Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD3CGTGG9 najdete zde


                Předkládací zpráva

5

II.
PŘEDKLÁDACÍ   ZPRÁVA

Cílem návrhu zákona, kterým se zrušuje zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, ve znění pozdějších předpisů, je zrušení omezení podnikatelů spočívajícího v regulaci prodejní doby v maloobchodě ve vybraných dnech. Podle předkladatelů stávající právní úprava zasahuje do práva svobodně podnikat a klade na podnikatele další omezení, které není nezbytné. 
O vyjádření k návrhu zákona byli požádáni všichni členové vlády.
K návrhu zákona se vyjádřily také Českomoravská konfederace odborových svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Hospodářská komora České republiky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko. Přestože ministerstvo chápe důvody, pro které byl stávající návrh zákona přijat, poukazuje zejména na ztíženou orientaci spotřebitelů v tom, ve které dny platí regulace prodejní doby, a dále na výdejny e-shopů, na které stávající právní úprava nedopadá, a na automatizované bezobslužné prodejny, které stávající právní úprava neupravuje. Ve svém vyjádření ministerstvo dále upozorňuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo poukazuje na to, že určit pracovní dobu a dobu volna je s ohledem na společenské a kulturní tradice právem každého státu. Proto se každý stát může svobodně rozhodnout, zda udělí status významného dne pro odpočinek v týdnu neděli nebo raději zvolí jiný den. Od toho se odvíjí možnost každého státu omezit v den odpočinku prodejní dobu v maloobchodě. Podle ministerstva je pak třeba zákaz prodeje v určitých svátečních dnech nejen zachovat, ale naopak jej rozšířit na všechny sváteční dny v roce, aby alespoň tyto dny mohli zaměstnanci velkých obchodů trávit v rodinném kruhu.

Ministerstvo financí zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko. Podle ministerstva odůvodnění návrhu zákona postrádá analýzu přínosů stávajícího zákona a jeho zrušení. V kontextu pracovněprávních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dále ministerstvo upozorňuje na rozdílnou vyjednávací sílu obou stran a na spornost závěrů uvedených v odůvodnění návrhu zákona.
V závěru svého vyjádření ministerstvo poukazuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona týkající se data nabytí jeho účinnosti a chybějícího zrušení části dvě stě čtyřicáté třetí zákona č. 183/2017 Sb., kterou také došlo ke změně zákona č. 223/2016 Sb., a na nutnost revidovat název předkládaného návrhu zákona.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve svém vyjádření ministerstvo poukazuje zejména na to, že omezení prodejní doby v určitých provozovnách zvyšuje možnost věnovat se jiným než pracovním záležitostem, což je možné vnímat pozitivně nejen z hlediska posílení mezilidských a rodinných vztahů, ale i jako podporu domácího cestovního ruchu.
Podle ministerstva by navržená úprava měla být podrobena širší společenské diskuzi a měla by mít podobu vládního návrhu zákona a projít standardním meziresortním připomínkovým řízením. K návrhu zákona by dále měla být zpracována obsáhlá dopadová studie.
V závěru svého vyjádření ministerstvo poukazuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona týkající se zejména data nabytí jeho účinnosti a chybějícího zrušení části dvě stě čtyřicáté třetí zákona č. 183/2017 Sb., kterou také došlo ke změně zákona č. 223/2016 Sb.

Ministerstvo vnitra zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve svém vyjádření ministerstvo poukazuje na to, že stávající návrh zákona byl přezkoumán Ústavním soudem, který návrh na jeho zrušení zamítl (sp. zn. Pl. ÚS 37/16). K zásahu do práva podnikat Ústavní soud uvedl, že k omezení tohoto práva sice dochází, ovšem je omezeno pouze okrajově, tj. po dobu sedmi a půl dne v kalendářním roce. Po zbývající část roku nejsou provozovatelé nijak časově omezeni, tudíž se omezení nedotýká samotného jádra tohoto práva.
Ministerstvo dále podotýká, že v dané problematice dochází ke střetu dvou zájmů. Na jedné straně je to snaha o soulad pracovního a osobního života zaměstnanců. Na druhé straně potom svoboda podnikání, do které by měl stát zasahovat pouze z obhajitelných důvodů a v nejnižší možné míře. Nicméně preference volného času, zejména o státních svátcích nebo o víkendech, je minimálně v části západní Evropy běžným jevem a ministerstvo má za to, že v budoucnu se bude s nejvyšší pravděpodobností jednat o stále důležitější fenomén. Stanovení, na jaký okruh provozoven se daný zákaz prodeje vztahuje a v jaké dny se uplatní, je (s výjimkou prodejen zajišťujících nezbytné lidské potřeby) pak podle ministerstva otázkou spíše politického uvážení, a je tak možné ho podrobit širší celospolečenské diskuzi a případným revizím. 
V závěru svého vyjádření ministerstvo poukazuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona týkající se data nabytí jeho účinnosti a chybějícího zrušení části dvě stě čtyřicáté třetí zákona č. 183/2017 Sb., kterou také došlo ke změně zákona č. 223/2016 Sb.

