Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD2EFHHIG najdete zde


                IV.
ODŮVODNĚNÍ

I. Obecná část

A) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY, ODŮVODNĚNÍ JEJÍCH HLAVNÍCH PRINCIPŮ

S účinností od 1. října 2022 došlo na základě nařízení vlády č. 276/2022 Sb., o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, ke zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (dále také „příspěvek“) o 600 Kč na částku 14 200 Kč. Tímto zvýšením bylo reagováno na zásadní změny, které souvisely především s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ale také se zpomalením ekonomiky a pokračující inflací, což bezpochyby mělo negativní dopad také na samotný trh práce, a to včetně chráněného trhu práce. 

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce může být nyní zaměstnavatelům na chráněném trhu práce poskytnut nejvýše v částce 
14 200 Kč v případě osob se zdravotním postižením a 5 000 Kč v případě osob zdravotně znevýhodněných. Zaměstnavateli k příspěvku zároveň náleží paušální částka ve výši 1 000 Kč měsíčně na každou osobu se zdravotním postižením, a to na náklady vynaložené zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením. Celková výše příspěvku je tedy nyní 15 200 Kč (14 200 Kč maximální částka příspěvku + 1 000 Kč paušální částka).

Ze strany zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením působících na chráněném trhu práce, ale také zástupců zdravotně postižených osob byl opakovaně vznesen požadavek na zvýšení maximální částky příspěvku v návaznosti na každoroční zvyšování minimální mzdy.

Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce argumentují ve vztahu k požadavku na zvýšení maximální částky příspěvku tím, že zvyšování minimální mzdy negativně ovlivňuje jejich ekonomiku a také jejich schopnost a možnosti nadále zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, zejména ty s nejnižším pracovním potenciálem. Současně poukazují na růst cenové hladiny způsobující růst cen výrobních vstupů, přičemž někteří zaměstnavatelé se pohybují na hranici ekonomické rentability a reálně by bez navýšení příspěvku uvažovali o ukončení své činnosti. Na základě uvedených skutečností zaměstnavatelé na chráněném trhu práce požadují zvýšit maximální měsíční částku příspěvku. 

Vývoj chráněného trhu práce v období 2018 až 2023 – související ukazatele:

	
	2018
	2019
	2020
	2021
	2022
	2023 

	Počet OZP podpořených příspěvkem 
	55 102
	58 406
	61 285
	63 452


	68 333
	70 514

	Počet zaměstnavatelů podpořených příspěvkem 
	3 353
	3 335
	3 548
	3 609

	3 788
	3 798

	Náklady státního rozpočtu vynaložené na příspěvek 
	6,8 mld. Kč
	7,4 mld. Kč
	8,4 mld. Kč
	9,2 mld. Kč


	10 mld. Kč
	10,85 mld. Kč


	Vývoj maximální měsíční částky příspěvku (včetně paušálu)
	13 000 Kč
	13 000 Kč
	13 800 /14 600 Kč (od října)
	14 600 Kč
	14 600 / 15 200 Kč (od října)
	15 200 Kč

	Výše minimální mzdy
	12 200 Kč
	13 350 Kč
	14 600 Kč
	15 200 Kč
	16 200 Kč
	17 300 Kč

	Poměr výše příspěvku (resp. jeho 75 %) a výše minimální mzdy
	80 %
	73 %
	75 %
	72 %
	70 %
	66 %

Z tabulky vyplývá, že poměr výše příspěvku a výše minimální mzdy se od roku 2018 z 80 % snížil na 66 % v roce 2023. Zároveň lze sledovat, že od roku 2019 částka minimální mzdy převyšuje maximální částku příspěvku. Nyní je maximální částka příspěvku (tj. bez paušálu 1 000 Kč) o 4 700 Kč nižší než aktuální základní sazba minimální mzdy za měsíc, která od 1. ledna 2024 činí 18 900 Kč. Je tedy zřejmé, že spoluúčast zaměstnavatelů na mzdových nákladech vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se postupně zvyšuje. 
Z výše uvedených ukazatelů vývoje chráněného trhu práce sice vyplývá, že dlouhodobě roste počet podpořených osob se zdravotním postižením i počet zaměstnavatelů, kteří působí v rámci chráněného trhu práce, nicméně růst tohoto segmentu postupně zpomaluje.

