Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
N á v r h

ZÁKON

ze dne … 2025

o odolnosti subjektů kritické infrastruktury

(zákon o kritické infrastruktuře)


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 

Hlava I
Základní ustanovení 
§ 1
Předmět úpravy 
	(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie[footnoteRef:2]) a stanoví  [2: ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.] 

a) působnost státních orgánů v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury, 
b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob k zajištění poskytování základních služeb, 
c) opatření ke zvyšování a zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury. 
	(2) Zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury je součástí krizového řízení podle krizového zákona.
CELEX 32022L2557
§ 2
Vymezení pojmů 
	Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základní službou služba, která je nezbytná pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí, poskytovaná v odvětvích nebo pododvětvích podle přílohy tohoto zákona,
b) poskytovatelem základní služby každý, kdo poskytuje alespoň 1 základní službu na území České republiky a splňuje kritérium významnosti,
c) kritickou infrastrukturou aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby,
d) subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby, jehož kritická infrastruktura se nachází na území České republiky a je zařazen na seznam subjektů kritické infrastruktury,
e) subjektem evropské kritické infrastruktury subjekt kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie a byl označen Evropskou komisí za subjekt zvláštního evropského významu,
f) incidentem událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby,
g) odolností subjektu kritické infrastruktury schopnost subjektu kritické infrastruktury předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat jejich následky a přijímat opatření k jejich předcházení,
h) kritickým pracovníkem pracovník, který je nezbytný pro zajištění poskytování základní služby,
i) kritickým dodavatelem každý, kdo jako dodavatel se subjektem kritické infrastruktury vstupuje do právního vztahu a bez něhož by nebylo možné zajistit poskytování základní služby.
CELEX 32022L2557
Hlava II 
Výkon státní správy
§ 3 
(1) Věcná působnost ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích, ve kterých jsou poskytovány základní služby, k plnění úkolů podle tohoto zákona je stanovena v příloze tohoto zákona.
(2) Tam, kde tento zákon používá pojmy ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, rozumí se jimi ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad s věcnou působností podle odstavce 1.
CELEX 32022L2557

§ 4 
Vláda
	Vláda za účelem zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury schvaluje strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury. 
CELEX 32022L2557

§ 5
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady za účelem zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) poskytují Ministerstvu vnitra součinnost při 
	1. zpracování strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
	2. zpracování souhrnné zprávy o incidentech, 
	3. cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury a
	4. mezinárodní výměně informací,
b) vyžadují od poskytovatele základní služby informace nezbytné k podání podnětu na jeho identifikaci zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury,
c) podávají podnět Ministerstvu vnitra k identifikaci poskytovatele základní služby jeho zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury, 
d) poskytují Ministerstvu vnitra informace týkající se plnění opatření k zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
e) poskytují subjektu kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu informace o možném ohrožení poskytování základní služby,
f) posuzují požadavek uplatněný subjektem kritické infastruktury podle § 15 odst. 3; za účelem jeho vyřízení podle jiného právního předpisu[footnoteRef:3]) spolupracují s příslušnými orgány, [3: 2) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.] 

g) nařizují a provádějí cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury, za tímto účelem zpracovávají plán cvičení,
h) provádějí kontrolu subjektu kritické infrastruktury a ukládají nápravná opatření podle § 25, 
i) poskytují Ministerstvu vnitra stanovisko k provedení poradní mise Evropskou komisí,
j) poskytují Evropské komisi součinnost při provádění poradní mise,
k) vyhodnocují potřebu zabezpečení nezbytných věcných prostředků prostřednictvím systému hospodářských opatření pro krizové stavy k zajištění poskytování základní služby v odvětví nebo pododvětví; k tomu využívají informace poskytnuté subjektem kritické infastruktury podle § 15 odst. 1 písm. r).
CELEX 32022L2557

§ 6 
Ministerstvo vnitra
	(1) Ministerstvo vnitra v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) koordinuje výkon státní správy v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
b) zpracovává strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, aktualizuje ji nejméně jednou za 4 roky a předkládá ji vládě ke schválení,
c) zařazuje poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury; tento seznam aktualizuje nejméně jednou za 4 roky,
d) na základě požadavku Evropské komise vyrozumí subjekt kritické infrastruktury o tom, že byl Evropskou komisí označen za subjekt zvláštního evropského,
e) zřizuje a provozuje portál kritické infrastruktury,
f) poskytuje subjektu kritické infrastruktury části posouzení rizik České republiky podle krizového zákona pro účely zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,
g) nařizuje a koordinuje cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury v působnosti více ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, za tímto účelem zpracovává plán cvičení,
h) plní funkci jednotného kontaktního místa České republiky,
i) zabezpečuje mezinárodní výměnu informací,
j) předkládá Evropské komisi
	1. bez zbytečného odkladu po poslední významné aktualizaci nebo nejpozději každé 4 roky informace o seznamu základních služeb, včetně jejich kritérií, a počtu subjektů kritické infrastruktury podle odvětví, pododvětví a každé základní služby,
	2. každé 2 roky souhrnnou zprávu o incidentech,
	3. strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, informace o druzích zjištěných rizik a výsledcích posouzení rizik České republiky do 3 měsíců ode dne jejich schválení nebo poslední významné aktualizace,
	4. informace o subjektu kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie za účelem jeho označení za subjekt zvláštního evropského významu,
	5. na základě její žádosti části posouzení rizik subjektu evropské kritické infrastruktury, seznam opatření přijatých podle § 17, kontrolní zjištění podle § 24 a uložená nápravná opatření podle § 25 za účelem provedení poradní mise,
6. návrh kandidátů na členy poradní mise,
k) navrhuje Evropské komisi provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
l) schvaluje žádost Evropské komise o provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
m) vydává varování a rozhoduje o stanovení podmínek, omezení, nebo zákazu dodávek nebo poskytování služeb dodavatele nebo poskytovatele služby subjektu kritické infrastruktury,
n) poskytuje na vyžádání
1. hasičskému záchrannému sboru kraje za účelem zpracování krizového plánu kraje v nezbytném rozsahu informace o kritické infrastruktuře nacházející se na území kraje,
2. Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za účelem vedení neveřejné části digitální technické mapy identifikační údaje o subjektu kritické infrastruktury a o jeho kritické infrastruktuře,
o) spolupracuje s příslušnými orgány členských států Evropské unie.
	(2) Úkoly Ministerstva vnitra podle odstavce 1 plní generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, s výjimkou úkolů podle odstavce 1 písm. m).
(3) Úkol Ministerstva vnitra předkládat Evropské komisi informace podle odstavce 1 písm. j) se nevztahuje na odvětví bezpečnost.
CELEX 32022L2557
§ 7
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
	Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o kybernetickém bezpečnostním incidentu[footnoteRef:4]3) s významným dopadem na kybernetický prostor státu, které obdrží na základě hlášení podle zákona o kybernetické bezpečnosti a ke kterému došlo u subjektu kritické infrastruktury v odvětví digitální infrastruktura. [4: 3) § 7 odst. 2 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů.] 

CELEX 32022L2557
§ 8
Česká národní banka
	Česká národní banka vytváří podmínky pro zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury v odvětvích bankovnictví a infrastruktury finančních trhů a za tímto účelem
a) poskytuje Ministerstvu vnitra součinnost při 
	1. zpracování strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
	2. zpracování souhrnné zprávy o incidentech,
b) vyžaduje od poskytovatele základní služby informace nezbytné k podání podnětu na jeho identifikaci zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury,
c) podává podnět Ministerstvu vnitra k identifikaci poskytovatele základní služby jeho zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury, 
d) bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o incidentech, které obdrží na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:5]) od subjektu kritické infrastruktury v odvětví bankovnictví nebo infrastruktury finančních trhů, [5: ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.
] 

e) posuzuje požadavek uplatněný subjektem kritické infastruktury podle § 15 odst. 3; za účelem jeho vyřízení podle jiného právního předpisu2) spolupracuje s příslušnými orgány.
CELEX 32022L2557
§ 9
Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury
(1) Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury stanoví strategické cíle a opatření s cílem posilovat a zajišťovat odolnost subjektů kritické infrastruktury, a to v rozsahu odvětví poskytovaných základních služeb stanovených v příloze tohoto zákona.
(2) Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury obsahuje
a) strategické cíle a priority za účelem posílení celkové odolnosti subjektů kritické infrastruktury se zohledněním přeshraniční a meziodvětvové závislosti,
b) rámec pro naplnění strategických cílů a priorit, včetně popisu působnosti a odpovědnosti věcně příslušných orgánů státní správy a subjektů kritické infrastruktury,
c) popis opatření nezbytných k posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, včetně popisu výsledků posouzení rizik České republiky podle krizového zákona,
d) popis procesu identifikace subjektů kritické infrastruktury,
e) způsob podpory subjektů kritické infrastruktury ze strany věcně příslušných orgánů státní správy, včetně opatření na posílení spolupráce mezi orgány státní správy a subjekty kritické infrastruktury,
f) přehled rozhodovacích orgánů v systému zajišťování a posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
g) způsob zajištění koordinace věcně příslušených orgánů státní správy podle tohoto zákona s věcně příslušnými orgány státní správy podle zákona o kybernetické bezpečnosti pro účely sdílení informací o rizicích, hrozbách a incidentech a výkonu kontroly,
h) popis stávajících nástrojů využitelných subjekty kritické infrastruktury pro zavádění opatření k zajištění své odolnosti.
CELEX 32022L2557
Hlava III
Poskytovatel základní služby a subjekt kritické infrastruktury 
§ 10
Povinnosti poskytovatele základní služby
	(1) Poskytovatel základní služby je povinen ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance a Ministerstvu vnitra za účelem identifikace jeho zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury poskytnout informace o
a) poskytované základní službě a naplnění alespoň 1 kritéria významnosti, 
b) jeho kritické infrastruktuře na území nebo mimo území České republiky a 
c) základní službě poskytované mimo území České republiky.
	(2) Informace uvedené v odstavci 1 poskytovatel základní služby poskytne prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury nejpozději do 
a) 3 měsíců ode dne zahájení poskytování základní služby, 
b) 1 měsíce ode dne, kdy k tomu byl ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem, Českou národní bankou nebo Ministerstvem vnitra vyzván. 
	(3) Základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557

§ 11 
Kritérium významnosti
 	(1) Kritérium významnosti určuje význam narušení poskytování základní služby na základě
a) počtu uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované poskytovatelem základní služby,
b) rozsahu, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze tohoto zákona závisí na základní službě,
c) možného dopadu incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva,
d) tržního podílu poskytovatele základní služby na trhu se základní službou nebo službami,
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území,
f) důležitosti poskytovatele základní služby, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby, nebo
g) jedinečnosti poskytovatele základní služby, pokud jde o poskytování základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích nebo území.
	(2) Kritéria významnosti podle odstavce 1 pro jednotlivé základní služby stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557

§ 12 
Zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury
	(1) Ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka bez zbytečného odkladu posoudí informace o poskytovateli základní služby podle § 10 odst. 1 a podá Ministerstvu vnitra podnět k zařazení tohoto poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury.
	(2) Ministerstvo vnitra identifikuje na základě podnětu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu subjekt kritické infrastruktury zařazením poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury. 
(3) Seznam subjektů kritické infrastruktury je neveřejný a obsahuje tyto údaje
a) identifikační údaje subjektu kritické infrastruktury,
b) základní službu, kterou subjekt kritické infrastruktury poskytuje, 
c) odvětví a pododvětví, ve kterém subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu, a 
d) členské státy Evropské unie, ve kterých subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu.
(4) Ministerstvo vnitra informuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku o zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury do 1 měsíce ode dne doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury subjektu kritické infrastruktury.
	(5) Subjekt kritické infrastruktury je povinen plnit povinnosti stanovené tímto zákonem ode dne doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, není-li stanoveno dále jinak, až do dne doručení informace o jeho vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury podle § 14.
CELEX 32022L2557
Změny v poskytování základní služby
§ 13 
	(1) Pokud u subjektu kritické infrastruktury dojde ke změně v rozsahu poskytování základní služby nebo k poskytování nové základní služby nebo k ukončení poskytování základní služby, informuje subjekt kritické infrastruktury o této skutečnosti ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku v rozsahu podle § 10 odst. 1 do 1 měsíce ode dne, kdy nastala tato skutečnost. 
	(2) V případě, že subjekt kritické infrastruktury poskytuje novou základní službu, nebo došlo ke změně u již poskytované základní služby, Ministerstvo vnitra na základě doporučení ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky doplní do seznamu subjektů kritické infrastruktury informace o nově poskytované základní službě nebo o změně již poskytované základní služby. O této skutečnosti následně Ministerstvo vnitra do 1 měsíce ode dne doplnění nových poskytnutých informací informuje subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
(3) Ustanovení § 12 odst. 5 se použije obdobně.

