Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD2AH4CXO najdete zde
III.
N á v r h
ZÁKON
ze dne … 2024
o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů
(zákon o kritické infrastruktuře)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Čl. I
Hlava I
Základní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie[footnoteRef:1]) a stanoví [1: ) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES]
a) působnost a pravomoc státních orgánů,
b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob k zajištění poskytování základních služeb,
c) opatření ke zvyšování a zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a
d) odpovědnost za porušení těchto povinností.
(2) Zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury je součástí krizového řízení[footnoteRef:2]). [2: ) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů.]
CELEX 32022L2557
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základní službou služba, která je nezbytná pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí, poskytovaná v odvětvích nebo pododvětvích podle přílohy tohoto zákona,
b) poskytovatelem základní služby každý, kdo poskytuje alespoň jednu základní službu a splňuje kritérium významnosti,
c) subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby, jehož kritická infrastruktura se nachází na území České republiky a je jako subjekt kritické infrastruktury určen,
d) subjektem evropské kritické infrastruktury subjekt kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu alespoň v 6 členských státech Evropské unie a byl označen Evropskou komisí za subjekt zvláštního evropského významu,
e) odolností subjektu kritické infrastruktury schopnost subjektu kritické infrastruktury předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat a absorbovat je, přizpůsobovat se jim a zotavit se z nich,
f) incidentem událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby,
g) VARIANTA I
a) kritickou infrastrukturou aktivum, síť nebo systém, či jejich části nebo celky, nezbytné pro poskytování základní služby,
CELEX 32022L2557
VARIANTA II
g) kritickou infrastrukturou hmotný a nehmotný majetek, síť nebo systém, či jejich části nebo celky, nezbytné pro poskytování základní služby,
CELEX 32022L2557
h) pracovníkem fyzická osoba, která je v jakémkoli pracovním, služebním nebo jiném obdobném poměru vůči subjektu kritické infrastruktury nebo vůči jeho významnému dodavateli,
i) kritickým pracovníkem pracovník, který je nezbytný pro zajištění poskytování základní služby, a který je jako kritický pracovník subjektem kritické infrastruktury označen,
j) ověřováním spolehlivosti činnosti související s posuzováním rizika pro bezpečnost subjektu kritické infrastruktury ze strany pracovníka nebo jiné pověřené osoby,
k) významným dodavatelem každý, kdo jako dodavatel se subjektem kritické infrastruktury vstupuje do právního vztahu a bez něhož by nebylo možné zajistit poskytování základní služby, a je jako významný dodavatel subjektem kritické infrastruktury označen.
CELEX 32022L2557
Hlava II
Výkon státní správy
§ 3
Věcná příslušnost ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích, k plnění úkolů podle tohoto zákona, je stanovena v příloze tohoto zákona.
CELEX 32022L2557
§ 4
Vláda
Vláda za účelem zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury schvaluje strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, jejíž náležitosti a obsah stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
§ 5
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady za účelem zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury ve své věcné působnosti
a) poskytují Ministerstvu vnitra součinnost při
1. zpracování strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
2. zpracování souhrnné zprávy o incidentech,
3. cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury a
4. mezinárodní výměně informací,
b) vyžadují od poskytovatele základní služby informace nezbytné k doporučení jejich určení za subjekt kritické infrastruktury,
c) doporučují Ministerstvu vnitra určit poskytovatele základní služby subjektem kritické infrastruktury,
d) poskytují metodickou pomoc poskytovateli základní služby a subjektu kritické infrastruktury,
e) poskytují Ministerstvu vnitra informace týkající se plnění opatření k zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
f) využívají Portál kritické infrastruktury,
g) předávají subjektu kritické infrastruktury informace o možném ohrožení,
h) posuzují požadavek uplatněný subjektem kritické infastruktury podle § 13 odst. 3; za účelem jeho vyřízení podle jiného právního předpisu spolupracují s příslušnými orgány,
i) nařizují a provádějí cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury, za tímto účelem zpracovávají plán cvičení,
j) provádějí kontrolu subjektu kritické infrastruktury a ukládají nápravná opatření podle § 23,
k) poskytují Ministerstvu vnitra stanovisko k uspořádání poradní mise Evropskou komisí,
l) poskytují Evropské komisi součinnost při provádění poradní mise,
m) vydávají bezpečnostní standardy,
n) vyhodnocují potřebu na zabezpečení věcných prostředků prostřednictvím systému hospodářských opatření pro krizové stavy k zajištění poskytování základní služby v odvětví nebo pododvětví; k tomu využívají informace poskytnuté subjektem kritické infastruktury podle § 13 odst. 1 písm. r).
(2) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o incidentech, které obdrží na základě zákona o kybernetické bezpečnosti[footnoteRef:3]) od subjektu kritické infrastruktury v odvětví digitální infrastruktura. [3: ) Zákon č. …/2024 Sb., o kybernetické bezpečnosti.]
CELEX 32022L2557
§ 6
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) koordinuje výkon státní správy v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a sjednocuje postupy orgánů státní správy,
b) zpracovává strategii pro posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury, aktualizuje ji nejméně jednou za 4 roky a předkládá ji vládě ke schválení,
c) určuje subjekt kritické infrastruktury zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury; tento seznam aktualizuje nejméně jednou za 4 roky,
d) vyrozumí subjekt kritické infrastruktury o tom, že byl určen jako subjekt evropské kritické infrastruktury,
e) zřizuje a provozuje Portál kritické infrastruktury,
f) pro zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury poskytuje subjektu kritické infrastruktury části posouzení rizik České republiky podle krizového zákona[footnoteRef:4]), [4: ) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).]
g) zřizuje platformu pro sdílení informací mezi subjekty kritické infrastruktury,
h) nařizuje a koordinuje cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury v působnosti více ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, za tímto účelem zpracovává plán cvičení,
i) plní funkci jednotného kontaktního místa České republiky,
j) zabezpečuje mezinárodní výměnu informací,
k) předkládá Evropské komisi
1. každé čtyři roky informace o seznamu základních služeb, včetně jejich kritérií, a počtu subjektů kritické infrastruktury podle odvětví, pododvětví a každé základní služby,
2. každé dva roky souhrnnou zprávu o incidentech,
3. strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o posouzení rizik České republiky do tří měsíců od jejich schválení nebo poslední významné aktualizace,
4. informace o subjektu kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu v nebo do šesti nebo více členských států Evropské unie za účelem jeho určení za subjekt evropské kritické infrastruktury,
5. relevantní části posouzení rizik subjektu evropské kritické infrastruktury, seznam relevantních opatření přijatých v souladu s § 15, kontrolní zjištění podle § 22 a uložená nápravná opatření podle § 23 za účelem provedení poradní mise;
povinnost poskytovat informace Evropské unii se nevztahuje na odvětví bezpečnosti,
l) navrhuje Evropské komisi uspořádání poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
m) schvaluje žádost Evropské komise o uspořádání poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
n) rozhoduje o zákazu podle § 14.
(2) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, s výjimkou úkolu podle odstavce 1 písm. n).
CELEX 32022L2557
§ 7
Česká národní banka
Česká národní banka vytváří podmínky pro zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury v odvětvích bankovnictví a infrastruktury finančních trhů, a za tímto účelem
a) poskytuje Ministerstvu vnitra součinnost při
1. zpracování strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
2. zpracování souhrnné zprávy o incidentech,
b) vyžaduje od poskytovatele základní služby informace nezbytné k doporučení určení za subjekt kritické infrastruktury,
c) doporučuje Ministerstvu vnitra určit poskytovatele základní služby subjektem kritické infrastruktury,
d) využívá Portál kritické infrastruktury,
e) bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o incidentech, které obdrží na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:5]) od subjektu kritické infrastruktury v odvětví bankovnictví nebo infrastruktury finančních trhů, [5: ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.]
f) posuzuje požadavek uplatněný subjektem kritické infastruktury podle § 13 odst. 3; za účelem jeho vyřízení podle jiného právního předpisu spolupracuje s příslušnými orgány.
CELEX 32022L2557
Hlava III
Poskytovatel základní služby a subjekt kritické infrastruktury
§ 8
Povinnosti poskytovatele základní služby
(1) Poskytovatel základní služby je povinen věcně příslušnému ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance a Ministerstvu vnitra za účelem jeho určení za subjekt kritické infrastruktury poskytnout informace o
a) poskytované základní službě a naplnění kritéria významnosti,
b) jeho kritické infrastruktuře na území nebo mimo území České republiky, a
c) základní službě poskytované mimo území České republiky.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 poskytovatel základní služby poskytne prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury nejpozději do jednoho měsíce od dne, kdy došlo k zahájení poskytování základní služby.
(3) Poskytovatel základní služby je povinen poskytnout správné a úplné informace podle odstavce 1.
(4) Základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
§ 9
Kritérium významnosti
Kritérium významnosti stanoví prováděcí právní předpis, který zohlední
a) počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované dotčeným poskytovatelem základní služby,
b) rozsah, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze závisí na dotčené základní službě,
c) možný dopad incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva,
d) tržní podíl poskytovatele základní služby na trhu s dotčenou základní službou či službami,
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, jako jsou vzdálené regiony nebo horské oblasti,
f) důležitost poskytovatele základní služby, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby,
g) jedinečnost poskytovatele základní služby, pokud jde o poskytování základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích nebo území.
CELEX 32022L2557
§ 10
Určení subjektu kritické infrastruktury
(1) Věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka posoudí informace o poskytovateli základní služby podle § 8 odst. 1 a zašle Ministerstvu vnitra doporučení na určení tohoto poskytovatele základní služby subjektem kritické infrastruktury.
(2) Ministerstvo vnitra určí subjekt kritické infrastruktury zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury. Tento seznam je neveřejný a obsahuje
a) identifikační údaje subjektu kritické infrastruktury,
b) odvětví a pododvětví, ve kterém subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu,
c) poskytované základní služby v jednotlivých odvětvích a pododvětvích a
d) členské státy Evropské unie, ve kterých subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu.
(3) Ministerstvo vnitra informuje subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury podle odstavce 2 do 1 měsíce ode dne tohoto určení.
(4) Subjekt kritické infrastruktury je povinen plnit povinnosti plynoucí mu ze zákona vůči zapsaným základním službám od okamžiku doručení informace o jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, není-li stanoveno dále jinak, až do okamžiku doručení vyrozumění o jeho vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury podle § 12.
(5) Ministerstvo vnitra předá informace o určených subjektech kritické infrastruktury v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a d) Ministerstvu průmyslu a obchodu do jednoho měsíce od jejich určení za účelem prověřování zahraničních investic podle zákona upravujícího oblast prověřování zahraničních investic[footnoteRef:6]). [6: ) Zákon č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic).]
CELEX 32022L2557
Změny v poskytování základní služby
§ 11
(1) Pokud u subjektu kritické infrastruktury dojde ke změně v poskytování základní služby nebo k poskytování nové základní služby nebo k ukončení poskytování základní služby, informuje subjekt kritické infrastruktury o této skutečnosti věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku v rozsahu podle § 8 odst. 2 do 1 měsíce ode dne, kdy nastala tato skutečnost.
