Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VI.
Platné znění části zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 4b
	(1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace, k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy.
	(2) Správa na základě požadavku věcně příslušného ústředního správního úřadu poskytne bezúplatně hmotné rezervy k užívání nebo je předá do spotřeby nebo trvalého využití příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému, subjekt kritické infrastruktury nebo Armáda České republiky, k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací.
	(3) Souhlas s použitím pohotovostních zásob k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vydává vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, po dohodě s předsedou Správy. Pohotovostní zásoby mohou být bezúplatně poskytnuty příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armády České republiky. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce oprávněn poskytnout bezúplatně k užívání fyzické nebo právnické osobě nebo organizační složce státu.
	(4) Předseda Správy může na základě žádosti hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností rozhodnout o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Zásoby pro humanitární pomoc mohou být poskytnuty hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, kteří zajišťují jejich přidělení fyzickým osobám.
	(5) Poskytnuté státní hmotné rezervy, s výjimkou těch, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté státní hmotné rezervy pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou, a to za podmínek stanovených vládou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání státních hmotných rezerv neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých státních hmotných rezerv se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.
	(6) Pro použití a poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací5) se ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) nepoužijí.
* * *
§ 4j

	Správa může na základě žádosti věcně příslušného ústředního správního úřadu v souvislosti s řešením významného narušení poskytování základní služby11) poskytnout pro potřeby subjektu kritické infrastruktury v jeho věcné působnosti v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit nebo nahradit Správě bezodkladně po zvládnutí významného narušení poskytování základní služby, nejdéle však do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze se souhlasem věcně příslušného ústředního správního úřadu na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu pořízeného se Správou1b).  Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.

* * *


___________________________
11) Zákon č. …/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).

Platné znění části zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 5
Poskytování výsledků zeměměřických činností
	(1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí bezplatně jako otevřená data16). To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.
	(2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví úplatu za ně.
	(3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty.
	(4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud
a) požadované údaje neexistují,
b) údaje jsou požadovány v jiné formě, než jaká je pro jejich poskytnutí stanovena prováděcím právním předpisem,
c) nebyla uhrazena úplata za jejich poskytnutí, nebo
d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15).
	(5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření.
* * *


Platné znění části zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 11
Další omezení práva na informace
	(1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:
a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím,
c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a),
d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20), nebo
f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury[footnoteRef:2]22), nebo [2: 22) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

g f) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení.
	(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), nebo
d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému18).
	(3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.
	(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,
b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací,
d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
f) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů.
	Ustanovení zvláštních zákonů13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena.
	(5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení
a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a),
b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c),
c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo
d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19).
	Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno.
	(6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.
(6) Povinný subjekt neposkytne informaci 
a) o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky,
b) o činnosti poskytovatele základní služby nebo subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře anebo o opatřeních k zajišťování nebo zvyšování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, pokud by její poskytnutí
1. ohrozilo práva těchto nebo jiných osob, 
2. ohrozilo poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury, nebo 
3. ohrozilo zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.
* * *

