Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VII.
Návrh tezí prováděcích právních předpisů k věcnému záměru zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury 
Část první 
1. Nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti
Nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti navazuje na několik ustanovení v návrhu zákona o kritické infrastruktuře a stanovuje konkrétní základní služby, které prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci Evropské komise a národních potřeb byly vyhodnoceny jako esenciální pro zajištění fungování České republiky. Stanovení kritérií pro tyto služby vychází téměř výhradně z obsahu směrnice CER. Stanovení kritéria významnosti ke každé základní službě v odvětví nebo pododvětví je zásadní pro identifikaci poskytovatele základní služby, který má povinnost informovat věcně příslušné ministerstvo, ústřední správní úřad nebo Českou národní banku a Ministerstvo vnitra, že spadá do regulace zákona a sdělit mu informace podle zákona o kritické infrastruktuře. Tento proces sebehodnocení slouží k určení tohoto poskytovatele subjektem kritické infrastruktury.

Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucího nařízení vlády a je proto podkladem k další diskusi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu. Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů respektují čl. 49 Legislativních pravidel vlády, neboť konkretizují oblasti, které mají být upraveny, a rozsah úpravy. Předkladatel v rámci prováděcí právní úpravy bude respektovat zásadu secundum et intra legem, neboť stanovení primárních povinností nebude předmětem prováděcí právní úpravy.

Vláda stanoví podle § 8 odst. 4 a § 9 odst. 1 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)
a) základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích, a
b) kritéria významnosti 

Ve stanovených odvětvích nebo pododvětvích budou definovány základní služby včetně jejich kritérií významnosti, které umožní určit jednotlivé poskytovatele základních služeb. Kritéria významnosti budou mít stejně jako v případě dosavadních odvětvových kritérií podobu specifických technických, provozních a dalších hodnot definovaných pro každou základní službu zvlášť s ohledem na odvětví nebo pododvětví. 
Kritéria významnosti budou určena v mezích směrnice CER a národních potřeb dle následujících parametrů:
a) počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované dotčeným poskytovatelem základní služby,
b) rozsah, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze závisí na dotčené základní službě,
c) možný dopad incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva,
d) tržní podíl poskytovatele základní služby na trhu s dotčenou základní službou či službami,
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, jako jsou vzdálené regiony nebo horské oblasti,
f) důležitost poskytovatele základní služby, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby,
g) jedinečnost poskytovatele základní služby, pokud jde o poskytování základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích nebo území

Jednotlivé parametry mohou být pro stanovení kritéria významnosti použity samostatně, nebo může být použita jejich kombinace. Tedy ke každé základní službě bude přiřazeno konkrétní kritérium významnosti, které bude obsahovat konkrétní hodnotu nebo znak (např. objem výroby, konkrétní podíl na trhu apod.). Současně tato kritéria nejsou charakteru průřezových kritérií, tedy nemusí být splněna všechny současně, ale bude záležet na tom, jak bude vypadat kritérium významnosti u každé základní služby.
Základní služby stanovené pro každé odvětví nebo pododvětví vycházejí z Nařízení komise v přenesené pravomoci ze dne 25. 7. 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 stanovením seznamu základních služeb aktu přenesené a z potřeb národní regulace na návrh věcně příslušných gestorů a Ministerstva vnitra. 
Předkladatel návrhu zákona průběžně pracuje na návrhu prováděcích právních předpisů s jednotlivými gestory za odvětví a pododvětví základních služeb. Prováděcí právní předpisy by měly být publikovány v průběhu září roku 2024.

Následující návrh znění nařízení vlády uvádí přehled jednotlivých odvětví a pododvětví základních služeb včetně kritérií významnosti. Kritéria významnosti jsou stále v jednání s věcně příslušnými ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a Českou národní bankou. Stále se tak jedná o pracovní verzi, která bude dále upravována.

Návrh
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne dd.mm.rrrr,
o základních službách a kritériích významnosti
Vláda nařizuje podle § 31 odst. 1 zákona č. [bude doplněno], o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) (dále jen „zákon“) k provedení § 8 odst. 4 a § 9 zákona:
§ 1
Předmět právní úpravy
Toto nařízení vlády zapracovává příslušný předpis Evropské unie[footnoteRef:1] a upravuje [1:  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.] 

a) základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích základních služeb (příloha zákona) a
b) kritéria významnosti pro identifikaci subjektů kritické infrastruktury služeb (§ 9 zákona).
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto nařízení vlády se rozumí
a) Bude dopracováno,
b) Bude dopracováno,
c) Bude dopracováno,
d) klasifikací CZ-NACE klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností,
e) výzkumnou organizací orgán nebo osoba, jejíž hlavním cílem je provádět aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj za účelem využití výsledků tohoto výzkumu pro komerční účely, který ovšem nezahrnuje vzdělávací instituce.
§ 3
Základní služby
Jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§ 4
Kritéria významnosti
Kritéria významnosti pro identifikaci poskytovatele základní služby jsou uvedena v příloze k tomuto nařízení.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem dd.mm.rrrr.

