Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VI.
Platné znění části zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 4b
	(1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace, k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy.
	(2) Správa na základě požadavku věcně příslušného ústředního správního úřadu poskytne bezúplatně hmotné rezervy k užívání nebo je předá do spotřeby nebo trvalého využití příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému, subjekt kritické infrastruktury nebo Armáda České republiky, k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací.
	(3) Souhlas s použitím pohotovostních zásob k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vydává vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, po dohodě s předsedou Správy. Pohotovostní zásoby mohou být bezúplatně poskytnuty příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armády České republiky. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce oprávněn poskytnout bezúplatně k užívání fyzické nebo právnické osobě nebo organizační složce státu.
	(4) Předseda Správy může na základě žádosti hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností rozhodnout o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Zásoby pro humanitární pomoc mohou být poskytnuty hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, kteří zajišťují jejich přidělení fyzickým osobám.
	(5) Poskytnuté státní hmotné rezervy, s výjimkou těch, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté státní hmotné rezervy pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou, a to za podmínek stanovených vládou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání státních hmotných rezerv neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých státních hmotných rezerv se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.
	(6) Pro použití a poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací5) se ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) nepoužijí.
* * *
§ 4j

	Správa je oprávněna na základě žádosti věcně příslušného ministerstva nebo věcně příslušného jiného ústředního správního úřadu v souvislosti s řešením významného narušení poskytování základní služby poskytnout pro potřeby subjektu kritické infrastruktury v jeho věcné působnosti v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit nebo nahradit Správě bezodkladně po zvládnutí významného narušení základní služby, nejdéle však do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze se souhlasem věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu na základě smlouvy uzavřené se Správou.  Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a §19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.

* * *

Platné znění zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 248/2017 Sb., zákona č. 261/2020 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 427/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 2

	(1) Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona
 
a) přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, 
b) dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití, 
c) dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce, 
d) se podílí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, 
e) se podílí na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení, 
f) se podílí na prevenci kriminality v obci, 
g) provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích5) v obci, 
h) odhaluje přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce, 
i) poskytuje za účelem zpracování statistických údajů Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) na požádání údaje o obecní policii.

	(2) Pokud obecní policie plní úkoly podle odstavce 1 jako ostatní složka integrovaného záchranného systému podle zákona o integrovaném záchranném systému, může se strážník podílet na provádění záchranných a likvidačních pracích pouze tehdy, je-li

a) k tomu vycvičen a vybaven, 
b) to nezbytné pro ochranu života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku a 
c) k tomu určen osobou, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1.


* * *

Platné znění části zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 88/2023 Sb. a zákona č. 202/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 4b
Digitální technická mapa kraje
(1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti.
(2) Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
(3) Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné.
(4) Obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o
a) druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území,
b) umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území.
(5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v digitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy.
(7) Údaje do digitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů13), a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. a) je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena odpovědnost editora podle věty druhé.
(8) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy kraje. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně poté, co mu budou předány podklady pro její zápis.
(9) Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle odstavce 4 písm. b), předá stavebník14) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) správci digitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů.
(10) Údaje digitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují každému. Údaje z neveřejné části se poskytují
a) orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti,
b) vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury v rozsahu nezbytném pro zajištění provozu, údržby, obnovy a rozvoje této infrastruktury a
c) osobám, o nichž to stanoví jiný právní předpis.
(11) Údaje o kritické infrastruktuře, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře se v digitální technické mapě vedou tak, aby byly požadavky na vyloučení nebo omezení respektovány. Bližší podmínky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5
Poskytování výsledků zeměměřických činností
	(1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí bezplatně jako otevřená data16). To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.
	(2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví úplatu za ně.
	(3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty.
	(4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud
a) požadované údaje neexistují,
b) údaje jsou požadovány v jiné formě, než jaká je pro jejich poskytnutí stanovena prováděcím právním předpisem,
c) nebyla uhrazena úplata za jejich poskytnutí, nebo
d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15).
	(5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření.
***


Platné znění části zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 241/2022 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 11
Další omezení práva na informace
	(1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:
a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím,
c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a),
d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20), 
f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury[footnoteRef:1]22)účinnost opatření při přípravě a zajišťování obrany státu před vnějším napadením, nebo [1: 22) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

f) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení.
	(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), nebo
d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému18).
	(3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.
	(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,
b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací,
d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
f) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů.
	Ustanovení zvláštních zákonů13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena.
	(5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení
a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a),
b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c),
c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo
d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19).
	Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno.
	(6) Povinný subjekt neposkytne informaci 
a) o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.
b) o činnosti poskytovatele základní služby podle zákona o odolnosti kritické infrastruktury nebo subjektu kritické infrastruktury anebo opatřeních k zajišťování nebo zvyšování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, pokud by její poskytnutí
1. ohrozilo práva těchto nebo jiných osob, 
2. ohrozilo poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury, nebo 
3. ohrozilo zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.
* * *

Platné znění části zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 4
Složky integrovaného záchranného systému
	(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen "hasičský záchranný sbor"), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany3), poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky.
	(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví4), havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).
	(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou na základě uzavřené dohody o plánované pomoci na vyžádání podle § 21 ozbrojené síly, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, obecní policie32), ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví4), poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27), havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
	(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27). Pokud poskytovatelé zdravotních služeb uvedení ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje a stanou se ostatními složkami integrovaného záchranného systému i pro období mimo krizový stav.
	(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27) a nemají uzavřenou dohodu o plánované pomoci na vyžádání podle § 21.
	(4) Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky.
	(5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.5)
	(6) Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací.
	(7) Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomoci jinému kraji o tom informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému kraje se rozumí požární poplachový plán kraje vydaný podle zvláštního právního předpisu.3)
	(8) Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky integrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systému na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu.6)
	(9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu.7)
§ 5
Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému
	(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
	(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou Krajské operační a informační středisko zřízené hasičským záchranným sborem kraje[footnoteRef:2]2) a Národní operační a informační středisko zřízené Ministerstvem vnitra[footnoteRef:3]2). [2: 2) Zákon č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky a o změněn některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů.]  [3: ] 

	(2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou povinna
a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,
b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle § 19 odst. 3,
c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce,
d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného záchranného systému.
	(3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou oprávněna
a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného záchranného systému podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému nebo podle požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, hejtmana, starosty obce s rozšířenou působností nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných a likvidačních prací,
b) vyžadovat a organizovat pomoc (§ 20), osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu (§ 19),
c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.8)
	(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému,
b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systému, způsob jejího zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového plánu integrovaného záchranného systému.
§ 7
Ministerstvo vnitra
	(1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti11)
a) přípravy na mimořádné události, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,
b) zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí; humanitární pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a materiální zdroje.
	(2) Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v odstavci 1
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů12) (dále jen "podnikající fyzické osoby"),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr vnitra,
d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného systému,
e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,
f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění a systém veřejné výstrahy podle jiného právního předpisu29), stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení,
g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a pro přípravu složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
h) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury28) a uplatňuje vyjádření pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska ochrany obyvatelstva,
i) stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů (dále jen "stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany"),
j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.,
k) plní roli kontaktního místa a organizuje síly a prostředky a další osoby v rozsahu nezbytném pro zajištění plnění úkolů České republiky v rámci mezinárodní záchranné operace nebo humanitární pomoci a
l) poskytuje dotace složkám integrovaného záchranného systému.
	(3) Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, jestliže
a) mimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je nutná koordinace záchranných a likvidačních prací nad rámec příhraničních styků, nebo
b) mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu (§ 19) vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo
c) o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obce s rozšířenou působností nebo hejtman.
§ 8
Ministerstvo zdravotnictví
	(1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil, nebo je-li to nutné z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví.
	(2) Při koordinaci podle odstavce 1 je poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče povinen uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví.
	(3) Ministerstvo zdravotnictví odpovídá v okruhu své působnosti za výběr a metodické řízení přípravy zdravotnických pracovníků a za výběr prostředků pro mezinárodní záchranné operace a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.
§ 9
Ministerstvo dopravy a spojů
	(1) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby správních úřadů a základních složek integrovaného záchranného systému celostátní informační systém pro záchranné a likvidační práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen "dopravní informační systém").
	(2) Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu dopravy a spojů poskytnout potřebné podklady a údaje pro účely dopravního informačního systému před každým provedením přepravy nebezpečných věcí v silniční, železniční, letecké a vnitrozemské vodní dopravě. Údaje z dopravního informačního systému se použijí jen pro účely stanovené tímto zákonem.
	(3) Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí ochranu poskytnutých informací a údajů, jejichž případné zneužití by mohlo vést k ohrožení zdraví, života, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob.
	(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení dopravního informačního systému a obsah a rozsah podkladů a údajů poskytovaných pro účely dopravního informačního systému.
Orgány kraje
§ 10

	(1) Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. 
 
	(2) Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1 
 
a) organizuje součinnost mezi obecními úřady obcí s rozšířenou působností a dalšími správními úřady a obcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17), 
 
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje, 
 
c) sjednocuje postupy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstva, 
 
d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje (dále jen "havarijní plán kraje"), 
 
e) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje, 
 
f) spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu,13) 
 
g) uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
 
	(3) Pokud zóna havarijního plánování8) zasahuje území více než jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen "vnější havarijní plán"). V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází. 
 
	(4) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je krajský úřad oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu.6) 
 
	(5) Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský záchranný sbor kraje zřízený podle zvláštního zákona.2) Ten pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací dále 
 
a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného záchranného systému, 
 
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v přípravě složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení, 
 
c) zabezpečuje varování a vyrozumění, 
 
d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra, 
 
e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření, 
 
f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, 
 
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc, 
 
h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany, 
 
i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji, 
 
j) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události. 
 
