Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VII.
Návrh tezí prováděcích právních předpisů k věcnému záměru zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury 
Část první 
1. Nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti
Nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti navazuje na několik ustanovení v návrhu zákona o kritické infrastruktuře a stanovuje konkrétní základní služby, které prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci Evropské komise a národních potřeb byly vyhodnoceny jako esenciální pro zajištění fungování České republiky. Stanovení kritérií pro tyto služby vychází téměř výhradně z obsahu směrnice CER. Stanovení kritéria významnosti ke každé základní službě v odvětví nebo pododvětví je zásadní pro identifikaci poskytovatele základní služby, který má povinnost informovat věcně příslušné ministerstvo, ústřední správní úřad nebo Českou národní banku a Ministerstvo vnitra, že spadá do regulace zákona a sdělit mu informace podle zákona o kritické infrastruktuře. Tento proces sebehodnocení slouží k určení tohoto poskytovatele subjektem kritické infrastruktury.

Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucího nařízení vlády a je proto podkladem k další diskusi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu. Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů respektují čl. 49 Legislativních pravidel vlády, neboť konkretizují oblasti, které mají být upraveny, a rozsah úpravy. Předkladatel v rámci prováděcí právní úpravy bude respektovat zásadu secundum et intra legem, neboť stanovení primárních povinností nebude předmětem prováděcí právní úpravy.

Vláda stanoví podle § 8 odst. 4 a § 9 odst. 1 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)
a) základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích, a
b) kritéria významnosti 

Ve stanovených odvětvích nebo pododvětvích budou definovány základní služby včetně jejich kritérií významnosti, které umožní určit jednotlivé poskytovatele základních služeb. Kritéria významnosti budou mít stejně jako v případě dosavadních odvětvových kritérií podobu specifických technických, provozních a dalších hodnot definovaných pro každou základní službu zvlášť s ohledem na odvětví nebo pododvětví. 
Kritéria významnosti budou určena v mezích směrnice CER a národních potřeb dle následujících parametrů:
a) počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované dotčeným poskytovatelem základní služby,
b) rozsah, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze závisí na dotčené základní službě,
c) možný dopad incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva,
d) tržní podíl poskytovatele základní služby na trhu s dotčenou základní službou či službami,
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, jako jsou vzdálené regiony nebo horské oblasti,
f) důležitost poskytovatele základní služby, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby,
g) jedinečnost poskytovatele základní služby, pokud jde o poskytování základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích nebo území

Jednotlivé parametry mohou být pro stanovení kritéria významnosti použity samostatně, nebo může být použita jejich kombinace. Tedy ke každé základní službě bude přiřazeno konkrétní kritérium významnosti, které bude obsahovat konkrétní hodnotu nebo znak (např. objem výroby, konkrétní podíl na trhu apod.). Současně tato kritéria nejsou charakteru průřezových kritérií, tedy nemusí být splněna všechny současně, ale bude záležet na tom, jak bude vypadat kritérium významnosti u každé základní služby.
Základní služby stanovené pro každé odvětví nebo pododvětví vycházejí z Nařízení komise v přenesené pravomoci ze dne 25. 7. 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 stanovením seznamu základních služeb aktu přenesené a z potřeb národní regulace na návrh věcně příslušných gestorů a Ministerstva vnitra. 
Předkladatel návrhu zákona průběžně pracuje na návrhu prováděcích právních předpisů s jednotlivými gestory za odvětví a pododvětví základních služeb.

Následující návrh znění nařízení vlády uvádí přehled jednotlivých odvětví a pododvětví základních služeb včetně kritérií významnosti. Kritéria významnosti jsou stále v jednání s věcně příslušnými ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a Českou národní bankou. Stále se tak jedná o pracovní verzi, která bude dále upravována.

Návrh
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne ......2025,
o základních službách a kritériích významnosti
Vláda nařizuje podle § 31 odst. 1 zákona č. XX/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) (dále jen „zákon“) k provedení § 8 odst. 4 a § 9 zákona:
§ 1
Předmět právní úpravy
Toto nařízení vlády zapracovává příslušný předpis Evropské unie[footnoteRef:1]) a upravuje [1: ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.] 

a) základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích základních služeb a
b) kritéria významnosti pro identifikaci subjektů kritické infrastruktury služeb.


§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto nařízení vlády se rozumí
a) Středním podnikem společnost zaměstnávající nejvíce 250 zaměstnanců, s obratem nepřesahujícím 50 milionů EUR a rozvahou nepřesahující 43 milionů EUR[footnoteRef:2]), [2: ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků.] 

b) velkým podnikem společnost zaměstnávající více než 250 zaměstnanců, s obratem přesahujícím 50 milionů EUR a rozvahou přesahující 43 milionů EUR,
c) klasifikací CZ-NACE klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností,
d) výzkumnou organizací orgán nebo osoba, jejíž hlavním cílem je provádět aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj za účelem využití výsledků tohoto výzkumu pro komerční účely, který ovšem nezahrnuje vzdělávací instituce.
§ 3
Základní služby
Základní služby pro odvětví a pododvětví jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§ 4
Kritéria významnosti
Kritéria významnosti pro identifikaci poskytovatele základní služby jsou uvedena v příloze k tomuto nařízení.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem dd.mm.rrrr.