Předseda vlády:
XXX
(Místopředseda vlády a) ministr vnitra:
XXX

Příloha k nařízení vlády č. XXX/YYYY Sb.
ZÁKLADNÍ SLUŽBY A KRITÉRIA VÝZNAMNOSTI PRO IDENTIFIKACI POSKYTOVATELE ZÁKLADNÍ SLUŽBY
I. ENERGETIKA
A. Elektřina
1. Dodávky elektřiny:
a) držitel licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona, který je současně dodavatelem poslední instance podle energetického zákona.
2. Provoz, údržba a rozvoj distribuční soustavy elektřiny:
a) držitel licence na distribuci elektřiny podle energetického zákona, k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků a jehož soustava je přímo připojena k přenosové soustavě.
3. Provoz, údržba a rozvoj elektroenergetické přenosové soustavy:
a) držitel licence na přenos elektřiny podle energetického zákona.
4. Výroba elektřiny:
a) držitel licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona provozující zařízení o celkovém instalovaném elektrickém výkonu nejméně 400 MW, nebo
b) držitel licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona poskytující podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy, který zároveň provozuje zařízení pro poskytování podpůrných služeb s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW.  
5. Služby nominovaného organizátora trhu s elektřinou:
a) držitel licence na činnosti operátora trhu podle energetického zákona.
6. Odezva strany poptávky:
a) poskytovatel flexibility poskytující v rámci podpůrných služeb v období posledních 36 měsíců regulační zálohu průměrného hodinového výkonu nejméně 100 MW (záporný výkon) vypočteného jako aritmetický průměr za příslušné období.
7. Agregace elektřiny:
a) agregátor poskytovatelů flexibility poskytující v rámci podpůrných služeb v období posledních 36 měsíců regulační zálohu průměrného hodinového výkonu nejméně 400 MW (kladný výkon) nebo nejméně 200 MW (záporný výkon) vypočteného jako aritmetický průměr za příslušné období.
8. Ukládání elektřiny:
a) provozovatel zařízení na ukládání elektřiny o kapacitě nejméně 100 MWh, který tuto činnost provozuje v rámci podpůrných služeb.
B. Dálkové vytápění a chlazení
1. Poskytování dálkového vytápění nebo dálkového chlazení:
a) držitel licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, který provozuje zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu nejméně 500 MWt, nebo
b) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož soustavě je připojeno nejméně 1 500 odběrných míst.
C. Ropa
1. Přeprava ropy:
a) provozovatel tranzitního ropovodu, který jej zároveň udržuje, nebo
b) provozovatel vnitrostátního ropovodu, který jej zároveň udržuje.
2. Těžba ropy:
a) subjekt těžící ropu v objemu nejméně 500 000 tun ročně, nebo
b) subjekt těžící ropu v objemu představujícím minimálně 10 % domácí spotřeby ropy za rok.
3. Rafinace a zpracování ropy:
a) provozovatel rafinérie zaměřené na výrobu paliv a petrochemii s celkovou kapacitou zpracování nejméně 2 mil. tun ročně.
4. Skladování ropy:
a) provozovatel komplexu zásobníků pro skladování ropy s celkovou kapacitou nejméně 500 000 m3.
5. Správa zásob ropy, včetně nouzových zásob a specifických zásob ropy:
a) ústřední správce zásob ropy podle zákona upravujícího nouzové zásoby ropy.
6. Skladování a přeprava pohonných hmot:
a) provozovatel skladu nebo sítě skladů paliv s celkovou kapacitou nejméně 50 000 m3, který je současně provozovatelem sítě produktovodů a související přepravní infrastruktury, nebo
b) provozovatel 200 a více veřejných čerpacích stanic v rámci jedné sítě čerpacích stanic na území České republiky.
D. Plyn
1. Dodávky plynu:
a) držitel licence na obchod s plynem podle energetického zákona, který je současně dodavatelem poslední instance podle energetického zákona.
2. Distribuce plynu:
a) držitel licence na distribuci plynu podle energetického zákona, k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků a jehož soustava je přímo připojena k přepravní soustavě.
3. Přeprava plynu:
a) držitel licence na přepravu plynu podle energetického zákona.
4. Skladování plynu:
a) držitel licence na uskladňování plynu podle energetického zákona, který provozuje minimálně jeden zásobník plynu připojený k přepravní soustavě.
5. Provozování zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG):
a) provozovatel zařízení na zkapalněný zemní plyn s průměrnou roční využitou kapacitou o objemu nejméně 1 mld. m3.
6. Těžba zemního plynu:
a) držitel licence na výrobu plynu podle energetického zákona, jehož těžba zemního plynu dosahuje objemu alespoň 1 mld. m3 ročně.
7. Nákup zemního plynu:
a) obchodník s plynem s ročním nákupem plynu o objemu nejméně 1 mld. m3, který současně dodává koncovým zákazníkům.
8. Rafinace a zpracování zemního plynu:
a) provozovatel zařízení na rafinaci a zpracování zemního plynu s průměrnou roční rafinací nebo s průměrným ročním zpracováním zemního plynu o objemu nejméně 1 mld. m3.
E. Vodík
1. Výroba vodíku:
a) držitel licence na výrobu plynu podle energetického zákona provozující zařízení o celkovém instalovaném výkonu nejméně 100 MW.
2. Skladování vodíku:
a) držitel licence na uskladňování plynu podle energetického zákona s minimálně jedním zásobníkem vodíku připojeným k přepravní soustavě.
3. Přeprava vodíku:
a) držitel licence na přepravu plynu dle energetického zákona.
II. DOPRAVA
A. Letecká doprava
1. Služby letecké dopravy využívané ke komerčním účelům (osobní a nákladní):
a) letecký dopravce ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, který provozuje letadla zapsaná v Leteckém rejstříku České republiky a jehož průměrný počet přepravených cestujících za rok přesahuje 1 000 000 nebo jehož průměrná hmotnost přepraveného nákladu za rok přesahuje 3000 tun, za období posledních tří let.
2. Provoz, správa a údržba infrastruktury letišť a sítě letišť:
a) provozovatel mezinárodního letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, které má dostatečnou kapacitu pohybových ploch a terminálu, a je schopné zajistit obchodní leteckou dopravu z bodu A do bodu B, nebo