Platné znění části zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 5
Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému
	(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
	(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou Krajské operační a informační středisko a Národní operační a informační středisko.
	(2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou povinna
a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,
b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle § 19 odst. 3,
c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce,
d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného záchranného systému.
	(3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou oprávněna
a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného záchranného systému podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému nebo podle požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, hejtmana nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných a likvidačních prací,
b) vyžadovat a organizovat pomoc (§ 20), osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu (§ 19),
c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.8)
	(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému,
b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systému, způsob jejího zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového plánu integrovaného záchranného systému.
* * *
§ 20
Oprávnění vyžadovat pomoc
	(1) Ministerstvo vnitra vyžaduje pomoc podle ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému prostřednictvím operačního a informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného sboru Národního operačního a informačního střediska; pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných prostředků nebo činností složek integrovaného záchranného systému pro účely záchranných a likvidačních prací, v případě ostatních složek integrovaného záchranného systému se takto realizuje plánovaná pomoc na vyžádání (§ 21). 
 	(2) Hejtman a starosta obce s rozšířenou působností vyžadují pomoc podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje. Tuto i další pomoc vyžadují prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje. 
 	(3) Velitel zásahu vyžaduje pomoc přímo u velitelů a vedoucích složek integrovaného záchranného systému na místě zásahu, v ostatních případech vyžaduje pomoc prostřednictvím místně příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému. 
 	(4) Pro provádění záchranných a likvidačních prací na území České republiky vyžaduje Ministerstvo vnitra zahraniční pomoc po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje její využití, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
 	(5) Hejtman je oprávněn vyžadovat pomoc z příslušného územního celku sousedního státu a připravovat její využití pro provádění záchranných a likvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
 	(6) Starosta obce při výzvě k poskytnutí věcné pomoci postupuje při evidenci poskytnutého věcného prostředku podle zvláštního právního předpisu.6) Jde-li o poskytnutí věcné pomoci na základě výzvy velitele zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný prostředek poskytla, identifikační údaje tohoto prostředku a údaje o době a účelu využití vyžádaného prostředku.
* * *
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci
	(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací.
	(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku.
	(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku.
	(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze samostatné činnosti22) osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23)
	(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.24)
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo poskytnutí pomoci
(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci s výjimkou pomoci poskytnuté dobrovolně bez výzvy, náleží fyzické nebo právnické osobě peněžitá náhrada, která se poskytuje nejpozději do 6 měsíců ode dne ukončení záchranných a likvidačních prací. 
(2) Peněžitá náhrada za omezení vlastnického práva náleží ve výši odpovídající míře, v jaké byl majetek fyzické nebo právnické osoby při mimořádné události dotčen při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné mimořádné události.
(3) Za poskytnutí věcné pomoci přísluší peněžitá náhrada ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
(4) Za výkon osobní pomoci přísluší peněžitá náhrada ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě za vykonání stejné nebo obdobné práce. Spočívá-li výkon osobní pomoci v činnosti, která není mzdou zpravidla ohodnocována, poskytuje se peněžitá náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí stejné nebo obdobné služby.
(5) Nárok na peněžitou náhradu se promlčí za 3 roky ode dne ukončení záchranných a likvidačních prací, při nichž k vzniku nároku na peněžní náhradu došlo.
(6) Stát je oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžitou náhradu, po osobě, která zapříčinila mimořádnou událost. 

§ 29a
Uplatnění nároku na peněžitou náhradu
	(1) Peněžitou náhradu stát poskytuje prostřednictvím hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytnuta nebo bylo vlastnického právo omezeno. Nelze-li příslušný hasičský záchranný sbor kraje podle věty první určit, poskytuje peněžitou náhradu stát prostřednictvím Ministerstva vnitra. 
	(2) Peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě žádosti vlastníka. Uplatnění žádosti u příslušné organizační složky státu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.
	(3) Peněžitou náhradu za poskytnutí pomoci je příslušná organizační složka státu povinna vyplatit i bez uplatnění tomu odpovídajícího nároku fyzickou nebo právnickou osobou. 
	(4) Pokud nárok na peněžitou náhradu u příslušné organizační složky státu fyzická nebo právnická osoba uplatní, je tato povinna ji posoudit do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku, nejpozději však v době stanovené v § 29 odst. 1 zákona. Byl-li nárok na peněžitou náhradu uplatněn u nepříslušné organizační složky státu, postoupí jej tato bez zbytečného odkladu příslušné organizační složce státu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou zachovány.
	(5) Je-li pro posouzení nároku na peněžitou náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci příslušné organizační složce státu nezbytnou součinnost.
	(6) Domáhat se peněžité náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok v době stanovené v § 29 odst. 1 tohoto zákona nebo době určené podle odstavce 4 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.

§ 30
Náhrada škody
	(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii.
	(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
	(3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů25), pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.
	(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době vzniku škody.
	(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
	(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.
	(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie.
§ 30
Náhrada újmy
	(1) Stát nahradí újmu, kterou způsobila fyzické nebo právnické osobě složka integrovaného záchranného systému nebo orgán koordinující záchranné a likvidační práce v příčinné souvislosti se záchrannými nebo likvidačními pracemi nebo cvičením podle tohoto zákona. Stát se odpovědnosti nahradit újmu podle věty první zprostí, jestliže prokáže, že újma způsobená při provádění nebo koordinaci záchranných prací nevznikla v důsledku protiprávního jednání.
	(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě nebo zdraví fyzické osoby a skutečná škoda. 
	(3) Újma na životě nebo zdraví i skutečná škoda se hradí v penězích. Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle právních předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této újmy nevznikl již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a neposkytuje se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním, zejména porušením povinnosti stanové právním předpisem, krizovým opatřením nebo přímým pokynem orgánu krizového řízení, podílela na jejím vzniku. Ustanovení § 393 zákoníku práce tím není dotčeno.
	(4) Osobou oprávněnou k uplatnění nároku na skutečnou škodu je pouze osoba, jíž skutečná škoda nahraditelná podle tohoto zákona vznikla.
	(5) Nárok na náhradu újmy na životě nebo zdraví i skutečné škody je oprávněna fyzická nebo právnická osoba uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o ní dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak její právo na náhradu zaniká. 
	(6) Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik. 
	(7) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu vyplacenou podle tohoto zákona, po osobě, která svým protiprávním jednáním zapříčinila vznik újmy na životě nebo zdraví či skutečné škody, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody.
	(8) Základní složky integrovaného záchranného systému mohou požadovat uhrazení nákladů, které jim vznikly v souvislosti s prováděním záchranných a likvidačních prací, po osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik.
	(9) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky. Věta první a druhá se nepoužije, pokud je škoda hrazena podle právních předpisů upravujících služební poměry32). 
_________________________
32) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.
 