§ 14 
	(1) V případě, že subjekt kritické infrastruktury nadále neposkytuje některou ze základních služeb zapsaných na seznamu subjektů kritické infrastruktury, Ministerstvo vnitra tuto základní službu vymaže ze seznamu subjektů kritické infrastruktury a o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
	(2) V případě, že subjekt kritické infrastruktury zařazený v seznamu subjektů kritické infrastruktury nadále neposkytuje žádnou základní službu, Ministerstvo vnitra jej vyřadí ze seznamu subjektů kritické infrastruktury. 
 (3) Ministerstvo vnitra informuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku o vyřazení subjektu kritické infrastruktury ze seznamu subjektů kritické infrastruktury bez zbytečného odkladu ode dne doručení informace o vyřazení subjektu kritické infrastruktury ze seznamu subjektů kritické infrastruktury subjektu kritické infrastruktury. 
CELEX 32022L2557

§ 15 
Práva a povinnosti subjektu kritické infrastruktury 
	(1) Subjekt kritické infrastruktury je při poskytování základní služby a při zajišťování své odolnosti povinen 
a) poskytovat bez zbytečného odkladu Ministerstvu vnitra a ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance informace o poskytované základní službě, kritické infrastruktuře na území nebo mimo území České republiky, kritických pracovnících a kritických dodavatelích,
b) bez zbytečného odkladu informovat Ministerstvo vnitra, ve kterých členských státech Evropské unie poskytuje základní službu,
c) bez zbytečného odkladu informovat Ministerstvo vnitra a ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, že je součástí koncernu podle zákona upravujícího obchodní korporace, včetně informace, zda se jedná o řízenou nebo řídící osobu,
d) určit kritickou infrastrukturu a kritické pracovníky,
e) do 9 měsíců ode dne doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a následně provádět jeho aktualizaci nejméně jednou za 4 roky,
f) poskytnout bez zbytečného odkladu na žádost ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu podklady pro zpracování posouzení rizik České republiky podle krizového zákona,
g) do 10 měsíců ode dne doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat plán odolnosti, ve kterém jsou stanovena technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, a následně provádět jeho aktualizaci nejméně jednou za 4 roky,
h) určit manažera kritické infrastruktury do 10 měsíců ode dne doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, a bez zbytečného odkladu poté, co dosavadní manažer kritické infrastruktury skončí výkon této funkce,
i) oznámit bez zbytečného odkladu určení manažera kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra a ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu,
j) podporovat manažera kritické infrastruktury při plnění úkolů mu svěřených a poskytovat mu zdroje a vytvářet podmínky nezbytné k plnění těchto úkolů,
k) identifikovat kritické dodavatele a sdělit Ministerstvu vnitra a ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance
1. v případě právnické nebo podnikající fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu název, sídlo a identifikační číslo osoby,
2. v případě fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu jméno a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu,
3. důvody, pro které je hodnocen jako kritický dodavatel,
l) přijímat opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle § 17,
m) bez zbytečného odkladu hlásit Ministerstvu vnitra incidenty podle § 20 a 21,
n) zajistit podmínky pro výkon citlivé činnosti podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací,
o) účastnit se cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
p) využívat Portál kritické infrastruktury pro plnění povinností podle tohoto zákona,
q) umožnit ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu provedení kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem a přijímat nápravná opatření podle § 25,
r) informovat ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o potřebě zabezpečení nezbytnými věcnými prostředky k zajištění poskytování základní služby, které nejsou schopné zajistit jiným způsobem,
s) požádat u manažera kritické infrastruktury o ověření spolehlivosti, zda splňuje podmínky pro výkon citlivé činnosti podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací.
	(2) Za účelem zajištění své odolnosti a poskytování základní služby je subjekt kritické infrastruktury oprávněn
a) ověřovat spolehlivost podle § 19 v souladu s posouzením rizik České republiky,
b) pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovávat v nezbytném rozsahu osobní údaje
	1. kritických pracovníků,
2. osob ucházejících se u něj o zaměstnání, přijetí do služebního poměru nebo o uzavření obdobného vztahu a 
3. osob, které jsou pověřené přímým nebo vzdáleným přístupem do jeho prostor, k jeho informacím nebo do jeho kontrolních systémů.
	(3) Za účelem zajištění své odolnosti a poskytování základní služby je subjekt kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu dále oprávněn 
a) při přípravě na krizové situace požádat u ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o poskytnutí přednostního připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací pro kritické pracovníky,
b) během mimořádné události nebo za krizového stavu požádat u ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o zprostředkování vstupu do vymezených míst nebo území, kam byl vstup zakázán v souvislosti s touto událostí nebo krizovým stavem, pokud je to nezbytné pro zajištění poskytování základní služby; subjekt kritické infrastruktury je oprávněn požádat o zprostředkování tohoto vstupu i pro svého kritického dodavatele, pokud je to nezbytné pro poskytování základní služby,
c) za krizového stavu požádat u ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o poskytnutí přednostního přístupu k základní službě poskytované jiným subjektem kritické infrastruktury, pokud je to nezbytné pro poskytování základní služby.
	(4) Subjekt evropské kritické infrastruktury je dále povinen ode dne doručení vyrozumění o označení subjektem zvláštního evropského významu
a) poskytnout Evropské komisi, pokud o to požádá, prostřednictvím Ministerstva vnitra
1. posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a
2. seznam opatření přijatých k zajišťování své odolnosti,
b) umožnit poradní misi Evropské komise přístup k nezbytným informacím souvisejícím s poskytováním jeho základní služby a ke kritické infrastruktuře a poskytnout jí nezbytnou součinnost a 
c) přijmout nápravné opatření ke zjištěným nedostatkům a doporučením poradní mise a informovat o jeho přijetí Evropskou komisi prostřednictvím Ministerstva vnitra.
	(5) Na subjekt kritické infrastruktury v odvětví bezpečnosti se nevztahují povinnosti podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 4.
	(6) Náležitosti a způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
§ 16 
Zvláštní ustanovení o bezpečnosti dodavatelského řetězce
(1) Pokud z vlastní činnosti Ministerstva vnitra nebo z informace orgánu veřejné moci vyplývá, že dodavatel plnění subjektu kritické infrastruktury představuje významné ohrožení bezpečnosti České republiky, může Ministerstvo vnitra vydat opatření k omezení rizik spojených s tímto dodavatelem.
(2) Opatřením podle odstavce 1 může být:
a) varování, kterým informuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad a umožňují-li to okolnosti také dotčený subjekt kritické infrastruktury, o významné hrozbě, kterou představuje dodavatel plnění subjektu kritické infrastruktury pro bezpečnost České republiky, nebo 
b) rozhodnutí, kterým mohou být dodavateli plnění dotčeného subjektu kritické infrastruktury stanoveny podmínky pro plnění subjektu kritické infrastruktury, uloženo omezení nebo zákaz činnosti pro plnění ve prospěch subjektu kritické infrastruktury.
(3) Ministerstvo vnitra projedná svůj postup před vydáním rozhodnutí podle odstavce 2 s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem. Umožňují-li to okolnosti, přizve Ministerstvo vnitra k projednání podle věty první i dotčený subjekt kritické infrastruktury.
(4) S přihlédnutím k možným dopadům rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) na činnost dotčeného subjektu kritické infrastruktury a za účelem zabránění nebo zmírnění hospodářských dopadů může Ministerstvo vnitra po projednání postupu podle odstavce 3 odložit vykonatelnost rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) na přiměřenou dobu.  
(5) Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) lze vydat v případě, že nebyly vůči dodavateli plnění dotčeného subjektu kritické infrastruktury uplatněny podmínky, omezení nebo zákazy podle jiných právních předpisů[footnoteRef:6]). [6: 4) Například zákon č. …/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, zákon č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic).] 

(6) Dotčený subjekt kritické infrastruktury může závazek ze smlouvy vypovědět, nelze-li v jeho plnění pokračovat, aniž by bylo porušeno rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b). Právo tohoto subjektu kritické infrastruktury ukončit závazek ze smlouvy podle jiných právních předpisů není větou první dotčeno.
(7) O varování nebo rozhodnutí podle odstavce 2 vyrozumí Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu prostřednictvím portálu kritické infrastruktury ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Českou národní banku, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, subjekty kritické infrastruktury a v důvodných případech také příslušný krajský úřad, který poskytne potřebné informace obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
(8) Vydání rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. 
(9) Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že se změnily důvody, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b)., může rozhodnutím stanovit dodavateli nové podmínky pro plnění subjektu kritické infrastruktury, nebo zrušit rozhodnutí o omezení nebo zákazu činnosti pro plnění ve prospěch subjektu kritické infrastruktury.
(10) Za dodavatele plnění se pro účely tohoto ustanovení považuje i subdodavatel. 

§ 17 
Opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury
	(1) Subjekt kritické infrastruktury na základně posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury přijímá technická, bezpečnostní a organizační opatření, a to v rozsahu opatření
a) k řízení rizik, 
b) pro zajištění kontinuity činností,
c) odezvy na incidenty,
d) fyzické bezpečnosti,
e) k řízení bezpečnosti osob, které mají se subjektem kritické infrastruktury nebo s jeho kritickým dodavatelem uzavřený pracovní nebo služební poměr anebo jiný obdobný vztah, (dále jen „pracovník“) a
f) k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.
	(2) Obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
§ 18
Manažer kritické infrastruktury 
	(1) Manažer kritické infrastruktury poskytuje součinnost Ministerstvu vnitra a ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona a součinnost Evropské komisi při provádění poradní mise.
	(2) Manažerem kritické infrastruktury může být určena pouze osoba splňující podmínky pro výkon citlivé činnosti a požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo prokáže praxi v oblasti zajišťování bezpečnosti státu, ochrany obyvatelstva, krizového řízení, podnikové bezpečnosti nebo řízení kontinuity činností po dobu nejméně 3 let, nebo po dobu 1 roku v případě, že dosáhl vysokoškolského vzdělání.  
Varianta I:
	(3) Do doby určení manažera kritické infrastruktury plní jeho úkoly vrcholový řídící pracovník subjektu kritické infrastruktury nebo subjektem kritické infrastruktury určený pracovník. 
Varianta II:
	(3) Do doby určení manažera kritické infrastruktury plní jeho úkoly vedoucí organizační složky státu, guvernér České národní banky, statutární orgán právnické osoby nebo v případě kolektivního statutárního orgánu právnické osoby jeho pověřený člen (dále jen „vrcholový řídící pracovník“), anebo subjektem kritické infrastruktury určený pracovník.
	(4) Manažer kritické infrastruktury je přímo podřízen vrcholovému řídícímu pracovníkovi.
	(5) U subjektu kritické infrastruktury, který je osobou podrobenou jednotnému řízení podle zákona upravujícího obchodní korporace, může funkci manažera kritické infrastruktury vykonávat manažer kritické infrastruktury řídící osoby podle zákona upravujícího obchodní korporace, je-li řídící osoba zároveň subjektem kritické infrastruktury.
§ 19 
Ověřování spolehlivosti a citlivá činnost
	(1) Za účelem zajištění bezpečného poskytování základní služby, řízení bezpečnosti pracovníků a řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce je subjekt kritické infrastruktury oprávněn ověřovat spolehlivosti pracovníků, včetně osob ucházejících se o zaměstnání.
	(2) Za účelem ověřování spolehlivosti podle odstavce 1 je subjekt kritické infrastruktury 
a) oprávněn vyžadovat od pracovníka podílejícího se na poskytování základní služby a osoby, která je pověřena přímým nebo vzdáleným přístupem do jeho prostor, k jeho informacím nebo do jeho kontrolních systémů, prokázání totožnosti a bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů a dále dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je pracovník nebo pověřená osoba státním příslušníkem, nejde-li o státního příslušníka České republiky, nebo ve kterém se pracovník nebo pověřená osoba v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce, a
b) povinen požadovat prokázání splnění podmínek pro výkon citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných informací od manažera kritické infrastruktury.
	(3) Výkon funkce manažera kritické infrastruktury se považuje za citlivou činnost ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací.
CELEX 32022L2557
Hlava IV
Hlášení incidentu
§ 20 
	(1) Subjekt kritické infrastruktury hlásí incident Ministerstvu vnitra prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury. Nelze-li k hlášení incidentu využít Portál kritické infrastruktury, zašle subjekt kritické infrastruktury hlášení Národnímu operačnímu a informačnímu středisku[footnoteRef:7]). [7: 5) Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů.] 