	(6) Hasičský záchranný sbor kraje je v rozsahu stanoveném § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona o požární ochraně dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle jiného právního předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstva31). 
 
	(7) Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním 
 
a) dokumentace 
1. pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace, 
2. pro provádění stavby, 
3. pro rámcové povolení, 
4. ke změně dokončené stavby, 
 
b) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby. 
 
	(8) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 7 je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva. 
 
	(9) Hasičský záchranný sbor kraje kontroluje před uvedením stavby do užívání dodržení podmínek ochrany obyvatelstva. 
 
	(10) Při určení příslušnosti nadřízeného správního orgánu ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 6 hasičským záchranným sborem kraje se postupuje obdobně podle § 31 odst. 5 zákona o požární ochraně. 
 
	(11) Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné události.
Orgány s působností na území kraje
§ 10
(1) Hasičský záchranný sbor kraje zajišťuje přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva na území kraje, přičemž za tímto účelem zejména
a) organizuje součinnost mezi orgány územních samosprávných celků, územními správními úřady a obcemi, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) sjednocuje postupy orgánů územních samosprávných celků, územních správních úřadů a obcí v oblasti ochrany obyvatelstva,
d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací (dále jen "havarijní plán kraje"),
e) zpracovává ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo krajskými úřady plán k provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování, stanovené podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:4]32) (dále jen "vnější havarijní plán"). V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události hasičský záchranný sbor kraje, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází, [4: 32) Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).] 

f) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému,
g) spolupracuje s krajským úřadem a s obecními úřady obcí s rozšířenou působností při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje a povodňových plánů obcí s rozšířenou působností podle zvláštního právního předpisu13), a
h) zpracovává a uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.
(2) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje za podmínek zajištění ochrany údajů oprávněn využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu.6)
(3) Pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací hasičský záchranný sbor kraje dále
a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného záchranného systému,
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v přípravě složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost,
c) zabezpečuje varování a informování,
d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,  
e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji,
j) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska požární ochrany, integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události a
k) seznamuje kraj, obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení obyvatel a připravenými záchrannými a likvidačními pracemi.
(4) Hasičský záchranný sbor kraje je v rozsahu stanoveném § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona upravujícího požární ochranu dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle zákona upravujícího stavební řízení[footnoteRef:5]30) z hlediska ochrany obyvatelstva31). [5: 30) ) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.] 

(5) Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním 
a) dokumentace
1. pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
2. pro provádění stavby,
3. pro rámcové povolení,
4. ke změně dokončené stavby,
b) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby.
(6) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 5 je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva.
(7) Hasičský záchranný sbor kraje kontroluje před uvedením stavby do užívání dodržení podmínek ochrany obyvatelstva.
(8) Při určení příslušnosti nadřízeného správního orgánu ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 4 hasičským záchranným sborem kraje se postupuje obdobně podle § 31 odst. 6 zákona upravujícího požární ochranu.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu.
§ 10a
Orgány kraje poskytují součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje zřízenému podle zvláštního zákona2) při zajištění přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva na území kraje podle § 10 a podílejí se na plnění stanovených úkolů, zejména vyplývajících z havarijního plánu kraje, poplachového plánu integrovaného záchranného systému, povodňového plánu kraje a vnějšího havarijního plánu. Kraj se podílí na financování těchto úkolů. 

§ 11
Hejtmana) organizuje integrovaný záchranný systém na úrovni kraje, 
b) koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností, právnickými a fyzickými osobami, 
 
c) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman použít krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu,6) 
 d) schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.
§ 11
Hejtman
a) koordinuje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány územních samosprávných celků, územních správních úřadů, právnickými a fyzickými osobami,
b) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu a požádal hejtmana o koordinaci, nebo jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností, který byl k tomu vyzván velitelem zásahu, anebo jej o to požádal velitel zásahu s ohledem na dopad mimořádné události na území kraje. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman použít krizový štáb kraje zřízený podle jiného právního předpisu6),
c) schvaluje havarijní plán kraje a poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje a vnější havarijní plány, pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více než jednoho správního obvodu obce s rozšířenou působností,
d) uzavírá za kraj dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak.

§ 12
Obecní úřad obce s rozšířenou působností 
	(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu státní správy kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. 
 	(2) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností uvedené v odstavci 1 plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a přípravu záchranných a likvidačních prací dále 
 a) plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra, 
 b) organizuje součinnost mezi obecním úřadem obce s rozšířenou působností a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemi, 
 c) pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací vykonává obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7, 
 d) za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje, 
 e) seznamuje ostatní obce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi, 
 f) zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu8) a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností, 
 g) spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, 
 h) zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17), 
 i) uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systému a ochraně obyvatelstva při přípravě na mimořádné události. 
 	(3) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu.
§ 12
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Obecní úřad obce s rozšířenou působností kromě úkolů uvedených v § 15 poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zajištění připravenost správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva podle § 10 a podílí se na plnění stanovených úkolů, zejména vyplývajících z havarijního plánu kraje, poplachového plánu integrovaného záchranného systému, povodňového plánu kraje a vnějších havarijních plánů. Obec s rozšířenou působností se podílí na financování těchto úkolů.
§ 20
Oprávnění vyžadovat pomoc
	(1) Ministerstvo vnitra vyžaduje pomoc podle ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému prostřednictvím operačního a informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného sboru Národního operačního a informačního střediska zřízeného Ministerstvem vnitra2); pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných prostředků nebo činností složek integrovaného záchranného systému pro účely záchranných a likvidačních prací, v případě ostatních složek integrovaného záchranného systému se takto realizuje plánovaná pomoc na vyžádání (§ 21). 
 	(2) Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují pomoc podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje. Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje. 
 	(3) Velitel zásahu vyžaduje pomoc přímo u velitelů a vedoucích složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu, v ostatních případech vyžaduje pomoc prostřednictvím místně příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému. 
 	(4) Pro provádění záchranných a likvidačních prací na území České republiky vyžaduje Ministerstvo vnitra zahraniční pomoc po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje její využití, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
 	(5) Hejtman je oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního celku sousedního státu a připravovat její využití pro provádění záchranných a likvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
 	(6) Starosta obce při výzvě k poskytnutí věcné pomoci postupuje při evidenci poskytnutého věcného prostředku podle zvláštního právního předpisu.6) Jde-li o poskytnutí věcné pomoci na základě výzvy velitele zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný prostředek poskytla, identifikační údaje tohoto prostředku a údaje o době a účelu využití vyžádaného prostředku.
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci
	(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací.
	(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku.
	(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku.
	(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze samostatné činnosti22) osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23)
	(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.24)
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo poskytnutí pomoci
	(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci s výjimkou pomoci poskytnuté dobrovolně bez výzvy, náleží fyzické nebo právnické osobě peněžitá náhrada, která se poskytuje nejpozději do 6 měsíců ode dne ukončení záchranných prací a likvidačních prací. 
	(2) Peněžitá náhrada za omezení vlastnického práva náleží ve výši odpovídající míře, v jaké byl majetek fyzické nebo právnické osoby při mimořádné události dotčen při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné mimořádné události.
	(3) Za poskytnutí věcné pomoci přísluší peněžitá náhrada ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
	(4) Za výkon osobní pomoci přísluší peněžitá náhrada ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě, za vykonání stejné nebo obdobné práce. Spočívá-li výkon osobní pomoci v činnosti, která není mzdou zpravidla ohodnocována, poskytuje se peněžitá náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí stejné nebo obdobné služby.
	(5) Nárok na peněžitou náhradu se promlčí za 3 roky ode dne ukončení zásahu, v němž k vzniku nároku na peněžní náhradu došlo.
(6) Stát je oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžitou náhradu, po osobě, která zapříčinila mimořádnou událost. 
§ 29a
Uplatnění nároku na peněžitou náhradu
	(1) Peněžitou náhradu stát poskytuje prostřednictvím hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytnuta nebo bylo vlastnického právo omezeno. Nelze-li příslušný hasičský záchranný sbor kraje podle věty první určit, poskytuje peněžitou náhradu Ministerstvo vnitra. 
	(2) Peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě žádosti vlastníka. Uplatnění žádosti u příslušné organizační složky státu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.
	(3) Peněžitou náhradu za poskytnutí pomoci je příslušná organizační složka státu povinna vyplatit i bez uplatnění tomu odpovídajícího nároku fyzickou nebo právnickou osobou. 
	(4) Pokud nárok na peněžitou náhradu u příslušné organizační složky státu fyzická nebo právnická osoba uplatní, je tato povinna ji projednat do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku, nejpozději však v době stanovené v § 29 odst. 1 zákona. Byl-li nárok na peněžitou náhradu uplatněn u nepříslušné organizační složky státu, postoupí jej tato bez zbytečného odkladu příslušné organizační složce státu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou zachovány.
	(5) Je-li pro posouzení nároku na peněžitou náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci příslušné organizační složce státu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
	(6) Domáhat se peněžité náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok v době stanovené v § 29 odst. 1 tohoto zákona nebo době určené podle odstavce 4 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.