§ 30a
Uplatnění nároku na náhradu újmy
	(1) Jednotlivé nároky na náhradu újmy podle § 30 uplatňuje fyzická nebo právnická osoba, a to u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba vždy uplatňuje u toho úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, bez jejíhož vzniku by k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, nedošlo. 
	(2) Pokud by mohl být postupem podle odstavce 1 nárok na náhradu uplatněn u více hasičských záchranných sborů kraje, případně nelze vůbec určit, u kterého hasičského záchranného sboru kraje by měl být takový nárok na náhradu uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s adresou místa pobytu nebo sídlem na území České republiky u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu má adresu místa pobytu nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. 
	(3) Příslušný úřad vyplácí přiznanou náhradu do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku. Byl-li nárok na náhradu uplatněn u nepříslušné organizační složky státu, postoupí jej tato bez zbytečného odkladu příslušné organizační složce státu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou v tomto případě zachovány. 
	(4) Je-li pro posouzení nároku na náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, který není k jeho posouzení příslušný, poskytne tento orgán veřejné moci příslušné organizační složce státu nezbytnou součinnost.
	(5) Uplatnění nároku na náhradu postupem podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.

* * *
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
	(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou pokut podle § 28 a řízení o náhradě podle § 29 a 30 projednávání přestupků, se nevztahuje správní řád. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
	(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní složky integrovaného záchranného systému i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis26) nestanoví jinak.

Platné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST PRVNÍ 
HLAVA I 
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 
§ 1
Předmět úpravy 
(1) Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením,1) a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury34) a odpovědnost za porušení těchto povinností. 
(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie34) a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury. 
 
§ 2
Vymezení pojmů 
Pro účely tohoto zákona se rozumí 
a) krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s  
1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo 
2. ochranou kritické infrastruktury, 
1. zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. zvyšováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), narušení kritické infrastruktury významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), 
c) krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob, 
d) pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení, 
e) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, 
f) věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace,. 
g) kritickou infrastrukturou prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu35), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu,
h) evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie, 
i) prvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura36), určené podle průřezových a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury, 
j) ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury, 
k) subjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury, 
l) průřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života, 
m) odvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa. 

§ 3
Stav nebezpečí 
(1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. 
(2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2). 
(3) Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje. 
(4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. 
(5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou. 
(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. 	
(7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. 
(8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení. 
(9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 
 
HLAVA II 
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
DÍL 1
Vláda 
§ 4
(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace a při jejich řešení
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost, 
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7) 
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací., 
d) stanoví průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, 
e) rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. 
 (2) Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankou opatření, která se týkají působnosti této banky. 
(3) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace schvaluje
a) krizový plán České republiky,
b) posouzení rizik České republiky.

§ 5
Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8) 
a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, 
b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, 
c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, 
d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, 
e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění, 
f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.

§ 6
(1) Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit 
a) evakuaci osob a majetku z vymezeného území, 
b) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území, 
c) ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky37), 
d) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
e) zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa.
(2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna 
a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny, 
b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření, 
c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
d) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, 
e) nařídit využití hospodářských opatření pro krizové stavy39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu, 
f) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
g) nařídit přednostní zásobování 
1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, 
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření, 
3. prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu, 
3. subjektu kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu k zajištění základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře,
h) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě.
(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz 
a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu, 
b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami, 
c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí, 
d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, 
e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, 
f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty, 
g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami. 
(4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne, a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
(5) Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.

§ 7
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 až 3 oprávněna nařídit zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38).

§ 8
Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 

DÍL 2
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 9
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti. 
(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v jejich působnosti 
a) zřizují pracoviště krizového řízení, 
b) zpracovávají krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací, (dále jen „krizový plán“); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, 
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, 
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 32, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, 
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů.,
h) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
i) zpracovávají typový plán ve své působnosti na základě posouzení rizik České republiky,
j) plní úkoly podle krizového plánu České republiky. 
(3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti 
a) navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra, 
b) vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, 
c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastruktury, 
d) zašlou návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
e) kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,
f) poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích, 
g) poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních. 
(4)(3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady 
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, 
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis. 
(5) Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí právní předpis stanoví 
a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
b) báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol. 