	(2) Hlášením incidentu podle odstavce 1 není dotčena informační nebo ohlašovací povinnost podle jiného právního předpisu[footnoteRef:8]) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie3) a toto hlášení nenahrazuje tísňovou komunikaci.  [8: ) Zákon č. …/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti.] 

	(3) Povinnost hlásit incidenty podle odstavce 1 začíná pro subjekt kritické infrastruktury platit nejpozději do 10 měsíců ode dne doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury.
	(4) Ministerstvo vnitra předá bez zbytečného odkladu hlášení o incidentu ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad neprodleně po obdržení této informace poskytne subjektu kritické infrastruktury nezbytnou součinnost.
	(5) Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí
a) jednotná kontaktní místa ostatních dotčených členských států, pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na subjekt kritické infrastruktury a poskytování základní služby v těchto státech, a
b) Evropskou komisi, pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na poskytování základní služby nejméně v 6 členských státech Evropské unie.
	(6) Je-li to ve veřejném zájmu, Ministerstvo vnitra v součinnosti s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a subjektem kritické infrastruktury informuje o incidentu veřejnost. Informace zveřejněné podle tohoto odstavce nesmí obsahovat žádné skutečnosti, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost subjektu kritické infrastruktury a činnosti související s řešením incidentu. 
(7) Ministerstvo vnitra v odůvodněných případech vyrozumí o incidentu hejtmana kraje, ve kterém k narušení poskytování základní služby došlo. 
CELEX 32022L2557
§ 21 
	(1) Subjekt kritické infrastruktury provede hlášení incidentu bez zbytečného odkladu po jeho zjištění. V hlášení incidentu uvede
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením poskytované základní služby,
b) dobu trvání narušení,
c) území zasažené narušením a
d) povahu, příčinu a možné důsledky incidentu, včetně informací nezbytných ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu.
	(2) Pokud není subjekt kritické infrastruktury schopen zaslat hlášení podle odstavce 1 z důvodu řešení incidentu, provede hlášení incidentu tak, že
a) nejpozději do 24 hodin od vzniku incidentu zašle prvotní hlášení, které obsahuje informace nezbytné k řešení incidentu v rozsahu přiměřeném odstavci 1, a
b) nejpozději do 1 měsíce ode dne předložení prvotního hlášení zašle závěrečnou zprávu obsahující veškeré informace podle odstavce 1.
	(3) V případě, že v době uvedené v odstavci 2 písm. b) incident stále trvá, předloží subjekt kritické infrastruktury v uvedené době zprávu o pokroku a poté předloží závěrečnou zprávu nejpozději do 1 měsíce po skončení incidentu.
	(4) Hlášení incidentu nesmí narušit činnosti subjektu kritické infrastruktury vedoucí k odvrácení incidentu nebo jeho řešení.
	(5) Parametry incidentu, podrobnosti rozsahu hlášených informací podle odstavce 1 a způsob předávání informací o incidentu stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
Hlava V
Portál kritické infrastruktury
§ 22
	(1) Portál kritické infrastruktury je součástí Informačního systému krizového řízení podle krizového zákona a slouží k plnění povinností poskytovatelů základní služby a subjektů kritické infrastruktury a vedení nezbytných informací, dat, údajů a evidencí podle tohoto zákona.
	(2) Pro účely tohoto zákona se pro získávání informací z agendových informačních systémů použije ustanovení § 26 odst. 3 až 9 krizového zákona obdobně. 
	(3) Informace obsažené v portálu kritické infrastruktury užívají ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona. 
(4) Informace obsažené v portálu kritické infrastruktury dále užívají
a) zpravodajské služby za účelem výkonu jejich působnosti podle jiných právních předpisů[footnoteRef:9]), [9: ) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.
] 

b) Ministerstvo průmyslu a obchodu za účelem výkonu jeho působnosti podle zákona upravujícího oblast prověřování zahraničních investic a
c) hejtman kraje a krajský úřad v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti podle krizového zákona.
	(5) Nelze-li využít portál kritické infrastruktury, předávají se informace za účelem plnění povinností podle tohoto zákona prostřednictvím datové schránky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
	(6) Pokud nelze využít náhradní způsob podle odstavce 5, předávají se informace prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.
	(7) Správce portálu kritické infrastruktury zabezpečí informace před neoprávněným přístupem, změnou, zničením nebo ztrátou anebo odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním.
	(8) Vložení informací, dat, údajů nebo evidencí podle § 5 písm. d), § 7, 10, 13, 14, § 15 odst. 1 písm. a) až d), i), k), m) a r), § 20 a 23 do portálu kritické infrastruktury je vždy považováno za splnění informační nebo ohlašovací povinnosti ve smyslu tohoto zákona.
	(9) Formu a způsob zpracování informací, dat, údajů a evidencí vkládaných do portálu kritické infrastruktury, technické a organizační podmínky používání portálu kritické infrastruktury stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557

§ 23 
Cvičení subjektu kritické infrastruktury
	(1) Zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury se ověřuje cvičením.
	(2) Cvičení subjektu kritické infrastruktury provádí subjekt kritické infrastruktury sám nebo na základě nařízení ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Ministerstvem vnitra. Cvičení je nařizováno na základě plánu cvičení a musí být subjektu kritické infrastruktury ohlášeno s předstihem alespoň 3 měsíce před jeho konáním. 
	(3) Plán cvičení se zpracovává na kalendářní rok. Subjekt kritické infrastruktury může být do tohoto plánu cvičení zařazen nejvýše jednou za 3 roky. 
	(4) Subjekt kritické infrastruktury, který provedl vlastní cvičení, předává informace o tomto cvičení ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu a Ministerstvu vnitra. Informace o cvičeních nařízených a provedených ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, předává Ministerstvu vnitra ten, kdo cvičení nařídil. Informace o těchto cvičeních jsou předávány prostřednictvím portálu kritické infrastruktury nejméně v rozsahu
a) termín a místo cvičení,
b) námět cvičení,
c) zjištěných zásadních poznatků ze cvičení.
	(5) Náklady spojené se cvičeními podle tohoto zákona nese ten, komu náklady vznikly.

Hlava VI
Kontrola a sankce

§ 24 
Kontrola
	(1) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad vykonává v rámci své působnosti kontrolu v oblasti kritické infrastruktury. Při výkonu kontroly ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad zjišťuje, jak subjekty kritické infrastruktury plní povinnosti stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení a ukládá opatření k nápravě.
	(2) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o kontrole subjektu kritické infrastruktury prostřednictvím portálu kritické infrastruktury. 
	(3) Ministerstvo vnitra může na základě informace podle odstavce 2 požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o vykonání kontroly subjektu kritické infrastruktury v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může požadavek na vykonání kontroly podle věty první odmítnout, byla-li by s ohledem na jeho kapacity zjevně nepřiměřená.
	(4) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad vykonává v rámci své působnosti kontrolu u subjektu evropské kritické infrastruktury za účelem ověření přijetí opatření uvedených ve zprávě z poradní mise provedené Evropskou komisí u tohoto subjektu evropské kritické infrastruktury.
CELEX 32022L2557
§ 25 
Nápravná opatření
	(1) Zjistí-li ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad při kontrole nedostatky, může uložit subjektu kritické infrastruktury, aby je ve stanovené lhůtě odstranil, popřípadě určit jakým způsobem. Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad spolu s nápravným opatřením uloží povinnost oznámit provedení nápravného opatření a jeho výsledek ve stanovené lhůtě. 
	(2) V případě důvodné pochybnosti o plnění nápravných opatření na základě provedené kontroly podle § 24 nebo o zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury může ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad požádat Ministerstvo vnitra o provedení kontroly subjektu kritické infrastruktury.
	(3) Kontrola podle odstavce 2 je kontrolou vykonanou Ministerstvem vnitra v součinnosti s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem. Při výkonu kontroly Ministerstvo vnitra zjišťuje, jak subjekty kritické infrastruktury plní povinnosti stanovené tímto zákonem a nápravná opatření uložená podle odstavce 1, a ukládá opatření k nápravě obdobně podle odstavce 1.
CELEX 32022L2557
§ 26 
Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně použije portál kritické infrastruktury k jinému účelu než k plnění povinností stanovených tímto zákonem.
	(2) Poskytovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 1 neposkytne informaci nezbytnou k identifikaci jeho zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury.
	(3) Subjekt kritické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s 
a) § 13 odst. 1 nesplní povinnost informovat o změně v poskytování základní služby, o nově poskytované základní službě nebo o ukončení poskytování základní služby, 
b) § 15 odst. 1 písm. a) nesplní povinnost informovat o poskytované základní službě, kritické infrastruktuře na území nebo mimo území České republiky, kritických pracovnících a kritických dodavatelích,
c) § 15 odst. 1 písm. b) nesplní povinnost informovat, ve kterých členských státech Evropské unie poskytuje základní službu, 
d) § 15 odst. 1 písm. e) nebo g) nezpracuje nebo neaktualizuje posouzení rizik nebo plán odolnosti,
e) § 15 odst. 1 písm. f) neposkytne podklady pro zpracování posouzení rizik České republiky,
f) § 15 odst. 1 písm. h) nebo i) neurčí manažera kritické infrastruktury nebo neoznámí jeho určení, 
g) § 15 odst. 1 písm. k) nesdělí údaje o kritickém dodavateli,
h) § 15 odst. 1 písm. l) nepřijme opatření k zajištění odolnosti podle § 17,
i) § 15 odst. 1 písm. m) nenahlásí incident,
j) § 15 odst. 1 písm. p) nevyužívá portál kritické infrastruktury,
k) § 15 odst. 1 písm. q) neumožní provedení kontroly,
l) § 15 odst. 4 písm. a) neposkytne posouzení rizik nebo seznam opatření k zajišťování své odolnosti, 
m) § 15 odst. 4 písm. b) nebo c) neumožní provedení poradní mise, nepřijme nápravné opatření ke zjištěným nedostatkům nebo doporučením, nebo neinformuje o jeho přijetí, 
n) § 18 odst. 2 umožní výkon funkce manažera kritické infrastruktury osobě, která nesplňuje podmínky pro výkon této funkce,
o) § 25 odst. 1 nebo 3 nepřijme nápravné opatření, nebo 
p) § 25 odst. 1 nebo 3 neoznámí provedení nápravného opatření nebo jeho výsledek ve stanovené lhůtě.
	(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f), j) nebo p),
c) 10 000 000 Kč nebo do výše 0,1 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. g),
d) 15 000 000 Kč nebo do výše 0,2 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d), e), i), l) nebo m), nebo
e) 25 000 000 Kč nebo do výše 0,3 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. a) až c), h), k), n) nebo o).
	(5) Je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 100 000 Kč. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 6 měsíců.
	(6) Je-li přestupek podle odstavce 3 písm. f), j) nebo p) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 6 000 000 nebo do výše 0,25 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
	(7) Je-li přestupek podle odstavce 3 písm. g) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 20 000 000 Kč nebo do výše 0,5 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
	(8) Je-li přestupek podle odstavce 3 písm. d), e), i), l) nebo m) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 30 000 000 Kč nebo do výše 1 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
	(9) Je-li přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. a) až c), h), k), n) nebo o) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč nebo do výše 1,5 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců. 
CELEX 32022L2557
§ 27
Společná ustanovení k přestupkům 
	(1) K řízení o přestupku je příslušný správní orgán, do jehož působnosti patří základní služba, v souvislosti s kterou byla porušena povinnost stanovená tímto zákonem. Nelze-li určit věcně příslušný správní orgán podle věty první, je k řízení příslušné Ministerstvo vnitra.
(2) Ministerstvo vnitra je dále příslušné k projednání přestupku podle 
a) § 26 odst. 3 písm. b), d) až f) a j), porušil-li povinnost subjekt kritické infrastruktury, který má zapsanou základní službu ve více odvětvích nebo pododvětvích patřících do působnosti více ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, 
b) § 26 odst. 1 a § 26 odst. 3 písm. c), i), l) a m).
	(3) K řízení o přestupku podle § 26 odst. 3 písm. k), o) a p) je příslušný správní orgán, který prováděl kontrolu nebo uložil nápravné opatření.
(4) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona se zapisuje do evidence přestupků vedené Ministerstvem spravedlnosti.
CELEX 32022L2557

