Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VI.
Platné znění části zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 4b
	(1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace, k podpoře odolnosti subjektů kritické infrastruktury a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy.
	(2) Správa na základě požadavku věcně příslušného ústředního správního úřadu poskytne bezúplatně hmotné rezervy k užívání nebo je předá do spotřeby nebo trvalého využití příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému, subjekt kritické infrastruktury nebo Armáda České republiky, k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací.
	(3) Souhlas s použitím pohotovostních zásob k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vydává vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, po dohodě s předsedou Správy. Pohotovostní zásoby mohou být bezúplatně poskytnuty příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armády České republiky. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce oprávněn poskytnout bezúplatně k užívání fyzické nebo právnické osobě nebo organizační složce státu.
	(4) Předseda Správy může na základě žádosti hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností rozhodnout o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Zásoby pro humanitární pomoc mohou být poskytnuty hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, kteří zajišťují jejich přidělení fyzickým osobám.
	(5) Poskytnuté státní hmotné rezervy, s výjimkou těch, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté státní hmotné rezervy pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou, a to za podmínek stanovených vládou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání státních hmotných rezerv neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých státních hmotných rezerv se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.
	(6) Pro použití a poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací5) se ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) nepoužijí.
* * *
§ 4j

	Správa může na základě žádosti věcně příslušného ministerstva nebo věcně příslušného jiného ústředního správního úřadu souvislosti s řešením mimořádné události4) nebo incidentu[footnoteRef:1]11) poskytnout pro potřeby subjektu kritické infrastruktury v jeho gesci v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit nebo nahradit Správě do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a §19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. [1: 11) Zákon č. …/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně dalších zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).] 

Platné znění části zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 88/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 5
Poskytování výsledků zeměměřických činností
	(1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí bezplatně jako otevřená data16). To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře.
	(2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví úplatu za ně.
	(3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty.
	(4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud
a) požadované údaje neexistují,
b) údaje jsou požadovány v jiné formě, než jaká je pro jejich poskytnutí stanovena prováděcím právním předpisem,
c) nebyla uhrazena úplata za jejich poskytnutí, nebo
d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15).
	(5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření.
* * *


Platné znění části zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 241/2022 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 11
Další omezení práva na informace
	(1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:
a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím,
c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a),
d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku,
e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20),
f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury[footnoteRef:2]22) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje zvyšování nebo zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury a poskytování základní služby, nebo [2: 22) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

g) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení.
	(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
a) jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,
c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), nebo
d) jde o informaci, která se týká stability finančního systému18).
	(3) Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.
	(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
a) probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,
b) rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací,
d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,
f) činnosti České národní banky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů.
	Ustanovení zvláštních zákonů13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena.
	(5) Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení
a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a),
b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c),
c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo
d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19).
	Poskytování těchto informací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno.
	(6) Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.
* * *

Platné znění části zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 415/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 4
Složky integrovaného záchranného systému
	(1) Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen "hasičský záchranný sbor"), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany3), poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky.
	(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví4), havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).
	(2) Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou na základě uzavřené dohody o plánované pomoci na vyžádání podle § 21 ozbrojené síly, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, obecní policie32), ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví4), poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27), havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
	(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27). Pokud poskytovatelé zdravotních služeb uvedení ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje a stanou se ostatními složkami integrovaného záchranného systému i pro období mimo krizový stav.
	(3) V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27) a nemají uzavřenou dohodu o plánované pomoci na vyžádání podle § 21.
	(4) Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky.
	(5) Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.5)
	(6) Složky integrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále jen "hejtman") nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací.
	(7) Složka integrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomoci jinému kraji o tom informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému kraje se rozumí požární poplachový plán kraje vydaný podle zvláštního právního předpisu.3)
	(8) Při provádění záchranných a likvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky integrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systému na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu.6)
	(9) Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu.7)
§ 5
Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému
	(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
	(1) Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou Krajské operační a informační středisko zřízené hasičským záchranným sborem kraje2) a Národní operační a informační středisko zřízené Ministerstvem vnitra2).
	(2) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou povinna
a) přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostech,
b) zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle § 19 odst. 3,
c) plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační práce,
d) zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného záchranného systému.
	(3) Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému jsou oprávněna
a) povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného záchranného systému podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému nebo podle požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, hejtmana nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných a likvidačních prací,
b) vyžadovat a organizovat pomoc (§ 20), osobní a věcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu (§ 19),
c) provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.8)
	(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady koordinace složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému,
b) obsah dokumentace integrovaného záchranného systému, způsob jejího zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového plánu integrovaného záchranného systému.
§ 7
Ministerstvo vnitra
	(1) Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti11)
a) přípravy na mimořádné události, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,
b) zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí; humanitární pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a materiální zdroje.
	(2) Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v odstavci 1
a) sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů12) (dále jen "podnikající fyzické osoby"),
b) usměrňuje integrovaný záchranný systém,
c) provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr vnitra,
d) řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného systému,
e) zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva,
f) zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění a systém veřejné výstrahy podle jiného právního předpisu29), stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení,
g) organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a pro přípravu složek integrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
h) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska ochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné události, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury28) a uplatňuje vyjádření pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska ochrany obyvatelstva,
i) stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů (dále jen "stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany"),
j) usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.,
k) plní roli kontaktního místa a organizuje síly a prostředky a další osoby v rozsahu nezbytném pro zajištění plnění úkolů České republiky v rámci mezinárodní záchranné operace nebo humanitární pomoci a
l) poskytuje dotace složkám integrovaného záchranného systému.
	(3) Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, jestliže
a) mimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je nutná koordinace záchranných a likvidačních prací nad rámec příhraničních styků, nebo
b) mimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu (§ 19) vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo
c) o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obce s rozšířenou působností nebo hejtman.
§ 8
Ministerstvo zdravotnictví
	(1) Přesahuje-li mimořádná událost územní obvod kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil, nebo je-li to nutné z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví.
	(2) Při koordinaci podle odstavce 1 je poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče povinen uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví.
	(3) Ministerstvo zdravotnictví odpovídá v okruhu své působnosti za výběr a metodické řízení přípravy zdravotnických pracovníků a za výběr prostředků pro mezinárodní záchranné operace a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.
§ 9
Ministerstvo dopravy a spojů
	(1) Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby správních úřadů a základních složek integrovaného záchranného systému celostátní informační systém pro záchranné a likvidační práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen "dopravní informační systém").
	(2) Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu dopravy a spojů poskytnout potřebné podklady a údaje pro účely dopravního informačního systému před každým provedením přepravy nebezpečných věcí v silniční, železniční, letecké a vnitrozemské vodní dopravě. Údaje z dopravního informačního systému se použijí jen pro účely stanovené tímto zákonem.
	(3) Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí ochranu poskytnutých informací a údajů, jejichž případné zneužití by mohlo vést k ohrožení zdraví, života, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob.
	(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení dopravního informačního systému a obsah a rozsah podkladů a údajů poskytovaných pro účely dopravního informačního systému.
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci
	(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací.
	(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku.
	(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku.
	(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze samostatné činnosti22) osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23)
	(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.24)
§ 30
Náhrada škody
	(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii.
	(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
	(3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů25), pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.
	(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době vzniku škody.
	(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
	(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.
	(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie.

