mechanismu se reaguje na skutečnost, že jmenování žen členy vedoucích orgánů společností stojí v cestě různé specifické faktory a překážky, které nelze překonat jen osvětovými iniciativami a pobídkami. Tato teze vychází ze zkušeností řady členských zemí EU, které o vyváženější zastoupení žen v orgánech společností již několik desetiletí usilují.[footnoteRef:9] [9:  Například Francie, Nizozemsko a Německo.] 

Podle šetření Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) jsou právě závazné ukazatele (dle směrnice „cíle“) účinným prostředkem k prosazování změn. Dokládá to skutečnost, že v říjnu 2022 tvořily ženy 38,2 % členů vedoucích orgánů největších kotovaných společností v osmi členských státech EU se závazným podílem žen mezi členy vedoucích orgánů. Naproti tomu státy, které použily tzv. „měkká opatření“, dosahovaly jen 31,4 % podílu žen mezi členy vedoucích orgánů a ve státech, které nepřijaly žádná opatření (mezi které patří i Česko) tvořily ženy jen 17,6 % všech členů vedoucích orgánů. Data rovněž ukazují, že závazné cíle urychlily vývoj. V členských státech bez závazných cílů (včetně těch s měkkými opatřeními) je průměrná míra navýšení pouze 0,7 procentního bodu ročně. V členských státech s pevnými cíli se podíl žen ve vedoucích orgánech společností zvyšoval před jejich zavedením rychlostí v průměru 0,9 procentního bodu ročně, ale po jejich zavedení se více než ztrojnásobil (na 3,0 p. b.).[footnoteRef:10] [10:  EIGE, Gender Statistics Database. Gender balance in business and finance December 2022.] 

Podle navržené právní úpravy mají kotované společnosti, na které regulace dopadá, následující klíčové povinnosti:
· Přijmout jeden z cílů genderové vyváženosti mezi členy vedoucích orgánů společnosti a usilovat o jeho dosažení. Tyto cíle jsou: a) osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví (v současnosti ženy) zastávají nejméně 40 % míst nevýkonných členů vedoucího orgánu anebo b) osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají nejméně 33 % všech míst ve vedoucích orgánech, ať jde o výkonné nebo nevýkonné členy vedoucího orgánu. Přesné počty členů, odpovídající daným cílům, jsou stanoveny v příloze směrnice. Pokud si společnost zvolí cíl 40% nevýkonných členů, musí současně stanovit i cíl poměru žen a mužů směřující k vyváženému zastoupení žen a mužů mezi výkonnými členy vedoucího orgánu.
· Případně přizpůsobit své postupy výběru kandidátů pro volbu nebo jmenování členů vedoucích orgánů (členy představenstva a dozorčí rady, případně správní rady) tím, že zajistí, aby se během celého procesu výběru kandidátů používala transparentní, nediskriminační a na zásluhách založená kritéria.
· Zveřejnit informace o pokroku v dosahování cílů genderové vyváženosti a o postupech výběru kandidátů na členy představenstva a dozorčí rady (případně správní rady).
· Informovat orgány dohledu o složení vedoucích orgánů podle pohlaví a o tom, zda plní stanovené cíle genderové vyváženosti (případně odůvodnit neplnění těchto cílů).
Mezi povinnosti kotovaných společností, které zatím neplní stanovené cíle, patří dále také:
· Zajistit, aby byl při výběru mezi kandidáty stejně kvalifikovanými, pokud jde o jejich způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, upřednostněn kandidát nedostatečně zastoupeného pohlaví, ledaže ve výjimečných případech rozhodnou ve prospěch kandidáta opačného pohlaví důvody větší právní váhy, jako je například naplňování jiných politik rozmanitosti. 
· Probíhá-li výběr kandidátů na jmenování či volbu na místa členů vedoucího orgánu kotované společnosti formou hlasování akcionářů nebo zaměstnanců, mají společnosti zajistit, aby tito byli informováni o požadavcích a cílech politiky vyváženého zastoupení žen a mužů, včetně případných sankcí.
Členské státy mají zajistit, aby byly stanoveny účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení povinností a zřídit nebo pověřit orgány, které budou monitorovat dodržování zákonné úpravy a poskytovat podporu a pomoc kotovaným společnostem při plnění jejich povinností. 
Česká národní banka a Úřad vlády budou určeny jako subjekty pro prosazování, analýzu, monitorování a podporu genderové vyváženosti v orgánech společností. Česká národní banka bude plnit v rámci své dohledové funkce roli tělesa pro prosazování a monitorování, vůči části emitentů bude plnit také analytickou a podpůrnou funkci (vůči subjektům podnikajícím na základě povolení či licence ČNB). Úřad vlády ČR bude plnit roli gestora směrnice, bude se podílet na koordinaci opatření a na podpoře formou osvětové činnosti. Bude plnit také analytickou a podpůrnou funkci vůči emitentům, kteří nepodnikají na základě povolení či licence ČNB. 
Veřejný ochránce práv bude ve své činnosti navazovat na roli orgánu pro rovné zacházení podle článku 20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26. 7. 2006, s. 23), kterou již plní. Nové specifické zákonné kompetence ochránce se v souladu s koncepcí minimalistické transpozice nenavrhují.[footnoteRef:11] Nicméně v souvislosti s navrženou legislativou může dojít ke vzniku obsahově nových podnětů např. Jako příklad lze uvést situaci, kdy se na veřejného ochránce práv jako na orgán pro rovné zacházení obrátí osoba, která byla zvažována jako kandidát/ka na člena vedoucího orgánu emitenta, avšak byla dána přednost kandidátovi/ce méně zastoupeného pohlaví. Ochránce by v tomto případě mohl v rámci metodické pomoci posoudit, zda nedošlo k překročení mezí pozitivního opatření. To by se stalo například tehdy, pokud by, ve snaze dosáhnout vyváženějšího zastoupení, došlo k upřednostnění kandidátky méně kvalifikované. [11:  V přípravě transpozice byla např. zvažována metodická pomoc veřejného ochránce kandidátovi méně zastoupeného pohlaví, který namítá, že nebyl v rozporu s pravidly navržené legislativy upřednostněn. Zkušenosti ukáží, zda takováto pomoc je pro efektivní soudní ochranu nezbytná.] 