Hlava VII
Vztah k jiným předpisům
§ 28 
Režim rovnocennosti
	(1) Splňuje-li jiná dokumentace, kterou subjekt kritické infrastruktury zpracoval, náležitosti posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury nebo plánu odolnosti, považuje se povinnost subjektu kritické infrastruktury zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury nebo plán odolnosti podle tohoto zákona za splněnou.
	(2) Přijme-li subjekt kritické infrastruktury opatření, které svou povahou odpovídá opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, považuje se toto opatření za opatření pro zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle § 17. 
CELEX 32022L2557

§ 29
Vztah k odvětvovým právním předpisům Evropské unie
	(1) Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nebo jiný právní předpis, který zapracovává příslušný předpis Evropské unie, stanoví subjektům kritické infrastruktury povinnosti v oblasti zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a tyto povinnosti mají alespoň srovnatelný účinek jako povinnosti, které jsou subjektům kritické infrastruktury stanoveny podle tohoto zákona, ustanovení tohoto zákona upravující povinnosti zavést a provádět opatření k posilování odolnosti a hlásit incidenty se vůči těmto orgánům a osobám neuplatní, a to včetně ustanovení o dozoru nad dodržováním uvedených povinností. 
(2) Za ustanovení se srovnatelným účinkem jako povinnosti obsažené v tomto zákoně podle odstavce 1 se považují taková ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo jiného právního předpisu, který zapracovává příslušný předpis Evropské unie, která
a) ve vztahu k povinnosti zavést a provádět opatření k posilování odolnosti odpovídají alespoň požadavkům stanoveným v § 17, nebo
b) ve vztahu k povinnosti hlásit incidenty odpovídají alespoň požadavkům stanoveným v § 20 a 21.
	(3) Za ustanovení se srovnatelným účinkem jako povinnosti obsažené v tomto zákoně podle odstavce 1 se dále považují taková ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie, o nichž to přímo použitelný právní předpis Evropské unie stanoví.
CELEX 32022L2557

Hlava VIII
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 30
	(1) Pro subjekty kritické infrastruktury v odvětvích bankovnictví a infrastruktury finančních trhů platí pouze povinnosti podle § 12 odst. 6, § 15 odst. 1 písm. a), d), k) a p).
	(2) Pro subjekty kritické infrastruktury v odvětví digitální infrastruktury platí pouze povinnosti podle § 12 odst. 6, § 13 a § 15 odst. 1 písm. a), d), k), p) a r).
	(3) Na subjekty kritické infrastruktury v odvětví veřejné správy, které poskytují základní službu přímo související se zajišťováním obrany České republiky, se ve vztahu k této základní službě nevztahují povinnosti podle § 15 odst. 1 písm. d) v rozsahu identifikace kritických pracovníků, vedení a průběžné aktualizace jejich evidence, a dále písm. k) a m) a § 20 a 21. 
(4) Správní orgány podle § 6 odst. 1 písm. n) zajistí ochranu poskytnutých informací a nesmí je dále zveřejnit.
CELEX 32022L2557
§ 31
Zmocňovací ustanovení
	(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 10 odst. 3 a § 11 odst. 2.
	(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 15 odst. 6, § 17 odst. 2, § 21 odst. 5 a § 22 odst. 9.
CELEX 32022L2557

§ 32
Přechodná ustanovení
	(1) Vláda schválí strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury do 17. ledna 2026.
	(2) Ministerstvo vnitra poprvé identifikuje subjekty kritické infrastruktury zařazením poskytovatelů základní služby, kteří poskytli informace podle § 10 odst. 1 do 1. března 2026, na seznam subjektů kritické infrastruktury do 17. července 2026. 
	(3) Ministerstvo vnitra předloží Evropské komisi první souhrnnou zprávu o hlášených incidentech do 17. července 2028.
	(4) Ministerstvo vnitra informuje Evropskou komisi o určení jednotného kontaktního místa s uvedením jeho kontaktních údajů, úkolů a povinností do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
	(5) Poskytovatel základní služby, který nejpozději k 30. listopadu 2025 zahájí poskytování základní služby, poskytne ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance poprvé informace uvedené v § 10 odst. 1 do 1. března 2026.
(6) Subjekt kritické infrastruktury, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozovatelem prvku kritické infrastruktury podle zákona č. 240/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, plní povinnosti podle zákona č. 240/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 17. července 2026.
 (7) Subjekt kritické infrastruktury, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozovatelem prvku kritické infrastruktury podle zákona č. 240/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a bylo rozhodnuto o jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury podle tohoto zákona, plní povinnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona č. 240/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 10 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury podle tohoto zákona. 
 (8) Fyzická osoba, která ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává citlivou činnost podle § 19 odst. 3 a nesplňuje podmínky pro výkon citlivé činnosti, je povinna nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat splnění podmínek pro výkon citlivé činnosti podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Do doby splnění povinnosti podle věty první se pro účely tohoto zákona tato fyzická osoba považuje za fyzickou osobu splňující podmínky pro výkon citlivé činnosti za předpokladu, že v této době ani v době posledních 5 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo v řízení k této osobě vydáno rozhodnutí o nevydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby. Ustanovení věty druhé se nepoužije, jestliže bylo v řízení k této osobě v době posledních 5 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí o zrušení platnosti dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby.
CELEX 32022L255
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o obecní policii
§ 33
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 248/2017 Sb., zákona č. 261/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 427/2023 Sb. a zákona č. …/2025 Sb., se mění takto:
1. 	V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Plní-li obecní policie úkoly podle odstavce 1 jako ostatní složka integrovaného záchranného systému podle zákona o integrovaném záchranném systému, může se strážník podílet na provádění záchranných a likvidačních pracích pouze tehdy, je-li
a) k tomu vycvičen a vybaven, 
b) to nezbytné pro ochranu života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku a 
c) k tomu určen osobou, která řídí obecní policii podle § 3 odst. 1.“.
2. 	V § 24c odst. 1 úvodní části ustanovení se text „§ 2 písm. h)“ nahrazuje textem „§ 2 odst. 1 písm. h)“.
3. 	V § 27 odst. 3 se text „§ 2 písm. i)“ nahrazuje textem „§ 2 odst. 1 písm. i)“.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
§ 34
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., se mění takto: 
1. V § 4b odst. 1 se za slovo „situace“ vkládají slova „, k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury“. 
CELEX 32022L2557

2. V § 4b odst. 2 se za slovo „systému“ vkládají slova „, subjekt kritické infrastruktury“.
CELEX 32022L2557

3. Za § 4i se vkládá nový § 4j, který včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

㤠4j

Správa může na základě žádosti věcně příslušného ústředního správního úřadu v souvislosti s řešením významného narušení poskytování základní služby11) poskytnout pro potřeby subjektu kritické infrastruktury v jeho věcné působnosti v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit nebo nahradit Správě bezodkladně po zvládnutí významného narušení poskytování základní služby, nejdéle však do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze se souhlasem věcně příslušného ústředního správního úřadu na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu pořízeného se Správou1b).  Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.
_____________ 
11) Zákon č. …/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (zákon o kritické infrastruktuře).“.
CELEX 32022L2557


ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o zeměměřičství
§ 35
V § 5 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 88/2023 Sb., se slova „ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona“ nahrazují slovy „zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře“.
CELEX 32022L2557

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
§ 36
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 241/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 197/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení“.
CELEX 32022L2557
2. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene e) vkládá slovo „nebo“ a písmeno f) se zrušuje. 
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 
3. V § 11 odstavec 6 zní:
„(6) Povinný subjekt neposkytne informaci 
a) 	o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,
b) 	o činnosti poskytovatele základní služby nebo subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře anebo o opatřeních k zajišťování nebo zvyšování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, pokud by její poskytnutí
1. ohrozilo práva těchto nebo jiných osob, 
2. ohrozilo poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury, nebo 
3. ohrozilo zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.“.
CELEX 32022L2557

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o integrovaném záchranném systému
§ 37
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto: 
1. V § 4 odstavec 2 zní: 
„(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou na základě uzavřené dohody o plánované pomoci na vyžádání podle § 21 ozbrojené síly, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, obecní policie, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
2. V § 4 odstavec 3 zní: 
„(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27) a nemají uzavřenou dohodu o plánované pomoci na vyžádání podle § 21.“.
3. V § 5 odstavec 1 zní:
	„(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou Krajské operační a informační středisko a Národní operační a informační středisko.“.
4. V § 5 odst. 3 písm. a) se za slovo „hejtmana“ vkládají slova „, starosty obce s rozšířenou působností“. 
5. V § 7 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí: 
„k) plní funkci kontaktního místa a organizuje síly a prostředky a další osoby v rozsahu nezbytném pro zajištění plnění úkolů České republiky v rámci zapojení do mezinárodní záchranné operace nebo poskytování humanitární pomoci do zahraničí a
l) poskytuje dotace složkám integrovaného záchranného systému.“.
6. § 9 se včetně nadpisu zrušuje.
7. V části první hlavě III díl 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32 a 33 zní:
„Díl 2
Orgány s působností na území kraje
§ 10
(1) Hasičský záchranný sbor kraje zajišťuje přípravu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva na území kraje, přičemž za tímto účelem zejména
a) organizuje součinnost mezi orgány územních samosprávných celků, územními správními úřady a obcemi, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními,
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) sjednocuje postupy orgánů územních samosprávných celků, územních správních úřadů a obcí v oblasti ochrany obyvatelstva,
d) zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních prací (dále jen „havarijní plán kraje“),
e) zpracovává ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo krajskými úřady plán k provádění záchranných a likvidačních prací v zóně havarijního plánování, stanovené podle zvláštního právního předpisu32) (dále jen „vnější havarijní plán“). Zasahuje-li zóna havarijního plánování území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné události hasičský záchranný sbor kraje, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází,
f) zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému,
g) spolupracuje s krajským úřadem a s obecními úřady obcí s rozšířenou působností při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje a povodňových plánů obcí s rozšířenou působností podle zvláštního právního předpisu13) a
h) zpracovává a uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
(2) Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje za podmínek zajištění ochrany údajů oprávněn využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu6).
(3) Pro zabezpečení záchranných a likvidačních prací hasičský záchranný sbor kraje dále
a) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného záchranného systému,
b) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v přípravě složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost,
c) zabezpečuje varování a informování,
d) koordinuje záchranné a likvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,  
e) organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
f) organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
g) organizuje a koordinuje humanitární pomoc,
h) organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
i) vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji,
j) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska požární ochrany, integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události a
k) seznamuje kraj, obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení obyvatel a připravenými záchrannými a likvidačními pracemi.
(4) Hasičský záchranný sbor kraje je podle § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona upravujícího požární ochranu dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle zákona upravujícího stavební řízení33) z hlediska ochrany obyvatelstva31).
(5) Požadavky ochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním 
a) dokumentace
1. pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
2. pro provádění stavby,
3. pro rámcové povolení,
4. ke změně dokončené stavby,
b) dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby.
(6) Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 5 je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstva.
(7) Hasičský záchranný sbor kraje kontroluje před uvedením stavby do užívání dodržení podmínek ochrany obyvatelstva.
(8) Při určení příslušnosti nadřízeného správního orgánu ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 4 hasičským záchranným sborem kraje se postupuje obdobně podle § 31 odst. 6 zákona upravujícího požární ochranu.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu. 
§ 10a
Orgány kraje poskytují součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zajištění přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva na území kraje podle § 10 a podílejí se na plnění stanovených úkolů, zejména vyplývajících z havarijního plánu kraje, poplachového plánu integrovaného záchranného systému, povodňového plánu kraje a vnějšího havarijního plánu. Kraj se podílí na financování těchto úkolů.
§ 11
Hejtman
a) koordinuje přípravu na mimořádné události prováděnou orgány územních samosprávných celků, územních správních úřadů, právnickými a fyzickými osobami,
b) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území 1 správního obvodu obce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu a požádal hejtmana o koordinaci, nebo jej o koordinaci požádal starosta obce s rozšířenou působností, který byl k tomu vyzván velitelem zásahu, anebo jej o to požádal velitel zásahu s ohledem na dopad mimořádné události na území kraje. Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman použít krizový štáb kraje zřízený podle jiného právního předpisu6),
c) schvaluje havarijní plán kraje a poplachový plán integrovaného záchranného systému a vnější havarijní plány, pokud zóna havarijního plánování zasahuje území více než 1 správního obvodu obce s rozšířenou působností,
d) uzavírá za kraj dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak.
__________
32) Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.


