Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD2EJVZNF najdete zde


                OZ_RIA_ novela_2016_úplné znení.FINAL

V.


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE


k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony


Ministerstvo práce a sociálních věcí
2024


SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

	Zpracovatel / zástupce předkladatele:
MPSV
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti 
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
01.25
     

	Implementace práva EU:  |X| ANO  |_| NE. Pokud ano, uveďte: CELEX 31992L0057, CELEX 31989L0391
- termín stanovený pro implementaci: změna již implementovaného práva EU
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU:  |_| ANO  |X| NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	 Od poslední komplexní novelizace zákona uběhlo již 7 let a za toto období aplikace předpisu byly zjištěny konkrétní potřeby praxe, které jsou předmětem navrhované právní úpravy do současné podoby. Cílem návrhu zákona je precizace některých obecných ustanovení za účelem sjednocení postupu aplikační praxe, ulehčení práce odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik a odborně způsobilých osob k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP“), a snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Zpřesnění lze nalézt též v části třetí – další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a v neposlední řadě u problematiky držitelů akreditace.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |_| ANO  |_| NE

	Návrh zákona má pozitivní dopad na veřejný rozpočet, jelikož poplatek za dobrovolnou vzdělávací činnost TIČR je příjmem veřejného rozpočtu. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |_| NE

	      

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |_| ANO  |_| NE

	 Pozitivní dopady návrhu zákona lze spatřit právě v podnikatelském prostředí, například:
1. opatření spojená s prohlubováním využívání digitalizace povede ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů i odborně způsobilých osob a bude mít pozitivní dopad na náklady za vedení jejich administrativy, 
2. posílení pravomocí koordinátorů BOZP zvýší celkovou úroveň bezpečnosti na staveništi a přispěje k lepší ochraně zdraví všech pracovníků a zároveň sníží náklady zaměstnavatelů na případné pracovní úrazy vznikající nedodržením stanovených opatření v Plánu nebo pokud nelze v daný okamžik provést práce na stavbě bezpečným způsobem,
3. odstranění výkladových nejasností v oblasti BOZP na staveništi – dojde k zefektivnění opatření na úseku BOZP,
4. zavedení plánu BOZP pro stav v souvislosti s výkonem záchranných a likvidačních prací spojených s mimořádnými událostmi – ušetří náklady zaměstnavatelům i subjektům likvidující nehodu nebo mimořádnou událost,
5. zavedení efektivního systému kontroly akreditovaných osob – povede k profesionalizaci oblasti, vyšší kvalitě odborníků v oblasti BOZP a vyšší kvalitě poskytovaného vzdělání při získávání kvalifikace. 

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  |_| ANO  |_| NE

	Na územní samosprávný celek navrhovaná právní úprava dopadá shodně jako na prostředí podnikatelské. S ohledem na tuto skutečnost lze stejně jako u podnikatelského prostředí i zde nalézt již zmíněné pozitivní dopady navrhované právní úpravy.

	3.5 Sociální dopady:  |_| ANO  |_| NE 

	     

	3.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |_| NE 

	    

	3.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |_| NE

	     

	3.8 Dopady na životní prostředí:  |_| ANO  |_| NE

	     

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:  |_| ANO  |_| NE

	     

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |_| NE

	     

	3.11 Korupční rizika:  |_| ANO  |_| NE

	     

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:  |_| ANO  |_| NE

	     

Obsah
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA	2
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE	5
1	DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE	5
1.1	NÁZEV	5
1.2	DEFINICE PROBLÉMU	5
1.2.1	Popis současného stavu	5
1.2.2	Popis problému 	6
1.3	POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI	9
1.3.1	Česká legislativa	9
1.3.2	Evropská legislativa	9
1.4	IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ	13
1.5	POPIS CÍLOVÉHO STAVU	13
1.6	ZHODNOCENÍ RIZIKA 	15
2	NÁVRH VARIANT	16
3	VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ	18
3.1	IDENTIFIKACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ	18
3.2	NÁKLADY A PŘÍNOSY – vyhodnocení variant	18
4	STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ	19
5	IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ	19
6	PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE	20
7	KONZULTACE	22
8 	KONTAKT NA ZPRACOVATELE	23


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

1	DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE	

1.1	NÁZEV	

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

1.2	DEFINICE PROBLÉMU	
V rámci konzultací byla identifikována potřeba řešit několik otázek. Právní úprava vykazuje několik výkladových problémů a nedostatků. S ohledem na požadavky praxe musí dojít k precizaci některých ustanovení ve vztahu k institutu koordinátora BOZP. Je třeba také sjednotit postup zaměstnavatelů ohledně výměny informací o rizicích v případě více zaměstnavatelů na jednom pracovišti, kdy dojde k mírnému rozšíření dobrovolné transpozice směrnice. 
Zcela zásadní je úprava problematiky akreditací, kdy praxe, odborníci na vzdělávání i výsledky průběžných kontrol ukazují potřebu přísnější kontroly a regulace problematiky akreditovaných osob 
za účelem zvýšení kvality jejich činnosti a sekundárně též kvality přípravy odborně způsobilých osob v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále se novelou snižuje administrativní zátěž a předpokládá se několik úprav směrem k digitalizaci procesů, případně odstranění překážek využití digitalizace.