b) subjekty provozující pomocné služby a zařízení související se zajištěním provozu letiště určeného podle bodu a).
3. Služby řízení letového provozu:
a) poskytovatel oblastní služby řízení, přibližovací služby řízení a letištní služby řízení, poskytující letové provozní služby ve vzdušném prostoru České republiky.
B. Železniční doprava
1. Služby železniční dopravy (osobní a nákladní):
a) provozovatel osobní železniční dopravy, který zajišťuje alespoň 1 % celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech služby osobní dopravy v závazku veřejné služby, nebo
b) provozovatel nákladní železniční dopravy, který zajišťuje alespoň 4 % celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech nákladní železniční dopravy na území České republiky za rok.
2. Provoz, správa a údržba železniční infrastruktury, včetně osobních nádraží, nákladních terminálů, seřaďovacích nádraží a středisek řízení provozu:
a) provozovatel dráhy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu ve smyslu zákona 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, vyjma pronajatých soukromým osobám.
3. Provoz, správa a údržba zařízení železničních služeb:
a) provozovatel zařízení služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce ve smyslu zákona 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
4. Provoz, správa a údržba řízení železničního provozu, řízení a zabezpečení, jakož i telekomunikačních zařízení a systémů používaných pro řízení a zabezpečení:
a) subjekt zajišťující provoz, správu a údržbu řízení železničního provozu, řízení a zabezpečení, jakož i telekomunikačních zařízení a systémů používaných pro řízení a zabezpečení dráhy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, vyjma pronajatých soukromým osobám.
C. Vodní doprava
1. Služby vnitrozemské, námořní a pobřežní vodní dopravy (osobní a nákladní):
a) společnost vnitrozemské, námořní a příbřežní osobní a nákladní vodní dopravy vykonávající mezinárodní námořní plavby ve smyslu, jak je vymezena pro námořní dopravu v příloze I nařízení (ES) č. 725/2004, o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení, nebo
b) společnost vnitrozemské, námořní a příbřežní osobní a nákladní vodní dopravy, jejíž průměrný počet přepravených cestujících za rok přesahuje 1 000 000 nebo jejíž průměrná hmotnost přepraveného nákladu za rok přesahuje 3000 tun, za období posledních tří let.
2. Provoz, správa a údržba přístavů a přístavních zařízení a provoz děl a zařízení v rámci přístavů, včetně doplňování paliva, nákladových operací, vyvazování, služeb osobní dopravy, sběru lodního odpadu a zbytků lodního nákladu, lodivodských služeb a služeb vlečných lodí:
a) provozovatel veřejného přístavu, který zajišťuje svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu, ve smyslu zákona 114/1995 Sb., §6 odst. 2, o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
3. Služby v lodní dopravě:
a) provozovatel pobřežní infrastruktury systému Sledování polohy a pohybu plavidel v rámci Systému říčních informačních služeb ve smyslu §32a zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
D. Silniční doprava
1. Kontrola řízení provozu, včetně aspektů souvisejících s plánováním, řízením a správou silniční sítě, s výjimkou řízení provozu nebo provozování inteligentních dopravních systémů, pokud nejsou podstatnou součástí obecné činnosti veřejných subjektů:
a) provozovatel služeb pro kontrolu řízení provozu, včetně aspektů souvisejících s plánováním, řízením a správou silniční sítě a řízením tunelů, které jsou podstatnou součástí Jednotného systému dopravních informací ČR.
2. Služby inteligentních dopravních systémů:
a) poskytovatel služeb inteligentního dopravního systému ve smyslu zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na sítích TEN-T.
E. Veřejná doprava
1. Veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a jinými druhy drážní dopravy a po silnici:
a) dopravce zajišťující dopravní obslužnost státu službami v přepravě cestujících na základě na základě § 4 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo
b) dopravce zajišťující dopravní obslužnost kraje službami v přepravě cestujících ve smyslu odst. 2, § 3 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který přepraví více než 50 mil. cestujících za rok, nebo
c) dopravce zajišťující dopravní obslužnost obce ve smyslu odst. 3 § 3 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který přepraví více než 50 mil. cestujících za rok.
III. BANKOVNICTVÍ
1. Přijímání vkladů:
a) banka, u které roční průměr celkové hodnoty jejích aktiv na individuálním základě za období posledních čtyř let převyšuje částku 1 000 miliard Kč.
2. Poskytování úvěrů:
a) banka, u které roční průměr celkové hodnoty jejích aktiv na individuálním základě za období posledních čtyř let převyšuje částku 1 000 miliard Kč.
IV. INFRASTRUKTURA FINANČNÍCH TRHŮ
1. Provozování obchodního systému:
a) organizátor regulovaného trhu, jehož průměrný celkový roční objem obchodů za období posledních čtyř let převyšuje částku 1 000 miliard Kč.
2. Provozování clearingových systémů:
a) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona č. 370/2017 Sb.
V. ZDRAVOTNICTVÍ
1. Poskytování služeb zdravotní péče:
a) provozovatel urgentního příjmu I. nebo II. typu[footnoteRef:2], nebo [2:  Viz Věstník MZ č. 9/2020 Metodický pokyn pro zřízení a vedení urgentních příjmů poskytovateli akutní lůžkové péče v ČR a dále seznam poskytovatelů s urgentním příjmem I. a II. typu, viz https://mzd.gov.cz/seznam-poskytovatelu-zdravotnich-sluzeb-s-urgentnimi-prijmy/ (I. typ jsou všechny FN a nemocnice krajského typu (celkem 20 nemocnic), II. typ jsou nemocnice okresního typu (celkem 77 nemocnic)). Součástí těchto nemocnic jsou i specializovaná centra, lékárny, dialyzační oddělení, operační sály, oddělení zobrazovacích metod, laboratoře apod., proto nejsou tato oddělení uváděna jako další specifická kritéria] 