8. § 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Obecní úřad obce s rozšířenou působností kromě úkolů podle § 15 poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva podle § 10 a podílí se na plnění stanovených úkolů, zejména vyplývajících z havarijního plánu kraje, poplachového plánu integrovaného záchranného systému, povodňového plánu kraje a vnějších havarijních plánů. Obec s rozšířenou působností se podílí na financování těchto úkolů.“.
9. V § 20 odst. 1 se slova „operačního a informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného sboru“ nahrazují slovy „Národního operačního a informačního střediska“.
10. § 29 včetně nadpisu zní: 
㤠29
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo poskytnutí pomoci
	(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci s výjimkou pomoci poskytnuté dobrovolně bez výzvy, náleží fyzické nebo právnické osobě peněžitá náhrada, která se poskytuje nejpozději do 6 měsíců ode dne ukončení záchranných a likvidačních prací. 
	(2) Peněžitá náhrada za omezení vlastnického práva náleží ve výši odpovídající míře, v jaké byl majetek fyzické nebo právnické osoby při mimořádné události dotčen při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné mimořádné události.
	(3) Za poskytnutí věcné pomoci přísluší peněžitá náhrada ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
	(4) Za výkon osobní pomoci přísluší peněžitá náhrada ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě za vykonání stejné nebo obdobné práce. Spočívá-li výkon osobní pomoci v činnosti, která není mzdou zpravidla ohodnocována, poskytuje se peněžitá náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí stejné nebo obdobné služby.
	(5) Nárok na peněžitou náhradu se promlčí za 3 roky ode dne ukončení záchranných a likvidačních prací, při nichž k vzniku nároku na peněžní náhradu došlo.
(6) Stát je oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžitou náhradu, po osobě, která zapříčinila mimořádnou událost.“.
11. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní:
㤠29a
Uplatnění nároku na peněžní náhradu
	(1) Peněžitou náhradu stát poskytuje prostřednictvím hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytnuta nebo bylo vlastnického právo omezeno. Nelze-li příslušný hasičský záchranný sbor kraje podle věty první určit, poskytuje peněžitou náhradu stát prostřednictvím Ministerstva vnitra. 
	(2) Peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě žádosti vlastníka. Uplatnění žádosti u příslušné organizační složky státu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.
	(3) Peněžitou náhradu za poskytnutí pomoci je příslušná organizační složka státu povinna vyplatit i bez uplatnění tomu odpovídajícího nároku fyzickou nebo právnickou osobou. 
	(4) Pokud nárok na peněžitou náhradu u příslušné organizační složky státu fyzická nebo právnická osoba uplatní, je tato povinna ji projednat do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku, nejpozději však v době stanovené v § 29 odst. 1 zákona. Byl-li nárok na peněžitou náhradu uplatněn u nepříslušné organizační složky státu, postoupí jej tato bez zbytečného odkladu příslušné organizační složce státu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou zachovány.
	(5) Je-li pro posouzení nároku na peněžitou náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci příslušné organizační složce státu nezbytnou součinnost.
	(6) Domáhat se peněžité náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok v době stanovené v § 29 odst. 1 tohoto zákona nebo době určené podle odstavce 4 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.“.
12. § 30 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34 zní:
㤠30
Náhrada újmy
	(1) Stát nahradí újmu, kterou způsobila fyzické nebo právnické osobě složka integrovaného záchranného systému nebo orgán koordinující záchranné a likvidační práce v příčinné souvislosti se záchrannými nebo likvidačními pracemi nebo cvičením podle tohoto zákona. Stát se odpovědnosti nahradit újmu podle věty první zprostí, jestliže prokáže, že újma způsobená při provádění nebo koordinaci záchranných prací nevznikla v důsledku protiprávního jednání.
	(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě nebo zdraví fyzické osoby a skutečná škoda. 
	(3) Újma na životě nebo zdraví i skutečná škoda se hradí v penězích. Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle právních předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této újmy nevznikl již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a neposkytuje se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním, zejména porušením povinnosti stanové právním předpisem, krizovým opatřením nebo přímým pokynem orgánu krizového řízení, podílela na jejím vzniku. Ustanovení § 393 zákoníku práce tím není dotčeno.
	(4) Osobou oprávněnou k uplatnění nároku na skutečnou škodu je pouze osoba, jíž skutečná škoda nahraditelná podle tohoto zákona vznikla.
	(5) Nárok na náhradu újmy na životě nebo zdraví i skutečné škody je oprávněna fyzická nebo právnická osoba uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o ní dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak její právo na náhradu zaniká. 
	(6) Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik. 
	(7) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu vyplacenou podle tohoto zákona, po osobě, která svým protiprávním jednáním zapříčinila vznik újmy na životě nebo zdraví či skutečné škody, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody.
	(8) Základní složky integrovaného záchranného systému mohou požadovat uhrazení nákladů, které jim vznikly v souvislosti s prováděním záchranných a likvidačních prací, po osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik.
	(9) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky. Věta první a druhá se nepoužije, pokud je škoda hrazena podle právních předpisů upravujících služební poměry34). 
_____________
34) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.“.

13. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní:
㤠30a
Uplatnění nároku na náhradu újmy
	(1) Jednotlivé nároky na náhradu újmy podle § 30 uplatňuje fyzická nebo právnická osoba, a to u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba vždy uplatňuje u toho úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, bez jejíhož vzniku by k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, nedošlo. 
	(2) Pokud by mohl být postupem podle odstavce 1 nárok na náhradu uplatněn u více hasičských záchranných sborů kraje, případně nelze vůbec určit, u kterého hasičského záchranného sboru kraje by měl být takový nárok na náhradu uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s adresou místa pobytu nebo sídlem na území České republiky u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu má adresu místa pobytu nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. 
	(3) Příslušný úřad vyplácí přiznanou náhradu do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku. Byl-li nárok na náhradu uplatněn u nepříslušné organizační složky státu, postoupí jej tato bez zbytečného odkladu příslušné organizační složce státu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou v tomto případě zachovány. 
	(4) Je-li pro posouzení nároku na náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento orgán veřejné moci příslušné organizační složce státu nezbytnou součinnost.
	(5) Uplatnění nároku na náhradu postupem podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.“.
14. V § 31 odstavec 1 zní: 
	„(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, finanční zabezpečení ostatních složek integrovaného záchranného systému zařazených do ústředního poplachového plánu a do poplachového plánu kraje, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra, kraj a obec v návrhu svého rozpočtu.“.
15. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 35 zní: 

㤠31a
Finanční zabezpečení vybraných složek integrovaného záchranného systému
	(1) Ministerstvo vnitra poskytuje právnickým osobám, které nejsou zřizovány státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, dotace k zabezpečení činnosti ostatní složky integrovaného záchranného systému zařazené do ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému na základě dohod o plánované pomoci na vyžádání uzavřených mezi Ministerstvem vnitra a právnickou osobou, pokud uzavřou dohodu o poskytnutí dotace35).
	(2) Dotace se poskytuje k financování výdajů souvisejících s běžným provozem právnické osoby a s připraveností a plněním úkolů ostatní složky integrovaného záchranného systému v rozsahu stanoveném v příslušné dohodě o poskytnutí plánované pomoci a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému.
	(3) Žádost o poskytnutí dotace na následující kalendářní rok předkládá právnická osoba Ministerstvu vnitra do 30. dubna.
	(4) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje
a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
b) požadovanou částku,
c) účel, na který mají být finanční prostředky použity,
d) období, za které mají být finanční prostředky použity, 
e) informace o identifikaci osob jednajících v zastoupení právnické osoby s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě smluvního zastoupení, 
f) údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
g) zprávu o využití dotace poskytnuté podle tohoto zákona za nejbližší kalendářní rok předcházející žádosti o dotaci,
h) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok, jestliže jí povinnost jejího sestavení stanoví jiný právní předpis,
i) finanční plán k zabezpečení financování v následujícím kalendářním roce v rozsahu,
1. výdajů v souvislosti s připraveností na plnění úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
2. výdajů v souvislosti s plněním úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek a
3. výdajů v souvislosti s běžným provozem právnické osoby s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek a
j) střednědobý výhled výdajů podle písmene i) v druhém až pátém kalendářním roce od podání žádosti o poskytnutí dotace.
	(5) Dohoda o poskytnutí dotace obsahuje zejména
a) činnosti, na které se dotace poskytuje,
b) období, na které se dotace poskytuje,
c) výši, v které se dotace poskytuje,
d) identifikaci bankovního spojení právnické osoby,
e) dobu, do které Ministerstvo vnitra dotaci poskytne a
f) ujednání o vrácení dotace v plné či úměrné výši v případě porušení podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta, povinnosti stanovené právním předpisem nebo vzniku skutečností uvedených v § 15 odst. 1 rozpočtových pravidel.
	(6) Ministerstvo vnitra uzavře dohodu o poskytnutí dotace do 30. června nebo informuje právnickou osobu o důvodech neuzavření dohody.
	(7) Jestliže Ministerstvo vnitra nebo jiný kontrolní orgán zjistí závažné nedostatky v činnosti právnické osoby, porušení podmínek poskytnutí dotace nebo povinnosti stanovené právním předpisem anebo jestliže nastane některá ze skutečností podle § 15 odst. 1 rozpočtových pravidel, může Ministerstvo vnitra podle charakteru zjištěných skutečností od dohody o poskytnutí dotace odstoupit, nedojde-li k dohodě o úměrném snížení výše dotace.
_____________
35) § 17 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“.
16. V § 33 odst. 1 větě první se slova „pokut podle § 28 a řízení o náhradě podle § 29 a 30“ nahrazují slovy „projednávání přestupků“.
17. V § 35 odst. 2 se text „§ 12 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 10 odst. 11“.  
18. V § 35 odst. 4 se slova „a spojů“ a slova „§ 9 odst. 4 a“ zrušují.