§ 29
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo poskytnutí pomoci
	(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, náleží fyzické nebo právnické osobě peněžní náhrada, která se vyplácí nejpozději do 6 měsíců ode dne ukončení zásahu. 
	(2) Peněžní náhrada za omezení vlastnického práva se vyplácí v rozsahu, v jakém byl majetek fyzické nebo právnické osoby při mimořádné události dotčen při zohlednění rozsahu omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné mimořádné události.
	(3) Za poskytnutí věcné pomoci přísluší peněžní náhrada ve výši obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
	(4) Za výkon osobní pomoci přísluší peněžní náhrada ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě, případně platu nebo odměně, za vykonání stejné nebo obdobné práce. Spočívá-li výkon osobní pomoci v činnosti, která není mzdou, případně platem nebo odměnou zpravidla ohodnocována, poskytuje se peněžní náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí stejné nebo obdobné služby
	(5) Stát je oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžní náhradu, po osobě, která zapříčinila mimořádnou událost. 
§ 29a
Uplatnění nároku na peněžní náhradu
	(1) Peněžní náhradu vyplácí stát prostřednictvím krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytnuta nebo bylo vlastnického právo omezeno. Nelze-li příslušný krajský úřad podle věty první určit, vyplácí peněžní náhradu Ministerstvo vnitra. 
	(2) Peněžní náhrada za omezení vlastnického práva se vyplácí na základě žádosti vlastníka. Uplatnění žádosti u příslušného úřadu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.
	(3) Peněžní náhradu za poskytnutí pomoci je příslušný úřad povinen vyplatit i bez uplatnění tomu odpovídajícího nároku fyzickou nebo právnickou osobou. Uplatnění nároku na peněžní náhradu není podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.  
	(4) Pokud nárok na peněžní náhradu u příslušného úřadu fyzická nebo právnická osoba uplatní, je tento povinen ji vyplatit do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku, nejpozději však v době stanovené v § 29 odst. 1 zákona. Byl-li nárok na peněžní náhradu uplatněn u nepříslušného úřadu nebo orgánu veřejné moci, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému úřadu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou zachovány.
	(5) Krajský úřad má při projednávání nároku na náhradu obdobné postavení jako organizační složka státu, přičemž regresní nároky po fyzických osobách ve smyslu § 47 odst. 4 zákona o majetku státu za stát uplatňuje Ministerstvo vnitra.
	(6) Je-li pro posouzení nároku na peněžní náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
	(7) Domáhat se peněžní náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok v době stanovené v § 29 odst. 1 tohoto zákona nebo době určené podle odstavce 4 plně uspokojen. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.
§ 30
Náhrada újmy
	(1) Stát je povinen nahradit újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě složkou integrovaného záchranného systému nebo orgánem koordinujícím záchranné a likvidační práce v příčinné souvislosti se záchrannými nebo likvidačními pracemi nebo cvičením podle tohoto zákona.
	(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě nebo zdraví fyzické osoby a skutečná škoda. 
	(3) Újma na životě nebo zdraví i skutečná škoda se hradí v penězích. Náhrada újmy na životě nebo zdraví se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této újmy nevznikl již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a neposkytuje se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním, zejména porušením povinnosti stanové právním předpisem, krizovým opatřením nebo přímým pokynem orgánu krizového řízení, podílela na jejím vzniku.
	(4) Osobou oprávněnou k uplatnění nároku na náhradu za újmu na zdraví nebo skutečnou škodu je pouze osoba, jíž újma nahraditelná podle tohoto zákona vznikla. Osobou oprávněnou k uplatnění nároku na újmu na životě je osoba v poměru rodinném nebo obdobném k zemřelému, která újmu pociťuje jako újmu vlastní.
	(5) Nárok na náhradu újmy na životě nebo zdraví i skutečné škody je oprávněna fyzická nebo právnická osoba uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o ní dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak její právo na náhradu zaniká. 
	(6) Náhrada újmy na životě nebo zdraví i skutečné škody se neposkytuje osobě, která si ji způsobila sama; to platí obdobně ve vztahu k osobě oprávněné k uplatnění nároku na újmu na životě.
	(7) Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik. 
	(8) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu vyplacenou podle tohoto zákona, po osobě, která svým protiprávním jednáním zapříčinila vznik újmy na životě nebo zdraví či skutečné škody hrazené podle tohoto zákona.  		
	(9) Základní složky integrovaného záchranného systému mohou požadovat uhrazení nákladů, které jim vznikly v souvislosti s prováděním záchranných a likvidačních prací, po osobě, která způsobila havárii nebo zavinila její vznik.
	(10) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazených při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky. Věta první a druhá se nepoužije, pokud je škoda hrazena podle právních předpisů upravujících služební poměry. 
§ 30a
Uplatnění nároku na náhradu újmy
	(1) Jednotlivé nároky na náhradu podle § 30 tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu akcesorické povahy, který fyzická nebo právnická osoba vždy uplatňuje u toho úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, bez jejíhož vzniku by k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, nedošlo. 
	(2) Pokud by mohl být postupem podle odstavce 1 nárok na náhradu uplatněn u více krajských úřadů, případně nelze vůbec určit, u kterého krajského úřadu by měl být takový nárok na náhradu uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky u krajského úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. 
	(3) Krajský úřad určený podle odstavce 1 nebo 2 má při projednávání nároku na náhradu obdobné postavení jako organizační složka státu, přičemž případné regresní nároky po fyzických osobách ve smyslu § 47 odst. 4 zákona o majetku státu za stát uplatňuje Ministerstvo vnitra.   
	(4) Byl-li nárok na náhradu uplatněn u nepříslušného úřadu nebo orgánu veřejné moci, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému úřadu, přičemž účinky uplatnění takového nároku jsou v tomto případě zachovány. 
	(5) Je-li pro posouzení nároku na náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.	
	(6) Uplatnění nároku na náhradu postupem podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. V řízení před soudem jedná za stát Ministerstvo vnitra.  	
	(7) Příslušný úřad vyplácí přiznanou náhradu do 3 měsíců ode dne uplatnění nároku. 	
	(8) Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu ve lhůtě stanovené v odstavci 7 plně uspokojen.
§ 31
Finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému
	(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.
	(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, finanční zabezpečení ostatních složek integrovaného záchranného systému zařazených do ústředního poplachového plánu, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.
	(2) K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných záchranných a likvidačních prací může být použita rezerva finančních prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa.
	(3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami integrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému v případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací.
	(4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen.
§ 31a
Finanční zabezpečení vybraných složek integrovaného záchranného systému
	(1) Ministerstvo vnitra poskytuje právnickým osobám, které nejsou zřizovány státem, územně samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, dotace k zabezpečení činnosti ostatní složky integrovaného záchranného systému zařazené do ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systému na základě dohod o plánované pomoci na vyžádání uzavřených mezi Ministerstvem vnitra a právnickou osobou, pokud uzavřou dohodu o poskytnutí dotace[footnoteRef:3]32). [3: 32) § 17 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 367/2017 Sb.] 

	(2) Dotace se poskytuje k financování výdajů souvisejících s běžným provozem právnické osoby a s připraveností a plněním úkolů ostatní složky integrovaného záchranného systému v rozsahu stanoveném v příslušné dohodě o poskytnutí plánované pomoci a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému.
	(3) Žádost o poskytnutí dotace na následující kalendářní rok předkládá právnická osoba Ministerstvu vnitra do 30. dubna.
	(4) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje:
a) název, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
b) požadovanou částku,
c) účel, na který mají být finanční prostředky použity,
d) období, za které mají být finanční prostředky použity, 
e) informace o identifikaci osob jednajících v zastoupení právnické osoby s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě smluvního zastoupení, 
f) údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
g) zprávu o využití dotace poskytnuté podle tohoto zákona za nejbližší kalendářní rok předcházející žádosti o dotaci,
h) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok, jestliže jí povinnost jejího sestavení stanoví jiný právní předpis,
i) finanční plán k zabezpečení financování v následujícím kalendářním roce v rozsahu,
1. výdajů v souvislosti s připraveností na plnění úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
2. výdajů v souvislosti s plněním úkolů stanovených v dohodě o plánované pomoci na vyžádání a ústředním poplachovém plánu integrovaného záchranného systému s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
3. výdajů v souvislosti s běžným provozem právnické osoby s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek,
j) střednědobý výhled výdajů podle předchozího písmene v druhém až pátém kalendářním roce od podání žádosti o poskytnutí dotace.
	(5) Dohoda o poskytnutí dotace obsahuje zejména:
a) činnosti, na které se dotace poskytuje,
b) období, na které se dotace poskytuje,
c) výši, v které se dotace poskytuje,
d) identifikaci bankovního spojení právnické osoby,
e) dobu, do které Ministerstvo vnitra dotaci poskytne.
	(6) Ministerstvo vnitra uzavře dohodu o poskytnutí dotace do 30. června nebo informuje právnickou osobu o důvodech neuzavření smlouvy.
	(7) Jestliže Ministerstvo vnitra nebo jiný kontrolní orgán zjistí závažné nedostatky v činnosti právnické osoby, může Ministerstvo vnitra podle charakteru zjištěných skutečností od dohody o poskytnutí dotace odstoupit, nedojde-li k dohodě o úměrném snížení výše dotace.
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
	(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou pokut podle § 28 a řízení o náhradě podle § 29 a 30, se nevztahuje správní řád. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
	(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní složky integrovaného záchranného systému i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis26) nestanoví jinak.
§ 35
Zmocňovací ustanovení
	(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 8 písm. a) a b) a § 23 odst. 4.
	(2) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7 odst. 8 písm. c) až g), § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a).
	(3) Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 8 písm. h).
	(4) Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b).
* * *


Platné znění zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST PRVNÍ 
HLAVA I 
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 
§ 1
Předmět úpravy 
	(1) Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením,1) a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury34) a odpovědnost za porušení těchto povinností. 

	(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie34) a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury. 
 