b) poskytovatel akutní lůžkové péče s průměrným počtem unikátních ošetřených pacientů v posledních třech kalendářních letech nejméně 100 000 za jeden kalendářní rok, nebo
c) poskytovatel akutní lůžkové péče, jehož celkový počet akutních lůžek v posledních třech kalendářních letech byl nejméně 400.
2. Analýzy prováděné referenční laboratoří Evropské unie:
a) provozovatel laboratoře splňující podmínky uvedené v čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 a určené Komisí prostřednictvím prováděcích aktů.
3. Výzkum a vývoj léčivých přípravků:
a) zadavatel klinického hodnocení antivirotik, antibiotik a vakcín, který je velkým podnikem a jehož žádost o klinické hodnocení byla posouzena a schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv a nejméně jednou etickou komisí, nebo
b) zadavatel klinického hodnocení antivirotik, antibiotik a vakcín, který je středním podnikem a jehož žádost o klinické hodnocení byla posouzena a schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv a nejméně jednou etickou komisí.
4. Výroba základních farmaceutických výrobků a základních farmaceutických přípravků:
a) držitel povolení k výrobě léčivých přípravků vydaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který je velkým podnikem, nebo
b) držitel povolení k výrobě léčivých přípravků vydaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který je středním podnikem.
5. Výroba zdravotnických prostředků považovaných za kriticky důležité v průběhu mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví:
a) výrobce zdravotnických prostředků nebo in vitro diagnostických zdravotnických prostředků pro přímé použití u poskytovatelů zdravotních služeb, jehož výše obratu týkající se výroby zdravotnických prostředků je nejméně 70 % celkového obratu firmy a který splňuje kritérium velkého podniku.
6. Distribuce léčivých přípravků:
a) držitel povolení k distribuci léčivých přípravků vydaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který je velkým podnikem, nebo 
b) držitel povolení k distribuci léčivých přípravků vydaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který je středním podnikem.
7. Poskytování zdravotnické záchranné služby:
a) poskytovatel přednemocniční neodkladné péče, který je oprávněn poskytovat tuto péči na území daného kraje.
8. Zajištění úhrady zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění:
a) poskytovatel veřejného zdravotního pojištění.
9. Analýzy prováděné národní referenční laboratoří:
a) provozovatel laboratoře uvedené na seznamu Národních referenčních laboratoří uveřejněném Ministerstvem zdravotnictví. 
VI. PITNÁ VODA
1. Dodávka pitné vody a distribuce pitné vody s výjimkou distribuce vody určené k lidské spotřebě, pokud tato služba není podstatnou součástí obecné činnosti distributorů spočívající v distribuci jiných komodit a zboží:
a) provozovatel vodního díla se surovou vodou určenou na pitnou vodu o objemu zachycené vody nejméně 50 mil. m3, nebo
b) provozovatel úpravna vody o výkonu nejméně 2000 l/s, nebo
c) provozovatel vodovodů zajišťující distribuci pitné vody pro nejméně 50 000 odběrných míst, nebo
d) provozovatel zařízení zajišťujícího distribuci pitné vody pro nejméně 50 000 odběrných míst.
VII. ODPADNÍ VODA
1. Odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s výjimkou odvádění, vypouštění nebo čištění městských odpadních vod, splašků nebo průmyslových odpadních vod, pokud nejsou podstatnou součástí obecných činností podniků:
a) provozovatel zařízení zajišťujících odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s kapacitou nejméně 100 000 ekvivalentních osob, nebo
b) provozovatel kanalizací zajišťujících odvádění, čištění nebo vypouštění odpadních vod pro nejméně 50 000 kanalizačních přípojek.
VIII. DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA
A. Služby vytvářející důvěru a elektronická identifikace
1. Poskytování služeb vytvářejících důvěru:
a) poskytovatel služeb vytvářejících důvěru podle zákona č. 297/2016 Sb., a to poskytování kvalifikovaných služeb v kategoriích kvalifikované certifikáty nebo kvalifikované elektronické pečetě, nebo v kategorii kvalifikovaná časová razítka.
2. Poskytování služeb elektronické identifikace:
a) poskytovatel národního bodu elektronické identifikace podle zákona č. 250/2017 Sb.
B. Sítě a služby veřejných komunikací
1. Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací:
a) poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který na relevantním trhu České republiky dosahuje alespoň 10% podílu.
2. Poskytování veřejné sítě elektronických komunikací:
a) provozovatel veřejné sítě elektronických komunikací, která zajišťuje dostupnost služby elektronických komunikací anebo zajišťuje konektivitu pro specifický typ subjektů, s alespoň 10% podílem na trhu České republiky.
C. Ostatní digitální služby a infrastruktura
1. Poskytování a provozování služeb výměnných uzlů internetu:
a) poskytovatel a provozovatel služeb výměnného uzlu internetu.
2. Poskytování služeb systému překladu jmen domén (DNS) s výjimkou služeb souvisejících s kořenovými jmennými servery:
a) poskytovatel autoritativní služby pro překlad jmen domén pro použití třetí stranou, a zároveň správy nebo hostingu více než 10 000 domén druhého řádu, nebo
b) poskytovatel veřejně dostupné rekurzivní služby pro překlad jmen a domén koncovým uživatelům internetu pro více než 50 000 unikátních IP adres za měsíc.
3. Provoz a správa registrů domén nejvyšší úrovně (TLD):
a) provozovatel a správce registru domén nejvyššího řádu (TLD).
4. Poskytování služeb cloud computingu:
a) poskytovatel služby cloud computingu typu infrastruktura jako služba, jejíž kapacita je více než XY jader procesorů, nebo
b) poskytovatel státního cloud computingu podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
5. Poskytování služeb datového centra:
a) poskytovatel služby datového centra, jehož rozloha datových sálů je více než XY m2.
6. Poskytování sítí pro doručování obsahu:
a) poskytovatel sítě pro doručování obsahu pro více než XY domén.
IX. VEŘEJNÁ SPRÁVA
1. Služby poskytované subjekty veřejné správy ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) 2022/2557 ústředních vlád, jak jsou definovány členskými státy v souladu s vnitrostátním právem, s výjimkou služeb vykonávaných za účelem zajišťování obrany státu:
a) výkon činnosti ministerstva, nebo
b) výkon činnosti ústředního správního úřadu, nebo
c) výkon činnosti jiného správního úřadu s celostátní působností neuvedeného v písmenu a) a b), který na ústřední úrovni vykonává státní správu na úseku finanční správy, celní správy, zastupování státu ve věcech majetkových, státního tisku cenin, státní sociální podpory, sociální pomoci, zaměstnanosti, nebo sociálního zabezpečení nebo zdravotnictví a ochrany veřejného zdraví, nebo
d) výkon činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo
e) výkon činnosti státního podniku zajišťujícího poštovní infrastrukturu jako službu veřejné správy.
X. VESMÍR
1. Provoz pozemních infrastruktur vlastněných, spravovaných a provozovaných členskými státy nebo soukromými subjekty a podporujících poskytování služeb využívajících kosmického prostoru, s výjimkou poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací:
a) provozovatel pozemních infrastruktur a podporujících poskytování služeb využívajících kosmického prostoru, s výjimkou poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací.
XI. VÝROBA, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE POTRAVIN
1. Rozsáhlá průmyslová výroba a zpracování potravin a krmiv:
a) provozovatel potravinářského podniku, který ročně vyrobí nejméně:
i. 300 000 tun mlýnských výrobků, nebo
ii. 400 000 tun cukru, nebo
iii. 200 000 tun pekařských výrobků, nebo
iv. 400 000 000 litrů mléka, nebo
v. 200 000 tun masa a nejméně 500 000 tun masných výrobků; nebo 
b) provozovatel podniku vyrábějícího krmné směsi, který ročně vyrobí nejméně:
i. 350 000 tun krmných směsí pro hospodářská zvířata za rok, nebo
ii. 200 000 tun krmných směsí pro zvířata v zájmovém chovu.
2. Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky:
a) provozovatel alespoň 100 prodejen potravin v rámci jedné sítě provozující svoji činnost po celém území České republiky o rozloze prodejní plochy jednotlivých prodejen nejméně 200 m2, nebo
b) provozovatel distribučního centra o rozloze nejméně 50 000 m2, nebo
c) skladování (komodita) v systému státních hmotných rezerv (hodnota).
3. Velkoobchodní distribuce potravin:
a) velkoobchodní distributor potravin, jehož podíl na velkoobchodním trhu s potravinami je nejméně 10 %.
XII. BEZPEČNOST
A. Požární ochrana a ochrana obyvatelstva
1. Ochrana životů, zdraví, majetku a životní prostředí před požáry, mimořádnými událostmi a jinými krizovými situacemi:
a) organizační složka státu podle § 5 písm. a) – c) zákona č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky.
B. Vnitřní pořádek
1. Zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti:
a) útvar Policie České republiky podle § 6 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nebo
b) útvar Policie České republiky podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, který zajišťuje speciální policejní činnosti v oblasti odhalování nelegální migrace, letecké služby, pyrotechnické služby, kriminalistických expertíz, ochrany ústavních činitelů České republiky, dalších určených osob a chráněných objektů nebo boje proti organizovanému zločinu, terorismu a kybernetické kriminalitě.
C. Hydrometeorologická výstražná služba
1. Poskytování hydrometeorologické výstražné služby:
a) poskytovatel výstražné služby v oblasti operativní meteorologie a hydrologie v rámci systému integrované výstražné služby.
D. Státní hmotné rezervy
1. Ochraňování státních hmotných rezerv:
a) ochraňovatel státních hmotných rezerv, u něhož podíl evidenční ceny všech ochraňovaných hmotných rezerv bez DPH k hodnotě zboží za poslední uzavřené účetní období uvedené v bilanci ochraňovatele (aktiva, C.I.) přesáhne 75 %. Pokud se na plnění smlouvy podílí subdodavatel nebo více subdodavatelů, bude se koeficient vypočítávat v podílu na plnění smlouvy a hodnota zásob bude vycházet z bilance subdodavatele.