ČÁST SEDMÁ
Změna krizového zákona
§ 38

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „a při ochraně kritické infrastruktury34)“ včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušují.
CELEX 32022L2557
2. V § 1 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
CELEX 32022L2557
3. V § 2 písm. a) body 1 a 2 znějí:
„1. zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. zvyšováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury,“.
CELEX 32022L2557
4. V § 2 písm. b) se slova „narušení kritické infrastruktury“ nahrazují slovy „významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře“.
CELEX 32022L2557
5. V § 2 se písmena g) až m) zrušují.
CELEX 32022L2557
6. V § 4 odstavec 1 zní:
	„(1) Vláda odpovídá za zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace a za jejich řešení. Za tímto účelem
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost,
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností podle zvláštního právního předpisu7),
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací,
d) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení.“.
7. V § 4 odst. 2 se slovo „přípravě“ nahrazuje slovy „zajišťování připravenosti“.
8. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
	„(3) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace schvaluje
a) krizový plán České republiky,
b) posouzení rizik České republiky.“.
CELEX 32022L2557
9. V § 5 písmeno b) zní:
„b) vlastnické právo právnických a fyzických osob podle § 29 a 31, pokud jde o omezení práva vlastníka a dalších osob z důvodu ochrany života, zdraví, majetku, zvířat nebo životního prostředí,“.
10. V § 5 se na konci textu písmena f) doplňují slova „, nebo provádění krizových opatření,“.
11. V § 5 se na konci písmene f) tečka zrušuje a doplňují se písmena g) až i), která znějí:
„g) právo na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, pokud je takové omezení potřebné z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo veřejného pořádku,
h) vstup na území České republiky cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti,
i) právo na vzdělání a na přípravu k povolání, na výkon činností školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo na výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách.“.
12. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slovo „území“ vkládají slova „anebo povinnost setrvání na vymezeném území a zákaz jeho opuštění“.
13. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí:
„f) zjišťovat skutečnosti o osobách nebo zpracování osobních údajů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
g) pravidla pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo pro výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách, včetně případného zákazu nebo omezení osobní přítomnosti dětí, žáků, studentů, účastníků vzdělávání, uchazečů nebo absolventů na vzdělávání nebo zkouškách, 
h) pravidla upravující provoz dalších zařízení péče o předškolní děti,
i) zákaz distribuce, prodeje a nabídky zboží, které je z důvodu kontaminace zdravotně nebo jinak závadné.“.
14. V § 6 odst. 2 písmena b) a c) znějí:
„b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, omezení vstupu a pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky a stanovit podmínky vstupu osob na území České republiky,
c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence do jiné věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence,“.
15. V § 6 odst. 2 písmena f) a g) znějí:
„f) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat,
g) nařídit přednostní zásobování
1. škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, 
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,
3. subjektů kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu k zajištění základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře, nebo 
4. právnických a podnikajících fyzických osob, které plní krizová opatření nebo se podílí na jejich plnění, a to v nezbytném rozsahu,“.
16. V § 6 odst. 2 písm. h) se za slovo „rozumí“ vkládá slovo „zejména“.
17. V § 6 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až m), která včetně poznámky pod čarou č. 56 znějí:
„i) stanovit lhůty k učinění úkonu vůči orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jinému orgánu nebo právnické anebo fyzické osobě, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, ke splnění povinnosti v oblasti veřejné správy nebo k provedení úkonu správního orgánu,
j) stanovit dobu platnosti vydaných dokladů, osvědčení a jiných veřejných listin vydaných správním orgánem, 
k) stanovit činnosti v oblasti veřejné správy, jejichž výkon lze v přiměřeném rozsahu a na stanovenou dobu omezit, 
l) stanovit odlišné podmínky pro získávání a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a odlišné kvalifikační podmínky pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče56),
m) rozhodnout o rozšíření oprávněných subjektů, kterým mohou být bezplatně poskytnuty státní hmotné rezervy.
_____________
56) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.“.
18. V § 6 odst. 4 se slovo „věci“ nahrazuje slovy „věcné prostředky“.
19. V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Při nařízení povinnosti zpracovávat osobní údaje podle odstavce 1 písm. f) je možné omezit práva subjektu údajů, stanovit záruky pro ochranu jeho práv a zájmů a upravit další podmínky zpracování.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
20. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Má-li být krizovými opatřeními uvedenými v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 zasahováno do práv a povinností osob, vláda před vydáním krizového opatření nejprve posoudí přiměřenost zásahu do práv, svobod a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob podle rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi nebo jinými charakteristikami.“.
21. Nadpis Dílu 2 zní:
„Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Policie České republiky“.
22. § 9 zní:
㤠9
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na krizové situace a jejich řešení v jejich působnosti. Za tímto účelem 
a) zřizují pracoviště krizového řízení, 
b) zpracovávají krizový plán, který schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, 
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, 
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 2, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, 
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům, organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů,
h) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
i) zpracovávají typový plán ve své působnosti na základě posouzení rizik České republiky,
j) kontrolují zajištění připravenosti podřízených územních správních úřadů, organizačních složek státu a příspěvkových organizací na krizové situace a jejich řešení,
k) plní úkoly podle krizového plánu České republiky.
CELEX 32022L2557
(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady 
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, 
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, 
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a pro jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.“.
23. V § 10 odstavec 1 zní:
	„(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12) 
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, 
b) organizuje vzdělávání v oblasti krizového řízení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na krizové situace a jejich řešení a ve spolupráci s příslušným ministerstvem a jiným ústředním správním úřadem provádí kontrolu krizových plánů krajů, 
d) určuje obsah a rozsah odborné přípravy starostů obcí s rozšířenou působností a starostů obcí pro zajištění připravenosti na krizové situace a pro jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
e) za krizového stavu vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, 
f) zpracovává posouzení rizik České republiky,
g) zpracovává krizový plán České republiky,
h) zpracovává ve spolupráci s ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady plán cvičení orgánů krizového řízení,
i) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje shromažďované podle § 15 odst. 2, 
j) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na krizové situace a pro jejich řešení koordinuje další úkoly.“.
CELEX 32022L2557
24. V § 10 odst. 2 se za slova „podle odstavce 1 písm. a) až c)“ vkládají slova „, f), g)“ a slovo „l)“ se nahrazuje slovem „j)“. 
25. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Při vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 písm. c) se § 172 správního řádu nepoužije; toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a pozbývá účinků ke dni skončení krizového stavu.
(3) Poskytování zdravotní péče podle odstavce 1 je možné pouze na základě povolení uděleného krajským úřadem. Ustanovení § 11a odst. 2 až 7 a § 11b zákona o zdravotních službách se použijí přiměřeně s tím, že povolení zaniká nejpozději ke dni skončení krizového stavu. Ustanovení § 11a odst. 8 zákona o zdravotních službách se nepoužije.
(4) Zdravotní pojišťovna uzavře s poskytovatelem zdravotních služeb, který je držitelem povolení podle odstavce 3 a má s touto zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dodatek k této smlouvě. Zdravotní služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely v místech podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovny paušální platbou za jeden den poskytování zdravotních služeb. Podrobnosti paušální platby si dohodne zdravotní pojišťovna s poskytovatelem zdravotních služeb v dodatku ke smlouvě podle věty první. Nebudou-li podrobnosti paušální platby dohodnuty v dodatku ke smlouvě podle věty první, použijí se podrobnosti paušálních plateb stanovené Ministerstvem zdravotnictví v opatření obecné povahy podle odstavce 1 písm. c). Ustanovení § 46 odst. 2 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění o výběrovém řízení se nepoužije.“. 
26. V § 11 odst. 1 písmena b) a c) znějí:
„b) za účelem zajištění poskytování akutní lůžkové zdravotní péče
1. ukládat povinnosti poskytovatelům zdravotních služeb, nebo 
           2. omezit poskytování zdravotních služeb nebo
c) opatřením obecné povahy stanovit rozsah zdravotních služeb, které lze po dobu trvání krizového stavu poskytovat mimo zdravotnická zařízení, a podrobnosti paušální platby podle odstavce 4.“.
27. § 12a včetně nadpisu zní:
㤠12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu 
	Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno 
a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, 
b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.“.
28. Za § 12a se vkládají nové § 12b až 12e, které včetně nadpisů znějí:
㤠12b
Ministerstvo zemědělství 
Ministerstvo zemědělství je v době krizového stavu oprávněno v oblasti zabezpečení výživy obyvatelstva, výroby potravin a v oblasti vodního hospodářství, v oblasti veterinární a rostlinolékařské
a) přijímat po předchozím souhlasu vlády opatření k zajištění základních potřeb obyvatelstva v oblasti produkce potravin a koordinovat potravinářskou výrobu a produkci základních potravin,
b) koordinovat zásobování pitnou vodou na území státu ve spolupráci s kraji a ústředními správními úřady,
c) koordinovat opatření k řešení likvidace hromadných nákaz zvířat a opatření k řešení hromadných nákaz polních kultur na základě vydaných mimořádných veterinárních a rostlinolékařských opatření.
§ 12c
Český telekomunikační úřad
	Český telekomunikační úřad je v době krizového stavu oprávněn přijímat opatření k zachování bezpečnosti, odolnosti a integrity veřejné komunikační sítě nebo důvěrnosti a interoperability veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s cílem neprodleného obnovení poskytování základních služeb v digitálním prostředí.
§ 12d
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
(1) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při vyhlášení krizového stavu vyhlašuje opatření k zachování bezpečnosti informací v kybernetickém prostoru podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předkládá za stavu ohrožení státu vládě návrhy dalších krizových opatření pro regulaci kybernetického prostoru jako regulační opatření podle zákona o hospodářských opatření pro krizové stavy.
§ 12e
Policie České republiky
(1) Policie České republiky zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřním pořádkem a bezpečností. Za tímto účelem Policejní prezidium České republiky, útvary Policie České republiky s celostátní působností a krajská ředitelství policie zejména
a) zřizují krizové štáby,
b) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
c) podle požadavku hasičského záchranného sboru zpracovávají podklady z oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti k řešení krizových situací za účelem jejich zapracování do krizových plánů krajů, 
e) plní úkoly podle krizového plánu České republiky.
(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.“
29. V § 13 odstavec 1 zní:
	„(1) Česká národní banka za účelem zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení
a) zřizuje krizový štáb, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
c) se podílí na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
d) zpracovává typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky,
e) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
f) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných podle § 6 odst. 3 a dalších krizových opatření, která se dotýkají působnosti České národní banky, 
g) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 6, 
h) se podílí na plnění úkolů podle krizového plánu České republiky,
i) kontroluje v mezích své působnosti právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která zajišťuje plnění opatření z krizového plánu České republiky.“.
CELEX 32022L2557
30. V § 13 odstavec 4 zní:
	„(4) Ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a d), § 6 odst. 2 písm. h) a i), § 14 odst. 2 písm. f), § 14 odst. 6 a § 29 odst. 7 se na Českou národní banku nepoužijí.“.
31. V § 14 odstavce 2 až 6 znějí:
„(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, 
b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, 
d) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení pro území kraje,
e) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje shromažďované podle § 15 odst. 2,
f) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení na území kraje,
g) plní úkoly stanovené krizovým plánem České republiky.
	(3) Hejtman v době krizového stavu 
a) koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování sociálních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,
b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, 
c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace,
d) koordinuje poskytování humanitární pomoci,
e) ukládá úkoly k řešení krizové situace na území kraje orgánům obcí s rozšířenou působností a orgánům obcí,
f) koordinuje poskytování zdravotních služeb na území kraje; přitom postupuje v souladu s opatřeními podle § 11 odst. 1 písm. b), jsou-li vydána.
	(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit 
a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace, 
b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat, 
d) přednostní zásobování škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v rozsahu nezbytném pro zajištění základní služby také přednostní zásobování subjektů kritické infrastruktury, 
e) hlášení přechodné změny pobytu osob, 
f) evakuaci obyvatelstva, 
g) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
	(5) Nelze-li zajistit činnosti a věcné prostředky podle odstavce 4 písm. a) až d) smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne, a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí nařídí.  
	(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit.“.
32. § 14a včetně nadpisu zní:
㤠14a
Krajský úřad
	(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na krizové situace a při jejich řešení
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje,
b) plní úkoly stanovené vládou, ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, Českou národní bankou a hejtmanem spojené se zajištěním připravenosti správního obvodu kraje a krajského úřadu na krizové situace a s jejich řešením,
c) zpracovává plán krizové připravenosti krajského úřadu, který schvaluje ředitel krajského úřadu,
d) podílí se na odborné přípravě starostů obcí v oblasti krizového řízení,
e) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje,
f) poskytuje metodickou pomoc obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, 
g) odpovídá za přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení kraje nařízených hejtmanem,
h) podílí se na odborné přípravě členů krizového štábu kraje,
i) plní úkoly podle krizového plánu České republiky a krizového plánu kraje.
	(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.“.
33. § 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Hasičský záchranný sbor kraje
	(1) Hasičský záchranný sbor kraje při zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení 
a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, 
c) zpracovává krizový plán kraje, 
d) zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností,
e) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu v oblasti krizového řízení starostů obcí, orgánů krizového řízení, právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje,
f) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu členů krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
g) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra, krizovým plánem České republiky, a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje, 
h) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 2.
	(2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o 
a) kapacitách a vybavenosti zdravotních, sociálních, ubytovacích a stravovacích zařízení, škol, školských zařízení, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dalších zařízení péče o předškolní děti, 
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech, výrobních a provozních kapacitách, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, 
c) počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, 
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, 
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, 
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
g) výrobních a záchytných energetických kapacitách ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
h) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, 
i) stavbách určených k ochraně obyvatelstva, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, 
j) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami.
	(3) Hasičský záchranný sbor kraje 
a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, 
b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí,
e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností.“.
34. § 15a zní:
㤠15a
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností a při organizaci odborné přípravy v oblasti krizového řízení vyžaduje součinnost orgánů kraje, obcí s rozšířenou působností a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů.“.
35. § 16 včetně nadpisů zní:
㤠16
Krajské ředitelství policie
Krajské ředitelství policie při zajišťování připravenosti na krizové situace spojené s vnitřním pořádkem a bezpečností a jejich řešení na území kraje   
a) zřizuje pracoviště krizového řízení krajského ředitelství policie,
b) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje nezbytné údaje shromažďované podle § 15 odst. 2, 
c) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností,
d) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra, krizovým plánem České republiky, a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností.“.
36. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní:
㤠16a
Poskytovatel zdravotnické záchranné služby 
(1) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby při zajišťování připravenosti na krizové situace spojené s poskytováním přednemocniční neodkladné péče a jejich řešení 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností,
b) plní úkoly stanovené krizovým plánem České republiky, a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností.
(2) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je oprávněn za účelem uvedeným v odstavci 1 vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje shromažďované podle § 15 odst. 2.“.
37. V § 18 odst. 2 písm. d) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
38. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) se účastní odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje.“.
39. V § 18 odstavce 3 a 4 znějí:  
„(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále 
a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly uvedené v krizovém plánu kraje, 
d) ukládá úkoly k řešení krizové situace ve správním obvodu obce s rozšířenou působností orgánům krizového řízení obcí.
(4) Starosta obce s rozšířenou působností dále plní úkoly podle § 21 odst. 3.“.
40. V § 19 odstavec 1 zní:
	„(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací a při jejich řešení 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
b) plní úkoly podle krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,
e) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
f) zpracovává plán krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který schvaluje tajemník obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
g) poskytuje součinnost obecnímu úřadu při zpracování karty obce,
h) podílí se na odborné přípravě starostů v oblasti krizového řízení,
i) podílí se na odborné přípravě členů krizového štábu obce s rozšířenou působností.“.
41. V § 19 se odstavec 3 zrušuje.
42. V § 21 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Starosta obce při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení 
a) může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán, 
b) schvaluje kartu obce,
c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje a krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
d) se účastní odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje.
	(3) Starosta obce při řešení krizových situací 
a) zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
b) zajišťuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, 
c) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, 
d) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, 
e) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.“.
43. V § 21 se odstavec 4 zrušuje.
44. V § 21a odstavec 1 zní:
	„(1) Obecní úřad za účelem zajištění připravenosti obce na krizové situace a při jejich řešení
a) organizuje přípravu obce na krizové situace, 
b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
c) zpracovává kartu obce,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
e) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
f) podílí se na zajištění veřejného pořádku, 
g) plní úkoly stanovené krizovým plánem kraje a krizovým plánem obce s rozšířenou působností.“.
45. V § 21a odst. 2 se slova „způsobem v místě obvyklým“ zrušují.
46. § 22 zní:
㤠22
	(1) Je-li k postupu podle § 21 odst. 3 písm. a) nutné vydat nařízení obce17), nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví, nebo jeho vyvěšením na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a dále též způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.
 	(2) Starosta obce o vydání nařízení obce neprodleně informuje hejtmana a starostu obce s rozšířenou působností. 
(3) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených orgánem obce hradí obec ze svého rozpočtu.“.
47. V § 25 písm. c) se věta druhá zrušuje.
48. § 26 a 26a včetně nadpisu znějí:
㤠26
Informační systém krizového řízení
(1) Informační systém krizového řízení je informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je podpora orgánů krizového řízení při zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení. 
(2) Správu informačního systému krizového řízení zajišťuje Ministerstvo vnitra, přičemž úkoly s tím spojené plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
(3) Informační systém krizového řízení obsahuje údaje informačního systému evidence obyvatel, katastru nemovitostí, základního registru obyvatel, cizineckého informačního systému, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace, nebo informačních systémů infekčních nemocí, které je jeho správce povinen zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Informační systém krizového řízení dále využívá údaje získané při nařízení povinnosti podle § 6 odst. 1 písm. f).
(5) Orgány krizového řízení jsou povinny využívat informační systém krizového řízení a při plnění úkolů souvisejících se zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením přistupovat k údajům podle odstavců 3 a 4.
(6) Orgány krizového řízení využívají i další informační systémy pro řešení a přípravu na řešení krizových situací, které umožňují sdílení dat s informačním systémem krizového řízení.	 
(7) Správce informačního systému uvedeného v odstavci 3 zpřístupňuje do informačního systému krizového řízení agendový identifikátor nově založených údajů vedených v jím spravovaném informačním systému prostřednictvím k tomu určených služeb.
(8) Údaje poskytované podle odstavce 3 a 7 se zpřístupňují ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují.
(9) Při zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení je možné sdružovat údaje z informačních systémů.
(10) Bližší podmínky rozsahu a přístupu k informačnímu systému infekčních nemocí podle odstavce 3 stanoví dohoda mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví.  
§ 26a
(1) Při plnění úkolů souvisejících s řešením krizové situace využívá Ministerstvo vnitra údaje z informačního systému zajišťování obrany státu provozovaného podle zvláštního právního předpisu1).
(2) Při plnění úkolů obrany státu souvisejících s řešením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu využívá Ministerstvo obrany údaje z informačního systému krizového řízení.“.
49. Za § 26a se vkládá nový § 26b, který včetně nadpisu zní:
㤠26b
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1) Orgány krizového řízení využívají při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální podobě.
(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené v souladu se zvláštním právním předpisem48).“.
50. V § 27 se odstavec 8 zrušuje. 
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
51. V § 28 se odstavec 4 zrušuje.
52. V § 29 odst. 1 větě druhé se slova „plány krizové připravenosti“ nahrazují slovy „kartu subjektu“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
53. V § 29 odst. 2 a v § 31 odst. 2 se text „§ 15 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 15 odst. 2“.
54. V § 29 odst. 3 se slova „funkce prvku“ nahrazují slovy „poskytování základní služby subjektem“.
CELEX 32022L2557
55. V § 29 odst. 4 se slova „nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce“ zrušují.
56. V § 29 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
57. V § 29 odstavec 7 zní:
	„(7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny 
a) poskytnout součinnost na žádost orgánu krizového řízení při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení v době krizového stavu,
c) strpět omezení vyplývající z krizového opatření,
d) zdržet se činnosti zakázané krizovým opatřením.“.
58. § 29a až 29c se včetně nadpisů zrušují.
59. § 30 včetně nadpisu zní:
㤠30
Hromadné informační prostředky 
	Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánu krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizového stavu a nařízeném krizovém opatření.“.
60. V § 31 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) hlásit obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. e) a hlásit v této obci také změnu nebo ukončení této přechodné změny pobytu,“.
61. V § 31 odst. 3 písm. f) se slova „vydaným na základě § 6 odst. 3“ zrušují.
62. V § 31 odst. 5 se slova „nouzového stavu a stavu ohrožení státu“ nahrazují slovy „krizového stavu“.
63. V § 31 odst. 5 a 6 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovy „adresu místa pobytu“.  
64. V § 32 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
65. V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pracovní povinnost lze nařídit pracovníkům subjektu kritické infrastruktury 
a) pouze v nezbytném rozsahu tak, aby nebylo ohroženo poskytování základní služby, nebo 
b) pokud pracovní povinnost přímo souvisí se zajišťováním poskytování základní služby.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
CELEX 32022L2557
66. V § 33 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u provozovatelů přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobců elektrické energie a tepla, výrobců primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníků a provozovatelů ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu, kteří nejsou subjekty kritické infrastruktury, v rozsahu kontroly plnění povinností uložených jim k zabezpečování energetických potřeb podle § 12a písm. b) Státní energetická inspekce.“
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
67. § 34, 34a a 34b včetně nadpisů znějí:
㤠34 
Přestupky fyzických osob 
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost poskytnout nebo aktualizovat podklady nebo související údaje podle § 31 odst. 2.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6
a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová o nich mlčenlivost, nebo
b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat.
(3) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) neuposlechne výzvy orgánu krizového řízení podle § 31 odst. 3 písm. a),
b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 31 odst. 3 písm. b),
c) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření,
d) nevykoná uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc podle § 31 odst. 3 písm. d),
e) neposkytne věcný prostředek podle § 31 odst. 3 písm. e), nebo
f) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. f) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. b),
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), 
d) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f) spáchaný porušením zákazu nařízeného krizovým opatřením vydaným podle § 6 odst. 3.
(5) Za přestupek podle odstavce 3 písm. f) lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 1 rok.