(2) V případě, že subjekt kritické infrastruktury poskytuje novou základní službu, nebo došlo ke změně u již poskytované základní služby, Ministerstvo vnitra na základě doporučení věcně příslušného ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky doplní do seznamu subjektů kritické infrastruktury informace o nově poskytované základní službě nebo o změně již poskytované základní služby. O této skutečnosti následně Ministerstvo vnitra do jednoho měsíce od doplnění nových poskytnutých informací informuje subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
(3) Subjekt kritické infrastruktury je povinen plnit povinnosti plynoucí mu ze zákona vůči nově zapsané základní službě od okamžiku doručení informace o zapsání této základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury, není-li stanoveno dále jinak, až do okamžiku doručení vyrozumění o jejím vymazání ze seznamu subjektů kritické infrastruktury podle § 12.
§ 12
(1) V případě, že subjekt kritické infrastruktury nadále neposkytuje některou ze základních služeb zapsaných na seznamu subjektů kritické infrastruktury, Ministerstvo vnitra tuto základní službu vymaže ze seznamu subjektů kritické infrastruktury a o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
(2) V případě, že subjekt kritické infrastruktury zařazený v seznamu subjektů kritické infrastruktury nadále neposkytuje žádnou základní službu, Ministerstvo vnitra jej vyřadí ze seznamu subjektů kritické infrastruktury a o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
CELEX 32022L2557
§ 13
Práva a povinnosti subjektu kritické infrastruktury
(1) Subjekt kritické infrastruktury při zajišťování poskytování základní služby, a při zajišťování své odolnosti, je povinen
a) poskytovat bez zbytečného odkladu Ministerstvu vnitra a věcně příslušnému ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance informace o poskytované základní službě, kritické infrastruktuře na území nebo mimo území České republiky, kritických pracovnících a významných dodavatelích,
b) bez zbytečného odkladu informovat Ministerstvo vnitra, ve kterých členských státech Evropské unie poskytuje základní službu nebo služby,
c) bez zbytečného odkladu informovat Ministerstvo vnitra a věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, zdali je součástí koncernu podle zákona upravujícího obchodní korporace, včetně informace, zda se jedná o řízenou nebo řídící organizaci,
d) identifikovat kritickou infrastrukturu a kritické pracovníky, vést a průběžně aktualizovat jejich evidenci,
e) do 9 měsíců od doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a následně provádět jeho aktualizaci minimálně každé čtyři roky,
f) poskytnout bez zbytečného odkladu na žádost věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu podklady pro zpracování posouzení rizik České republiky podle krizového zákona4),
g) do 10 měsíců od doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat plán odolnosti, ve kterém jsou stanovena technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, a následně provádět jeho aktualizaci minimálně každé čtyři roky,
h) určit manažera kritické infrastruktury do 10 měsíců od doručení informace o určení subjektem kritické infrastruktury, a dále bez zbytečného odkladu vždy, když dosavadní manažer kritické infrastruktury přestane vykonávat svoji funkci,
i) oznámit bez zbytečného odkladu určení manažera kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu,
j) podporovat manažera kritické infrastruktury při plnění úkolů mu svěřených a poskytovat mu zdroje a vytvářet podmínky nezbytné k plnění těchto úkolů,
k) identifikovat významné dodavatele, vést a průběžně aktualizovat jejich evidenci, a sdělit Ministerstvu vnitra a věcně příslušnému ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance
1. v případě právnické nebo podnikající fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu název, sídlo a IČO,
2. v případě fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu jméno a příjmení, datum narození a bydliště,
3. odůvodnění identifikace a
4. typ významné dodávky,
l) přijímat opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury uvedené v § 15,
m) hlásit Ministerstvu vnitra incidenty uvedené v § 18 a § 19,
n) zajistit podmínky pro výkon citlivé činnosti podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací,
o) účastnit se nebo provést cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
p) využívat Portál kritické infrastruktury pro plnění povinností podle tohoto zákona,
q) umožnit věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu provedení kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, které subjekt kritické infrastruktury používá k poskytování svých základních služeb a přijímat nápravná opatření uvedená v § 23,
r) informovat věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o potřebě zabezpečení věcnými prostředky k zajištění poskytování základní služby, které nejsou schopné zajistit jiným způsobem.
(2) Za účelem zajištění své odolnosti a poskytování základní služby je subjekt kritické infrastruktury oprávněn
a) požádat v souladu s Posouzením rizik České republiky o ověření spolehlivosti
podle § 17,
b) využívat platformu pro výměnu informací zřízenou Ministerstvem vnitra
podle § 6 odst. 1 písm. g),
c) zpracovávat osobní údaje kritických pracovníků, které jsou nezbytné pro plnění úkolů podle tohoto zákona.
(3) Za účelem zajištění své odolnosti a poskytování základní služby je subjekt kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu dále oprávněn
a) při přípravě na krizové situace požádat u věcně příslušného ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o poskytnutí přednostního připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací pro kritické pracovníky,
b) během mimořádné události nebo za krizového stavu požádat u věcně příslušného ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo České národní banky o přístup do oblastí, kam byl vstup zakázán v souvislosti s touto událostí nebo stavem, pokud je to nezbytné pro zajištění poskytování základní služby; subjekt kritické infrastruktury je oprávněn požádat o tento přístup i pro svého významného dodavatele, pokud je to nezbytné pro zajištění poskytování základní služby.
(4) Subjekt evropské kritické infrastruktury je dále povinen počínaje dnem obdržení vyrozumění uvedeného v § 10 odst. 3
a) poskytnout Evropské komisi, pokud o to požádá, prostřednictvím Ministerstva vnitra
1. posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a
2. seznam opatření přijatých k zajišťování své odolnosti,
b) umožnit poradní misi Evropské komise přístup k nezbytným informacím souvisejícím s poskytováním jeho základní služby a ke kritické infrastruktuře, a poskytnout jí nezbytnou součinnost, a
c) přijmout nápravné opatření ke zjištěným nedostatkům a doporučením poradní mise a informovat o jeho přijetí Evropskou komisi prostřednictvím Ministerstva vnitra.
(5) Na subjekt kritické infrastruktury v odvětví bezpečnosti se nevztahují povinnosti podle ustanovení odstavce 1 písm. b) a odstavce 4.
(6) Náležitosti a způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
§ 14
Zvláštní ustanovení o bezpečnosti dodavatelského řetězce
(1) Představuje-li dodavatel nebo poskytovatel služby subjektu kritické infrastruktury významné ohrožení bezpečnosti České republiky, Ministerstvo vnitra rozhodne o stanovení podmínek, omezení, nebo zákazu dodávek nebo poskytování služeb tohoto dodavatele subjektům kritické infrastruktury.
(2) Rozhodne-li Ministerstvo vnitra o zákazu dodávek nebo poskytování služeb podle odstavce 1, určí dodavateli nebo poskytovateli služby přiměřenou lhůtu k ukončení dodávek nebo k ukončení poskytování služeb subjektu kritické infrastruktury.
(3) O rozhodnutí podle odstavce 1 vyrozumí Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury věcně příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(4) Vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek.
(5) Stát neodpovídá za případnou újmu, která vznikla dodavateli nebo poskytovateli služby rozhodnutím podle odstavce 1. K ujednáním o smluvní pokutě se nepřihlíží
(6) Za dodavatele nebo poskytovatele služby se pro účely tohoto ustanovení považuje i subdodavatel.
§ 15
Opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury
(1) Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za zajištění své odolnosti a za tímto účelem, v souladu s posouzením rizik subjektu kritické infrastruktury, přijímá technická, bezpečnostní a organizační opatření, a to v rozsahu
a) preventivních opatření k předcházení vzniku incidentů,
b) opatření fyzické bezpečnosti,
c) opatření k řízení rizik a odezvy na incidenty,
d) opatření pro zajištění kontinuity činnosti,
e) opatření k řízení bezpečnosti pracovníků,
f) opatření k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.
(2) Obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
§ 16
Manažer kritické infrastruktury
(1) Manažer kritické infrastruktury poskytuje součinnost Ministerstvu vnitra a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu při plnění úkolů podle tohoto zákona a součinnost Evropské komisi při provádění poradní mise.
(2) Manažerem kritické infrastruktury může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném magisterském studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti státu, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení, nebo má alespoň pětiletou praxi v oblasti bezpečnosti.
(3) Do doby určení manažera kritické infrastruktury plní jeho úkoly vrcholový řídící pracovník subjektu kritické infrastruktury nebo subjektem kritické infrastruktury určený pracovník.
(4) Manažer kritické infrastruktury je přímo podřízen vrcholovým řídícím pracovníkům subjektu kritické infrastruktury.
(5) U subjektu kritické infrastruktury, který je osobou podrobenou jednotnému řízení podle zákona upravujícího obchodní korporace, může funkci manažera kritické infrastruktury vykonávat manažer kritické infrastruktury řídící osoby podle zákona upravujícího obchodní korporace, je-li řídící osoba zároveň subjektem kritické infrastruktury.
§ 17
Ověřování spolehlivosti
(1) Za účelem zajištění bezpečného poskytování základní služby, řízení bezpečnosti pracovníků a řízení dodavatelského řetězce je subjekt kritické infrastruktury oprávněn požadovat ověření spolehlivosti pracovníků, včetně uchazečů o zaměstnání, a stanovit adekvátní režimová opatření pro kritickou infrastrukturu.
(2) Za účelem ověřování spolehlivosti podle odstavce 1 je subjekt kritické infrastruktury oprávněn
a) vyžadovat od pracovníků podílejících se na poskytování základní služby a osob, které jsou pověřeny přímým nebo vzdáleným přístupem do jeho prostor, k jeho informacím, nebo do jeho kontrolních systémů, prokázání totožnosti a potvrzení trestně právní bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů nebo jiné obdobné evidence u cizích státních příslušníků, nebo
b) při výkonu citlivé činnosti požadovat bezpečnostní způsobilost pracovníka podle zákona upravujícího přístup k utajovaným informacím[footnoteRef:7]). [7: ) Zákon č. 412/2005, o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Citlivou činností se rozumí
a) výkon funkce manažera kritické infrastruktury,
b) výkon funkcí nezbytných pro zajištění poskytování základní služby, které vykonávají kritičtí pracovníci v odvětvích nebo pododvětvích energetiky, letecké dopravy nebo pitné vody.
(4) Funkce nezbytné pro zajištění poskytování základní služby, jejichž výkon je citlivou činností pro vybraná odvětví nebo pododvětví stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
Hlava IV
Hlášení incidentu
§ 18
(1) Subjekt kritické infrastruktury hlásí incident Ministerstvu vnitra prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury. Nelze-li využít Portál kritické infrastruktury zašle subjekt kritické infrastruktury hlášení operačnímu a informačnímu středisku generálního ředitelství hasičského záchranného sboru[footnoteRef:8]). [8: ) § 6 odst. 6 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Hlášením incidentu podle odstavce 1 není dotčena informační nebo ohlašovací povinnost podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie a toto hlášení nenahrazuje tísňovou komunikaci.