Předseda vlády:
Místopředseda vlády a ministr vnitra:

Příloha k nařízení vlády č. …/2025 Sb.
ZÁKLADNÍ SLUŽBY A KRITÉRIA VÝZNAMNOSTI PRO IDENTIFIKACI POSKYTOVATELE ZÁKLADNÍ SLUŽBY
I. ENERGETIKA
A. Elektřina
Kritéria významnosti pro základní službu 
1. Dodávky elektřiny
Držitel licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona, který je současně dodavatelem poslední instance podle energetického zákona.
2. Provoz, údržba a rozvoj distribuční soustavy elektřiny
Držitel licence na distribuci elektřiny podle energetického zákona, k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků a jehož soustava je přímo připojena k přenosové soustavě.
3. Provoz, údržba a rozvoj elektroenergetické přenosové soustavy
Držitel licence na přenos elektřiny podle energetického zákona.
4. Výroba elektřiny
a) Držitel licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona provozující zařízení o celkovém instalovaném elektrickém výkonu nejméně 400 MW, nebo
b) držitel licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona poskytující podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy, který zároveň provozuje zařízení pro poskytování podpůrných služeb s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 100 MW.  
5. Služby nominovaného organizátora trhu s elektřinou
Držitel licence na činnosti operátora trhu podle energetického zákona.
6. Odezva strany poptávky
Poskytovatel flexibility poskytující v rámci podpůrných služeb v období posledních 36 měsíců regulační zálohu průměrného hodinového výkonu nejméně 100 MW (záporný výkon) vypočteného jako aritmetický průměr za příslušné období.
7. Agregace elektřiny
Agregátor poskytovatelů flexibility poskytující v rámci podpůrných služeb v období posledních 36 měsíců regulační zálohu průměrného hodinového výkonu nejméně 400 MW (kladný výkon) nebo nejméně 200 MW (záporný výkon) vypočteného jako aritmetický průměr za příslušné období.
8. Ukládání elektřiny
Provozovatel zařízení na ukládání elektřiny o kapacitě nejméně 100 MWh, který tuto činnost provozuje v rámci podpůrných služeb.
B. Dálkové vytápění a chlazení
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování dálkového vytápění nebo dálkového chlazení
a) Držitel licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, který provozuje zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu nejméně 500 MWt, nebo
b) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož soustavě je připojeno nejméně 750 odběrných míst, nebo
c) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož soustavě je připojeno nejméně 20 000 domácností.
C. Ropa
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Přeprava ropy
a) Provozovatel tranzitního ropovodu, který jej zároveň udržuje, nebo
b) provozovatel vnitrostátního ropovodu, který jej zároveň udržuje.
2. Těžba ropy
a) Subjekt těžící ropu v objemu nejméně 500 000 tun ročně, nebo
b) subjekt těžící ropu v objemu představujícím minimálně 10 % domácí spotřeby ropy za rok.
3. Rafinace a zpracování ropy
Provozovatel rafinérie zaměřené na výrobu paliv a petrochemii s celkovou kapacitou zpracování nejméně 2 mil. tun ročně.
4. Skladování ropy
Provozovatel komplexu zásobníků pro skladování ropy s celkovou kapacitou nejméně 500 000 m3.
5. Správa zásob ropy, včetně nouzových zásob a specifických zásob ropy
Ústřední správce zásob ropy podle zákona upravujícího nouzové zásoby ropy.
6. Skladování a přeprava pohonných hmot
a) Provozovatel skladu nebo sítě skladů paliv s celkovou kapacitou nejméně 50 000 m3, který je současně provozovatelem sítě produktovodů a související přepravní infrastruktury, nebo
b) provozovatel 200 a více veřejných čerpacích stanic v rámci jedné sítě čerpacích stanic na území České republiky.
D. Plyn
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Dodávky plynu
Držitel licence na obchod s plynem podle energetického zákona, který je současně dodavatelem poslední instance podle energetického zákona.
2. Distribuce plynu
Držitel licence na distribuci plynu podle energetického zákona, k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků a jehož soustava je přímo připojena k přepravní soustavě.
3. Přeprava plynu
Držitel licence na přepravu plynu podle energetického zákona.
4. Skladování plynu
Držitel licence na uskladňování plynu podle energetického zákona, který provozuje minimálně jeden zásobník plynu připojený k přepravní soustavě.
5. Provozování zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG)
Provozovatel zařízení na zkapalněný zemní plyn s průměrnou roční využitou kapacitou o objemu nejméně 1 mld. m3.
6. Těžba zemního plynu
Držitel licence na výrobu plynu podle energetického zákona, jehož těžba zemního plynu dosahuje objemu alespoň 1 mld. m3 ročně.
7. Nákup zemního plynu
Obchodník s plynem s ročním nákupem plynu o objemu nejméně 1 mld. m3, který současně dodává koncovým zákazníkům.
8. Rafinace a zpracování zemního plynu
Provozovatel zařízení na rafinaci a zpracování zemního plynu s průměrnou roční rafinací nebo s průměrným ročním zpracováním zemního plynu o objemu nejméně 1 mld. m3.
E. Vodík
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Výroba vodíku
Držitel licence na výrobu plynu podle energetického zákona provozující zařízení o celkovém instalovaném výkonu nejméně 100 MW.
2. Skladování vodíku
Držitel licence na uskladňování plynu podle energetického zákona s minimálně jedním zásobníkem vodíku připojeným k přepravní soustavě.
3. Přeprava vodíku
Držitel licence na přepravu plynu dle energetického zákona.
II. DOPRAVA
A. Letecká doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Služby letecké dopravy využívané ke komerčním účelům (osobní a nákladní)
Letecký dopravce ve smyslu zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, který provozuje letadla zapsaná v Leteckém rejstříku České republiky a jehož průměrný počet přepravených cestujících za rok přesahuje 1 000 000 nebo jehož průměrná hmotnost přepraveného nákladu za rok přesahuje 3000 tun, za období posledních tří let.
