Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Příloha č

Rozdílová tabulka k návrhu zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)
Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis)
Odpovídající předpis EU

Ustanovení (část, §, odst. písm., apod)
Obsah
CELEX 32022L2557
Ustanovení (čl., odst., písm., bod., apod.)

§ 1 odst. 1

(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie
) a stanoví

a) působnost a pravomoc státních orgánů,

b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob k zajištění poskytování základních služeb,

c) opatření ke zvyšování a zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a

d) odpovědnost za porušení těchto povinností.

Čl. 1
1. Tato směrnice:

a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

b) stanovuje povinnosti pro kritické subjekty zaměřené na posílení jejich odolnosti a schopnosti poskytovat služby podle písmena a) na vnitřním trhu;

§ 2
c)
subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby, jehož kritická infrastruktura se nachází na území České republiky a je jako subjekt kritické infrastruktury určen,

Pro účely této směrnice se rozumí:

1) „kritickým subjektem“ veřejný nebo soukromý subjekt, který byl členským státem určen v souladu s článkem 6 jako subjekt náležející do jedné z kategorií stanovených ve třetím sloupci tabulky v příloze;

§ 2 písm. g)
e)
odolností subjektu kritické infrastruktury schopnost subjektu kritické infrastruktury předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat a absorbovat je, přizpůsobovat se jim a zotavit se z nich,
Čl. 2 písm. a)
2) „odolností“ schopnost kritického subjektu předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat a absorbovat je, přizpůsobovat se jim a zotavit se z nich;

§ 2 písm. h)
h) evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie,

Čl. 2 písm. b)
3) „incidentem“ událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby, včetně případů, kdy ovlivňuje vnitrostátní systémy chránící právní stát;

§ 2 písm. j)
j) ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury,

Čl. 2 písm. e)
4) „kritickou infrastrukturou“ aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém či část aktiva, zařízení, vybavení, sítě nebo systému, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby;

§ 2 písm. k)
k) subjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury,

Čl. 2 písm. f)
5) „základní službou“ služba, která je zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, hospodářských činností, veřejného zdraví a bezpečnosti nebo životního prostředí;

§ 2 písm. l)
l) průřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života,

Čl. 3 odst. 2

Čl. 5 odst. 5
2. Průřezová kritéria uvedená v odstavci 1 zahrnují

a) kritérium obětí (posuzováno podle možného počtu mrtvých či zraněných);

b) kritérium ekonomického dopadu (posuzováno podle závažnosti hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb, včetně případných dopadů na životní prostředí);

c) kritérium dopadu na veřejnost (posuzováno podle dopadu na důvěru veřejnosti, fyzické strádání a narušení každodenního života, včetně ztráty nezbytných služeb).

Prahové hodnoty průřezových kritérií se vymezí na základě závažnosti dopadů narušení nebo zničení konkrétní infrastruktury.

Přesné vymezení prahových hodnot použitelných pro průřezová kritéria stanoví v každém jednotlivém případě členské státy, jichž se konkrétní kritická infrastruktura týká.

Každý členský stát každoročně informuje Komisi o počtu infrastruktur podle odvětví, u kterých byla vedena jednání o vymezení prahových hodnot průřezových kritérií. Odvětvová kritéria zohledňují vlastnosti jednotlivých odvětví s EKI.

Komise vypracuje ve spolupráci s členskými státy pokyny pro uplatňování průřezových a odvětvových kritérií a přibližné prahové hodnoty pro účely určování EKI. Kritéria podléhají utajení. Použití těchto pokynů není pro členské státy povinné.

Soulad s opatřeními, včetně opatření Společenství, podle nichž je v daném odvětví vyžadován plán obdobný nebo rovnocenný plánu bezpečnosti provozovatele a dohled nad takovým plánem ze strany příslušného orgánu nebo která odkazují na potřebu jeho vypracování, se považuje za splnění všech příslušných požadavků členských států uvedených v tomto článku nebo podle tohoto článku přijatých. Pokyny pro používání uvedené v čl. 3 odst. 2 obsahují orientační seznam těchto opatření.

