Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Rozdílová tabulka k návrhu zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře)

	Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis)
	Odpovídající předpis EU

	Ustanovení (část, §, odst. písm., apod)
	Obsah
	 CELEX 32022L2557
	Ustanovení (čl., odst., písm., bod., apod.)

	ČÁST PRVNÍ
§ 1 odst. 1 písm. a)

	(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie[footnoteRef:2]) a stanoví  [2: ) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES] 

a) působnost státních orgánů v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 1 odst. 1


Čl. 26 odst. 2
	1.   Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;
b) stanovuje povinnosti pro kritické subjekty zaměřené na posílení jejich odolnosti a schopnosti poskytovat služby podle písmena a) na vnitřním trhu;
c) stanovuje pravidla pro:
i) dohled nad kritickými subjekty;
ii) vymáhání;
iii) určení kritických subjektů zvláštního evropského významu a poradní mise za účelem posouzení opatření, která takové subjekty zavedly za účelem splnění jejich povinností podle kapitoly III;
d) stanovuje společné postupy pro spolupráci a podávání zpráv o uplatňování této směrnice;
e) stanovuje opatření s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů v zájmu zajištění poskytování základních služeb v Unii a zlepšení fungování vnitřního trhu.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

	ČÁST PRVNÍ
§ 1 odst. 1 písm. b)

	b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob k zajištění poskytování základních služeb, 

	Čl. 1 odst. 1
	1.   Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;
b) stanovuje povinnosti pro kritické subjekty zaměřené na posílení jejich odolnosti a schopnosti poskytovat služby podle písmena a) na vnitřním trhu;
c) stanovuje pravidla pro:
i) dohled nad kritickými subjekty;
ii) vymáhání;
iii) určení kritických subjektů zvláštního evropského významu a poradní mise za účelem posouzení opatření, která takové subjekty zavedly za účelem splnění jejich povinností podle kapitoly III;
d) stanovuje společné postupy pro spolupráci a podávání zpráv o uplatňování této směrnice;
e) stanovuje opatření s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů v zájmu zajištění poskytování základních služeb v Unii a zlepšení fungování vnitřního trhu.

	ČÁST PRVNÍ
§ 1 odst. 1 písm. c)

	c) opatření ke zvyšování a zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury.
	Čl. 1 odst. 1
	1.   Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;
b) stanovuje povinnosti pro kritické subjekty zaměřené na posílení jejich odolnosti a schopnosti poskytovat služby podle písmena a) na vnitřním trhu;
c) stanovuje pravidla pro:
i) dohled nad kritickými subjekty;
ii) vymáhání;
iii) určení kritických subjektů zvláštního evropského významu a poradní mise za účelem posouzení opatření, která takové subjekty zavedly za účelem splnění jejich povinností podle kapitoly III;
d) stanovuje společné postupy pro spolupráci a podávání zpráv o uplatňování této směrnice;
e) stanovuje opatření s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů v zájmu zajištění poskytování základních služeb v Unii a zlepšení fungování vnitřního trhu.

	ČÁST PRVNÍ
§ 2 písm. a)
	a) základní službou služba, která je nezbytná pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí, poskytovaná v odvětvích nebo pododvětvích podle přílohy tohoto zákona
	Čl. 2 bod 5
	5) „základní službou“ služba, která je zásadní pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, hospodářských činností, veřejného zdraví a bezpečnosti nebo životního prostředí;

	ČÁST PRVNÍ 
§ 2 písm. c)
	c) kritickou infrastrukturou aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby,
	Čl. 2 bod 4
	4) „kritickou infrastrukturou“ aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém či část aktiva, zařízení, vybavení, sítě nebo systému, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby;

	ČÁST PRVNÍ
§ 2 písm. d)
	d) subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby, jehož kritická infrastruktura se nachází na území České republiky a je zařazen na seznam subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 2 bod 1
	1) „kritickým subjektem“ veřejný nebo soukromý subjekt, který byl členským státem určen v souladu s článkem 6 jako subjekt náležející do jedné z kategorií stanovených ve třetím sloupci tabulky v příloze;

	ČÁST PRVNÍ
§ 2 písm. e)
	e) subjektem evropské kritické infrastruktury subjekt kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie a byl označen Evropskou komisí za subjekt zvláštního evropského významu,
	Čl. 17 odst. 1
	1. Subjekt se považuje za kritický subjekt zvláštního evropského významu, pokud: 
a) byl určen jako kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1;
b) poskytuje stejné nebo podobné základní služby v šesti nebo více členských státech nebo do těchto států; a
c) byl jako takový vyrozuměn podle odstavce 3 tohoto článku.

	ČÁST PRVNÍ
§ 2 písm. f)
	f) incidentem událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby,
	Čl. 2 bod 3
	3) „incidentem“ událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby, včetně případů, kdy ovlivňuje vnitrostátní systémy chránící právní stát;

	ČÁST PRVNÍ
§ 2 písm. g)
	g) odolností subjektu kritické infrastruktury schopnost subjektu kritické infrastruktury předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat jejich následky a přijímat opatření k jejich předcházení,
	Čl. 2 bod 2
	2) „odolností“ schopnost kritického subjektu předcházet incidentům, chránit se před těmito incidenty, reagovat na ně, odolávat jim, zmírňovat a absorbovat je, přizpůsobovat se jim a zotavit se z nich ;

	ČÁST PRVNÍ
§ 4
	Věcná působnost ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích, ve kterých jsou poskytovány základní služby, k plnění úkolů podle tohoto zákona je stanovena v příloze tohoto zákona.
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 a 6
	§ 5
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady za účelem zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) poskytují Ministerstvu vnitra součinnost při 
	1. zpracování strategie,
	2. zpracování souhrnné zprávy o incidentech, 
	3. cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury a
	4. mezinárodní výměně informací,
b) vyžadují od poskytovatele základní služby informace nezbytné k podání podnětu k rozhodnutí o jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury,
c) podávají podnět Ministerstvu vnitra k rozhodnutí o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury, 
d) poskytují Ministerstvu vnitra informace týkající se plnění opatření k zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
e) poskytují subjektu kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu informace o možném ohrožení poskytování základní služby,
f) posuzují požadavek uplatněný subjektem kritické infastruktury podle § 14 odst. 3; za účelem jeho vyřízení podle jiného právního předpisu ) spolupracují s příslušnými orgány,
g) provádějí cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury; za tímto účelem zpracovávají plán cvičení,
h) provádějí kontrolu subjektu kritické infrastruktury a ukládají nápravná opatření podle § 24, 
i) poskytují Ministerstvu vnitra stanovisko k provedení poradní mise Evropskou komisí,
j) poskytují Evropské komisi součinnost při provádění poradní mise,
k) vyhodnocují potřebu zabezpečení nezbytných věcných prostředků prostřednictvím systému hospodářských opatření pro krizové stavy k zajištění poskytování základní služby v odvětví nebo pododvětví; k tomu využívají informace poskytnuté subjektem kritické infastruktury podle § 14 odst. 1 písm. q).
CELEX 32022L2557

§ 6 
Ministerstvo vnitra
	(1) Ministerstvo vnitra v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) koordinuje výkon státní správy,
b) zpracovává strategii, aktualizuje ji nejméně jednou za 4 roky a předkládá ji vládě ke schválení,
c) rozhoduje o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury a o jeho vyřazení z tohoto seznamu; tento seznam aktualizuje nejméně jednou za 4 roky,
d) na základě požadavku Evropské komise vyrozumí subjekt kritické infrastruktury o tom, že byl Evropskou komisí označen za kritický subjekt zvláštního evropského významu,
e) zřizuje a provozuje portál kritické infrastruktury,
f) poskytuje subjektu kritické infrastruktury části posouzení rizik České republiky pro účely zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,
g) koordinuje cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury v působnosti více ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů; za tímto účelem zpracovává plán cvičení,
h) plní funkci jednotného kontaktního místa České republiky,
i) zabezpečuje mezinárodní výměnu informací,
j) předkládá Evropské komisi
	1. bez zbytečného odkladu po poslední významné aktualizaci nebo nejpozději každé 4 roky informace o seznamu základních služeb, včetně jejich kritérií, a počtu subjektů kritické infrastruktury podle odvětví, pododvětví a každé základní služby,
	2. každé 2 roky souhrnnou zprávu o incidentech,
	3. strategii, informace o druzích zjištěných rizik a výsledcích posouzení rizik České republiky do 3 měsíců ode dne jejich schválení nebo poslední významné aktualizace,
	4. informace o subjektu kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie za účelem jeho označení za kritický subjekt zvláštního evropského významu,
	5. v případě subjektu evropské kritické infrastruktury na základě její žádosti části posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, seznam opatření přijatých podle § 16, kontrolní zjištění podle § 23 a uložená nápravná opatření podle § 24 za účelem provedení poradní mise,
6. návrh kandidátů na členy poradní mise,
k) navrhuje Evropské komisi provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
l) schvaluje žádost Evropské komise o provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 
	(1) Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „strategie“) stanoví strategické cíle a opatření s cílem posilovat a zajišťovat odolnost subjektů kritické infrastruktury, a to v rozsahu odvětví a pododvětví podle přílohy tohoto zákona.
(2) Strategie obsahuje
a) strategické cíle a priority za účelem posílení celkové odolnosti subjektů kritické infrastruktury se zohledněním přeshraniční a meziodvětvové závislosti,
b) rámec pro naplnění strategických cílů a priorit, včetně popisu působnosti a odpovědnosti věcně příslušných orgánů státní správy a subjektů kritické infrastruktury,
c) popis opatření nezbytných k posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, včetně popisu výsledků posouzení rizik České republiky podle krizového zákona (dále jen „posouzení rizik České republiky“),
d) popis procesu zařazení poskytovatelů základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury,
e) způsob podpory subjektů kritické infrastruktury ze strany příslušných orgánů státní správy, včetně opatření na posílení spolupráce mezi orgány státní správy a subjekty kritické infrastruktury,
f) přehled rozhodovacích orgánů v systému zajišťování a posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
g) způsob zajištění koordinace příslušených orgánů státní správy podle tohoto zákona s příslušnými orgány státní správy podle zákona o kybernetické bezpečnosti pro účely sdílení informací o rizicích, hrozbách a incidentech a výkonu kontroly,
h) popis stávajících nástrojů využitelných subjekty kritické infrastruktury pro zavádění opatření k zajištění své odolnosti.
(3) Strategii schvaluje vláda.
	Čl. 4 odst. 1
	1. Po konzultaci, která je v prakticky možném rozsahu otevřená příslušným zúčastněným stranám, přijme každý členský stát do 17. ledna 2026strategii pro posílení odolnosti kritických subjektů (dále jen „ strategie“). Strategie stanoví na základě relevantních stávajících vnitrostátních a odvětvových strategií, plánů nebo obdobných dokumentů strategické cíle a opatření politik s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů a zachovat ji a pokrýt alespoň odvětví stanovená v příloze.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. a) bod 1.
	Ministerstva a jiné ústřední správní úřady za účelem zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) poskytují Ministerstvu vnitra součinnost při 
1. zpracování strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury,