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem navrhované právní úpravy je promítnout do českého právního řádu požadavky směrnice 2022/2381/EU. Současná národní právní úprava závazné požadavky ohledně genderového složení vedoucích orgánů kotovaných společností (ani obchodních korporací obecně) neobsahuje, je proto potřeba je zavést. Stanovení těchto povinností u dotčených emitentů a stanovení příslušných sankcí lze provést pouze zákonem. 
Protože požadavky směrnice 2022/2381/EU se týkají kotovaných společností, a regulaci jejich působení na kapitálovém trhu upravuje v českém právním řádu stěžejně zákon o podnikání na kapitálovém trhu, navrhuje se primárně dosáhnout transpozice směrnice změnou a doplněním tohoto zákona.
Implementace čl. 6 odst. 4 směrnice (sdílení důkazního břemene) si vyžaduje také změnu občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu s principem právní jistoty a z hlediska provázanosti právní úpravy s jinými zákony je navrhována současně dílčí novelizace antidiskriminačního zákona. 
Realizaci opatření, které vyžaduje směrnice, nelze dosáhnout pouze nelegislativními opatřeními, proto je přijetí navrhované právní úpravy v podobě zákona jediným řešením.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a respektuje jeho obecné zásady.
Navrhovaná právní úprava se dotýká zejména ústavně zaručeného práva podnikat, tj. čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“). Při zásazích do tohoto základního práva návrh zákona plně respektuje zásadu, že při stanovení mezí základních práv musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (čl. 4 odst. 4 Listiny). Zásah do uvedeného základního práva dotčených emitentů je vyvážen legitimním zájmem na dosahování vyrovnaného zastoupení žen a mužů v orgánech společností.
Návrh přispívá k dosahování rovnosti žen a mužů a k odstraňování diskriminace na základě pohlaví (čl. 3 odst. 1 Listiny).
Navržená právní úprava sleduje požadavek směrnice a používá jako jeden z prostředků k dosažení rovnosti tzv. pozitivní opatření. Český právní řád tento institut již dnes zná. Je součástí mezinárodních smluv o lidských právech, které jsou pro Českou republiku závazné.[footnoteRef:12] Institut pozitivních opatření je také součástí primárního práva EU. S ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi ženami a muži v profesním životě dovoluje čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „Smlouva o fungování EU“). U členským státům zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.  [12:  Např. čl. 4 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (č. 62/1987 Sb.). ] 

Na národní úrovni je koncept pozitivních opatření obsažen v antidiskriminačním zákoně, ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanovení § 7 odst. 2, které stanoví, že „Za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti.“
K pozitivním opatřením se také vyjádřil Ústavní soud (dále též „ÚS“). 
Ústavní soud se vyjádřil k limitům pozitivních opatření, tak, že … „(u)rčitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže být tudíž bez dalšího označena za porušení principu rovnosti. Zákonodárce má určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti.“ [footnoteRef:13]  [13:  Nález ÚS ze dne 23. března 2010, sp. zn. Pl. ÚS 8/07, uveřejněný pod č. 135/2010 Sb., odst. 83, obiter dicta.] 

Při posuzování, zda je uplatňování pozitivních opatření v souladu se zárukou základních práv pro všechny bez rozdílu, používá Ústavní soud test přímé diskriminace. V tomto testu postupně zkoumá čtyři aspekty rozdílného zacházení s osobami: zda i. jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny; ii. je s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů dle § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona (např. na základě pohlaví), iii. je odlišné zacházení stěžovateli k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra); iv. je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tedy sleduje legitimní zájem a je přiměřené.
V posledním kroku testu ÚS vyžaduje „objektivní a rozumné důvody pro uplatněný rozdílný přístup, resp. přiměřenost zacházení (například Pl. ÚS 42/04[footnoteRef:14], Pl. ÚS 49/10[footnoteRef:15]). Shodné nároky vymezil ÚS při zacházení preferenčním, když ve vztahu k speciálním důchodům pro horníky uvedl, že zákonodárce musí „dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti“ (Pl. ÚS 15/02[footnoteRef:16]). ÚS tak zatím přezkoumává otázku zvýhodnění či znevýhodnění v zásadě stejně.“ [footnoteRef:17]  [14:  Nález ÚS ze dne 6. června 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/04, uveřejněný pod č. 405/2006 Sb.]  [15:  Nález ÚS ze dne 28. ledna 2014, sp. zn. Pl. ÚS 49/10, uveřejněný pod č. 44/2014 Sb.]  [16:  Nález ÚS ze dne 21. ledna 2003, sp. zn. Pl. ÚS 15/02, uveřejněný pod č. 40/2003 Sb.]  [17:  HUSSEINI, Faisal, Michal BARTOŇ, Marian KOKEŠ a Martin KOPA. Listina základních práv a svobod: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2021, xxxvii, 1413. ISBN 978-80-7400-812-2. Bod č. 55.] 

Při posuzování souladu směrnice s ústavním pořádkem je nutné zvažovat, zda přispívá k naplňování akcesorické rovnosti podle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Požadavek rovnosti je spojen se svobodnou volbou povolání dle čl. 28 Listiny. Směrnice má dle bodu 51 recitálu zajistit také plné respektování práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Na straně druhé pak omezují některá práva osob, které nejsou znevýhodněné. „Opatření směrnice omezující svobodu podnikání (článek 16 Listiny) a právo na vlastnictví (čl. 17 odst. 1 Listiny) respektují jejich podstatu a jsou nezbytná a přiměřená. Omezení lze zavést, pouze pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého.“[footnoteRef:18] [18:  Bod 51 recitálu Směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních] 