§ 2
Vymezení pojmů 
	Pro účely tohoto zákona se rozumí 
a) krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s  
1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo 
1. zajišťováním připravenosti na krizové situace a jejich řešením, nebo
2. ochranou kritické infrastruktury, 
2. posilováním odolnosti subjektů kritické infrastruktury,
b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), 
b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“),
c) krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob, 
d) pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení, 
e) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, 
f) věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace, 
g) kritickou infrastrukturou prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu35), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu, 
h) evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie, 
i) prvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura36), určené podle průřezových a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury, 
j) ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury, 
k) subjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury, 
l) průřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života, 
m) odvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa. 
g) pracovištěm krizového řízení organizační útvar orgánu krizového řízení, který zajišťuje plnění úkolů při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,
h) hejtmanem hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy,
i) krajským úřadem krajský úřad a magistrát hlavního města Prahy,
j) starostou obce s rozšířenou působností starosta obce s rozšířenou působností a starosta městské části určené Statutem hlavního města Prahy,
k) obecním úřadem obce s rozšířenou působností obecní úřad obce s rozšířenou působností a úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy,
l) starostou obce starosta obce a v Praze starosta městské části,
m) obecním úřadem obecní úřad a v Praze úřad městské části.
§ 2a
Dokumentace krizového plánování
(1) Dokumentací krizového plánování je hierarchicky uspořádaný systém dokumentů sloužící k zajištění připravenosti na krizové situace a k řízení jejich řešení. Těmito dokumenty jsou krizový plán České republiky, typové plány, krizové plány ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, krizové plány krajů, krizové plány obcí s rozšířenou působností, plány krizové připravenosti, karty obcí a karty subjektů.
(2) Orgány krizového řízení a ostatní orgány veřejné moci jsou povinny plnit úkoly a opatření vyplývající z dokumentace krizového plánování vyššího stupně a řídit se jejich obsahem při zpracování vlastní dokumentace krizového plánování.
(3) K části krizového plánu ministerstva či jiného ústředního správního úřadu a krizového plánu kraje, která je v rozporu s krizovým plánem České republiky nebo s typovým plánem, se nepřihlíží. To platí obdobně i pro rozpor krizového plánu obce s rozšířenou působností, karty obce a karty subjektu s krizovým plánem kraje.
(4) Dokumentace krizového plánování má veřejnou a neveřejnou část a vyhotovuje se jak v listinné, tak v elektronické podobě. Neveřejná část dokumentace krizového plánování obsahuje údaje o spojení, plánování sil a prostředků ke zvládání krizové situace, opatření k zajištění fyzické a kybernetické bezpečnosti.

§ 3
Stav nebezpečí 
	(1) Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury. 
	(2) Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2). 
	(3) Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen "hejtman"). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situací dotčeny, též další kraje. 
	(4) Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. 
	(5) Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou. 
	(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. 
	(6) Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje na úřední desce krajského úřadu. Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen, a ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.
	(7) Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. 
 
	(8) Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení. 
 
	(9) Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 
 
HLAVA II 
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
DÍL 1
Vláda 
§ 4
	(1) Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastruktury 
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost, 
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7) 
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací, 
d) stanoví průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, 
e) rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu. 
	(1) Vláda odpovídá za zajišťování připravenosti České republiky na krizové situace a jejich řešení. Za tímto účelem
a) ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost,
b) určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu7),
c) zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací,
d) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení.
	(2) Vláda při přípravě zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankou opatření, která se týkají působnosti této banky. 
(3) Vláda při zajišťování připravenosti na krizové situace schvaluje
a) krizový plán České republiky,
b) posouzení rizik České republiky,
c) koncepci vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení.	

§ 5
	Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8) 
a) právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví, 
b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada, 
b) vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob (§ 29 a 31), pokud jde o omezení práva vlastníka a dalších osob z důvodu ochrany života, zdraví, majetku, zvířat nebo životního prostředí,
c) svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, 
d) právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací, 
e) právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění, 
f) právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací., nebo provádění krizových opatření,
g) právo na ochranu soukromí, je-li to nezbytné pro řešení krizové situace,
h) právo na ochranu osobních údajů, je-li to nezbytné pro řešení krizové situace, 
i) vstup na území České republiky cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti.
j) právo na vzdělání a na přípravu k povolání, na výkon činností školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo na výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách.
	§ 6
	(1) Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit 
a) evakuaci osob, zvířat a majetku z vymezeného území, 
b) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území anebo setrvání na vymezeném území a zákaz jeho opuštění, 
c) ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky37), 
d) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
e) zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa,
f) povinnost zjišťování skutečností o osobách nebo zpracování osobních údajů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
g) pravidla pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení podle školského zákona nebo pro výkon činností vysoké školy, jejího účelového zařízení nebo poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle zákona o vysokých školách, včetně případného zákazu nebo omezení osobní přítomnosti dětí, žáků, studentů, účastníků vzdělávání, uchazečů nebo absolventů na vzdělávání nebo zkouškách, 
h) pravidla upravující provoz dalších zařízení péče o předškolní děti,
i) zákaz distribuce, prodeje a nabídky průmyslového zboží, které je z důvodu kontaminace zdravotně či jinak závadné. 
	(2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna 
a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny, 
b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření, 
b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, vstupu a pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti na území České republiky, a stanovit podmínky vstupu osob na území České republiky,
c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici, 
d) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, 
e) nařídit využití hospodářských opatření pro krizové stavy39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu, 
f) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
g) nařídit přednostní zásobování 
1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, 
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření, 
3. prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu, 
f)  nařídit vykonávání péče o děti, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat,
g) nařídit přednostní zásobování
1. škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, 
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,
3. subjektů kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu k zajištění základní služby podle zákona o odolnosti kritické infrastruktury, nebo 
4. právnických a podnikajících fyzických osob, které plní nebo se podílí na plnění stanovených krizových opatření, a to v nezbytném rozsahu,
h) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí zejména dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě.,
i) stanovit lhůty k učinění úkonu vůči orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jinému orgánu nebo právnické anebo fyzické osobě, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, ke splnění povinnosti v oblasti veřejné správy nebo k provedení úkonu správního orgánu,
j) stanovit dobu platnosti vydaných dokladů, osvědčení a jiných veřejných listin vydaných správním orgánem, nebo
k) stanovit činnosti nebo služby správního orgánu nebo zastupitelského úřadu, jejichž poskytování lze v přiměřeném rozsahu a na stanovenou dobu omezit. 
	(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz 
a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu, 
b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami, 
c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí, 
d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, 
e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, 
f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty, 
g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami. 
	(4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
	(5) Při nařízení povinnosti zpracování osobních údajů podle odstavce 1 písm. f) je možné omezit práva subjektu údajů, stanovit záruky pro ochranu jeho práv a zájmů a upravit další podmínky zpracování.
	(5)(6) Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.
	(7) Vyhlásí-li z důvodu nebezpečí z prodlení nouzový stav předseda vlády, plní úlohu vlády jako orgánu krizového řízení podle tohoto zákona. Za tímto účelem předseda vlády vydá rozhodnutí o krizových opatřeních, které nabývá účinnosti okamžikem vydání rozhodnutí a pozbývá platnosti jeho zrušením vládou, nebo uplynutím 24 hodin od vyhlášení nouzového stavu předsedou vlády, není-li v této lhůtě vládou schváleno.
§ 7
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 až 3 oprávněna nařídit
a) omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky,
b) zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38).

§ 8
(1) Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. 
(2) Je-li krizovými opatřeními uvedenými v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 zasahováno do práv a povinností osob, je vláda povinna v odůvodnění rozhodnutí o krizovém opatření stanovit konkrétní míru rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami a posoudit přiměřenost zásahu do práv, svobod a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob. 
(3) V případě bezprostředně hrozícího nebezpečí z prodlení může vláda nařídit krizová opatření bez odůvodnění podle odstavce 2.
§ 8a
Je-li to nezbytné pro řešení následků krizové situace, je vláda po dobu 30 dnů ode dne ukončení krizového stavu oprávněna
a) ukládat úkoly orgánům veřejné moci k činnostem zmírňujícím následky krizové situace,
b) nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění následků krizové situace,
c) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k činnostem zmírňujícím následky krizové situace,
d) stanovit lhůty k učinění úkonu vůči správnímu orgánu, ke splnění povinnosti v oblasti veřejné správy nebo k provedení úkonu správního orgánu anebo prodloužení platnosti vydaných dokladů, osvědčení a jiných veřejných listin vydaných správním orgánem,
e) rozhodnout o bezplatném použití státních hmotných rezerv.
DÍL 2
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Policie České republiky
§ 9
	(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti. 
	(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v jejich působnosti 
a) zřizují pracoviště krizového řízení, 
b) zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací, (dále jen "krizový plán"); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, 
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, 
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 3, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, 
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů. 
	(3) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti 
a) navrhují odvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra, 
b) vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, 
c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastruktury, 
d) zašlou návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
e) kontrolují plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,
f) poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích, 
g) poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních. 
	(4) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady 
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, 
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis. 
	(5) Pro přípravu na krizové situace a jejich řešení prováděcí právní předpis stanoví 
a) podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
b) báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol. 
§ 9
(1) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na krizové situace a jejich řešení v jejich působnosti. Za tímto účelem 
a) zřizují pracoviště krizového řízení, 
b) zpracovávají krizový plán, který schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
c) zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, 
d) zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti, 
e) poskytují na požádání podklady ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům, České národní bance, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, 
f) vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 2, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra, 
g) stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů.
h) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
i) zpracovávají typový plán ve své působnosti na základě posouzení rizik České republiky,
j) kontrolují v mezích své působnosti zajištění připravenosti podřízených územních správních úřadů na řešení krizových situací.

(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady 
a) vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
b) rozhodují o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak, 
c) organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy, 
d) vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
e) poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.