§ 34a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
a) v rozporu s § 29 odst. 1 se nepodílí na zpracování krizového plánu, nezpracuje kartu subjektu nebo ji nepředloží kontrolnímu orgánu vykonávajícímu kontrolu podle § 33 odst. 3,
b) v rozporu s § 29 odst. 2 nesplní povinnost bezplatně poskytnout nebo aktualizovat požadované podklady nebo související údaje, nebo
c) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. a) neposkytne vyžádanou součinnost.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) neuposlechne nebo zmaří opatření podle § 12a písm. a),
b) nesplní povinnosti, které mu byly jako provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu uloženy k zabezpečování těchto energetických potřeb podle § 12a písm. b), nebo 
c) nesplní úkoly, které mu byly jako subjektu kritické infrastruktury uloženy podle § 12a písm. b).
d) neuposlechne výzvy orgánu krizového řízení podle § 29 odst. 3 nebo § 29 odst. 7 písm. b),
e) v rozporu s § 29 odst. 4 nesplní uložený úkol,
f) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření, 
g) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. d) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením,
 (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 2 písm. g) lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 1 rok.
§ 34b
Přestupek provozovatele hromadných informačních prostředků
(1) Provozovatel hromadných informačních prostředků se dopustí přestupku tím, že neuveřejní informaci o vyhlášení krizového stavu nebo o nařízeném krizovém opatření v souladu s § 30.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.“.
68. Za § 34b se vkládá nový § 34c, který včetně nadpisu zní:
㤠34c   
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak. 
(2) Přestupek podle
a) § 34 odst. 1 a § 34a odst. 1 projednává hasičský záchranný sbor kraje,
b) § 34 odst. 3 písm. f) a § 34a odst. 2 písm. g) projednává Česká národní banka, pokud jde o krizová opatření vydaná podle § 6 odst. 3,
c) § 34a odst. 2 písm. a) až c) projednává Státní energetická inspekce,
d) § 34b projednává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, pokud jde o přestupek provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání.
(3) Přestupky podle § 34 odst. 3 písm. a), c) a f) a § 34a odst. 2 písm. d), f) a g) může projednat příkazem na místě Policie České republiky nebo strážník obecní policie, nejde-li o krizová opatření vydaná podle § 6 odst. 3.“.
69. § 35 a 36 včetně nadpisů znějí:
㤠35 
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo uložení povinnosti
(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické nebo právnické osobě peněžitá náhrada.
(2) Peněžitá náhrada za omezení vlastnického práva náleží vlastníkovi ve výši odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek krizovým opatřením dotčen, při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné krizové situace a jejího vývoje. 	
(3) Peněžitá náhrada za poskytnutí věcného prostředku formou služby náleží fyzické nebo právnické osobě ve výši v místě a čase obvyklé úplaty za poskytnutí obdobné služby. Peněžitá náhrada za poskytnutí věcného prostředku, který není službou, náleží vlastníkovi ve výši obvyklého nájemného, případně i jemu tím vzniklých dalších nezbytných nákladů, vynakládaných za užívání stejné nebo obdobné věci, v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
(4) Peněžitá náhrada za výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické osobě ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě za vykonání stejné, případně obdobné práce. Spočívá-li výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci v činnosti, která není mzdou ohodnocována, poskytuje se peněžitá náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí obdobné služby.
(5) Peněžitou náhradu stát poskytuje prostřednictvím krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu sídlí orgán krizového řízení, který o omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl. Nelze-li krajský úřad podle věty první určit, nebo pokud o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodla vláda, poskytuje peněžitou náhradu Ministerstvo vnitra. Byl-li nárok na peněžitou náhradu uplatněn u nepříslušného krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu úřadu příslušnému, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě odůvodněného písemného uplatnění nároku fyzickou nebo právnickou osobou, a to do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku. 
(7) Peněžitou náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci stát poskytuje do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, v kterém nárok na peněžitou náhradu vznikl. Uplatnění nároku na peněžitou náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto zákona není podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, přičemž však domáhat se peněžité náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze, pokud nebyl její nárok v době určené podle věty první plně uspokojen. Orgán krizového řízení, který o poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl, neprodleně o této skutečnosti písemně informuje úřad příslušný k projednání nároku na peněžitou náhradu.   
(8) Nárok na peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se promlčí za 3 roky ode dne ukončení krizového stavu, v němž k vzniku nároku na peněžitou náhradu došlo; tato lhůta se poměrně prodlužuje o dobu nebo její část stanovenou v odstavcích 6 a 7, která připadá až na období po skončení krizového stavu. Za krizový stav, v němž k vzniku nároku na peněžitou náhradu došlo, se pro tyto účely považuje i krizový stav bez přerušení a ze shodných důvodů navazující na předchozí krizový stav, v rámci něhož byla vyhlášena krizová opatření, v jejichž souvislosti bylo omezeno vlastnické právo, poskytnut věcný prostředek nebo vykonána pracovní povinnost či pracovní výpomoc.  
(9) Stát může prostřednictvím Ministerstva vnitra požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžitou náhradu, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle zvláštního právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody vzniklé z takové události.   
(10) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 6 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
(11) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku nebo pro posouzení nároku na peněžitou náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
§ 36
Náhrada újmy
(1) Stát v penězích nahradí újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě 
a) v příčinné souvislosti s činností orgánu nebo osoby, které provádí krizové opatření nebo cvičení podle tohoto zákona,
b) v souvislosti s užíváním poskytnutého věcného prostředku, výkonem pracovní povinnosti, pracovní výpomoci či dobrovolné pomoci, nebo
c) nezákonným krizovým opatřením.
(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě, újma na zdraví a skutečná škoda. Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která svým protiprávním jednáním zavinila mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření; to platí obdobně ve vztahu k osobě oprávněné k uplatnění nároku na újmu na životě. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a nehradí se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním podílela na jejím vzniku nebo zvětšení.
(3) Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle ustanovení zákoníku práce upravujících náhradu škody a nemajetkové újmy při pracovních úrazech, pokud právo na náhradu této újmy nevzniklo již z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo obdobného vztahu. 
(4) Nárok na náhradu újmy podle odstavce 1 může fyzická nebo právnická osoba písemně uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvěděla, nejdéle však do 3 let ode dne jejího vzniku, jinak právo na náhradu újmy zaniká. V případě skutečné škody spočívající ve vzniku dluhu se za den jejího vzniku považuje den splatnosti dluhu, přičemž náhrada skutečné škody se hradí poškozenému.
(5) Jednotlivé nároky na náhradu újmy podle tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba uplatňuje u toho krajského úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, v jejíž souvislosti k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, došlo. Pokud by mohl být postupem podle věty první nárok na náhradu újmy uplatněn u více krajských úřadů, případně nelze vůbec určit, u kterého krajského úřadu by měl být takový nárok na náhradu újmy uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s adresou místa pobytu nebo sídlem na území České republiky u krajského úřadu, v jehož územním obvodu má adresu místa pobytu nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. Byl-li nárok na náhradu újmy uplatněn u nepříslušného krajského úřadu, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Stát projedná nárok na náhradu újmy a přiznanou náhradu vyplatí do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku.
(7) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 5 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
(8) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku na náhradu újmy nebo pro posouzení nároku na náhradu újmy nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
(9) Stát může prostřednictvím Ministerstva vnitra požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu újmy, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle zvláštního právního předpisu povinna k náhradě škody vzniklé z takové události bez ohledu na zavinění.“.
70. Nadpis § 37 zní:
„Poskytování státní podpory při krizových situacích“.
71. § 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Vztah ke správnímu řádu 
	(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou projednávání přestupků, nevztahuje správní řád.
	(2) Na projednání nároku na náhradu uplatněného podle tohoto zákona se správní řád nevztahuje.“.
72. § 39 zní:
㤠39
(1) Jsou-li nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav, stává se krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina. 
(2) Jsou-li nařízena mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku podle zvláštních právních předpisů a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav, stává se krajská epidemiologická komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední epidemiologická komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina. Pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
 	(3) Dojde-li po dobu povodně k vyhlášení krizového stavu, stává se pověřený zástupce povodňové komise členem krizového štábu. 
	(4) Dojde-li v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu, stává se pověřený zástupce komise pro sucho členem krizového štábu. 
	(5) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení, právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. 
	(6) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.“.
73. § 39c a 39f se zrušují.
74. Za § 39f se vkládají nové § 39g a 39h, které včetně nadpisu znějí:
㤠39g
Při projednávání nároku na náhradu podle § 35 nebo nároku na náhradu újmy podle § 36 tohoto zákona zastupuje stát krajský úřad. V případě přiznání nároku na peněžitou náhradu nebo náhradu újmy se na úhradu použijí finanční prostředky rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa.  
§ 39h
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Finančního analytického útvaru a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a zaměstnanců lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1.      zpravodajské služby České republiky,
2.      Policie České republiky,
3.      Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4.      Hasičského záchranného sboru České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Finanční analytický útvar a Hasičský záchranný sbor České republiky, 
c) zaměstnanci Finančního analytického útvaru a
d) orgány krizového řízení. 
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.“.
75. § 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Zmocňovací ustanovení  
	(1) Vláda stanoví nařízením 
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností, karty obce, plánu krizové připravenosti krajského úřadu, plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a karty subjektu,
b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) formu, obsah a rozsah odborné přípravy starostů obcí, členů bezpečnostních rad a krizových štábů krajů, členů bezpečnostních rad a krizových štábů obcí s rozšířenou působností a právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje a způsob jejího vyhodnocení.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(3) Český báňský úřad stanoví vyhláškou báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl a podzemních objektů, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.“.
CELEX 32022L2557