	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. a) bod 2.
	2. zpracování souhrnné zprávy o incidentech,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. a) bod 3.
	3. cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury a
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. a) bod 4.
	4. mezinárodní výměně informací,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. b)
	b) vyžadují od poskytovatele základní služby informace nezbytné k podání podnětu na jeho identifikaci zařazením na seznam subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. c)
	c) podávají podnět Ministerstvu vnitra k rozhodnutí o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. d)
	d) poskytují Ministerstvu vnitra informace týkající se plnění opatření k zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. e)
	e) poskytují subjektu kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu informace o možném ohrožení poskytování základní služby,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. f)
	f) posuzují požadavek uplatněný subjektem kritické infastruktury podle § 15 odst. 3; za účelem jeho vyřízení podle jiného právního předpisu2) spolupracují s příslušnými orgány,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. g)
	g) nařizují a provádějí cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury, za tímto účelem zpracovávají plán cvičení,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. h)
	h) provádějí kontrolu subjektu kritické infrastruktury a ukládají nápravná opatření podle § 25,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. i)
	i) poskytují Ministerstvu vnitra stanovisko k provedení poradní mise Evropskou komisí,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. j)
	j) poskytují Evropské komisi součinnost při provádění poradní mise,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 5 písm. k)
	k) vyhodnocují potřebu zabezpečení nezbytných věcných prostředků prostřednictvím systému hospodářských opatření pro krizové stavy k zajištění poskytování základní služby v odvětví nebo pododvětví; k tomu využívají informace poskytnuté subjektem kritické infastruktury podle § 15 odst. 1 písm. r).
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. a)
	(1) Ministerstvo vnitra v oblasti zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury
a) koordinuje výkon státní správy,
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. b)
	b) zpracovává strategii pro posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury, aktualizuje ji nejméně jednou za 4 roky a předkládá ji vládě ke schválení,
	Čl. 4 odst. 1 a 2
	1. Po konzultaci, která je v prakticky možném rozsahu otevřená příslušným zúčastněným stranám, přijme každý členský stát do 17. ledna 2026 strategii pro posílení odolnosti kritických subjektů (dále jen „ strategie“). Strategie stanoví na základě relevantních stávajících vnitrostátních a odvětvových strategií, plánů nebo obdobných dokumentů strategické cíle a opatření politik s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů a zachovat ji a pokrýt alespoň odvětví stanovená v příloze.
Po konzultaci, která je v prakticky možném rozsahu otevřená příslušným zúčastněným stranám, členské státy aktualizují své strategie alespoň jednou za čtyři roky.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. c)
	c) rozhoduje o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury a o jeho vyřazení z tohoto seznamu; tento seznam aktualizuje nejméně jednou za 4 roky,
	Čl. 6 odst. 3 a 5
	3. Každý členský stát vytvoří seznam určených kritických subjektů podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto kritické subjekty byly informovány o tom, že byly určeny jakožto kritické subjekty do jednoho měsíce od tohoto určení. Členské státy informují uvedené kritické subjekty o jejich povinnostech podle kapitol III a IV a o datu, od kterého se na ně uvedené povinnosti vztahují, aniž je dotčen článek 8. Členské státy informují kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze o tom, že nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV, nestanoví-li vnitrostátní opatření jinak.
5. Členské státy v případě potřeby a vždy alespoň každé čtyři roky přezkoumají a případně aktualizují seznam určených kritických subjektů podle odstavce 3. Pokud tyto aktualizace vedou k určení dalších kritických subjektů, použijí se na tyto další kritické subjekty odstavce 3 a 4. Kromě toho členské státy zajistí, aby subjekty, které již podle takové aktualizace nejsou určeny jakožto kritické subjekty, byly včas informovány o této skutečnosti, jakož i o tom, že ode dne obdržení tohoto oznámení se na ně již nevztahují povinnosti podle kapitoly III.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. d)
	d) na základě požadavku Evropské komise vyrozumí subjekt kritické infrastruktury o tom, že byl Evropskou komisí označen za kritický subjekt zvláštního evropského významu,
	Čl. 17 odst. 3
	3. Pokud Komise na základě konzultací podle odstavce 2 tohoto článku rozhodne, že dotčený kritický subjekt poskytuje základní služby v šesti nebo více členských státech nebo do těchto států, Komise vyrozumí kritický subjekt prostřednictvím příslušného orgánu, že je považován za kritický subjekt zvláštního evropského významu a rovněž ho vyrozumí o povinnostech podle této kapitoly a o datu, od kterého se na něj tyto povinnosti vztahují. Jakmile Komise příslušný orgán informuje o svém rozhodnutí, podle kterého se určitý subjekt považuje za kritický subjekt zvláštního evropského významu, příslušný orgán postoupí bez zbytečného odkladu toto oznámení dotčenému kritickému subjektu.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. f)
	f) poskytuje subjektu kritické infrastruktury části posouzení rizik České republiky podle krizového zákona pro účely zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,
	Čl. 5 odst. 3
	3. Členské státy zpřístupní příslušné prvky posouzení rizik členského státu, v případě potřeby prostřednictvím svých jednotných kontaktních míst, kritickým subjektům, které členské státy určily v souladu s článkem 6. Členské státy zajistí, že informace poskytnuté kritickým subjektům těmto subjektům slouží k provádění posouzení rizik podle článku 12 a při přijímání opatření k zajištění jejich odolnosti podle článku 13.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. g)
	g) nařizuje a koordinuje cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury v působnosti více ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, za tímto účelem zpracovává plán cvičení,
	Čl. 10 odst. 1
	1. Členské státy podpoří kritické subjekty při posilování jejich odolnosti. Tato podpora může zahrnovat vypracování poradenských manuálů a metodik, podporu organizace cvičení sloužících k prověření jejich odolnosti a poskytování poradenství a školení pracovníkům kritických subjektů. Aniž by tím byla dotčena použitelná pravidla státní podpory, členské státy mohou poskytovat kritickým subjektům finanční zdroje, je-li to nezbytné a odůvodněné cíli veřejného zájmu.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. h)
	h) plní funkci jednotného kontaktního místa České republiky,
	Čl. 9 odst. 2
	2. Každý členský stát určí či zřídí jedno jednotné kontaktní místo, pro výkon styčné funkce k zajištění přeshraniční spolupráce s jednotnými kontaktními místy jiných členských států a skupinou pro odolnost kritických subjektů podle článku 19 (dále jen „jednotné kontaktní místo“). V případě potřeby členský stát určí své jednotné kontaktní místo v rámci příslušného orgánu. V případě potřeby může členský stát stanovit, že jeho jednotné kontaktní místo rovněž vykonává styčnou funkci s Komisí a zajišťuje spolupráci se třetími zeměmi.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. i)
	i) zabezpečuje mezinárodní výměnu informací,
	Čl. 9 odst. 2
	2. Každý členský stát určí či zřídí jedno jednotné kontaktní místo, pro výkon styčné funkce k zajištění přeshraniční spolupráce s jednotnými kontaktními místy jiných členských států a skupinou pro odolnost kritických subjektů podle článku 19 (dále jen „jednotné kontaktní místo“). V případě potřeby členský stát určí své jednotné kontaktní místo v rámci příslušného orgánu. V případě potřeby může členský stát stanovit, že jeho jednotné kontaktní místo rovněž vykonává styčnou funkci s Komisí a zajišťuje spolupráci se třetími zeměmi.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. j) bod 1.
	j) předkládá Evropské komisi
1. bez zbytečného odkladu po poslední významné aktualizaci nebo nejpozději každé 4 roky informace o seznamu základních služeb, včetně jejich kritérií, a počtu subjektů kritické infrastruktury podle odvětví, pododvětví a každé základní služby,
	Čl. 7 odst. 2
	2. Každý členský stát po určení kritických subjektů podle čl. 6 odst. 1 předloží Komisi bez zbytečného odkladu tyto informace:
a) seznam základních služeb v tomto členském státě, existují-li v porovnání se seznamem základních služeb podle čl. 5 odst. 1 další základní služby;
b) počet kritických subjektů určených pro každé odvětví a pododvětví stanovené v příloze a pro každou základní službu;
c) jakékoli mezní hodnoty použité k upřesnění jednoho nebo více kritérií v odstavci 1.
Mezní hodnoty podle prvního pododstavce písm. c) mohou být předloženy jako takové nebo v agregované podobě.
Členské státy následně předloží informace podle prvního pododstavce podle potřeby, alespoň však každé čtyři roky

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. j) bod 2.
	2. každé 2 roky souhrnnou zprávu o incidentech,
	Čl. 9 odst. 3
	3. Do 17. července 2028 a poté každé dva roky předloží jednotná kontaktní místa souhrnnou zprávu Komisi a skupině pro odolnost kritických subjektů o přijatých oznámeních podle článku 19, včetně jejich počtu, povahy oznámených incidentů a opatření přijatých v souladu s čl. 15 odst. 3.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. j) bod 3.
	3. strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, informace o druzích zjištěných rizik a výsledcích posouzení rizik České republiky do 3 měsíců ode dne jejich schválení nebo poslední významné aktualizace,
	Čl. 4 odst. 3


Čl. 5 odst. 4
	3. Členské státy oznámí své strategie a jejich významné aktualizace Komisi do tří měsíců od jejich přijetí.
4. Do tří měsíců od provedení posouzení rizik členského státu členský stát poskytne Komisi relevantní informace o druzích zjištěných rizik a výsledcích posouzení rizik tohoto členského státu pro jednotlivá odvětví a pododvětví stanovená v příloze.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. j) bod 4.
	4. informace o subjektu kritické infrastruktury, který poskytuje stejnou nebo podobnou základní službu nejméně v 6 členských státech Evropské unie za účelem jeho označení za subjekt zvláštního evropského významu,

	Čl. 17 odst. 2
	2. Členské státy zajistí, aby kritický subjekt po vyrozumění podle čl. 6 odst. 3 informoval příslušný orgán, pokud poskytuje základní služby v šesti nebo více členských státech nebo do těchto států. V takovém případě členský stát zajistí, aby tento kritický subjekt informoval příslušný orgán o základních službách, jež poskytuje těmto členským státům nebo v nich, a aby tyto členské státy uvedl. Členské státy oznámí Komisi bez zbytečného odkladu identitu kritických subjektů a informace, jež poskytují podle tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. j) bod 5.
	5. na základě její žádosti části posouzení rizik subjektu evropské kritické infrastruktury, seznam opatření přijatých podle § 17, kontrolní zjištění podle § 24 a uložená nápravná opatření podle § 25 za účelem provedení poradní mise,

	Čl. 18 odst. 3 a odst. 4
	3. Na základě odůvodněné žádosti Komise nebo jednoho či více z členských států, jimž nebo v nichž se základní služba poskytuje, poskytne členský stát, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jakožto kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, Komisi následující :
a) relevantní části posouzení rizik kritického subjektu;
b) seznam relevantních opatření přijatých v souladu s článkem 13;
c) opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání, včetně posouzení dodržování předpisů nebo vydaných příkazů, které příslušný orgán v souvislosti s tímto kritickým subjektem přijal podle článků 21 a 22.
4. Poradní mise podá o svých zjištěních zprávu Komisi, členskému státu, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jakožto kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, členským státům, jimž nebo v nichž se základní služba poskytuje, a dotčenému kritickému subjektu do tří měsíců od ukončení poradní mise.
Členské státy, do nichž nebo v nichž se základní služba poskytuje, zprávu podle prvního pododstavce analyzují a v případě potřeby Komisi informují, zda dotčený kritický subjekt zvláštního evropského významu plní své povinnosti podle kapitoly III, a případně jaká opatření by mohla být přijata k posílení odolnosti uvedeného kritického subjektu.
Komise na základě informací podle druhého pododstavce tohoto odstavce sdělí své stanovisko členskému státu, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jakožto kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, členským státům, do nichž nebo v nichž se základní služba poskytuje, a uvedenému kritickému subjektu ohledně toho, zda uvedený kritický subjekt plní své povinnosti podle kapitoly III, a případně o tom, jaká opatření by mohla být přijata k posílení odolnosti uvedeného kritického subjektu.
Členský stát, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jakožto kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, zajistí, aby jeho dotčený příslušný orgán i dotčený kritický subjekt zohlednily stanovisko podle třetího pododstavce tohoto odstavce a poskytly Komisi a členským státům, do nichž nebo v nichž je základní služba poskytována, informace o opatřeních, která na základě uvedeného stanoviska přijal.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. j) bod 6.
	6. návrh kandidátů na členy poradní mise,
	Čl. 18 odst. 5
	5. Každá poradní mise se skládá z odborníků z členského státu, v němž se kritický subjekt zvláštního evropského významu nachází, z odborníků z členských států, do nichž nebo v nichž se základní služba poskytuje, a zástupců Komise. Uvedené členské státy mohou navrhnout kandidáty na členy poradní mise. Komise po konzultaci s členským státem, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jako kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, vybírá a jmenuje členy každé poradní mise v souladu s jejich odbornou způsobilostí a zajišťuje pokud možno zeměpisně vyvážené zastoupení ze všech uvedených členských států. Kdykoli je to nezbytné, musí mít členové poradní mise platnou odpovídající bezpečnostní prověrku. Náklady spojené s účastí v poradní misi nese Komise

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. k)
	k) navrhuje Evropské komisi provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
	Čl. 18 odst. 1
	1. Na žádost členského státu, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jakožto kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, Komise zorganizuje poradní misi za účelem posouzení opatření, která tento kritický subjekt zavedl za účelem splnění svých povinností podle kapitoly III.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. l)
	l) schvaluje žádost Evropské komise o provedení poradní mise u subjektu evropské kritické infrastruktury,
	Čl. 18 odst. 2
	2. Komise z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více z členských států, jimž nebo v nichž jsou poskytovány základní služby, zorganizuje poradní misi podle odstavce 1 tohoto článku, souhlasí-li s tím členský stát, který kritický subjekt zvláštního evropského významu určil podle čl. 6 odst. 1 jakožto kritický subjekt.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 1 písm. o)
	o) spolupracuje s příslušnými orgány členských států Evropské unie.
	Čl. 11 odst. 1
	1. Kdykoli je to vhodné, členské státy vedou vzájemné konzultace týkající se kritických subjektů s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice. Tyto konzultace probíhají zejména o kritických subjektech, které:
a) využívají kritickou infrastrukturu fyzicky spojenou mezi dvěma nebo více členskými státy;
b) jsou součástí podnikových struktur, jež jsou propojeny s kritickými subjekty v jiných členských státech nebo jsou na ně navázány;
c) byly určeny jakožto kritické subjekty v jednom členském státě a poskytují základní služby do jiných členských států nebo v jiných členských státech.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 2 
	(2) Úkoly Ministerstva vnitra podle odstavce 1 plní generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, s výjimkou úkolů podle odstavce 1 písm. m).
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 6 odst. 3
	(3) Úkol Ministerstva vnitra předkládat Evropské komisi informace podle odstavce 1 písm. j) se nevztahuje na odvětví bezpečnost.
	Čl. 1 odst. 8
	8. Povinnosti stanovené touto směrnicí nezahrnují poskytování informací, jejichž zpřístupnění by bylo v rozporu se zásadními zájmy členských států v oblasti národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany.

	ČÁST PRVNÍ
§ 7
	Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o kybernetickém bezpečnostním incidentu s významným dopadem na kybernetický prostor státu, které obdrží na základě hlášení podle zákona o kybernetické bezpečnosti a ke kterému došlo u subjektu kritické infrastruktury v odvětví digitální infrastruktura.
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 8 
	(1) Česká národní banka vytváří podmínky pro zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury v odvětvích bankovnictví a infrastruktura finančních trhů a za tímto účelem bez zbytečného odkladu poskytuje Ministerstvu vnitra informace o incidentech, které obdrží na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie ) od subjektu kritické infrastruktury v odvětví bankovnictví nebo infrastruktura finančních trhů.
	(2) Pro Českou národní banku se § 5 písm. a) body 1 a 2 a § 5 písm. b), c) a f) použijí obdobně.
	Čl. 9 odst. 1
	1. Každý členský stát určí nebo zřídí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za správné uplatňování této směrnice na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby vymáhání pravidel stanovených v této směrnici.
Pokud jde o kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3 a 4 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle článku 46 nařízení (EU) 2022/2554 Pokud jde o kritické subjekty v odvětví stanoveném v bodě 8 tabulky v příloze této směrnice, jsou příslušnými orgány v zásadě příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555. Členské státy mohou určit jiný příslušný orgán pro odvětví stanovená v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice v souladu se stávajícími vnitrostátními rámci.
Pokud členské státy určí či zřídí více než jeden příslušný orgán, musí jasně stanovit úkoly každého z dotčených orgánů a zajistit, aby účinně spolupracovaly při plnění svých úkolů podle této směrnice, a to i pokud jde o určení a činnosti jednotného kontaktního místa podle odstavce 2.

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 1
	1) Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „strategie“) stanoví strategické cíle a opatření s cílem posilovat a zajišťovat odolnost subjektů kritické infrastruktury, a to v rozsahu odvětví a pododvětví podle přílohy tohoto zákona.
	Čl. 4 odst. 1
	1. Po konzultaci, která je v prakticky možném rozsahu otevřená příslušným zúčastněným stranám, přijme každý členský stát do 17. ledna 2026 strategii pro posílení odolnosti kritických subjektů (dále jen „ strategie“). Strategie stanoví na základě relevantních stávajících vnitrostátních a odvětvových strategií, plánů nebo obdobných dokumentů strategické cíle a opatření politik s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů a zachovat ji a pokrýt alespoň odvětví stanovená v příloze.