1.2.1	Popis současného stavu 

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkratka BOZP) je interdisciplinární nebo též mezivědní obor, který lze definovat také jako legislativou stanovená pravidla nebo opatření, jejichž úkolem je předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví při pracovním procesu.
Zaměstnavateli při zajišťování úkolů prevence rizik pomáhá osoba odborně způsobilá v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Této osobě se říká bezpečnostní technik, lidově též „bezpečák“, nebo přesněji „OZO“ (odborně způsobilá osoba). Tato osoba je dnes více měně poradním nikoli výkonným orgánem zaměstnavatele. Většina odborně způsobilých osob dnes již pracuje v týmu nebo organizacích, které jsou schopny lépe zajistit komplexní služby v BOZP.
Hlavními principy BOZP je zejména provádění tzv. řízení a analýzy rizik, provádění kontrol stavu 
a fungování opatření BOZP s následným zlepšováním tohoto stavu a odstraňováním zjištěných neshod a závad. Vždy se má za to, že by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli rizikům preventivně předcházet, nikoli řešit důsledky.
Povinnou součástí každé organizace mající zaměstnance je také zpracování dokumentace BOZP a pravidelné provádění prověrek BOZP. Dokumentace je soubor dokumentů, které jsou zpracovány vždy přesně pro činnosti a rizika v dané organizaci. Patří mezi ně např. Průřezová směrnice BOZP, Posouzení a zhodnocení rizik, Kategorizace prací, Záznamy o pracovních úrazech, Směrnice pro přidělování OOPP a jiné směrnice a místně provozní bezpečnostní předpisy, které jsou vždy přizpůsobeny organizační struktuře a podmínkám v organizaci. Vše je v současné době zatíženo administrativou, nemožností některé z procesů digitalizovat, nejednotností aplikační praxe v mnoha postupech a zvýšenou měrou rizikovosti některých pracovišť – zejména stavenišť.
Dokumentace BOZP je zpracována většinou při zaměstnání už prvního zaměstnance a je nezbytné ji průběžně aktualizovat, a to ať z důvodu interně organizačního nebo z důvodu změny v legislativě. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy, do jehož kompetence z věcného hlediska patří mimo jiné oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a to také při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. 
Proto ministerstvo i v této oblasti zkoumá a analyzuje stávající právní úpravu, její aplikační praxi, a tedy ipso facto analyzuje ta ustanovení, která výsledkem vývoje nejnovějších poznatků vědy a techniky jsou hodna změny.
S ohledem na výše uvedené a poptávku sociálních partnerů po precizaci ustanovení došlo k vytvoření pracovní skupiny se zastoupením sociálních partnerů, odborných expertů Rady vlády pro BOZP 
a zástupců ministerstva a Státního úřadu inspekce práce a ze zástupců akademické sféry. Tato pracovní skupina byla zřízena 1. dubna 2023, výsledkem jejích jednání je předkládaná kompromisní podoba návrhu.
Problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) v českém normativním právním systému zastřešuje zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o BOZP“). 
S ohledem na všechny výše uvedené změny návrhem dochází taktéž k úpravám zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“), tak, aby byl 
v souladu s úpravami předpokládanými v zákoně č. 309/2006 Sb.     
V souladu s výše uvedeným, se má za to, že jednou ze stěžejních oblastí tvořících BOZP jako celek je problematika bezpečnosti práce spojená s provozem a prací na technických zařízeních. Zatímco zákon o BOZP upravuje oblast technických zařízení v základním pojetí, speciální kategorii zařízení, jimiž jsou vyhrazená technická zařízení, upravuje zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o VTZ“). Zákon o VTZ tato zařízení definuje jako zařízení tlaková, zdvihací, elektrická nebo plynová, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob. Z citované definice lze mít jednoznačně za to, že tato kategorie zařízení může za určitých, výše popsaných skutečností představovat závažné riziko pro osoby, které přicházejí do styku s těmito zařízeními, a jejich kvalifikace a vzdělávání je tak prioritou a veřejným zájmem.
Jelikož celkový návrh zákona o BOZP klade zásadní důraz na prevenci a dostatečnou kvalifikaci dotčených odborníků v oblasti BOZP, v zájmu koncepční provázanosti se navrhuje upravit obdobným způsobem i zákon o VTZ, protože bezpečný a spolehlivý provoz vyhrazených technických zařízení představuje integrální součást komplexního procesu zvaného též zajištění BOZP. Preventivního rozměru je zamýšleno docílit prostřednictvím dobrovolného vzdělávání odborné veřejnosti prováděného Technickou inspekcí České republiky.
Od poslední komplexní novelizace zákona o BOZP uběhlo již 7 let a za toto období aplikace předpisu byly zjištěny konkrétní potřeby praxe, které jsou předmětem navrhované právní úpravy současné podoby. 
1.2.2	Popis problému	
Podle Statistického úřadu je v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví 1 883,7 tis. zaměstnaných osob a jedná se o segment s výkonem nejrizikovějších prací a nejvyšší pracovní úrazovostí. Třetina smrtelných pracovních úrazů se stane každý rok právě ve stavebnictví. 
Pro zkvalitnění pracovních podmínek zaměstnanců v dané oblasti je nezbytné provést změny v pravomocích odborně způsobilých osob odpovědných za bezpečnost na staveništi tou nejvyšší měrou (koordinátor BOZP). Přes relativně dostatečný počet těchto odborně způsobilých osob není možné zajistit lepší kvalitu pracovních podmínek také proto, že nemají dostatečné pravomoci k vynucení svých požadavků na úseku BOZP na zhotovitelích. Navrhovaná změna zákona o BOZP se dotkne ve vztahu 
ke koordinátorům BOZP na staveništi v následujícím rozsahu.

	Sledované období
	Počet koordinátorů BOZP na staveništi

	Rok 2018
	2329

	Rok 2023
	2187

	Začátek roku 2024
	2134

	Současnost
	2121


Zdroj: Seznam odborně způsobilých osob | BOZPinfo.cz

Z důvodu stávajícího nastavení právní úpravy (§ 18 odst. 2 písm. a) body 1.-3.) dochází k této zásadní problémové situaci. Mechanismus, který umožňuje koordinátorovi BOZP na staveništi vstoupit 
do procesu zajišťování BOZP ve vztahu k uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo dodržování plánu BOZP je mnohdy pomalý a nedokáže pružně reagovat na dynamicky se vyvíjející stav na staveništích. Aby činnost koordinátora BOZP na staveništi byla efektivní, musí mu jeho pravomoci umožňovat operativně reagovat na aktuální, mnohdy neočekávaný vývoj prací na staveništi, což znamená, že v případě bezprostředního ohrožení bezpečnosti, života nebo zdraví fyzických osob bude schopen dát pokyn zhotoviteli přerušit práci.  Tímto opatřením dochází k tomu, že koordinátor BOZP bude schopen efektivněji chránit zdraví a život osob vykonávajících práce na staveništi. 
Právní úprava zákona v současnosti v některých případech vyžaduje písemnou formu s podpisem 
a nejsou umožněny jiné varianty, což způsobuje zaměstnavatelům zvýšenou administrativní zátěž 
a neumožňuje jim plnou digitalizaci svých činností.
Předkládá se tedy precizace některých obecných ustanovení za účelem sjednocení postupu aplikační praxe, ulehčení práce odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále jen „OZO 
v prevenci rizik“) a odborně způsobilých osob k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor BOZP“), a snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Změny lze nalézt též v části třetí – další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Z pohledu BOZP se tyto osoby za podmínek stanovených zákonem o BOZP a prováděcím právním předpisem podílejí na zajištění BOZP na staveništi. 
Odůvodnění úpravy zákona o inspekci práce 
Inspekce práce hraje významnou roli při prosazování pravidel BOZP v České republice. Jejím úkolem je dohled nad dodržováním právních předpisů v oblasti pracovního prostředí a pracovních podmínek, 
s cílem ochránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců.
Prvním významným aspektem je preventivní činnost inspekce práce. Tímto způsobem se předchází rizikům úrazů, nemocí z povolání a dalším negativním dopadům na zdraví zaměstnanců. Například poradenstvím se zvyšuje povědomí a odbornost v této problematice a přispívá se ke zlepšení podmínek pro práci.
Druhým významným aspektem je vymáhání právních předpisů ve své působnosti. Tato pravomoc slouží k zajištění dodržování zákonů a k přiměřené sankci vůči zaměstnavatelům, kteří neplní povinnosti 
v oblasti ochrany zaměstnanců. Tím se posiluje respekt k BOZP předpisům a zvyšuje se zodpovědnost zaměstnavatelů za pracovní podmínky jejich zaměstnanců.
Navrhovaná změna zákona o inspekci práce je založena na potřebě implementovat změny obsažené v zákoně č. 309/2006 Sb. Tato změna je nezbytná s ohledem na neustále se rozvíjející právní rámec 
a aktuální potřeby v oblasti pracovních vztahů a ochrany zaměstnanců. Tímto způsobem je zaručena konzistence právního rámce a sjednocení postupů inspekce práce se zbytkem právního systému.
Je třeba i v zákoně o inspekci reagovat na nové výzvy a potřeby v oblasti pracovních vztahů. Vzhledem k dynamickému vývoji trhu práce a novým formám zaměstnávání je nezbytné přizpůsobit zákon novým podmínkám a situacím, které se na pracovním trhu vyskytují. Úpravy zákona o inspekci práce mají 
za cíl vyřešit případné mezery a nedostatky, které by mohly ovlivnit ochranu práv zaměstnanců při zavedení úprav do zákona č. 309/2006 Sb.
Úpravou zákona o inspekci bude též zajištěn účinnější výkon inspekce práce. Inspekce práce plní důležitou roli v rámci ochrany zaměstnanců a monitorování dodržování pracovních předpisů. Novela zákona tak rovněž zahrnuje úpravu textu přestupků tak, aby byl souladný s novými formulacemi upravených povinností v zákoně o BOZP. Úpravy zákona mají za cíl sjednotit postupy a procesy spjaté s inspekcí a zabezpečit, aby byly tyto postupy předvídatelné, transparentní a efektivní. To přispěje 
k větší ochraně práv zaměstnanců a zvýšení důvěry v systém kontrolních mechanismů.
Celkově lze konstatovat, že úprava zákona o inspekci práce je nezbytná z důvodu změn v právním rámci, aktuálních potřeb v oblasti pracovních vztahů, zlepšení transparentnosti a efektivity systému inspekce. Tato úprava má za cíl posílit ochranu práv zaměstnanců a zajistit soulad s novými výzvami 
na pracovním trhu.