§ 10
Ministerstvo vnitra
	(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12) 
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, 
b) organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízení,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů, 
d) v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, 
e) navrhuje průřezová kritéria, 
f) zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury podle § 4 odst. 1 písm. e), 
g) plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,
h) každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
i) každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastruktury, 
j) zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízení, 
k) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3, 
l) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly. 
(1) Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízení12) 
a) sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, 
b) organizuje vzdělávání v oblasti krizového řízení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců územních samosprávných celků,
c) provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů, 
d) určuje formu, obsah a rozsah odborné přípravy starostů obcí s rozšířenou působností a starostů obcí pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
e) určuje formu, obsah a rozsah odborné přípravy ministrů, vedoucích jiných ústředních správních úřadů a hejtmanů pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení a zpracovává souhrnné vyhodnocení z této odborné přípravy,
f) v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, 
g) zpracovává posouzení rizik České republiky,
h) zpracovává krizový plán České republiky,
i) zpracovává koncepci vzdělávání v oblasti krizového řízení,
j) zpracovává ve spolupráci s ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady plán cvičení orgánů krizového řízení,
k) předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje shromažďované podle § 15 odst. 2, 
l) v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situací koordinuje další úkoly.
	(2) Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.13a) Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c), g) až i) a l). 
	(3) Ministr vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízení. 
	(4) Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
§ 11
Ministerstvo zdravotnictví
	Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno 
a) zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu15); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, nebo
b) koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče, 
b) za účelem zajištění poskytování akutní lůžkové zdravotní péče 
1. ukládat povinnosti poskytovatelům zdravotních služeb nebo 
2. omezit poskytování zdravotních služeb.
c) rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy[footnoteRef:4]39). [4: 39) 39) § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.] 

§ 12
Ministerstvo dopravy
	(1) Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb. 
	(2) V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění. 
§ 12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu
	(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno 
a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, 
b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice. 
	(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkoly v oblasti kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury v energetice, poskytuje vládě a Ministerstvu vnitra součinnost pro národní meziresortní i mezinárodní výměnu informací v této oblasti, pro plnění funkce kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastruktury a pro podání zprávy Evropské komisi o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie. 
§ 12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu 
	Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno 
a) přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastruktury v energetice, 
b) uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy nebo ropných produktů, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajišťování energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastruktury v energetice.
§ 12b
Ministerstvo zemědělství 
Ministerstvo zemědělství je v době krizového stavu oprávněno v oblasti zabezpečení výživy obyvatelstva, výroby potravin a v oblasti vodního hospodářství, v oblasti veterinární a rostlinolékařské
a) přijímat po předchozím souhlasu vlády opatření k zajištění základních potřeb obyvatelstva v oblasti produkce potravin a koordinovat potravinářskou výrobu a produkci základních potravin,
b) koordinovat zásobování pitnou vodou na území státu ve spolupráci s kraji a ústředními správními úřady,
c) koordinovat opatření k řešení likvidace hromadných nákaz zvířat a opatření k řešení epifytie na základě vydaných mimořádných veterinárních a rostlinolékařských opatření.
§ 12c
Český telekomunikační úřad
	Český telekomunikační úřad je v době krizového stavu oprávněn přijímat opatření k zachování bezpečnosti, odolnosti a integrity veřejné komunikační sítě nebo důvěrnosti a interoperability veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s cílem neprodleného obnovení poskytování základních služeb v digitálním prostředí.
§ 12d
Správa státních hmotných rezerv
Správa státních hmotných rezerv je v době krizového stavu oprávněna
a) uvolňovat státní hmotné rezervy včetně nouzových zásob ropy a ropných produktů, 
b) zajišťovat koordinaci poskytování věcných zdrojů v systému hospodářských opatření pro krizové stavy,
c) zajišťovat nákup státních hmotných rezerv a centrální nákup majetku nezbytného pro překonání krizové situace pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady. 
§ 12e
Policie České republiky
(1) Policie České republiky zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřním pořádkem a bezpečností. Za tímto účelem Policejní prezidium České republiky, útvary Policie České republiky s celostátní působností a krajská ředitelství policie zejména
a) zřizují krizové štáby,
b) podílí se na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
c) zpracovávají podklady z oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti pro řešení krizových situací do krizových plánů krajů, 
d) poskytují součinnost krajským úřadům při zpracování plánů krizové připravenosti.
(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.

DÍL 3
Česká národní banka
§ 13
	(1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení 
a) zřizuje krizový štáb, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace, 
c) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
d) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky, 
e) projednává přestupky týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3, 
f) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5. 
(1) Česká národní banka k zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení ve své působnosti
a) zřizuje krizový štáb, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,
c) se podílí na zpracování posouzení rizik České republiky a krizového plánu České republiky,
d) zpracovává typový plán ve své působnosti v souladu s posouzením rizik České republiky,
e) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám, 
f) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky, 
g) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 6, 
h) se podílí na plnění úkolů podle krizového plánu České republiky,
i) kontroluje v mezích své působnosti právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která zajišťuje plnění opatření z krizového plánu České republiky.
	(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů. 
	(3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky. 
	(4) Česká národní banka k ochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti 
a) navrhuje odvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra, 
b) vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem, 
c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, 
d) kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. 
(4) Ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a d), § 6 odst. 2 písm. h) a i), § 8a písm. a) a d), § 14 odst. 2 písm. f), § 14 odst. 6 a § 29 odst. 7 se na Českou národní banku nepoužijí.

DÍL 4
Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje
§ 14
	(1) Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. 
	(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, 
b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, 
d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3. 
	(3) Hejtman v době krizového stavu 
a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb, 
b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, 
c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace. 
	(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit 
a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace, 
b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce, 
d) přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury, 
e) zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě, 
f) hlášení přechodné změny pobytu osob, 
g) evakuaci obyvatelstva, 
h) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území. 
	(5) Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží. 
	(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou. 
	(2) Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území kraje, orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, 
b) zřizuje a řídí krizový štáb kraje, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje, 
d) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení pro správní území kraje,
e) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje shromažďované podle § 15 odst. 2,
f) nařizuje cvičení orgánů krizového řízení na území kraje,
g) je povinen se zúčastnit odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované Ministerstvem vnitra. 
	(3) Hejtman v době krizového stavu 
a) koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování sociálních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,
b) koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva, 
c) koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.,
d) koordinuje prostřednictvím krizového štábu kraje poskytování humanitární pomoci,
e) ukládá úkoly k řešení krizové situace na území kraje orgánům obcí s rozšířenou působností a orgánům obcí,
f) poskytování zdravotních služeb na území kraje; přitom postupuje v souladu s opatřeními podle § 11 písm. b), jsou-li vydána.
	(4) Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit 
a) pracovní povinnost, pracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředku37) pro řešení krizové situace, 
b) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace, 
c) vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat, 
d) přednostní zásobování škol, školských zařízení, dalších zařízení péče o předškolní děti, poskytovatelů zdravotních nebo sociálních služeb, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatření, a v nezbytném rozsahu také subjektů kritické infrastruktury, 
e) hlášení přechodné změny pobytu osob, 
f) evakuaci obyvatelstva, 
g) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
	(5) Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 4 písm. a) a b) smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne, a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží.  
	(6) Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit. 
	§ 14a 
	(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje, 
b) plní úkoly podle krizového plánu kraje. 
	(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. 
§ 14a
Krajský úřad
	(1) Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situací a při jejich řešení
a) zpracovává krizový plán kraje, 
b) poskytuje metodickou pomoc obcím a obcím s rozšířenou působností při zpracování jejich dokumentace krizového plánování, 
c) plní úkoly stanovené vládou, ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady, Českou národní bankou a hejtmanem spojené se zajištěním připravenosti správního obvodu kraje a připravenosti krajského úřadu na krizové situace a jejich řešení,
d) zpracovává plán krizové připravenosti krajského úřadu, který schvaluje ředitel krajského úřadu,
e) podílí se na odborné přípravě starostů v oblasti krizového řízení,
f) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje,
g) poskytuje metodickou pomoc obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, 
h) odpovídá za přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení kraje nařízených hejtmanem,
i) organizuje součinnost mezi správními úřady s působností na území kraje, obcemi s rozšířenou působností a obcemi v kraji.
	(2) Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení.
(3) Krajský úřad při zpracování krizového plánu kraje vyžaduje součinnost obcí s rozšířenou působností a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů. Tyto orgány a subjekty jsou povinny poskytnout krajskému úřadu součinnost a informace potřebné pro zpracování krizového plánu kraje.
	§ 15
	(1) Hasičský záchranný sbor kraje16) při přípravě na krizové situace a jejich řešení 
a) organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji, 
b) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, 
c) zpracovává krizový plán kraje, 
d) zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob, 
e) plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
f) předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3. 
	(2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o 
a) kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, 
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, 
c) počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, 
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, 
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, 
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie, 
g) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, 
h) stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, 
i) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami, 
pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.
	(3) Hasičský záchranný sbor kraje 
a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, 
b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e). 
§ 15
Hasičský záchranný sbor kraje
	(1) Hasičský záchranný sbor kraje při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení 
a) vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, a předává je krajskému úřadu,
b) poskytuje součinnost krajskému úřadu při zpracování krizového plánu kraje a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
c) zajišťuje a organizuje odbornou přípravu v oblasti krizového řízení starostů, právnických a podnikajících fyzických osob, které plní opatření z krizového plánu kraje.
	(2) Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn při zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení prostřednictvím informačního systému krizového řízení shromažďovat, evidovat a orgánům krizového řízení zpřístupňovat údaje o 
a) kapacitách a vybavenosti zdravotnických, sociálních, ubytovacích a stravovacích zařízení, škol, školských zařízení a dalších zařízení péče o předškolní děti, 
b) předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech, výrobních a provozních kapacitách, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, 
c) počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace, 
d) množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek, 
e) množství zadržené vody ve vodních nádržích, 
f) počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
g) výrobních a záchytných energetických kapacitách ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob,
h) uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích, 
i) stavbách určených k ochraně obyvatelstva, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů, 
j) výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami.
	(3) Hasičský záchranný sbor kraje 
a) seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, 
b) vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra.
§ 15a
	Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností přehledu možných rizik a analýzy ohrožení a při organizaci odborné přípravy v oblasti krizového řízení vyžaduje součinnost orgánů kraje, obcí s rozšířenou působností a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné. 
 