§ 30
Náhrada škody
	(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii.
	(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
	(3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů25), pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.
	(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době vzniku škody.
	(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
	(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.
	(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie.
§ 30
Náhrada újmy
	(1) Stát nahradí újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě složkou integrovaného záchranného systému nebo orgánem koordinujícím záchranné a likvidační práce v příčinné souvislosti se záchrannými nebo likvidačními pracemi nebo cvičením podle tohoto zákona. 
	(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě nebo zdraví fyzické osoby a skutečná škoda. 
	(3) Újma na životě nebo zdraví i skutečná škoda se hradí v penězích. Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této újmy nevznikl již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a neposkytuje se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním, zejména porušením povinnosti stanové právním předpisem, krizovým opatřením nebo přímým pokynem orgánu krizového řízení, podílela na jejím vzniku. Ustanovení § 393 zákoníku práce tím není dotčeno.
	(4) Osobou oprávněnou k uplatnění nároku na skutečnou škodu je pouze osoba, jíž skutečná škoda nahraditelná podle tohoto zákona vznikla.
	(5) Nárok na náhradu újmy na životě nebo zdraví i skutečné škody je oprávněna fyzická nebo právnická osoba uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o ní dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak její právo na náhradu zaniká. 
	(6) Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik. 
	(7) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu vyplacenou podle tohoto zákona, po osobě, která svým protiprávním jednáním zapříčinila vznik újmy na životě nebo zdraví či skutečné škody, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody.
	(8) Základní složky integrovaného záchranného systému mohou požadovat uhrazení nákladů, které jim vznikly v souvislosti s prováděním záchranných a likvidačních prací, po osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik.
	(9) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazených při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky. Věta první a druhá se nepoužije, pokud je škoda hrazena podle právních předpisů upravujících služební poměry[footnoteRef:6].  [6:  ] 

§ 30a
Uplatnění nároku na náhradu újmy
	(1) Jednotlivé nároky na náhradu podle § 30 tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba vždy uplatňuje u toho úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, bez jejíhož vzniku by k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, nedošlo. 
	(2) Pokud by mohl být postupem podle odstavce 1 nárok na náhradu uplatněn u více hasičských záchranných sborů kraje, případně nelze vůbec určit, u kterého hasičského záchranného sboru kraje by měl být takový nárok na náhradu uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s adresou místa pobytu nebo sídlem na území České republiky u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu má adresu místa pobytu nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. 
	(3) Příslušný úřad vyplácí přiznanou náhradu do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku. Byl-li nárok na náhradu uplatněn u nepříslušné organizační složky státu, postoupí jej tato bez zbytečného odkladu příslušné organizační složce státu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou v tomto případě zachovány. 
	(4) Je-li pro posouzení nároku na náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento orgán veřejné moci příslušné organizační složce státu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
	(5) Uplatnění nároku na náhradu postupem podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
§ 31
Finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému
	(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.
	(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, finanční zabezpečení ostatních složek integrovaného záchranného systému zařazených do ústředního poplachového plánu a do poplachového plánu kraje, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra, kraj a obec v návrhu svého rozpočtu.
	(2) Náklady spojené s hrazením náhrad podle § 29 až § 30a zákona hradí stát z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu Ministerstva vnitra v rozpočtové kapitole Ministerstvo vnitra. K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných záchranných a likvidačních prací může být použita rezerva finančních prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa.
	(3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami integrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému v případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací.
	(4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen.
§ 31a
Finanční zabezpečení vybraných složek integrovaného záchranného systému
	(1) Ministerstvo vnitra poskytuje právnickým osobám, které nejsou zřizovány státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, dotace k zabezpečení činnosti ostatní složky integrovaného záchranného systému zařazené do ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému na základě dohod o plánované pomoci na vyžádání uzavřených mezi Ministerstvem vnitra a právnickou osobou, pokud uzavřou dohodu o poskytnutí dotace[footnoteRef:7]32). [7: 32) § 17 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 367/2017 Sb.] 

	(2) Dotace se poskytuje k financování výdajů souvisejících s běžným provozem právnické osoby a s připraveností a plněním úkolů ostatní složky integrovaného záchranného systému v rozsahu stanoveném v příslušné dohodě o poskytnutí plánované pomoci a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému.
	(3) Žádost o poskytnutí dotace na následující kalendářní rok předkládá právnická osoba Ministerstvu vnitra do 30. dubna.
	(4) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje:
a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
b) požadovanou částku,
c) účel, na který mají být finanční prostředky použity,
d) období, za které mají být finanční prostředky použity, 
e) informace o identifikaci osob jednajících v zastoupení právnické osoby s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě smluvního zastoupení, 
f) údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
g) zprávu o využití dotace poskytnuté podle tohoto zákona za nejbližší kalendářní rok předcházející žádosti o dotaci,
h) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok, jestliže jí povinnost jejího sestavení stanoví jiný právní předpis,
i) finanční plán k zabezpečení financování v následujícím kalendářním roce v rozsahu,
1. výdajů v souvislosti s připraveností na plnění úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
2. výdajů v souvislosti s plněním úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
3. výdajů v souvislosti s běžným provozem právnické osoby s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
j) střednědobý výhled výdajů podle předchozího písmene v druhém až pátém kalendářním roce od podání žádosti o poskytnutí dotace.
	(5) Dohoda o poskytnutí dotace obsahuje zejména:
a) činnosti, na které se dotace poskytuje,
b) období, na které se dotace poskytuje,
c) výši, v které se dotace poskytuje,
d) identifikaci bankovního spojení právnické osoby,
e) dobu, do které Ministerstvo vnitra dotaci poskytne a
f) ujednání o vrácení dotace v plné či úměrné výši v případě porušení podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta, povinnosti stanovené právním předpisem nebo nastání skutečností uvedených v § 15 odst. 1 rozpočtových pravidel.
	(6) Ministerstvo vnitra uzavře dohodu o poskytnutí dotace do 30. června nebo informuje právnickou osobu o důvodech neuzavření smlouvy.
	(7) Jestliže Ministerstvo vnitra nebo jiný kontrolní orgán zjistí závažné nedostatky v činnosti právnické osoby, v případě porušení stanovených podmínek, povinnosti stanovené právním předpisem nebo nastání skutečností uvedených v § 15 odst. 1 rozpočtových pravidel, může Ministerstvo vnitra podle charakteru zjištěných skutečností nebo nastalých skutečností od dohody o poskytnutí dotace odstoupit, nedojde-li k dohodě o úměrném snížení výše dotace.
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
	(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou pokut podle § 28 a řízení o náhradě podle § 29 a 30 projednávání přestupků, se nevztahuje správní řád. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
	(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní složky integrovaného záchranného systému i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis26) nestanoví jinak.
§ 35
Zmocňovací ustanovení
	(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 8 písm. a) a b) a § 23 odst. 4.
	(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7 odst. 8 písm. c) až g), § 12 odst. 3§ 10 odst. 11 a § 18 odst. 4 písm. a).
	(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 8 písm. h).
	(4) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b).
* * *


Platné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST PRVNÍ 
HLAVA I 
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 
§ 1
Předmět úpravy 
	(1) Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením,1) a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury34) a odpovědnost za porušení těchto povinností. 

	(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie34) a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury. 
 
§ 2
Vymezení pojmů 
	Pro účely tohoto zákona se rozumí 
a) krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s  
1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo 
1. zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. ochranou kritické infrastruktury, 
2. posilováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), 
b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“),
c) krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob, 
d) pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení, 
e) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, 
f) věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace, 
g) kritickou infrastrukturou prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu35), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu, 
h) evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie, 
i) prvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura36), určené podle průřezových a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury, 
j) ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury, 
k) subjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury, 
l) průřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života, 
m) odvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa. 
g) pracovištěm krizového řízení organizační útvar orgánu krizového řízení, který zajišťuje plnění úkolů při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,
h) hejtmanem hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy,
i) krajským úřadem krajský úřad a magistrát hlavního města Prahy,
j) starostou obce s rozšířenou působností starosta obce s rozšířenou působností a starosta městské části určené Statutem hlavního města Prahy,
k) obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecní úřad obce s rozšířenou působností a úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy,
l) starostou obce starosta obce a v Praze starosta městské části,
m) obecním úřadem obecní úřad a v Praze úřad městské části.

§ 3
Stav nebezpečí 
	(1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. 
	(2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2). 
	(3) Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen "hejtman"). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje. 
	(4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. 
	(5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou. 
	(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. 
	(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje na úřední desce krajského úřadu. Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen, a ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků.
	(7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. 
 
	(8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení. 
	(9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 
 
HLAVA II 
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
DÍL 1
Vláda 
§ 4
	(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury 
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost, 
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7) 
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací, 
d) stanoví průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, 
e) rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. 
	(1) Vláda odpovídá za zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace a jejich řešení. Za tímto účelem
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost,
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu7),
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací,
d) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení.
	(2) Vláda při přípravě zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankou opatření, která se týkají působnosti této banky. 
(3) Vláda při zajišťování připravenosti na krizové situace schvaluje
a) krizový plán České republiky,
b) posouzení rizik České republiky,
c) koncepci vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení.	