(3) Povinnost hlásit incidenty podle odstavce 1 začíná pro subjekt kritické infrastruktury platit nejpozději do 10 měsíců od doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury.
(4) Ministerstvo vnitra předá bez zbytečného odkladu hlášení o incidentu věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu, které co nejdříve po obdržení této informace poskytne subjektu kritické infrastruktury nezbytnou součinnost.
(5) Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí jednotná kontaktní místa ostatních dotčených členských států, pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na subjekty kritické infrastruktury a poskytování základní služby v těchto státech a Evropskou komisi v případě, pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na poskytování základní služby do 6 nebo více členských států.
(6) Je-li to ve veřejném zájmu, Ministerstvo vnitra v součinnosti s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a subjektem kritické infrastruktury, informuje veřejnost o incidentu způsobem obdobným podle zákona upravujícího integrovaný záchranný systém. Informace zveřejněné podle tohoto odstavce nesmí obsahovat žádné skutečnosti, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost subjektu kritické infrastruktury a činnosti související s řešením incidentu.
CELEX 32022L2557
§ 19
(1) Subjekt kritické infrastruktury provede hlášení incidentu bezodkladně po jeho zjištění, ve kterém uvede
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením poskytované základní služby,
b) dobu trvání narušení,
c) území zasažené narušením a
d) povahu, příčinu a možné důsledky incidentu, včetně informací nezbytných ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu.
(2) Pokud není subjekt kritické infrastruktury schopen zaslat hlášení podle odstavce 1 z důvodu řešení incidentu, provede hlášení incidentu tak, že
a) nejpozději do 24 hodin od vzniku incidentu zašle prvotní hlášení, které obsahuje informace nezbytné k řešení incidentu v rozsahu přiměřeném odstavci 1 a
b) nejpozději do 1 měsíce ode dne předložení prvotního hlášení zašle závěrečnou zprávu obsahující veškeré informace uvedené v odstavce 1.
(3) V případě, že v době uvedené v odstavci 2 písm. b) incident stále trvá, předloží subjekt kritické infrastruktury namísto závěrečné zprávy zprávu o pokroku v řešení incidentu a závěrečnou zprávu pak předloží nejpozději do 1 měsíce ode dne skončení incidentu.
(4) Hlášení incidentu nesmí narušit činnosti subjektu vedoucí k odvrácení incidentu nebo jeho řešení.
(5) Parametry incidentu, který podléhá hlášení, podrobnosti rozsahu hlášených informací podle odstavce 1, způsob předávání informací o incidentu a podrobnosti k prvotnímu hlášení, zprávě o pokroku v řešení incidentu a závěrečné zprávě stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
Hlava V
§ 20
Portál kritické infrastruktury
(1) Portál kritické infrastruktury je součástí Informačního systému krizového řízení podle zákona upravujícího krizové řízení[footnoteRef:9]) a slouží k výkonu pravomocí ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, plnění povinností poskytovatelů základní služby a subjektů kritické infrastruktury a vedení nezbytných informací, dat, údajů a evidencí podle tohoto zákona. [9: ) § 26 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Portál kritické infrastruktury umožňuje sdílení dat s Portálem NÚKIB podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost za účelem
a) určení subjektu kritické infrastruktury poskytovatelem regulované služby podle jiného právního předpisu,
b) sdílení informací v souvislosti s hlášením incidentů,
c) sdílení informací o kontrolách a provedených auditech.
(3) Pro účely tohoto zákona se pro získávání informací z agendových informačních systémů použije ustanovení § 26a zákona upravujícího krizové řízení obdobně.
(4) Informace obsažené v Portálu kritické infrastruktury užívají věcně příslušná ministerstva, ústřední správní úřady nebo Česká národní banka v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.
(5) Nelze-li využít Portál kritické infrastruktury, předávají se informace za účelem plnění povinností podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení prostřednictvím datové schránky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Pokud nelze využít náhradní způsob podle odstavce 5, předávají se informace prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.
(7) Správce Portálu kritické infrastruktury zabezpečí informace před neoprávněným přístupem, změnou, zničením nebo ztrátou anebo odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním.
(8) Vložení informací, dat, údajů nebo evidencí podle § 5 odst. 1 písm. e), § 5 odst. 2, § 6 písm. e), § 8, § 11, § 12, § 18 a § 21 do Portálu kritické infrastruktury je vždy považováno za splnění informační nebo ohlašovací povinnosti ve smyslu tohoto zákona.
(9) Formu a způsob zpracování informací, dat, údajů a evidencí vkládaných do Portálu kritické infrastruktury, stejně jako technické a organizační podmínky používání Portálu kritické infrastruktury, stanoví prováděcí právní předpis.
CELEX 32022L2557
§ 21
Cvičení subjektu kritické infrastruktury
(1) Zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury se ověřuje cvičeními. Cvičení slouží k ověření nastavených procesů a opatření, případně pro zjištění a prověření meziodvětvových dopadů.
(2) Cvičení subjektu kritické infrastruktury provádí subjekt kritické infrastruktury sám nebo na základě nařízení věcně příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Ministerstvem vnitra. Cvičení je nařizováno na základě plánu cvičení. V mimořádných případech lze cvičení nařídit i mimo plán cvičení.
(3) Plán cvičení se zpracovává na kalendářní rok. Subjekt kritické infrastruktury může být do tohoto plánu cvičení zařazen nejvýše jednou za tři roky.
(4) Subjekt kritické infrastruktury, který provedl vlastní cvičení, předává informace o tomto cvičení věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu a Ministerstvu vnitra. Informace o cvičeních nařízených a provedených věcně příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, předává Ministerstvu vnitra ten, kdo cvičení nařídil. Informace o těchto cvičeních jsou předávány prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury minimálně v rozsahu
a) termín a místo cvičení,
b) námět cvičení,
c) zjištěných zásadních poznatků ze cvičení.
(5) Náklady spojené se cvičeními podle tohoto zákona nese subjekt kritické infrastruktury.
Hlava VI
Kontrola a sankce
§ 22
Kontrola
(1) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad vykonává v rámci své působnosti kontrolu v oblasti kritické infrastruktury. Při výkonu kontroly věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad zjišťuje, jak subjekty kritické infrastruktury plní povinnosti stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení a ukládá opatření k nápravě.
(2) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o vykonání kontroly u subjektu kritické infrastruktury, a poskytuje informace o kontrolních zjištěních a nařízených opatřeních prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury.
(3) Ministerstvo vnitra je na základě informace podle odstavce 2 oprávněno požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o vykonání kontroly subjektu kritické infrastruktury v oblasti kybernetické bezpečnosti podle jiného právního předpisu.
(4) Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad vykonává v rámci své působnosti kontrolu u subjektu evropské kritické infrastruktury za účelem ověření přijetí opatření uvedených ve zprávě z poradní mise pořádané Evropskou komisí u tohoto subjektu evropské kritické infrastruktury.
CELEX 32022L2557
§ 23
Nápravná opatření
(1) Zjistí-li věcně příslušné ministerstvo nebo ústřední správní úřad při kontrole nedostatky nebo vyplývají-li tyto nedostatky z obsahu protokolu o kontrole, může věcně příslušné ministerstvo nebo ústřední správní úřad uložit rozhodnutím subjektu kritické infrastruktury, aby je ve stanovené lhůtě odstranil, popřípadě určit jakým způsobem. Věcně příslušné ministerstvo nebo ústřední správní úřad spolu s nápravným opatřením uloží povinnost oznámit provedení nápravného opatření a jeho výsledek ve stanovené lhůtě. Vydání rozhodnutí o uložení nápravného opatření může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí o uložení nápravného opatření nemá odkladný účinek.
(2) V případě pochybnosti o plnění nápravných opatření na základě provedené kontroly podle § 22 nebo v případě důvodné pochybnosti o zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad provést audit nebo nařídit jeho provedení subjektu kritické infrastruktury, včetně určení lhůty a rozsahu jeho provedení.
(3) Výsledky auditu předá subjekt kritické infrastruktury věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu neprodleně po jeho ukončení.
(4) Náklady spojené s provedením auditu, který neprovádí věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, nese subjekt kritické infrastruktury.
CELEX 32022L2557
§ 24
Přestupky
(1) Poskytovatel základní služby se dopustí přestupku tím, v rozporu s
a) § 8 odst. 1 neposkytne informaci nezbytnou k jeho určení subjektem kritické infrastruktury, nebo
b) § 8 odst. 3 poskytne nesprávnou nebo neúplnou informaci.
(2) Subjekt kritické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a) § 11 odst. 1 nesplní povinnost informovat o změně v poskytování základní služby, o nově poskytované základní službě nebo o ukončení poskytování základní služby,
b) § 13 odst. 1 písm. a) nesplní povinnost informovat o poskytované základní službě, kritické infrastruktuře na území nebo mimo území České republiky, kritických pracovnících a významných dodavatelích,
c) § 13 odst. 1 písm. b) nesplní povinnost informovat, ve kterých členských státech Evropské unie poskytuje základní službu nebo služby,
d) § 13 odst. 1 písm. e) nebo g) nezpracuje nebo neaktualizuje posouzení rizik nebo plán odolnosti,
e) § 13 odst. 1 písm. f) neposkytne podklady pro zpracování posouzení rizik České republiky,
f) § 13 odst. 1 písm. h) nebo i) neurčí nebo neoznámí určení manažera kritické infrastruktury,
g) § 13 odst. 1 písm. k) nesdělí údaje o významném dodavateli,
h) § 13 odst. 1 písm. l) nepřijme opatření k zajištění odolnosti,
i) § 13 odst. 1 písm. m) nenahlásí incident,
j) § 13 odst. 1 písm. p) nevyužívá Portál kritické infrastruktury,
k) § 13 odst. 1 písm. q) neumožní provedení kontroly,
l) § 23 odst. 1 nepřijme nápravné opatření,
m) § 13 odst. 4 písm. a) neposkytne posouzení rizik nebo seznam opatření k zajišťování své odolnosti,
n) § 13 odst. 4 písm. b) nebo c) neumožní poradní misi, nepřijme nápravné opatření ke zjištěným nedostatkům nebo doporučením, nebo neinformuje o jeho přijetí, nebo
o) § 23 odst. 1 neoznámí provedení nápravného opatření nebo jeho výsledek ve stanovené lhůtě.
(3) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně použije Portál kritické infrastruktury k jinému účelu, než k plnění povinností stanovených tímto zákonem.
CELEX 32022L2557
Společná ustanovení k přestupkům
§ 25
(1) Přestupek poskytovatele základní služby nebo subjektu kritické infrastruktury projednává orgán stanovený v příloze tohoto zákona, v jehož věcné příslušnosti je základní služba, v souvislosti s kterou byla porušena povinnost stanovená tímto zákonem.
(2) Přestupek podle § 24 odst. 2 písm. k), l) a o) projednává ten, kdo prováděl kontrolu nebo nápravné opatření uložil.