2. Provoz, správa a údržba infrastruktury letišť a sítě letišť
a) Provozovatel mezinárodního letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, které má dostatečnou kapacitu pohybových ploch a terminálu, a je schopné zajistit obchodní leteckou dopravu z bodu A do bodu B, nebo
b) subjekt provozující pomocné služby a zařízení související se zajištěním provozu letiště určeného podle bodu a).
3. Služby řízení letového provozu
Poskytovatel oblastní služby řízení, přibližovací služby řízení a letištní služby řízení, poskytující letové provozní služby ve vzdušném prostoru České republiky.
B. Železniční doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Služby železniční dopravy (osobní a nákladní)
a) Provozovatel osobní železniční dopravy, který zajišťuje alespoň 1 % celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech osobní dopravy v závazku veřejné služby, nebo
b) provozovatel nákladní železniční dopravy, který zajišťuje alespoň 4 % celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech nákladní železniční dopravy na území České republiky za rok.
2. Provoz, správa a údržba železniční infrastruktury, včetně osobních nádraží, nákladních terminálů, seřaďovacích nádraží a středisek řízení provozu
Provozovatel dráhy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu ve smyslu zákona 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, vyjma pronajatých soukromým osobám.
3. Provoz, správa a údržba zařízení železničních služeb
Provozovatel zařízení služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce ve smyslu zákona 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
4. Provoz, správa a údržba řízení železničního provozu, řízení a zabezpečení, jakož i telekomunikačních zařízení a systémů používaných pro řízení a zabezpečení
Subjekt zajišťující provoz, správu a údržbu řízení železničního provozu, řízení a zabezpečení, jakož i telekomunikačních zařízení a systémů používaných pro řízení a zabezpečení dráhy na dráze celostátní a regionální ve vlastnictví státu ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, vyjma pronajatých soukromým osobám.
C. Vodní doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Služby vnitrozemské, námořní a pobřežní vodní dopravy (osobní a nákladní)
a) Společnost vnitrozemské, námořní a příbřežní osobní a nákladní vodní dopravy vykonávající mezinárodní námořní plavby ve smyslu, jak je vymezena pro námořní dopravu v příloze I nařízení (ES) č. 725/2004, o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení, nebo
b) společnost vnitrozemské, námořní a příbřežní osobní a nákladní vodní dopravy, jejíž průměrný počet přepravených cestujících za rok přesahuje 1 000 000 nebo jejíž průměrná hmotnost přepraveného nákladu za rok přesahuje 3000 tun, za období posledních tří let.
2. Provoz, správa a údržba přístavů a přístavních zařízení a provoz děl a zařízení v rámci přístavů, včetně doplňování paliva, nákladových operací, vyvazování, služeb osobní dopravy, sběru lodního odpadu a zbytků lodního nákladu, lodivodských služeb a služeb vlečných lodí
Provozovatel veřejného přístavu, který zajišťuje svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu, ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
3. Služby v lodní dopravě
Provozovatel pobřežní infrastruktury systému Sledování polohy a pohybu plavidel v rámci Systému říčních informačních služeb ve smyslu § 32a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
D. Silniční doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Kontrola řízení provozu, včetně aspektů souvisejících s plánováním, řízením a správou silniční sítě, s výjimkou řízení provozu nebo provozování inteligentních dopravních systémů, pokud nejsou podstatnou součástí obecné činnosti veřejných subjektů
Provozovatel služeb pro kontrolu řízení provozu, včetně aspektů souvisejících s plánováním, řízením a správou silniční sítě a řízením tunelů, které jsou podstatnou součástí Jednotného systému dopravních informací ČR.
2. Služby inteligentních dopravních systémů
Poskytovatel služeb inteligentního dopravního systému ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na sítích TEN-T.
E. Veřejná doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a jinými druhy drážní dopravy a po silnici
a) Dopravce zajišťující dopravní obslužnost státu službami v přepravě cestujících na základě na základě § 4 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo
b) dopravce zajišťující dopravní obslužnost kraje službami v přepravě cestujících ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který přepraví více než 50 mil. cestujících za rok, nebo
c) dopravce zajišťující dopravní obslužnost obce ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který přepraví více než 50 mil. cestujících za rok.
III. BANKOVNICTVÍ
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Přijímání vkladů
Banka, u které roční průměr celkové hodnoty jejích aktiv na individuálním základě za období posledních čtyř účetních období převyšuje částku 1 000 miliard Kč.
2. Poskytování úvěrů
Banka, u které roční průměr celkové hodnoty jejích aktiv na individuálním základě za období posledních čtyř účetních období převyšuje částku 1 000 miliard Kč.
IV. INFRASTRUKTURA FINANČNÍCH TRHŮ
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Provozování obchodního systému
Organizátor regulovaného trhu, jehož průměrný celkový roční objem obchodů za období posledních čtyř účetních období převyšuje částku 1 000 miliard Kč.
2. Provozování clearingových systémů
Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.
3. Ústřední protistrany
Ústřední protistrana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[footnoteRef:3], která je středním nebo velkým podnikem.  [3:  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů] 

