Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.

Předkládací zpráva
Ministerstvo vnitra předkládá návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).

Hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je nutnost zapracovat do právního řádu České republiky požadavky směrnice CER, přičemž v souladu s právem EU musí být směrnice CER zapracována do českého právního řádu ve stanovené transpoziční lhůtě, která činí 21 měsíců od nabytí platnosti této směrnice (tj. do 17. října 2024). S ohledem na rozsah úprav požadovaných směrnicí CER, bylo přistoupeno k vyjmutí problematiky kritické infrastruktury z krizového zákona a vytvoření nového samostatného zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, ve kterém jsou zapracovány jak požadavky směrnice CER, tak i zkušenosti z dosavadní aplikační praxe krizového zákona, fungování složek integrovaného záchranného systému a reagováno je také na potřebu zvýšené ochrany informací, které slouží k předcházení či řešení krizových situací a ochraně kritické infrastruktury. 

Stávající systém krizového řízení vznikl s účinností k 1. 1. 2001, a to zejména v návaznosti na rozsáhlé povodně v roce 1997. Od té doby prošel mnoha zkouškami své funkčnosti. Zejména specifické krizové situace spojené s pandemií onemocnění COVID-19 v letech 2020 až 2022 a s uprchlickou vlnou v roce 2022 související s invazí Ruské federace na Ukrajinu jej prověřily i z mnoha dalších úhlů, což vedlo k identifikování slabých stránek a nedostatků současného systému krizového řízení.
V rámci programového prohlášení vlády byl proto uložen úkol provést revizi tzv. krizové legislativy. Zároveň byl tento úkol zařazen do Plánu legislativních prací vlády na rok 2023, schváleného usnesením vlády č. 1075 ze dne 21. prosince 2022.

Ačkoli se ukazuje, že jde ve svém základu o funkční systém, je podle předkladatele nezbytné jej modernizovat a přizpůsobit současným hrozbám i vývoji právního prostředí. Cílem je pak zejména nastavit flexibilní a optimální procesy ve všech částech tohoto systému (prevence, připravenost, odezva a obnova) tak, aby odpovídal aktuálním potřebám a zohledňoval také možné limity zásahu státu do základních lidských práv a svobod, včetně posílení soudní ochrany nad takovými zásahy.  Zároveň samotný průběh dosavadního legislativního procesu této revize krizové legislativy ukázal, že tímto návrhem zákona nemůže být téma změn v oblasti přípravy a řešení krizových situací zcela uzavřeno. Další části poznatků, které nemohly být z časových, věcných, finančních či jiných důvodů, řešeny v této novelizaci, se tak bude dále věnovat mezirezortní pracovní skupina, kterou plánuje Ministerstvo vnitra ustavit v průběhu následujících měsíců.  
Návrh zákona byl zaslán do mezirezortního připomínkového řízení podle čl. 8 legislativních pravidel vlády. Toto připomínkové řízení proběhlo ode dne 9. 2. 2024 do dne 8. 3. 2024. Vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení je uvedeno v části sedmé předloženého materiálu.

Ve výše uvedeném meziresortním připomínkovém řízení uplatnila připomínková místa zcela enormní počet zásadních připomínek. Ministerstvo vnitra vedlo řadu intenzivních jednání tak, aby se podařilo zásadní připomínky vypořádat a zachovat zásadní filozofii a cíle novelizace. Co se týká rezortních připomínek, podařilo se je většinově vypořádat a nalézt potřebný kompromis. Přesto nadále zůstávají nevypořádané připomínky se čtyřmi rezorty-Ministerstvem obrany, Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí.
Návrh zákona je tak předkládán s těmito rozpory:

· Ministerstvo obrany 
· nesouhlasí v krizovém zákoně s povinností vlády v odůvodnění rozhodnutí o krizovém opatření posoudit přiměřenost zásahu do práv, svobod a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob dle rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami.
· nesouhlasí s novou právní úpravou soudního řádu správního, která zavádí koncentrovaný přezkum krizových opatření Nejvyšším správním soudem.  

· Ministerstvo zemědělství 

· nesouhlasí s tím, jak jsou v návrhu zákona a důvodové zprávě řešeny finanční dopady spjaté zejména s novým systémem kritické infrastruktury.

· nesouhlasí v zákoně o kritické infrastruktuře s přiřazením oblasti logistiky, distribuce a skladování potravin, s tím, že se nejedná o kompetence tohoto rezortu.

· nesouhlasí se zavedením právní úpravy o bezpečnosti dodavatelského řetězce v § 14 zákona o kritické infrastruktuře.
· Ministerstvo zdravotnictví

· nesouhlasí s tím, aby v rámci informačního systému krizového řízení byl dán přístup do informačního systému infekčních nemocí.

· Ministerstvo financí

· Požaduje v důvodové zprávě a Zprávě RIA přesněji popsat finanční dopady spjaté zejména s novým systémem kritické infrastruktury a uvést, že rezorty budou tyto náklady hradit ze svých schválených rozpočtů.
Ze strany části subjektů sdružujících územní samosprávně celky (Asociace krajů ČR, SMS ČR) a některých krajů je namítán špatný a komplikovaný průběh vypořádání ze strany předkladatele s tím, že oproti verzi materiálu, která byla předkládána do mezirezortního připomínkového řízení, došlo k výrazným změnám. Je tak zejména požadováno vypuštění všech změn zákona o IZS a krizového zákona, které nesouvisí s transpozicí směrnice s tím, že novelizace těchto předpisů by se měla uskutečnit až na základě důkladné analýzy v rámci činnosti výše zmíněné mezirezortní pracovní skupiny.
Ze strany podnikatelských a zaměstnaneckých svazů byly vzneseny připomínky zejména k samotnému zákonu upravujícímu odolnost kritické infrastruktury. Naprosté většině připomínek bylo vyhověno. Nepodařilo se najít shodu na zavedení právní úpravy o bezpečnosti dodavatelského řetězce v § 14 zákona o kritické infrastruktuře, na systému výše sankcí za přestupky podle zákona o kritické infrastruktuře, kde přetrvává nesouhlas s nastavením sankcí dle výše obratu, na způsobu procesu určování subjektu kritické infrastruktury, kde je požadováno správní rozhodnutí, na potřebě zákonného zakotvení oprávnění subjektů kritické infrastruktury vyjadřovat se ke strategii pro posilování subjektů kritické infrastruktury, na potřebě řešit problematiku přístupu k informacím podle zákona               č. 123/1998 Sb., a na potřebě zavést v zákoně identifikaci významného odběratele.  
1