§ 2 písm. m)
m) odvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa.

Čl. 3 odst. 2

Čl. 5 odst. 5
2. Průřezová kritéria uvedená v odstavci 1 zahrnují

a) kritérium obětí (posuzováno podle možného počtu mrtvých či zraněných);

b) kritérium ekonomického dopadu (posuzováno podle závažnosti hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb, včetně případných dopadů na životní prostředí);

c) kritérium dopadu na veřejnost (posuzováno podle dopadu na důvěru veřejnosti, fyzické strádání a narušení každodenního života, včetně ztráty nezbytných služeb).

Prahové hodnoty průřezových kritérií se vymezí na základě závažnosti dopadů narušení nebo zničení konkrétní infrastruktury.

Přesné vymezení prahových hodnot použitelných pro

průřezová kritéria stanoví v každém jednotlivém případě členské státy, jichž se konkrétní kritická infrastruktura týká.

§ 4 odst. 1
V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „situace“ vkládají slova „, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury“.

Čl. 3 odst. 1
1. Postupem podle přílohy III určí každý členský stát potenciální EKI, které splňují průřezová a odvětvová kritéria a zároveň odpovídají definicím podle čl. 2 písm. a) a b).

Komise může členským státům na jejich žádost pomoci při určování potenciálních EKI.

Komise může daný členský stát upozornit na existenci potenciální kritické infrastruktury, o které lze usoudit, že splňuje požadavky pro označení za EKI.

Všechny členské státy a Komise pokračují v průběžném určování potenciálních EKI.

§ 4 odst. 1 písm. d) a e)
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) stanoví průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury,

e) rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu.“.

Komise může členským státům na jejich žádost pomoci při určování potenciálních EKI.

Komise může daný členský stát upozornit na existenci potenciální kritické infrastruktury, o které lze usoudit, že splňuje požadavky pro označení za EKI.

Všechny členské státy a Komise pokračují v průběžném určování potenciálních EKI.

§ 9 odst. 3
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti
a) navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra,

b) vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,

c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastruktury,

d) zašlou návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,

e) kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,

f) poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích,

g) poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních.“.

Čl. 4 odst. 5

Čl. 5 odst. 3

Čl 7 odst. 1

PŘÍLOHA III
Členské státy, na jejichž území se EKI nachází, informují vlastníka/provozovatele infrastruktury o jejím označení za EKI. Informace týkající se označení infrastruktury za EKI podléhají odpovídajícímu stupni utajení.
Zjistí-li členský stát, že nebyl vypracován plán bezpečnosti provozovatele ani zavedena rovnocenná opatření, zajistí jakýmikoli prostředky, jež uzná za vhodné, aby byl vypracován takový plán nebo rovnocenná opatření týkající se záležitostí uvedených v příloze II.

Každý členský stát zajistí, aby byly vypracovány plány bezpečnosti provozovatele nebo zavedena rovnocenná opatření a aby byl pravidelně do jednoho roku po označení kritické infrastruktury za EKI prováděn jejich přezkum. Toto období může být za výjimečných okolností prodlouženo po dohodě s příslušným orgánem členského státu a po oznámení Komisi.

Každý členský stát provede posouzení hrozeb v souvislosti s pododvětvími s EKI do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury na svém území za EKI v rámci těchto pododvětví.

Postup pro určení kritické infrastruktury, která může být označena za EKI, členskými státy podle článku 3.

Článek 3 vyžaduje, aby každý členský stát určil kritickou infrastrukturu, již lze označit za EKI. Členské státy přitom postupují podle níže uvedených postupných kroků.

