Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.

Předkládací zpráva
Ministerstvo vnitra předkládá návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).

Hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je nutnost zapracovat do právního řádu České republiky požadavky směrnice CER, přičemž v souladu s právem EU měla být směrnice CER zapracována do českého právního řádu ve stanovené transpoziční lhůtě, která činí 21 měsíců od nabytí platnosti této směrnice (tj. do 17. října 2024). S ohledem na rozsah úprav požadovaných směrnicí CER, bylo přistoupeno k vyjmutí problematiky kritické infrastruktury z krizového zákona a vytvoření nového samostatného zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury. 

Za účelem dosažení cílů transpozice směrnice CER je dále navrhováno novelizovat několik dalších zákonů Jde o dílčí úpravy bezprostředně související s posílením ochrany kritické infrastruktury, což je také jedním z cílů směrnice CER. Konkrétně se jedná o krizový zákon, kde považuje předkladatel za nutné ponechat změny systému náhrady škody a v návaznosti na potřebu vzniku Portálu kritické infrastruktury také změny v oblasti informačního systému krizového řízení. V krizovém zákoně také zůstane upravena změna krizového plánování, a to opět ve shodě s účely směrnice CER v otázce strategických opatření posilujících odolnost subjektů kritické infrastruktury. Nadále se počítá se zachováním změn v zákoně o svobodném přístupu k informacím.
Návrh zákona tak v souladu se směrnicí CER zavádí zcela nový systém určování subjektů kritické infrastruktury, a to změnou od určování fyzických prvků kritické infrastruktury k určování subjektů kritické infrastruktury poskytujících základní služby, stanovuje jasné gesce, postupy, povinnosti i sankce. Posiluje se digitalizace systému krizového řízení a ochrany kritické infrastruktury skrze Informační systém krizového řízení a Portál kritické infrastruktury. Jedná se o platformy, kde bude docházet ke sdílení podstatných informací, koordinaci postupů mezi ústředními orgány, bude se pracovat s dalšími informačními systémy veřejné správy apod. Tímto by mělo být zajištěno také intenzivnější sdílení informací mezi státní správou a soukromým sektorem.
Zároveň se předpokládá, že oblast krizového řízení dozná dalších změn. Ačkoli se ukazuje, že jde ve svém základu o funkční systém, je podle předkladatele nezbytné jej modernizovat a přizpůsobit současným hrozbám i vývoji právního prostředí. Původně návrh zákona v sobě obsahoval jak zcela nový zákon o odolnosti kritické infrastruktury, tak novelizaci dalších dotčených předpisů komplexněji řešících systém krizového řízení (krizový zákon, zákon o IZS, soudní řád správní…). S ohledem na potřebu rychlé implementace směrnice CER a v souladu s požadavky Legislativní rady vlády nakonec došlo k rozdělení materiálu na dva samostatné návrhy, které budou předloženy odděleně. 
I samotný průběh dosavadního legislativního procesu této revize krizové legislativy ukázal, že tímto návrhem zákona nemůže být téma změn v oblasti přípravy a řešení krizových situací zcela uzavřeno. Další části poznatků, které nemohly být z časových, věcných, finančních či jiných důvodů, řešeny v této novelizaci, se tak bude dále věnovat mezirezortní pracovní skupina, kterou plánuje Ministerstvo vnitra ustavit v průběhu následujících měsíců.  
Návrh zákona byl zaslán do mezirezortního připomínkového řízení podle čl. 8 legislativních pravidel vlády. Toto připomínkové řízení proběhlo ode dne 9. 2. 2024 do dne 8. 3. 2024. Vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení je uvedeno v části osmé předloženého materiálu.

Ve výše uvedeném meziresortním připomínkovém řízení uplatnila připomínková místa zcela enormní počet zásadních připomínek. Ministerstvo vnitra vedlo řadu intenzivních jednání tak, aby se podařilo zásadní připomínky vypořádat a zachovat zásadní filozofii a cíle novelizace. Co se týká rezortních připomínek, podařilo se je většinově vypořádat a nalézt potřebný kompromis. Přesto nadále zůstávají nevypořádané připomínky s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí.
Návrh zákona je tak předkládán s těmito rozpory:

· Ministerstvo zemědělství 

· nesouhlasí s tím, jak jsou v návrhu zákona a důvodové zprávě řešeny finanční dopady spjaté zejména s novým systémem kritické infrastruktury.

· nesouhlasí v zákoně o kritické infrastruktuře s přiřazením oblasti logistiky, distribuce a skladování potravin, s tím, že se nejedná o kompetence tohoto rezortu.

· nesouhlasí se zavedením právní úpravy o bezpečnosti dodavatelského řetězce v § 15 zákona o kritické infrastruktuře.
· Ministerstvo financí

· Požaduje v důvodové zprávě a Zprávě RIA přesněji popsat finanční dopady spjaté zejména s novým systémem kritické infrastruktury a uvést, že rezorty budou tyto náklady hradit ze svých schválených rozpočtů.
Ze strany části subjektů sdružujících územní samosprávně celky (Asociace krajů ČR, SMS ČR) a některých krajů je namítán špatný a komplikovaný průběh vypořádání ze strany předkladatele s tím, že oproti verzi materiálu, která byla předkládána do mezirezortního připomínkového řízení, došlo k výrazným změnám. Je tak zejména požadováno vypuštění všech změn zákona o IZS a krizového zákona, které nesouvisí s transpozicí směrnice s tím, že novelizace těchto předpisů by se měla uskutečnit až na základě důkladné analýzy v rámci činnosti výše zmíněné mezirezortní pracovní skupiny. Tomuto je nyní vyhověno.
Ze strany podnikatelských a zaměstnaneckých svazů byly vzneseny připomínky zejména k samotnému zákonu upravujícímu odolnost kritické infrastruktury. Naprosté většině připomínek bylo vyhověno. Nepodařilo se najít shodu na zavedení právní úpravy o bezpečnosti dodavatelského řetězce v § 15 zákona o kritické infrastruktuře, na systému výše sankcí za přestupky podle zákona o kritické infrastruktuře, kde přetrvává nesouhlas s nastavením sankcí dle výše obratu, na potřebě zákonného zakotvení oprávnění subjektů kritické infrastruktury vyjadřovat se ke strategii pro posilování subjektů kritické infrastruktury, na potřebě řešit problematiku přístupu k informacím podle zákona č. 123/1998 Sb., a na potřebě zavést v zákoně identifikaci významného odběratele.  
1