Komentář k Listině základních práv[footnoteRef:19] a svobod shrnuje judikaturu Ústavního soudu k systému pozitivních opatření. Konstatuje, že Ústavní soud se pozitivními opatřeními doposud významněji nezabýval. „V obecné rovině nicméně konstatoval, že zákonodárce má možnost zakotvit pro určitou skupinu preferenční zacházení; i v takovém případě však musí přijatý systém sledovat legitimní cíl a mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení musí existovat vztah přiměřenosti (srov. např. nález Pl. ÚS 8/07[footnoteRef:20], bod 83, anebo nález Pl. ÚS 83/06[footnoteRef:21], bod 237). Ústavní soud tak podrobuje případnou„pozitivní diskriminaci" vlastně stejnému testu zdůvodnění, jako diskriminaci „běžnou".“[footnoteRef:22] [19:  BAŇOUCH, H., BAROŠ, J., BOBEK, M., JÄGER, P., KOKEŠ, M., KYSELA, J., LANGÁŠEK, T., MOLEK, P., POSPÍŠIL, I., ŠIMÁČKOVÁ, K., ŠIMÍČEK, V., WAGNEROVÁ, E., WINTR, J. Listina základních práv a svobod: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-7-28]. ASPI_ID KO2_1993CZ. Dostupné z: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/46500/1/2. ISSN 2336-517X.]  [20:  Nález ÚS ze dne 23. března 2010, sp. zn. Pl. ÚS 8/07, uveřejněný pod č. 135/2010 Sb.]  [21:  Nález ÚS ze dne 12. března 2008, sp. zn. Pl. ÚS 83/06, uveřejněný pod č. 116/2008 Sb.]  [22:  BAŇOUCH, H., BAROŠ, J., BOBEK, M., JÄGER, P., KOKEŠ, M., KYSELA, J., LANGÁŠEK, T., MOLEK, P., POSPÍŠIL, I., ŠIMÁČKOVÁ, K., ŠIMÍČEK, V., WAGNEROVÁ, E., WINTR, J. Listina základních práv a svobod: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2023-7-28]. ASPI_ID KO2_1993CZ. Dostupné z: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/46500/1/2. ISSN 2336-517X.] 

Ústavní soud rozhodoval o právní úpravě zvýhodňující jedno pohlaví v případech Pl. ÚS 42/04 (pod populárním názvem „Diskriminace mužů v důchodovém pojištění (institut povinného podání přihlášky k účasti na pojištění)“) a Pl. ÚS 53/04 (pod populárním názvem „Rozdílný důchodový věk mužů a žen v závislosti na počtu vychovaných dětí“)[footnoteRef:23]. Ústavní soud posuzoval tyto případy rozdílně, v první věci došla většina pléna k závěru, že se jednalo o diskriminaci mužů, v druhé věci Ústavní soud neshledal naopak diskriminaci vůbec. V judikatuře nelze jednoznačně nalézt jednotný trend. Posuzování vždy závisí na tom, jakou optikou lze na koncept rovnosti nahlížet.[footnoteRef:24] [23:  Nález ÚS ze dne 16. října 2007, sp. zn. Pl. ÚS 53/04, uveřejněný pod č. 341/2007 Sb.]  [24:  HUSSEINI, F., M. BARTOŇ, M. KOKEŠ a M. KOPA. Listina základních práv a svobod: komentář, cit. výše.] 

Lze dojít k závěru, že zákonodárcem zakotvené preferenční zacházení je v souladu s ústavním pořádkem, pokud sleduje legitimní cíl a vztah mezi cílem a přijatými prostředky dosažení je přiměřený.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navržená právní úprava implementuje do českého právního řádu požadavky směrnice 2022/2381/EU a je v souladu s dalšími relevantními předpisy EU a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
Podle článku 2 Smlouvy o EU je rovnost jednou z hodnot, na nichž je Unie založena, a je společná členským státům ve společnosti vyznačující se rovností žen a mužů. Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU má Unie rovnost žen a mužů podporovat. Ustanovením čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU je Evropskému parlamentu a Radě svěřena pravomoc přijímat opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti. S ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi ženami a muži v profesním životě dovoluje čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování EU pozitivní opatření tím, že členským státům umožňuje zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře. 
V článku 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále též „Listina EU“) je stanoveno, že rovnost žen a mužů má být zajištěna ve všech oblastech a že zásada rovnosti nemůže bránit zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví. K zásadám Evropského pilíře sociálních práv, jejž Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily v roce 2017, patří rovné zacházení a rovné příležitosti pro ženy a muže včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního růstu.
Dosažení genderové rovnosti ve společnosti vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje i podporu genderově vyváženého rozhodování v podnicích na všech úrovních, včetně genderově vyváženého obsazení orgánů významných kotovaných společností.
Návrh právní úpravy umožňuje použít podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora Evropské unie, tak, aby umožnila genderovou rovnost a bylo dosaženo cíle vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech kotovaných společností. Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 17. října 1995, Kalanke v. Freie Hansenstadt Bremen, C-450/93, ECLI:EU:C:1995:322; rozsudek Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1997, Marschall v. Land Nordrhein-Westfalen, C-409/95, ECLI:EU:C:1997:533; rozsudek Soudního dvora ze dne 28. března 2000, Badeck a další, C-158/97, ECLI:EU:C:2000:163; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. července 2000, Abrahamsson a Anderson, C-407/98, Sb. rozhod., ECLI:EU:C:2000:367. V daných rozhodnutích Soudní dvůr Evropské unie dospěl ke stanovisku, že v určitých případech lze nedostatečně zastoupené pohlaví upřednostnit při výběru zaměstnanců či při povýšení za podmínky, že uchazeč nedostatečně zastoupeného pohlaví má ve srovnání s konkurentem opačného pohlaví stejné kvalifikační předpoklady, pokud jde o způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, ale že toto upřednostnění nemůže být automatické a bezpodmínečné, nýbrž že od něj lze upustit, pokud ve prospěch uchazeče opačného pohlaví svědčí nějaký zvláštní důvod a pokud je žádost každého uchazeče objektivně posouzena s ohledem na všechna kritéria týkající se jednotlivých uchazečů.[footnoteRef:25] Z judikatury Soudního dvora Evropské unie rovněž plyne, že možnost individuálního posouzení musí být zachována vždy. Tedy také v případě, pokud se daná oblast vyznačuje vysokým nepoměrným zastoupením mužů na úkor žen (Abrahamsson a Anderson, C-407/98, Sb. rozhod., ECLI:EU:C:2000:367). Pozitivní opatření nelze aplikovat šablonovitě, ale musí být aplikována „v sofistikované podobě“.[footnoteRef:26] [25:  Viz směrnice, rec. 40 a následující.]  [26:  KVASNICOVÁ, J., Pozitivní opatření vztahující se k diskriminačnímu důvodu pohlaví z pohledu judikatury Soudního dvora Evropské unie. Vliv judikatury Soudního dvora Evropské unie na antidiskriminační právo. 2014.] 