§ 16
	(1) Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje. 
	(2) Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 3. 
§ 17
zrušen
§ 16
Krajské ředitelství policie
Krajské ředitelství policie zajišťuje připravenost na řešení krizových situací spojených s vnitřním pořádkem a bezpečností na území kraje. Za tím účelem zejména
a) zřizuje pracoviště krizového řízení krajského ředitelství policie,
b) využívá a zpracovává informace shromažďované podle § 15 odst. 2 v informačním systému krizového řízení,
c) poskytuje součinnost krajskému úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zpracování krizového plánu a plánu krizové připravenosti,
d) plní úkoly stanovené hejtmanem podle krizového plánu kraje.

§ 17
Poskytovatel zdravotnické záchranné služby
(1) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojenou s poskytováním přednemocniční neodkladné péče. 	
(2) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je oprávněn za účelem uvedeným v odstavci 1 využívat a zpracovávat informace shromažďované podle § 15 odst. 2 v informačním systému krizového řízení.

DÍL 5
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 18
Starosta obce s rozšířenou působností
	(1) Starosta obce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací; ostatní orgány obce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí. 
	(2) Starosta obce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Za tímto účelem 
a) zřizuje a řídí bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, 
b) organizuje přípravu správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a podílí se na jejich řešení, 
c) schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností krizový plán obce s rozšířenou působností, 
d) vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3. 2,
e) je povinen se zúčastnit odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje. 
	(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále 
a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení, 
d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra. 
	(4) Úkoly starosty obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46). 
	(3) Starosta obce s rozšířenou působností dále 
a) zřizuje a řídí krizový štáb obce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce s rozšířenou působností, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady jsou povinny uložené úkoly provést a osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly uvedené v krizovém plánu kraje. 
(4) Starosta obce s rozšířenou působností dále plní úkoly podle § 21 odst. 3.
	§ 19 
	Obecní úřad obce s rozšířenou působností 
	(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací 
a) poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
b) plní úkoly podle krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje, 
e) vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací a při jejich řešení
a) poskytuje součinnost krajskému úřadu při zpracování krizového plánu kraje,
b) zpracovává krizový plán obce s rozšířenou působností,  
c) plní úkoly podle krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
d) vytváří podmínky pro činnost bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
e) zpracovává plán krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který schvaluje tajemník obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
f) poskytuje součinnost obecnímu úřadu při zpracování karty obce,
g) podílí se na odborné přípravě starostů v oblasti krizového řízení. 
	(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. 
	(3) Úkoly obecního úřadu obce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46). 
§ 20
zrušen
DÍL 6
Orgány obce
§ 21
	(1) Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí. 
	(2) Starosta obce dále 
a) za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán, 
b) zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce s rozšířenou působností, 
d) odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra. 
	(3) V době krizového stavu starosta obce 
a) zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, 
b) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, 
c) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, 
d) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace. 
(2) Starosta obce při přípravě na krizové situace a při jejich řešení 
a) může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán, 
b) schvaluje kartu obce,
c) plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu kraje a krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
d) je povinen se účastnit odborné přípravy v oblasti krizového řízení organizované hasičským záchranným sborem kraje.
	(3) Starosta obce při řešení krizových situací 
a) zajišťuje provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce, při tom je vázán rozsahem stanovených krizových opatření; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit, 
b) zajišťuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje, 
c) nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce, 
d) organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva, 
e) zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace. 
(4) Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit. 

 
§ 21a
	(1) Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací 
a) organizuje přípravu obce na krizové situace,
b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností, 
c) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází, 
e) se podílí na zajištění veřejného pořádku, 
f) plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace a jejich řešení. 
	(1) Obecní úřad za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací a jejich řešení
a) organizuje přípravu obce na krizové situace, 
b) poskytuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
c) zpracovává kartu obce,
d) vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází, 
e) se podílí na zajištění veřejného pořádku, 
f) plní úkoly stanovené krizovým plánem kraje a obce s rozšířenou působností.
	(2) Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. 
§ 22 
	(1) Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce,17) nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce. 
	(2) Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu. 
§ 22
	(1) Je-li k postupu podle § 21 odst. 3 písm. a) nutné vydat nařízení obce17), nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce. 
 	(2) Starosta obce o vydání nařízení obce neprodleně informuje hejtmana kraje a starostu obce s rozšířenou působností. 
§ 23 
zrušen
 
HLAVA III 
OSTATNÍ ORGÁNY S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ 
DÍL 1
Bezpečnostní rady a krizové štáby
§ 24
Bezpečnostní rady
	(1) Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace. 
	(2) Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje. 
	(3) Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností. 
	(4) Na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace na území kraje nebo ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace. 
 
§ 24a
Ústřední krizový štáb
	(1) Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda. 
	(2) Ústřední krizový štáb zejména
a) zabezpečuje operativní součinnost s orgány krizového řízení v České republice a s mezinárodními organizacemi,
b) zabezpečuje posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány územních samosprávných celků,
c) posuzuje, projednává a koordinuje přijímání opatření meziresortního charakteru navrhovaných ministerstvy nebo správními úřady a krizových štábů krajů,
d) připravuje vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení vládou,
e) zabezpečuje koordinaci činností krizových štábů krajů.

§ 24b
Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností
	(1) Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací. 
	(2) Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje. 
	(3) Předsedou krizového štábu obce s rozšířenou působností je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností. 
HLAVA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Finanční zabezpečení krizových opatření
	Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18). Za tímto účelem 
a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků, 
b) se finanční prostředky potřebné k zajištění přípravy na krizové situace vyčleňované ministerstvy a jinými ústředními správními úřady v rozpočtech kapitol považují za závazný ukazatel státního rozpočtu na příslušný rok, 
c) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému. Způsob použití rezervy upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok. 
 
§ 26 
Zabezpečení informačních systémů krizového řízení
	(1) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací využívají informační systémy krizového řízení. 
	(2) Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízení musí splňovat pravidla 
a) přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízení, 
b) technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách, 
c) bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci. 
	(3) Orgány krizového řízení při plánování krizových opatření odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.
§ 26a 
Zabezpečení závaznými geografickými podklady 

	(1) Orgány krizového řízení využívají při přípravě na krizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě. 
	(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu. 
	(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatření a při řešení krizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem48). 
§ 26
Informační systém krizového řízení
(1) Informační systém krizového řízení je neveřejný informační systém veřejné správy podle zvláštního právního předpisu sloužící orgánům krizového řízení k zajišťování připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
(2) Správcem informačního systému krizového řízení je generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
(3) Součástí informačního systému krizového řízení je krizová záloha; tato evidence obsahuje údaje: 
a) základního registru obyvatel,
b) základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, 
c) základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
d) informačního systému evidence obyvatel,
e) katastru nemovitostí,
f) informačního systému územní identifikace a
g) informačního systému infekčních nemocí. 
(4) Správci informačních systémů veřejné správy uvedených v odstavci 3 poskytují součinnost k zajištění pravidelné aktualizace údajů krizové zálohy.
(5) V rámci krizové zálohy a při navazujícím zpracování údajů lze sdružovat údaje z informačních systémů sloužících k různým účelům.
(6) Krizovou zálohu mohou orgány krizového řízení využít pouze:
a) v nezbytném rozsahu; za poskytnutí přístupu jednotlivým orgánům krizového řízení v takovém rozsahu odpovídá správce informačního systému krizového řízení, a
b) po předchozím rozhodnutí ministra vnitra, které se vztahuje
1. ke konkrétní krizové situaci nebo mimořádné události, nebo
2. ke konkrétnímu úkolu v rámci zajišťování připravenosti na krizovou situaci po stanovenou dobu.
(7) Je-li třeba pro řešení konkrétní krizové situace doplnit do krizové zálohy obsah jiného informačního systému veřejné správy, jehož správce je podřízený vládě, rozhodne o takovém doplnění vláda na návrh ministra vnitra. Přitom vláda stanoví rozsah, ve kterém se obsah jiného informačního systému veřejné správy doplňuje, případně uloží povinnost aktualizace údajů.
§ 26a
Získávání informací z evidencí
Orgány krizového řízení využívají v rozsahu potřebném k plnění konkrétního úkolu podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy a dalších evidencí vedených ministerstvy a jinými správními úřady na základě jiného právního předpisu. Ministerstvo nebo jiný správní úřad poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; je povinno žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li jiný právní předpis pro poskytnutí informací orgánům krizového řízení jiný režim.
§ 26b
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1) Orgány krizového řízení využívají při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální podobě.
(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3) Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené v souladu se zvláštním právním předpisem[footnoteRef:5]56). [5: 56) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
] 