Odůvodnění úpravy zákona o VTZ
Jednotlivé práce a činnosti na vyhrazených technických zařízeních provádějí konkrétní skupiny fyzických osob s různým stupněm odborné způsobilosti.  Revizní technici napříč všemi druhy vyhrazených technických zařízení, fyzické osoby provádějící montáž a opravy plynových zařízení nebo obsluha vyhrazených tlakových zařízení – parních a kapalinových kotlů (dále jen „odborní pracovníci“) sehrávají ve vztahu k zajištění BOZP tak klíčovou roli, že prověřování odborné způsobilosti zmíněných pracovníků je vymezeno normotvůrcem do výlučné působnosti orgánu státní správy. Jde o pověřenou organizaci, kterou je podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o VTZ v současnosti TIČR. Prověřování odborné způsobilosti musí každý z výše zmíněných odborných pracovníků absolvovat opakovaně, 
a to v periodě 5 let. Mezidobí potenciálně představuje časový interval pro prohlubování znalostí, např. z pohledu změn v právní úpravě, seznamování s novými typy zařízení na trhu nebo z pohledu předávání zkušeností mezi odborně způsobilými pracovníky a pracovníky TIČR. Po tomto typu dobrovolné vzdělávací činnosti existuje poptávka ze strany odborné veřejnosti již několik let 
a přetrvává dodnes. V recentním období je tato poptávka a zájem, aby vzdělávání poskytovala též TIČR ještě výraznější, a to zejména ve vztahu k přijetí nové právní úpravy upravující bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, jež nabyla účinnosti dnem 1. července 2022 a nahradila právní úpravu datovanou svým vznikem do sedmdesátých let minulého století. 
Pro možnost poskytovat vzdělávací činnosti je nezbytné rozšířit působnost TIČR v mezích působnosti zákona o VTZ, jelikož § 6 zákona o VTZ přesně vymezuje postavení a působnost pověřené organizace při výkonu činnosti v oblasti provozu vyhrazených technických zařízení, v zásadě jde tedy o úpravu ustanovení § 6, 13 a 14. 
S ohledem na změnu zákona o VTZ je nezbytné tyto úpravy reflektovat také v prováděcím právním předpise, jenž se týká sazeb poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Zde je nezbytné poznamenat, že zákon o VTZ stanovuje ve vztahu k výši poplatků za odbornou činnost TIČR horní hranici sazeb poplatků. Stávající sazby poplatků pak upravuje nařízení vlády č. 60/2002 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Fakticky tedy budou reálné sazby poplatků za školení nižší než navrhovaný zákonný limit. Návrh na úpravu konkrétních sazeb poplatků se předkládá vládě současně s tímto návrhem zákona, a to prozatím v podobě tezí, přičemž návrh novely tohoto nařízení vlády bude vládě předložen v průběhu legislativního procesu tohoto návrhu zákona.
Provádění vzdělávací činnosti by současně pro TIČR představovalo další příjem finančních prostředků. Tyto finanční prostředky by mohly být následně použity na obnovu materiálně technického vybavení TIČR, zejména nových přístrojů nezbytných při práci v terénu, obnovu vozového parku, rozvoj vnitřní infrastruktury organizace a lepší konkurenceschopnost při náboru odborníků v dané oblasti, jelikož TIČR nespadá do platové, ale do mzdové oblasti.