V. ZDRAVOTNICTVÍ
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování akutní lůžkové péče
a) Provozovatel urgentního příjmu I. nebo II. typu[footnoteRef:4],  [4:  Viz Věstník MZ č. 9/2020 Metodický pokyn pro zřízení a vedení urgentních příjmů poskytovateli akutní lůžkové péče v ČR a dále seznam poskytovatelů s urgentním příjmem I. a II. typu, viz https://mzd.gov.cz/seznam-poskytovatelu-zdravotnich-sluzeb-s-urgentnimi-prijmy/ (I. typ jsou všechny FN a nemocnice krajského typu (celkem 20 nemocnic), II. typ jsou nemocnice okresního typu (celkem 77 nemocnic)). Součástí těchto nemocnic jsou i specializovaná centra, lékárny, dialyzační oddělení, operační sály, oddělení zobrazovacích metod, laboratoře apod., proto nejsou tato oddělení uváděna jako další specifická kritéria.] 

b) poskytovatel akutní lůžkové péče s průměrným počtem unikátních ošetřených pacientů v posledních třech kalendářních letech nejméně 100 000 za jeden kalendářní rok, 
c) poskytovatel akutní lůžkové péče, jehož celkový počet akutních lůžek v posledních třech kalendářních letech byl nejméně 400, 
d) poskytovatel akutní lůžkové péče, u něhož by významné narušení základní služby postihlo více než 50 000 obyvatel, nebo
e) poskytovatel akutní lůžkové péče, jehož základní služba je nenahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů pro více než 8 500 osob.
2. Poskytování zdravotnické záchranné služby
Poskytovatel zdravotnické záchranné služby podle § 8 odst. 1 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
3. Referenční činnosti v ochraně veřejného zdraví
a) Zdravotní ústav a Státní zdravotní ústav podle § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo
b) provozovatel národní referenční laboratoře v oblasti ochrany veřejného zdraví[footnoteRef:5]). [5: ) Určené Ministerstvem zdravotnictví v souladu s čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017.] 

4. Vyšetření prováděná referenční laboratoří Evropské unie
Provozovatel laboratoře splňující podmínky uvedené v čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 a určené Komisí prostřednictvím prováděcích aktů, který disponuje příslušnou akreditací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2008/765/ES[footnoteRef:6]). [6: )  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. ] 

5. Výzkum a vývoj léčivých přípravků
Zadavatel klinického hodnocení antivirotik, antibiotik a vakcín, který je velkým podnikem a jehož žádost o klinické hodnocení byla posouzena a povolena v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím klinické hodnocení humánních léčivých přípravků[footnoteRef:7]. [7: ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES.] 

6. Výroba základních léčivých přípravků
Držitel povolení k výrobě léčivých přípravků podle zákona o léčivech vydaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který je velkým podnikem a jako držitel rozhodnutí o registraci uvádí na trh v České republice kriticky důležitý léčivý přípravek[footnoteRef:8], který na tomto území vyrábí v rozsahu výroby jeho účinné látky nebo konečné lékové formy, vyjma výroby pro výzkumné účely, a zároveň se takového kriticky důležitého léčivého přípravku na trhu v České republice spotřebovává  [8: ) Čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 ze dne 25. ledna 2022 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (Text s významem pro EHP).] 