§ 5
	Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8) 
a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, 
b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, 
b) vlastnické právo právnických a fyzických osob (§ 29 a 31), pokud jde o omezení práva vlastníka a dalších osob z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí,
c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, 
d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, 
e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění, 
f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací, nebo provádění krizových opatření,
g) právo na ochranu soukromí,
h) právo na ochranu osobních údajů, 
i) vstup na území České republiky cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti.
j) právo na vzdělání a na přípravu k povolání, na výkon činností školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo na výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách.
	§ 6
	(1) Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit 
a) evakuaci osob a majetku z vymezeného území, 
b) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území anebo povinnost setrvání na vymezeném území a zákaz jeho opuštění, 
c) ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky37), 
d) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
e) zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa,
f) povinnost zjišťování skutečností o osobách nebo zpracování osobních údajů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
g) pravidla pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo pro výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách, včetně případného zákazu nebo omezení osobní přítomnosti dětí, žáků, studentů, účastníků vzdělávání, uchazečů nebo absolventů na vzdělávání nebo zkouškách, 
h) pravidla upravující provoz dalších zařízení péče o předškolní děti,
i) zákaz distribuce, prodeje a nabídky zboží, které je z důvodu kontaminace zdravotně či jinak závadné. 
	(2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna 
a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny, 
b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření, 
b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, omezení vstupu a pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky, a stanovit podmínky vstupu osob na území České republiky,
c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
c)  nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence do jiné věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence,
d) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, 
e) nařídit využití hospodářských opatření pro krizové stavy39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu, 
f) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
g) nařídit přednostní zásobování 
1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, 
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření, 
3. prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu, 
f)  nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat,
g) nařídit přednostní zásobování
1. škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, 
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,
3. subjektů kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu k zajištění základní služby podle zákona o odolnosti kritické infrastruktury, nebo 
4. právnických a podnikajících fyzických osob, které plní nebo se podílí na plnění stanovených krizových opatření, a to v nezbytném rozsahu,
h) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí zejména dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě.,
i) stanovit lhůty k učinění úkonu vůči orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jinému orgánu nebo právnické anebo fyzické osobě, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, ke splnění povinnosti v oblasti veřejné správy nebo k provedení úkonu správního orgánu,
j) stanovit dobu platnosti vydaných dokladů, osvědčení a jiných veřejných listin vydaných správním orgánem, 
k) stanovit činnosti v oblasti veřejné správy, jejichž výkon lze v přiměřeném rozsahu a na stanovenou dobu omezit, 
l) stanovit odlišné podmínky pro získávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a odlišné kvalifikační podmínky pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče[footnoteRef:8]56), [8: 56) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
] 

m) rozhodnout o rozšíření oprávněných subjektů, kterým mohou být bezplatně poskytnuty státní hmotné rezervy.
	(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz 
a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu, 
b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami, 
c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí, 
d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, 
e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, 
f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty, 
g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami. 
	(4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci věcné prostředky zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne, a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
	(5) Je-li při nařízení povinnosti zpracování osobních údajů podle odstavce 1 písm. f) nezbytné omezit práva subjektu údajů, stanoví vláda záruky pro ochranu jeho práv a zájmů a upraví další podmínky zpracování.
	(5)(6) Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.
§ 7
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 až 3 oprávněna nařídit zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38).
§ 8
(1) Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 
(2) Je-li krizovými opatřeními uvedenými v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 zasahováno do práv a povinností osob, je vláda povinna v odůvodnění rozhodnutí o krizovém opatření posoudit přiměřenost zásahu do práv, svobod a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob dle rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami.

§ 8a
(1) Je-li to nezbytné pro řešení následků krizové situace, je vláda po dobu 30 dnů ode dne ukončení krizového stavu oprávněna
a) ukládat úkoly správním orgánům k činnostem zmírňujícím následky krizové situace,
b) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění následků krizové situace,
c) stanovit lhůty k učinění úkonu vůči správnímu orgánu, ke splnění povinnosti v oblasti veřejné správy nebo k provedení úkonu správního orgánu anebo prodloužení platnosti vydaných dokladů, osvědčení a jiných veřejných listin vydaných správním orgánem,
d) rozhodnout o bezplatném použití státních hmotných rezerv.
	(2) V případě rozhodnutí Poslanecké sněmovny České republiky o zrušení trvání nouzového stavu4) se odstavec 1 nevyužije.
DÍL 2
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Policie České republiky
§ 9
	(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti. 
	(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v jejich působnosti 
a) zřizují pracoviště krizového řízení, 
b) zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací, (dále jen "krizový plán"); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, 
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, 
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 3, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, 
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů. 
	(3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti 
a) navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra, 
b) vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, 
c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastruktury, 
d) zašlou návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
e) kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,
f) poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích, 
g) poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních. 
	(4) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady 
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, 
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis. 
	(5) Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí právní předpis stanoví 
a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
b) báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol. 

§ 9
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na krizové situace a na jejich řešení v jejich působnosti. Za tímto účelem 
a) zřizují pracoviště krizového řízení, 
b) zpracovávají krizový plán, který schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, 
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, 
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 2, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, 
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům, organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů,
h) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
i) zpracovávají typový plán ve své působnosti na základě posouzení rizik České republiky,
j) kontrolují v mezích své působnosti zajištění připravenosti podřízených územních správních úřadů, organizačních složek státu a příspěvkových organizací na řešení krizových situací,
k) plní úkoly podle krizového plánu České republiky.
(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady 
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, 
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, 
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.
3) Pracoviště krizového řízení zajišťují odbornou přípravu ministrů a vedoucích jiných ústředních správních úřadů pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení a poskytují Ministerstvu vnitra podklady pro zpracování souhrnného vyhodnocení této odborné přípravy.

§ 10
Ministerstvo vnitra
	(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12) 
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, 
b) organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů, 
d) v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, 
e) navrhuje průřezová kritéria, 
f) zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury podle § 4 odst. 1 písm. e), 
g) plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,
h) každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
i) každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury, 
j) zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízení, 
k) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3, 
l) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly. 
(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12) 
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, 
b) organizuje vzdělávání v oblasti krizového řízení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem a jiným ústředním správním úřadem provádí kontrolu krizových plánů krajů, 
d) určuje obsah a rozsah odborné přípravy ministrů, vedoucích jiných ústředních správních úřadů, starostů obcí s rozšířenou působností a starostů obcí pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
e) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu hejtmanů pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
f) za krizového stavu vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, 
g) zpracovává posouzení rizik České republiky,
h) zpracovává krizový plán České republiky,
i) zpracovává koncepci vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení,
j) zpracovává ve spolupráci s ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady plán cvičení orgánů krizového řízení,
k) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje shromažďované podle § 15 odst. 2, 
l) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly.
	(2) Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.13a) Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c), g) až i) a l). 
	(3) Ministr vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení. 
	(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
CELEX 32022L2557
§ 11
Ministerstvo zdravotnictví
	(1) Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno 
a) zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu15); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,
b) koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče, 
c) rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy[footnoteRef:9]39). [9: 39) 39) § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.] 

b) za účelem zajištění poskytování akutní zdravotní péče 
1. ukládat povinnosti poskytovatelům zdravotních služeb, nebo 
2. omezit poskytování zdravotních služeb nebo
c) opatřením obecné povahy stanovit rozsah zdravotních služeb, které lze po dobu trvání krizového stavu poskytovat mimo zdravotnická zařízení, a podrobnosti paušální platby podle odstavce 4. 
(2) Při vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 písm. c) se § 172 správního řádu nepoužije; toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a pozbývá účinků ke dni skončení krizového stavu.
(3) Poskytování zdravotní péče podle odstavce 1 je možné pouze na základě povolení uděleného krajským úřadem. Ustanovení § 11a odst. 2 až 7 a § 11b zákona o zdravotních službách se použijí přiměřeně s tím, že povolení zaniká nejpozději ke dni skončení krizového stavu. Ustanovení § 11a odst. 8 zákona o zdravotních službách se nepoužije.
(4) Zdravotní pojišťovna uzavře s poskytovatelem zdravotních služeb, který je držitelem povolení podle odstavce 3 a má s touto zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dodatek k této smlouvě. Zdravotní služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely v místech podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovny paušální platbou za jeden den poskytování zdravotních služeb. Podrobnosti paušální platby si dohodne zdravotní pojišťovna s poskytovatelem zdravotních služeb v dodatku ke smlouvě podle věty první. Nebudou-li podrobnosti paušální platby dohodnuty v dodatku ke smlouvě podle věty první, použijí se podrobnosti paušálních plateb stanovené Ministerstvem zdravotnictví v opatření obecné povahy podle odstavce 1 písm. c). Ustanovení § 46 odst. 2 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění o výběrovém řízení se nepoužije.

§ 12
Ministerstvo dopravy
	(1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb. 
	(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění. 
§ 12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu
	(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno 
a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, 
b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice. 
	(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury v energetice, poskytuje vládě a Ministerstvu vnitra součinnost pro národní meziresortní i mezinárodní výměnu informací v této oblasti, pro plnění funkce kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a pro podání zprávy Evropské komisi o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie. 
§ 12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu 
	Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno 
a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, 
b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.
§ 12b
Ministerstvo zemědělství 
Ministerstvo zemědělství je v době krizového stavu oprávněno v oblasti zabezpečení výživy obyvatelstva, výroby potravin a v oblasti vodního hospodářství, v oblasti veterinární a rostlinolékařské
a) přijímat po předchozím souhlasu vlády opatření k zajištění základních potřeb obyvatelstva v oblasti produkce potravin a koordinovat potravinářskou výrobu a produkci základních potravin,
b) koordinovat zásobování pitnou vodou na území státu ve spolupráci s kraji a ústředními správními úřady,
c) koordinovat opatření k řešení likvidace hromadných nákaz zvířat a opatření k řešení epifytie na základě vydaných mimořádných veterinárních a rostlinolékařských opatření.
§ 12c
Český telekomunikační úřad
	Český telekomunikační úřad je v době krizového stavu oprávněn přijímat opatření k zachování bezpečnosti, odolnosti a integrity veřejné komunikační sítě nebo důvěrnosti a interoperability veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s cílem neprodleného obnovení poskytování základních služeb v digitálním prostředí.
§ 12d
Správa státních hmotných rezerv
Správa státních hmotných rezerv je v době krizového stavu oprávněna
a) uvolňovat státní hmotné rezervy včetně nouzových zásob ropy a ropných produktů, 
b) zajišťovat koordinaci poskytování věcných zdrojů v systému hospodářských opatření pro krizové stavy,
c) zajišťovat nákup státních hmotných rezerv a centrální nákup majetku nezbytného pro překonání krizové situace pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady. 
§ 12e
Policie České republiky
(1) Policie České republiky zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřním pořádkem a bezpečností. Za tímto účelem Policejní prezidium České republiky, útvary Policie České republiky s celostátní působností a krajská ředitelství policie zejména
a) zřizují krizové štáby,
b) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
c) podle požadavku hasičského záchranného sboru zpracovávají podklady z oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti k řešení krizových situací za účelem jejich zapracování do krizových plánů krajů, 
e) plní úkoly podle krizového plánu České republiky.
(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.
§ 12f
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

(1) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při vyhlášení krizového stavu vyhlašuje opatření k zachování bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru podle zákona o kybernetické bezpečnosti jako krizová opatření.