1.3	POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI	

1.3.1	Česká legislativa
Navrhovaná úprava je v souladu se zásadami a ostatními ustanoveními:
· Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů,
· Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
1.3.2	Evropská legislativa	
Navrhovaná úprava je v souladu se
· Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
· Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice 
ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.
Předkládaný materiál reflektuje nedostatky a nepřesnosti současného právního stavu zákona o BOZP ve vztahu k praktické aplikaci právní úpravy a současně zohledňuje provedenou analýzu judikatury v dotčené oblasti.
Digitalizace činností
V současné době je zcela běžné, že zejména velké společnosti nevedou dokumentaci v listinné podobě, ale v podobě elektronické, která je následně přístupná zaměstnancům, případně zhotovitelům, 
na intranetu. Povinnost opatřovat tyto dokumenty vlastnoručním podpisem znamená pro mnoho zaměstnavatelů zvýšenou administrativní zátěž. Předkládaný materiál předpokládá i možnost elektronického podpisu. Cílem je snižování administrativní zátěže a přiblížení se digitalizaci a elektronizaci procesů.
Pravomoci koordinátora BOZP
Pro koordinátora BOZP je dnes jedním z nejzásadnějších nedostatků právní úpravy nepoměr mezi odpovědností a pravomocemi. Koordinátor BOZP, pokud svou činnost provádí v pracovněprávním vztahu, nese odpovědnost obecnou za škodu způsobenou zaměstnavateli ve smyslu ustanovení § 250 (náhrada škody z nedbalosti maximálně do čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku)  a následujících ustanovení zákoníku práce na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti škodě hrozící, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, které byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné uhradit jinak. Výše náhrady škody v tomto případě nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (viz ustanovení § 258 zákoníku práce). 
Má-li koordinátor BOZP se zaměstnavatelem uzavřený obchodní vztah, bude vůči zaměstnavateli odpovědný za jemu vzniklou škodu v důsledku výkonu sjednaných služeb podle občanského zákoníku (podstatný je rozsah úkolů sjednaný ve smlouvě se zaměstnavatelem). Hrubé porušení zákonů o bezpečnosti práce koordinátorem BOZP je stíháno též orgány činnými v trestním řízení. Nicméně určení trestněprávní odpovědnosti konkrétních osob je výsadním právem a zároveň povinností orgánů činných v trestním řízení, zejména soudů. 
V praxi přichází v úvahu u koordinátora BOZP především postih za trestné činy obecného ohrožení z nedbalosti a usmrcení z nedbalosti, protože u trestného činu těžkého ublížení na zdraví stejně jako u jiných trestných činů, které by zde přicházely v úvahu, se vyžaduje úmysl, který u koordinátorů BOZP zpravidla nebude dán.
Vzhledem k vysoké míře odpovědnosti vyplývající z povinností stanovených pro činnost koordinátora BOZP zákonem o BOZP a prováděcím právním předpisem, je nutno k těmto povinnostem modifikovat i pravomoci, a to na takovou úroveň, aby mohl tyto povinnosti zajišťovat důsledně a včas, bez ohledu na povinnost zhotovitele poskytovat součinnost k plnění jeho úkolů. Úkolem koordinátora BOZP je zajistit bezpečnost na stavbě a této povinnosti se nemůže zprostit, a to ani tehdy, pokud mu ostatní subjekty neposkytují součinnost. 
Krajský soud v Českých Budějovicích pak v konkrétním případu doplnil k povinnosti koordinátora BOZP na staveništi: „Nelze tolerovat pasivní postoj subjektu, který neplní své povinnosti v návaznosti 
na neplnění povinností jinými subjekty, neboť jeho činnost, pokud neplní svůj účel, tím postrádá smysl.“ Soudy vyžadují od koordinátora BOZP, aby byl v oboru své činnosti aktivní a iniciativní a „myslel dopředu“. Jelikož současný stav je v oblasti pravomoci koordinátora BOZP na staveništi v některých ustanoveních vágní, posílení pravomoci bude sloužit jako prostředek zajištění vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a současně jako nástroj proaktivního obranného mechanismu koordinátora BOZP vůči vzniku trestněprávního odpovědnosti.
Koordinátor BOZP je odborník v oblasti BOZP, který musí v maximálně možné míře zajistit, že náklady na provedení stavby budou umožňovat provedení stavby bezpečně a bez újmy na zdraví všech pracujících. Na druhé straně stojí zhotovitel stavby, jehož výraznou motivací, kromě zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, je dokončit stavbu v předem stanoveném termínu, protože každý den navíc oproti termínu sjednanému ve smlouvě ho stojí nemalé finanční náklady.  
Skutečnost, že koordinátorem BOZP nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, které odborně vede realizaci stavby, má tedy své racionální důvody, tj. snaha o zamezení střetu zájmů. Zamezení této možnosti se ukázalo v praxi jako potřebné k tomu, aby bylo dosaženo větší nezávislosti pozice koordinátora BOZP. Jeho činnost nemůže být dotována zhotovitelem, kterého má z hlediska bezpečné a zdraví neohrožující práce kontrolovat. Současná právní úpravu ukládá koordinátorovi BOZP povinnost upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti převzatém zhotovitelem, nebo na nedodržení plánu BOZP, a vyžadovat zjednání nápravy. 
Nebyla-li zhotovitelem neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy, je koordinátor BOZP povinen tyto případy oznámit zadavateli stavby, který je na základě tohoto oznámení povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem BOZP. 
V praxi může nastat, že z nějakých důvodů nejsou zhotovitelem přijata opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem BOZP ani na základě apelu ze strany zadavatele stavby. Tuto možnost bere na zřetel předkládaný návrh, který ukládá koordinátorovi BOZP povinnost udělit stavbyvedoucímu a současně jednotlivým zhotovitelům pokyn k přerušení práce až do doby zjednání nápravy, tedy do momentu, kdy fyzické osoby na staveništi nejsou vystaveny bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti, života nebo zdraví. 
Nezbytnost přítomnosti této nové pravomoci koordinátora BOZP již nyní reflektuje judikatura např. v části rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. května 2019, č.j. 2 As 77/2017, „Koordinátor právě proto, že jde o profesionála v oboru předvídání rizik a jejich předcházení, je povinen od jiných osob podílejících se na realizaci stavby způsobem, jenž může být relevantní pro bezpečnost práce, aktivně, důsledně a včas vyžadovat součinnost k tomu, aby sám mohl plnit své úkoly. Nelze se zbavit odpovědnosti odkazem na neplnění povinností jinými osobami. Pokud tato součinnost není poskytována, je na to povinen neprodleně a tak, aby pokud možno nemohlo dojít k nežádoucím následkům, upozornit zadavatele stavby a důsledně od něho vyžadovat nápravu. Nedočká-li se jí, je povinen mu oznámit, že nadále již nemůže plnit své úkoly, a případně, vyžaduje-li to povaha věci, učinit i další vhodná opatření k tomu, aby nedošlo k újmám na zdraví či životech osob, jichž se stavební činnost může dotknout. Činnost koordinátora nesmí být formální; koordinátor se nesmí stát jakýmsi fíkovým listem, jenž formálně („papírově“) potvrdí, že je vše v pořádku, ačkoli se o to řádně nestaral.“
Objektivní odpovědnost za BOZP
Další část navrhované právní úpravy se týká precizaci v oblasti odpovědnosti za BOZP jako takové. Koordinátor BOZP a odborně způsobilá osoba v prevenci rizik jsou vždy (pracovněprávní či obchodní vztah) odpovědní za plnění svých povinností vůči zaměstnavateli, nikoliv za plnění úkolů BOZP ve firmě nebo společnosti. 
Zákoník práce, jako jeden ze základních právních předpisů k zajištění BOZP stanovuje odpovědnost 
za zajištění BOZP u jednotlivého zaměstnavatele, když ustanovení § 101 odst. 2 zákoníku práce uvádí, že péče o BOZP uložena zaměstnavateli podle odstavce 1 (zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce) nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Provázanost s výše uvedeným lze spatřit také v ustanovení § 302, který mezi povinnosti vedoucích zaměstnanců řadí mimo jiné vytváření příznivých pracovních podmínek a zajišťování BOZP. 
Za plnění požadavků BOZP na pracovištích zaměstnavatele je tedy vždy odpovědný příslušný vedoucí zaměstnanec. Tento koncept odpovědnosti BOZP je v souladu s dikcí čl. 5 odst. 2 Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví: „pokud zaměstnavatel v podniku nebo závodě využívá v souladu s čl. 7 odst. 3 externích odborníků (služeb nebo osob), nezbavuje jej to odpovědnosti v této oblasti“, a současně v souladu s dikcí čl. 7 odst. 1 Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu 
čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS): „Pokud stavebník nebo vedoucí stavby určí jednoho nebo více koordinátorů k plnění úkolů uvedených v článcích 5 a 6, nezbavuje jej to odpovědnosti v tomto ohledu.“. 
Postavení koordinátora BOZP ve vztahu k zákoníku práce
V souvislosti s výše uvedeným praxe ukázala, že doposud u některých zaměstnavatelů dochází k nepochopení konceptu odpovědnosti za BOZP, a to ve smyslu, že v případech, kdy je ustanoven koordinátor BOZP nebo odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, pak jsou zaměstnavatelé zbaveni odpovědnosti za BOZP. Předkládaný materiál upřesňuje i tuto problematiku. 
Z pohledu právní jistoty je zásadní precizace problematiky spojené se zajišťováním povinnosti vyplývající z ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Jelikož v praxi koordinátor BOZP na staveništi často provádí úkoly vedoucí k zajištění povinnosti zaměstnavatele stanovené v ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce (dnes v rozporu s právní úpravou), předkládaný materiál bere tuto důležitou problematiku v potaz, a činnost koordinátora, konkrétně seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi, staví do pozice speciálního ustanovení k ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. 
Zjednodušeně řečeno můžeme konstatovat, že pokud bude určen koordinátor BOZP na staveništi, pak jsou zhotovitelé osvobozeni od povinnosti plnit ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce, když ta bude plněna prostřednictvím výše zmíněné činnosti koordinátora BOZP na staveništi.  V praxi to znamená přínos pro zhotovitele ve formě snížené administrativní zátěže. Pro koordinátora BOZP 
na staveništi z tohoto nevyplývá žádná další povinnost, pouze se specifikuje jeden z jeho stávajících úkolů jako speciální ustanovení k ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce.
Jak již bylo zmíněno, tuto možnost předpokládá i dikce článku 6 písm. d) směrnice Rady 92/57/EHS 
ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), tj. „Jeden nebo více koordinátorů během provádění stavby určených v souladu s čl. 3 odst. 1 organizuje spolupráci mezi zaměstnavateli, a to včetně těch, kteří se na staveništi střídají, koordinaci jejich činností za účelem ochrany zaměstnanců a prevence pracovním úrazům a rizik a jejich vzájemnou informovanost podle čl. 6 odst. 4 směrnice 89/391/EHS, a popřípadě zahrnuje i osoby samostatně výdělečně činné“. Tato možnost předpokládaná směrnicí však nebyla do českého právního řádu doposud transponována.
Tuto problematiku je nutno řešit i z důvodu, že v praxi často dochází k nesprávnému výkladu ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Převládá názor, že pokud je na staveništi ustaven koordinátor BOZP, pak zaměstnavatelé (zhotovitelé) nemusí aplikovat ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce, a to z důvodu, že tyto úkoly jsou automaticky zajištěny činností koordinátora BOZP. Zde je nutno si uvědomit, že primárním úkolem koordinátora BOZP podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona o BOZP je koordinace opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, 
a další úkoly vyplývající ze zákona o BOZP a prováděcího právního předpisu. 
Žádné z ustanovení nepojednává o tom, že koordinátor BOZP je povinen zajišťovat vzájemné písemné informování o rizicích a přijatých opatřeních mezi zaměstnavateli (zhotoviteli), jak to uvádí zákoník práce. V kontextu výkladu zmíněného ustanovení zákoníku práce je důležité zdůraznit část z rozsudku Nejvyššího správního soudu (7 As 149/2022-28): Nejvyšší správní soud dodává, že v situaci, kdy 
na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu 
na základě, které je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen konkrétní zaměstnanec (§ 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce). 
Na základě uvedené citace lze mít za to, že ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce, platí an bloc na všechna pracoviště (včetně stavenišť), a současně pokud vycházíme z premisy, že koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP je pověřen konkrétní zaměstnanec jednoho ze zaměstnavatelů (zhotovitelů), tak lze konstatovat, že jím dnes nemůže být právě koordinátor BOZP, jelikož ustanovení § 14 odst. 2 zákona o BOZP mimo jiné uvádí, že koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. 
Předkládaný návrh upravuje i tuto oblast a zároveň reflektuje část z výše zmiňovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, a to vložením nového ustanovení, které pojednává o tom, že koordinátor BOZP na staveništi prostřednictvím seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi plní povinnost zhotovitelů, týkající se vzájemného písemného informování o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, a že současně bude provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění koordinováno. V opačném případě, s přihlédnutím k části rozsudku Nejvyššího správního soudu, zajišťuje tyto úkoly zaměstnavatel (zhotovitel), respektive jejich konkrétní zaměstnanec. 
Regulace činnosti držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti
Vytváření bezpečného a zdraví neohrožující pracovního prostředí a pracovních podmínek na staveništi lze vnímat jako komplexní úkol všech zainteresovaných subjektů, které se buď přímo nebo nepřímo podílejí na stavbě samotné, nebo na činnostech s ní souvisejících. Mezi tyto subjekty bezpochyby řadíme i držitele akreditace k provádění zkoušky z odborné způsobilosti a periodické zkoušky. 
Právě tyto subjekty nastavují zejména při první zkoušce z odborné způsobilosti kvalitativní rámec 
na budoucí koordinátory BOZP, respektive odborně způsobilé osoby. Podnikajícím fyzickým nebo právnickým osobám, které splňují podmínky pro udělení akreditace, následně vzniká právní nárok na její udělení. To ale neznamená, že držitel akreditace o tuto akreditaci nemůže přijít. Zákon o BOZP stanovuje případy, kdy ministerstvo akreditaci změní, nebo dokonce zruší. Ministerstvo v souladu s ustanovením § 20 odst. 5 zákona o BOZP provádí u držitelů akreditace kontroly, prostřednictvím nichž ověřuje dodržování podmínek, na základě kterých byly akreditace uděleny.  
V souvislosti s provedenými kontrolami bylo zjištěno, že současný výčet případů, kdy ministerstvo může zrušit akreditaci, je velmi strohý a neodráží všechny nedostatky držitelů akreditací, které jsou hodny odejmutí akreditace. 
Proto předkládaný návrh obsahuje další konkrétní případy, kdy bude ministerstvo moci ukončit činnost těchto subjektů. Základním a jediným motivem úpravy této oblasti ze strany ministerstva je neustále udržování určité úrovně poskytovaných služeb ze strany držitelů akreditaci pro provádění zkoušek z odborné způsobilosti, jelikož tyto subjekty představují jakousi prodlouženou ruku ministerstva.