Předložený návrh zákona tyto podmínky splňuje – upřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánů emitenta není automatické, vždy musí být zvažovány konkrétní okolnosti a situace kandidátů, kteří mají srovnatelné kvality, pokud jde o způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost.
Je rovněž důležité upozornit, že nejen kandidát méně zastoupeného pohlaví, který namítá, že nebyl upřednostněn při výběru kandidátů, ale i kandidát srovnatelných kvalit více zastoupeného pohlaví, pokud jde o způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, který nemohl soutěžit o místo člena orgánu společnosti v důsledku upřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví, se může obrátit na soud. To lze dovodit z rozsudku Soudního dvora Evropské unie C‑587/20 A v. HK/Danmark a HK/Privat ze dne 2. června 2022 potvrzeném v rozsudku C- 356/21 Soudního dvora EU ze dne 12. ledna 2023. Zde Soudní dvůr Evropské unie říká, že pojem povolání nemůže být vykládán restriktivně. To sice Soudní dvůr Evropské unie konstatuje při interpretaci čl. 1 odst. 1 písm. a Směrnice č. 2000/78/ES, která se týká diskriminace na základě náboženského vyznání či víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v zaměstnání a povolání; lze jej však uplatnit analogicky i na rozlišování na základě pohlaví. Pokud je podřazen i rovný přístup k funkci člena vedoucího orgánu pod zákaz diskriminace v přístupu k povolání, bude moci podat žalobu i kandidát, který se cítí být použitým postupem při výběru člena vedoucího orgánu diskriminován na základě pohlaví.
Směrnice nepožaduje omezení svobody volby či jmenování členů vedoucího orgánu akcionáři a zaměstnanci nebo jinými oprávněnými osobami. V čl. 6 odst. 5 směrnice stanovuje, že „Probíhá-li výběr kandidátů na jmenování či volbu na místa členů orgánu kotované společnosti formou hlasování akcionářů nebo zaměstnanců, členské státy po takových společnostech vyžadují zajistit, aby byli hlasující řádně informováni o opatřeních stanovených touto směrnicí, včetně sankcí, kterým je daná kotovaná společnost vystavena v případě jejich nedodržení.“ Při navrhované minimální transpozici nebude tedy možné účinně zpochybnit samotný výsledek výběru kandidáta, který proběhl hlasováním členů nebo akcionářů, pokud byla dodržena procesní pravidla odpovídající požadavkům navržené legislativy. Stejně tak nebude možné ani zpochybnit samotnou volbu či jmenování člena vedoucího orgánu. Návrh zákonné úpravy sleduje povahu ustanovení směrnice a rozlišuje mezi „výběrem kandidáta na člena vedoucího orgánu“, tedy procesem, který volbě či jmenování předchází, a samotným aktem ustavení člena (zpravidla volbou nebo jmenováním). Navržená právní úprava tak nezasahuje přímo do práv akcionářů, zaměstnanců či jiných osob oprávněných volit či jmenovat členy vedoucích orgánů společnosti.
6. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Česká republika je členem Rady Evropy a smluvním státem Evropské sociální charty. Česká republika zároveň ratifikovala Protokol z roku 1988. Problematika řešená touto novelou se dotýká článku 1 písm. d) Protokolu z roku 1988 - Právo na stejné příležitosti a na rovné zacházení v záležitostech zaměstnání a povolání bez diskriminace na základě pohlaví, a to konkrétně v oblasti rozvoje kariéry včetně povýšení.
Evropský výbor pro sociální práva, který dohlíží na dodržování Evropské sociální charty, ve svém rozhodnutí ze dne 5. prosince 2019 ve věci č. 128/2016 – University Women of Europe („UWE“) proti České republice shledal, že v České republice nebylo dosaženo dostatečného pokroku při zajištění vyváženého zastoupení žen v rozhodovacích orgánech soukromých společností a shledal proto, že došlo k porušení čl. 1 písm. d) Protokolu z roku 1988.
Výbor zhodnotil, že podíl žen v orgánech největších kotovaných společností se v ČR zvýšil z 12,2 % v r. 2010 toliko na 18,5 % v r. 2019, zatímco v Evropské unii došlo k nárůstu z 23,3 % v r. 2010 na 27,8 % v r. 2019. Podle Výboru tak přes dosažený pokrok zůstává zastoupení žen v rozhodovacích funkcích soukromých společností v ČR nízké a realizovaná opatření nebyla dostatečná. Výbor konstatoval, že mezi opatření přijatá vládou na podporu zastoupení žen v rozhodovacích funkcích soukromých společností nebylo zahrnuto přijetí obecně závazného právního předpisu. Jiná dosud realizovaná opatření se ukázala jako nedostatečná.[footnoteRef:27]  [27:  Rozhodnutí ze dne 5. prosince 2019 ve věci č. 128/2016 – University Women of Europe („UWE“) proti České republice, odst. 238-239] 