(3) Ministerstvo vnitra projednává přestupek podle
a) § 24 odst. 2 písm. b), d) až f) a j), kterého se dopustí subjekt kritické infrastruktury, který má zapsanou základní službu ve více odvětvích nebo pododvětvích, pro která jsou věcně příslušná různá ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady,
b) § 24 odst. 2 písm. c), i), m) a n),
c) § 24 odst. 3.
(4) Ministerstvo vnitra dále projednává přestupek, nelze-li určit věcnou příslušnost podle odstavce 1 nebo 3.
CELEX 32022L2557
§ 26
(1) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 24 odst. 3,
b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 24 odst. 2 písm. f), j) nebo o),
c) 10 000 000 Kč nebo do výše 0,5 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 24 odst. 2 písm. g),
d) 15 000 000 Kč nebo do výše 1 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle § 24 odst. 2 písm. d), e), i), m) nebo n), nebo
e) 25 000 000 Kč nebo do výše 1,5 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle § 24 odst. 1, písm. a), § 24 odst. 2 písm. a) až c), h), k), nebo l).
(2) Je-li přestupek podle § 24 odst. 3 spáchán opakovaně po nabytí právní moci o přestupku, uloží se pokuta do 100 000 Kč nebo do výše 0,1 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 6 měsíců.
(3) Je-li přestupek podle § 24 odst. 2 písm. f), j) nebo o) spáchán opakovaně po nabytí právní moci o přestupku, uloží se pokuta do 6 000 000 nebo do výše 0,5 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(4) Je-li přestupek podle § § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 24 odst. 2 písm. g) spáchán opakovaně po nabytí právní moci o přestupku, uloží se pokuta do 20 000 000 Kč nebo do výše 1 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
(5) Je-li přestupek podle § § 24 odst. 2 písm. d), e), i), m) nebo n) spáchán opakovaně po nabytí právní moci o přestupku, uloží se pokuta do 30 000 000 Kč nebo do výše 2 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
(6) Je-li přestupek podle § 24 odst. 1, písm. a), § 24 odst. 2 písm. a) až c), h), k) nebo l) spáchán opakovaně po nabytí právní moci o přestupku, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč nebo do výše 3 % čistého celosvětového ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
CELEX 32022L2557
Hlava VII
Vztah k jiným zákonům
§ 27
Správní řád
Na postupy podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodování podle § 14 a § 23, se nevztahuje správní řád.
§ 28
Režim rovnocennosti
(1) Zpracovává-li subjekt kritické infrastruktury plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci, která splňuje obsahové náležitosti v souladu s tímto zákonem, považují se dotčené části této dokumentace za posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury zpracovávané podle § 13 odst. 1 písm. e) nebo za plán odolnosti zpracovávaný podle § 13 odst. 1 písm. g), popřípadě lze požadavky stanovené na obsah plánu odolnosti či posouzení rizik podle prováděcího právního předpisu do takové dokumentace zapracovat.
(2) Přijímá-li subjekt kritické infrastruktury opatření k zajištění své odolnosti, která svou povahou odpovídají opatřením v souladu s tímto zákonem, považují se tato opatření za opatření pro zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle § 15.
CELEX 32022L2557
§ 29
Vztah k odvětvovým právním předpisům Evropské unie
(1) Pokud přímo použitelný právní předpis Evropské unie stanoví subjektům kritické infrastruktury povinnosti v oblasti zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a tyto povinnosti mají alespoň srovnatelný účinek jako povinnosti, které jsou subjektům kritické infrastruktury stanoveny podle tohoto zákona, ustanovení tohoto zákona upravující povinnosti zavést a provádět opatření k posilování odolnosti a hlásit incidenty se vůči těmto orgánům a osobám neuplatní, a to včetně ustanovení o dozoru nad dodržováním uvedených povinností.
(2) Za ustanovení se srovnatelným účinkem jako povinnosti obsažené v tomto zákoně podle odstavce 1 se dále považují taková ustanovení přímo použitelného právního předpisu Evropské unie, o nichž to přímo použitelný právní předpis Evropské unie stanoví.
CELEX 32022L2557
Hlava VIII
Společná a přechodná ustanovení
§ 30
(1) Povinnosti stanovené tímto zákonem subjektu kritické infrastruktury se nevztahují na subjekty kritické infrastruktury v odvětvích bankovnictví a infrastruktury finančních trhů, s výjimkou povinností uvedených v § 11, § 12 a § 13 odst. 1 písm. a), d), k) a p).
(2) Povinnosti stanovené tímto zákonem subjektu kritické infrastruktury se nevztahují na subjekty kritické infrastruktury v odvětví digitální infrastruktury, s výjimkou povinností uvedených v § 11, § 12 a § 13 odst. 1 písm. a), d), k), p) a r).
CELEX 32022L2557
§ 31
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 4, § 8 odst. 4 a § 9.
(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 13 odst. 6, § 15 odst. 2, § 17 odst. 4, § 19 odst. 5 a § 20 odst. 9.
CELEX 32022L2557
§ 32
Přechodná ustanovení
(1) Ministerstvo vnitra poprvé určí subjekty kritické infrastruktury do 17. července 2026.
(2) Ministerstvo vnitra předloží Evropské komisi první souhrnnou zprávu o hlášených incidentech do 17. července 2028.
(3) Ministerstvo vnitra informuje Evropskou komisi o určení jednotného kontaktního místa s uvedením jeho kontaktních údajů, úkolů a povinností do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4) Poskytovatel základní služby poskytne věcně příslušnému ministerstvu, ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance poprvé informace uvedené v § 8 odst. 1 do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.
(5) Subjekt kritické infrastruktury podle krizového zákona4) plní povinnosti mu z něj vyplývající do 10 měsíců od jeho určení subjektem kritické infrastruktury podle tohoto zákona. V případě, že nebude subjektem kritické infrastruktury podle tohoto zákona určen, plní povinnosti podle krizového zákona4) do 17. července 2026.
CELEX 32022L2557
66
Příloha k zákonu č. …/2024 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)
Věcná příslušnost ministerstev, ústředních správních úřadů a České národní banky pro jednotlivá odvětví nebo pododvětví
Odvětví
Pododvětví
Gestor
Energetika
Elektřina
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Dálkové vytápění a chlazení
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ropa
Správa státních hmotných rezerv
Zemní plyn
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Vodík
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Doprava
Letecká doprava
Ministerstvo dopravy
Železniční doprava
Vodní doprava
Silniční doprava
Veřejná přeprava
Bankovnictví
Česká národní banka
Infrastruktura finanční trhů
Česká národní banka
Zdraví
Ministerstvo zdravotnictví
Pitná voda
Ministerstvo zemědělství
Odpadní voda
Ministerstvo zemědělství
Digitální infrastruktura
Služby vytvářející důvěru
Digitální informační agentura
Sítě a služby veřejných komunikací
Český telekomunikační úřad
Ostatní digitální služby a infrastruktura
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Veřejná správa
Ministerstvo vnitra
Vesmír
Ministerstvo dopravy
Výroba, zpracování a distribuce potravin
Ministerstvo zemědělství
Bezpečnost
Nouzové služby
Ministerstvo vnitra
Vnitřní pořádek
Ministerstvo vnitra
Monitorování radiační situace
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Hydrometeorologická výstražná služba
Ministerstvo životního prostředí
Odpadové hospodářství
Ministerstvo životního prostředí
Státní hmotné rezervy
Správa státních hmotných rezerv
ČÁST DRUHÁ
Čl. II
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 4b odst. 1 se za slovo „situace“ vkládají slova „, k podpoře odolnosti subjektů kritické infrastruktury“.
2. V § 4b odst. 2 se za slovo „systému“ vkládají slova „, subjekt kritické infrastruktury“.
3. Za § 4i se vkládá nový § 4j, který včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
㤠4j
Správa může na základě žádosti věcně příslušného ministerstva nebo věcně příslušného jiného ústředního správního úřadu souvislosti s řešením mimořádné události4) nebo incidentu11) poskytnout pro potřeby subjektu kritické infrastruktury v jeho gesci v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit nebo nahradit Správě do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a §19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
__________________________
11) Zákon č. …/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).“.
ČÁST TŘETÍ
Čl. III
Změna zákona o zeměměřictví
V § 5 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 88/2023 Sb., se slova „ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona“ nahrazují slovy „zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře“.
ČÁST ČTVRTÁ
Čl. IV
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
V § 11 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 241/2022 Sb., se slova „její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury“ nahrazují slovy „její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje zvyšování nebo zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury a poskytování základní služby“ a poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Čl. V
Změna zákona o integrovaném záchranném systému
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou na základě uzavřené dohody o plánované pomoci na vyžádání podle § 21 ozbrojené síly, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, obecní policie32), ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví4), poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27), havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.“.
2. V § 4 odstavec 3 zní:
„(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27) a nemají uzavřenou dohodu o plánované pomoci na vyžádání podle § 21.“.
3. V § 5 odstavec 1 zní:
„(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou Krajské operační a informační středisko zřízené hasičským záchranným sborem kraje2) a Národní operační a informační středisko zřízené Ministerstvem vnitra2).“.
4. V § 7 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:
„k) plní roli kontaktního místa a organizuje síly a prostředky a další osoby v rozsahu nezbytném pro zajištění plnění úkolů České republiky v rámci mezinárodní záchranné operace nebo humanitární pomoci a
l) poskytuje dotace složkám integrovaného záchranného systému.“.
5. § 9 se zrušuje.
6. § 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo poskytnutí pomoci
(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, náleží fyzické nebo právnické osobě peněžní náhrada, která se vyplácí nejpozději do 6 měsíců ode dne ukončení zásahu.
(2) Peněžní náhrada za omezení vlastnického práva se vyplácí v rozsahu, v jakém byl majetek fyzické nebo právnické osoby při mimořádné události dotčen při zohlednění rozsahu omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné mimořádné události.
(3) Za poskytnutí věcné pomoci přísluší peněžní náhrada ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
(4) Za výkon osobní pomoci přísluší peněžní náhrada ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě, případně platu nebo odměně, za vykonání stejné nebo obdobné práce. Spočívá-li výkon osobní pomoci v činnosti, která není mzdou, případně platem nebo odměnou zpravidla ohodnocována, poskytuje se peněžní náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí stejné nebo obdobné služby
(5) Stát je oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžní náhradu, po osobě, která zapříčinila mimořádnou událost.“.
7. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní:
㤠29a
Uplatnění nároku na peněžní náhradu
(1) Peněžní náhradu vyplácí stát prostřednictvím krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytnuta nebo bylo vlastnického právo omezeno. Nelze-li příslušný krajský úřad podle věty první určit, vyplácí peněžní náhradu Ministerstvo vnitra.
(2) Peněžní náhrada za omezení vlastnického práva se vyplácí na základě žádosti vlastníka. Uplatnění žádosti u příslušného úřadu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.
(3) Peněžní náhradu za poskytnutí pomoci je příslušný úřad povinen vyplatit i bez uplatnění tomu odpovídajícího nároku fyzickou nebo právnickou osobou. Uplatnění nároku na peněžní náhradu není podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.