§ 39
Přechodná ustanovení
1. Posouzení rizik České republiky zpracuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a vláda schválí do 17. ledna 2026.
2. Krizový plán České republiky zpracuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a vláda schválí do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Plán krizové připravenosti zpracuje krajský úřad do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Plán krizové připravenosti zpracuje obecní úřad obce s rozšířenou působností do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Kartu obce zpracuje obecní úřad do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Kartu subjektu zpracuje právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
CELEX 32022L2557
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
§ 40
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 76/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.“.
CELEX 32022L2557
2. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti, a jedná-li se o zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury v odvětvích nebo pododvětvích, ve kterých jsou poskytovány základní služby, která jsou v jeho věcné působnosti podle zákona o kritické infrastruktuře.“.
CELEX 32022L2557
3. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „a“.
4. V 10 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury“.
CELEX 32022L2557
5. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) na návrh ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v kybernetickém prostoru a stanovit zvláštní podmínky pro provádění jeho ochrany, údržby a obnovy.“.


ČÁST DEVÁTÁ
Změna vodního zákona
§ 41
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 182/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 77 odst. 9 se věta první nahrazuje větou „Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné povodňové komise členem příslušného krizového štábu.“.
2. V § 87b odst. 4 písm. a) se slova „zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení63)“ nahrazují slovy „zajištění poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře“.
Poznámka pod čarou č. 63 se zrušuje.
CELEX 32022L2557
3. V § 87h se věta první nahrazuje větou „Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné komise pro sucho členem příslušného krizového štábu.“.


ČÁST DESÁTÁ
Změna branného zákona
§ 42
V § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., se slova „prvků kritické infrastruktury“ nahrazují slovy „subjektů kritické infrastruktury“.
CELEX 32022L2557

ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o hasičském záchranném sboru
§ 43
Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 173/2017 Sb., zákona č. 51/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 31/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 6 odst. 6 se za slovo „zřizuje“ vkládá slovo „Národní“.
2. V § 7 odst. 5 se za slovo „zřizuje“ vkládá slovo „Krajské“ a slovo „Operační“ se nahrazuje slovy „Krajské operační“.
3. V § 44 odst. 1 se slova „operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje“ nahrazují slovy „Krajského operačního a informačního střediska“.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o prověřování zahraničních investic
§ 44
V § 7 písm. b) zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), se slova „provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem4)“ nahrazují slovy „je subjektem kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
CELEX 32022L2557


ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 45
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
CELEX 32022L2557


Příloha k zákonu č. …/2025 Sb. 

Věcná působnost ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky pro jednotlivá odvětví nebo pododvětví

	Odvětví
	Pododvětví
	Gestor

	Energetika
	Elektřina
	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	
	Dálkové vytápění a chlazení
	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	
	Ropa
	Správa státních hmotných rezerv

	
	Zemní plyn
	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	
	Vodík
	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	Doprava
	Letecká doprava
	Ministerstvo dopravy

	
	Železniční doprava
	

	
	Vodní doprava
	

	
	Silniční doprava
	

	
	Veřejná přeprava
	

	Bankovnictví 
	
	Česká národní banka

	Infrastruktura finanční trhů
	
	Česká národní banka

	Zdravotnictví
	
	Ministerstvo zdravotnictví

	Pitná voda
	
	Ministerstvo zemědělství

	Odpadní voda
	
	Ministerstvo zemědělství

	Digitální infrastruktura
	Služby vytvářející důvěru a elektronická identifikace
	Digitální a informační agentura

	
	Veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací
	Český telekomunikační úřad

	
	Ostatní digitální služby a infrastruktura
	Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

	Veřejná správa
	

	Ministerstvo vnitra

	Vesmír
	
	Ministerstvo dopravy

	Výroba, zpracování a distribuce potravin
	Výroba potravin
	Ministerstvo zemědělství

	
	Skladování a distribuce potravin
	Ministerstvo zemědělství

	Bezpečnost 
	Požární ochrana a ochrana obyvatelstva
	Ministerstvo vnitra

	
	Vnitřní pořádek
	Ministerstvo vnitra

	
	Státní hmotné rezervy
	Správa státních hmotných rezerv

	
	Hydrometeorologická výstražná služba
	Ministerstvo životního prostředí

63