 

2. Nařízení vlády o obsahu Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury
Nařízení vlády o obsahu Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury navazuje na několik ustanovení v návrhu zákona o kritické infrastruktuře a stanovuje obsah Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury. Cílem Strategie je stanovení strategických cílů a opatření s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti subjektů kritické infrastruktury na základě relevantních stávajících vnitrostátních a odvětvových strategií, plánů nebo obdobných dokumentů. Obsah strategie vychází téměř výhradně z obsahu a požadavků stanovených směrnicí CER. Ministerstvo vnitra je podle § 6 odst. 1 písm. b) povinno, za součinnosti ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, zpracovat Strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury a aktualizovat ji nejméně jednou za 4 roky. Ministerstvo vnitra předkládá Strategii vládě, která ji následně schvaluje svým usnesením. Zároveň předloží Strategii Evropské komisi do tří měsíců od jejího schválení k jejímu posouzení. Cílem tohoto dokumentu je centrální stanovení postupů k zajištění kontinuálního poskytování základních služeb v České republice. 
Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucího nařízení vlády a je proto podkladem k další diskuzi. Může se měnit a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu.


Strategie bude obsahovat následující oblasti:
a) strategické cíle a priority za účelem posílení celkové odolnosti subjektů kritické infrastruktury s přihlédnutím k přeshraniční a meziodvětvové jednostranné i vzájemné závislosti,
b) správní rámec pro naplnění strategických cílů a priorit, včetně popisu úlohy a odpovědností různých orgánů, subjektů kritické infrastruktury a dalších stran zapojených do provádění této strategie, 
c) popis opatření nezbytných k posílení celkové odolnosti kritických subjektů, včetně popisu posouzení rizik podle článku 5 směrnice CER, v případě České republiky se bude jednat o odkaz na Posouzení rizik ČR, které se zpracovává podle krizového zákona,
d) popis postupu, jak jsou určovány subjekty kritické infrastruktury,
e) popis procesu podpory subjektů kritické infrastruktury, včetně opatření na posílení spolupráce mezi veřejným sektorem na jedné straně a soukromým sektorem a veřejnými a soukromými subjekty na straně druhé,
f) seznam hlavních orgánů a příslušných zúčastněných stran jiných než subjektů kritické infrastruktury zapojených do provádění strategie,
g) rámec politik pro koordinaci mezi příslušnými orgány podle této směrnice (dále jen „příslušné orgány“) a Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost podle směrnice (EU) 2022/2555 pro účely sdílení informací o kybernetických bezpečnostních rizicích, kybernetických hrozbách a kybernetických incidentech, stejně jako o jiných než kybernetických rizicích, hrozbách a incidentech a výkonu úkolů v oblasti dohledu, a
h) popis již zavedených opatření, jejichž cílem je usnadnit malým a středním podnikům plnění povinností ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(31), které dotčený členský stát určil jako subjekty kritické infrastruktury.


3. Vyhláška o náležitostech a zpracování plánu odolnosti, posouzení rizik a obsahu a rozsahu opatření k zajištění odolnosti 
Vyhláška Ministerstva vnitra navazuje na několik ustanovení v návrhu zákona o kritické infrastruktuře a stanovuje podrobnosti ke zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, jím přijímaným opatření k zajištění odolnosti a specifika pro oblast ověřování spolehlivosti. Subjekt kritické infrastruktury má povinnost zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury do 9 měsíců a plán odolnosti do 10 měsíců od doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, aktualizace obou dokumentů se následně provádí minimálně každé čtyři roky. Obsah dokumentace, včetně rozsahu opatření, vychází téměř výhradně z obsahu směrnice CER.
Vzhledem k narůstajícímu riziku, že pracovníci subjektu kritické infrastruktury nebo jeho významného dodavatele zneužijí například svá přístupová práva v rámci organizace subjektu kritické infrastruktury k poškození a způsobení škody, jsou v zákoně o kritické infrastruktuře upřesněny podmínky, podle nichž je subjektům kritické infrastruktury umožněno v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k Posouzení rizik ČR podávat žádosti o ověření spolehlivosti u osob, které spadají do určitých kategorií jejich pracovníků. Ze směrnice CER vychází způsob ověřování totožnosti a zjištění trestně-právní bezúhonnosti formou výpisu z rejstříku trestů. V rámci národní regulace je ve zvláštních případech využit institut citlivé činnosti.
Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucí vyhlášky a je proto podkladem k další diskuzi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu.

Ministerstvo vnitra podle § 13 odst. 6 a § 15 odst. 2 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) stanoví náležitosti a způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a obsah a rozsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury
Posouzení rizik
V případě posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury budou zohledněna veškerá příslušná přírodní rizika a rizika způsobená člověkem, která by mohla zapříčinit incident, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí, hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb. Posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury zohlední i míru závislosti jiných odvětví stanovených v příloze na základní službě poskytované subjektem kritické infrastruktury a míru závislosti subjektu kritické infrastruktury na základních službách poskytovaných subjekty v těchto jiných odvětvích, a to v příslušných případech včetně odvětví v sousedních členských státech a případně třetích zemích. Základem pro posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury by pak mělo být posouzení rizik České republiky, které bude zpracovávané podle návrhu novely krizového zákona. Zároveň, pokud subjekty kritické infrastruktury provedly jiná posouzení rizik nebo vypracovaly dokumenty podle povinností stanovených v jiných právních předpisech, které jsou relevantní pro posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, mohou tato posouzení a dokumenty použít ke splnění požadavku na zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury. 
Plán odolnosti a opatření k zajištění odolnosti
V plánu odolnosti subjektu kritické infrastruktury budou rozpracována a popsána technická, bezpečnostní a organizační opatření, která jsou vhodná a přiměřená rizikům, jimž subjekt kritické infrastruktury čelí, a to za účelem předcházení incidentům, zajištění odolnosti a řízení kontinuity činnosti. Konkrétně bude v rámci plánu odolnosti řešeno předcházení vzniku incidentů, zajištění přiměřené fyzické ochrany kritické infrastruktury, dále opatření zaměřená na odezvu a odolávání důsledkům incidentu a jejich zmírňování. Součástí budou také opatření související se zotavením subjektu kritické infrastruktury z následků incidentu a to včetně opatření pro zajištění kontinuity činnosti. Součástí opatření k řízení rizik bude plánování věcných zdrojů a dalších nástrojů, ke kterému je subjekt oprávněn podle § 13 odst. 3 zákona.
Obsahem plánu odolnosti dále budou opatření týkající se řízení bezpečnosti zaměstnanců a to i ve vazbě na mechanismus ověřování spolehlivosti. Spolu s personálními opatřeními budou také řešena opatření k zajištění odborné přípravy zaměstnanců a zvyšování povědomí o přijatých opatřeních a možných rizicích. Stejně jako u posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, i v případě plánu odolnosti může subjekt kritické infrastruktury ke splnění požadavku na zpracování plánu odolnosti použít obdobnou dokumentaci zpracovávanou podle povinností stanovených v jiných právních předpisech, která je relevantní pro plán odolnosti.
Struktura a obsah plánu odolnosti nad rámec stanovený směrnicí CER bude vycházet i z plánu kontinuity podnikání podle ISO 22301.
Opatření k zajištění odolnosti, které vycházejí ze zákona, budou rozpracována následujícím způsobem:
a) opatření k řízení rizik, 
b) opatření pro zajištění kontinuity činnosti,
c) opatření odezvy na incidenty,
· součástí plánování věcných zdrojů podle § 13 odst. 3
d) opatření fyzické bezpečnosti,
e) opatření k řízení bezpečnosti pracovníků, a
f) opatření k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.