§ 10
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12) 
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, 
b) organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů, 
d) v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, 
e) navrhuje průřezová kritéria, 
f) zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury podle § 4 odst. 1 písm. e), 
d) za krizového stavu vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
e) zpracovává posouzení rizik České republiky,
f) zpracovává krizový plán České republiky,
g) plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,
h) každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
i) každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury, 
j) g) zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízení, 
k) h) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3, 
l) i) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly. 
(2) Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem, a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.13a) Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c) a l), e), f) a i).
(3) Ministr vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení. 
(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.

* * *

§ 12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno 
a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, 
b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice. 
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury v energetice, poskytuje vládě a Ministerstvu vnitra součinnost pro národní meziresortní i mezinárodní výměnu informací v této oblasti, pro plnění funkce kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a pro podání zprávy Evropské komisi o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie. 

DÍL 3
Česká národní banka
§ 13
(1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení 
a) zřizuje krizový štáb, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
c) se podílí na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
d) zpracovává typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky,	
c) e) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
d) f) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky, 
e) g) projednává přestupky týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3, 
f) h) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5.,
i) se podílí na plnění úkolů podle krizového plánu České republiky. 
(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů. 
(3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky. 
(4) Česká národní banka k ochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti 
a) navrhuje odvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra, 
b) vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, 
c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
d) kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. 

DÍL 4
Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje
§ 14
(1) Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. 
(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, 
b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, 
d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 32.,
e) plní úkoly stanovené krizovým plánem České republiky. 
(3) Hejtman v době krizového stavu 
a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb, 
b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, 
c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace. 
(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit 
a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace, 
b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
d) přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků subjektů kritické infrastruktury, 
e) zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 
f) hlášení přechodné změny pobytu osob, 
g) evakuaci obyvatelstva, 
h) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území. 
(5) Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží. 
(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou. 

§ 14a
(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje, 
b) plní úkoly podle krizového plánu České republiky a krizového plánu kraje. 
(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. 
§ 15
(1) Hasičský záchranný sbor kraje16) při přípravě na krizové situace a jejich řešení 
a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, 
c) zpracovává krizový plán kraje, 
d) zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob, 
e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra, krizovým plánem České republiky a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
f) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 32. 
(2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o 
a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, 
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, 
c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, 
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, 
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, 
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie, 
g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, 
h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, 
i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, 
pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje 
a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, 
b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e). 

§ 15a
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
§ 16
(1) Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje. 
(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 32. 

§ 17
zrušen
DÍL 5
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 18
Starosta obce s rozšířenou působností
(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. 
(2) Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, 
b) organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností krizový plán obce s rozšířenou působností, 
d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 2.
(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále 
a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly uvedené v krizovém plánu kraje,. 
d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.
(4) Úkoly starosty obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46). 

§ 19 
Obecní úřad obce s rozšířenou působností 
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
b) plní úkoly podle krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
e) vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.
 (2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. 
(3) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46). 
§ 20
zrušen
DÍL 6
Orgány obce
§ 21
(1) Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí. 
(2) Starosta obce dále 
a) za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje a krizovém plánu obce s rozšířenou působností,. 
d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra. 
(3) V době krizového stavu starosta obce 
a) zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, 
b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, 
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, 
d) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace. 
 (4) Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit. 

§ 21a
(1) Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací 
a) organizuje přípravu obce na krizové situace,
b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází, 
e) se podílí na zajištění veřejného pořádku, 
f) plní úkoly stanovené krizovým plánem kraje a krizovým plánem obce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace a jejich řešení. 
 (2) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. 

* * *
§ 26 
Zabezpečení informačních systémů krizového řízení
(1) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací využívají informační systémy krizového řízení. 
(2) Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení musí splňovat pravidla 
a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení, 
b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách, 
c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci. 
(3) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.
§ 26a 
Zabezpečení závaznými geografickými podklady 