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. a)
	(2) Strategie pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury obsahuje
a) strategické cíle a priority za účelem posílení celkové odolnosti subjektů kritické infrastruktury se zohledněním přeshraniční a meziodvětvové závislosti,
	Čl. 4 odst. 2 písm. a)
	2. Každá strategie musí obsahovat alespoň tyto prvky:
a) strategické cíle a priority za účelem posílení celkové odolnosti kritických subjektů s přihlédnutím k přeshraniční a meziodvětvové jednostranné i vzájemné závislosti;

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. b)
	b) rámec pro naplnění strategických cílů a priorit, včetně popisu působnosti a odpovědnosti věcně příslušných orgánů státní správy a subjektů kritické infrastruktury
	Čl. 4 odst. 2 písm. b)
	b) správní rámec pro naplnění strategických cílů a priorit, včetně popisu úlohy a odpovědností různých orgánů, kritických subjektů a dalších stran zapojených do provádění této strategie;

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. c)
	c) popis opatření nezbytných k posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury, včetně popisu výsledků posouzení rizik České republiky podle krizového zákona,
	Čl. 4 odst. 2 písm. c)
	c) popis opatření nezbytných k posílení celkové odolnosti kritických subjektů, včetně popisu posouzení rizik podle článku 5;

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. d)
	d) popis procesu zařazení poskytovatelů základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 4 odst. 2 písm. d)
	d) popis postupu, jak jsou určovány kritické subjekty;

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. e)
	e) způsob podpory subjektů kritické infrastruktury ze strany příslušných orgánů státní správy, včetně opatření na posílení spolupráce mezi orgány státní správy a subjekty kritické infrastruktury
	Čl. 4 odst. 2 písm. e)
	e) popis procesu podpory kritických subjektů v souladu s touto kapitolou, včetně opatření na posílení spolupráce mezi veřejným sektorem na jedné straně a soukromým sektorem a veřejnými a soukromými subjekty na straně druhé;

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. f)
	f) přehled rozhodovacích orgánů v systému zajišťování a posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 4 odst. 2 písm. f)
	f) seznam hlavních orgánů a příslušných zúčastněných stran jiných než kritických subjektů zapojených do provádění strategie;

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. g)
	g) způsob zajištění koordinace věcně příslušených orgánů státní správy podle tohoto zákona s věcně příslušnými orgány státní správy podle zákona o kybernetické bezpečnosti pro účely sdílení informací o rizicích, hrozbách a incidentech a výkonu kontroly,
	Čl. 4 odst. 2 písm. g)
	g) rámec politik pro koordinaci mezi příslušnými orgány podle této směrnice (dále jen „příslušné orgány“) a příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 pro účely sdílení informací o kybernetických bezpečnostních rizicích, kybernetických hrozbách a kybernetických incidentech, stejně jako o jiných než kybernetických rizicích, hrozbách a incidentech a výkonu úkolů v oblasti dohledu;

	ČÁST PRVNÍ
§ 3 odst. 2 písm. h)
	h) popis stávajících nástrojů využitelných subjekty kritické infrastruktury pro zavádění opatření k zajištění své odolnosti.
	Čl. 4 odst. 2 písm. h)
	h) popis již zavedených opatření, jejichž cílem je usnadnit malým a středním podnikům plnění povinností podle kapitoly III této směrnice ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (31), které dotčený členský stát určil jako kritické subjekty.

	ČÁST PRVNÍ
§ 9 odst. 1 písm. a)
	1) Poskytovatel základní služby je povinen ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance a Ministerstvu vnitra za účelem rozhodnutí o jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury poskytnout informace o
a) poskytované základní službě a naplnění alespoň 1 kritéria významnosti, 

	Čl. 6 odst. 2
	2. Členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb;
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a
c) incident by významně narušil, jak je určeno v souladu s čl. 7 odst. 1, poskytování jedné nebo více základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, nebo poskytování jiných základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, jež na takové základní službě či takových základních službách závisí.

	ČÁST PRVNÍ
§ 9 odst. 1 písm. b)
	b) jeho kritické infrastruktuře na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a 

	Čl. 6 odst. 2
	2. Členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb;
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a
c) incident by významně narušil, jak je určeno v souladu s čl. 7 odst. 1, poskytování jedné nebo více základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, nebo poskytování jiných základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, jež na takové základní službě či takových základních službách závisí.

	ČÁST PRVNÍ
§ 9 odst. 1 písm. c)
	c) základní službě poskytované na území jiného členského státu Evropské unie.

	Čl. 6 odst. 2
	2. Členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb;
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a
c) incident by významně narušil, jak je určeno v souladu s čl. 7 odst. 1, poskytování jedné nebo více základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, nebo poskytování jiných základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, jež na takové základní službě či takových základních službách závisí.

	ČÁST PRVNÍ
§ 10 písm. a)
	(1) Kritérium významnosti v souladu s posouzením rizik České republiky určuje význam narušení poskytování základní služby na základě
a) počtu uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované poskytovatelem základní služby,
	Čl. 7 odst. 1 písm. a)
	1. Při určování významnosti narušení podle čl. 6 odst. 2 písm. c) členské státy zváží tyto okolnosti:
a) počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované dotčeným subjektem;

	ČÁST PRVNÍ
§ 10 písm. b)
	b) rozsahu, v němž poskytování základní služby v jiném odvětví nebo pododvětví závisí na základní službě,
	Čl. 7 odst. 1 písm. b)
	b) rozsah, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze závisí na dotčené základní službě;

	ČÁST PRVNÍ
§ 10 písm. c)
	c) možného dopadu incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na hospodářské a společenské činnosti, životní prostředí, bezpečnost nebo na veřejné zdraví,
	Čl. 7 odst. 1 písm. c)
	c) možný dopad incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva;

	ČÁST PRVNÍ
§ 10 písm. d)
	d) tržního podílu poskytovatele základní služby na trhu se základní službou nebo službami v České republice,
	Čl. 7 odst. 1 písm. d)
	d) tržní podíl tohoto subjektu na trhu s dotčenou základní službou či službami;

	ČÁST PRVNÍ
§ 10 písm. e)
	e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, nebo
	Čl. 7 odst. 1 písm. e)
	e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, jako jsou ostrovní či vzdálené regiony nebo horské oblasti;

	ČÁST PRVNÍ
§ 10 písm. f)
	f) důležitosti poskytovatele základní služby, pokud jde o udržování dostatečné úrovně základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby.
	Čl. 7 odst. 1 písm. f)
	f) důležitost subjektu, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby.

	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 1
	(1) Ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka bez zbytečného odkladu posoudí informace o poskytovateli základní služby podle § 9 odst. 1 a podá Ministerstvu vnitra podnět k rozhodnutí o zařazení tohoto poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury.
	Čl. 6 odst. 2
	2. Členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb;
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a
c) incident by významně narušil, jak je určeno v souladu s čl. 7 odst. 1, poskytování jedné nebo více základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, nebo poskytování jiných základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, jež na takové základní službě či takových základních službách závisí.


	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 2 a 3
	(2) Ministerstvo vnitra na základě podnětu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu rozhodne o zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury.

(3) Rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury může být prvním úkonem v řízení. Rozklad podaný proti rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury nemá odkladný účinek.
	Čl. 6 odst. 2
	2. Členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb;
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a
c) incident by významně narušil, jak je určeno v souladu s čl. 7 odst. 1, poskytování jedné nebo více základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, nebo poskytování jiných základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, jež na takové základní službě či takových základních službách závisí.


	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 4 písm. a)
	(4) Seznam subjektů kritické infrastruktury je neveřejný a obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje subjektu kritické infrastruktury,
	Čl. 6 odst. 3
	3. Každý členský stát vytvoří seznam určených kritických subjektů podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto kritické subjekty byly informovány o tom, že byly určeny jakožto kritické subjekty do jednoho měsíce od tohoto určení. Členské státy informují uvedené kritické subjekty o jejich povinnostech podle kapitol III a IV a o datu, od kterého se na ně uvedené povinnosti vztahují, aniž je dotčen článek 8. Členské státy informují kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze o tom, že nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV, nestanoví-li vnitrostátní opatření jinak.
Kapitola III se na dotčené kritické subjekty použije 10 měsíců od data oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 4 písm. b)
	b) základní službu, kterou subjekt kritické infrastruktury poskytuje, 
	Čl. 6 odst. 3
	3. Každý členský stát vytvoří seznam určených kritických subjektů podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto kritické subjekty byly informovány o tom, že byly určeny jakožto kritické subjekty do jednoho měsíce od tohoto určení. Členské státy informují uvedené kritické subjekty o jejich povinnostech podle kapitol III a IV a o datu, od kterého se na ně uvedené povinnosti vztahují, aniž je dotčen článek 8. Členské státy informují kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze o tom, že nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV, nestanoví-li vnitrostátní opatření jinak.
Kapitola III se na dotčené kritické subjekty použije 10 měsíců od data oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 4 písm. c)
	c) odvětví a pododvětví, ve kterém subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu, a 
	Čl. 6 odst. 3
	3. Každý členský stát vytvoří seznam určených kritických subjektů podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto kritické subjekty byly informovány o tom, že byly určeny jakožto kritické subjekty do jednoho měsíce od tohoto určení. Členské státy informují uvedené kritické subjekty o jejich povinnostech podle kapitol III a IV a o datu, od kterého se na ně uvedené povinnosti vztahují, aniž je dotčen článek 8. Členské státy informují kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze o tom, že nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV, nestanoví-li vnitrostátní opatření jinak.
Kapitola III se na dotčené kritické subjekty použije 10 měsíců od data oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 4 písm. d)
	d) členské státy Evropské unie, ve kterých subjekt kritické infrastruktury poskytuje základní službu.
	Čl. 6 odst. 3
	3. Každý členský stát vytvoří seznam určených kritických subjektů podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto kritické subjekty byly informovány o tom, že byly určeny jakožto kritické subjekty do jednoho měsíce od tohoto určení. Členské státy informují uvedené kritické subjekty o jejich povinnostech podle kapitol III a IV a o datu, od kterého se na ně uvedené povinnosti vztahují, aniž je dotčen článek 8. Členské státy informují kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze o tom, že nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV, nestanoví-li vnitrostátní opatření jinak.
Kapitola III se na dotčené kritické subjekty použije 10 měsíců od data oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 5
	(5) Ministerstvo vnitra informuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku o zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury subjektu kritické infrastruktury.
	Čl. 6 odst. 4
	4. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány podle této směrnice informovaly příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 o identitě kritických subjektů, které určily podle tohoto článku, a to do jednoho měsíce od tohoto určení. Toto oznámení v odůvodněných případech upřesní, že dotčené kritické subjekty jsou subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze této směrnice a nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV této směrnice.

	ČÁST PRVNÍ
§ 11 odst. 6
	(6) Subjekt kritické infrastruktury je povinen plnit povinnosti stanovené tímto zákonem ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, není-li stanoveno dále jinak, až do dne doručení rozhodnutí o jeho vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury podle § 13.
	Čl. 6 odst. 3
	3. Každý členský stát vytvoří seznam určených kritických subjektů podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto kritické subjekty byly informovány o tom, že byly určeny jakožto kritické subjekty do jednoho měsíce od tohoto určení. Členské státy informují uvedené kritické subjekty o jejich povinnostech podle kapitol III a IV a o datu, od kterého se na ně uvedené povinnosti vztahují, aniž je dotčen článek 8. Členské státy informují kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze o tom, že nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV, nestanoví-li vnitrostátní opatření jinak.
Kapitola III se na dotčené kritické subjekty použije 10 měsíců od data oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ
§ 13 odst. 1
	(1) V případě, že subjekt kritické infrastruktury nadále neposkytuje některou ze základních služeb zapsaných na seznamu subjektů kritické infrastruktury, Ministerstvo vnitra tuto základní službu vymaže ze seznamu subjektů kritické infrastruktury a o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt kritické infrastruktury, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku.
	Čl. 6 odst. 5
	5. Členské státy v případě potřeby a vždy alespoň každé čtyři roky přezkoumají a případně aktualizují seznam určených kritických subjektů podle odstavce 3. Pokud tyto aktualizace vedou k určení dalších kritických subjektů, použijí se na tyto další kritické subjekty odstavce 3 a 4. Kromě toho členské státy zajistí, aby subjekty, které již podle takové aktualizace nejsou určeny jakožto kritické subjekty, byly včas informovány o této skutečnosti, jakož i o tom, že ode dne obdržení tohoto oznámení se na ně již nevztahují povinnosti podle kapitoly III.

	ČÁST PRVNÍ
§ 13 odst. 2 a 3
	(2) V případě, že subjekt kritické infrastruktury nadále neposkytuje žádnou základní službu, Ministerstvo vnitra rozhodne o jeho vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury.
(3) Rozhodnutí o vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury může být prvním úkonem v řízení. Rozklad podaný proti rozhodnutí o vyřazení ze seznamu subjektů kritické infrastruktury nemá odkladný účinek.
	Čl. 6 odst. 5
	5. Členské státy v případě potřeby a vždy alespoň každé čtyři roky přezkoumají a případně aktualizují seznam určených kritických subjektů podle odstavce 3. Pokud tyto aktualizace vedou k určení dalších kritických subjektů, použijí se na tyto další kritické subjekty odstavce 3 a 4. Kromě toho členské státy zajistí, aby subjekty, které již podle takové aktualizace nejsou určeny jakožto kritické subjekty, byly včas informovány o této skutečnosti, jakož i o tom, že ode dne obdržení tohoto oznámení se na ně již nevztahují povinnosti podle kapitoly III.

	ČÁST PRVNÍ
§ 13 odst. 4
	(4) Ministerstvo vnitra informuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Českou národní banku o vyřazení subjektu kritické infrastruktury ze seznamu subjektů kritické infrastruktury bez zbytečného odkladu ode dne doručení rozhodnutí o vyřazení subjektu kritické infrastruktury ze seznamu subjektů kritické infrastruktury subjektu kritické infrastruktury.
	Čl. 6 odst. 5
	5. Členské státy v případě potřeby a vždy alespoň každé čtyři roky přezkoumají a případně aktualizují seznam určených kritických subjektů podle odstavce 3. Pokud tyto aktualizace vedou k určení dalších kritických subjektů, použijí se na tyto další kritické subjekty odstavce 3 a 4. Kromě toho členské státy zajistí, aby subjekty, které již podle takové aktualizace nejsou určeny jakožto kritické subjekty, byly včas informovány o této skutečnosti, jakož i o tom, že ode dne obdržení tohoto oznámení se na ně již nevztahují povinnosti podle kapitoly III.