(4) Pokud nárok na peněžní náhradu u příslušného úřadu fyzická nebo právnická osoba uplatní, je tento povinen ji vyplatit do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku, nejpozději však v době stanovené v § 29 odst. 1 zákona. Byl-li nárok na peněžní náhradu uplatněn u nepříslušného úřadu nebo orgánu veřejné moci, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému úřadu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou zachovány.
(5) Krajský úřad má při projednávání nároku na náhradu obdobné postavení jako organizační složka státu, přičemž regresní nároky po fyzických osobách ve smyslu § 47 odst. 4 zákona o majetku státu za stát uplatňuje Ministerstvo vnitra.
(6) Je-li pro posouzení nároku na peněžní náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
(7) Domáhat se peněžní náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok v době stanovené v § 29 odst. 1 tohoto zákona nebo době určené podle odstavce 4 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.“.
8. § 30 včetně nadpisu zní:
㤠30
Náhrada újmy
(1) Stát je povinen nahradit újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě složkou integrovaného záchranného systému nebo orgánem koordinujícím záchranné a likvidační práce v příčinné souvislosti se záchrannými nebo likvidačními pracemi nebo cvičením podle tohoto zákona.
(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě nebo zdraví fyzické osoby a skutečná škoda.
(3) Újma na životě nebo zdraví i skutečná škoda se hradí v penězích. Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této újmy nevznikl již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a neposkytuje se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním, zejména porušením povinnosti stanové právním předpisem, krizovým opatřením nebo přímým pokynem orgánu krizového řízení, podílela na jejím vzniku.
(4) Osobou oprávněnou k uplatnění nároku na náhradu za újmu na zdraví nebo skutečnou škodu je pouze osoba, jíž újma nahraditelná podle tohoto zákona vznikla. Osobou oprávněnou k uplatnění nároku na újmu na životě je osoba v poměru rodinném nebo obdobném k zemřelému, která újmu pociťuje jako újmu vlastní.
(5) Nárok na náhradu újmy na životě nebo zdraví i skutečné škody je oprávněna fyzická nebo právnická osoba uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o ní dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak její právo na náhradu zaniká.
(6) Náhrada újmy na životě nebo zdraví i skutečné škody se neposkytuje osobě, která si ji způsobila sama; to platí obdobně ve vztahu k osobě oprávněné k uplatnění nároku na újmu na životě.
(7) Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik.
(8) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu vyplacenou podle tohoto zákona, po osobě, která svým protiprávním jednáním zapříčinila vznik újmy na životě nebo zdraví či skutečné škody hrazené podle tohoto zákona.
(9) Základní složky integrovaného záchranného systému mohou požadovat uhrazení nákladů, které jim vznikly v souvislosti s prováděním záchranných a likvidačních prací, po osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik.
(10) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazených při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky. Věta první a druhá se nepoužije, pokud je škoda hrazena podle právních předpisů upravujících služební poměry.“.
9. Za § 30 se vkládá nový § 30a, který včetně nadpisu zní:
㤠30a
Uplatnění nároku na náhradu újmy
(1) Jednotlivé nároky na náhradu podle § 30 tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu akcesorické povahy, který fyzická nebo právnická osoba vždy uplatňuje u toho úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, bez jejíhož vzniku by k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, nedošlo.
(2) Pokud by mohl být postupem podle odstavce 1 nárok na náhradu uplatněn u více krajských úřadů, případně nelze vůbec určit, u kterého krajského úřadu by měl být takový nárok na náhradu uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky u krajského úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra.
(3) Krajský úřad určený podle odstavce 1 nebo 2 má při projednávání nároku na náhradu obdobné postavení jako organizační složka státu, přičemž případné regresní nároky po fyzických osobách ve smyslu § 47 odst. 4 zákona o majetku státu za stát uplatňuje Ministerstvo vnitra.
(4) Byl-li nárok na náhradu uplatněn u nepříslušného úřadu nebo orgánu veřejné moci, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému úřadu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou v tomto případě zachovány.
(5) Je-li pro posouzení nároku na náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
(6) Uplatnění nároku na náhradu postupem podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
(7) Příslušný úřad vyplácí přiznanou náhradu do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku.
(8) Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu ve lhůtě stanovené v odstavci 7 plně uspokojen.“.
10. V § 31 odstavec 1 zní:
„(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, finanční zabezpečení ostatních složek integrovaného záchranného systému zařazených do ústředního poplachového plánu, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.“.
11. Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 32 zní:
㤠31a
Finanční zabezpečení vybraných složek integrovaného záchranného systému
(1) Ministerstvo vnitra poskytuje právnickým osobám, které nejsou zřizovány státem, územně samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, dotace k zabezpečení činnosti ostatní složky integrovaného záchranného systému zařazené do ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému na základě dohod o plánované pomoci na vyžádání uzavřených mezi Ministerstvem vnitra a právnickou osobou, pokud uzavřou dohodu o poskytnutí dotace32).
(2) Dotace se poskytuje k financování výdajů souvisejících s běžným provozem právnické osoby a s připraveností a plněním úkolů ostatní složky integrovaného záchranného systému v rozsahu stanoveném v příslušné dohodě o poskytnutí plánované pomoci a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému.
(3) Žádost o poskytnutí dotace na následující kalendářní rok předkládá právnická osoba Ministerstvu vnitra do 30. dubna.
(4) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje:
a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
b) požadovanou částku,
c) účel, na který mají být finanční prostředky použity,
d) období, za které mají být finanční prostředky použity,
e) informace o identifikaci osob jednajících v zastoupení právnické osoby s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě smluvního zastoupení,
f) údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
g) zprávu o využití dotace poskytnuté podle tohoto zákona za nejbližší kalendářní rok předcházející žádosti o dotaci,
h) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok, jestliže jí povinnost jejího sestavení stanoví jiný právní předpis,
i) finanční plán k zabezpečení financování v následujícím kalendářním roce v rozsahu,
1. výdajů v souvislosti s připraveností na plnění úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
2. výdajů v souvislosti s plněním úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
3. výdajů v souvislosti s běžným provozem právnické osoby s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
j) střednědobý výhled výdajů podle předchozího písmene v druhém až pátém kalendářním roce od podání žádosti o poskytnutí dotace.
(5) Dohoda o poskytnutí dotace obsahuje zejména:
a) činnosti, na které se dotace poskytuje,
b) období, na které se dotace poskytuje,
c) výši, v které se dotace poskytuje,
d) identifikaci bankovního spojení právnické osoby,
e) dobu, do které Ministerstvo vnitra dotaci poskytne.
(6) Ministerstvo vnitra uzavře dohodu o poskytnutí dotace do 30. června nebo informuje právnickou osobu o důvodech neuzavření smlouvy.
(7) Jestliže Ministerstvo vnitra nebo jiný kontrolní orgán zjistí závažné nedostatky v činnosti právnické osoby, může Ministerstvo vnitra podle charakteru zjištěných skutečností od dohody o poskytnutí dotace odstoupit, nedojde-li k dohodě o úměrném snížení výše dotace.
___________________________
32) § 17 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 367/2017 Sb.“.
12. V § 33 odst. 1 větě první se slova „a řízení o náhradě podle § 39 a 30“ zrušují.
13. V § 35 odst. 4 se text „§ 9 odst. 4 a“ zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Čl. VI
Změna krizového zákona
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „a při ochraně kritické infrastruktury“ včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušují.
2. V § 1 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
3. V § 2 písm. a) bod 1 zní:
„1. zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo“.
4. V § 2 písm. a) bod 2 zní:
„2. posilováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury,“.
5. V § 2 písmeno b) zní:
„b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“),“.
6. V § 2 písmena g) až m) znějí:
„g) pracovištěm krizového řízení organizační útvar orgánu krizového řízení, který zajišťuje plnění úkolů při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,
h) hejtmanem hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy,
i) krajským úřadem krajský úřad a magistrát hlavního města Prahy,
j) starostou obce s rozšířenou působností starosta obce s rozšířenou působností a starosta městské části určené Statutem hlavního města Prahy,
k) obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecní úřad obce s rozšířenou působností a úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy,
l) starostou obce starosta obce a v Praze starosta městské části,
m) obecním úřadem obecní úřad a v Praze úřad městské části.“.
7. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:
㤠2a
Dokumentace krizového plánování
(1) Dokumentací krizového plánování je hierarchicky uspořádaný systém dokumentů sloužící k zajištění připravenosti na krizové situace a k řízení jejich řešení. Těmito dokumenty jsou krizový plán České republiky, typové plány, krizové plány ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, krizové plány krajů, krizové plány obcí s rozšířenou působností, plány krizové připravenosti, karty obcí a karty subjektů.
(2) Orgány krizového řízení a ostatní orgány veřejné moci jsou povinny plnit úkoly a opatření vyplývající z dokumentace krizového plánování vyššího stupně a řídit se jejich obsahem při zpracování vlastní dokumentace krizového plánování.
(3) K části krizového plánu ministerstva či jiného ústředního správního úřadu a krizového plánu kraje, která je v rozporu s krizovým plánem České republiky nebo s typovým plánem, se nepřihlíží. To platí obdobně i pro rozpor krizového plánu obce s rozšířenou působností, karty obce a karty subjektu s krizovým plánem kraje.
(4) Dokumentace krizového plánování má veřejnou a neveřejnou část a vyhotovuje se jak v listinné, tak v elektronické podobě. Neveřejná část dokumentace krizového plánování obsahuje údaje o spojení, plánování sil a prostředků ke zvládání krizové situace, opatření k zajištění fyzické a kybernetické bezpečnosti.“.
8. V § 3 odst. 3 se slova „, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen "hejtman")“ zrušují.
9. V § 3 odstavec 6 zní:
„(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje na úřední desce krajského úřadu. Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen, a ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.“.
10. V § 4 odstavec 1 zní:
„(1) Vláda odpovídá za zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace a jejich řešení. Za tímto účelem
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost,
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu7),
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací,
d) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení.“.
11. V § 4 odst. 2 se slovo „přípravě“ nahrazuje slovy „zajišťování připravenosti“.
12. V § 4 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:
„(3) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace schvaluje
a) krizový plán České republiky,
b) posouzení rizik České republiky,
c) koncepci vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení.“.
CELEX 32022L2557
13. V § 5 písmeno b) zní:
„b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob (§ 29 a 31), pokud jde o omezení práva vlastníka a dalších osob z důvodu ochrany života, zdraví, majetku, zvířat nebo životního prostředí,“.
14. V § 5 se na konci písmena f) tečka zrušuje a doplňují se slova „, nebo provádění krizových opatření,“
15. V § 5 se za písmeno f) doplňují písmena g) až j), která znějí:
„g) právo na ochranu soukromí, je-li to nezbytné pro řešení krizové situace,
h) právo na ochranu osobních údajů, je-li to nezbytné pro řešení krizové situace,
i) vstup na území České republiky cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti.
j) právo na vzdělání a na přípravu k povolání, na výkon činností školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo na výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách.“.