(1) Orgány krizového řízení využívají při přípravě na krizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě. 
(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu. 
(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem48). 
§ 26
Informační systém krizového řízení
(1) Informační systém krizového řízení je informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je podpora orgánů krizového řízení při zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení. 
(2) Správu informačního systému krizového řízení zajišťuje Ministerstvo vnitra, přičemž úkoly s tím spojené plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
(3) Informační systém krizového řízení obsahuje údaje informačního systému evidence obyvatel, katastru nemovitostí, základního registru obyvatel, cizineckého informačního systému, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, informačního systému územní identifikace, nebo informačního systému infekčních nemocí, které je jeho správce povinen zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4) Orgány krizového řízení jsou povinny využívat informační systém krizového řízení a při plnění úkolů souvisejících se zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením přistupovat k údajům podle odstavce 3.
(5) Orgány krizového řízení využívají i další informační systémy pro řešení a přípravu na řešení krizových situací, které umožňují sdílení dat s informačním systémem krizového řízení.	 
(6) Správce informačního systému uvedeného v odstavci 3 zpřístupňuje do informačního systému krizového řízení agendový identifikátor nově založených údajů vedených v jím spravovaném informačním systému prostřednictvím k tomu určených služeb.
(7) Údaje poskytované podle odstavce 3 a 6 se zpřístupňují ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují.
(8) Při zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení je možné sdružovat údaje z informačních systémů.
(9) Bližší podmínky rozsahu a přístupu k informačnímu systému infekčních nemocí podle odstavce 3 stanoví dohoda mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví.  

§ 26a
(1) Při plnění úkolů souvisejících s řešením krizové situace využívá Ministerstvo vnitra údaje z informačního systému zajišťování obrany státu provozovaného podle zvláštního právního předpisu1).
(2) Při plnění úkolů obrany státu souvisejících s řešením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu využívá Ministerstvo obrany údaje z informačního systému krizového řízení.

§ 26b
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1) Orgány krizového řízení využívají při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální podobě.
(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené v souladu se zvláštním právním předpisem48).

§ 27 
Zvláštní skutečnosti
(1) Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi19). 
(2) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou "ZS". Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen. 
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 15 odst. 32.
(4) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností. 
(5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník. 
(6) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník. 
(7) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi. 
(8) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne. 
(9) Prováděcí právní předpis upraví
a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, 
b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi. 

§ 28
(1) Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány krajů, územní správní úřady, orgány obcí s rozšířenou působností a orgány obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21) 
(2) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé. 
(3) Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2) 
(4) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností a krizového štábu kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a), 
b) náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a způsob jejich zpracování. 
 
HLAVA V 
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB
§ 29
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby 
(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací. 
(2) V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 2 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností nebo obce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů. 
(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) Poskytnutím věcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury. 
(4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce. 
(5) Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. 
(6) Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50). 
(7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury. 
(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.

§ 29a 
Subjekty kritické infrastruktury 
Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen 
a) vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)], 
b) umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází, 
c) oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci.
§ 29b 
Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury 
(1) V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu. 
(2) Plní-li subjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. 
(3) Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
§ 29c 
Styčný bezpečnostní zaměstnanec 
(1) Subjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu. 
(2) Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastruktury. 
(3) Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona. 
(4) Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi. 
§ 30 
Hromadné informační prostředky 
Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech.
§ 31 
Fyzické osoby 
(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku. 
(2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 32 a další související údaje. 
(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna 
a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, 
b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f), 
c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu, 
d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, 
e) poskytnout požadované věcné prostředky, 
f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3. 
(4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. 
(5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal. 
(6) Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. 
(7) V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. 
(8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5. 
§ 32 
Výjimky 
(1) Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
(2) Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. 
(3) Pracovní povinnost lze nařídit pracovníkům subjektu kritické infrastruktury 
a) pouze v nezbytném rozsahu tak, aby nebylo ohroženo poskytování základní služby, nebo 
b) pokud pracovní povinnost přímo souvisí se zajišťováním poskytování základní služby.
(3)(4) Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24) 
(4)(5) Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. 

* * *
§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci 
(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce. 
(2) V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. 
(3) Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. 
(4) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.27)
§ 36
Náhrada škody 
(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. 
(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. 
(3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu. 
(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. 
(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. 
(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. 
(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. 