	ČÁST PRVNÍ
§ 14 odst. 1 písm. a)
	(1) Subjekt kritické infrastruktury je při poskytování základní služby a při zajišťování své odolnosti povinen 
a) poskytovat bez zbytečného odkladu Ministerstvu vnitra a ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance informace o poskytované základní službě, kritické infrastruktuře na území nebo mimo území České republiky, kritických pracovnících a kritických dodavatelích,
	Čl. 6 odst. 2 písm. a) a b)
	2. Členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb;
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. b)
	b) bez zbytečného odkladu informovat Ministerstvo vnitra, ve kterých členských státech Evropské unie poskytuje základní službu,
	Čl. 17 odst. 2
	2. Členské státy zajistí, aby kritický subjekt po vyrozumění podle čl. 6 odst. 3 informoval příslušný orgán, pokud poskytuje základní služby v šesti nebo více členských státech nebo do těchto států. V takovém případě členský stát zajistí, aby tento kritický subjekt informoval příslušný orgán o základních službách, jež poskytuje těmto členským státům nebo v nich, a aby tyto členské státy uvedl. Členské státy oznámí Komisi bez zbytečného odkladu identitu kritických subjektů a informace, jež poskytují podle tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ
§ 14 odst. 1 písm. d)
	d) do 9 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a následně provádět jeho aktualizaci nejméně jednou za 4 roky,
	Čl. 12 odst. 1
	1. Bez ohledu na lhůtu stanovenou v čl. 6 odst. 3 druhém pododstavci členské státy zajistí, aby kritické subjekty provedly posouzení rizika do devíti měsíců od obdržení oznámení podle čl. 6 odst. 3 a následně v případě potřeby, alespoň však každé čtyři roky, na základě posouzení rizik členského státu a dalších příslušných zdrojů informací s cílem posoudit veškerá příslušná rizika, která mohou narušit poskytování jejich základních služeb (dále jen „posouzení rizik kritického subjektu“).

	ČÁST PRVNÍ
§ 14 odst. 1 písm. e)
	e) bez zbytečného odkladu poskytne na žádost ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu podklady pro zpracování posouzení rizik České republiky,
	Čl. 5 odst. 1
	1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 23 do 17. listopadu 2023akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích uvedených v příloze. Příslušné orgány použijí uvedený seznam základních služeb pro účely provedení posouzení rizik (dále jen „posouzení rizik členského státu“) do 17. ledna 2026 a následně v případě potřeby a alespoň každé čtyři roky. Příslušné orgány použijí posouzení rizik členského státu pro účely určení kritických subjektů v souladu s článkem 6 a poskytování pomoci těmto kritickým subjektům při přijímání opatření podle článku 13.
Posouzení rizik členského státu zohlední všechna relevantní přírodní a člověkem způsobená rizika, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví a hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541(32).

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. f)
	f) do 10 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury zpracovat plán odolnosti, ve kterém jsou stanovena technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, a následně provádět jeho aktualizaci nejméně jednou za 4 roky,
	Čl. 13 odst. 2
	2. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty zavedly a používaly plán odolnosti nebo rovnocenný dokument či dokumenty, které popisují opatření přijatá podle odstavce 1. Pokud kritické subjekty vypracovaly dokumenty nebo přijaly opatření podle povinností stanovených v jiných právních aktech, které jsou relevantní pro opatření uvedená v odstavci 1, mohou tato opatření a dokumenty použít ke splnění požadavků stanovených v tomto článku. Při výkonu svých dohledových funkcí může příslušný orgán rozhodnout, že stávající opatření přijatá kritickým subjektem k posílení své odolnosti, jsou částečně nebo zcela v souladu s povinnostmi podle tohoto článku, pokud vhodným a přiměřeným způsobem odpovídají technickým, bezpečnostním a organizačním opatřením uvedeným v odstavci 1.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. g)
	g) určit manažera kritické infrastruktury do 10 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury, a bez zbytečného odkladu poté, co dosavadní manažer kritické infrastruktury skončí výkon této funkce,
	Čl. 13 odst. 3

Čl. 6 odst. 3
	3. Členské státy zajistí, aby každý kritický subjekt určil pro účely kontaktu s příslušnými orgány styčnou osobu nebo její ekvivalent.
3. Každý členský stát vytvoří seznam určených kritických subjektů podle odstavce 2 a zajistí, aby tyto kritické subjekty byly informovány o tom, že byly určeny jakožto kritické subjekty do jednoho měsíce od tohoto určení. Členské státy informují uvedené kritické subjekty o jejich povinnostech podle kapitol III a IV a o datu, od kterého se na ně uvedené povinnosti vztahují, aniž je dotčen článek 8. Členské státy informují kritické subjekty v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze o tom, že nemají žádné povinnosti podle kapitol III a IV, nestanoví-li vnitrostátní opatření jinak.
Kapitola III se na dotčené kritické subjekty použije 10 měsíců od data oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. j)
	j) označit kritické dodavatele a sdělit Ministerstvu vnitra a ministerstvu, jinému ústřednímu správnímu úřadu nebo České národní bance
1. v případě právnické nebo podnikající fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu název, sídlo a identifikační číslo osoby,
2. v případě fyzické osoby identifikační údaje v rozsahu jméno a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu,
3. důvody, pro které byl označen jako kritický dodavatel,
	Čl. 13 odst. 1 písm. d) a e)
	d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. k)
	k) přijímat opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle § 16,
	Čl. 13 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. l)
	l) bez zbytečného odkladu hlásit Ministerstvu vnitra incidenty podle § 19 a 20,
	Čl. 15 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty vyrozuměly bez zbytečného odkladu příslušný orgán o incidentech, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Členské státy zajistí, s výjimkou případů, které by bránily v řešení incidentu, aby kritické subjekty podaly prvotní oznámení nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se kritický subjekt o incidentu dozvěděl, a v relevantních případech nejpozději do jednoho měsíce poté podrobnou zprávu. K určení závažnosti narušení je třeba vzít v úvahu zejména tyto parametry:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením;
b) dobu trvání narušení;
c) území zasažené narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované.
Pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na kontinuitu poskytování základních služeb v šesti nebo více členských státech nebo do těchto států, oznámí příslušné orgány členských států zasažených incidentem tento incident Komisi.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. n)
	n) účastnit se cvičení k ověření odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
	Čl. 10 odst. 1
	1. Členské státy podpoří kritické subjekty při posilování jejich odolnosti. Tato podpora může zahrnovat vypracování poradenských manuálů a metodik, podporu organizace cvičení sloužících k prověření jejich odolnosti a poskytování poradenství a školení pracovníkům kritických subjektů. Aniž by tím byla dotčena použitelná pravidla státní podpory, členské státy mohou poskytovat kritickým subjektům finanční zdroje, je-li to nezbytné a odůvodněné cíli veřejného zájmu.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 15 odst. 1 písm. o)
	o) využívat portál kritické infrastruktury pro plnění povinností podle tohoto zákona,
	Čl. 10 odst. 2 a 3
	2. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán spolupracoval a vyměňoval si informace a osvědčené postupy s kritickými subjekty v odvětvích uvedených v příloze.
3. Členské státy usnadňují dobrovolné sdílení informací mezi kritickými subjekty v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje tato směrnice, v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy týkajícími se zejména utajovaných a citlivých informací, hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 1 písm. p)
	p) umožnit ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu provedení kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem a přijímat nápravná opatření podle § 24,
	Čl. 21 odst. 1
	1. Za účelem posouzení, zda subjekty, které členské státy určily jakožto kritické subjekty podle čl. 6 odst. 1, dodržují povinnosti stanovené v této směrnici, členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky k:
a) provádění kontrol na místě u kritické infrastruktury a v prostorách, které kritický subjekt používá k poskytování svých základních služeb, a dohledu nad opatřeními, jež kritické subjekty přijaly v souladu s článkem 13;
b) provádění nebo nařízení auditů ve vztahu ke kritickým subjektům.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 2 písm. a)
	(2) Za účelem zajištění své odolnosti a poskytování základní služby subjekt kritické infrastruktury
a) ověřuje spolehlivost podle § 18 v souladu s posouzením rizik České republiky,

	Čl. 14 odst. 1
	1. Členské státy upřesní podmínky, za nichž může kritický subjekt v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k posouzení rizik členského státu podávat žádosti o ověření spolehlivosti osob :
a) které plní citlivé úkoly v rámci kritického subjektu nebo v jeho prospěch, zejména ve vztahu k odolnosti kritického subjektu;
b) které jsou pověřeny přímým nebo vzdáleným přístupem do jeho prostor, k jeho informacím nebo do jeho kontrolních systémů, a to i v souvislosti s bezpečností kritického subjektu;
c) u kterých se zvažuje, že budou přijaty na pozice, na něž se vztahují kritéria uvedená v písmenech a) a b).

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 4 písm. a) bod 1.
	(4) Subjekt evropské kritické infrastruktury je dále povinen ode dne doručení vyrozumění o označení kritickým subjektem zvláštního evropského významu
a) poskytnout Evropské komisi, pokud o to požádá, prostřednictvím Ministerstva vnitra
1. posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a

	Čl. 17 odst. 4


Čl. 18 odst. 3 písm. a)
	4.Tato kapitola se na dotčený kritický subjekt zvláštního evropského významu vztahuje ode dne obdržení vyrozumění podle odstavce 3 tohoto článku.
3. Na základě odůvodněné žádosti Komise nebo jednoho či více z členských států, jimž nebo v nichž se základní služba poskytuje, poskytne členský stát, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jakožto kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, Komisi následující :
a) relevantní části posouzení rizik kritického subjektu;

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 4 písm. a) bod 2.
	2. seznam opatření přijatých k zajišťování své odolnosti,
	Čl. 18 odst. 3 písm. b)
	b) seznam relevantních opatření přijatých v souladu s článkem 13;

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 4 písm. b)
	b) umožnit poradní misi Evropské komise přístup k nezbytným informacím souvisejícím s poskytováním jeho základní služby a ke kritické infrastruktuře a poskytnout jí nezbytnou součinnost a
	Čl. 18 odst. 7
	7. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty zvláštního evropského významu poskytly poradním misím přístup k informacím, systémům a zařízením souvisejícím s poskytováním jejich základních služeb nezbytných pro uskutečnění dotčené poradní mise.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 4 písm. c)
	c) přijmout nápravné opatření ke zjištěným nedostatkům a doporučením poradní mise a informovat o jeho přijetí Evropskou komisi prostřednictvím Ministerstva vnitra.
	Čl. 18 odst. 3 písm. c)
	c) opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání, včetně posouzení dodržování předpisů nebo vydaných příkazů, které příslušný orgán v souvislosti s tímto kritickým subjektem přijal podle článků 21 a 22.

	ČÁST PRVNÍ 
§ 14 odst. 6
	(6) Náležitosti a způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury stanoví prováděcí právní předpis.
	Čl. 12 odst. 2
	2. Posouzení rizik kritického subjektu zohlední veškerá příslušná přírodní rizika a rizika způsobená člověkem, která by mohla vést k incidentu, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů uvedených ve směrnici (EU) 2017/541. Posouzení rizik kritického subjektu zohlední i míru závislosti jiných odvětví stanovených v příloze na základní službě poskytované kritickým subjektem a míru závislosti kritického subjektu na základních službách poskytovaných subjekty v těchto jiných odvětvích, a to v příslušných případech včetně odvětví v sousedních členských státech a případně třetích zemích.

	ČÁST PRVNÍ
§ 16 odst. 1 písm. a)
	1) Subjekt kritické infrastruktury na základně posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury přijímá technická, bezpečnostní a organizační opatření, a to v rozsahu opatření
a) k řízení rizik,
	Čl. 13 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ
§ 16 odst. 1 písm. b)
	b) pro zajištění kontinuity činností,

	Čl. 13 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ
§ 16 odst. 1 písm. c)
	c) odezvy na incidenty,

	Čl. 13 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ
§ 16 odst. 1 písm. d)
	d) fyzické bezpečnosti,

	Čl. 13 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ
§ 16 odst. 1 písm. e)
	e) k řízení bezpečnosti pracovníků a
	Čl. 13 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ
§ 16 odst. 1 písm. f)
	f) k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.
	Čl. 13 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.
Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby kritické subjekty při vymezování kategorií osob, jež vykonávají zásadní funkce, zohlednily pracovníky externích poskytovatelů služeb.

	ČÁST PRVNÍ
§ 16 odst. 2
	(2) Obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
	Čl. 13 odst. 2
	2. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty zavedly a používaly plán odolnosti nebo rovnocenný dokument či dokumenty, které popisují opatření přijatá podle odstavce 1. Pokud kritické subjekty vypracovaly dokumenty nebo přijaly opatření podle povinností stanovených v jiných právních aktech, které jsou relevantní pro opatření uvedená v odstavci 1, mohou tato opatření a dokumenty použít ke splnění požadavků stanovených v tomto článku. Při výkonu svých dohledových funkcí může příslušný orgán rozhodnout, že stávající opatření přijatá kritickým subjektem k posílení své odolnosti, jsou částečně nebo zcela v souladu s povinnostmi podle tohoto článku, pokud vhodným a přiměřeným způsobem odpovídají technickým, bezpečnostním a organizačním opatřením uvedeným v odstavci 1.

	ČÁST PRVNÍ
§ 18 odst. 1
	(1) Za účelem zajištění bezpečného poskytování základní služby, řízení bezpečnosti pracovníků a řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce subjekt kritické infrastruktury ověřuje spolehlivost pracovníků, včetně osob ucházejících se o uzavření pracovněprávního vztahu, přijetí do služebního poměru nebo o uzavření obdobného vztahu.
	Čl. 14 odst. 1
	1. Členské státy upřesní podmínky, za nichž může kritický subjekt v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k posouzení rizik členského státu podávat žádosti o ověření spolehlivosti osob :
a) které plní citlivé úkoly v rámci kritického subjektu nebo v jeho prospěch, zejména ve vztahu k odolnosti kritického subjektu;
b) které jsou pověřeny přímým nebo vzdáleným přístupem do jeho prostor, k jeho informacím nebo do jeho kontrolních systémů, a to i v souvislosti s bezpečností kritického subjektu;
c) u kterých se zvažuje, že budou přijaty na pozice, na něž se vztahují kritéria uvedená v písmenech a) a b).

	ČÁST PRVNÍ
§ 18 odst. 2 písm. a)
	(2) Za účelem ověřování spolehlivosti podle odstavce 1 subjekt kritické infrastruktury 
a) vyžaduje od pracovníka podílejícího se na poskytování základní služby a osoby, která je pověřena přímým nebo vzdáleným přístupem do jeho prostor, k jeho informacím nebo do jeho kontrolních systémů, prokázání totožnosti a bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů a dále dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je pracovník nebo pověřená osoba státním příslušníkem, nejde-li o státního příslušníka České republiky, nebo ve kterém se pracovník nebo pověřená osoba v posledních 3 letech zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce, a
	Čl. 14 odst. 2 a 3
	2. Žádosti podle odstavce 1 tohoto článku se posuzují v přiměřené lhůtě a vyřizují se v souladu s vnitrostátním právem a postupy a s příslušným a použitelným právem Unie, včetně nařízení (EU) 2016/679 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680(37). Ověřování spolehlivosti musí být přiměřené a přísně omezeno na to, co je nezbytné. Provádí se výhradně za účelem vyhodnocení potenciálního bezpečnostního rizika pro dotčený kritický subjekt.
3. Ověřování spolehlivosti uvedené v odstavci 1 musí alespoň:
a) potvrdit totožnost osoby, u níž se ověřování spolehlivosti provádí ;
b) prověřit záznamy v rejstříku trestů u této osoby týkající se trestných činů, jež by byly významné z hlediska konkrétní pozice ;
Při ověřování spolehlivosti členské státy využívají Evropský informační systém rejstříků trestů v souladu s postupy stanovenými v rámcovém rozhodnutí 2009/315/SVV a v příslušných situacích případně v nařízení (EU) 2019/816 pro účely získávání informací z rejstříků trestů vedených jinými členskými státy. Ústřední orgány uvedené v čl. 3 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV a v čl. 3 bodě 5 nařízení (EU) 2019/816 poskytnou odpovědi na žádosti o tyto informace do 10 pracovních dnů ode dne, v němž byla taková žádost obdržena v souladu s čl. 8. odst. 1 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV.