Navrhovaná právní úprava podporuje vyšší zastoupení žen v rozhodovacích orgánech soukromých společností. Právní úprava sice nenaplňuje požadavky Výboru, jelikož nezakotvuje závazná legislativní opatření ohledně podílu žen v rozhodovacích funkcích soukromých společností, jedná se ovšem v každém případě o opatření směřující k podpoře zastoupení žen v ekonomickém rozhodování. Jedná se tak o opatření směřující k postupné realizaci povinností, které vyplývají České republice z Evropské sociální charty a jejich dodatkových protokolů. 
Česká republika je rovněž smluvní stranou Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (dále též „Úmluva“). Problematika rovnosti žen v zaměstnání je zde upravena v jejím čl. 11 odst. 1 písmeno b), který smluvním stranám stanoví povinnost přijmout veškerá příslušná opatření k odstranění diskriminace žen v zaměstnání s cílem zajistit na základě rovnoprávnosti žen a muž stejná práva, a to mj. právo na stejné příležitosti v zaměstnání, včetně používání stejných kritérií výběru v zaměstnání. Článek 11 odst. 1 písm. c) Úmluvy rovněž stanoví rovnoprávnost mužů a žen v právu na postup v zaměstnání. Pozitivní opatření, resp. dočasná zvláštní opatření, umožňuje přijímat článek 4. 
Navrhovaná úprava dále souvisí s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a to konkrétně s článkem 7 odst. c) (stejné příležitosti pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení na odpovídající vyšší stupeň, aniž by byla uplatňována jiná kritéria, než délka zaměstnání a schopnosti).
Navrhovaná právní úprava je tak v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány bezprostřední dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. 
Nepředpokládají se žádné negativní hospodářské dopady na soukromé společnosti. Naopak, podpora vyrovnanějšího zastoupení mužů i žen by měla přinést dotčeným korporacím a společnosti jako celku hospodářský prospěch i prestiž. 
Povinnosti dopadající na podnikatelské prostředí budou omezeny na úzký segment kapitálových společností – emitentů, jejichž akcie jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu. Z působnosti jsou vyjmuty malé a střední podniky. Půjde tedy o vymezený okruh kapitálově silných společností (emitentů), jejichž podnikání a aktivity již nyní podléhají mnoha regulacím. 
Podle údajů České národní banky založených na výročních zprávách emitentů by měla navrhovaná úprava při vstupu v účinnost dopadnout na tyto společnosti: ČEZ, a. s., Komerční banka, a. s., Moneta Money Bank, a. s., Philip Morris ČR, a. s. a Kofola Československo a.s.[footnoteRef:28] Tyto společnosti přitom již částečně zkušenosti s cílem genderově vyváženého zastoupení ve svých vedoucích orgánech mají, jak dokládají ve svých výročních zprávách či zprávách o udržitelnosti.  [28:  Výčet se ovšem může měnit. Je tedy spíše ilustrativní.] 

Z těchto emitentů např. Komerční banka, a. s. ve své Výroční zprávě za rok 2022 uvádí, že uplatňuje politiku rozmanitosti a výbor pro jmenování přihlíží též k cílovému zastoupení méně zastoupeného pohlaví dle přijatých zásad. Při nominaci kandidátů je v případě rovnocenného profilu kandidátů dána přednost méně zastoupenému pohlaví. Dozorčí rada již plní stanovený požadavek skládat se ze 40 % ze zástupců méně zastoupeného pohlaví. V současné době jsou z devíti členů dozorčí rady čtyři ženy, což představuje 44,4 % méně zastoupeného pohlaví. Současně je v šestičlenném představenstvu také jedna žena, tedy celkem z 15 členů orgánů je 5 žen, tedy 33,3 % žen. Komerční banka, a, s. tedy již nyní naplňuje požadavky navržené právní úpravy.
I někteří další z dotčených emitentů realizují politiku diverzity a s přizpůsobením se novým požadavkům počítají (např. Moneta Money Bank, a. s.). Také ČEZ, a. s. má zpracovanou Politiku rozmanitosti a jako emitent cenného papíru přijatého k obchodování na Burze cenných papírů ve Varšavě je povinen dodržovat kodex správy a řízení společností vyhlášený pro emitenty touto burzou, který zahrnuje i požadavky genderové vyváženosti vedoucích orgánů. Zatím však cíle v oblasti genderové diverzity nejsou formálně deklarovány pro vedoucí orgány společnosti. 
Někteří emitenti mají zatím k cílům rozmanitosti a genderové vyváženosti spíše rezervovaný postoj, jak plyne z jejich výročních zpráv.[footnoteRef:29] Nehledě na rozdílné postoje emitentů nelze předpokládat, že by nové povinnosti pro ně představovaly nepřiměřenou administrativní či jinou zátěž. Je však nutno upozornit na to, že při dosahování stanovených cílů v oblasti genderové vyváženosti vedoucích orgánů emitenta mohou dotčení emitenti narážet na specifické překážky spojené s tím, že rozhodování o obsazení funkcí členů vedoucích orgánu společnosti bude v rukách valné hromady akcionářů, případně zaměstnanců, kteří mohou jednat nezávisle, bez ohledu na stanovené cíle. S těmito případy však předkládaná zákonná úprava počítá a neumožňuje sankcionovat samotné neplnění cíle. [29:  Odbor Rovnosti žen a mužů zpracoval v rámci odhadu dopadů regulace rešerši výročních zpráv dotčených emitentů a postoje emitentů zjišťoval i v rámci konzultací. Postoje emitentů budou zohledněny zejména při podpoře emitentů, kteří o pomoc budou mít zájem.] 