16. V § 6 odst. 1 písm. a) se za slovo „osob“ vkládá slovo „, zvířat“.
17. V § 6 odst. 1 se na konci písmene b) se za slova „nebo území“ doplňují slova „anebo setrvání na vymezeném území a zákaz jeho upuštění“.
18. V § 6 odst. 1 na konci písmene e) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí:
„f) uložit povinnost zjišťování skutečností o osobách nebo zpracování osobních údajů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
g) pravidla pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo pro výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách, včetně případného zákazu nebo omezení osobní přítomnosti dětí, žáků, studentů, účastníků vzdělávání, uchazečů nebo absolventů na vzdělávání nebo zkouškách,
h) pravidla upravující provoz dalších zařízení péče o předškolní děti,
i) zákaz distribuce, prodeje a nabídky průmyslového zboží, které je z důvodu kontaminace zdravotně či jinak závadné. “.
19. V § 6 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, vstupu a pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky, a stanovit podmínky vstupu osob na území České republiky,“.
20. V § 6 odst. 2 písmena f) a g) znějí:
„f) nařídit vykonávání péče o děti, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat,
g) nařídit přednostní zásobování
1. škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb,
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,
3. subjektů kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu, nebo
4. právnických a podnikajících fyzických osob, které plní nebo se podílí na plnění stanovených krizových opatření, a to v nezbytném rozsahu,“.
21. V § 6 odst. 2 písm. h) se za slova „kterými se rozumí“ vkládá slovo „zejména“.
22. V § 6 odst. 2 na konci písmena h) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí:
„i) stanovit lhůty k učinění úkonu vůči orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jinému orgánu nebo právnické anebo fyzické osobě, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, ke splnění povinnosti v oblasti veřejné správy nebo k provedení úkonu správního orgánu,
j) stanovit dobu platnosti vydaných dokladů, osvědčení a jiných veřejných listin vydaných správním orgánem, nebo
k) stanovit činnosti (služby) správního orgánu nebo zastupitelského úřadu, jejichž poskytování lze v přiměřeném rozsahu a na stanovenou dobu omezit.“.
23. V § 6 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Při nařízení povinnosti zpracování osobních údajů podle odstavce 1 písm. f) je možné omezit práva subjektu údajů, stanovit záruky pro ochranu jeho práv a zájmů a upravit další podmínky zpracování.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
24. V § 6 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Vyhlásí-li z důvodu nebezpečí z prodlení nouzový stav předseda vlády, plní úlohu vlády jako orgánu krizového řízení podle tohoto zákona. Za tímto účelem předseda vlády vydá rozhodnutí o krizových opatřeních, které nabývá účinnosti okamžikem vydání rozhodnutí a pozbývá platnosti jeho zrušením vládou, nebo uplynutím 24 hodin od vyhlášení nouzového stavu předsedou vlády, není-li v této lhůtě vládou schváleno.“.
25. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Je-li krizovými opatřeními uvedenými v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 zasahováno do práv a povinností osob, je vláda povinna v odůvodnění rozhodnutí o krizovém opatření stanovit konkrétní míru rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami a posoudit přiměřenost zásahu do práv, svobod a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob.
(3) V případě bezprostředně hrozícího nebezpečí z prodlení může vláda nařídit krizová opatření bez odůvodnění podle odstavce 2.“.
26. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
Je-li to nezbytné pro řešení následků krizové situace, je vláda po dobu 30 dnů ode dne ukončení krizového stavu oprávněna
a) ukládat úkoly orgánům veřejné moci k činnostem zmírňujícím následky krizové situace,
b) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění následků krizové situace,
c) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k činnostem zmírňujícím následky krizové situace,
d) stanovit lhůty k učinění úkonu vůči správnímu orgánu, ke splnění povinnosti v oblasti veřejné správy nebo k provedení úkonu správního orgánu anebo prodloužení platnosti vydaných dokladů, osvědčení a jiných veřejných listin vydaných správním orgánem,
e) rozhodnout o bezplatném použití státních hmotných rezerv.“.
27. Nadpis Dílu 2 zní:
„Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Policie České republiky“.
28. § 9 zní:
㤠9
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na krizové situace a jejich řešení v jejich působnosti. Za tímto účelem
a) zřizují pracoviště krizového řízení,
b) zpracovávají krizový plán, který schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu,
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu,
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti,
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností,
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 2, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra,
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů.
h) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
i) zpracovávají typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky,
j) kontrolují v mezích své působnosti zajištění připravenosti podřízených územních správních úřadů na řešení krizových situací.
CELEX 32022L2557
(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak,
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám,
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.“.
29. V § 10 odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12)
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení,
b) organizuje vzdělávání v oblasti krizového řízení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců územních samosprávných celků,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů,
d) určuje formu, obsah a rozsah odborné přípravy starostů obcí s rozšířenou působností a starostů obcí pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
e) určuje formu, obsah a rozsah odborné přípravy ministrů, vedoucích jiných ústředních správních úřadů a hejtmanů pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
f) v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
g) zpracovává posouzení rizik České republiky,
h) zpracovává krizový plán České republiky,
i) zpracovává koncepci vzdělávání v oblasti krizového řízení,
j) zpracovává ve spolupráci s ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady plán cvičení orgánů krizového řízení,
k) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje shromažďované podle § 15 odst. 2,
l) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly.“.
CELEX 32022L2557
30. V § 10 odst. 2 se za slova „podle odstavce 1 písm. a) až c)“ vkládá text „, g) až i)“.
31. V § 11 se v písmenu a) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno b) zní:
„b) za účelem zajištění poskytování akutní lůžkové zdravotní péče
1. ukládat povinnosti poskytovatelům zdravotních služeb nebo
2. omezit poskytování zdravotních služeb.“.
32. V § 11 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 39 zrušuje.
33. § 12a včetně nadpisu zní:
㤠12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno
a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice,
b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.“.
34. Za § 12a se vkládají nové § 12b až 12e, které včetně nadpisů znějí:
㤠12b
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství je v době krizového stavu oprávněno v oblasti zabezpečení výživy obyvatelstva, výroby potravin a v oblasti vodního hospodářství, v oblasti veterinární a rostlinolékařské
a) přijímat po předchozím souhlasu vlády opatření k zajištění základních potřeb obyvatelstva v oblasti produkce potravin a koordinovat potravinářskou výrobu a produkci základních potravin,
b) koordinovat zásobování pitnou vodou na území státu ve spolupráci s kraji a ústředními správními úřady,
c) koordinovat opatření k řešení likvidace hromadných nákaz zvířat a opatření k řešení epifytie na základě vydaných mimořádných veterinárních a rostlinolékařských opatření.
§ 12c
Český telekomunikační úřad
Český telekomunikační úřad je v době krizového stavu oprávněn přijímat opatření k zachování bezpečnosti, odolnosti a integrity veřejné komunikační sítě nebo důvěrnosti a interoperability veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s cílem neprodleného obnovení poskytování základních služeb v digitálním prostředí.
§ 12d
Správa státních hmotných rezerv
Správa státních hmotných rezerv je v době krizového stavu oprávněna
a) uvolňovat státní hmotné rezervy včetně nouzových zásob ropy a ropných produktů,
b) zajišťovat koordinaci poskytování věcných zdrojů v systému hospodářských opatření pro krizové stavy,
c) zajišťovat nákup státních hmotných rezerv a centrální nákup majetku nezbytného pro překonání krizové situace pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
§ 12e
Policie České republiky
(1) Policie České republiky zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřním pořádkem a bezpečností. Za tímto účelem Policejní prezidium České republiky, útvary Policie České republiky s celostátní působností a krajská ředitelství policie zejména
a) zřizují krizové štáby,
b) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
c) zpracovávají podklady z oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti pro řešení krizových situací do krizových plánů krajů,
d) poskytují součinnost krajským úřadům při zpracování plánů krizové připravenosti.
(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.“.
35. V § 13 odstavec 1 zní:
„(1) Česká národní banka k zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení ve své působnosti
a) zřizuje krizový štáb,
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
c) se podílí na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
d) zpracovává typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky,
e) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám,
f) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky,
g) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 6,
h) se podílí na plnění úkolů podle krizového plánu České republiky,
i) kontroluje v mezích své působnosti právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která zajišťuje plnění opatření z krizového plánu České republiky.“.
36. V § 13 odstavec 4 zní:
„(4) Ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a d), § 6 odst. 2 písm. h) a i), § 8a písm. a) a d), § 14 odst. 2 písm. f), § 14 odst. 6 a § 29 odst. 7 se na Českou národní banku nepoužijí.“.
37. V § 14 odstavce 2 až 6 znějí:
„(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje,
b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje,
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje,
d) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení pro správní území kraje,
e) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje shromažďované podle § 15 odst. 2,
f) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení na území kraje,
g) je povinen se zúčastnit odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované Ministerstvem vnitra.
(3) Hejtman v době krizového stavu
a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování sociálních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,
b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.,
d) koordinuje prostřednictvím krizového štábu kraje poskytování humanitární pomoci,
e) ukládá úkoly k řešení krizové situace na území kraje orgánům obcí s rozšířenou působností a orgánům obcí,
f) poskytování zdravotních služeb na území kraje; přitom postupuje v souladu s opatřeními podle § 11 písm. b), jsou-li vydána.
(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit
a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace,
b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat,
d) přednostní zásobování škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také subjektů kritické infrastruktury,
e) hlášení přechodné změny pobytu osob,
f) evakuaci obyvatelstva,
g) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
(5) Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 4 písm. a) a b) smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne, a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží.
(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit.“.
38. § 14a včetně nadpisu zní:
㤠14a
Krajský úřad
(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací a při jejich řešení
a) zpracovává krizový plán kraje,
b) poskytuje metodickou pomoc obcím a obcím s rozšířenou působností při zpracování jejich dokumentace krizového plánování,
c) plní úkoly stanovené vládou, ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, Českou národní bankou a hejtmanem spojené se zajištěním připravenosti správního obvodu kraje a připravenosti krajského úřadu na krizové situace a jejich řešení,
d) zpracovává plán krizové připravenosti krajského úřadu, který schvaluje ředitel krajského úřadu,
e) podílí se na odborné přípravě starostů v oblasti krizového řízení,
f) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje,
g) poskytuje metodickou pomoc obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
h) odpovídá za přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení kraje nařízených hejtmanem,
i) organizuje součinnost mezi správními úřady s působností na území kraje, obcemi s rozšířenou působností a obcemi v kraji.
(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.
(3) Krajský úřad při zpracování krizového plánu kraje vyžaduje součinnost obcí s rozšířenou působností a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů. Tyto orgány a subjekty jsou povinny poskytnout krajskému úřadu součinnost a informace potřebné pro zpracování krizového plánu kraje.“.