§ 27 
Zvláštní skutečnosti
	(1) Zvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi19). 
	(2) Orgány krizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti slovy "Zvláštní skutečnosti" nebo zkratkou "ZS". Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen. 
	(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízení podle § 15 odst. 3.
	(4) Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností. 
	(5) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník. 
	(6) Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí orgánu krizového řízení nebo jím pověřený pracovník. 
	(7) Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmi. 
	(8) Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne. 
	(9) Prováděcí právní předpis upraví
a) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, 
b) postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi. 
§ 28
	(1) Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány krajů, územní správní úřady, orgány obcí s rozšířenou působností a orgány obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21) 
	(2) Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé. 
	(3) Při řešení krizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2) 
	(4) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností a krizového štábu kraje a obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a), 
b) náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a způsob jejich zpracování. 
 
HLAVA V 
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB
§ 29
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby 
	(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení zpracovatele krizového plánu jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti kartu subjektu; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací. 
	(2) V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje zpracovatele krizového plánu za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 32 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností nebo obce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů. 
	(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) Poskytnutím věcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury. 
	(4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce. 
	(5) Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. 
	(6) Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50). 
	(7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury. 
	(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.
(7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny 
a) poskytnout součinnost na žádost orgánu krizového řízení při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení v době krizového stavu,
c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených,
d) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením.

§ 29a 
Subjekty kritické infrastruktury 
	Subjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen 
a) vypracovat plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)], 
b) umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází, 
c) oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci.
§ 29b 
Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury 
	(1) V plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu. 
	(2) Plní-li subjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. 
	(3) Jestliže je prvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
§ 29c 
Styčný bezpečnostní zaměstnanec 
	(1) Subjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu. 
	(2) Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastruktury. 
	(3) Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona. 
	(4) Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi. 
§ 30 
Hromadné informační prostředky 
	Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeních při krizových stavech.
§ 30
Hromadné informační prostředky 
	Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánu krizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizového stavu a nařízeném krizovém opatření.

§ 31 
Fyzické osoby 
	(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku. 
	(2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 32 a další související údaje. 
	(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna 
a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, 
b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f), 
b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. e a hlásit změnu či ukončení této přechodné změny pobytu,
c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu, 
d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, 
e) poskytnout požadované věcné prostředky, 
f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3. 
	(4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. 
	(5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu krizového stavu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal. 
	(6) Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal. 
	(7) V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. 
	(8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5. 
§ 32 
Výjimky 
	(1) Poskytnutí věcných prostředků, pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak. 
	(2) Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízení může osvobodit od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízení. 
(3) Pracovní povinnost lze nařídit pracovníkům subjektu kritické infrastruktury pouze v nezbytném rozsahu tak, aby nebylo ohroženo poskytování základní služby.
	(3)(4) Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24) 
	(4)(5) Osoby osvobozené od pracovní povinnosti a pracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc. 
 
HLAVA VI 
KONTROLA, PŘESTUPKY A NÁHRADA 
§ 33
Kontrola
	(1) Orgány krizového řízení jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.  
	(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, u obce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra. 
	(3) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu. 
(4) V zařízeních zpravodajských služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.
  § 34 
Přestupky fyzických osob 

	(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní 
a) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), 
b) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo 
c) povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f). 
	(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6 
a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo 
b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat. 
	(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
§ 34a 
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob 
	(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace 
a) se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo 
b) jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti. 
	(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že 
a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, 
b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo 
c) nesplní povinnost podle § 29 odst. 8. 
	(3) Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 30. 
	(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.
§ 34b
Společné ustanovení k přestupkům
	Přestupky podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje, s výjimkou přestupků podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad. 
 
§ 34 
Přestupky fyzických osob 
 	(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. a) neuposlechne výzvy, 
b) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. b) neohlásí přechodnou změnu pobytu,
c) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření,
d) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. d) nevykoná uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,
e) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. e) neposkytne věcný prostředek, 
f) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. f) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením, nebo
g) v rozporu s § 31 odst. 3 písm. f) se nezdrží činnosti zakázanou krizovým opatřením vydaným k provedení § 6 odst. 3.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 31 odst. 2 bezplatně neposkytne nebo nezaktualizuje požadovaný podklad nebo související údaje.

§ 34a 
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob 
	(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu
a) v rozporu s § 29 odst. 3 neposkytne na výzvu orgánu krizového řízení věcný prostředek,  
b) v rozporu s § 29 odst. 4 nesplní uložený úkol, 
c) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. b) neuposlechne výzvu orgánu krizového řízení,
d) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. c) nestrpí omezení vyplývající z krizového opatření,
e) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. d) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením, nebo 
f) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. d) se nezdrží činnosti zakázané krizovým opatřením vydaným k provedení § 6 odst. 3.
 	(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) se v rozporu s § 29 odst. 1 nepodílí na zpracování krizového plánu, 
b) v rozporu s § 29 odst. 1 nezpracuje kartu subjektu nebo tuto kartu nepředloží hasičskému záchrannému sboru kraje, 
c) v rozporu s § 29 odst. 2 nesplní povinnost bezplatně poskytnout nebo aktualizovat požadované podklady nebo související údaje, nebo
d) v rozporu s § 29 odst. 7 písm. a) neposkytne vyžádanou součinnost. 

§ 34b
Přestupek provozovatele hromadných informačních prostředků
Provozovatel hromadných informačních prostředků se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30 neuveřejní informaci o vyhlášení krizového stavu nebo nařízeném krizovém opatření.

Společná ustanovení k přestupkům
§ 34c
(1) Za přestupek lze uložit pokutu do 
a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 34 odst. 2,
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 34 odst. 1 písm. a) až f),
c) 2 000 000 Kč jde-li o přestupek podle § 34 odst. 1 písm. g),
d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 34a nebo § 34b. 
(2) Za přestupek podle § 34a odst. 1 písm. e) až g) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.

§ 34d   
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak. 
(2) Přestupek podle
a) § 34 odst. 1 písm. g) a § 34a odst. 1 písm. f) projednává Česká národní banka,
b) § 34a odst. 2 písm. b) projednává hasičský záchranný sbor kraje,
c) § 34b projednává Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
(3) Přestupky podle § 34 odst. 1 písm. a) až f) a § 34a odst. 1 písm. d) a e) může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky nebo strážník obecní policie.
(4) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 34 odst. 1 se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci 
	(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce. 
	(2) V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku. 
	(3) Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí. 
	(4) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.27)
§ 36
Náhrada škody 
	(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. 
	(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. 
	(3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu. 
	(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. 
	(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. 
	(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události. 
	(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření. 