1.4	IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ	

· Dotčené subjekty v oblasti BOZP zahrnují:
· Zaměstnavatelé, kteří jsou povinni zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců,
· Zaměstnanci, kteří mají odpovědnost dodržovat bezpečnostní předpisy a dbát na svou vlastní ochranu,
· Odborníci na BOZP (odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, koordinátor BOZP na staveništi),
· Orgány inspekce práce, kteří provádějí kontrolu dodržování pravidel BOZP.

1.5	POPIS CÍLOVÉHO STAVU

Odůvodnění cílového stavu v rámci novely zákona o BOZP může zahrnovat několik důležitých aspektů, které přináší přínosy zejména pro praxi, zaměstnavatele, zefektivnění procesů a snížení administrativní zátěže. 
	Definovaná oblast problému
	Existující stav
	Cílový stav

	Digitalizace činností
	Odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátoři BOZP na staveništích jsou povinni mimo jiné:
- vést chronologické seznamy smluvních vztahů o výkonu své činnosti, a opatřovat je vlastnoručním podpisem
- opatřovat všechny dokumenty související s jejich činností vlastnoručním podpisem 

	V kontextu uvedených povinností odborně způsobilých osob je cílovým stavem umožnit podpisování zmíněných dokumentů i elektronickým způsobem.  
Odůvodnění: Především u velkých společností je v současnosti zcela běžné, že nevedou dokumentaci v listinné podobě, ale v podobě elektronické, a ta je následně na intranetu přístupná zaměstnancům, případně zhotovitelům. S povinností vedení a skladování těchto dokumentu je to problematické zejména u velkých subjektů, které zpracovávají obrovské množství těchto dokumentů. Elektronická dokumentace umožňuje uživateli rychlejší a snadnější vyhledávání, jelikož v ní lze vyhledávat podle různých parametrů, což výrazně zrychluje a usnadňuje proces vyhledávání potřebných informací.

	Pravomoci koordinátora BOZP na staveništi
	V současnosti má koordinátor BOZP na staveništi omezené možnosti promptního jednání na staveništi stanovené zákonem. Při nedostatcích v uplatňovaní požadavků na BOZP zhotovitelem se může koordinátor obrátit na zadavatele stavby, který je následně povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem. Tento proces může být zpomalen (nezastihnutí zadavatele stavby) takovým způsobem, který prakticky znemožní okamžitou nápravu na staveništi.
	S ohledem na rizika spojená s prací na staveništi, které mohou vyústit až do bezprostředního ohrožení zdraví a života fyzických osob, je cílovým stavem odvrátit potenciální újmy na majetku, zdraví a životech (např. pád mostu ve Vilémově v roce 2014)

	Objektivní odpovědnost za BOZP
	Objektivní odpovědnost za BOZP je stanovena zaměstnavateli zákoníkem práce. Zákoník práce dále stanovuje, že péče o BOZP uložena zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součásti pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. V praxi dochází často k tomu, že v případech, že úkoly v prevenci rizik jsou zajišťovány z externího prostředí, tak zaměstnavatel, respektive vedoucí zaměstnanci nabývají dojmu, že se jich péče o BOZP netýká.
	Cílovým stavem je zajištění právní jistoty pro adresáty normy v tak zásadní oblasti, jakou je odpovědnost za BOZP. Je tedy zamýšleno dosáhnout, aby zaměstnavatelé a též vedoucí zaměstnanci, zejména v situacích, kdy jsou úkoly v prevenci rizik zajišťovány externími subjekty, si byli vědomi, že odpovědnost za BOZP není možné delegovat na jiné subjekty.