(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předkládá za stavu ohrožení státu vládě návrhy dalších krizových opatření pro regulaci kybernetického prostoru jako regulační opatření podle zákona o hospodářských opatření pro krizové stavy.
DÍL 3
Česká národní banka
§ 13
	(1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení 
a) zřizuje krizový štáb, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
c) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
d) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky, 
e) projednává přestupky týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3, 
f) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5. 
(1) Česká národní banka za účelem zajištění připravenosti na řešení krizových situací a při jejich řešení ve své působnosti
a) zřizuje krizový štáb, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
c) se podílí na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
d) zpracovává typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky,
e) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
f) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky, 
g) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 6, 
h) se podílí na plnění úkolů podle krizového plánu České republiky,
i) kontroluje v mezích své působnosti právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která zajišťuje plnění opatření z krizového plánu České republiky.
	(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů. 
	(3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky. 
	(4) Česká národní banka k ochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti 
a) navrhuje odvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra, 
b) vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, 
c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
d) kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. 
(4) Ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a d), § 6 odst. 2 písm. h) a i), § 8a písm. a) a c), § 14 odst. 2 písm. f), § 14 odst. 6 a § 29 odst. 7 se na Českou národní banku nepoužijí.

DÍL 4
Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje
§ 14
	(1) Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. 
	(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, 
b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, 
d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3. 
	(3) Hejtman v době krizového stavu 
a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb, 
b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, 
c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace. 
	(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit 
a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace, 
b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
d) přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury, 
e) zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 
f) hlášení přechodné změny pobytu osob, 
g) evakuaci obyvatelstva, 
h) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území. 
	(5) Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží. 
	(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou. 
	(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, 
b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, 
d) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení pro správní území kraje,
e) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje shromažďované podle § 15 odst. 2,
f) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení na území kraje,
g) se účastní odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované Ministerstvem vnitra,
h) plní úkoly stanovené krizovým plánem České republiky.
	(3) Hejtman v době krizového stavu 
a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování sociálních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,
b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, 
c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.,
d) koordinuje poskytování humanitární pomoci,
e) ukládá úkoly k řešení krizové situace na území kraje orgánům obcí s rozšířenou působností a orgánům obcí,
f) koordinuje poskytování zdravotních služeb na území kraje; přitom postupuje v souladu s opatřeními podle § 11 písm. b), jsou-li vydána.
	(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit 
a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace, 
b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat, 
d) přednostní zásobování škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v rozsahu nezbytném pro zajištění základní služby také přednostní zásobování subjektů kritické infrastruktury, 
e) hlášení přechodné změny pobytu osob, 
f) evakuaci obyvatelstva, 
g) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
	(5) Nelze-li zajistit činnosti a věcné prostředky podle odstavce 4 písm. a) až d) smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne, a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí nařídí.  
	(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. 
	§ 14a 
	(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje, 
b) plní úkoly podle krizového plánu kraje. 
	(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. 
§ 14a
Krajský úřad
	(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací a při jejich řešení
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje,
b) plní úkoly stanovené vládou, ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, Českou národní bankou a hejtmanem spojené se zajištěním připravenosti správního obvodu kraje a připravenosti krajského úřadu na krizové situace a jejich řešení,
c) zpracovává plán krizové připravenosti krajského úřadu, který schvaluje ředitel krajského úřadu,
d) podílí se na odborné přípravě starostů v oblasti krizového řízení,
e) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje,
f) poskytuje metodickou pomoc obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, 
g) odpovídá za přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení kraje nařízených hejtmanem,
h) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu členů krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a poskytuje součinnost hasičskému sboru kraje při realizaci této odborné přípravy,
i) plní úkoly podle krizového plánu České republiky a krizového plánu kraje.
	(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.

§ 15
	(1) Hasičský záchranný sbor kraje16) při přípravě na krizové situace a jejich řešení 
a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, 
c) zpracovává krizový plán kraje, 
d) zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob, 
e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
f) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3. 
	(2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o 
a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, 
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, 
c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, 
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, 
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, 
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie, 
g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, 
h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, 
i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, 
pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.
	(3) Hasičský záchranný sbor kraje 
a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, 
b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e). 
§ 15
Hasičský záchranný sbor kraje
	(1) Hasičský záchranný sbor kraje při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení 
a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, 
c) zpracovává krizový plán kraje, 
d) zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností,
e) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu v oblasti krizového řízení starostů, orgánů krizového řízení, právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje,
f) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra, krizovým plánem České republiky, a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje, 
g) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 2.

	(2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o 
a) kapacitách a vybavenosti zdravotních, sociálních, ubytovacích a stravovacích zařízení, škol, školských zařízení, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dalších zařízení péče o předškolní děti, 
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech, výrobních a provozních kapacitách, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, 
c) počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, 
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, 
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, 
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
g) výrobních a záchytných energetických kapacitách ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
h) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, 
i) stavbách určených k ochraně obyvatelstva, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, 
j) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami.
	(3) Hasičský záchranný sbor kraje 
a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, 
b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e),
e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností.

§ 15a
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
	Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností a při organizaci odborné přípravy v oblasti krizového řízení vyžaduje součinnost orgánů kraje, obcí s rozšířenou působností a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů.
§ 16
	(1) Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje. 
	(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 3. 
§ 16
Krajské ředitelství policie
Krajské ředitelství policie při zajišťování připravenosti na krizové situace spojené s vnitřním pořádkem a bezpečností a jejich řešení na území kraje   
a) zřizuje pracoviště krizového řízení krajského ředitelství policie,
b) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje nezbytné údaje shromažďované podle § 15 odst. 2, 
c) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností,
d) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra, krizovým plánem České republiky, a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností.
§ 16a
Poskytovatel zdravotnické záchranné služby
(1) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby při zajišťování připravenosti na krizové situace spojené s poskytováním přednemocniční neodkladné péče a jejich řešení 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností,
b) plní úkoly stanovené krizovým plánem České republiky, a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností,

(2) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je oprávněn za účelem uvedeným v odstavci 1 vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje shromažďované podle § 15 odst. 2. 
DÍL 5
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 18
Starosta obce s rozšířenou působností
	(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. 
	(2) Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, 
b) organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností krizový plán obce s rozšířenou působností, 
d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3. 2,
e) se účastní odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje. 
	(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále 
a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení, 
d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra. 
	(4) Úkoly starosty obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46). 
	(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále 
a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly uvedené v krizovém plánu kraje. 
d) ukládá úkoly k řešení krizové situace ve správním obvodu obce s rozšířenou působností orgánům krizového řízení obcí
(4) Starosta obce s rozšířenou působností dále plní úkoly podle § 21 odst. 3.
	§ 19 
	Obecní úřad obce s rozšířenou působností 
	(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
b) plní úkoly podle krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
e) vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací a při jejich řešení 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
b) plní úkoly podle krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,
e) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
f) zpracovává plán krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který schvaluje tajemník obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
g) poskytuje součinnost obecnímu úřadu při zpracování karty obce,
h) podílí se na odborné přípravě starostů v oblasti krizového řízení,
i) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu členů krizového štábu obce s rozšířenou působností,
j) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při realizaci odborné přípravy členů bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností.
 
	(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. 
	(3) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46). 
§ 20
zrušen
DÍL 6
Orgány obce
§ 21
	(1) Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí. 
	(2) Starosta obce dále 
a) za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce s rozšířenou působností, 
d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra. 
	(3) V době krizového stavu starosta obce 
a) zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, 
b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, 
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, 
d) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace. 
(2) Starosta obce při přípravě na krizové situace a při jejich řešení 
a) může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán, 
b) schvaluje kartu obce,
c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje a krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
d) se účastní odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje.
	(3) Starosta obce při řešení krizových situací 
a) zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
b) zajišťuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, 
c) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, 
d) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, 
e) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace. 
(4) Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit. 
§ 21a
	(1) Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací 
a) organizuje přípravu obce na krizové situace,
b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází, 
e) se podílí na zajištění veřejného pořádku, 
f) plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace a jejich řešení. 
	(1) Obecní úřad za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací a jejich řešení
a) organizuje přípravu obce na krizové situace, 
b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
c) zpracovává kartu obce,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
e) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
f) podílí se na zajištění veřejného pořádku, 
g) plní úkoly stanovené krizovým plánem kraje a krizovým plánem obce s rozšířenou působností.
	(2) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. 
§ 22 
	(1) Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce. 
	(2) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu. 
§ 22
	(1) Je-li k postupu podle § 21 odst. 3 písm. a) nutné vydat nařízení obce17), nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví, nebo jeho vyvěšením na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce. 
 	(2) Starosta obce o vydání nařízení obce neprodleně informuje hejtmana kraje a starostu obce s rozšířenou působností. 
(3) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených orgánem obce hradí obec ze svého rozpočtu. 