a) nejméně 3 000 denních dávek, jde-li o kriticky důležitý léčivý přípravek k jednorázovému nebo jednodennímu podání,
b) nejméně 33 000 denních dávek, jde-li o kriticky důležitý léčivý přípravek určený k akutní léčbě po dobu delší než 1 den ale zároveň ne delší než 1 měsíc, nebo
c) nejméně 55 000 denních dávek, jde-li o kriticky důležitý léčivý přípravek určený k léčbě chronického onemocnění po dobu delší než 1 měsíc,
kdy se pro výpočet denních dávek použijí údaje z hlášení podle § 83 odst. 3 písm. d) zákona o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, o spotřebě kriticky důležitého léčivého přípravku za předchozí kalendářní rok, přičemž se celkový počet vydaných balení kriticky důležitého léčivého přípravku přepočte na počet obvyklých denních terapeutických dávek nebo na počet definovaných denních dávek tohoto kriticky důležitého léčivého přípravku podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a vydělí se počtem dnů v předchozím kalendářním roce; při  zařazení do příslušné kategorie délky trvání podání kriticky důležitého léčivého přípravku se přihlédne k jeho hlavnímu nebo převažujícímu způsobu použití uvedenému v dokumentaci schválené v rozhodnutí o registraci tohoto kriticky důležitého léčivého přípravku podle zákona o léčivech nebo ve vyjádření příslušné odborné společnosti podle § 17b zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
7. Výroba zdravotnických prostředků považovaných za kriticky důležité v průběhu mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví
Výrobce zdravotnických prostředků nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pro přímé použití u poskytovatelů zdravotních služeb, jehož výše obratu týkající se výroby zdravotnických prostředků je nejméně 70 % celkového obratu firmy, a který splňuje kritérium velkého podniku.
8. Distribuce léčivých přípravků
Držitel povolení k distribuci léčivých přípravků vydaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který je velkým podnikem.
9. Distribuce zdravotnických prostředků považovaných za kriticky důležité v průběhu mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví
Distributor zdravotnických prostředků nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pro přímé použití u poskytovatelů zdravotních služeb, jehož výše obratu týkající se distribuce zdravotnických prostředků je nejméně 70 % celkového obratu firmy, a který splňuje kritérium velkého podniku.
10. Ochrana veřejného zdraví a správa registrů
a) Subjekty veřejné správy s celostátní působností zřízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo 
b) subjekty veřejné správy zřízené podle § 13 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů nebo podle § 70 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
11. Zajištění sítě smluvních poskytovatelů zdravotních služeb včetně úhrady poskytovaných zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění
Subjekt veřejné správy oprávněný k provádění veřejného zdravotního pojištění podle zákona o všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo podle zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. 
VI. PITNÁ VODA
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Dodávka pitné vody a distribuce pitné vody s výjimkou distribuce vody určené k lidské spotřebě, pokud tato služba není podstatnou součástí obecné činnosti distributorů spočívající v distribuci jiných komodit a zboží
a) Provozovatel vodního díla se surovou vodou určenou na pitnou vodu o objemu zachycené vody nejméně 50 mil. m3, nebo
b) provozovatel úpravna vody o výkonu nejméně 2000 l/s, nebo
c) provozovatel vodovodů zajišťující distribuci pitné vody pro nejméně 30 000 odběrných míst, nebo
d) provozovatel zařízení zajišťujícího distribuci pitné vody pro nejméně 30 000 odběrných míst.
VII. ODPADNÍ VODA
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s výjimkou odvádění, vypouštění nebo čištění městských odpadních vod, splašků nebo průmyslových odpadních vod, pokud nejsou podstatnou součástí obecných činností podniků
a) Provozovatel zařízení zajišťujících odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s kapacitou nejméně 100 000 ekvivalentních osob, nebo
b) provozovatel kanalizací zajišťujících odvádění, čištění nebo vypouštění odpadních vod pro nejméně 20 000 kanalizačních přípojek.
VIII. DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA
A. Služby vytvářející důvěru a elektronická identifikace
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování služeb vytvářejících důvěru
Poskytovatel služeb vytvářejících důvěru podle zákona č. 297/2016 Sb., a to poskytování kvalifikovaných služeb v kategoriích kvalifikované certifikáty nebo kvalifikované elektronické pečetě, nebo v kategorii kvalifikovaná časová razítka.
2. Poskytování služeb elektronické identifikace
Poskytovatel národního bodu elektronické identifikace podle zákona č. 250/2017 Sb.
B. Sítě a služby veřejných komunikací
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací
Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který na relevantním trhu České republiky dosahuje alespoň 10% podílu.
2. Poskytování veřejné sítě elektronických komunikací
Provozovatel veřejné sítě elektronických komunikací, která zajišťuje dostupnost služby elektronických komunikací anebo zajišťuje konektivitu pro specifický typ subjektů, s alespoň 10% podílem na trhu České republiky.
C. Ostatní digitální služby a infrastruktura
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování a provozování služeb výměnných uzlů internetu
Poskytovatel služby výměnného uzlu internetu.
2. Poskytování služeb systému překladu jmen domén (DNS) s výjimkou služeb souvisejících s kořenovými jmennými servery
a) Poskytovatel aktivně poskytující veřejně dostupné rekurzivní služby pro překlad doménových jmen koncovým uživatelům internetu dosahující alespoň jednou za kalendářní rok průměrného počtu 20 tisíc DNS dotazů za vteřinu za období kalendářního měsíce, nebo
b) poskytovatel autoritativní služby překladu doménových jmen pro použití třetí stranou pro více než 50 000 domén druhého řádu.
3. Provoz a správa registrů domén nejvyšší úrovně (TLD)
Subjekt spravující a provozující registr národní domény nejvyšší úrovně.
4. Správa a provoz domény gov.cz
Subjekt spravující a provozující doménu gov.cz.
5. Poskytování služeb cloud computingu
a) Poskytovatel služby cloud computingu typu infrastruktura jako služba nebo její nepřímý poskytovatel v rámci zajištění provozu jiného typu služby cloud computingu
i. narušení jehož funkce by mohlo způsobit  
1. ztrátu života více než 250 osob nebo zranění více než 2500 osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin, nebo
2. ekonomický dopad s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu, nebo
3. zásah do života více než 125 000 osob, a to prostřednictvím ohrožení bezpečnosti České republiky, vnitřního pořádku, života a zdraví, majetkové hodnoty nebo životního prostředí,
ii. jež zabezpečuje provoz více než 10 informačních systémů veřejné správy ve 3. bezpečnostní úrovni podle jiného právního předpisu[footnoteRef:9]. [9:  Vyhláška č.315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních] 