	Postavení koordinátora BOZP na staveništi ve vztahu k zákoníku práce
	Koordinátor BOZP na staveništi v současnosti provádí řadu úkolů stanovených právními předpisy. V praxi však často dochází k nesprávnému výkladu ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Převládá názor, že pokud je na staveništi ustaven koordinátor BOZP, pak zaměstnavatelé (zhotovitelé) nemusí aplikovat ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce, a to z důvodu, že tyto úkoly jsou automaticky zajištěny činností koordinátora BOZP. Žádné z ustanovení nepojednává o tom, že koordinátor BOZP je povinen zajišťovat vzájemné písemné informování o rizicích a přijatých opatřeních mezi zaměstnavateli (zhotoviteli), jak to uvádí zákoník práce.
	Jelikož v praxi koordinátor BOZP na staveništi často provádí úkoly vedoucí k zajištění povinnosti zaměstnavatele stanovené v ustanovení § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce (dnes v rozporu s právní úpravou), cílovým stavem tedy je, aby jedna z již prováděných činností koordinátorem BOZP, konkrétně seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi byla postavena do pozice speciálního ustanovení k ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce.

	Regulace činnosti držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti

	Koordinátor BOZP a odborně způsobilá osoba v prevenci rizik provádí činnosti vyplývající z této pozice na základě osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti. Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno 
na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, kterou provádějí akreditované osoby – držitelé akreditace podle zákona o BOZP. Akreditaci uděluje ministerstvo.
Desítkami kontrol provedených u držitelů akreditací bylo zjištěno, že současná právní úprava si vyžaduje úpravu i v této oblasti.
	Cílovým stavem je narovnání stavu ve vztahu k upřesnění případů, kdy ministerstvo může zrušit akreditaci akreditované osobě, jelikož primárním cílem ministerstva v oblasti akreditací je zajištění co nejvyšší možné úrovně těchto osob, protože důslednost a kvalita přípravy potenciálních koordinátorů BOZP a odborně způsobilých osob v prevenci rizik je klíčovým faktorem pro jejich budoucí působení ve vztahu k provádění úkolů, které jím vyplývají ze zákona a souvisejících právních předpisů.   

Popis cílového stavu reflektuje identifikované problémy. Cílový stav je nezbytné posuzovat 
ve vzájemných souvislostech napříč dotčenými oblastmi. Kvantitativní vyjádření bude možné posuzovat až ex post prostřednictvím parametrů a indikátorů pro monitorování dopadů novely zákona uvedených v části 6 PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE.
Lze konstatovat, že novela zákona o BOZP by měla sloužit k posílení bezpečnosti a ochrany zdraví 
na pracovišti, zefektivnění procesů a snížení nákladů, což má pro praxi i zaměstnavatele řadu pozitivních vlivů.

1.6	ZHODNOCENÍ RIZIKA	

Staveniště je již mnoho let jedním z nejrizikovějších pracovišť, na kterém se provádí činnosti různého zaměření a tyto realizují zhotovitelé s rozdílnými zkušenostmi a kvalitou práce.  Výkon práce a činností na staveništi je často spjat s výskytem závažných pracovních úrazů, tedy s poškozením zdraví, při kterém hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance trvá více než 5 dnů. Výjimkou bohužel nejsou ani smrtelné pracovní úrazy. 
Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí státního úřadu inspekce práce za rok 2022 uvádí, že oblast stavebnictví i v roce 2022 opět patřila mezi odvětví s vyšším počtem pracovních úrazů, 
a to jak těch závažných, tak i smrtelných pracovních úrazů. Uvedené souvisí se skutečností, 
že na staveništích jsou běžně vykonávány různé pracovní činnosti, které v sobě zahrnují různorodá rizika. 
I na základě těchto dat musí být v zájmu ministerstva neustále vyhledávat a analyzovat nedostatky právní úpravy týkající se zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, a to za účelem zvyšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na těchto pracovištích a současně snižování pracovních úrazů na co nejnižší možnou úroveň. 
Zajištění dvou výše zmíněných cílů má částečně v rukou normotvůrce, v tomto případě ministerstvo, kdy stanovením konkrétních povinností a práv týkajících se subjektů podílejících se na stavbě, dokáže vytvořit nezbytný předpoklad pro dosažení již zmíněných cílů. Signifikantnější část však mají v rukou samotní adresáti normy, když jejich bezchybné jednání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nedokáže kompletně zajistit ani normotvůrce, a to ani za možnosti udělení sankce, které hrozí při nedodržení povinností stanovených právním předpisem. 
Navzdory skutečnosti, že mnoho pracovních úrazů je spojených se selháním lidského faktoru, normotvůrce v rámci svých kompetencí musí vyvinout maximální úsilí v přecházení pracovních úrazů, tj. vytvářením srozumitelného právního prostředí.
Předkládaný návrh odráží také požadavky aplikační praxe a současně zohledňuje vývoj nejnovějších poznatků techniky, zejména v podobě elektronizace a digitalizace procesů, tj. reflektujíc antibyrokratický balíček. Předkládaný materiál mimo jiné transponuje dikci článku 6 písm. d) Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví 
na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), po níž praxe již dlouho volá.  
V případě, že dojde k ponechání současného stavu, budou nadále přetrvávat nedostatky týkající se:
· uplatňování digitalizace a elektronizace procesů spojených s vybranými povinnostmi koordinátora BOZP na staveništi a osoby odborně způsobilé v prevenci rizik,
· výkladových nejasností v klíčových oblastech BOZP, jako je např. odpovědnost za BOZP, zpracování plánu BOZP,
·  zajištění dostatečné odborné úrovně držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti, nebo
· ochrany zdraví a života fyzických osob provádějících práce na staveništích (nemožnost koordinátora BOZP operativně zasáhnout a dát pokyn zhotoviteli pokyn k přerušení prací). 


2	NÁVRH VARIANT

VARIANTA 0
Nebude provedena revize právních předpisů s ohledem na požadavky praxe a sociálních partnerů.

VARIANTA I
Bude provedena novelizace právních předpisů s ohledem na požadavky praxe a sociálních partnerů.
	Dílčí identifikované problémy
	VARIANTA 0
	VARIANTA I

	Digitalizace činností
	Odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátoři BOZP na staveništích jsou povinni mimo jiné:
- vést chronologické seznamy smluvních vztahů o výkonu své činnosti, a opatřovat je vlastnoručním podpisem
- opatřovat všechny dokumenty související s jejich činností vlastnoručním podpisem 
	- zavedení možnosti opatřovat zmíněné seznamy/dokumenty variantně, tedy i prostřednictvím elektronického podpisu

	Pravomoci koordinátora BOZP na staveništi
	V současnosti má koordinátor BOZP na staveništi omezené možnosti promptního jednání na staveništi stanovené zákonem. Při nedostatcích v uplatňovaní požadavků na BOZP zhotovitelem se může koordinátor obrátit na zadavatele stavby, který je následně povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem. Tento proces může být zpomalen (nezastihnutí zadavatele stavby) takovým způsobem, který prakticky znemožní okamžitou nápravu na staveništi.
	- zavedení nové pravomoci koordinátora BOZP - dát pokyn zhotoviteli k přerušení práce, v případě, že budou fyzické osoby vystaveny bezprostředního ohrožení bezpečnosti, života nebo zdraví.