§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo uložení povinnosti
(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické nebo právnické osobě peněžitá náhrada.
(2) Peněžitá náhrada za omezení vlastnického práva náleží vlastníkovi ve výši odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek krizovým opatřením dotčen, při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné krizové situace a jejího vývoje. 	
(3) Peněžitá náhrada za poskytnutí věcného prostředku formou služby náleží fyzické nebo právnické osobě ve výši v místě a čase obvyklé úplaty za poskytnutí obdobné služby. Peněžitá náhrada za poskytnutí věcného prostředku, který není službou, náleží vlastníkovi ve výši obvyklého nájemného, případně i jemu tím vzniklých dalších nezbytných nákladů, vynakládaných za užívání stejné nebo obdobné věci, v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
(4) Peněžitá náhrada za výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické osobě ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě za vykonání stejné, případně obdobné práce. Spočívá-li výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci v činnosti, která není mzdou ohodnocována, poskytuje se peněžitá náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí obdobné služby.
(5) Peněžitou náhradu stát poskytuje prostřednictvím krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu sídlí orgán krizového řízení, který o omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl. Nelze-li krajský úřad podle věty první určit, nebo pokud o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodla vláda, poskytuje peněžitou náhradu Ministerstvo vnitra. Byl-li nárok na peněžitou náhradu uplatněn u nepříslušného krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu úřadu příslušnému, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě odůvodněného písemného uplatnění nároku fyzickou nebo právnickou osobou, a to do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku. 
(7) Peněžitou náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci stát poskytuje do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, v kterém nárok na peněžitou náhradu vznikl. Uplatnění nároku na peněžitou náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto zákona není podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, přičemž však domáhat se peněžité náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze, pokud nebyl její nárok v době určené podle věty první plně uspokojen. Orgán krizového řízení, který o poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl, neprodleně o této skutečnosti písemně informuje úřad příslušný k posouzení nároku na peněžitou náhradu.   
(8) Nárok na peněžitou náhradu za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se promlčí za 3 roky ode dne ukončení krizového stavu, v němž k vzniku nároku na peněžitou náhradu došlo; tato lhůta se poměrně prodlužuje o dobu nebo její část stanovenou v odstavcích 6 a 7, která připadá až na období po skončení krizového stavu. Za krizový stav, v němž k vzniku nároku na peněžitou náhradu došlo, se pro tyto účely považuje i krizový stav bez přerušení a ze shodných důvodů navazující na předchozí krizový stav, v rámci něhož byla vyhlášena krizová opatření, v jejichž souvislosti bylo omezeno vlastnické právo, poskytnut věcný prostředek nebo vykonána pracovní povinnost či pracovní výpomoc.  
(9) Stát může prostřednictvím Ministerstva vnitra požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžitou náhradu, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle zvláštního právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody vzniklé z takové události.   
(10) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 6 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
(11) Je-li pro určení úřadu příslušného k posouzení nároku na peněžitou náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.

§ 36
Náhrada újmy
(1) Stát v penězích nahradí újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě 
a) v příčinné souvislosti s činností orgánu nebo osoby, které provádí krizové opatření nebo cvičení podle tohoto zákona,
b) v souvislosti s užíváním poskytnutého věcného prostředku, výkonem pracovní povinnosti, pracovní výpomoci či dobrovolné pomoci, nebo
c) nezákonným krizovým opatřením.
(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě, újma na zdraví a skutečná škoda. Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která svým protiprávním jednáním zavinila mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření; to platí obdobně ve vztahu k osobě oprávněné k uplatnění nároku na újmu na životě. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a nehradí se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním podílela na jejím vzniku nebo zvětšení.
(3) Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle ustanovení zákoníku práce upravujících náhradu škody a nemajetkové újmy při pracovních úrazech, pokud právo na náhradu této újmy nevzniklo již z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo obdobného vztahu. 
(4) Nárok na náhradu újmy podle odstavce 1 může fyzická nebo právnická osoba písemně uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvěděla, nejdéle však do 3 let ode dne jejího vzniku, jinak právo na náhradu újmy zaniká. V případě skutečné škody spočívající ve vzniku dluhu se za den jejího vzniku považuje den splatnosti dluhu, přičemž náhrada skutečné škody se hradí poškozenému.
(5) Jednotlivé nároky na náhradu újmy podle tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba uplatňuje u toho krajského úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, v jejíž souvislosti k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, došlo. Pokud by mohl být postupem podle věty první nárok na náhradu újmy uplatněn u více krajských úřadů, případně nelze vůbec určit, u kterého krajského úřadu by měl být takový nárok na náhradu újmy uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s adresou místa pobytu nebo sídlem na území České republiky u krajského úřadu, v jehož územním obvodu má adresu místa pobytu nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. Byl-li nárok na náhradu újmy uplatněn u nepříslušného krajského úřadu, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Stát posoudí nárok na náhradu újmy a přiznanou náhradu vyplatí do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku.
(7) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 5 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
(8) Je-li pro určení úřadu příslušného k posouzení nároku na náhradu újmy nebo pro posouzení nároku na náhradu újmy nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
(9) Stát může prostřednictvím Ministerstva vnitra požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu újmy, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle zvláštního právního předpisu povinna k náhradě škody vzniklé z takové události bez ohledu na zavinění.

* * *
HLAVA VII 
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ 
§ 38 
Vztah ke správnímu řádu 
Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád. 
§ 38
Vztah ke správnímu řádu 
(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou projednávání přestupků, nevztahuje správní řád.
(2) Na posouzení nároku na náhradu uplatněného podle tohoto zákona se správní řád nevztahuje.