4. Vyhláška k podrobnostem hlášení incidentů
Vyhláška Ministerstva vnitra navazuje na několik ustanovení v novém Zákoně o kritické infrastruktuře a stanovuje mechanismus pro oznamování incidentů, který by příslušným orgánům umožnil na incidenty reagovat rychle a odpovídajícím způsobem a mít komplexní přehled o dopadu, povaze, příčinách a možných důsledcích incidentů, které subjekty kritické infrastruktury řeší. Náležitosti hlášení incidentů, včetně dokumentace s tím spojené, vychází téměř výhradně z obsahu směrnice CER.
Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucí vyhlášky a je proto podkladem k další diskuzi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu.
Ministerstvo vnitra podle § 19 odst. 5 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) stanoví parametry incidentu, který podléhá hlášení, podrobnosti rozsahu hlášených informací, způsob předávání informací o incidentu, podrobnosti k prvotnímu hlášení a závěrečné zprávě. 
Součástí této vyhlášky bude stanovení prahových hodnot dopadu na poskytování základní služby sloužících k identifikaci incidentu. Ukazatelem pro určení těchto prahových hodnot bude kritérium významnosti u každé základní služby.
Hlášení incidentu bude primárně probíhat prostřednictvím formuláře v Portálu kritické infrastruktury, do kterého dotčený subjekt kritické infrastruktury zadá požadované informace. Tyto informace by měly obsahovat základní údaje o vzniklém incidentu, jako jsou typ incidentu a čas a místo jeho vzniku, způsobené poškození infrastruktury subjektu kritické infrastruktury a rozsah narušení poskytované základní služby nebo poskytovaných základních služeb. 

Parametry incidentu
Za incident bude považována taková událost, která bude svým rozsahem splňovat parametry incidentu. Parametry incidentu tak budou sloužit k rozlišení incidentů, které budou subjekty povinny hlásit. Zároveň budou definovány prahovými hodnotami těchto údajů: 
· poměrnou částí vůči kritériu významnosti,
· druhem incidentu, 
· zasaženou infrastrukturou,
· předpokládaným počtem uživatelů zasažených narušením, 
· předpokládanou dobu trvání narušení, 
· případným přeshraničním dopadem.
Hlášení a způsob předávání informací o incidentu
Subjekt kritické infrastruktury by měl bez zbytečného odkladu oznamovat Ministerstvu vnitra incidenty, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Hlášení bude obsahovat tyto údaje:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením poskytované základní služby,
b) dobu trvání narušení,
c) území zasažené narušením, a
d) povahu, příčinu a možné důsledky incidentu, včetně informací nezbytných ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu.
V případě, že subjekt kritické infrastruktury není z důvodu řešení incidentu schopen zaslat požadované informace v plném rozsahu, předloží prvotní oznámení nejpozději 24 hodin poté, co se o incidentu dozvěděl. Prvotní oznámení by mělo obsahovat pouze informace, které jsou zcela nezbytné k vyrozumění příslušného orgánu o incidentu, a které subjektu kritické infrastruktury umožňují v případě potřeby požádat o pomoc. 
Hlášení incidentu a veškeré předávání informací o něm bude probíhat primárně prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury. Záměrem je včasné a cílené vyrozumění Ministerstva vnitra a věcně příslušných ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadu o vzniku incidentu.
Prvotní hlášení
Prvotní hlášení slouží k rychlému vyrozumění o vzniku incidentu. Bude obsahovat pouze informace, které jsou zcela nezbytné k vyrozumění příslušného orgánu o incidentu, a které subjektu KI umožňují v případě potřeby požádat o pomoc. 
Obsah prvotního hlášení incidentu:
· odhadovaný počet a podíl uživatelů zasažených narušením,
· odhadovaná doba trvání narušení,
· přibližný rozsah území zasaženého narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované,
· současná povaha incidentu, 
· předpokládaná příčina vzniku incidentu,
· možné důsledky incidentu,
· informace nezbytné ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu.
Závěrečná zpráva
Závěrečná zpráva o incidentu bude do 30 dnů po předložení prvotního hlášení zaslána prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra, které je bude sdílet s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem. Její podstatou je podrobný popis nastalého incidentu, o kterém bylo Ministerstvo vnitra informováno v prvotním hlášení. Obsahem závěrečné zprávy bude:
· datum a čas vzniku incidentu,
· celkový počet a podíl uživatelů zasažených narušením,
· doba trvání narušení,
· celkový rozsah území zasaženého narušením,
· povaha incidentu, 
· příčina vzniku incidentu,
· přímé důsledky incidentu,
· případný přeshraniční dopad incidentu.
V případě, že incident trvá po dobu delší, než 30 dnů, zašle subjekt kritické infrastruktury tzv. zprávu o pokroku, která bude obsahovat další doplňující informace ve vztahu k prvotnímu hlášení.

5. Vyhláška o Portálu kritické infrastruktury
Vyhláška Ministerstva vnitra navazuje na několik ustanovení v návrhu zákona o kritické infrastruktuře a stanovuje způsob výměny informací mezi zainteresovanými subjekty a současně upravuje technické a procesní náležitosti technického řešení automatizace a elektronizace procesů subjektu kritické infrastruktury, Ministerstva vnitra a věcně příslušných ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo České národní banky, které jsou spojeny s výkonem většiny agend podle nového Zákona kritické infrastruktuře.
Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucí vyhlášky a je proto podkladem k další diskuzi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu.
Ministerstvo vnitra podle § 20 odst. 9 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) stanoví Formu a způsob zpracování informací, dat, údajů a evidencí vkládaných do Portálu kritické infrastruktury, stejně jako technické a organizační podmínky používání Portálu kritické infrastruktury. 
Přístup do Portálu kritické infrastruktury a jeho následné používání se provádí prostřednictvím webového rozhraní. Portál kritické infrastruktury je neveřejný a přihlašuje se do něj prostřednictvím přidělených přihlašovacích údajů a ověření identity. Portál je modulem tzv. informačního systému krizového řízení a využívá tak jeho infrastruktury a procesy zabezpečení.