§ 23 
zrušen
 

HLAVA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Finanční zabezpečení krizových opatření
	Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18). Za tímto účelem 
a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků, 
b) se finanční prostředky potřebné k zajištění přípravy na krizové situace vyčleňované ministerstvy a jinými ústředními správními úřady v rozpočtech kapitol považují za závazný ukazatel státního rozpočtu na příslušný rok, 
c) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému. Způsob použití rezervy upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok. 
 
§ 26 
Zabezpečení informačních systémů krizového řízení
	(1) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací využívají informační systémy krizového řízení. 
	(2) Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení musí splňovat pravidla 
a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení, 
b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách, 
c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci. 
	(3) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.
§ 26a 
Zabezpečení závaznými geografickými podklady 

	(1) Orgány krizového řízení využívají při přípravě na krizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě. 
	(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu. 
	(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem48). 
§ 26
Informační systém krizového řízení
(1) Informační systém krizového řízení je informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je podpora orgánů krizového řízení při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení. 
(2) Správu informačního systému krizového řízení zajišťuje Ministerstvo vnitra, přičemž úkoly s tím spojené plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
(3) Informační systém krizového řízení obsahuje údaje informačního systému evidence obyvatel, katastru nemovitostí, základního registru obyvatel, cizineckého informačního systému, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace, nebo informačních systémů infekčních nemocí, které je jeho správce povinen zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Informační systém krizového řízení dále využívá údaje získané při nařízení povinnosti podle § 6 odstavce 1 písm. f).
(5) Orgány krizového řízení jsou povinny využívat informační systém krizového řízení a při plnění úkolů souvisejících se zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešení přistupovat k údajům podle odstavců 3 a 4.
(6) Orgány krizového řízení využívají i další informační systémy pro řešení a přípravu na řešení krizových situací, které umožňují sdílení dat s informačním systémem krizového řízení.	 
(7) Správce informačního systému uvedeného v odstavci 3 zpřístupňuje do informačního systému krizového řízení agendový identifikátor nově založených údajů vedených v jím spravovaném informačním systému prostřednictvím k tomu určených služeb.
(8) Údaje poskytované podle odstavce 3 a 7 se zpřístupňují ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují.
(9) Při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení je možné sdružovat údaje z informačních systémů.
§ 26a
(1) Při plnění úkolů souvisejících s řešením krizové situace využívá Ministerstvo vnitra údaje z informačního systému zajišťování obrany státu provozovaného podle jiného právního předpisu1).
(2) Při plnění úkolů obrany státu souvisejících s řešením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu využívá Ministerstvo obrany údaje z informačního systému krizového řízení.
§ 26b
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1) Orgány krizového řízení využívají při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální podobě.
(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené v souladu s jiným právním předpisem48).

§ 27 
Zvláštní skutečnosti
	(1) Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi19). 
	(2) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou "ZS". Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen. 
	(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 15 odst. 3.
	(4) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností. 
	(5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník. 
	(6) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník. 
	(7) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi. 
	(8) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne. 
	(9) (8) Prováděcí právní předpis upraví
a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, 
b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi. 
§ 28
	(1) Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány krajů, územní správní úřady, orgány obcí s rozšířenou působností a orgány obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21) 
	(2) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé. 
	(3) Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2) 
	(4) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností a krizového štábu kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a), 
b) náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a způsob jejich zpracování. 
 
HLAVA V 
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB

§ 29
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby 
	(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti.; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací kartu subjektu. 
	(2) V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 32 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností nebo obce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů. 
	(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) Poskytnutím věcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury. 
	(4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce. 
	(5) Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. 
	(6) Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50). 
	(7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury. 
	(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.
(7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny 
a) poskytnout součinnost na žádost orgánu krizového řízení při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení v době krizového stavu,
c) strpět omezení vyplývající z krizového opatření, 
d) zdržet se činnosti zakázané krizovým opatřením.

§ 29a 
Subjekty kritické infrastruktury 
	Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen 
a) vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)], 
b) umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází, 
c) oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci.
§ 29b 
Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury 
	(1) V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu. 
	(2) Plní-li subjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. 
	(3) Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
§ 29c 
Styčný bezpečnostní zaměstnanec 
	(1) Subjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu. 
	(2) Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastruktury. 
	(3) Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona. 
	(4) Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi. 
§ 30 
Hromadné informační prostředky 
	Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech.
§ 30
Hromadné informační prostředky 
	Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánu krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizového stavu a nařízených krizových opatřeních.
§ 31 
Fyzické osoby 
	(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku. 
	(2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 32 a další související údaje. 
	(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna 
a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, 
b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f), 
b) hlásit obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. e) a hlásit v této obci také změnu či ukončení této přechodné změny pobytu,
c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu, 
d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, 
e) poskytnout požadované věcné prostředky, 
f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3. 
	(4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. 
	(5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu krizového stavu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště adresu místa pobytu, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal. 
	(6) Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště adresu místa pobytu, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. 
	(7) V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. 
	(8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5. 
§ 32 
Výjimky 
	(1) Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
	(2) Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. 
(3) Pracovní povinnost lze nařídit pracovníkům subjektu kritické infrastruktury 
a) pouze v nezbytném rozsahu tak, aby nebylo ohroženo poskytování základní služby, nebo 
b) pokud pracovní povinnost přímo souvisí se zajišťováním poskytování základní služby.
	(3)(4) Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24) 
	(4)(5) Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. 
 
HLAVA VI 
KONTROLA, PŘESTUPKY A NÁHRADA 
§ 33
Kontrola
	(1) Orgány krizového řízení jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.  
	(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, u obce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra. 
	(3) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu. 
(4) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u provozovatelů přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobců elektrické energie a tepla, výrobců primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníků a provozovatelů ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu, kteří nejsou subjekty kritické  infrastruktury, v rozsahu kontroly plnění povinností uložených jim k zabezpečování energetických potřeb podle § 12a odst. 1 písm. b), Státní energetická inspekce.
(4 5) V zařízeních zpravodajských služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.
  § 34 
Přestupky fyzických osob 

	(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní 
a) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), 
b) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo 
c) povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f). 
	(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6 
a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo 
b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat. 
	(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
§ 34a 
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob 
	(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace 
a) se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo 
b) jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti. 
	(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že 
a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, 
b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo 
c) nesplní povinnost podle § 29 odst. 8. 
	(3) Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 30. 
	(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.
§ 34b
Společné ustanovení k přestupkům
	Přestupky podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje, s výjimkou přestupků podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad. 
 
§ 34 
Přestupky fyzických osob 
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost poskytnout nebo aktualizovat podklady nebo související údaje podle § 31 odst. 2.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6
a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová o nich mlčenlivost, nebo
b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat.
(3) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) neuposlechne výzvy orgánu krizového řízení podle § 31 odst. 3 písm. a),
b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 31 odst. 3 písm. b),
c) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření,
d) nevykoná uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc podle § 31 odst. 3 písm. d),
e) neposkytne věcný prostředek podle § 31 odst. 3 písm. e), nebo
f) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. f) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavec 2 písm. b),
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), 
d) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f) spáchaný porušením zákazu nařízeného krizovým opatřením vydaným k provedení § 6 odst. 3.
(4) Za přestupek podle odstavce 3 písm. f) lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 1 rok.
§ 34a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
a) v rozporu s § 29 odst. 1 se nepodílí na zpracování krizového plánu, nezpracuje kartu subjektu nebo ji nepředloží kontrolnímu orgánu vykonávajícímu kontrolu podle § 33 odst. 3,
b) v rozporu s § 29 odst. 2 nesplní povinnost bezplatně poskytnout nebo aktualizovat požadované podklady nebo související údaje, nebo
c) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. a) neposkytne vyžádanou součinnost.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) neuposlechne výzvy orgánu krizového řízení podle § 29 odst. 3 nebo § 29 odst. 7 písm. b),
b) v rozporu s § 29 odst. 4 nesplní uložený úkol,
c) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření, nebo
d) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. d) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením.
e) neuposlechne nebo zmaří opatření podle § 12a odst. 1 písm. a),
f) nesplní povinnosti, které mu byly jako provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu uloženy k zabezpečování těchto energetických potřeb podle § 12a odst. 1 písm. b), nebo 
g) nesplní úkoly, které mu byly jako subjektu kritické infrastruktury uloženy podle § 12a odst. 1 písm. b).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 písm. d) lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 1 rok.
§ 34b
Přestupek provozovatele hromadných informačních prostředků
(1) Provozovatel hromadných informačních prostředků se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30 neuveřejní informaci o vyhlášení krizového stavu nebo o nařízeném krizovém opatření.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.

Společná ustanovení k přestupkům
§ 34c   
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak. 
(2) Přestupek podle
a) § 34 odst. 1 a § 34a odst. 1 písm. a) až c) projednává hasičský záchranný sbor kraje,
b) § 34 odst. 3 písm. f) a § 34a odst. 2 písm. d) projednává Česká národní banka, pokud jde o krizová opatření vydaná na základě § 6 odst. 3,
c) § 34a odst. 2 písm. e) až g) projednává Státní energetická inspekce,
d) § 34b projednává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, pokud jde o přestupek provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání.
(3) Přestupky podle § 34 odst. 3 písm. a), c) a f) a § 34a odst. 2 písm. a), c) a d) může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky nebo strážník obecní policie, nejde-li o krizová opatření vydaná na základě § 6 odst. 3.

§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci 
	(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce. 
	(2) V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. 
	(3) Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. 
	(4) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.27)
§ 36
Náhrada škody 
	(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. 
	(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. 
	(3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu. 
	(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. 
	(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. 
	(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. 
	(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. 