Ministerstvo spravedlnosti zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko, neboť se podle jeho názoru zabývá ryze politickou otázkou. Ve svém vyjádření pak ministerstvo poukazuje na částečně nepřesnou část odůvodnění návrhu zákona týkající se ústavní konformity se svobodou podnikání a na opominutý nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 37/16, který se zabýval ústavní souladností stávajícího návrhu zákona. Podle tohoto nálezu Ústavního soudu „[r]ozhodnutí o tom, které státní svátky a dny pracovního klidu a kolik těchto dní je na místě podpořit zákazem určitých pracovních činností, je věcí legislativního uvážení. Pokud se regulace prodejní doby nepříčí hodnotám ústavního pořádku a nevybočuje z národních a státních tradic, není podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy na místě ingerence Ústavního soudu do takového rozhodnutí zákonodárce.“.  
Dále ministerstvo poukazuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona týkající se chybějícího zrušení části dvě stě čtyřicáté třetí zákona č. 183/2017 Sb., kterou také došlo ke změně zákona č. 223/2016 Sb.

Ministerstvo dopravy zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko bez bližšího odůvodnění s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministerstvo kultury zaujalo k návrhu zákona souhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo poukazuje na dřívější snahu o zrušení stávající právní úpravy, a to jak formou poslaneckých iniciativ, tak návrhem na zrušení zákona Ústavním soudem. Ministerstvo ve svém vyjádření cituje nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 37/16, a to v rozsahu ve výše uvedeném vyjádření Ministerstva spravedlnosti. Ústavní soud tak podle ministerstva ponechává způsob regulace prodejní doby na zákonodárci, pokud bude takovou regulací zachován soulad s ústavním pořádkem, národními a státními tradicemi, přičemž podle ministerstva navrhované zrušení zákona č. 223/2016 Sb. takové porušení tohoto souladu nepředstavuje.

Ministerstvo obrany zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko, a to bez bližšího odůvodnění svého stanoviska.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Ve svém vyjádření ministerstvo dále upozorňuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona.

Ministerstvo zahraničních věcí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Podle ministerstva je navržená změna sporná jak z pohledu pravidel ochrany práv zaměstnanců vyplývajících z pracovněprávních předpisů, tak z hlediska snahy o slaďování osobního a pracovního života zaměstnanců.
Ministerstvo považuje za vhodnější, aby případná změna uvedené právní úpravy vycházela z vládního návrhu, jehož prostřednictvím by bylo možné provést komplexní posouzení problematiky nejen jednotlivými resorty, ale ke kterému by mohly vyjádřit svá stanoviska i další subjekty, kterých se tato legislativní změna týká, zejména zástupci odborových organizací, ale i podnikatelských svazů (např. z pohledu případného nárůstu mzdových nákladů).
Ve svém vyjádření ministerstvo dále poukazuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona spočívající v nedostatečně odůvodněné případné existenci naléhavého obecného zájmu, na jehož základě by bylo možné stanovit účinnost předloženého návrhu zákona tak, jak je v něm uvedeno, tj. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Současně ministerstvo upozorňuje na nutnost revidovat název návrhu zákona.

Ministerstvo zdravotnictví zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko, neboť se předmětná problematika věcně nedotýká agendy týkající se jeho působnosti, s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministerstvo zemědělství zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo poukazuje na to, že v mnoha státech Evropské unie jsou maloobchodní prodejny zavřené nejen o některých významných svátcích, ale až na výjimky rovněž i o nedělích. V porovnání s těmito státy je stávající omezení prodeje týkající se pouze 8 dní v roce minimální. Ministerstvo toto omezení prodeje navíc vnímá pozitivně, neboť podle jeho názoru umožňuje sladění pracovního a rodinného života.
V závěru svého vyjádření ministerstvo uvádí, že jakákoliv změna zákona o prodejní době v maloobchodě by měla být podrobena širší společenské diskuzi a měla by mít podobu vládního návrhu zákona.

Ministerstvo životního prostředí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, a to bez bližšího odůvodnění svého stanoviska.

Ministr pro evropské záležitosti zaujal k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Ve svém vyjádření dále upozorňuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu zákona.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace se k návrhu zákona nevyjádřila.

Českomoravská konfederace odborových svazů zaujala k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření konfederace shrnula obsah stávající právní úpravy zákona o prodejní době v maloobchodě a upozornila na některé momenty ve vývoji tohoto zákona. Podle konfederace je omezení prodeje i s ohledem na historickou tradici v sousedních státech naprosto běžné.
Konfederace vnímá argument odpůrců zákona, že se veřejnost neorientuje v tom, ve který svátek je otevřeno a kdy zavřeno, přesto se podle jejího názoru jedná spíše o alibismus, neboť má za to, že převážná část společnosti si na uzavřené obchody již zvykla. Dále konfederace poukazuje na nenaplnění dřívějších obav odpůrců zákona, že v jeho důsledku dojde k nárůstu nezaměstnanosti, a upozorňuje na některé nepřesnosti uvedené v odůvodnění návrhu zákona.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR zaujala k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Podle konfederace nelze návrh zákona s natolik významnými dopady na podnikatele, jejich zaměstnance a převážnou část obyvatel projednat cestou poslanecké iniciativy. Návrh zákona je třeba dopředu konzultovat se sociálními partnery, provést podrobné analýzy, zhodnotit jeho dopady a předložit jej do řádného meziresortního připomínkového řízení.

Hospodářská komora České republiky zaujala k návrhu zákona souhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření komora uvádí, že stávající právní úpravu považuje za nevhodné omezování jak svobody podnikatelů, tak i za neobhajitelný státní paternalismus a snahu rozhodovat o tom, jak lidé nakládají se svým časem. Podle komory se znevýhodňují velké obchody a kamenné prodejny vůči e-shopům, na které se zákaz nevztahuje, i na jejich zaměstnance, kteří jsou omezeni v možnosti přivydělat si prací ve svátek. 

Návrh neutrálního stanoviska vlády byl vypracován s využitím výše uvedených vyjádření.