	ČÁST PRVNÍ
§ 19 odst. 4
	(4) Ministerstvo vnitra předá bez zbytečného odkladu hlášení o incidentu ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad neprodleně po obdržení této informace poskytne subjektu kritické infrastruktury nezbytnou součinnost.
	Čl. 15 odst. 4
	4. Příslušný orgán co nejdříve po obdržení oznámení podle odstavce 1 poskytne kritickému subjektu relevantní navazující informace, včetně informací, které by mohly pomoci kritickému subjektu na tento incident účinně reagovat. Členské státy informují veřejnost, pokud se domnívají, že by to bylo ve veřejném zájmu.

	ČÁST PRVNÍ
§ 19 odst. 5 písm. a)
	(5) Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí
a) jednotná kontaktní místa ostatních dotčených členských států, pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na subjekt kritické infrastruktury a poskytování základní služby v těchto státech, a
	Čl. 15 odst. 3
	3. Na základě informací poskytnutých kritickým subjektem v oznámení podle odstavce 1 vyrozumí příslušný orgán prostřednictvím jednotného kontaktního místa jednotná kontaktní místa ostatních dotčených členských států, pokud incident má nebo mohl mít významný dopad na kritické subjekty a kontinuitu poskytování základních služeb v jednom nebo více jiných členských státech nebo do tohoto státu či států.

	ČÁST PRVNÍ
§ 19 odst. 5 písm. b)
	b) Evropskou komisi, pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na poskytování základní služby nejméně v 6 členských státech Evropské unie.
	Čl. 15 odst. 1
	Pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na kontinuitu poskytování základních služeb v šesti nebo více členských státech nebo do těchto států, oznámí příslušné orgány členských států zasažených incidentem tento incident Komisi.

	ČÁST PRVNÍ
§ 19 odst. 6
	(6) Je-li to ve veřejném zájmu, Ministerstvo vnitra v součinnosti s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a subjektem kritické infrastruktury informuje o incidentu veřejnost. Informace zveřejněné podle tohoto odstavce nesmí obsahovat žádné skutečnosti, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost subjektu kritické infrastruktury a činnosti související s řešením incidentu.
	Čl. 15 odst. 4
	4. Příslušný orgán co nejdříve po obdržení oznámení podle odstavce 1 poskytne kritickému subjektu relevantní navazující informace, včetně informací, které by mohly pomoci kritickému subjektu na tento incident účinně reagovat. Členské státy informují veřejnost, pokud se domnívají, že by to bylo ve veřejném zájmu.

	ČÁST PRVNÍ
§ 19 odst. 7
	(7) Ministerstvo vnitra v odůvodněných případech vyrozumí o incidentu hejtmana kraje, ve kterém k narušení poskytování základní služby došlo.
	Čl. 9 odst. 5
	5. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán, kdykoli je to vhodné, v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy vedl konzultace a spolupracoval s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně těch, které odpovídají za civilní ochranu, prosazování práva a ochranu osobních údajů, a s kritickými subjekty a příslušnými zúčastněnými stranami.

	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 1 písm. a)
	(1) Subjekt kritické infrastruktury ohlásí incident bez zbytečného odkladu po jeho zjištění. V hlášení incidentu uvede
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením poskytované základní služby,

	Čl. 15 odst. 1 písm. a)
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty vyrozuměly bez zbytečného odkladu příslušný orgán o incidentech, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Členské státy zajistí, s výjimkou případů, které by bránily v řešení incidentu, aby kritické subjekty podaly prvotní oznámení nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se kritický subjekt o incidentu dozvěděl, a v relevantních případech nejpozději do jednoho měsíce poté podrobnou zprávu. K určení závažnosti narušení je třeba vzít v úvahu zejména tyto parametry:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením;


	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 1 písm. b)
	b) dobu trvání narušení,

	Čl. 15 odst. 1 písm. b)
	b) dobu trvání narušení;


	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 1 písm. c)
	c) území zasažené narušením a
	Čl. 15 odst. 1 písm. c)
	c) území zasažené narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované.

	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 1 písm. d)
	d) povahu, příčinu a možné důsledky incidentu, včetně informací nezbytných ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu.
	Čl. 15 odst. 2
	2. Oznámení podle odst. 1 prvního pododstavce obsahují veškeré dostupné informace nezbytné k tomu, aby příslušný orgán mohl pochopit povahu, příčinu a možné důsledky incidentu, včetně jakýkoliv dostupných informací nezbytných ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu. Tato oznámení nezakládají u kritického subjektu zvýšení jeho odpovědnosti.

	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 2 písm. a)
	(2) Pokud není subjekt kritické infrastruktury schopen zaslat hlášení podle odstavce 1 z důvodu řešení incidentu, provede hlášení incidentu tak, že
a) nejpozději do 24 hodin od vzniku incidentu zašle prvotní hlášení, které obsahuje informace nezbytné k řešení incidentu v rozsahu přiměřeném odstavci 1, a

	Čl. 15 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty vyrozuměly bez zbytečného odkladu příslušný orgán o incidentech, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Členské státy zajistí, s výjimkou případů, které by bránily v řešení incidentu, aby kritické subjekty podaly prvotní oznámení nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se kritický subjekt o incidentu dozvěděl, a v relevantních případech nejpozději do jednoho měsíce poté podrobnou zprávu. K určení závažnosti narušení je třeba vzít v úvahu zejména tyto parametry:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením;
b) dobu trvání narušení;
c) území zasažené narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované.

	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 2 písm. b)
	b) nejpozději do 1 měsíce ode dne předložení prvotního hlášení zašle závěrečnou zprávu obsahující veškeré informace podle odstavce 1.
	Čl. 15 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty vyrozuměly bez zbytečného odkladu příslušný orgán o incidentech, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Členské státy zajistí, s výjimkou případů, které by bránily v řešení incidentu, aby kritické subjekty podaly prvotní oznámení nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se kritický subjekt o incidentu dozvěděl, a v relevantních případech nejpozději do jednoho měsíce poté podrobnou zprávu. K určení závažnosti narušení je třeba vzít v úvahu zejména tyto parametry:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením;
b) dobu trvání narušení;
c) území zasažené narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované.

	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 4
	(4) Hlášení incidentu nesmí narušit činnosti subjektu kritické infrastruktury vedoucí k odvrácení incidentu nebo jeho řešení.

	Čl. 15 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty vyrozuměly bez zbytečného odkladu příslušný orgán o incidentech, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Členské státy zajistí, s výjimkou případů, které by bránily v řešení incidentu, aby kritické subjekty podaly prvotní oznámení nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se kritický subjekt o incidentu dozvěděl, a v relevantních případech nejpozději do jednoho měsíce poté podrobnou zprávu. K určení závažnosti narušení je třeba vzít v úvahu zejména tyto parametry:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením;
b) dobu trvání narušení;
c) území zasažené narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované.

	ČÁST PRVNÍ
§ 20 odst. 5
	(5) Parametry incidentu, podrobnosti rozsahu hlášených informací podle odstavce 1 a způsob předávání informací o incidentu stanoví prováděcí právní předpis.
	Čl. 15 odst. 1
	1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty vyrozuměly bez zbytečného odkladu příslušný orgán o incidentech, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Členské státy zajistí, s výjimkou případů, které by bránily v řešení incidentu, aby kritické subjekty podaly prvotní oznámení nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se kritický subjekt o incidentu dozvěděl, a v relevantních případech nejpozději do jednoho měsíce poté podrobnou zprávu. K určení závažnosti narušení je třeba vzít v úvahu zejména tyto parametry:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením;
b) dobu trvání narušení;
c) území zasažené narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované.

	ČÁST PRVNÍ
§ 21 odst. 1
	(1) Portál kritické infrastruktury je součástí informačního systému krizového řízení podle krizového zákona a slouží k plnění povinností poskytovatelů základní služby a subjektů kritické infrastruktury a vedení nezbytných informací, dat, údajů a evidencí podle tohoto zákona.
	Čl. 9 odst. 4 až 6

Čl. 10 odst. 2 a 3
	4. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán i jednotné kontaktní místo měly pravomoci a odpovídající finanční, lidské a technické zdroje k účinnému a účelnému plnění úkolů, které jim byly přiděleny.
5. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán, kdykoli je to vhodné, v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy vedl konzultace a spolupracoval s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně těch, které odpovídají za civilní ochranu, prosazování práva a ochranu osobních údajů, a s kritickými subjekty a příslušnými zúčastněnými stranami.
6. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán podle této směrnice spolupracoval a vyměňoval si informace s příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 ohledně kybernetických bezpečnostních rizik, kybernetických hrozeb a kybernetických incidentů a jiných než kybernetických rizik, hrozeb a incidentů, jež mají vliv na kritické subjekty, včetně informací o relevantních opatřeních, jež byla přijata jeho příslušnými orgány a příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555

2. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán spolupracoval a vyměňoval si informace a osvědčené postupy s kritickými subjekty v odvětvích uvedených v příloze.
3. Členské státy usnadňují dobrovolné sdílení informací mezi kritickými subjekty v souvislosti se záležitostmi, na něž se vztahuje tato směrnice, v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy týkajícími se zejména utajovaných a citlivých informací, hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů.

	ČÁST PRVNÍ
§ 21 odst. 3
	(3) Informace obsažené v Portálu kritické infrastruktury užívají ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona. 

	Čl. 9 odst. 5 a 6
	5. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán, kdykoli je to vhodné, v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy vedl konzultace a spolupracoval s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně těch, které odpovídají za civilní ochranu, prosazování práva a ochranu osobních údajů, a s kritickými subjekty a příslušnými zúčastněnými stranami.
6. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán podle této směrnice spolupracoval a vyměňoval si informace s příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 ohledně kybernetických bezpečnostních rizik, kybernetických hrozeb a kybernetických incidentů a jiných než kybernetických rizik, hrozeb a incidentů, jež mají vliv na kritické subjekty, včetně informací o relevantních opatřeních, jež byla přijata jeho příslušnými orgány a příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555

	ČÁST PRVNÍ
§ 21 odst. 4 písm. a)
	(4) Informace obsažené v Portálu kritické infrastruktury dále užívají
a) zpravodajské služby za účelem výkonu jejich působnosti podle jiných právních předpisů7),

	Čl. 9 odst. 5 a 6
	5. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán, kdykoli je to vhodné, v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy vedl konzultace a spolupracoval s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně těch, které odpovídají za civilní ochranu, prosazování práva a ochranu osobních údajů, a s kritickými subjekty a příslušnými zúčastněnými stranami.
6. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán podle této směrnice spolupracoval a vyměňoval si informace s příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 ohledně kybernetických bezpečnostních rizik, kybernetických hrozeb a kybernetických incidentů a jiných než kybernetických rizik, hrozeb a incidentů, jež mají vliv na kritické subjekty, včetně informací o relevantních opatřeních, jež byla přijata jeho příslušnými orgány a příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555

	ČÁST PRVNÍ
§ 21 odst. 4 písm. b)
	b) Ministerstvo průmyslu a obchodu za účelem výkonu jeho působnosti podle zákona upravujícího oblast prověřování zahraničních investic a

	Čl. 9 odst. 5 a 6
	5. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán, kdykoli je to vhodné, v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy vedl konzultace a spolupracoval s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně těch, které odpovídají za civilní ochranu, prosazování práva a ochranu osobních údajů, a s kritickými subjekty a příslušnými zúčastněnými stranami.
6. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán podle této směrnice spolupracoval a vyměňoval si informace s příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 ohledně kybernetických bezpečnostních rizik, kybernetických hrozeb a kybernetických incidentů a jiných než kybernetických rizik, hrozeb a incidentů, jež mají vliv na kritické subjekty, včetně informací o relevantních opatřeních, jež byla přijata jeho příslušnými orgány a příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555

	ČÁST PRVNÍ
§ 21 odst. 4 písm. c)
	c) hejtman kraje a krajský úřad v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti podle krizového zákona.
	Čl. 9 odst. 5 a 6
	5. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán, kdykoli je to vhodné, v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy vedl konzultace a spolupracoval s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně těch, které odpovídají za civilní ochranu, prosazování práva a ochranu osobních údajů, a s kritickými subjekty a příslušnými zúčastněnými stranami.
6. Každý členský stát zajistí, aby jeho příslušný orgán podle této směrnice spolupracoval a vyměňoval si informace s příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 ohledně kybernetických bezpečnostních rizik, kybernetických hrozeb a kybernetických incidentů a jiných než kybernetických rizik, hrozeb a incidentů, jež mají vliv na kritické subjekty, včetně informací o relevantních opatřeních, jež byla přijata jeho příslušnými orgány a příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/2555

	ČÁST PRVNÍ
§ 22 odst. 1
	(1) Zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury se ověřuje cvičením.
	Čl. 13 odst. 1 písm. f)
	f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.

	ČÁST PRVNÍ
§ 22 odst. 2
	(2) Subjekt kritické infrastruktury provádí vlastní cvičení nebo cvičení podle plánu cvičení, bylo-li mu ohlášeno alespoň 3 měsíce před jeho konáním.
	Čl. 10 odst. 1
	1. Členské státy podpoří kritické subjekty při posilování jejich odolnosti. Tato podpora může zahrnovat vypracování poradenských manuálů a metodik, podporu organizace cvičení sloužících k prověření jejich odolnosti a poskytování poradenství a školení pracovníkům kritických subjektů. Aniž by tím byla dotčena použitelná pravidla státní podpory, členské státy mohou poskytovat kritickým subjektům finanční zdroje, je-li to nezbytné a odůvodněné cíli veřejného zájmu.