b) státní poskytovatel cloud computingu v nejvyšší bezpečnostní úrovni podle jiného právního předpisu9.
6. Poskytování služeb datového centra
Poskytovatel služby datového centra, jehož maximální příkon činí alespoň 0,7 MW.
7. Poskytování sítí pro doručování obsahu
Poskytovatel sítě pro doručování obsahu s minimálním počtem uživatelů alespoň 100 000.
IX. VEŘEJNÁ SPRÁVA
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Služby poskytované subjekty veřejné správy ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) 2022/2557 ústředních vlád, jak jsou definovány členskými státy v souladu s vnitrostátním právem
a) Výkon činnosti ministerstva, nebo
b) výkon činnosti ústředního správního úřadu, nebo
c) výkon činnosti jiného správního úřadu s celostátní působností neuvedeného v písmenu a) a b), který na ústřední úrovni vykonává státní správu na úseku finanční správy, celní správy, zastupování státu ve věcech majetkových, státního tisku cenin, státní sociální podpory, sociální pomoci, zaměstnanosti, nebo sociálního zabezpečení, nebo
d) výkon činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, nebo
e) výkon činnosti krajského úřadu, nebo
f) výkon činnosti státního podniku zajišťujícího poštovní infrastrukturu jako službu veřejné správy.
X. VESMÍR
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Provoz pozemních infrastruktur vlastněných, spravovaných a provozovaných členskými státy nebo soukromými subjekty a podporujících poskytování služeb využívajících kosmického prostoru, s výjimkou poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací
Provozovatel pozemních infrastruktur a podporujících poskytování služeb využívajících kosmického prostoru, s výjimkou poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací.
XI. VÝROBA, ZPRACOVÁNÍ A DISTRIBUCE POTRAVIN
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Rozsáhlá průmyslová výroba a zpracování potravin a krmiv
a) Provozovatel potravinářského podniku, který ročně vyrobí nejméně:
i. 300 000 tun mlýnských výrobků, nebo
ii. 400 000 tun cukru, nebo
iii. 200 000 tun pekařských výrobků, nebo
iv. 400 000 000 litrů mléka, nebo
v. 200 000 tun masa a nejméně 500 000 tun masných výrobků; nebo 
b) provozovatel podniku vyrábějícího krmné směsi, který ročně vyrobí nejméně:
i. 350 000 tun krmných směsí pro hospodářská zvířata za rok, nebo
ii. 200 000 tun krmných směsí pro zvířata v zájmovém chovu.
2. Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky
a) Provozovatel alespoň 100 prodejen potravin v rámci jedné sítě provozující svoji činnost po celém území České republiky o rozloze prodejní plochy jednotlivých prodejen nejméně 200 m2, nebo
b) provozovatel distribučního centra o rozloze nejméně 50 000 m2, nebo
c) skladování (komodita) v systému státních hmotných rezerv (hodnota).
3. Velkoobchodní distribuce potravin
Velkoobchodní distributor potravin, jehož podíl na velkoobchodním trhu s potravinami je nejméně 10 %.
XII. BEZPEČNOST
A. Požární ochrana a ochrana obyvatelstva
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Ochrana životů, zdraví, majetku a životní prostředí před požáry, mimořádnými událostmi a jinými krizovými situacemi
Organizační složka státu podle § 5 písm. a) až c) zákona č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky.
B. Vnitřní pořádek
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti
a) Útvar Policie České republiky podle § 6 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nebo
b) útvar Policie České republiky podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, který zajišťuje speciální policejní činnosti v oblasti odhalování nelegální migrace, letecké služby, pyrotechnické služby, kriminalistických expertíz, ochrany ústavních činitelů České republiky, dalších určených osob a chráněných objektů nebo boje proti organizovanému zločinu, terorismu a kybernetické kriminalitě.
C. Hydrometeorologická výstražná služba
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování hydrometeorologické výstražné služby
Poskytovatel výstražné služby v oblasti operativní meteorologie a hydrologie v rámci systému integrované výstražné služby.
D. Státní hmotné rezervy
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Ochraňování státních hmotných rezerv
Ochraňovatel státních hmotných rezerv, u něhož podíl evidenční ceny všech ochraňovaných hmotných rezerv bez DPH k hodnotě zboží za poslední uzavřené účetní období uvedené v bilanci ochraňovatele (aktiva, C.I.) přesáhne 75 %. Pokud se na plnění smlouvy podílí subdodavatel nebo více subdodavatelů, bude se koeficient vypočítávat v podílu na plnění smlouvy a hodnota zásob bude vycházet z bilance subdodavatele.

 

2. Vyhláška o náležitostech a zpracování plánu odolnosti, posouzení rizik a obsahu a rozsahu opatření k zajištění odolnosti 
Vyhláška Ministerstva vnitra navazuje na několik ustanovení v návrhu zákona o kritické infrastruktuře a stanovuje podrobnosti ke zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, jím přijímaným opatření k zajištění odolnosti a specifika pro oblast ověřování spolehlivosti. Subjekt kritické infrastruktury má povinnost zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury do 9 měsíců a plán odolnosti do 10 měsíců od doručení informace o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, aktualizace obou dokumentů se následně provádí minimálně každé čtyři roky. Obsah dokumentace, včetně rozsahu opatření, vychází téměř výhradně z obsahu směrnice CER.
Vzhledem k narůstajícímu riziku, že pracovníci subjektu kritické infrastruktury nebo jeho významného dodavatele zneužijí například svá přístupová práva v rámci organizace subjektu kritické infrastruktury k poškození a způsobení škody, jsou v zákoně o kritické infrastruktuře upřesněny podmínky, podle nichž je subjektům kritické infrastruktury umožněno v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k Posouzení rizik ČR podávat žádosti o ověření spolehlivosti u osob, které spadají do určitých kategorií jejich pracovníků. Ze směrnice CER vychází způsob ověřování totožnosti a zjištění trestně-právní bezúhonnosti formou výpisu z rejstříku trestů. V rámci národní regulace je ve zvláštních případech využit institut citlivé činnosti.
Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucí vyhlášky a je proto podkladem k další diskuzi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu.

Ministerstvo vnitra podle § 13 odst. 6 a § 15 odst. 2 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) stanoví náležitosti a způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a obsah a rozsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury
Posouzení rizik
V případě posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury budou zohledněna veškerá příslušná přírodní rizika a rizika způsobená člověkem, která by mohla zapříčinit incident, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí, hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb. Posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury zohlední i míru závislosti jiných odvětví stanovených v příloze na základní službě poskytované subjektem kritické infrastruktury a míru závislosti subjektu kritické infrastruktury na základních službách poskytovaných subjekty v těchto jiných odvětvích, a to v příslušných případech včetně odvětví v sousedních členských státech a případně třetích zemích. Základem pro posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury by pak mělo být posouzení rizik České republiky, které bude zpracovávané podle návrhu novely krizového zákona. Zároveň, pokud subjekty kritické infrastruktury provedly jiná posouzení rizik nebo vypracovaly dokumenty podle povinností stanovených v jiných právních předpisech, které jsou relevantní pro posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, mohou tato posouzení a dokumenty použít ke splnění požadavku na zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury. 
Plán odolnosti a opatření k zajištění odolnosti
V plánu odolnosti subjektu kritické infrastruktury budou rozpracována a popsána technická, bezpečnostní a organizační opatření, která jsou vhodná a přiměřená rizikům, jimž subjekt kritické infrastruktury čelí, a to za účelem předcházení incidentům, zajištění odolnosti a řízení kontinuity činnosti. Konkrétně bude v rámci plánu odolnosti řešeno předcházení vzniku incidentů, zajištění přiměřené fyzické ochrany kritické infrastruktury, dále opatření zaměřená na odezvu a odolávání důsledkům incidentu a jejich zmírňování. Součástí budou také opatření související se zotavením subjektu kritické infrastruktury z následků incidentu a to včetně opatření pro zajištění kontinuity činnosti. Součástí opatření k řízení rizik bude plánování věcných zdrojů a dalších nástrojů, ke kterému je subjekt oprávněn podle § 13 odst. 3 zákona.
Obsahem plánu odolnosti dále budou opatření týkající se řízení bezpečnosti zaměstnanců a to i ve vazbě na mechanismus ověřování spolehlivosti. Spolu s personálními opatřeními budou také řešena opatření k zajištění odborné přípravy zaměstnanců a zvyšování povědomí o přijatých opatřeních a možných rizicích. Stejně jako u posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, i v případě plánu odolnosti může subjekt kritické infrastruktury ke splnění požadavku na zpracování plánu odolnosti použít obdobnou dokumentaci zpracovávanou podle povinností stanovených v jiných právních předpisech, která je relevantní pro plán odolnosti.
Struktura a obsah plánu odolnosti nad rámec stanovený směrnicí CER bude vycházet i z plánu kontinuity podnikání podle ISO 22301.
Opatření k zajištění odolnosti, které vycházejí ze zákona, budou rozpracována následujícím způsobem:
a) opatření k řízení rizik, 
b) opatření pro zajištění kontinuity činnosti,
c) opatření odezvy na incidenty,
· součástí plánování věcných zdrojů podle § 13 odst. 3
d) opatření fyzické bezpečnosti,
e) opatření k řízení bezpečnosti pracovníků, a
f) opatření k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.