§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva nebo uložení povinnosti
(1) Za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické nebo právnické osobě peněžní náhrada.
(2) Peněžní náhrada za omezení vlastnického práva náleží vlastníkovi ve výši odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek krizovým opatřením dotčen, při zohlednění míry omezení vlastnického práva vyplývajícího již ze samotné krizové situace a jejího vývoje. 	
(3) Peněžní náhrada za poskytnutí věcného prostředku formou služby náleží fyzické nebo právnické osobě ve výši v místě a čase obvyklé úplaty za poskytnutí obdobné služby. Peněžní náhrada za poskytnutí věcného prostředku, který není službou, náleží vlastníkovi ve výši obvyklého nájemného, případně i jemu tím vzniklých dalších nezbytných nákladů, vynakládaných za užívání stejné nebo obdobné věci, v daném místě, čase a za obdobných podmínek.
(4) Peněžní náhrada za výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží fyzické osobě ve výši, která odpovídá v místě a čase obvyklé mzdě za vykonání stejné, případně obdobné práce. Spočívá-li výkon pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci v činnosti, která není mzdou ohodnocována, poskytuje se peněžní náhrada ve výši odpovídající v místě a čase obvyklé úplatě za poskytnutí obdobné služby.
(5) Peněžní náhradu stát poskytuje prostřednictvím krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu sídlí orgán krizového řízení, který o omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl. Nelze-li krajský úřad podle věty první určit, nebo pokud o omezení práva či uložení povinnosti rozhodla vláda, případně její předseda, poskytuje peněžní náhradu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Byl-li nárok na peněžní náhradu uplatněn u nepříslušného krajského úřadu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu úřadu příslušnému, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Peněžní náhradu za omezení vlastnického práva stát poskytuje na základě odůvodněného písemného uplatnění nároku fyzickou nebo právnickou osobou, a to do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku. Uplatnění nároku na peněžní náhradu podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, přičemž domáhat se peněžní náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze, pokud nebyl její nárok v době uvedené ve větě první plně uspokojen.
(7) Peněžní náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci stát poskytuje do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, v kterém nárok na peněžní náhradu vznikl. Uplatnění nároku na peněžní náhradu za poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto zákona není podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu, přičemž však domáhat se peněžní náhrady u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze, pokud nebyl její nárok v době určené podle věty první plně uspokojen. Orgán krizového řízení, který o poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodl, neprodleně o této skutečnosti písemně informuje úřad příslušný k projednání nároku na peněžní náhradu.   
(8) Nárok na peněžní náhradu za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se promlčí za 3 roky ode dne ukončení krizového stavu, v němž k vzniku nároku na peněžní náhradu došlo; tato lhůta se poměrně prodlužuje o dobu nebo její část stanovenou v odstavcích 6 a 7, která připadá až na období po skončení krizového stavu. Za krizový stav, v němž k vzniku nároku na peněžní náhradu došlo, se pro tyto účely považuje i krizový stav bez přerušení a ze shodných důvodů navazující na předchozí krizový stav, v rámci něhož byla vyhlášena krizová opatření, v jejichž souvislosti bylo omezeno vlastnické právo, poskytnut věcný prostředek nebo vykonána pracovní povinnost či pracovní výpomoc.  
(9) Stát je prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako peněžní náhradu, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody vzniklé z nastání takové události.   
(10) V řízení před soudem jedná za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(11) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku nebo pro posouzení nároku na peněžní náhradu nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.

§ 36
Náhrada újmy
(1) Stát je povinen nahradit újmu způsobenou fyzické nebo právnické osobě 
a) v příčinné souvislosti s činností orgánu nebo osoby, které provádí krizové opatření, opatření ve smyslu § 8a nebo cvičení podle tohoto zákona,
b) v souvislosti s užíváním poskytnutého věcného prostředku, výkonem pracovní povinnosti, pracovní výpomoci či dobrovolné pomoci, nebo
c) nezákonným krizovým opatřením, 
a to v penězích. 
(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma na životě, újma na zdraví a skutečná škoda. Náhrada újmy se neposkytuje osobě, která svým protiprávním jednáním zavinila mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření; to platí obdobně ve vztahu k osobě oprávněné k uplatnění nároku na újmu na životě. Skutečná škoda se hradí v rozsahu, v němž fyzická nebo právnická osoba prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné objektivně předejít nebo zabránit a nehradí se v rozsahu, v jakém stát prokáže, že se poškozená osoba svým jednáním podílela na jejím vzniku nebo zvětšení.
(3) Náhrada újmy na životě a zdraví se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této újmy nevznikl již z pracovně právního, služebně právního nebo obdobného vztahu.
(4) Nárok na náhradu újmy podle odstavce 1 může fyzická nebo právnická osoba písemně uplatnit ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy se o újmě dozvěděla, nejdéle však do 3 let od jejího vzniku, jinak právo na náhradu újmy zaniká. V případě skutečné škody spočívající ve vzniku dluhu se za den jejího vzniku považuje den splatnosti dluhu, přičemž náhrada skutečné škody se hradí poškozenému.
(5) Jednotlivé nároky na náhradu újmy podle tohoto zákona uplatňuje fyzická nebo právnická osoba samostatně, a to u krajského úřadu kraje, v jehož územním obvodu došlo k právní skutečnosti, z níž újma vzešla. To neplatí pro případy nároku na náhradu následné újmy, který fyzická nebo právnická osoba uplatňuje u toho krajského úřadu, u něhož uplatňuje nebo již dříve uplatnila nárok na náhradu újmy podle tohoto zákona, v jejíž souvislosti k následné újmě, která musí být sama nahraditelná podle tohoto zákona, došlo. Pokud by mohl být postupem podle věty první nárok na náhradu újmy uplatněn u více krajských úřadů, případně nelze vůbec určit, u kterého krajského úřadu by měl být takový nárok na náhradu újmy uplatněn, uplatňuje jej fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky u krajského úřadu, v jehož územním obvodu má bydliště nebo sídlo, a jiná osoba u Ministerstva vnitra. Byl-li nárok na náhradu újmy uplatněn u nepříslušného krajského úřadu, postoupí jej tento bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu, přičemž účinky uplatnění nároku jsou v takovém případě zachovány.
(6) Stát projedná nárok na náhradu újmy a přiznanou náhradu vyplatí do 6 měsíců ode dne uplatnění nároku.
(7) Uplatnění nároku na náhradu újmy postupem podle odstavce 5 je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu. Domáhat se náhrady újmy podle tohoto zákona u soudu může fyzická nebo právnická osoba pouze tehdy, pokud nebyl její nárok na náhradu v době stanovené v odstavci 6 plně uspokojen.
(8) Je-li pro určení úřadu příslušného k projednání nároku na náhradu újmy nebo pro posouzení nároku na náhradu újmy nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci krajskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.
(9) Stát je prostřednictvím Ministerstva vnitra oprávněn požadovat uhrazení výdajů, které vynaložil jako náhradu újmy, po osobě, která mimořádnou událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, významné narušení poskytování základní služby podle zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, pro něž byl vyhlášen krizový stav a nařízena krizová opatření, zavinila svým protiprávním jednáním, nebo která je podle jiného právního předpisu objektivně odpovědná k náhradě škody vzniklé z nastání takové události.
§ 37 
Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách 
Poskytování státní podpory při krizových situacích
	(1) Fyzickým osobám a obcím, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu. 
	(2) Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu.22) 
	(3) Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29) 
	(4) Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám, krajům a obcím může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis. 
	(5) Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky, kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí na příslušný rozpočtový rok. 
	(6) K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací vyčleněnou v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda použít vládní rozpočtovou rezervu. 
 
HLAVA VII 
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ 
§ 38 
Vztah ke správnímu řádu 
	Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád. 
§ 38
Vztah ke správnímu řádu 
	(1) Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 34 až 34d, a dále v případě postupu podle § 8a tohoto zákona po skončení krizového stavu, nevztahuje správní řád.
	(2) Na projednání nároku na náhradu uplatněném podle § 35 až § 36a tohoto zákona se správní řád nevztahuje.

§ 39 
	(1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu. 
	(2) Pokud dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(3) Pokud dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(4) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. 
	(5) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.2) 

§ 39
(1) V případě, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav stává se krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina. 
(2) V případě, kdy jsou nařízena mimořádná epidemiologická opatření podle zvláštních právních předpisů a z obdobných důvodů je vyhlášen krizový stav stává se krajská epidemiologická komise součástí krizového štábu kraje jako jeho pracovní skupina a Ústřední epidemiologická komise součástí Ústředního krizového štábu jako jeho pracovní skupina. Pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
 	(3) V případě, kdy dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu z obdobných důvodů, stává se pověřený zástupce příslušné povodňové komise členem příslušného krizového štábu. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(4) V případě, kdy dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu z obdobných důvodů, stává se pověřený zástupce příslušné komise pro sucho členem příslušného krizového štábu. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny. 
	(5) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak. 
	(6) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.

§ 39a 
	Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo starostovi obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti. 
 
§ 39b 
	(1) Správce obce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu53) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3. 
	(2) Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu54) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3. 
 
§ 39c 
	Orgány krizového řízení při řešení krizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru. 
 
§ 39d 
	(1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob, jejímž správcem je Ministerstvo vnitra, se vede za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu. 
	(2) V evidencích údajů o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají na základě nařízeného krizového opatření údaje v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu. 
	(3) Údaje o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají po dobu krizového stavu, a je-li to nezbytné, zejména k zajištění zájmů subjektů údajů, i po jeho skončení. 
	(4) Zdrojem údajů v ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená hasičským záchranným sborem kraje. 
	(5) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností. 
	(6) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem. 
 
§ 39e
	(1) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, jejímž správcem je místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, se vede za stavu nebezpečí. Ustanovení § 39d odst. 2 a 3 platí obdobně. 
	(2) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem obce s rozšířenou působností. 
	(3) Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené obecním úřadem obce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem. 
	(4) Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, vedená hasičským záchranným sborem kraje, obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo obecním úřadem, se v případě postupu podle § 6 odst. 2 písm. a) považuje dnem vyhlášení nouzového stavu za evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob; hasičský záchranný sbor kraje tyto údaje dále zpracovává podle § 39d odst. 4. 

§ 39f 
	Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů. 

§ 39g
(1) Při projednávání nároku na peněžní náhradu podle § 35 nebo nároku na náhradu újmy podle § 36 tohoto zákona má krajský úřad obdobné postavení jako organizační složka státu[footnoteRef:6]57). V případě přiznání nároku na peněžní náhradu nebo náhradu újmy krajským úřadem se na úhradu použijí finanční prostředky rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa.   [6: 57) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.] 