Část zaměstnavatelů na chráněném trhu práce (zejména ti, kteří zaměstnávají vyšší podíl osob s nejnižším pracovním potenciálem) se potýká s ekonomickými problémy v souvislosti s růstem minimální mzdy, a tedy růstem nákladového zatížení. Minimální mzda přímo působí na růst mzdových nákladů zaměstnavatelů, pracovní výkonost, resp. zbytkový pracovní potenciál osob se zdravotním postižením však tomuto růstu neodpovídá. Je proto na místě ze strany státu poskytnout adekvátní intervenci, protože sledovaným cílem politiky zaměstnanosti v této oblasti je především zachování odpovídajícího pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením, a to zejména osob s těžším zdravotním postižením. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce takovéto pracovní uplatnění pro osoby se zdravotním postižením bezesporu vytváří.  

B) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁKONEM, K JEHOŽ PROVEDENÍ JE NAVRŽENA, VČETNĚ SOULADU SE ZÁKONNÝM ZMOCNĚNÍM K JEJÍMU VYDÁNÍ

Návrh nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). 

Navrhované nařízení vlády je vydáváno oprávněným subjektem na základě zmocnění uvedeného v § 78a odst. 17 zákona o zaměstnanosti. Předmětné ustanovení zákona 
o zaměstnanosti předpokládá, že vláda nařízením zvýší maximální částku příspěvku.

Předložený návrh nařízení vlády nově stanovuje, že maximální částka příspěvku činí 15 700 Kč (zvýšení o 1 500 Kč), a to od 1. kalendářního čtvrtletí roku 2024. 

Předložený návrh nařízení vlády je tedy v souladu se zákonem o zaměstnanosti a jeho obsah je stanoven v mezích uvedených zákonných zmocnění.

C) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE 

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. V tomto ohledu je nutné zmínit především soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, která je rovněž součástí práva EU (2010/48/ES). 

D) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU A ODŮVODNĚNÍ NEZBYTNOSTI JEHO ZMĚNY

V současnosti je maximální částka příspěvku stanovena nařízením vlády č. 276/2022 Sb., 
o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, a činí 14 200 Kč.

Ze strany zaměstnavatelů na chráněném trhu práce přetrvává požadavek na zvýšení maximální částky příspěvku, a to i vzhledem k tomu, že k poslední úpravě jeho maximální částky došlo v říjnu 2022, přičemž minimální mzda v letech 2022 až 2024 vzrostla o 2 700 Kč (v roce 2024 došlo k zvýšení minimální mzdy na částku 18 900 Kč). 

Na základě uvedeného lze konstatovat, že vzhledem k rostoucímu nákladovému zatížení zaměstnavatelů na chráněném trhu práce způsobenému růstem minimální mzdy a vzhledem k očekávanému ekonomickému vývoji je na místě ze strany státu poskytnout intervenci zaměstnavatelům na chráněném trhu práce spočívající ve zvýšení maximální částky příspěvku. Tímto opatřením lze zabránit nežádoucímu snižování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce. Zároveň lze očekávat, že zvýšení maximální částky příspěvku bude mít pozitivní dopad nejen na zachování dosavadních pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, ale bude působit také jako motivační prvek pro samotné zaměstnavatelské subjekty, aby i nadále zaměstnávaly osoby se zdravotním postižením, resp. vytvářely další pracovní místa vhodná pro tyto osoby.

E) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 

Předpokládané dopady na státní rozpočet

Při zvýšení příspěvku o 1 500 Kč a zohlednění průměrného ročního nárůstu počtu OZP (3 082) lze odhadnout dodatečné roční náklady státního rozpočtu na 1,1 mld. Kč (73 596 OZP x 1 500 Kč x 12 měsíců x průměrné čerpání maximální částky příspěvku ve výši 82 %). V roce 2023 činily náklady 10,85 mld. Kč. Po zohlednění průměrného ročního nárůstu počtu OZP vychází náklady státního rozpočtu na 11,3 mld. Kč (k částce 10,85 mld. Kč je potřeba připočítat částku odpovídající průměrnému nárůstu počtu OZP). Připočteme-li dodatečný náklad způsobený navýšením maximální částky příspěvku, vychází celkové roční náklady státního rozpočtu na 12,4 mld. Kč, a to při započtení celkové maximální měsíční výše příspěvku, tj. včetně paušální částky (maximální částka příspěvku 15 700 Kč + 1 000 Kč paušální částka).

Pokud bude maximální částka příspěvku zvýšena od prvního kalendářního čtvrtletí letošního roku, týká se nárůst výdajů státního rozpočtu již roku 2024.  