§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo uložení povinnosti
(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické nebo právnické osobě peněžitá náhrada.
(2) Peněžitá náhrada za omezení vlastnického práva náleží vlastníkovi ve výši odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek krizovým opatřením dotčen, při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné krizové situace a jejího vývoje. 	
(3) Peněžitá náhrada za poskytnutí věcného prostředku formou služby náleží fyzické nebo právnické osobě ve výši v místě a čase obvyklé úplaty za poskytnutí obdobné služby. Peněžitá náhrada za poskytnutí věcného prostředku, který není službou, náleží vlastníkovi ve výši obvyklého nájemného, případně i jemu tím vzniklých dalších nezbytných nákladů, vynakládaných za užívání stejné nebo obdobné věci, v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
(4) Peněžitá náhrada za výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické osobě ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě za vykonání stejné, případně obdobné práce. Spočívá-li výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci v činnosti, která není mzdou ohodnocována, poskytuje se peněžitá náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí obdobné služby.
(5) Peněžitou náhradu stát poskytuje prostřednictvím krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu sídlí orgán krizového řízení, který o omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl. Nelze-li krajský úřad podle věty první určit, nebo pokud o omezení práva či uložení povinnosti rozhodla vláda, případně její předseda, poskytuje peněžitou náhradu Ministerstvu vnitra. Byl-li nárok na peněžitou náhradu uplatněn u nepříslušného krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu úřadu příslušnému, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě odůvodněného písemného uplatnění nároku fyzickou nebo právnickou osobou, a to do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku. 
(7) Peněžitou náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci stát poskytuje do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, v kterém nárok na peněžitou náhradu vznikl. Uplatnění nároku na peněžitou náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto zákona není podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, přičemž však domáhat se peněžité náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze, pokud nebyl její nárok v době určené podle věty první plně uspokojen. Orgán krizového řízení, který o poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl, neprodleně o této skutečnosti písemně informuje úřad příslušný k projednání nároku na peněžitou náhradu.   
(8) Nárok na peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se promlčí za 3 roky ode dne ukončení krizového stavu, v němž k vzniku nároku na peněžitou náhradu došlo; tato lhůta se poměrně prodlužuje o dobu nebo její část stanovenou v odstavcích 6 a 7, která připadá až na období po skončení krizového stavu. Za krizový stav, v němž k vzniku nároku na peněžitou náhradu došlo, se pro tyto účely považuje i krizový stav bez přerušení a ze shodných důvodů navazující na předchozí krizový stav, v rámci něhož byla vyhlášena krizová opatření, v jejichž souvislosti bylo omezeno vlastnické právo, poskytnut věcný prostředek nebo vykonána pracovní povinnost či pracovní výpomoc.  
(9) Stát je prostřednictvím Ministerstvo vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžitou náhradu, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody vzniklé z nastání takové události.   
(10) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 6 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
(11) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku nebo pro posouzení nároku na peněžitou náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
§ 36
Náhrada újmy
(1) Stát nahradí újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě 
a) v příčinné souvislosti s činností orgánu nebo osoby, které provádí krizové opatření, opatření ve smyslu § 8a nebo cvičení podle tohoto zákona,
b) v souvislosti s užíváním poskytnutého věcného prostředku, výkonem pracovní povinnosti, pracovní výpomoci či dobrovolné pomoci, nebo
c) nezákonným krizovým opatřením, 
a to v penězích. 
(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě, újma na zdraví a skutečná škoda. Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která svým protiprávním jednáním zavinila mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření; to platí obdobně ve vztahu k osobě oprávněné k uplatnění nároku na újmu na životě. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a nehradí se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním podílela na jejím vzniku nebo zvětšení.
(3) Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle ustanovení zákoníku práce upravujících náhradu škody a nemajetkové újmy při pracovních úrazech, pokud právo na náhradu této újmy nevzniklo již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu. 
(4) Nárok na náhradu újmy podle odstavce 1 může fyzická nebo právnická osoba písemně uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak právo na náhradu újmy zaniká. V případě skutečné škody spočívající ve vzniku dluhu se za den jejího vzniku považuje den splatnosti dluhu, přičemž náhrada skutečné škody se hradí poškozenému.
(5) Jednotlivé nároky na náhradu újmy podle tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba uplatňuje u toho krajského úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, v jejíž souvislosti k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, došlo. Pokud by mohl být postupem podle věty první nárok na náhradu újmy uplatněn u více krajských úřadů, případně nelze vůbec určit, u kterého krajského úřadu by měl být takový nárok na náhradu újmy uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s adresou místa pobytu nebo sídlem na území České republiky u krajského úřadu, v jehož územním obvodu má adresu místa pobytu nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. Byl-li nárok na náhradu újmy uplatněn u nepříslušného krajského úřadu, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Stát projedná nárok na náhradu újmy a přiznanou náhradu vyplatí do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku.
(7) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 5 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
(8) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku na náhradu újmy nebo pro posouzení nároku na náhradu újmy nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
(9) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu újmy, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle jiného právního předpisu povinna k náhradě škody vzniklé z nastání takové události bez ohledu na zavinění.
§ 37 
Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách 
Poskytování státní podpory při krizových situacích
	(1) Fyzickým osobám a obcím, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu. 
	(2) Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu.22) 
	(3) Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29) 
	(4) Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám, a obcím může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis. 
	(5) Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky, kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí na příslušný rozpočtový rok. 
	(6) K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací vyčleněnou v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda použít vládní rozpočtovou rezervu. 
 
HLAVA VII 
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ 
§ 38 
Vztah ke správnímu řádu 
	Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád. 
§ 38
Vztah ke správnímu řádu 
	(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou projednávání přestupků, a dále v případě postupu podle § 8a tohoto zákona po skončení krizového stavu, nevztahuje správní řád.
	(2) Na projednání nároku na náhradu uplatněném podle tohoto zákona se správní řád nevztahuje.

§ 39 
	(1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu. 
	(2) Pokud dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(3) Pokud dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(4) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. 
	(5) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.2) 

§ 39
(1) V případě, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav stává se krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina. 
(2) V případě, kdy jsou nařízena mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle zvláštních právních předpisů a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav stává se krajská epidemiologická komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední epidemiologická komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina. Pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
 	(3) V případě, kdy dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu z obdobných důvodů, stává se pověřený zástupce příslušné povodňové komise členem příslušného krizového štábu. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(4) V případě, kdy dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu z obdobných důvodů, stává se pověřený zástupce příslušné komise pro sucho členem příslušného krizového štábu. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(5) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. 
	(6) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.
§ 39a 
	Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. 
§ 39b 
	(1) Správce obce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu53) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3. 
	(2) Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu54) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3. 
§ 39c 
	Orgány krizového řízení při řešení krizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru. 
…
§ 39f 
	Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů. 
§ 39g
Při projednávání nároku na náhradu podle § 35 nebo nároku na náhradu újmy podle § 36 tohoto zákona zastupuje stát krajský úřad. V případě přiznání nároku na peněžitou náhradu nebo náhradu újmy se na úhradu použijí finanční prostředky rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa.  
§ 39h
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Finančního analytického útvaru a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a zaměstnanců Finančního analytického útvaru lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2)   Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a)      příslušníci
1.      zpravodajské služby České republiky,
2.      Policie České republiky,
3.      Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4.      Hasičského záchranného sboru České republiky,
b)      zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Finanční analytický útvar a Hasičský záchranný sbor České republiky, 
c) zaměstnanci Finančního analytického útvaru,
d)      orgány krizového řízení. 
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.

§ 40 
Zmocňovací ustanovení 
	(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4. 
	(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. a). 
	(3) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. b). 

§ 40
Zmocňovací ustanovení 
	(1) Vláda stanoví nařízením 
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností, karty obce, plánu krizové připravenosti krajského úřadu, plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a karty subjektu, b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) formu, obsah a rozsah odborné přípravy ministrů, vedoucích jiných ústředních správních úřadů, hejtmanů a starostů, členů bezpečnostních rad a krizových štábů krajů, členů bezpečnostních rad a krizových štábů obcí s rozšířenou působností a právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje a způsob jejího vyhodnocení,
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce.
(3) Český báňský úřad stanoví vyhláškou báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl a podzemních objektů, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.

* * *


Platné znění zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 76/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 3
	(1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena
a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen "základní životní potřeba"),
b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby,
c) pro podporu výkonu státní správy., nebo
d) k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury určených podle jiného právního předpisu[footnoteRef:10]26). [10: 26) Zákon č. /2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).
] 

	(2) Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy organizují správní úřady.
* * *
§ 6
Ústřední správní úřad
	(1) Ústřední správní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v okruhu své působnosti9)
a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,
b) zpracovává a aktualizuje plán nezbytných dodávek, jako podklad pro zpracování Plánu,
c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy státních hmotných rezerv,
d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u právnických a podnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové stavy těmto osobám,
e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření,
f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
	(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti, a k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury, které doporučil jako subjekt kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra podle jiného právního předpisu26).
* * *
§ 10
	(1) Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro
a) uspokojení základních životních potřeb,
b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky,
c) podporu výkonu státní správy a
d) zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury
probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.
	(2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.
	(3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen "věcně příslušný ústřední správní úřad").
	(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.
* * *
§ 23
(1) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením
a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,
b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,
c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.,
d) na návrh ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v kybernetickém prostoru a stanovit zvláštní podmínky pro provádění jeho ochrany, údržby a obnovy.
(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.
(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),
b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,
d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,
g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
(4) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví vydat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.