3. Vyhláška k podrobnostem hlášení incidentů
Vyhláška Ministerstva vnitra navazuje na několik ustanovení v novém Zákoně o kritické infrastruktuře a stanovuje mechanismus pro oznamování incidentů, který by příslušným orgánům umožnil na incidenty reagovat rychle a odpovídajícím způsobem a mít komplexní přehled o dopadu, povaze, příčinách a možných důsledcích incidentů, které subjekty kritické infrastruktury řeší. Náležitosti hlášení incidentů, včetně dokumentace s tím spojené, vychází téměř výhradně z obsahu směrnice CER.
Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucí vyhlášky a je proto podkladem k další diskuzi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu.
Ministerstvo vnitra podle § 19 odst. 5 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) stanoví parametry incidentu, který podléhá hlášení, podrobnosti rozsahu hlášených informací, způsob předávání informací o incidentu, podrobnosti k prvotnímu hlášení a závěrečné zprávě. 
Součástí této vyhlášky bude stanovení prahových hodnot dopadu na poskytování základní služby sloužících k identifikaci incidentu. Ukazatelem pro určení těchto prahových hodnot bude kritérium významnosti u každé základní služby.
Hlášení incidentu bude primárně probíhat prostřednictvím formuláře v Portálu kritické infrastruktury, do kterého dotčený subjekt kritické infrastruktury zadá požadované informace. Tyto informace by měly obsahovat základní údaje o vzniklém incidentu, jako jsou typ incidentu a čas a místo jeho vzniku, způsobené poškození infrastruktury subjektu kritické infrastruktury a rozsah narušení poskytované základní služby nebo poskytovaných základních služeb. 

Parametry incidentu
Za incident bude považována taková událost, která bude svým rozsahem splňovat parametry incidentu. Parametry incidentu tak budou sloužit k rozlišení incidentů, které budou subjekty povinny hlásit. Zároveň budou definovány prahovými hodnotami těchto údajů: 
· poměrnou částí vůči kritériu významnosti,
· druhem incidentu, 
· zasaženou infrastrukturou,
· předpokládaným počtem uživatelů zasažených narušením, 
· předpokládanou dobu trvání narušení, 
· případným přeshraničním dopadem.
Hlášení a způsob předávání informací o incidentu
Subjekt kritické infrastruktury by měl bez zbytečného odkladu oznamovat Ministerstvu vnitra incidenty, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Hlášení bude obsahovat tyto údaje:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením poskytované základní služby,
b) dobu trvání narušení,
c) území zasažené narušením, a
d) povahu, příčinu a možné důsledky incidentu, včetně informací nezbytných ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu.
V případě, že subjekt kritické infrastruktury není z důvodu řešení incidentu schopen zaslat požadované informace v plném rozsahu, předloží prvotní oznámení nejpozději 24 hodin poté, co se o incidentu dozvěděl. Prvotní oznámení by mělo obsahovat pouze informace, které jsou zcela nezbytné k vyrozumění příslušného orgánu o incidentu, a které subjektu kritické infrastruktury umožňují v případě potřeby požádat o pomoc. 
Hlášení incidentu a veškeré předávání informací o něm bude probíhat primárně prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury. Záměrem je včasné a cílené vyrozumění Ministerstva vnitra a věcně příslušných ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadu o vzniku incidentu.
Prvotní hlášení
Prvotní hlášení slouží k rychlému vyrozumění o vzniku incidentu. Bude obsahovat pouze informace, které jsou zcela nezbytné k vyrozumění příslušného orgánu o incidentu, a které subjektu KI umožňují v případě potřeby požádat o pomoc. 
Obsah prvotního hlášení incidentu:
· odhadovaný počet a podíl uživatelů zasažených narušením,
· odhadovaná doba trvání narušení,
· přibližný rozsah území zasaženého narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované,
· současná povaha incidentu, 
· předpokládaná příčina vzniku incidentu,
· možné důsledky incidentu,
· informace nezbytné ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu.
Závěrečná zpráva
Závěrečná zpráva o incidentu bude do 30 dnů po předložení prvotního hlášení zaslána prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra, které je bude sdílet s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem. Její podstatou je podrobný popis nastalého incidentu, o kterém bylo Ministerstvo vnitra informováno v prvotním hlášení. Obsahem závěrečné zprávy bude:
· datum a čas vzniku incidentu,
· celkový počet a podíl uživatelů zasažených narušením,
· doba trvání narušení,
· celkový rozsah území zasaženého narušením,
· povaha incidentu, 
· příčina vzniku incidentu,
· přímé důsledky incidentu,
· případný přeshraniční dopad incidentu.
V případě, že incident trvá po dobu delší, než 30 dnů, zašle subjekt kritické infrastruktury tzv. zprávu o pokroku, která bude obsahovat další doplňující informace ve vztahu k prvotnímu hlášení.