* * *
§ 39f 
Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů. 
§ 39g
Při posuzování nároku na náhradu podle § 35 nebo nároku na náhradu újmy podle § 36 tohoto zákona zastupuje stát krajský úřad. V případě přiznání nároku na peněžitou náhradu nebo náhradu újmy se na úhradu použijí finanční prostředky rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa.  


§ 40 
Zmocňovací ustanovení 
(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4. 
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. a). 
(3) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. b). 

§ 40
Zmocňovací ustanovení  
	(1) Vláda stanoví nařízením 
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností a plánu krizové připravenosti,
b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(3) Český báňský úřad stanoví vyhláškou báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl a podzemních objektů, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.


* * *


Platné znění zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 3
	(1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena
a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen "základní životní potřeba"),
b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby,
c) pro podporu výkonu státní správy., nebo
d) k zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.
	(2) Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy organizují správní úřady.

* * *
§ 6
Ústřední správní úřad
	(1) Ústřední správní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v okruhu své působnosti9)
a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,
b) zpracovává a aktualizuje plán nezbytných dodávek, jako podklad pro zpracování Plánu,
c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy státních hmotných rezerv,
d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u právnických a podnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové stavy těmto osobám,
e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření,
f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
	(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti a jedná-li se o zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury v odvětvích nebo pododvětvích, ve kterých jsou poskytovány základní služby, která jsou v jeho věcné působnosti podle zákona o kritické infrastruktuře.

* * *
§ 10
	(1) Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro
a) uspokojení základních životních potřeb,
b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky,
c) podporu výkonu státní správy a
d) zachování poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury
probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.
	(2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.
	(3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen "věcně příslušný ústřední správní úřad").
	(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.

* * *


Platné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
§ 87b
	(1) Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „plán pro sucho“) se pořizuje pro území České republiky a pro území kraje.
	(2) Plán pro sucho je podkladem pro
a) rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která vydává vodoprávní úřad podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 nebo § 109 odst. 1 při zvládání sucha,
b) vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „komise pro sucho“),
c) rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
	(3) Plán pro sucho zahrnuje
a) základní část, která obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody,
b) operativní část, která obsahuje seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody,
c) grafickou část, která obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území.
	(4) Stanovení jednotlivých opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody v plánu pro sucho musí odpovídat významu způsobu užití vody. Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:
a) zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení[footnoteRef:3]63) zajištění poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře a dalších provozů poskytujících nezbytné služby, [3: 63) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.] 

b) zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
c) živočišná výroba, chov ryb a vodních živočichů, jako zemědělská výroba, a ekologická funkce vody,
d) hospodářské využití nespadající pod písmena a) až c) a jiné využití s vazbou na místní zaměstnanost,
e) ostatní využití.
	(5) Vyžadují-li to zvláštní místní podmínky, lze se od pořadí významnosti uvedeného v ustanovení odstavce 4 písm. c) až e) odchýlit.

* * *


Platné znění zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
§ 17
	(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.
	(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje
a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, prvků kritické infrastruktury subjektů kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které jsou založeny nebo zřízeny nebo je k nim vykonávána zřizovatelská funkce ministerstvem nebo Ministerstvem vnitra anebo Ministerstvem spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,
b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,
c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
	(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.
	(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.
	(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.
	(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.

* * *


Platné znění zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změněn některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
§ 6
Generální ředitelství
	(1) Generální ředitelství je součástí ministerstva. 
 	(2) V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitel“). 
 	(3) Úkoly ministerstva na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému nebo na úseku krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, vykonává generální ředitelství. 
 	(4) Generální ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvar nebo škola. 
 	(5) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvar a školu. 
 	(6) Ministerstvo zřizuje Národní operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis; toto operační a informační středisko je organizační částí hasičského záchranného sboru. 
 	(7) Ministerstvo zřizuje Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, který je organizační částí hasičského záchranného sboru a koordinuje činnosti hasičského záchranného sboru a spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími osobami v zájmu zajištění ochrany Pražského hradu. 
 	(8) Ministerstvo může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru.

§ 7
Hasičský záchranný sbor kraje
	(1) Hasičský záchranný sbor kraje je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
	(2) Územní obvod hasičského záchranného sboru kraje je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku, v němž má hasičský záchranný sbor kraje sídlo. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
	(3) V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel.
	(4) Hasičský záchranný sbor kraje
 
a) je správním úřadem s působností v územním obvodu příslušného vyššího územního samosprávného celku pro výkon státní správy ve věcech
1. požární ochrany,
2. ochrany obyvatelstva,
3. civilního nouzového plánování,
4. integrovaného záchranného systému a
5. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, a
b) plní úkoly vyplývající z jiných právních předpisů.
	(5) Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje Krajské operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis. Operační Krajské operační a informační středisko je centrem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150.
	(6) Hasičský záchranný sbor kraje může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru kraje.