39. § 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Hasičský záchranný sbor kraje
(1) Hasičský záchranný sbor kraje při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení
a) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, a předává je krajskému úřadu,
b) poskytuje součinnost krajskému úřadu při zpracování krizového plánu kraje a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
c) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu v oblasti krizového řízení starostů, právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje,
d) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení prostřednictvím informačního systému krizového řízení shromažďovat, evidovat a orgánům krizového řízení zpřístupňovat údaje o
a) kapacitách a vybavenosti zdravotnických, sociálních, ubytovacích a stravovacích zařízení, škol, školských zařízení a dalších zařízení péče o předškolní děti,
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech, výrobních a provozních kapacitách, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků,
c) počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace,
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích,
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
g) výrobních a záchytných energetických kapacitách ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
h) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích,
i) stavbách určených k ochraně obyvatelstva, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů,
j) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje
a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra.“.
40. V § 15a se slova „krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „přehledu možných rizik a analýzy ohrožení a při organizaci odborné přípravy v oblasti krizového řízení“.
41. V § 15a se za slova „součinnost orgánů kraje“ vkládají slova „, obcí s rozšířenou působností“.
42. § 16 a 17 včetně nadpisů znějí:
㤠16
Krajské ředitelství policie
Krajské ředitelství policie zajišťuje připravenost na řešení krizových situací spojených s vnitřním pořádkem a bezpečností na území kraje. Za tím účelem zejména
a) zřizuje pracoviště krizového řízení krajského ředitelství policie,
b) využívá a zpracovává informace shromažďované podle § 15 odst. 2 v informačním systému krizového řízení,
c) poskytuje součinnost krajskému úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování krizového plánu a plánu krizové připravenosti,
d) plní úkoly stanovené hejtmanem podle krizového plánu kraje.
§ 17
Poskytovatel zdravotnické záchranné služby
(1) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojenou s poskytováním přednemocniční neodkladné péče.
(2) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je oprávněn za účelem uvedeným v odstavci 1 využívat a zpracovávat informace shromažďované podle § 15 odst. 2 v informačním systému krizového řízení.“.
43. V § 18 odstavci 2 písm. d) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a číslovka „3“ se nahrazuje číslovkou „2“.
44. V § 18 odstavci 2 se za písmeno d) vkládá písmeno e), které zní:
„e) je povinen se zúčastnit odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje.“.
45. V § 18 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále
a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce,
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly uvedené v krizovém plánu kraje.
(4) Starosta obce s rozšířenou působností dále plní úkoly podle § 21 odst. 3.“.
46. V § 19 odstavec 1 zní:
„(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací a při jejich řešení
a) poskytuje součinnost krajskému úřadu při zpracování krizového plánu kraje,
b) zpracovává krizový plán obce s rozšířenou působností,
c) plní úkoly podle krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností,
d) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
e) zpracovává plán krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který schvaluje tajemník obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
f) poskytuje součinnost obecnímu úřadu při zpracování karty obce,
g) podílí se na odborné přípravě starostů v oblasti krizového řízení.“.
47. V § 19 se odstavec 3 zrušuje.
48. V § 21 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Starosta obce při přípravě na krizové situace a jejich řešení
a) může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,
b) schvaluje kartu obce,
c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje a krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
d) je povinen se účastnit odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje.
(3) Starosta obce při řešení krizových situací
a) zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
b) zajišťuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje,
c) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
d) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
e) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.“.
49. V § 21 se odstavec 4 zrušuje.
50. V § 21a odstavec 1 zní:
„(1) Obecní úřad za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací a jejich řešení
a) organizuje přípravu obce na krizové situace,
b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
c) zpracovává kartu obce,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
e) se podílí na zajištění veřejného pořádku,
f) plní úkoly stanovené krizovým plánem kraje a obce s rozšířenou působností.“.
51. V 21a odstavec 2 se slova „způsobem v místě obvyklým“ zrušují.
52. § 22 zní:
㤠22
(1) Je-li k postupu podle § 21 odst. 3 písm. a) nutné vydat nařízení obce17), nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.
(2) Starosta obce o vydání nařízení obce neprodleně informuje hejtmana kraje a starostu obce s rozšířenou působností.“.
53. V § 24a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Ústřední krizový štáb zejména
a) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení v České republice a s mezinárodními organizacemi,
b) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků,
c) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy nebo správními úřady a krizových štábů krajů,
d) připravuje vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou,
e) zabezpečuje koordinaci činností krizových štábů krajů.“.
54. V § 25 písm. c) se věta „Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému.“ zrušuje.
55. § 26 a § 26a včetně nadpisů znějí:
§ 26
Informační systém krizového řízení
(1) Informační systém krizového řízení je neveřejný informační systém veřejné správy podle zvláštního právního předpisu sloužící orgánům krizového řízení k zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
(2) Správcem informačního systému krizového řízení je generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
(3) Součástí informačního systému krizového řízení je krizová záloha; tato evidence obsahuje údaje:
a) základního registru obyvatel,
b) základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
c) základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
d) informačního systému evidence obyvatel,
e) katastru nemovitostí,
f) informačního systému územní identifikace a
g) informačního systému infekčních nemocí.
(4) Správci informačních systémů veřejné správy uvedených v odstavci 3 poskytují součinnost k zajištění pravidelné aktualizace údajů krizové zálohy.
(5) V rámci krizové zálohy a při navazujícím zpracování údajů lze sdružovat údaje z informačních systémů sloužících k různým účelům.
(6) Krizovou zálohu mohou orgány krizového řízení využít pouze:
a) v nezbytném rozsahu; za poskytnutí přístupu jednotlivým orgánům krizového řízení v takovém rozsahu odpovídá správce informačního systému krizového řízení, a
b) po předchozím rozhodnutí ministra vnitra, které se vztahuje
1. ke konkrétní krizové situaci nebo mimořádné události, nebo
2. ke konkrétnímu úkolu v rámci zajišťování připravenosti na krizovou situaci po stanovenou dobu.
(7) Je-li třeba pro řešení konkrétní krizové situace doplnit do krizové zálohy obsah jiného informačního systému veřejné správy, jehož správce je podřízený vládě, rozhodne o takovém doplnění vláda na návrh ministra vnitra. Přitom vláda stanoví rozsah, ve kterém se obsah jiného informačního systému veřejné správy doplňuje, případně uloží povinnost aktualizace údajů.
§ 26a
Získávání informací z evidencí
Orgány krizového řízení využívají v rozsahu potřebném k plnění konkrétního úkolu podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy a dalších evidencí vedených ministerstvy a jinými správními úřady na základě jiného právního předpisu. Ministerstvo nebo jiný správní úřad poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; je povinno žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li jiný právní předpis pro poskytnutí informací orgánům krizového řízení jiný režim.“.
56. Za § 26a se vkládá nový § 26b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 zní:
㤠26b
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1) Orgány krizového řízení využívají při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální podobě.
(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené v souladu se zvláštním právním předpisem56).“.
______________________
56) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.“.
57. § 27 se zrušuje.
58. V § 28 se odstavec 4 zrušuje.
59. V § 29 odst. 1 se slova „orgánu krizového řízení“ nahrazují slovy „zpracovatele krizového plánu“.
60. V § 29 odst. 1 větě druhé se slova „plány krizové připravenosti“ nahrazují slovy „kartu subjektu“ a část věty za středníkem se zrušuje.
61. V § 29 odst. 2 se slova „hasičského záchranného sboru kraje“ nahrazují slovy „zpracovatele krizového plánu“.
62. V § 29 odst. 2 a § 31 odst. 2 se číslo 3 nahrazuje číslem 2.
63. V § 29 odst. 3 se slova „funkce prvku“ nahrazují slovy „poskytování základní služby subjektem“.
64. Na konci § 29 odst. 4 se slova „nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce“ zrušují.
65. V § 29 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označí jako odstavec 7.
66. V § 29 odstavec 7 zní:
„(7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
a) poskytnout součinnost na žádost orgánu krizového řízení při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení v době krizového stavu,
c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených,
d) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením.“.
67. § 29a až 29c se zrušují.
68. § 30 včetně nadpisu zní:
㤠30
Hromadné informační prostředky
Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánu krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizového stavu a nařízeném krizovém opatření.“.
69. V § 31 odst. 3 písmeno b zní:
„b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. e a hlásit změnu či ukončení této přechodné změny pobytu,“.
70. V § 31 odst. 3 písm. f se slova „vydaným na základě § 6 odst. 3“ zrušují.
71. V § 31 odst. 5 se slova „nouzového stavu a stavu ohrožení státu“ nahrazují slovy „krizového stavu“.
72. V § 32 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
73. V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pracovní povinnost lze nařídit pracovníkům subjektu kritické infrastruktury pouze v nezbytném rozsahu tak, aby nebylo ohroženo poskytování základní služby.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
74. § 34 až 34b včetně nadpisů znějí:
㤠34
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. a) neuposlechne výzvy,
b) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. b) neohlásí přechodnou změnu pobytu,
c) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření,
d) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. d) nevykoná uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,
e) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. e) neposkytne věcný prostředek,
f) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. f) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením, nebo
g) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. f) se nezdrží činnosti zakázanou krizovým opatřením vydaným k provedení § 6 odst. 3.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 31 odst. 2 bezplatně neposkytne nebo nezaktualizuje požadovaný podklad nebo související údaje.
§ 34a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) v rozporu s § 29 odst. 3 neposkytne na výzvu orgánu krizového řízení věcný prostředek,
b) v rozporu s § 29 odst. 4 nesplní uložený úkol,
c) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. b) neuposlechne výzvu orgánu krizového řízení,
d) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření,
e) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. d) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením, nebo
f) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. d) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením vydaným k provedení § 6 odst. 3.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) se v rozporu s § 29 odst. 1 nepodílí na zpracování krizového plánu,
b) v rozporu s § 29 odst. 1 nezpracuje kartu subjektu nebo tuto kartu nepředloží hasičskému záchrannému sboru kraje,
c) v rozporu s § 29 odst. 2 nesplní povinnost bezplatně poskytnout nebo aktualizovat požadované podklady nebo související údaje, nebo
d) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. a) neposkytne vyžádanou součinnost.
§ 34b
Přestupek provozovatele hromadných informačních prostředků
Provozovatel hromadných informačních prostředků se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30 neuveřejní informaci o vyhlášení krizového stavu nebo nařízeném krizovém opatření.“.
75. Za § 34b se vkládají nové § 34c a 34d, které včetně nadpisu znějí:
„Společná ustanovení k přestupkům
§ 34c
(1) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 34 odst. 2,
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 34 odst. 1 písm. a) až f),
c) 2 000 000 Kč jde-li o přestupek podle § 34 odst. 1 písm. g),
d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 34a nebo § 34b.
(2) Za přestupek podle § 34a odst. 1 písm. e) až g) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
§ 34d
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Přestupek podle
a) § 34 odst. 1 písm. g) a § 34a odst. 1 písm. f) projednává Česká národní banka,
b) § 34a odst. 2 písm. b) projednává hasičský záchranný sbor kraje,
c) § 34b projednává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
(3) Přestupky podle § 34 odst. 1 písm. a) až f) a § 34a odst. 1 písm. d) a e) může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky nebo strážník obecní policie.