Při posuzování těchto dopadů je nutno vycházet ze skutečnosti, že na rozdíl od jiných sociálních výdajů generuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce významné příjmy veřejných financí, zejména daňové odvody hrazené zaměstnavateli na chráněném trhu práce, ale i zaměstnanci, přičemž přidaná hodnota práce zaměstnanců – osob se zdravotním postižením generuje také přímé i nepřímé daně a kupní sílu.

Kromě výše uvedených dopadů na státní rozpočet nemá navrhovaná právní úprava dopad na ostatní veřejné rozpočty obcí a krajů. 

Očekávané dopady, které si návrh nařízení vlády v roce 2024 s sebou ponese nebude možné pokrýt v rámci limitu výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce pro rok 2024. Zvýšení příspěvku si tak již pro rok 2024 vyžádá nutnost posílit rozpočtovou kapitolu MPSV na poskytování příspěvku podle § 78a zákona o zaměstnanosti, a to minimálně o 1,4 mld. Kč (pro rok 2024 i pro roky následující je rozpočtováno 11 mld. Kč).

Předpokládané dopady na podnikatelské prostředí v České republice
Lze předpokládat, že navrhované zvýšení maximální částky příspěvku bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí ve vztahu k podnikatelům, kteří působí v rámci zaměstnavatelského segmentu na chráněném trhu práce, protože budou moci čerpat příspěvek ve vyšší částce, což napomůže zachování pracovních míst pro zaměstnance – osoby se zdravotním postižením 
a následnému generování dalšího zisku plynoucího z práce těchto zaměstnanců.  

Předpokládané sociální dopady
Navrhovaná úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady.  Naopak lze očekávat pozitivní sociální dopad spojený se zvýšením maximální částky příspěvku v tom, že bude zachována, případně posílena motivace zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve druhém a třetím stupni invalidity, které mají výrazně snížený pracovní potenciál. 

Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí. 

F) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU 
K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN

Navrhovaná právní úprava nařízení vlády neobsahuje ustanovení, které by bylo diskriminační. Lze proto konstatovat, že navrhované zvýšení maximální částky příspěvku nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. 

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

G) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ 
A OSOBNÍCH ÚDAJŮ
        
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí ani ochranu osobních údajů, protože se jedná pouze o změnu výše maximální částky příspěvku.

H) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Identifikace korupčních rizik
O poskytování příspěvku jednotlivým zaměstnavatelům na chráněném trhu práce rozhodují příslušná pracoviště Úřadu práce České republiky ve správním řízení. Podmínky pro přiznání 
a poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce jsou stanoveny právním předpisem – zákonem o zaměstnanosti, a to jednotně pro všechny zaměstnavatele působící na chráněném trhu práce.

Na základě uvedeného tak lze konstatovat, že v rámci systému výkonu veřejné správy založeného na přesně definovaných podmínkách poskytování tohoto příspěvku a jeho kontroly vzniká minimální prostor pro korupční jednání. Veškeré postupy správních orgánů jsou dostatečně upraveny přímo zákonem o zaměstnanosti, resp. správním řádem. Při poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce je příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky vykonávána kontrolní činnost, která spočívá ve výkonu veřejnosprávní kontroly předběžné, průběžné a následné. Proto žádné zvýšení korupčních rizik nebylo v souvislosti se zvýšením maximální částky příspěvku identifikováno.

I) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA RODINY
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rodiny a plnění jejích funkcí. 

I) ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH DOPADŮ, VČETNĚ DOPADŮ NA ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÍ CELKY
Navrhovaná právní úprava nemá žádné specifické území dopady, ani dopady, které by se dotkly územních samosprávných celků. 

L) ZHODNOCENÍ SOULADU NÁVRHU SE ZÁSADAMI PRO TVORBU DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY
Jednotlivé zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny, protože nařízení vlády stanoví pouze maximální částku příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Z uvedeného vyplývá, že návrh nařízení vlády žádným způsobem neupravuje proces týkající se vzniku nároku na příspěvek na základě žádostí zaměstnavatelů na chráněném trhu práce a jeho samotnou výplatu, a ani žádným způsobem do tohoto procesu nezasahuje. 