	Objektivní odpovědnost za BOZP
	Objektivní odpovědnost za BOZP je stanovena zaměstnavateli zákoníkem práce. Zákoník práce dále stanovuje, že péče o BOZP uložena zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součásti pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. V praxi dochází často k tomu, že v případech, že úkoly v prevenci rizik jsou zajišťovány z externího prostředí, tak zaměstnavatel, respektive vedoucí zaměstnanci nabývají dojmu, že se jich péče o BOZP netýká.
	 - zajištění právní jistoty pro adresáty normy prostřednictvím nového ustanovení. Ustanovení pojednává o tom, že určením odborně způsobilé osoby v prevenci rizik není dotčena odpovědnost vedoucích zaměstnanců podle zákoníku práce

	Postavení koordinátora BOZP na staveništi ve vztahu k zákoníku práce
	Koordinátor BOZP na staveništi v současnosti provádí řadu úkolů stanovených právními předpisy. V praxi však často dochází k nesprávnému výkladu ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce. Převládá názor, že pokud je na staveništi ustaven koordinátor BOZP, pak zaměstnavatelé (zhotovitelé) nemusí aplikovat ustanovení § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce, a to z důvodu, že tyto úkoly jsou automaticky zajištěny činností koordinátora BOZP. Žádné z ustanovení nepojednává o tom, že koordinátor BOZP je povinen zajišťovat vzájemné písemné informování o rizicích a přijatých opatřeních mezi zaměstnavateli (zhotoviteli), jak to uvádí zákoník práce.
	· zajištění právní jistoty pro adresáty normy prostřednictvím nového ustanovení. Ustanovení pojednává o tom, že pokud je určen koordinátor BOZP na staveništi, pak ten, prostřednictvím průběžného seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi obsahově a formálně zajišťuje povinnost zaměstnavatelů (zhotovitelů) stanovenou § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce.

	Regulace činnosti držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti

	Koordinátor BOZP a odborně způsobilá osoba v prevenci rizik provádí činnosti vyplývající z této pozice na základě osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti. Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno 
na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, kterou provádějí akreditované osoby – držitelé akreditace podle zákona o BOZP. Akreditaci uděluje ministerstvo.
Desítkami kontrol provedených u držitelů akreditací bylo zjištěno, že současná právní úprava si vyžaduje úpravu i v této oblasti. V souvislosti s provedenými kontrolami bylo zjištěno, že současný výčet případů, kdy ministerstvo může zrušit akreditaci, je velmi strohý a neodráží všechny nedostatky držitelů akreditací, které jsou hodny odejmutí akreditace.
	- stanovení dalších konkrétních případů týkajících se neplnění povinností a požadavků držiteli akreditace, které následně vyústí v zrušení akreditace. 

3	VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ	

3.1	IDENTIFIKACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ
	
VARIANTA 0 – ponechání současného stavu
V případě ponechání současného stavu nedojde k prohlubování využívání digitalizace a elektronizace vybraných procesů. Dále nedojde ke koncepčnímu řešení některých výkladových nejasností. V případě ponechaní současného stavu lze zároveň očekávat stejné postavení koordinátorů BOZP na staveništi ve vztahu k jejich pravomocím. 

Současný stav již nepřináší žádný přínos, jelikož neřeší nedostatky, které byly definovány v rámci zhodnocení právní úpravy. Úroveň ochrany bezpečnosti, života a zdraví zůstane na stejné úrovni, nadále se budou v praxi objevovat výkladové nejasnosti, které budou řešeny nekoncepčně, tedy pouze v rovině nezávazných výkladových stanovisek MPSV, a množství dokumentů zpracovávaných v papírové podobě bude u větších zaměstnavatelů i nadále představovat zbytečné náklady spojené s administrativou.

VARIANTA I – přijetí navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava přináší:
- vyšší právní jistotu, vyšší úroveň BOZP, lepší konkurenceschopnost zaměstnavatelů na trhu práce
- odstranění překážek digitalizace, zvýšení kvality odborně způsobilých osob v oblasti BOZP, snížení administrativní zátěže,
-poplatek za dobrovolnou vzdělávací činnost TIČR je výnosem státní příspěvkové organizace Technické inspekce České republiky
- zavedení plánu BOZP pro stav v souvislosti s výkonem záchranných a likvidačních prací spojených s mimořádnými událostmi
- zavedení efektivního systému kontroly akreditovaných osob – povede k profesionalizaci oblasti, vyšší kvalitě odborníků v oblasti BOZP a vyšší kvalitě poskytovaného vzdělání při získávání kvalifikace

Navrhovaná právní úprava není spojena s negativními dopady na rozpočet Ministerstva práce 
a sociálních věcí, respektive na státní rozpočet. S navrženou právní úpravou nejsou spojeny sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, především osoby sociálně znevýhodněných, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Bez dopadů na životní prostředí. Navrhovaná právní úprava nepřináší náklady nad rámec nákladů spojených se současnou právní úpravou. Kontrolní činnost MPSV u držitelů akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nevyžaduje navýšení personálních kapacit MPSV.

3.2	NÁKLADY A PŘÍNOSY – vyhodnocení variant
Obě varianty byly s ohledem na přínosy a náklady vyhodnoceny podle níže uvedených kritérií. Fakticky VARIANTU 0 není možné přijmout, jelikož jde o stávající právní úpravu, jež je nezbytné změnit, aby došlo k vyřešení identifikovaných problémů a zrealizování stanovených cílů. VARIANTA 0 nemá další pozitivní dopady, a zároveň obsahuje několik identifikovaných problémů. VARIANTA 1 řeší identifikované problémy.  Výběr kritérií zohledňuje zhodnocení obou variant tak, aby byla zajištěna dostatečná úroveň BOZP na staveništích a právní úprava zohledňující vymoženosti 21. století. 
	Kritérium
	VARIANTA 0
	VARIANTA 1

	Možnost využívání digitalizace vybraných procesů
	0
	1

	Právní jistota pro adresáty normy
	0
	1

	Promptní jednání koordinátora BOZP na staveništi při bezprostředním ohrožení fyzických osob
	0
	1

	Adaptace na právní úpravu
	1
	0

	Úroveň BOZP na staveništích
	0
	1

	SPOLU
	1
	4

Varianty byly hodnoceny přirazením bodů vůči jednotlivým kritériím.  
Hodnota 0 – méně vhodná varianta
Hodnota 1 – vhodnější varianta 
Vhodnější varianta je pak ta s vyšším součtem. Podle stanovených kritérií se jako vhodnější varianta jeví VARIANTA 1.

Podle stanovených kritérií reflektujících přínosy a rizika zvažovaných variant bylo vyhodnoceno, 
že VARIANTU 0 nelze přijat s ohledem na skutečnost, že jde o ponechání stávající právní úpravy, která obsahuje několik identifikovaných problémů. Přijetím varianty 1 dojde k řešení identifikovaných problémů, a to pouze se zanedbatelným rizikem, které je spojeno s adaptací na novou právní úpravu.


4	STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ	
Na základě vyhodnocení variant bylo stanoveno následující pořadí: 
VARIANTA 1 – přijetí nové právní úpravy - VHODNÁ
VARIANTA 0 – ponechání stávající právní úpravy – NEVHODNÁ

Výběr nejvhodnějšího řešení:
VARIANTA 1, novela zákona, je z hlediska výše uvedených argumentů a dopadů vhodnější než varianta 0, neprovedení žádné změny. Novela přináší řadu pozitivních dopadů v oblasti digitalizace, sjednocení aplikační praxe, BOZP na stavbách a administrativní zátěže. 
Nejvhodnějším řešením je tedy VARIANTA 1, na níž je shoda se sociálními partnery.