4. Vyhláška o Portálu kritické infrastruktury
Vyhláška Ministerstva vnitra navazuje na několik ustanovení v návrhu zákona o kritické infrastruktuře a stanovuje způsob výměny informací mezi zainteresovanými subjekty a současně upravuje technické a procesní náležitosti technického řešení automatizace a elektronizace procesů subjektu kritické infrastruktury, Ministerstva vnitra a věcně příslušných ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo České národní banky, které jsou spojeny s výkonem většiny agend podle nového Zákona kritické infrastruktuře.
Tento dokument slouží jako rozpracované teze budoucí vyhlášky a je proto podkladem k další diskuzi. Může se měnit, a to v závislosti jak na obsahu připomínek odborné veřejnosti, tak na obsahu připomínek v průběhu legislativního procesu.
Ministerstvo vnitra podle § 20 odst. 9 zákona č. XXX/XXXX Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) stanoví Formu a způsob zpracování informací, dat, údajů a evidencí vkládaných do Portálu kritické infrastruktury, stejně jako technické a organizační podmínky používání Portálu kritické infrastruktury. 
Přístup do Portálu kritické infrastruktury a jeho následné používání se provádí prostřednictvím webového rozhraní. Portál kritické infrastruktury je neveřejný a přihlašuje se do něj prostřednictvím přidělených přihlašovacích údajů a ověření identity. Portál je modulem tzv. informačního systému krizového řízení a využívá tak jeho infrastruktury a procesy zabezpečení.

Portál bude získávat a zpracovávat informace o poskytovatelích základních služeb potřebné k jejich určení subjektem kritické infrastruktury. Data budou zadávána prostřednictvím formulářů s filtry. Prostřednictvím Portálu budou subjekty určovány a vedena s nimi elektronická komunikace. Portál bude sloužit i k dalšímu plnění povinností subjektů KI a budou v něm vedeny informace, data, údaje nebo evidencí podle § 5 odst. 1 písm. e), § 5 odst. 2, § 6 písm. e), § 8, § 11, § 12, § 18 a § 21. Portál bude rovněž schopen vzájemné dobrovolné komunikace mezi subjekty navzájem a mezi subjekty a věcně příslušnými orgány. 
Vyhláška dále stanoví formální náležitosti vybraných úkonů podle Zákona o kritické infrastruktuře, zejména pak podobu formulářů.


Část druhá

Návrh tezí nařízení vlády k provedení zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
Jedná se o teze nařízení, jehož přesná podoba bude dále projednávána a modifikována v rámci přípravy tohoto podzákonného předpisu. 
Toto nařízení vlády je vydáváno na základě zmocnění uvedeném v § 40 krizového zákona a nahradí nařízení vlády č. 462 ze dne 22. listopadu 2000 k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády bude upravovat
1. Obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky a krizových plánů.
Nařízení vlády bude definovat obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování jak nově zpracovávané dokumentace podle krizového zákona (např. krizový plán ČR), tak dokumentace, která je již zpracovávána (např. krizový plán kraje), avšak na základě zkušeností z aplikační praxe je třeba tuto dokumentaci více zjednodušit a přiblížit potřebám jejího využití při přípravě a řešení krizových situací.
Nově bude zpracováván krizový plán ČR. Tento dokument na národní úrovni bude zejména stanovovat komunikační a informační toky na ústřední úrovni (případně předávání informací na další úrovně), opatření pro řešení krizových situací identifikovaných v posouzení rizik ČR a stanovení gestorů za jejich provedení.  Posouzení rizik bude identifikovat hrozby pro ČR a bude obsahovat analýzu těchto rizik a jejich hodnocení (v současnosti je obdobným dokumentem Analýza hrozeb pro Českou republiku, kterou schválila vláda usnesením č. 369 ze dne 27. dubna 2016). S ohledem na nové požadavky z úrovně Evropské unie (např. Směrnice CER), je třeba tuto analýzu dále rozšířit zejména o podrobnější zhodnocení dopadů na subjekty kritické infrastruktury a také o zohlednění meziodvětvových závislostí.
Krizový plán ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizový plán kraje, krizový plán obce s rozšířenou působností jsou dokumenty, které jsou již zpracované a jejichž obsahové náležitosti a způsob zpracování upravuje nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Zde se předpokládají pouze dílčí úpravy obsahu této dokumentace, které vychází ze zkušeností z aplikační praxe.

2. Nařízení vlády stanoví minimální obsah činnosti bezpečnosti rady kraje a bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností a také základní složení těchto orgánů a také minimální obsah činnosti krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností a také základní složení těchto orgánů. Nařízení také stanoví základní požadavky na krizový štáb obce. Reflektována bude identifikovaná potřeba zajištění určité míry adaptability složení těchto orgánů ve specifických podmínkách jednotlivých územně samosprávných celků. Nově bude definována role sekretariátu těchto orgánů, čímž dojde zároveň ke sjednocení základní struktury krizových štábů krajů a obcí s rozšířenou působností s ústředním krizovým štábem.