Pro úplnost uvádíme, že žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce lze vyplnit a po uložení ji zaslat na Úřad práce České republiky jako příslušný správní orgán datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem nebo poštou s vlastnoručním podpisem, resp. doručit na Úřad práce České republiky osobně. Kromě toho je možné žádost o příspěvek podávat elektronicky, přičemž v případě této varianty může zaměstnavatel v rámci elektronické komunikace s Úřadem práce České republiky využít několik nástrojů, a to bankovní identitu, e-občanku, národní identifikační autoritu či mobilní klíč e-governmentu. Více informací zaměstnavatelé naleznou na https://www.uradprace.cz/web/cz/elektronicka-komunikace .

II. Zvláštní část

K § 1 a 2
S účinností od 1. října 2022 došlo na základě nařízení vlády č. 276/2022 Sb., o maximální částce příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, ke zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (dále také „příspěvek“) o 600 Kč na částku 14 200 Kč. Tímto zvýšením bylo reagováno na zásadní změny, které souvisely především s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ale také se zpomalením ekonomiky a pokračující inflací, což bezpochyby mělo negativní dopad také na samotný trh práce, a to včetně chráněného trhu práce. 

Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce a také zástupci osob se zdravotním postižením opakovaně poukazují na to, že zvyšování minimální mzdy negativně ovlivňuje ekonomiku těchto zaměstnavatelských subjektů a také jejich schopnost a možnosti nadále zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, zejména ty s nejnižším pracovním potenciálem. Proto je podle nich odpovídajícím řešením této situace přistoupit ke zvýšení maximální částky příspěvku. 

Zvýšení maximální částky příspěvku lze považovat především za preventivní opatření proti nárůstu nezaměstnaných z řad osob se zdravotním postižením, které mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce, ale je potřeba v něm také spatřovat jeho motivační funkci, kdy lze ze strany zaměstnavatelů na chráněném trhu práce očekávat zachování stávajících pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, ale také vytváření nových možností pro vhodné pracovní uplatnění těchto osob.  

Na základě výše uvedeného se proto navrhuje, aby maximální částka příspěvku 
od 1. kalendářního čtvrtletí roku 2024 činila 15 700 Kč (tzn. zvýšení o 1 500 Kč). 

K § 3 
Vzhledem k tomu, že příspěvek na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se poskytuje čtvrtletně zpětně, je potřeba přímo v nařízení vlády, pro odstranění jakýchkoliv pochybností, stanovit jeho časovou působnost, a tedy jednoznačně uvést, že podle tohoto nařízení se poprvé bude postupovat při stanovení příspěvku poskytovaného na základě žádostí o příspěvek za 1. kalendářní čtvrtletí roku 2024. Z uvedeného tedy vyplývá, že při stanovení příspěvku za všechna předchozí kalendářní čtvrtletí spadající do období od 3. kalendářního čtvrtletí 2022 do 4. kalendářního čtvrtletí 2023 se postupuje podle stávajícího nařízení vlády č. 276/2022 Sb., dle kterého maximální částka příspěvku od 1. října 2022 činí 14 200 Kč. 

K § 4 
V souvislosti s nově navrhovanou maximální částkou příspěvku na podporu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se navrhuje zrušit dosavadní nařízení vlády č. 276/2022 Sb., které nyní upravuje maximální částku tohoto příspěvku, a podle něhož se postupuje, vzhledem k časové působnosti nového nařízení vlády, za období od 3. kalendářního čtvrtletí 2022 do 4. kalendářního čtvrtletí 2023.

K § 5 - Účinnost
Maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce má být zvýšená pro účely poskytnutí příspěvku počínaje 1. kalendářním čtvrtletím roku 2024. Proto se navrhuje, aby nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. dubna 2024, což reflektuje způsob poskytování tohoto příspěvku Úřadem práce České republiky, 
a to čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce České republiky doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí, nejdříve však 1. den kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které zaměstnavatel o příspěvek žádá. 
Z uvedeného vyplývá, že žádosti o příspěvek za 1. kalendářní čtvrtletí roku 2024 budou moci zaměstnavatelé podávat nejdříve od 1. dubna 2024, tedy v okamžiku nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády. V daném případě je v souvislosti se zachováním zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, jako zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců, naléhavý obecný zájem na aktualizaci maximální částky příspěvku tak, aby příspěvek v jeho zvýšené částce náležel zaměstnavatelům již za 1. kalendářní čtvrtletí 2024, což také navazuje na aktuální výši minimální mzdy a na ekonomickou situaci. Toto řešení je plně v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.  
 
2

3