(4) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 34 odst. 1 se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
76. § 35 a 36 včetně nadpisů znějí:
㤠35
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo uložení povinnosti
(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické nebo právnické osobě peněžní náhrada.
(2) Peněžní náhrada za omezení vlastnického práva náleží vlastníkovi ve výši odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek krizovým opatřením dotčen, při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné krizové situace a jejího vývoje.
(3) Peněžní náhrada za poskytnutí věcného prostředku formou služby náleží fyzické nebo právnické osobě ve výši v místě a čase obvyklé úplaty za poskytnutí obdobné služby. Peněžní náhrada za poskytnutí věcného prostředku, který není službou, náleží vlastníkovi ve výši obvyklého nájemného, případně i jemu tím vzniklých dalších nezbytných nákladů, vynakládaných za užívání stejné nebo obdobné věci, v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
(4) Peněžní náhrada za výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické osobě ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě za vykonání stejné, případně obdobné práce. Spočívá-li výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci v činnosti, která není mzdou ohodnocována, poskytuje se peněžní náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí obdobné služby.
(5) Peněžní náhradu stát poskytuje prostřednictvím krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu sídlí orgán krizového řízení, který o omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl. Nelze-li krajský úřad podle věty první určit, nebo pokud o omezení práva či uložení povinnosti rozhodla vláda, případně její předseda, poskytuje peněžní náhradu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Byl-li nárok na peněžní náhradu uplatněn u nepříslušného krajského úřadu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu úřadu příslušnému, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Peněžní náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě odůvodněného písemného uplatnění nároku fyzickou nebo právnickou osobou, a to do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku. Uplatnění nároku na peněžní náhradu podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, přičemž domáhat se peněžní náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze, pokud nebyl její nárok v době uvedené ve větě první plně uspokojen.
(7) Peněžní náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci stát poskytuje do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, v kterém nárok na peněžní náhradu vznikl. Uplatnění nároku na peněžní náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto zákona není podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, přičemž však domáhat se peněžní náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze, pokud nebyl její nárok v době určené podle věty první plně uspokojen. Orgán krizového řízení, který o poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl, neprodleně o této skutečnosti písemně informuje úřad příslušný k projednání nároku na peněžní náhradu.
(8) Nárok na peněžní náhradu za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se promlčí za 3 roky ode dne ukončení krizového stavu, v němž k vzniku nároku na peněžní náhradu došlo; tato lhůta se poměrně prodlužuje o dobu nebo její část stanovenou v odstavcích 6 a 7, která připadá až na období po skončení krizového stavu. Za krizový stav, v němž k vzniku nároku na peněžní náhradu došlo, se pro tyto účely považuje i krizový stav bez přerušení a ze shodných důvodů navazující na předchozí krizový stav, v rámci něhož byla vyhlášena krizová opatření, v jejichž souvislosti bylo omezeno vlastnické právo, poskytnut věcný prostředek nebo vykonána pracovní povinnost či pracovní výpomoc.
(9) Stát je prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžní náhradu, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody vzniklé z nastání takové události.
(10) V řízení před soudem jedná za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(11) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku nebo pro posouzení nároku na peněžní náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
§ 36
Náhrada újmy
(1) Stát je povinen nahradit újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě
a) v příčinné souvislosti s činností orgánu nebo osoby, které provádí krizové opatření, opatření ve smyslu § 8a nebo cvičení podle tohoto zákona,
b) v souvislosti s užíváním poskytnutého věcného prostředku, výkonem pracovní povinnosti, pracovní výpomoci či dobrovolné pomoci, nebo
c) nezákonným krizovým opatřením,
a to v penězích.
(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě, újma na zdraví a skutečná škoda. Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která svým protiprávním jednáním zavinila mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření; to platí obdobně ve vztahu k osobě oprávněné k uplatnění nároku na újmu na životě. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a nehradí se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním podílela na jejím vzniku nebo zvětšení.
(3) Náhrada újmy na životě a zdraví se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této újmy nevznikl již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu.
(4) Nárok na náhradu újmy podle odstavce 1 může fyzická nebo právnická osoba písemně uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak právo na náhradu újmy zaniká. V případě skutečné škody spočívající ve vzniku dluhu se za den jejího vzniku považuje den splatnosti dluhu, přičemž náhrada skutečné škody se hradí poškozenému.
(5) Jednotlivé nároky na náhradu újmy podle tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba uplatňuje u toho krajského úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, v jejíž souvislosti k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, došlo. Pokud by mohl být postupem podle věty první nárok na náhradu újmy uplatněn u více krajských úřadů, případně nelze vůbec určit, u kterého krajského úřadu by měl být takový nárok na náhradu újmy uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky u krajského úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. Byl-li nárok na náhradu újmy uplatněn u nepříslušného krajského úřadu, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Stát projedná nárok na náhradu újmy a přiznanou náhradu vyplatí do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku.
(7) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 5 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen.
(8) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku na náhradu újmy nebo pro posouzení nároku na náhradu újmy nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
(9) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu újmy, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody vzniklé z nastání takové události.“.
77. V § 37 nadpis pod označením paragrafu zní:
„Poskytování státní podpory při krizových situacích“.
78. V § 37 odst. 4 se za slovo „osobám“ vkládají slova „, krajům“.
79. § 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Vztah ke správnímu řádu
(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 34 až 34d, a dále v případě postupu podle § 8a tohoto zákona po skončení krizového stavu, nevztahuje správní řád.
(2) Na projednání nároku na náhradu uplatněném podle § 35 až § 36a tohoto zákona se nevztahuje správní řád“.
80. § 39 zní:
㤠39
(1) V případě, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav stává se krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina.
(2) V případě, kdy jsou nařízena mimořádná epidemiologická opatření podle zvláštních právních předpisů a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav stává se krajská epidemiologická komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední epidemiologická komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina. Pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
(3) V případě, kdy dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu z obdobných důvodů, stává se pověřený zástupce příslušné povodňové komise členem příslušného krizového štábu. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
(4) V případě, kdy dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu z obdobných důvodů, stává se pověřený zástupce příslušné komise pro sucho členem příslušného krizového štábu. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
(5) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak.
(6) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.“.
81. § 39c se zrušuje.
82. § 39e a 39f se zrušují.
83. Za § 39f se vkládají nové § 39g a 39h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 57 znějí:
㤠39g
(1) Při projednávání nároku na peněžní náhradu podle § 35 nebo nároku na náhradu újmy podle § 36 tohoto zákona má krajský úřad obdobné postavení jako organizační složka státu59). V případě přiznání nároku na peněžní náhradu nebo náhradu újmy krajským úřadem se na úhradu použijí finanční prostředky rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa.
(2) Případné nároky na náhradu škody vzniklé na majetku státu ve smyslu § 47 odst. 4 zákona o majetku státu vůči fyzickým osobám v krajském úřadě působícím za stát posuzuje a uplatňuje ve vztahu k postupu podle § 35 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ve vztahu k postupu podle § 36 Ministerstvo vnitra. Povinnost orgánu veřejné moci poskytovat nezbytnou součinnost podle § 35 a § 36 tohoto zákona platí pro účely posouzení a uplatnění nároku na náhradu škody na majetku státu podle tohoto odstavce obdobně. Nárok na náhradu škody na majetku státu se promlčí za jeden rok ode dne, kdy škoda vznikla.
_______________________
57) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
§ 39h
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a) příslušníci
1. zpravodajské služby České republiky,
2. Policie České republiky,
3. Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4. Hasičského záchranného sboru České republiky,
b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky,
c) orgány krizového řízení.
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.“.
84. § 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda stanoví nařízením
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností, karty obce, plánu krizové připravenosti krajského úřadu, plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a karty subjektu,
b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v dětských skupinách, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(4) Český báňský úřad stanoví vyhláškou báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl a podzemních objektů, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.“
CELEX 32022L2557
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1. Posouzení rizik České republiky zpracuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a vláda schválí do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
2. Krizový plán České republiky zpracuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a vláda schválí do čtyř let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Plán krizové připravenosti zpracuje krajský úřad do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Plán krizové připravenosti zpracuje obecní úřad obce s rozšířenou působností do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Kartu obce zpracuje obecní úřad do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Kartu subjektu zpracuje právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Čl. VIII
Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 76/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se v písmenu c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) pro podporu subjektů kritické infrastruktury určených podle zákona o kritické infrastruktuře.“.
2. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti, a podporu subjektů kritické infrastruktury, které doporučil Ministerstvu vnitra podle zákona o kritické infrastruktuře.“.
3. V § 10 odst. 1 se na konci písmene c) vkládá text „a“ a vkládá se nové písmeno d), které zní:
„d) podporu subjektů kritické infrastruktury“.
ČÁST OSMÁ
Čl. IX
Změna vodního zákona
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 77 odst. 9 se věta první nahrazuje větou „Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné povodňové komise členem příslušného krizového štábu.“.
2. V § 87b odst. 4 písm. a) se slova „zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení“ nahrazují slovy „zajištění poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře“.
Poznámka pod čarou č. 63 se zrušuje.
3. V § 87h se věta první nahrazuje větou „Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné komise pro sucho členem příslušného krizového štábu.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Čl. X
Změna zákona o střelných zbraních a střelivu
V § 11a odst. 1 písm. b) bodu 2 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 13/2021 Sb., se slova „ochrana kritické infrastruktury“ nahrazují slovy „odolnosti subjektu kritické infrastruktury“.
ČÁST DESÁTÁ
Čl. XI
Změna soudního řádu správního
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. …/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno d), které zní:
„d) o zrušení krizového opatření, kterým je zasahováno do práv a povinností osob (dále jen „krizové opatření“), nebo jeho části pro rozpor se zákonem.“.
2. V Části třetí Hlavě II se za Díl 8 vkládá nový Díl 9, který včetně nadpisu zní:
„Díl 9
Řízení o zrušení krizového opatření nebo jeho části
§ 101 g
(1) Návrh na zrušení krizového opatření nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech krizovým opatřením, vydaným vládou, zkrácen.
(2) Návrh na zrušení krizového opatření nebo jeho částí jsou dále oprávněni podat
a) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
b) Veřejný ochránce práv.
(3) Návrh lze podat do 1 měsíce ode dne, kdy návrhem napadené krizové opatření nabylo účinnosti.
(4) Je-li návrh zjevně neopodstatněný, soud jej mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne. Pokud soud nepostupuje podle věty první, návrh se projednává přednostně.
(5) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle odstavce 2 písm. a) musí být podepsán požadovaným počtem poslanců nebo senátorů.
(6) K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Čl. XII
Změna branného zákona
V § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., se slova „prvků kritické infrastruktury“ nahrazují slovy „subjektů kritické infrastruktury“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Čl. XIII
Změna zákona o hasičském záchranném sboru
V zákoně č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), se § 59 zrušuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Čl. XIV
Změna zákona o prověřování zahraničních investic
V § 7 písm. b) zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), se slova „provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem“ nahrazují slovy „je subjektem kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Čl. XV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.