* * *
§ 44
Úhrada nákladů zásahu
	(1) Hasičskému záchrannému sboru kraje, záchrannému útvaru a zřizovateli jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, která je zařazena do seznamu jednotek v nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska hasičského záchranného sboru kraje Krajského operačního a informačního střediska, se uhradí náklady vzniklé při jeho zásahu z důvodu
a) úmyslného protiprávního jednání osoby, s výjimkou jednání osoby, která není plně svéprávná, nebo osoby, která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, nebo
b) vzniku újmy způsobené provozem vozidla.
	(2) Náklady podle odstavce 1 jsou hrazeny za každou započatou hodinu zásahu paušální částkou.
	(3) Pro účely úhrady nákladů podle odstavce 1 písm. a) příslušný orgán, který ve věci rozhodl, poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje nebo záchrannému útvaru pravomocné rozhodnutí, nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 písm. a); to neplatí, pokud jeho poskytnutí může ohrozit účel trestního řízení. Povinnost poskytnout údaje nezbytné k uplatnění práva na náhradu nákladů podle odstavce 1 platí obdobně i pro Českou kancelář pojistitelů, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b). Tyto údaje se poskytují bezplatně.
 
	(4) Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar po obdržení rozhodnutí podle odstavce 3 uloží osobě, která se dopustila jednání podle odstavce 1 písm. a), aby uhradila náklady podle odstavce 1 písm. a) vzniklé jejím úmyslným protiprávním jednáním. Náklady podle odstavce 1 písm. a) vybírá hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar. Uhrazené náklady slouží k zajištění činnosti hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Vymožené náklady převede obecný správce daně hasičskému záchrannému sboru kraje nebo záchrannému útvaru. Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar jsou oprávněny o výši uhrazených nebo vymožených a převedených nákladů podle odstavce 1 překročit příslušné závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu.
	(5) V případě podle odstavce 1 písm. b) uplatňuje hasičský záchranný sbor náhradu nákladů přímo proti
a) příslušné pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena újma,
b) České kanceláři pojistitelů, pokud byla provozem vozidla způsobena újma, kterou je tato kancelář povinna nahradit z garančního fondu, nebo
c) ministerstvu nebo Ministerstvu obrany, pokud byla újma způsobena provozem tuzemského vozidla, které nemá podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu.
	(6) Pokud vznikl spor o tom, kdo má uhradit náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b), uhradí je Česká kancelář pojistitelů. Vyplyne-li z dalšího šetření, že plnění mělo být zcela nebo částečně poskytnuto pojišťovnou, popřípadě ministerstvem nebo Ministerstvem obrany, jsou pojišťovna, popřípadě ministerstvo nebo Ministerstvo obrany, povinny České kanceláři pojistitelů poskytnutou úhradu nákladů nahradit. Úhrada nákladů podle odstavce 1 písm. b) se zasílá na účet příslušného hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce; bližší údaje k těmto účtům se sdělují České kanceláři pojistitelů, ministerstvu nebo Ministerstvu obrany a příslušným pojišťovnám.
	(7) Hasičský záchranný sbor kraje uplatňuje úhradu nákladů podle odstavce 1 i za zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Nárok na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b) se uplatňuje tiskopisem.
	(8) Vláda stanoví nařízením paušální výši úhrady nákladů za každou započatou hodinu zásahu podle odstavce 1.
	(9) Má se za to, že náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b) byly vynaloženy v rozsahu uplatněném hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným útvarem. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor tiskopisu pro uplatnění nároku na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b), kterým se určí
 
a) událost, která vyvolala náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b),
b) každá zasahující jednotka požární ochrany včetně jí provedených činností a délky zásahu, 
c) rozsah informací o účasti Policie České republiky a o přímých účastnících události, při níž došlo k vzniku újmy způsobené provozem vozidla, pokud těmito informacemi disponuje, a
d) celkové náklady za provedení zásahu a bankovní spojení pro účel úhrady nákladů.


Platné znění zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), s vyznačením navrhovaných změn:
§ 7
	Bez povolení podle § 14 odst. 1 nebo podmínečného povolení podle § 15 odst. 3 nesmí být uskutečněna zahraniční investice do
a) cílové osoby, která provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace2) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu podle právního předpisu upravujícího zahraniční obchod s vojenským materiálem3), nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se uvedené činnosti provádí,
b) cílové osoby, která provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem[footnoteRef:4]4) je subjektem kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře, [4: 4) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

c) cílové osoby, která je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby5), nebo
d) cílové osoby, která vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, v platném znění, nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se takové zboží vyvíjí nebo vyrábí.

52