§ 10 odst. 1 písm. g), h) a i)
V § 10 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zní:

„(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12)
….
g) plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,

h) každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,

i) každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury,

……

Čl. 3 odst. 2

Čl. 4 odst. 1

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 4

Čl. 5 odst. 4

Čl. 6 odst. 4

Čl. 7 odst. 1

Čl. 7 odst. 2

Čl. 10 odst. 1

Čl. 10 odst. 2
2. Průřezová kritéria uvedená v odstavci 1 zahrnují

a) kritérium obětí (posuzováno podle možného počtu mrtvých či zraněných);
b) kritérium ekonomického dopadu (posuzováno podle závažnosti hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb, včetně případných dopadů na životní prostředí);
c) kritérium dopadu na veřejnost (posuzováno podle dopadu na důvěru veřejnosti, fyzické strádání a narušení každodenního života, včetně ztráty nezbytných služeb).

Prahové hodnoty průřezových kritérií se vymezí na základě závažnosti dopadů narušení nebo zničení konkrétní infrastruktury.

Přesné vymezení prahových hodnot použitelných pro průřezová kritéria stanoví v každém jednotlivém případě členské státy, jichž se konkrétní kritická infrastruktura týká.

Každý členský stát informuje ostatní členské státy, pro které může mít potenciální EKI závažný dopad, o jejím určení a důvodech pro její označení za potenciální EKI.

Každý členský stát, na jehož území se potenciální EKI nachází, se zapojí do dvoustranných nebo vícestranných jednání s ostatními členskými státy, pro které může mít potenciální EKI závažný dopad. Komise se těchto jednání může účastnit, avšak nemá přístup k podrobným informacím, které by umožnily jednoznačné určení konkrétní infrastruktury.
Pokud má některý členský stát důvod se domnívat, že pro něj může mít závažný dopad potenciální EKI, a nebyl jako takový určen členským státem, na jehož území se potenciální EKI nachází, může informovat Komisi o svém přání zapojit se do dvoustranných nebo vícestranných jednání o této otázce. Komise bezodkladně sdělí toto přání členskému státu, na jehož území se potenciální EKI nachází, a vyvine úsilí k usnadnění dohody mezi oběma stranami.

Členský stát, na jehož území se potenciální EKI nachází, ji označí za EKI po dohodě s členskými státy, pro něž může mít tato infrastruktura závažný dopad.

Vyžaduje se souhlas členského státu, na jehož území se infrastruktura, jež má být označena za EKI, nachází.

Členský stát, na jehož území se označená EKI nachází, každoročně informuje Komisi o počtu označených EKI podle odvětví a o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých označených EKI. Konkrétní určení EKI budou znát pouze členské státy, pro něž může mít závažný dopad.

Existují-li již ve vztahu k dané EKI ujednání o dozoru či dohledu, nejsou tímto článkem dotčena a příslušný orgán členského státu uvedený v tomto článku vykonává dozor v rámci stávajících ujednání.

Všechny členské státy zavedou vhodné komunikační mechanismy mezi příslušným orgánem členského státu a styčným bezpečnostním úředníkem nebo rovnocennou osobou za účelem výměny příslušných informací týkajících se rizik a hrozeb zjištěných v souvislosti s určitou EKI. Tímto komunikačním mechanismem nejsou dotčeny požadavky jednotlivých členských států týkající se přístupu k citlivým a utajovaným informacím.

Každý členský stát předloží Komisi jednou za dva roky souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik zjištěných v jednotlivých odvětvích s EKI, v nichž byla některá EKI označena podle článku 4 a nachází se na jeho území.

Komise může ve spolupráci s členskými státy vypracovat společný vzor pro tyto zprávy.

Každá zpráva je utajena na odpovídající úrovni považované za nezbytnou členským státem, v němž byla vypracována.

Každý členský stát stanoví kontaktní místo pro záležitosti ochrany EKI (dále jen "kontaktní místo OEKI").

Kontaktní místo OEKI koordinuje záležitosti ochrany EKI v rámci členského státu, s ostatními členskými státy a s Komisí. Stanovení kontaktního místa OEKI nevylučuje účast jiných orgánů v členském státě na záležitostech ochrany EKI.

§ 27 odst. 1
V § 27 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámek pod čarou č. 49 a 19 zní:
„(1) Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi19).