(2) Případné nároky na náhradu škody vzniklé na majetku státu ve smyslu § 47 odst. 4 zákona o majetku státu vůči fyzickým osobám v krajském úřadě působícím za stát posuzuje a uplatňuje ve vztahu k postupu podle § 35 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ve vztahu k postupu podle § 36 Ministerstvo vnitra. Povinnost orgánu veřejné moci poskytovat nezbytnou součinnost podle § 35 a § 36 tohoto zákona platí pro účely posouzení a uplatnění nároku na náhradu škody na majetku státu podle tohoto odstavce obdobně. Nárok na náhradu škody na majetku státu se promlčí za jeden rok ode dne, kdy škoda vznikla.
§ 39h
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2)   Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a)      příslušníci
1.      zpravodajské služby České republiky,
2.      Policie České republiky,
3.      Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4.      Hasičského záchranného sboru České republiky,
b)      zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky, 
c)      orgány krizového řízení. 
(3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda.

§ 40 
Zmocňovací ustanovení 
	(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4. 
	(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. a). 
	(3) Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. b). 
 
§ 40
Zmocňovací ustanovení 
	(1) Vláda stanoví nařízením 
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností, karty obce, plánu krizové připravenosti krajského úřadu, plánu krizové připravenosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a karty subjektu,
b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou podmínky a způsob vykonávání péče o děti v dětských skupinách, pokud tuto péči nemohou za krizové situace vykonávat osoby, které jsou jinak povinny a oprávněny o dítě pečovat.
(4) Český báňský úřad stanoví vyhláškou báňsko-technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl a podzemních objektů, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.
* * *


Platné znění zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 76/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 323/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

§ 3
	(1) Hospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena
a) k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdraví (dále jen "základní životní potřeba"),
b) pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby,
c) pro podporu výkonu státní správy., nebo
d) pro podporu subjektů kritické infrastruktury určených podle zákona o kritické infrastruktuře.
	(2) Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy organizují správní úřady.
* * *
§ 6
Ústřední správní úřad
	(1) Ústřední správní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v okruhu své působnosti9)
a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,
b) zpracovává a aktualizuje plán nezbytných dodávek, jako podklad pro zpracování Plánu,
c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy státních hmotných rezerv,
d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u právnických a podnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové stavy těmto osobám,
e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření,
f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
	(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti, a podporu subjektů kritické infrastruktury, které doporučil Ministerstvu vnitra podle zákona o kritické infrastruktuře.
* * *
§ 10
	(1) Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro
a) uspokojení základních životních potřeb,
b) podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky,
c) podporu výkonu státní správy a
d) podporu subjektů kritické infrastruktury
probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.
	(2) Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.
	(3) Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen "věcně příslušný ústřední správní úřad").
	(4) Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností.
* * *


Platné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 364/2021 Sb. a zákona č. 149/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
§ 77
	(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
	(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra.34)
	(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) povodňové komise krajů,
d) Ústřední povodňová komise.
	(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
	(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
	(6) Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.
	(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
	(8) Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
	(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné povodňové komise členem příslušného krizového štábu. Pravomoci povodňových orgánů nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
* * *
§ 87b
	(1) Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen "plán pro sucho") se pořizuje pro území České republiky a pro území kraje.
	(2) Plán pro sucho je podkladem pro
a) rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která vydává vodoprávní úřad podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 3 nebo § 109 odst. 1 při zvládání sucha,
b) vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen "komise pro sucho"),
c) rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
	(3) Plán pro sucho zahrnuje
a) základní část, která obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody,
b) operativní část, která obsahuje seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody,
c) grafickou část, která obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území.
	(4) Stanovení jednotlivých opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody v plánu pro sucho musí odpovídat významu způsobu užití vody. Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:
a) zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení[footnoteRef:7]63) zajištění poskytování základní služby podle zákona o kritické infrastruktuře a dalších provozů poskytujících nezbytné služby, [7: 63) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.] 

b) zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
c) živočišná výroba, chov ryb a vodních živočichů, jako zemědělská výroba, a ekologická funkce vody,
d) hospodářské využití nespadající pod písmena a) až c) a jiné využití s vazbou na místní zaměstnanost,
e) ostatní využití.
	(5) Vyžadují-li to zvláštní místní podmínky, lze se od pořadí významnosti uvedeného v ustanovení odstavce 4 písm. c) až e) odchýlit.
* * *
§ 87h
	Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedají příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), stává se pověřený zástupce příslušné komise pro sucho členem příslušného krizového štábu. Pravomoci komisí pro sucho nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
* * *

Platné znění zákona č. 119/2002 Sb., ve znění zákona č. 13/2021 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
§ 11a
	(1) Policie udělí výjimku pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, držiteli
a) zbrojního průkazu skupiny A nebo držiteli zbrojní licence skupiny I nebo J za účelem sběratelské nebo muzejní činnosti,
b) zbrojního průkazu skupiny B nebo E anebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H nebo J z důvodu
1. ochrany života, zdraví nebo majetku v citlivých prostorách; citlivými prostorami se rozumí prostory, jejichž nedotknutelnost je zaručena jiným právním předpisem, nebo místa, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle, nebo
2. výcviku k zajišťování nebo podílení se na zajišťování zabezpečení nebo ochrana kritické infrastruktury odolnosti subjektu kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek,
c) zbrojního průkazu anebo zbrojní licence skupiny F, H, I nebo J pro vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, nebo
d) zbrojního průkazu skupiny B nebo E nebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H, I nebo J z důvodu uvedeného v § 12 odst. 5, jde-li o zbraň, na níž byl vydán průkaz zbraně nejpozději ke dni 13. června 2017.
	(2) V žádosti o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I žadatel kromě náležitostí žádosti podle správního řádu uvede
a) zvláštní důvod pro její vydání uvedený v odstavci 1,
b) zda má být výjimka vydána pro zbraň uvedenou v § 4a písm. a), v takovém případě žadatel uvede údaje o zbrani, jsou-li žadateli známé, nebo pro střelivo uvedené v § 4a písm. b).
	(3) Policie udělí výjimku, jde-li o zbraň uvedenou v § 4a písm. a) nebo b), také držiteli zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E, který předloží potvrzení vydané držitelem zbrojní licence, který se v rámci své činnosti zabývá sportovní střelbou, ze kterého vyplývá, že
a) tento držitel během posledních 12 měsíců aktivně trénoval nebo se účastnil soutěží ve střelbě a
b) zbraň splňuje specifikace požadované pro příslušnou sportovní střeleckou disciplínu.
	(4) Udělení výjimky podle odstavce 1 neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, pokud žadatel splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23.
	(5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor tiskopisu žádosti o vydání výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I.
Platné znění zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č.  183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. …/2024 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
Pravomoc soudů
§ 4
(1) Soudy ve správním soudnictví rozhodují o
a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"),
b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
d) kompetenčních žalobách.
(2) Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují
a) ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda,
b) ve věcech politických stran a politických hnutí,
c) o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.,
d) o zrušení krizového opatření, kterým je zasahováno do práv a povinností osob (dále jen „krizové opatření“), nebo jeho části pro rozpor se zákonem.
…
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Díl 9
Řízení o zrušení krizového opatření nebo jeho části
§ 101 g
(1) Návrh na zrušení krizového opatření nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech krizovým opatřením, vydaným vládou, zkrácen.
(2) Návrh na zrušení krizového opatření nebo jeho částí jsou dále oprávněni podat
a) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
b) Veřejný ochránce práv.
(3) Návrh lze podat do 1 měsíce ode dne, kdy návrhem napadené krizové opatření nabylo účinnosti.
(4) Je-li návrh zjevně neopodstatněný, soud jej mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne. Pokud soud nepostupuje podle věty první, návrh se projednává přednostně.
(5) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle odstavce 2 písm. a) musí být podepsán požadovaným počtem poslanců nebo senátorů.
(6) K řízení je příslušný Nejvyšší správní soud.


Platné znění zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 294/2017 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:
§ 17
	(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.
	(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje
a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, prvků kritické infrastruktury subjektů kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které jsou založeny nebo zřízeny nebo je k nim vykonávána zřizovatelská funkce ministerstvem nebo Ministerstvem vnitra anebo Ministerstvem spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,
b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,
c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo
d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.
	(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.
	(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.
	(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.
	(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.
* * *


Platné znění zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), s vyznačením navrhovaných změn:
§ 7
	Bez povolení podle § 14 odst. 1 nebo podmínečného povolení podle § 15 odst. 3 nesmí být uskutečněna zahraniční investice do
a) cílové osoby, která provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace2) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu podle právního předpisu upravujícího zahraniční obchod s vojenským materiálem3), nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se uvedené činnosti provádí,
b) cílové osoby, která provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem[footnoteRef:8]4) je subjektem kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře, [8: 4) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

c) cílové osoby, která je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby5), nebo
d) cílové osoby, která vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, v platném znění, nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se takové zboží vyvíjí nebo vyrábí.

33