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí 
Návrh zákona přispěje k vyrovnanějšímu zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech emitentů, a tak přímo povede ke zlepšení postavení žen v rozhodovacích pozicích v dotčených kotovaných společnostech. Je jedním z opatření k dosahování genderové rovnosti na pracovišti.
Zajištění rovnosti na pracovišti je rovněž klíčovým předpokladem pro snížení chudoby žen. Rovnost na pracovišti má rovněž pozitivní dopad na slaďování pracovního a rodinného života. 
Na další specifické skupiny zákon přímý dopad nemá.
Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Navrhuje se, aby dotčení emitenti měli povinnost na žádost informovat kandidáta na jmenování či volbu na místo člena vedoucího orgánu společnosti, který byl posuzován, o kvalifikačních kritériích, na nichž byl výběr založen, o objektivním srovnávacím posouzení kandidátů podle těchto kritérií, a případně rovněž o konkrétních důvodech, které výjimečně rozhodly ve prospěch kandidáta jiného než nedostatečně zastoupeného pohlaví. Požadavek poskytnout takové informace může znamenat omezení výkonu práva na respektování soukromého života a práva na ochranu osobních údajů uznaných v článku 3 a 10 odst. 2 Listiny a v článcích 7 a 8 Listiny EU. Tato omezení jsou však nezbytná a jsou v souladu se zásadou proporcionality, odpovídají také všeobecně uznávaným cílům obecného zájmu. Proto jsou v souladu s požadavky kladenými na taková omezení stanovenými v čl. 4 Listiny a v čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv EU.
Tato omezení budou uplatňována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.).
10. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Návrh posiluje požadavky na transparentnost procesu výběru kandidátů na člena vedoucího orgánu společnosti. Nepřináší nová korupční rizika. 
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 
12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná zákonná úprava přispěje k vyrovnanějšímu zastoupení žen a mužů v orgánech dotčených emitentů, a tak přímo ke zlepšení postavení žen v rozhodovacích pozicích v obchodních společnostech. Přispěje k rovnosti žen a mužů na pracovišti. Rovnost žen a mužů na pracovišti je také prevencí chudoby žen.
Návrh ale nemá přímou vazbu na funkce rodiny a další sledované ukazatele. 
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude mít územní dopady nebo dopad na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. Dotčení emitenti budou komunikovat s Českou národní bankou jako orgánem dohledu především digitálně, prostřednictvím předkládání zpráv a informací. Vzhledem k povaze návrhu právní úpravy a úzké skupině dotčených emitentů nelze předpokládat vyloučení nebo omezení přístupu některých skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace.
Pokud jde o přístup ke zveřejňovaným informacím, které mohou být zvlášť důležité pro zákazníky pohybující se na kapitálovém trhu, zákon výslovně pamatuje na to, že dotčený emitent uvede informace na svých internetových stránkách tak, aby byly snadno dostupné pro uživatele. Přitom zveřejněné informace budou naplňovat obecná ustanovení o přístupnosti, zejména ustanovení daná zákonem č. 99/2019 Sb., zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto informace by tedy měly být dostupné i osobám handicapovaným a nedojde tak k jejich digitálnímu vylučování.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první čl. I – změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
K bodu 1 [poznámka pod čarou č. 1, § 1 odst. 1]
Dle stávající praxe odkazů na implementovanou evropskou legislativu se do poznámky pod čarou č. 1 doplňuje odkaz na směrnici 2022/2381/EU.
K bodu 2 [§ 2 odst. 3 písm. p]
Zpřesňuje se definice řídícího orgánu jako vedoucího orgánu definovaného v § 2 odst. 1 písm. l) (vedoucím orgánem se rozumí řídicí orgán [odstavec 3 písm. p)] a kontrolní orgán [odstavec 3 písm. q)]). 
K bodu 3 [§ 2 odst. 3, písm. y a z]
Upravuje se definice výkonného a nevýkonného člena vedoucího orgánu. Znakem výkonného člena vedoucího orgánu je každodenní podílení se na řízení společnosti.
K bodu 4 a 5 [§ 10 odst. 4, 5 a 6]
V § 10 se promítají změny navrhované v § 2 odst. 3 písm. y) a z), kde se definuje výkonný a  nevýkonný člen vedoucího orgánu. Zavedené definice je potřeba reflektovat v celém textu zákona. Proto se navrhuje nahrazení materiálního vymezení výkonného člena vedoucího orgánu za definovaný pojem „výkonný člen vedoucího orgánu“ a doplnění slov „vedoucího orgánu“ v  § 10  odst. 5 a 6.
K bodu 6 [§ 118 odst. 7]
Do ustanovení upravujícího náležitosti finanční zprávy emitentů se vkládá odstavec, který definuje nové požadavky na obsah výkazu o řízení a správě povinného emitenta přijeté s cílem zvýšení vyváženosti mezi ženami a muži ve vedoucích orgánech emitentů. Povinnosti vznikají emitentovi rovněž v situaci, kdy emitent cíle neplní. V tom případě místo požadovaných informací uvede důvody neplnění. Musí uvést i přijaté a plánované postupy, které povedou v budoucnosti k nápravě stavu. 
Dochází ke změně značení dosavadních odstavců 7 a 8.
K bodu 7 [§ 134l až 134p]
Do zákona se vkládá nová část třináctá týkající se vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy vedoucího orgánu emitenta, která zahrnuje zásadní implementační ustanovení směrnice 2022/2381/EU.

K § 134l

Ustanovení § 134l doplňují a zpřesňují vymezení výkonného a nevýkonného člena vedoucího orgánu podle § 2 odst. 3 písm. y) a z) pro danou část zákona. Je stanovena dodatečná podmínka, že působnost se vztahuje pouze na člena, který je členem představenstva, dozorčí rady nebo správní rady. Tak je dosaženo minimalistické transpozice a požadavky se nevztahují na jiné osoby. V ustanovení odstavce 2 se vytváří fikce, že člen představenstva je vždy považován za výkonného člena vedoucího orgánu.

K § 134m 

Ustanovení § 134m stanovuje působnost této části zákona. Definice vyjímá z působnosti mikropodniky, malé a střední podniky, i když jsou kotovanými společnostmi.

K § 134n odst. 1

Ustanovení § 134n odst. 1 ukládají dotčeným emitentům povinnost zvolit si cíl vyváženého zastoupení, přitom mohou volit mezi 2 možnostmi. První možnost se týká pouze nevýkonných členů vedoucího orgánu, tedy v dualistickém systému řízení dozorčí rady. Druhá možnost se týká stanovení cíle v rámci množiny všech členů vedoucího orgánu, v dualistickém systému řízení tedy všech členů dozorčí rady a představenstva. Zákonná úprava je postavena na principu volby pro všechny dotčené emitenty. Určení výkonného a nevýkonného člena v monistickém systému se řídí definicí výkonného a nevýkonného člena danou ustanoveními § 2 odst. 3, písm. y a z (obecná definice) a zvláštním ustanovením § 134l odst. 1 a 2.