5	IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ
	
Za implementaci zákona bude odpovědné MPSV a orgány inspekce práce. Systém je ale třeba nastavit i tak, aby ani pro stát nebyl proces zbytečně administrativně zatěžující, protože počet zaměstnanců se stále mění.

6	PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE	

Měřit účinnost nové regulace bude velmi obtížné především z důvodu existence mnoha dalších faktorů, které odvětví ovlivňují (technologický vývoj, ekonomické a sociální aspekty, další regulace apod.). Vhodným mechanismem přezkumu účinnosti regulace se však ukazuje analýza dostupné judikatury a kontrolní činnosti MPSV i orgánů inspekce práce.

Datum budoucího přezkumu lze doporučit do 4 let od nabytí účinnosti zákona.

Návrh parametrů a indikátorů pro monitorování dopadů novely zákona 
Cíl:
· Zhodnotit, zda novela zákona o bezpečnosti práce plní své cíle, tzn.:
· Odstranění překážek digitalizace
· Sjednocení aplikační praxe
· Zvýšení standardu BOZP na staveništi
· Odstranění administrativní zátěže

Parametry a indikátory:
1. Odstranění překážek digitalizace:
· Míra digitalizace procesů v oblasti BOZP:
· Počet online formulářů a služeb pro zaměstnavatele a zaměstnance
· Míra využití online nástrojů
· Míra elektronické komunikace mezi úřady a subjekty v oblasti BOZP:
· Podíl elektronicky podaných žádostí a dokumentů
· Průměrná doba vyřízení elektronických podání 
· Případné zavedení hlášení pracovních úrazů digitalizovanou formou

2. Sjednocení aplikační praxe:
· Počet metodických pokynů a materiálů pro jednotný výklad zákona:
· Počet vydaných metodických pokynů a osvětových materiálů
· Dostupnost a šíření materiálů
· Ad hoc dotazová agenda, její rozsah a obsah – tj. vyvstaly nové problémy, nebo dochází k upřesnění postupů v rámci implementace novely
· Míra shody v interpretaci zákona mezi kontrolními orgány:
· Počet případů s rozdílnou interpretací zákona – řešení metodologickou podporou
· Úspěšnost sjednocení výkladu v problematických oblastech

3. Zvýšení standardu BOZP na staveništi:
· Počet pracovních úrazů na stavbách:
· Celkový počet úrazů
· Počet smrtelných úrazů
· Frekvence úrazů v porovnání s delší časovou řadou zpětně
· Počet kontrol na stavbách:
· Počet provedených kontrol BOZP
· Počet zjištěných závad, jejich závažnost
· Výše udělených pokut

4. Odstranění administrativní zátěže:
· Průměrná doba potřebná pro splnění povinností v oblasti BOZP:
· Doba potřebná pro vyplnění formulářů, vedení dokumentace apod.
· Náklady na splnění povinností
· Počet zrušených administrativních povinností:
· Počet zrušených formulářů, výkazů apod.
· Snížení administrativní zátěže pro zaměstnavatele a zaměstnance

Výstupy z kontrolní činnosti MPSV a orgánů inspekce:
· Zprávy o kontrolní činnosti:
· Počet a typy provedených kontrol
· Zjištěné nedostatky a závady
· Udělené sankce

· Statistiky o pracovních úrazech a nemocech z povolání:
· Počet a závažnost pracovních úrazů
· Trendy v oblasti BOZP

Další relevantní informace:
· Průzkumy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci:
· Zpětná vazba na novelu zákona (např. prostřednictvím projektu „Kvalita pracovního života“
· Vnímání dopadů novely na BOZP (zejména na odborných platformách jako je www.bozpinfo.cz)
· Odborné analýzy a studie:
· Hodnocení efektivity novely zákona
· Doporučení pro další zlepšení

Závěr:
Monitorování dopadů novely zákona je nezbytné pro zhodnocení její účinnosti a dosažení zamýšlených cílů. Kvalitní a komplexní monitoring by měl zahrnovat výše uvedené parametry a indikátory, jakož 
i relevantní výstupy z kontrolní činnosti a další relevantní informace. Na základě získaných dat bude možné zákon v případě nutnosti dále upravovat a optimalizovat tak, aby maximálně plnil svůj účel – zajištění zdravé a bezpečné práce pro všechny.
Tato sada parametrů a indikátorů je pouze návrhem a může být dále upravována a doplňována dle potřeb MPSV i odborné praxe. Pro efektivní monitorování je předpokládána úzká spolupráce mezi MPSV, orgány inspekce, zaměstnavateli, zaměstnanci a odbornou veřejností.

7	KONZULTACE	
Konzultace byly provedeny s klíčovými dotčenými stranami, tj. se zástupci: 
· ČMKOS,
· HK ČR,
· AMSP ČR, 
· SUIP,
· SP ČR,
· KZPS,
· Odborníci Rady vlády BOZP.

Konzultace novely zákona tedy probíhaly se třemi klíčovými skupinami:
· Zástupci zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců:
· Byly diskutovány dopady novely na obě strany a jejich specifické požadavky.
· Zaměstnavatelé vyjádřili obavy z nárůstu administrativní zátěže.
· Zaměstnanci zdůraznili důležitost posílení ochrany zdraví a bezpečnosti práce.
· Státní úřad inspekce práce:
· Byly diskutovány praktické aspekty implementace novely a její dopad na kontrolní činnost.
· SÚIP zdůraznil potřebu jasné a srozumitelné legislativy.
· Odborníci Rady vlády pro BOZP:
· Byly diskutovány odborné aspekty novely a její soulad s mezinárodními standardy.
· Odborníci zdůraznili potřebu modernizace legislativy a implementace osvědčených postupů z jiných zemí.
Výsledky konzultací:
· Byly shromážděny cenné informace a připomínky, které pomohly vyhodnotit varianty řešení, a bylo všestranně shledáno za nezbytné precizační novelu předložit, protože odstraňuje mnohé problematické aplikační momenty.
· Byly zohledněny specifické požadavky a obavy všech zúčastněných stran, proto došlo ke snížení administrativní zátěže a odstranění překážek digitalizace a zavedení vhodnějších pravomocí některých odborně způsobilých osob v oblasti BOZP.
· Byla nalezena shoda na klíčových principech novely, jako je posílení prevence, nezbytnost odstraňování přebytečné administrativní zátěže a zlepšení systému fungování institutu koordinátora BOZP.
Promítnutí do vyhodnocování variant řešení:
· Informace a připomínky z konzultací byly analyzovány a sloužily jako podklad pro vyhodnocení jednotlivých variant ustanovení diskutovaných v rámci legislativní pracovní skupiny. Veškeré předkládané návrhy jsou výsledkem těchto kompromisních řešení.
· Byly zohledněny potenciální dopady na všechny zúčastněné strany, včetně administrativní zátěže, nákladů a efektivity.
· Byla zvolena varianta, která nejlépe splňuje požadavky na bezpečnost práce a zároveň zohledňuje praktické aspekty implementace.
· Cílem všech zainteresovaných je přijmout moderní a efektivní legislativu, která zajistí vyšší úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti práce pro všechny.

8 	KONTAKT NA ZPRACOVATELE

Ing. Samuel Kričko
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Odd. inspekce a bezpečnosti práce
Telefon: 950 193 723
E-mail: samuel.kricko@mpsv.cz
22