Platné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
§ 77
	(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
	(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)
	(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) povodňové komise krajů,
d) Ústřední povodňová komise.
	(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
	(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
	(6) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.
	(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
	(8) Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
	(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné povodňové komise členem příslušného krizového štábu. Pravomoci povodňových orgánů nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
* * *
§ 87b
	(1) Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen "plán pro sucho") se pořizuje pro území České republiky a pro území kraje.
	(2) Plán pro sucho je podkladem pro
a) rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která vydává vodoprávní úřad podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 nebo § 109 odst. 1 při zvládání sucha,
b) vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen "komise pro sucho"),
c) rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
	(3) Plán pro sucho zahrnuje
a) základní část, která obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody,
b) operativní část, která obsahuje seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody,
c) grafickou část, která obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území.
	(4) Stanovení jednotlivých opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody v plánu pro sucho musí odpovídat významu způsobu užití vody. Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:
a) zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení[footnoteRef:11]63) zajištění poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře a dalších provozů poskytujících nezbytné služby, [11: 63) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.] 

b) zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
c) živočišná výroba, chov ryb a vodních živočichů, jako zemědělská výroba, a ekologická funkce vody,
d) hospodářské využití nespadající pod písmena a) až c) a jiné využití s vazbou na místní zaměstnanost,
e) ostatní využití.
	(5) Vyžadují-li to zvláštní místní podmínky, lze se od pořadí významnosti uvedeného v ustanovení odstavce 4 písm. c) až e) odchýlit.
* * *
§ 87h
	Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedají příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné komise pro sucho členem příslušného krizového štábu. Pravomoci komisí pro sucho nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
* * *


Platné znění zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 13/2021 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
§ 11a
	(1) Policie udělí výjimku pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, držiteli
a) zbrojního průkazu skupiny A nebo držiteli zbrojní licence skupiny I nebo J za účelem sběratelské nebo muzejní činnosti,
b) zbrojního průkazu skupiny B nebo E anebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H nebo J z důvodu
1. ochrany života, zdraví nebo majetku v citlivých prostorách; citlivými prostorami se rozumí prostory, jejichž nedotknutelnost je zaručena jiným právním předpisem, nebo místa, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle, nebo
2. výcviku k zajišťování nebo podílení se na zajišťování zabezpečení nebo ochrana kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek,
2. výcviku k zajišťování nebo podílení se na zajišťování zabezpečení nebo ochrany objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek, anebo za účelem zvyšování nebo zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
c) zbrojního průkazu anebo zbrojní licence skupiny F, H, I nebo J pro vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, nebo
d) zbrojního průkazu skupiny B nebo E nebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H, I nebo J z důvodu uvedeného v § 12 odst. 5, jde-li o zbraň, na níž byl vydán průkaz zbraně nejpozději ke dni 13. června 2017.
	(2) V žádosti o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I žadatel kromě náležitostí žádosti podle správního řádu uvede
a) zvláštní důvod pro její vydání uvedený v odstavci 1,
b) zda má být výjimka vydána pro zbraň uvedenou v § 4a písm. a), v takovém případě žadatel uvede údaje o zbrani, jsou-li žadateli známé, nebo pro střelivo uvedené v § 4a písm. b).
	(3) Policie udělí výjimku, jde-li o zbraň uvedenou v § 4a písm. a) nebo b), také držiteli zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E, který předloží potvrzení vydané držitelem zbrojní licence, který se v rámci své činnosti zabývá sportovní střelbou, ze kterého vyplývá, že
a) tento držitel během posledních 12 měsíců aktivně trénoval nebo se účastnil soutěží ve střelbě a
b) zbraň splňuje specifikace požadované pro příslušnou sportovní střeleckou disciplínu.
	(4) Udělení výjimky podle odstavce 1 neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, pokud žadatel splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23.
	(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor tiskopisu žádosti o vydání výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I.


Platné znění zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č.  183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. …/2024 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
Pravomoc soudů
§ 4
(1) Soudy ve správním soudnictví rozhodují o
a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),
b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
d) kompetenčních žalobách.
(2) Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují
a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda,
b) ve věcech politických stran a politických hnutí,
c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.,
d) o zrušení a určení nezákonnosti krizového opatření nebo jeho části pro rozpor se zákonem.
…
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Díl 10
Řízení o zrušení nebo určení nezákonnosti krizového opatření nebo jeho části

§ 101l
Legitimace k podání návrhu a účastníci řízení
	(1) Návrh na zrušení krizového opatření nebo jeho části je oprávněn podat 
a)	 ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech krizovým opatřením, vydaným vládou, zkrácen,
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo
c) skupina nejméně 17 senátorů.
	(2) Je-li navrhovatel podle odstavce 1 současně oprávněn ve věci, ve které bylo krizové opatření užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení krizového opatření nebo jeho části jen společně s takovým návrhem.
	(3) Jestliže navrhovatel nemůže podat návrh na zrušení krizového opatření nebo jeho části z důvodu, že krizové opatření již pozbylo účinnosti, a nemůže-li se domáhat ochrany svých práv ani jinou žalobou nebo návrhem podle tohoto zákona, je oprávněn podat u soudu návrh na určení nezákonnosti takového krizového opatření nebo jeho části, pokud je to nezbytné pro náhradu škody nebo jinou ochranu jeho práv. 
	(4) Odpůrcem je ten, kdo vydal krizové opatření, jehož zrušení nebo určení jeho nezákonnosti anebo zrušení nebo určení nezákonnosti jeho části je navrhováno.
§ 101m
Lhůta pro podání návrhu
	(1) Návrh na zrušení krizového opatření nebo jeho části lze podat do jednoho měsíce ode dne, kdy návrhem napadené krizové opatření nabylo účinnosti.
	(2) Návrh na určení nezákonnosti krizového opatření nebo jeho části lze podat do jednoho měsíce ode dne, kdy návrhem napadené krizové opatření pozbylo účinnosti.
	(3) Zmeškání lhůty pro podání návrhu nelze prominout.
§ 101n
Náležitosti návrhu
	(1) Návrh kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat
a) označení krizového opatření,
b)	 návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel krizové opatření nebo jeho část za nezákonné,
c)	 označení důkazů, které navrhovatel navrhuje provést k prokázání svých tvrzení.
	(2) Obsahuje-li návrh náležitosti podle odstavce 1, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části krizového opatření nebo jej rozšiřovat o nové návrhové body. Navrhovatel může kdykoli za řízení návrhové body omezit.
§ 101o
Příslušnost soudu
	K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud.
§ 101p
Pozbytí účinnosti krizového opatření po podání návrhu na jeho zrušení
	Pozbylo-li krizové opatření účinnosti po podání návrhu na jeho zrušení, sdělí odpůrce tuto skutečnost soudu. Předseda senátu poučí navrhovatele o možnosti návrh změnit na návrh na určení nezákonnosti tohoto krizového opatření nebo jej vzít zpět.
§ 101q
Rozhodnutí o návrhu
	(1) Při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. Při přezkoumání krizového opatření vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání krizového opatření.
	(2) Soud zruší krizové opatření nebo jeho část nebo určí, že krizové opatření nebo jeho část jsou nezákonné, ke dni právní moci rozsudku, nebo k pozdějšímu dni, který určí v rozsudku, dojde-li k závěru, že
a) 	krizové opatření nebo jeho část jsou v rozporu se zákonem,
b)	 ten, kdo krizové opatření vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci nebo
c)	 krizové opatření nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem.
(3) Soud návrh zamítne, není-li důvodný.
§ 101r
Účinky rozhodnutí o návrhu
	(1) Ke zrušení krizového opatření nebo jeho části přihlédne soud vždy při přezkumu rozhodnutí a jiných úkonů správních orgánů, při jejichž vydání bylo krizové opatření užito, byť byly vydány před tímto zrušením; při tom je povinen zohlednit práva osob nabytá v dobré víře a ochranu veřejného zájmu.
	(2) Bylo-li na základě krizového opatření, které bylo zrušeno, nebo na základě části krizového opatření, která byla zrušena, rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového krizového opatření nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu.
(3) Práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením krizového opatření nebo jeho části zůstávají nedotčena.


Platné znění zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
§ 17
	(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.
	(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje
a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, prvků kritické infrastruktury subjektů kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které jsou založeny nebo zřízeny nebo je k nim vykonávána zřizovatelská funkce ministerstvem nebo Ministerstvem vnitra anebo Ministerstvem spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,
b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,
c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
	(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.
	(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.
	(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.
	(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.
* * *

Platné znění zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změněn některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
§ 6
Generální ředitelství
	(1) Generální ředitelství je součástí ministerstva. 
 	(2) V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitel“). 
 	(3) Úkoly ministerstva na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému nebo na úseku krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, vykonává generální ředitelství. 
 	(4) Generální ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvar nebo škola. 
 	(5) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvar a školu. 
 	(6) Ministerstvo zřizuje Národní operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis; toto operační a informační středisko je organizační částí hasičského záchranného sboru. 
 	(7) Ministerstvo zřizuje Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, který je organizační částí hasičského záchranného sboru a koordinuje činnosti hasičského záchranného sboru a spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími osobami v zájmu zajištění ochrany Pražského hradu. 
 	(8) Ministerstvo může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru.

Platné znění zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), s vyznačením navrhovaných změn:
§ 7
	Bez povolení podle § 14 odst. 1 nebo podmínečného povolení podle § 15 odst. 3 nesmí být uskutečněna zahraniční investice do
a) cílové osoby, která provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace2) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu podle právního předpisu upravujícího zahraniční obchod s vojenským materiálem3), nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se uvedené činnosti provádí,
b) cílové osoby, která provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem[footnoteRef:12]4) je subjektem kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře, [12: 4) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

c) cílové osoby, která je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby5), nebo
d) cílové osoby, která vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, v platném znění, nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se takové zboží vyvíjí nebo vyrábí.

11