____________________

49) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. 2 písm. d)

Čl. 9
Pro účely této směrnice se rozumí:

"citlivými informacemi týkajícími se ochrany kritické infrastruktury" konkrétní skutečnosti o kritické infrastruktuře, které by po zveřejnění mohly být zneužity k plánování a provádění činnosti s cílem narušit nebo zničit zařízení kritické infrastruktury;
Citlivé informace týkající se ochrany evropské kritické infrastruktury

1. Každá osoba, která přijde do styku s utajovanými informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu nebo Komise, musí mít bezpečnostní prověrku odpovídající úrovně.

Členské státy, Komise a příslušné orgány dozoru zajistí, aby citlivé informace týkající se ochrany EKI předložené členským státům nebo Komisi nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur.

2. Tento článek se použije rovněž na jiné než písemné informace vyměněné během zasedání, na nichž jsou projednávány citlivé otázky.

§ 29b a § 29c
Za § 29 se vkládají nové § 29a až 29c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 51 znějí:

…

§ 29b

Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury

(1) V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu.

(2) Plní-li subjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

(3) Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.

§ 29c

Styčný bezpečnostní zaměstnanec

(1) Subjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu.

(2) Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastruktury.

(3) Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi.

_____________
51) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

Čl. 5

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 5

Čl. 6

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Čl. 6 odst. 5
Plány bezpečnosti provozovatele

V rámci postupu vypracování plánu bezpečnosti provozovatele se určí prostředky kritické infrastruktury dané EKI a bezpečnostní řešení, která existují či jsou zaváděna na jejich ochranu. Minimální obsah postupu vypracování plánu bezpečnosti provozovatele EKI je stanoven v příloze II.

Každý členský stát posoudí, zda je pro každou označenou EKI nacházející se na jeho území vypracován plán bezpečnosti provozovatele nebo zda jsou zavedena rovnocenná opatření týkající se záležitostí uvedených v příloze II. Zjistí-li členský stát, že takový plán nebo rovnocenná opatření existují a jsou pravidelně aktualizovány, nejsou zapotřebí žádná další prováděcí opatření.

Styční bezpečnostní úředníci

Styčný bezpečnostní úředník je kontaktním místem pro záležitosti související s bezpečností mezi vlastníky/provozovateli EKI a příslušným orgánem členského státu.

Každý členský stát posoudí, zda má každá označená EKI nacházející se na jeho území styčného bezpečnostního úředníka či rovnocennou osobu. Zjistí-li členský stát, že styčný bezpečnostní úředník nebo rovnocenná osoba existuje, nejsou zapotřebí žádná další prováděcí opatření.

Zjistí-li členský stát, že v souvislosti s označenou EKI neexistuje styčný bezpečnostní úředník ani rovnocenná osoba, zajistí jakýmikoli prostředky, jež uzná za vhodné, aby tento styčný bezpečnostní úředník nebo rovnocenná osoba byli jmenováni.

Soulad s opatřeními, včetně opatření Společenství, podle nichž je v daném odvětví vyžadován styčný bezpečnostní úředník nebo rovnocenná osoba nebo která odkazují na potřebu jmenování styčného bezpečnostního úředníka či rovnocenné osoby, se považuje za splnění všech požadavků členských států uvedených v tomto článku nebo podle tohoto článku přijatých. Pokyny pro používání uvedené v čl. 3 odst. 2 obsahují orientační seznam těchto opatření.

§ 40 odst. 1
V § 40 odst. 1 se slova „§ 28 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4“.

Čl 3 odst. 3

Čl. 6

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II

Provádění této směrnice se vztahuje na odvětví energetiky a dopravy. Pododvětví jsou určena v příloze I.

Bude-li to považováno za vhodné, lze ve spojení s přezkumem této směrnice podle článku 11 určit další odvětví pro účely provádění této směrnice. Prioritou bude odvětví informačních a komunikačních technologií.

Styční bezpečnostní úředníci

Seznam odvětví s EKI

POSTUP VYPRACOVÁNÍ PLÁNU BEZPEČNOSTI PROVOZOVATELE EKI

�) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES

PAGE
6