	ČÁST PRVNÍ
§ 23 odst. 1
	(1) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad vykonává v rámci své působnosti kontrolu v oblasti kritické infrastruktury. Při výkonu kontroly ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad zjišťuje, jak subjekty kritické infrastruktury plní povinnosti stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení a ukládá opatření k nápravě.
	Čl. 21 odst. 1 písm. a) a odst. 3 
	1. Za účelem posouzení, zda subjekty, které členské státy určily jakožto kritické subjekty podle čl. 6 odst. 1, dodržují povinnosti stanovené v této směrnici, členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky k:
a) provádění kontrol na místě u kritické infrastruktury a v prostorách, které kritický subjekt používá k poskytování svých základních služeb, a dohledu nad opatřeními, jež kritické subjekty přijaly v souladu s článkem 13;
3. Aniž je dotčena možnost ukládat sankce v souladu s článkem 22, mohou příslušné orgány na základě opatření v oblasti dohledu uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebo na základě posouzení informací uvedených v odstavci 2 tohoto článku uložit dotčeným kritickým subjektům, aby přijaly nezbytná a přiměřená opatření k nápravě jakéhokoli zjištěného porušení této směrnice v přiměřené lhůtě stanovené těmito orgány a aby těmto orgánům poskytly informace o přijatých opatřeních. Tato nařízení zohlední zejména závažnost porušení.

	ČÁST PRVNÍ
§ 23 odst. 2
	(2) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o kontrole subjektu kritické infrastruktury prostřednictvím Portálu kritické infrastruktury. 

	Čl. 21 odst. 2 a 5
	2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky požadovat, je-li to pro plnění jejich úkolů podle této směrnice nezbytné, aby subjekty podle směrnice (EU) 2022/2555, které členské státy určily jakožto kritické subjekty podle této směrnice, poskytly v přiměřené lhůtě stanovené těmito orgány:
a) informace nezbytné k posouzení, zda opatření přijatá těmito subjekty k zajištění jejich odolnosti splňují požadavky stanovené v článku 13;
b) důkazy o účinném provádění těchto opatření, včetně výsledků auditu, který byl proveden kvalifikovaným auditorem, jehož daný subjekt vybral, a který byl proveden na náklady uvedeného subjektu.
Pokud příslušné orgány žádají o poskytnutí těchto informací, uvedou účel svého požadavku a upřesní požadované informace.

5. V případě, že příslušný orgán podle této směrnice v souladu s tímto článkem posuzuje, zda kritický subjekt dodržuje předpisy, členské státy zajistí, aby o tom uvedený příslušný orgán informoval příslušné orgány dotčeného členského státu podle směrnice (EU) 2022/2555 Za tímto účelem členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle této směrnice mohly požádat příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 o výkon pravomocí v oblasti dohledu a vymáhání ve vztahu k subjektu podle uvedené směrnice, který je určen jakožto kritický subjekt podle této směrnice. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle této směrnice spolupracovaly s příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/ 2555 a vyměňovaly si s nimi informace.

	ČÁST PRVNÍ
§ 23 odst. 3
	(3) Ministerstvo vnitra může na základě informace podle odstavce 2 požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o vykonání kontroly subjektu kritické infrastruktury v oblasti kybernetické bezpečnosti podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
	Čl. 21 odst. 2 a 5
	2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky požadovat, je-li to pro plnění jejich úkolů podle této směrnice nezbytné, aby subjekty podle směrnice (EU) 2022/2555, které členské státy určily jakožto kritické subjekty podle této směrnice, poskytly v přiměřené lhůtě stanovené těmito orgány:
a) informace nezbytné k posouzení, zda opatření přijatá těmito subjekty k zajištění jejich odolnosti splňují požadavky stanovené v článku 13;
b) důkazy o účinném provádění těchto opatření, včetně výsledků auditu, který byl proveden kvalifikovaným auditorem, jehož daný subjekt vybral, a který byl proveden na náklady uvedeného subjektu.
Pokud příslušné orgány žádají o poskytnutí těchto informací, uvedou účel svého požadavku a upřesní požadované informace.
5. V případě, že příslušný orgán podle této směrnice v souladu s tímto článkem posuzuje, zda kritický subjekt dodržuje předpisy, členské státy zajistí, aby o tom uvedený příslušný orgán informoval příslušné orgány dotčeného členského státu podle směrnice (EU) 2022/2555 Za tímto účelem členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle této směrnice mohly požádat příslušné orgány podle směrnice (EU) 2022/2555 o výkon pravomocí v oblasti dohledu a vymáhání ve vztahu k subjektu podle uvedené směrnice, který je určen jakožto kritický subjekt podle této směrnice. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby příslušné orgány podle této směrnice spolupracovaly s příslušnými orgány podle směrnice (EU) 2022/ 2555 a vyměňovaly si s nimi informace.

	ČÁST PRVNÍ
§ 23 odst. 4
	(4) Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad vykonává v rámci své působnosti kontrolu u subjektu evropské kritické infrastruktury za účelem ověření přijetí opatření uvedených ve zprávě z poradní mise provedené Evropskou komisí u tohoto subjektu evropské kritické infrastruktury.
	Čl. 18 odst. 3 písm. c)
	3. Na základě odůvodněné žádosti Komise nebo jednoho či více z členských států, jimž nebo v nichž se základní služba poskytuje, poskytne členský stát, který určil kritický subjekt zvláštního evropského významu jakožto kritický subjekt podle čl. 6 odst. 1, Komisi následující :
c) opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání, včetně posouzení dodržování předpisů nebo vydaných příkazů, které příslušný orgán v souvislosti s tímto kritickým subjektem přijal podle článků 21 a 22.

	ČÁST PRVNÍ
§ 24 odst. 1
	(1) Zjistí-li ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad při kontrole nedostatky, může uložit subjektu kritické infrastruktury, aby je ve stanovené lhůtě odstranil, popřípadě určit jakým způsobem. Ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad spolu s nápravným opatřením uloží povinnost oznámit provedení nápravného opatření a jeho výsledek ve stanovené lhůtě. Tyto skutečnosti uvede do protokolu o kontrole.
	Čl. 21 odst. 3
	3. Aniž je dotčena možnost ukládat sankce v souladu s článkem 22, mohou příslušné orgány na základě opatření v oblasti dohledu uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebo na základě posouzení informací uvedených v odstavci 2 tohoto článku uložit dotčeným kritickým subjektům, aby přijaly nezbytná a přiměřená opatření k nápravě jakéhokoli zjištěného porušení této směrnice v přiměřené lhůtě stanovené těmito orgány a aby těmto orgánům poskytly informace o přijatých opatřeních. Tato nařízení zohlední zejména závažnost porušení.

	ČÁST PRVNÍ
§ 24 odst. 2
	(2) V případě důvodné pochybnosti o plnění nápravných opatření na základě provedené kontroly podle § 23 nebo o zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury může ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad požádat Ministerstvo vnitra o provedení kontroly subjektu kritické infrastruktury.
	Čl. 21 odst. 1 písm. b)
	1. Za účelem posouzení, zda subjekty, které členské státy určily jakožto kritické subjekty podle čl. 6 odst. 1, dodržují povinnosti stanovené v této směrnici, členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky k:
b) provádění nebo nařízení auditů ve vztahu ke kritickým subjektům.

	ČÁST PRVNÍ
§ 24 odst. 3
	(3) Kontrola podle odstavce 2 je kontrolou vykonanou Ministerstvem vnitra v součinnosti s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem. Při výkonu kontroly Ministerstvo vnitra zjišťuje, jak subjekty kritické infrastruktury plní povinnosti stanovené tímto zákonem a nápravná opatření uložená podle odstavce 1, a ukládá opatření k nápravě obdobně podle odstavce 1.
	Čl. 21 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b)
	1. Za účelem posouzení, zda subjekty, které členské státy určily jakožto kritické subjekty podle čl. 6 odst. 1, dodržují povinnosti stanovené v této směrnici, členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky k:
a) provádění kontrol na místě u kritické infrastruktury a v prostorách, které kritický subjekt používá k poskytování svých základních služeb, a dohledu nad opatřeními, jež kritické subjekty přijaly v souladu s článkem 13;
2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci a prostředky požadovat, je-li to pro plnění jejich úkolů podle této směrnice nezbytné, aby subjekty podle směrnice (EU) 2022/2555, které členské státy určily jakožto kritické subjekty podle této směrnice, poskytly v přiměřené lhůtě stanovené těmito orgány:
b) důkazy o účinném provádění těchto opatření, včetně výsledků auditu, který byl proveden kvalifikovaným auditorem, jehož daný subjekt vybral, a který byl proveden na náklady uvedeného subjektu.
Pokud příslušné orgány žádají o poskytnutí těchto informací, uvedou účel svého požadavku a upřesní požadované informace.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 1
	(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně použije Portál kritické infrastruktury k jinému účelu než k plnění povinností stanovených tímto zákonem.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 2
	(2) Poskytovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 1 neposkytne informaci nezbytnou k rozhodnutí o jeho zařazení na seznam subjektů kritické infrastruktury.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. a)
	(3) Subjekt kritické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s 
a) § 12 odst. 1 nesplní povinnost informovat o změně v poskytování základní služby, o nově poskytované základní službě nebo o ukončení poskytování základní služby,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. b)
	b) § 14 odst. 1 písm. a) nesplní povinnost informovat o poskytované základní službě, kritické infrastruktuře na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, kritických pracovnících a kritických dodavatelích,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. c)
	c) § 14 odst. 1 písm. b) nesplní povinnost informovat, ve kterých členských státech Evropské unie poskytuje základní službu,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. d)
	d) § 14 odst. 1 písm. d) nebo f) nezpracuje nebo neaktualizuje posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury nebo plán odolnosti,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. e)
	e) § 14 odst. 1 písm. e) neposkytne podklady pro zpracování posouzení rizik České republiky,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. f)
	f) § 14 odst. 1 písm. g) nebo h) neurčí manažera kritické infrastruktury nebo neoznámí jeho určení,  
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. g)
	g) § 14 odst. 1 písm. j) nesdělí údaje o kritickém dodavateli,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. h)
	h) § 14 odst. 1 písm. k) nepřijme opatření k zajištění odolnosti,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. i)
	i) § 14 odst. 1 písm. l) nenahlásí incident,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. j)
	j) § 14 odst. 1 písm. o) nevyužívá portál kritické infrastruktury,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. k)
	k) § 14 odst. 1 písm. p) neumožní provedení kontroly,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. l)
	l) § 14 odst. 4 písm. a) neposkytne posouzení rizik nebo seznam opatření k zajišťování své odolnosti,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. m)
	m) § 14 odst. 4 písm. b) nebo c) neumožní provedení poradní mise, nepřijme nápravné opatření ke zjištěným nedostatkům nebo doporučením, nebo neinformuje o jeho přijetí,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. o)
	o) § 17 odst. 2 umožní výkon funkce manažera kritické infrastruktury osobě, která nesplňuje podmínky pro výkon této funkce,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. p)
	p) § 24 odst. 1 nebo 3 nepřijme nápravné opatření, nebo
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 3 písm. q)
	q) § 24 odst. 1 nebo 3 neoznámí provedení nápravného opatření nebo jeho výsledek ve stanovené lhůtě.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 4 písm. a)
	(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 4 písm. b)
	b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f), j) nebo q),
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 4 písm. c)
	c) 10 000 000 Kč nebo do výše 0,1 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. g),
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 4 písm. d)
	d) 15 000 000 Kč nebo do výše 0,2 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d), e), i), l) nebo m), nebo 
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 4 písm. e)
	e) 25 000 000 Kč nebo do výše 0,3 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. a) až c), h), k), n), o) nebo p).
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 26 odst. 5
	(5) Je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 100 000 Kč. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 6 měsíců.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 6
	(6) Je-li přestupek podle odstavce 3 písm. f), j) nebo q) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 6 000 000 nebo do výše 0,25 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 7
	(7) Je-li přestupek podle odstavce 3 písm. g) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 20 000 000 Kč nebo do výše 0,5 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 8
	(8) Je-li přestupek podle odstavce 3 písm. d), e), i), l) nebo m) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 30 000 000 Kč nebo do výše 1 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 25 odst. 9
	(9) Je-li přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. a) až c), h), k), n), o) nebo p) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do 50 000 000 Kč nebo do výše 1,5 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, podle toho, která z daných částek je vyšší. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 24 měsíců.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 26 odst. 1
	(1) K řízení o přestupku je příslušný správní orgán, do jehož působnosti patří základní služba, v souvislosti s kterou byla porušena povinnost stanovená tímto zákonem. 
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 26 odst. 2 písm. a)
	(2) Ministerstvo vnitra je dále příslušné k projednání přestupku podle 
a) § 25 odst. 3 písm. b), d) až f) a j), porušil-li povinnost subjekt kritické infrastruktury, který má zapsanou základní službu ve více odvětvích nebo pododvětvích patřících do působnosti více ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů,
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 26 odst. 2 písm. b)
	b) § 25 odst. 1 a § 25 odst. 3 písm. c), i), l) až n).
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 26 odst. 3
	(3) K řízení o přestupku podle § 25 odst. 3 písm. k), p) a q) je příslušný správní orgán, který prováděl kontrolu nebo uložil nápravné opatření.
	Čl. 22
	Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních opatření přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto pravidlech a opatřeních Komisi do 17. října 2024 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

	ČÁST PRVNÍ
§ 27 odst. 1
	(1) Splňuje-li jiná dokumentace, kterou subjekt kritické infrastruktury zpracoval, náležitosti posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury nebo plánu odolnosti, považuje se povinnost subjektu kritické infrastruktury zpracovat posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury nebo plán odolnosti podle tohoto zákona za splněnou.

	Čl. 13 odst. 2
	2. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty zavedly a používaly plán odolnosti nebo rovnocenný dokument či dokumenty, které popisují opatření přijatá podle odstavce 1. Pokud kritické subjekty vypracovaly dokumenty nebo přijaly opatření podle povinností stanovených v jiných právních aktech, které jsou relevantní pro opatření uvedená v odstavci 1, mohou tato opatření a dokumenty použít ke splnění požadavků stanovených v tomto článku. Při výkonu svých dohledových funkcí může příslušný orgán rozhodnout, že stávající opatření přijatá kritickým subjektem k posílení své odolnosti, jsou částečně nebo zcela v souladu s povinnostmi podle tohoto článku, pokud vhodným a přiměřeným způsobem odpovídají technickým, bezpečnostním a organizačním opatřením uvedeným v odstavci 1.

	ČÁST PRVNÍ
§ 27 odst. 2
	(2) Přijme-li subjekt kritické infrastruktury opatření, které svou povahou odpovídá opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, považuje se toto opatření za opatření pro zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle § 16.
	Čl. 13 odst. 2
	2. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty zavedly a používaly plán odolnosti nebo rovnocenný dokument či dokumenty, které popisují opatření přijatá podle odstavce 1. Pokud kritické subjekty vypracovaly dokumenty nebo přijaly opatření podle povinností stanovených v jiných právních aktech, které jsou relevantní pro opatření uvedená v odstavci 1, mohou tato opatření a dokumenty použít ke splnění požadavků stanovených v tomto článku. Při výkonu svých dohledových funkcí může příslušný orgán rozhodnout, že stávající opatření přijatá kritickým subjektem k posílení své odolnosti, jsou částečně nebo zcela v souladu s povinnostmi podle tohoto článku, pokud vhodným a přiměřeným způsobem odpovídají technickým, bezpečnostním a organizačním opatřením uvedeným v odstavci 1.