Portál bude získávat a zpracovávat informace o poskytovatelích základních služeb potřebné k jejich určení subjektem kritické infrastruktury. Data budou zadávána prostřednictvím formulářů s filtry. Prostřednictvím Portálu budou subjekty určovány a vedena s nimi elektronická komunikace. Portál bude sloužit i k dalšímu plnění povinností subjektů KI a budou v něm vedeny informace, data, údaje nebo evidencí podle § 5 odst. 1 písm. e), § 5 odst. 2, § 6 písm. e), § 8, § 11, § 12, § 18 a § 21. Portál bude rovněž schopen vzájemné dobrovolné komunikace mezi subjekty navzájem a mezi subjekty a věcně příslušnými orgány. 
Vyhláška dále stanoví formální náležitosti vybraných úkonů podle Zákona o kritické infrastruktuře, zejména pak podobu formulářů.


Část druhá

Návrh tezí nařízení vlády k provedení zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
Jedná se o teze nařízení, jehož přesná podoba bude dále projednávána a modifikována v rámci přípravy tohoto podzákonného předpisu. 
Toto nařízení vlády je vydáváno na základě zmocnění uvedeném v § 40 krizového zákona a nahradí nařízení vlády č. 462 ze dne 22. listopadu 2000 k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády bude upravovat
1. Obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizových plánů, karty obce, plánů krizové připravenosti a karty subjektu.
Nařízení vlády bude definovat obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování jak nově zpracovávané dokumentace podle krizového zákona (např. krizový plán ČR), tak dokumentace, která je již zpracovávána (např. krizový plán kraje), avšak na základě zkušeností z aplikační praxe je třeba tuto dokumentaci více zjednodušit a přiblížit potřebám jejího využití při přípravě a řešení krizových situací.
Nově bude zpracováván krizový plán ČR. Tento dokument na národní úrovni bude zejména stanovovat komunikační a informační toky na ústřední úrovni (případně předávání informací na další úrovně), opatření pro řešení krizových situací identifikovaných v posouzení rizik ČR a stanovení gestorů za jejich provedení.  Posouzení rizik bude identifikovat hrozby pro ČR a bude obsahovat analýzu těchto rizik a jejich hodnocení (v současnosti je obdobným dokumentem Analýza hrozeb pro Českou republiku, kterou schválila vláda usnesením č. 369 ze dne 27. dubna 2016). S ohledem na nové požadavky z úrovně Evropské unie (např. Směrnice CER), je třeba tuto analýzu dále rozšířit zejména o podrobnější zhodnocení dopadů na subjekty kritické infrastruktury a také o zohlednění meziodvětvových závislostí.
Krizový plán ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizový plán kraje, krizový plán obce s rozšířenou působností jsou dokumenty, které jsou již zpracované a jejichž obsahové náležitosti a způsob zpracování upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Zde se předpokládají pouze dílčí úpravy obsahu této dokumentace, které vychází ze zkušeností z aplikační praxe.
Nově zpracovávaným dokumentem je karta obce. Nařízení vlády stanoví obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování této dokumentace, kterou bude zpracovávat obecní úřad za metodické pomoci obecního úřadu obce s rozšířenou působností a je primárně určena pro starostu dané obce. Jedná se o stručný dokument – kartu, která bude pomůckou pro starostu , a bude obsahovat základní údaje potřebné pro řešení mimořádných událostí či krizových situací na území obce (např. základní přehled rizik na území, důležité kontakty a potřebné postupy apod.). Za účelem jednotnosti zpracování této dokumentace bude vytvořen jednotný vzor.
Plán krizové připravenosti krajského úřadu a plán krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností je dokument, který slouží k zajištění vlastního fungování a plnění potřebných úkolů příslušných úřadů za mimořádných událostí a krizových situací. Nařízení vlády stanový základní obsahový rámec tohoto dokumentu a způsob jeho zpracování.
Právnické a podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu podle § 29 odst. 1 krizového zákona, jsou nově povinny zpracovávat kartu subjektu. Jedná se o dokumentaci, která nahradí původně zpracovávaný plán krizové připravenosti. Karta subjektu bude stručnějším dokumentem, ve kterém bude především stanoveno, jaký úkol z krizového plánu subjekt plní a jakým způsobem jej bude zajišťovat, popř. zdali má nějaké požadavky na orgány krizového řízení, bez nichž není možné opatření plnit. Obsahovat bude také výpis z přehledu možných zdrojů rizik z analýzy ohrožení kraje a dopadů na činnost subjektu. 
2. Nařízení vlády stanoví minimální obsah činnosti bezpečnosti rady kraje a bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností a také základní složení těchto orgánů a také minimální obsah činnosti krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností a také základní složení těchto orgánů. Nařízení také stanoví základní požadavky na krizový štáb obce. Reflektována bude identifikovaná potřeba zajištění určité míry adaptability složení těchto orgánů ve specifických podmínkách jednotlivých územně samosprávných celků. Nově bude definována role sekretariátu těchto orgánů, čímž dojde zároveň ke sjednocení základní struktury krizových štábů krajů a obcí s rozšířenou působností s ústředním krizovým štábem.

3. Nařízení vlády dále stanoví formu, obsah a rozsah odborné přípravy pro zajištění odborné přípravy na krizové situace a jejich řešení u ministrů, vedoucích jiných ústředních správních úřadů, hejtmanů, starostů, členů bezpečnostních rad a krizových štábů krajů, členů bezpečnostních rad a krizových štábů obcí s rozšířenou působností a právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje a pravidla a postup při zpracování vyhodnocení provedené odborné přípravy.