K § 134n odst. 2

Emitent, který zvolí cíl jen pro nevýkonné členy vedoucího orgánu, současně stanoví i cíl poměru žen a mužů směřující k vyváženému zastoupení žen a mužů mezi výkonnými členy vedoucího orgánu. Smyslem ustanovení je urychlit vývoj též pokud jde o zastoupení žen v nejvyšších exekutivních funkcích. Současně je však emitentům dána možnost přizpůsobit cíl své konkrétní situaci.
Cíl si tedy zvolí emitent podle svých možností a ambicí, není předepisováno konkrétní číslo. Nicméně cíl by měl směřovat k vyváženému zastoupení žen a mužů, emitent by si neměl stanovit za cíl např. nulové zastoupení žen nebo nižší než současné zastoupení žen. To by bylo v rozporu s účelem ustanovení.

K § 134n odst. 3

Ustanovení § 134n odst. 3 požaduje uveřejnění předepsaných informací na internetových stránkách emitenta. Tuto povinnost lze splnit též uveřejněním celé výroční finanční zprávy, případně jiného dokumentu, jehož jsou požadované informace součástí, na internetových stránkách emitenta. Emitent postupující tímto způsobem by však měl informace jasně označit. Současně by měl zajistit, aby informace byla snadno dostupná. To zahrnuje jak snadnou dohledatelnost informací, tak i přístupný formát.

K § 134n odst. 4

Toto ustanovení stanovuje, které orgány jsou odpovědné za prosazování, monitorování, analýzu a podporu cílů vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech emitentů podle této části. Samotné pojmy „prosazování“, „monitorování“, „analýza“ a „podpora“ nejsou zákonem definovány. Návrh vychází z toho, že jde o slova, která jsou v českém právním řádu používána bez zvláštních definic i jinde (viz např. zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů). Zvláštní definice pro potřeby předkládané zákonné úpravy, aniž by je definovala samotná transponovaná směrnice, by mohla být kontraproduktivní. Mohla by být na překážku jednotného uplatňování unijního práva, neboť ustanovení unijního práva, které výslovně neodkazuje na právo členských států za účelem vymezení svého smyslu a dosahu, musí být zpravidla vykládáno autonomním a jednotným způsobem v celé Unii. Výrazy tedy musí být vykládány v souladu s jejich obvyklým smyslem v běžném jazyce, s přihlédnutím ke kontextu, ve kterém jsou použity, a k cílům, které sleduje právní úprava, jejíž jsou součástí. 
Některé významy těchto pojmů však plynou přímo z předložené právní úpravy, například monitorování bude zahrnovat uveřejnění zpráv emitenty. Součást monitorování je také zveřejňování seznamu emitentů, kteří již dosáhli stanovené cíle Českou národní bankou. Prosazováním se rozumí především možnost uplatnění sankcí Českou národní bankou vůči emitentům, kteří by neplnili povinnosti uložené zákonem. 
Některé analytické činnosti bude potřebné provést pro plnění informačních povinností členského států vůči Evropské komisi a jsou definovány směrnicí (poskytnutí informací o opatřeních, která byla stanovena pro dosažení cílů, reprezentativní informace o individuálních cílech emitentů). Podpora může být poskytována ve formě osvětové činnosti nebo individuálního poradenství. 
Navrhuje se, aby u emitentů, kteří nepodnikají na základě povolení nebo licence České národní banky, analytickou a podpůrnou činnost vykonával Úřad vlády ČR, který je gestorem směrnice 2022/238/EU. To je odůvodněno zejména tím, že Česká národní banka je toho názoru, že jde o činnost nad rámec její zákonných kompetencí, která by mohla být v rozporu s požadavky, které jsou na ni jako centrální banku kladeny právem EU.
Důležité je, že na orgán podle čl. 10 směrnice 2022/2381/EU se nevztahuje požadavek nezávislosti. Úřad vlády ČR tedy může vznesené otázky dále konzultovat s jinými orgány.

K § 134n odst. 5 

Pokud bude poradní a analytickou funkci vůči emitentům, kteří nepodnikají na základě povolení nebo licence České národní banky, vykonávat Úřad vlády ČR, je potřeba, aby mu emitenti poskytli informace a součinnost. Poskytování informací a součinnost musí mít oporu v zákoně.

K §134o odst. 1 až 2

Tato ustanovení upravují v souladu se směrnicí povinnosti emitentů při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta. Tato povinnost se týká výběru kandidátů na člena, ať již je následující samotné obsazení pozice člena vedoucího orgánu prováděno volbou nebo jmenováním. Zahrnuje tak například přípravu oznámení o volném místě, předběžný výběr, vytváření užšího seznamu kandidátů a sestavování skupin kandidátů. Postupy se mohou u jednotlivých emitentů lišit, může dojít i k tomu, že výběr je svěřen třetí osobě (agentuře). Vždy však musí být transparentní a kritéria musí být stanovena předem.
Je zřejmé, že výběr kandidáta je předpokladem volby nebo jmenování člena vedoucího orgánu a že konečným cílem je změnit genderové složení vedoucích orgánů. Směrnice i navržená právní úprava však upouštějí od explicitní regulace samotné volby nebo jmenování člena vedoucího orgánu.

K § 134o odst. 3 

Ustanovení se týká upřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví za předpokladu, že kandidáti mají stejné nebo srovnatelné kvalifikační předpoklady, pokud jde o způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost. Kandidátem na člena je nutno rozumět osobu, která je posuzována v procesu výběru kandidáta. Za kandidáta nelze považovat každou osobu, která by se subjektivně chtěla o post ucházet, byť by i splňovala předepsané požadavky. 
Toto ustanovení reguluje  upřednostnění kandidáta při výběru kandidátů (například sestavování seznamu kandidátů). Volbu či jmenování člena vedoucího orgánu ale nelze zneplatnit proto, že nedošlo ke zvolení nebo jmenování osoby méně zastoupeného pohlaví. Emitenta nelze za výsledek jmenování nebo volby postihnout.
Při realizaci pozitivního opatření – upřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví – nemůže jít o automatické a bezpodmínečné upřednostnění. Judikatura Soudního dvora Evropské unie takové postupy vylučuje. Je vždy potřeba vyhodnotit i jiné legitimní cíle a konkrétní situaci kandidáta většinového pohlaví. Například k upřednostnění by nemuselo dojít, pokud by na zákonné nebo podnikové úrovni byly sledovány i jiné cíle v oblasti rozmanitosti, například zastoupení členů různého věku či osob se zdravotním postižením ve vedoucích orgánech a kandidát většinového pohlaví by lépe odpovídal těmto kritériím. 
Nelze ani postupovat tak, aby záměrně byly od počátku vyhledávány jen kandidáti jednoho (méně zastoupeného) pohlaví, protože zde by již bylo jakékoliv posouzení individuálních kvalit potenciálních kandidátů vyloučeno.