	ČÁST PRVNÍ
§ 28 odst. 1
	(1) Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nebo jiný právní předpis, který zapracovává příslušný předpis Evropské unie, stanoví subjektům kritické infrastruktury povinnosti v oblasti zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a tyto povinnosti mají alespoň srovnatelný účinek jako povinnosti, které jsou subjektům kritické infrastruktury stanoveny podle tohoto zákona, ustanovení tohoto zákona upravující povinnosti zavést a provádět opatření k posilování odolnosti a hlásit incidenty se vůči těmto orgánům a osobám neuplatní, a to včetně ustanovení o dozoru nad dodržováním uvedených povinností. 

	Čl. 1 odst. 3
	3. Pokud ustanovení odvětvových právních aktů Unie vyžadují, aby kritické subjekty přijaly opatření k posílení své odolnosti, a pokud jsou tyto požadavky uznány členskými státy za alespoň rovnocenné odpovídajícím povinnostem stanoveným v této směrnici, příslušná ustanovení této směrnice, včetně ustanovení o dohledu a vymáhání stanovených v kapitole VI, se nepoužijí.

	ČÁST PRVNÍ
§ 28 odst. 2 písm. a)
	(2) Za ustanovení se srovnatelným účinkem jako povinnosti obsažené v tomto zákoně podle odstavce 1 se považují taková ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo jiného právního předpisu, který zapracovává příslušný předpis Evropské unie, která
a) ve vztahu k povinnosti zavést a provádět opatření k posilování odolnosti odpovídají alespoň požadavkům stanoveným v § 16, nebo

	Čl. 1 odst. 3
	3. Pokud ustanovení odvětvových právních aktů Unie vyžadují, aby kritické subjekty přijaly opatření k posílení své odolnosti, a pokud jsou tyto požadavky uznány členskými státy za alespoň rovnocenné odpovídajícím povinnostem stanoveným v této směrnici, příslušná ustanovení této směrnice, včetně ustanovení o dohledu a vymáhání stanovených v kapitole VI, se nepoužijí.

	ČÁST PRVNÍ
§ 28 odst. 2 písm. b)
	b) ve vztahu k povinnosti hlásit incidenty odpovídají alespoň požadavkům stanoveným v § 19 a 20.

	Čl. 1 odst. 3
	3. Pokud ustanovení odvětvových právních aktů Unie vyžadují, aby kritické subjekty přijaly opatření k posílení své odolnosti, a pokud jsou tyto požadavky uznány členskými státy za alespoň rovnocenné odpovídajícím povinnostem stanoveným v této směrnici, příslušná ustanovení této směrnice, včetně ustanovení o dohledu a vymáhání stanovených v kapitole VI, se nepoužijí.

	ČÁST PRVNÍ
§ 28 odst. 3
	(3) Za ustanovení se srovnatelným účinkem jako povinnosti obsažené v tomto zákoně se dále považují taková ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie, o nichž to přímo použitelný právní předpis Evropské unie stanoví.
	Čl. 1 odst. 3
	3. Pokud ustanovení odvětvových právních aktů Unie vyžadují, aby kritické subjekty přijaly opatření k posílení své odolnosti, a pokud jsou tyto požadavky uznány členskými státy za alespoň rovnocenné odpovídajícím povinnostem stanoveným v této směrnici, příslušná ustanovení této směrnice, včetně ustanovení o dohledu a vymáhání stanovených v kapitole VI, se nepoužijí.

	ČÁST PRVNÍ
§ 29 odst. 1
	(1) Pro subjekty kritické infrastruktury v odvětvích bankovnictví a infrastruktura finančních trhů platí pouze povinnosti podle § 11 odst. 6, § 12 a § 14 odst. 1 písm. a), j) a o).
	Čl. 8
	Členské státy zajistí, aby se článek 11 a kapitoly III, IV a VI nepoužily na kritické subjekty, které byly určeny v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze. Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti ustanovení vnitrostátního práva s cílem dosáhnout vyšší úrovně odolnosti těchto kritických subjektů za předpokladu, že jsou tyto předpisy v souladu s platným právem Unie.

	ČÁST PRVNÍ
§ 29 odst. 2
	(2) Pro subjekty kritické infrastruktury v odvětví digitální infrastruktura platí pouze povinnosti podle § 11 odst. 6, § 12 a § 14 odst. 1 písm. a), j), o) a q).
	Čl. 1 odst. 2

Čl. 8
	2. Tato směrnice se nevztahuje na záležitosti upravené směrnicí (EU) 2022/2555, aniž je dotčen článek 8 této směrnice. S ohledem na vztah mezi fyzickou bezpečností a kybernetickou bezpečností kritických subjektů zajistí členské státy, aby tato směrnice a směrnice (EU) 2022/2555 byly prováděny koordinovaně.

Členské státy zajistí, aby se článek 11 a kapitoly III, IV a VI nepoužily na kritické subjekty, které byly určeny v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze. Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti ustanovení vnitrostátního práva s cílem dosáhnout vyšší úrovně odolnosti těchto kritických subjektů za předpokladu, že jsou tyto předpisy v souladu s platným právem Unie.

	ČÁST PRVNÍ
§ 29 odst. 3
	(3) Na subjekty kritické infrastruktury v odvětví veřejná správa, které poskytují základní službu přímo související se zajišťováním obrany České republiky, se ve vztahu k této základní službě nevztahují povinnosti podle § 14 odst. 1 písm. j) a l) a § 19 a 20.
	Čl. 1 odst. 6 a 7
	6. Tato směrnice se nevztahuje na subjekty veřejné správy, které vykonávají své činnosti v oblasti národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, obrany nebo prosazování práva, včetně vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů.
7. Členské státy mohou rozhodnout, že se článek 11 a kapitoly III, IV a VI zcela nebo zčásti nepoužijí na konkrétní kritické subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, obrany nebo prosazování práva, včetně vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, nebo které poskytují služby výhradně subjektům veřejné správy uvedeným v odstavci 6 tohoto článku.

	ČÁST PRVNÍ
§ 30 odst. 1
	(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 10 odst. 2.
	Čl. 7 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c)
	1. Při určování významnosti narušení podle čl. 6 odst. 2 písm. c) členské státy zváží tyto okolnosti:
a) počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované dotčeným subjektem;
b) rozsah, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze závisí na dotčené základní službě;
c) možný dopad incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva;
d) tržní podíl tohoto subjektu na trhu s dotčenou základní službou či službami;
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, jako jsou ostrovní či vzdálené regiony nebo horské oblasti;
f) důležitost subjektu, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby.
2. Každý členský stát po určení kritických subjektů podle čl. 6 odst. 1 předloží Komisi bez zbytečného odkladu tyto informace:
a) seznam základních služeb v tomto členském státě, existují-li v porovnání se seznamem základních služeb podle čl. 5 odst. 1 další základní služby;
c) jakékoli mezní hodnoty použité k upřesnění jednoho nebo více kritérií v odstavci 1.
Mezní hodnoty podle prvního pododstavce písm. c) mohou být předloženy jako takové nebo v agregované podobě.

	ČÁST PRVNÍ
§ 30 odst. 2
	(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 14 odst. 6, § 16 odst. 2, § 20 odst. 5 a § 21 odst. 9.
	Čl. 5 odst. 2

Čl. 12 odst. 2

Čl. 13 odst. 2

Čl. 13 odst. 1

Čl. 15


Čl. 16
	2. Při provádění posouzení rizik členského státu vezmou členské státy v úvahu alespoň:
a) obecné posouzení rizik provedené podle čl. 6 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU;
b) další příslušná posouzení rizik prováděná v souladu s požadavky příslušných odvětvových právních aktů Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (33) a (EU) 2019/941 (34) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/60/EC (35) a 2012/18/EU (36);
c) relevantní rizika vyplývající z míry závislosti mezi odvětvími, jež jsou stanovena v příloze, včetně míry závislosti na subjektech nacházejících se v jiných členských státech a třetích zemích, a dopad, který může významné narušení v jednom odvětví mít na ostatní odvětví, včetně veškerých významných rizik pro občany a vnitřní trh;
d) veškeré informace o incidentech ohlášených v souladu s článkem 15.
Pro účely prvního pododstavce písm. c) členské státy případně spolupracují s příslušnými orgány jiných členských států a příslušnými orgány třetích zemí.

2. Posouzení rizik kritického subjektu zohlední veškerá příslušná přírodní rizika a rizika způsobená člověkem, která by mohla vést k incidentu, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů uvedených ve směrnici (EU) 2017/541. Posouzení rizik kritického subjektu zohlední i míru závislosti jiných odvětví stanovených v příloze na základní službě poskytované kritickým subjektem a míru závislosti kritického subjektu na základních službách poskytovaných subjekty v těchto jiných odvětvích, a to v příslušných případech včetně odvětví v sousedních členských státech a případně třetích zemích.

2. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty zavedly a používaly plán odolnosti nebo rovnocenný dokument či dokumenty, které popisují opatření přijatá podle odstavce 1. Pokud kritické subjekty vypracovaly dokumenty nebo přijaly opatření podle povinností stanovených v jiných právních aktech, které jsou relevantní pro opatření uvedená v odstavci 1, mohou tato opatření a dokumenty použít ke splnění požadavků stanovených v tomto článku. Při výkonu svých dohledových funkcí může příslušný orgán rozhodnout, že stávající opatření přijatá kritickým subjektem k posílení své odolnosti, jsou částečně nebo zcela v souladu s povinnostmi podle tohoto článku, pokud vhodným a přiměřeným způsobem odpovídají technickým, bezpečnostním a organizačním opatřením uvedeným v odstavci 1.

1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty na základě relevantních informací poskytnutých členskými státy v posouzení rizik členského státu a na základě výsledků posouzení rizik kritického subjektu, přijaly vhodná a přiměřená technická, bezpečnostní a organizační opatření k zajištění své odolnosti, včetně opatření nezbytných za účelem:
a) předcházení vzniku incidentů, přičemž řádně zváží opatření ke snižování rizika katastrof a přizpůsobení se změně klimatu;
b) zajištění přiměřené fyzické ochrany jejich prostor a kritické infrastruktury, přičemž řádně zváží například oplocení, zábrany, nástroje a postupy pro monitorování hranic objektu, detekční zařízení a kontroly přístupu;
c) odezvy na incidenty, odolávání důsledkům incidentů a jejich zmírňování, přičemž řádně zváží provádění postupů a protokolů pro řízení rizik a krizí a výstražných postupů;
d) zotavení se z incidentů, přičemž řádně zváží opatření pro zajištění kontinuity činnosti a určení alternativních dodavatelských řetězců s cílem obnovit poskytování základní služby;
e) zajištění přiměřeného řízení bezpečnosti zaměstnanců, přičemž řádně zváží opatření, jako jsou stanovení kategorií pracovníků, kteří vykonávajících kritické funkce, stanovení přístupových práv k prostorám, kritické infrastruktuře a citlivým informacím, zavedení postupů pro ověřování spolehlivosti v souladu s článkem 14 a vymezení kategorií osob, u nichž je vyžadováno toto ověření spolehlivosti, a stanovení vhodných požadavků na odbornou přípravu a kvalifikaci;
f) zvyšování povědomí příslušných pracovníků o opatřeních uvedených v písmenech a) až e) s náležitým ohledem na kurzy odborné přípravy, informační materiály a cvičení.

1. Členské státy zajistí, aby kritické subjekty vyrozuměly bez zbytečného odkladu příslušný orgán o incidentech, které významně narušují nebo mohou významně narušit poskytování základních služeb. Členské státy zajistí, s výjimkou případů, které by bránily v řešení incidentu, aby kritické subjekty podaly prvotní oznámení nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se kritický subjekt o incidentu dozvěděl, a v relevantních případech nejpozději do jednoho měsíce poté podrobnou zprávu. K určení závažnosti narušení je třeba vzít v úvahu zejména tyto parametry:
a) počet a podíl uživatelů zasažených narušením;
b) dobu trvání narušení;
c) území zasažené narušením s přihlédnutím k tomu, zda je toto území geograficky izolované.
Pokud incident má nebo by mohl mít významný dopad na kontinuitu poskytování základních služeb v šesti nebo více členských státech nebo do těchto států, oznámí příslušné orgány členských států zasažených incidentem tento incident Komisi.
2. Oznámení podle odst. 1 prvního pododstavce obsahují veškeré dostupné informace nezbytné k tomu, aby příslušný orgán mohl pochopit povahu, příčinu a možné důsledky incidentu, včetně jakýkoliv dostupných informací nezbytných ke stanovení případného přeshraničního dopadu incidentu. Tato oznámení nezakládají u kritického subjektu zvýšení jeho odpovědnosti.
3. Na základě informací poskytnutých kritickým subjektem v oznámení podle odstavce 1 vyrozumí příslušný orgán prostřednictvím jednotného kontaktního místa jednotná kontaktní místa ostatních dotčených členských států, pokud incident má nebo mohl mít významný dopad na kritické subjekty a kontinuitu poskytování základních služeb v jednom nebo více jiných členských státech nebo do tohoto státu či států.
Při zasílání a přijímání informací podle prvního pododstavce jednotná kontaktní místa zachází v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem s těmito informacemi způsobem, který respektuje jejich důvěrnost a chrání bezpečnost a obchodní zájmy dotčeného kritického subjektu.
4. Příslušný orgán co nejdříve po obdržení oznámení podle odstavce 1 poskytne kritickému subjektu relevantní navazující informace, včetně informací, které by mohly pomoci kritickému subjektu na tento incident účinně reagovat. Členské státy informují veřejnost, pokud se domnívají, že by to bylo ve veřejném zájmu.
V zájmu prosazování harmonizovaného provádění této směrnice podporují členské státy používání evropských a mezinárodních standardů, norem a technických specifikací týkajících se opatření v oblasti bezpečnosti a odolnosti, jež se použijí pro kritické subjekty, pokud je to užitečné a aniž by ukládaly nebo zvýhodňovaly používání určitého druhu technologie

	ČÁST PRVNÍ
§ 31 odst. 1
	(1) Vláda schválí strategii pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury do 17. ledna 2026.
	Čl. 4 odst. 1
	1. Po konzultaci, která je v prakticky možném rozsahu otevřená příslušným zúčastněným stranám, přijme každý členský stát do 17. ledna 2026strategii pro posílení odolnosti kritických subjektů (dále jen „ strategie“). Strategie stanoví na základě relevantních stávajících vnitrostátních a odvětvových strategií, plánů nebo obdobných dokumentů strategické cíle a opatření politik s cílem dosáhnout vysoké úrovně odolnosti kritických subjektů a zachovat ji a pokrýt alespoň odvětví stanovená v příloze.

	ČÁST PRVNÍ
§ 31 odst. 2
	(2) Ministerstvo vnitra poprvé rozhodne o zařazení poskytovatele základní služby, který poskytl informace podle § 9 odst. 1 do 1. března 2026, na seznam subjektů kritické infrastruktury do 17. července 2026.
	Čl. 6 odst. 1
	1. Každý členský stát do 17. července 2026 určí kritické subjekty pro odvětví a pododvětví stanovená v příloze.

	ČÁST PRVNÍ
§ 31 odst. 3
	(3) Ministerstvo vnitra předloží Evropské komisi první souhrnnou zprávu o hlášených incidentech do 17. července 2028.
	Čl. 9 odst. 3
	3. Do 17. července 2028 a poté každé dva roky předloží jednotná kontaktní místa souhrnnou zprávu Komisi a skupině pro odolnost kritických subjektů o přijatých oznámeních podle článku 19, včetně jejich počtu, povahy oznámených incidentů a opatření přijatých v souladu s čl. 15 odst. 3.

	ČÁST PRVNÍ
§ 31 odst. 4
	(4) Ministerstvo vnitra informuje Evropskou komisi o určení jednotného kontaktního místa s uvedením jeho kontaktních údajů, úkolů a povinností do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
	Čl. 9 odst. 7
	7. Do tří měsíců od určení nebo zřízení příslušného orgánu a jednotného kontaktního místa každý členský stát oznámí Komisi jejich identitu a jejich úkoly a povinnosti podle této směrnice, jejich kontaktní údaje a veškeré následné změny. Členské státy vyrozumí Komisi, pokud se rozhodnou ustanovit ve vztahu ke kritickým subjektům v odvětvích stanovených v bodech 3, 4 a 8 tabulky v příloze, jakožto určené příslušné orgány jiné orgány než ty, které jsou uvedeny v odst. 1 druhém pododstavci. Každý členský stát zveřejní identitu příslušného orgánu a jednotného kontaktního místa.

	ČÁST X
Účinnost
(§ 43)

	Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
	Čl. 26 odst. 1
	1. Členské státy do 17. října 2024přijmou a zveřejní opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Použijí tato opatření od 18. října 2024.

	ČÁST TŘETÍ
bod 1.
	1. V § 4b odst. 1 se za slovo „situace“ vkládají slova „, k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST TŘETÍ
bod 2.
	2. V § 4b odst. 2 se za slovo „systému“ vkládají slova „, subjekt kritické infrastruktury“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST TŘETÍ
bod 3.
	3. Za § 4i se vkládá nový § 4j, který včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
㤠4j
Správa může na základě žádosti věcně příslušného ústředního správního úřadu v souvislosti s řešením významného narušení poskytování základní služby11) poskytnout pro potřeby subjektu kritické infrastruktury v jeho věcné působnosti v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit nebo nahradit Správě bezodkladně po zvládnutí významného narušení poskytování základní služby, nejdéle však do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze se souhlasem věcně příslušného ústředního správního úřadu na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu pořízeného se Správou1b).  Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST ČTVRTÁ
bod 1.
	1. § 5 odst. 1 se slova „ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona“ nahrazují slovy „zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST PÁTÁ
bod 1.
	1. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST PÁTÁ
bod 2.
	2. V § 11 odst. 1 písm. f) se slova „ochranu kritické infrastruktury22)“ nahrazují slovy „účinnost opatření při přípravě a zajišťování obrany státu před vnějším napadením“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST PÁTÁ
bod 3.
	3. V § 11 odstavec 6 zní:
„(6) Povinný subjekt neposkytne informaci 
a) o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,
b) o činnosti poskytovatele základní služby nebo subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře anebo o opatřeních k zajišťování nebo zvyšování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, pokud by její poskytnutí
1. ohrozilo práva těchto nebo jiných osob, 
2. ohrozilo poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury, nebo 
3. ohrozilo zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 1.
	1. V § 1 odst. 1 se slova „a při ochraně kritické infrastruktury34)“ včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušují.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 2.
	2. V § 1 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 3.
	3. V § 2 písm. a) body 1 a 2 znějí:
„1. zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. zvyšováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury,“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 4.
	4. V § 2 písm. b) se slova „narušení kritické infrastruktury“ nahrazují slovy „významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 5.
	5. V § 2 se písmena g) až m) zrušují.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 8.
	8. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace schvaluje
a) krizový plán České republiky,
b)posouzení rizik České republiky.“.
	Čl. 5 odst. 1
	1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 23 do 17. listopadu 2023 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích uvedených v příloze. Příslušné orgány použijí uvedený seznam základních služeb pro účely provedení posouzení rizik (dále jen „posouzení rizik členského státu“) do 17. ledna 2026 a následně v případě potřeby a alespoň každé čtyři roky. Příslušné orgány použijí posouzení rizik členského státu pro účely určení kritických subjektů v souladu s článkem 6 a poskytování pomoci těmto kritickým subjektům při přijímání opatření podle článku 13.
Posouzení rizik členského státu zohlední všechna relevantní přírodní a člověkem způsobená rizika, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví a hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (32).

	ČÁST SEDMÁ
bod 21.
	21. § 9 zní:
㤠9
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na krizové situace a jejich řešení v jejich působnosti. Za tímto účelem 
a) zřizují pracoviště krizového řízení, 
b) zpracovávají krizový plán, který schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, 
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, 
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 2, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, 
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům, organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů,
h) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
i) zpracovávají typový plán ve své působnosti na základě posouzení rizik České republiky,
j) kontrolují zajištění připravenosti podřízených územních správních úřadů, organizačních složek státu a příspěvkových organizací na krizové situace a jejich řešení,
k) plní úkoly podle krizového plánu České republiky.
(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady 
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, 
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, 
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a pro jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.“.
	Čl. 5 odst. 1
	1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 23 do 17. listopadu 2023 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích uvedených v příloze. Příslušné orgány použijí uvedený seznam základních služeb pro účely provedení posouzení rizik (dále jen „posouzení rizik členského státu“) do 17. ledna 2026 a následně v případě potřeby a alespoň každé čtyři roky. Příslušné orgány použijí posouzení rizik členského státu pro účely určení kritických subjektů v souladu s článkem 6 a poskytování pomoci těmto kritickým subjektům při přijímání opatření podle článku 13.
Posouzení rizik členského státu zohlední všechna relevantní přírodní a člověkem způsobená rizika, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví a hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (32).

	ČÁST SEDMÁ
bod 22.
	22. V § 10 odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12) 
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, 
b) organizuje vzdělávání v oblasti krizového řízení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na krizové situace a jejich řešení a ve spolupráci s příslušným ministerstvem a jiným ústředním správním úřadem provádí kontrolu krizových plánů krajů, 
d) určuje obsah a rozsah odborné přípravy starostů obcí s rozšířenou působností a starostů obcí pro zajištění připravenosti na krizové situace a pro jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
e) za krizového stavu vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, 
f) zpracovává posouzení rizik České republiky,
g) zpracovává krizový plán České republiky,
h) zpracovává ve spolupráci s ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady plán cvičení orgánů krizového řízení,
i) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje shromažďované podle § 15 odst. 2, 
j) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na krizové situace a pro jejich řešení koordinuje další úkoly.“.
	Čl. 5 odst. 1
	1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 23 do 17. listopadu 2023 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích uvedených v příloze. Příslušné orgány použijí uvedený seznam základních služeb pro účely provedení posouzení rizik (dále jen „posouzení rizik členského státu“) do 17. ledna 2026 a následně v případě potřeby a alespoň každé čtyři roky. Příslušné orgány použijí posouzení rizik členského státu pro účely určení kritických subjektů v souladu s článkem 6 a poskytování pomoci těmto kritickým subjektům při přijímání opatření podle článku 13.
Posouzení rizik členského státu zohlední všechna relevantní přírodní a člověkem způsobená rizika, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví a hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (32).

	ČÁST SEDMÁ
bod 26.

	26. V § 13 odstavec 1 zní:
„(1) Česká národní banka za účelem zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení
a) zřizuje krizový štáb, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
c) se podílí na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
d) zpracovává typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky,
e) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
f) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných podle § 6 odst. 3 a dalších krizových opatření, která se dotýkají působnosti České národní banky, 
g) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 6, 
h) se podílí na plnění úkolů podle krizového plánu České republiky,
i) kontroluje v mezích své působnosti právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která zajišťuje plnění opatření z krizového plánu České republiky.“.
	Čl. 5 odst. 1
	1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 23 do 17. listopadu 2023 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích uvedených v příloze. Příslušné orgány použijí uvedený seznam základních služeb pro účely provedení posouzení rizik (dále jen „posouzení rizik členského státu“) do 17. ledna 2026 a následně v případě potřeby a alespoň každé čtyři roky. Příslušné orgány použijí posouzení rizik členského státu pro účely určení kritických subjektů v souladu s článkem 6 a poskytování pomoci těmto kritickým subjektům při přijímání opatření podle článku 13.
Posouzení rizik členského státu zohlední všechna relevantní přírodní a člověkem způsobená rizika, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví a hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (32).

	ČÁST SEDMÁ
bod 48.
	48. V § 29 odst. 3 se slova „funkce prvku“ nahrazují slovy „poskytování základní služby subjektem“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 59.
	59. V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pracovní povinnost lze nařídit pracovníkům subjektu kritické infrastruktury 
a) pouze v nezbytném rozsahu tak, aby nebylo ohroženo poskytování základní služby, nebo 
b) pokud pracovní povinnost přímo souvisí se zajišťováním poskytování základní služby.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST SEDMÁ
bod 68.
	68. § 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda stanoví nařízením 
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností, karty obce, plánu krizové připravenosti krajského úřadu, plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a karty subjektu,
b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) formu, obsah a rozsah odborné přípravy starostů obcí, členů bezpečnostních rad a krizových štábů krajů, členů bezpečnostních rad a krizových štábů obcí s rozšířenou působností a právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje a způsob jejího vyhodnocení.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(3) Český báňský úřad stanoví vyhláškou báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl a podzemních objektů, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.“.
	Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 12 odst. 2
	1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 23 do 17. listopadu 2023akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích uvedených v příloze. Příslušné orgány použijí uvedený seznam základních služeb pro účely provedení posouzení rizik (dále jen „posouzení rizik členského státu“) do 17. ledna 2026 a následně v případě potřeby a alespoň každé čtyři roky. Příslušné orgány použijí posouzení rizik členského státu pro účely určení kritických subjektů v souladu s článkem 6 a poskytování pomoci těmto kritickým subjektům při přijímání opatření podle článku 13.
Posouzení rizik členského státu zohlední všechna relevantní přírodní a člověkem způsobená rizika, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví a hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (32).

2. Při provádění posouzení rizik členského státu vezmou členské státy v úvahu alespoň:
a) obecné posouzení rizik provedené podle čl. 6 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU;
b) další příslušná posouzení rizik prováděná v souladu s požadavky příslušných odvětvových právních aktů Unie, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (33) a (EU) 2019/941 (34) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/60/EC (35) a 2012/18/EU (36);
c) relevantní rizika vyplývající z míry závislosti mezi odvětvími, jež jsou stanovena v příloze, včetně míry závislosti na subjektech nacházejících se v jiných členských státech a třetích zemích, a dopad, který může významné narušení v jednom odvětví mít na ostatní odvětví, včetně veškerých významných rizik pro občany a vnitřní trh;
d) veškeré informace o incidentech ohlášených v souladu s článkem 15.
Pro účely prvního pododstavce písm. c) členské státy případně spolupracují s příslušnými orgány jiných členských států a příslušnými orgány třetích zemí.


2. Posouzení rizik kritického subjektu zohlední veškerá příslušná přírodní rizika a rizika způsobená člověkem, která by mohla vést k incidentu, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů uvedených ve směrnici (EU) 2017/541. Posouzení rizik kritického subjektu zohlední i míru závislosti jiných odvětví stanovených v příloze na základní službě poskytované kritickým subjektem a míru závislosti kritického subjektu na základních službách poskytovaných subjekty v těchto jiných odvětvích, a to v příslušných případech včetně odvětví v sousedních členských státech a případně třetích zemích.

	ČÁST SEDMÁ
§ 41 bod 1.
	1. Posouzení rizik České republiky zpracuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a vláda schválí do 17. ledna 2026.
	Čl. 5 odst. 1
	1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 23 do 17. listopadu 2023 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice stanovením demonstrativního seznamu základních služeb v odvětvích a pododvětvích uvedených v příloze. Příslušné orgány použijí uvedený seznam základních služeb pro účely provedení posouzení rizik (dále jen „posouzení rizik členského státu“) do 17. ledna 2026 a následně v případě potřeby a alespoň každé čtyři roky. Příslušné orgány použijí posouzení rizik členského státu pro účely určení kritických subjektů v souladu s článkem 6 a poskytování pomoci těmto kritickým subjektům při přijímání opatření podle článku 13.
Posouzení rizik členského státu zohlední všechna relevantní přírodní a člověkem způsobená rizika, včetně rizik meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, havárií, přírodních katastrof, mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví a hybridních hrozeb či jiných antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (32).

	ČÁST OSMÁ
bod 1.
	1. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST OSMÁ
bod 2.
	2. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti, a jedná-li se o zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury v odvětvích nebo pododvětvích, ve kterých jsou poskytovány základní služby, která jsou v jeho věcné působnosti podle zákona o kritické infrastruktuře.“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST OSMÁ
bod 3.
	3. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „a“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST OSMÁ
bod 4.
	4. V 10 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST DEVÁTÁ
bod 2.
	2. V § 87b odst. 4 písm. a) se slova „zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení63)“ nahrazují slovy „zajištění poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST DESÁTÁ
	V § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., se slova „prvků kritické infrastruktury“ nahrazují slovy „subjektů kritické infrastruktury“.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;

	ČÁST DVANÁCTÁ
	V § 7 písm. b) zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), se slova „provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem4)“ nahrazují slovy „je subjektem kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
	Čl. 1 odst. 1 písm. a)
	1. Tato směrnice:
a) stanovuje členským státům povinnosti přijmout konkrétní opatření, jejichž cílem je zajistit, aby služby nezbytné pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí nebo hospodářských činností v rámci působnosti článku 114 Smlouvy o fungování EU byly na vnitřním trhu poskytovány neomezeně, zejména povinnosti určit kritické subjekty a podporovat kritické subjekty při plnění povinností, které jim byly uloženy;