K § 134o odst. 4

Emitent má povinnost zajistit, aby, pokud provádí výběr kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta akcionáři nebo zaměstnanci, byli tito poučeni jak o cílech vyrovnaného zastoupení, tak o sankcích za případné nedodržení stanovených pravidel. Vzhledem k tomu, že za porušení tohoto ustanovení hrozí sankce, půjde patrně o takové poučení, které bude možné zpětně doložit (např. podepsáním prohlášení o poučení). Poučení se opět vztahuje k výběru kandidáta a ne k samotné volbě či jmenování člena vedoucího orgánu. Je na emitentovi, zda provede poučení akcionářů nebo zaměstnanců i před vlastní volbou či jmenováním člena vedoucího orgánu.

K § 134p 

Toto ustanovení zajišťuje, aby emitenti měli povinnost informovat kandidáta, který byl posuzován při výběru kandidátů, na jeho žádost o proběhlém výběru. Poskytnutí informací kandidátovi je jednak součástí transparentnosti procesu, jednak má umožnit, aby se kandidát, kterému nebylo poskytnuto upřednostnění, mohl obrátit na soud. Pokud však osoba nebyla posuzována v procesu výběru kandidáta, právo na informace jí nenáleží. Při poskytování informací je nutné maximálně dbát ochrany práv jiných osob.
Návazně dochází k přečíslování dosavadní části třinácté až šestnácté.

K bodu 8 a 9 [§ 172 odst. 5 až 9]
Tato ustanovení upravují sankce v režimu přestupků. Přestupky podle odst. 5 se týkají všech emitentů, na které se vztahuje část třináctá, přestupky podle odst. 6 vyžadují ještě podmínku, že emitent neplní stanovené cíle vyváženosti mezi ženami a muži ve vedoucích orgánech podle § 134n odst. 1. Pro přestupky podle odst. 5 i 6 je stanovena maximální výše pokuty, kterou může Česká národní banka udělit, na 1 mil. Kč. Návazně k začlenění nových odstavců dochází k přečíslování dosavadních navazujících odstavců.
K bodu 10 [§ 198a]
Upravuje se povinnost České národní banky zveřejňovat seznamy všech emitentů, kteří dosáhli stanoveného cíle. Ustanovení je základem systematického monitorování i osvěty. 

K části druhé čl. II – změna antidiskriminačního zákona

K bodu 1 [§ 1 poznámka pod čarou č. 1]
Dle stávající praxe odkazů na implementovanou evropskou legislativu se do poznámky pod čarou č. 1 doplňuje odkaz na směrnici 2022/2381/EU.
K bodu 2 [§ 1 odst. 2]
Předmět úpravy zákona se rozšiřuje tak, aby explicitně zahrnul i právní prostředky ochrany při porušení pozitivních opatření při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta. Ustanovení se vztahuje toliko na právní prostředky v tomto konkrétním případě, zákon odkazuje na zákon upravující podnikání na kapitálovém trhu. Návazně jsou přečíslovány dosavadní odstavce 2 a 3.
K bodu 3
Ustanovení § 7 odst. 3 vymezuje podmínky pro provádění pozitivních opatření a pozitivní opatření tak limituje. Nově se do tohoto ustanovení vkládá, že stanovené podmínky platí také pro výběr kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta, jehož akcie jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Ve smyslu směrnice se zpřesňuje definice těchto podmínek.
K bodu 4
Doplňuje se název hlavy tak, aby odpovídal rozšířenému obsahu.
K bodům 5 a 6 
Ustanovení § 10 upravují právní prostředky ochrany před diskriminací a při porušení pozitivních opatření. V novém odst. 3 jsou upraveny práva osoby, která nebyla při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta upřednostněna na základě pohlaví, ač byly dány podmínky pro upřednostnění. Tento neúspěšný kandidát, který se nemohl ucházet o místo člena vedoucího orgánu, má právo se obrátit na soud. Kandidátem je pouze ten, který byl při výběru kandidáta na člena vedoucího orgánu emitenta posuzován. Úprava tedy neposkytuje ochranu tomu, kdo posuzován nebyl, ač splňuje jinak požadavky kladené na kandidáty. Spravedlivé zadostučinění může zahrnovat náhradu nemajetkové újmy v penězích. 
Podmínky, za kterých se může neúspěšný kandidát obrátit na soud, jsou dány novelizovaným ustanovením § 133a v doplněném odstavci 3 občanského soudního řádu.

K části třetí čl. III – změna občanského soudního řádu

V doplněném ustanovení § 133a odst. 3 se upravuje sdílení (též obrácení) důkazního břemeně v případě splnění podmínek při žalobě z důvodu neupřednostnění kandidáta méně zastoupeného pohlaví na člena vedoucího orgánu emitenta. Narovnává se tak procesní postavení tohoto žalobce s žalobcem, který namítá diskriminaci. Obrácení důkazního břemeně vychází z toho, že neúspěšný kandidát nemůže mít k dispozici všechny potřebné informace o postupech emitenta při výběrů kandidátů, který zpravidla není veřejný, ani o ostatních kandidátech.

K části čtvrté čl. IV – účinnost

Účinnost zákona se stanovuje na 28. prosince 2024 v souladu s transpoziční lhůtou stanovenou směrnicí.

20