Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD3JCKFI1 najdete zde


                IV.
ODŮVODNĚNÍ

k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 6/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 490/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů

Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. h) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „energetický zákon“) je Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) povinen stanovit vyhláškou Pravidla trhu s elektřinou.	
Podle ustanovení § 53 odst. 2 písm. g), h), j) a k) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“) je dále Úřad povinen stanovit vyhláškou: 
· způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou, referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu, 
· způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu pro obnovitelné zdroje a ceny za činnost povinně vykupujícího, 
· termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu, a 
· způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.
Na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona a ustanovení § 53 odst. 2 písm. g), h), j) a k) zákona o podporovaných zdrojích energie vydal v roce 2015 Úřad vyhlášku č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou (dále jen „vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou“), která nahradila vyhlášku č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona. Vyhláška č. 408/2015 Sb. byla v následujících letech několikrát novelizována, a to v roce 2017 vyhláškou č. 127/2017 Sb., v roce 2020 byla novelizována vyhláškou č. 302/2020 Sb., v roce 2021 byla novelizována vyhláškami č. 125/2021 Sb. a č. 490/2021 Sb., v roce 2022 byla novelizována vyhláškou č. 404/2022 Sb. a začátkem roku 2024 byla novelizována vyhláškou č. 6/2024 Sb.
V důsledku nových trendů ve výrobě a spotřebě elektřiny, nových aktérů na trhu s elektřinou, transformace národních trhů s elektřinou na lokální trhy s elektřinou v rámci jednotného evropského trhu s elektřinou, ale i mnohých dalších jiných faktorů zasahujících do procesu Evropské harmonizace se rovněž mění regulatorní prostředí. Na tento vývoj je nutné neustále reagovat úpravou právních předpisů, které stanovují pravidla fungování trhu s elektřinou. Ačkoliv pravidelné změny právních předpisů mohou být trhem, resp. účastníky, kteří na trhu s elektřinou působí, vnímány negativně, může být toto redukováno tak, že navrhované úpravy budou transparentně konzultované s dotčenými účastníky trhu a budou přijímány postupně a souběžně s tím, jak se mění tržní prostředí. Vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou představuje klíčový podzákonný právní předpis, který upravuje značnou část postupů probíhajících na trhu s elektřinou, které jdou napříč elektroenergetickým trhem. Proto je při navrhovaných úpravách volen postup opírající se o pravidelné konzultace navrhovaných změn s účastníky trhu a jejich postupné zavádění, jelikož i zde je nutné vnímat riziko toho, že nepatrné úpravy mohou vyvolat velké změny, které se mohou projevit v nákladech účastníků trhu, nebo by mohly vést ke vzniku nerovné hospodářské soutěže.
Navrhované úpravy vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou ve světle výše uvedeného reagují primárně na změny vyplývající ze zákona č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon 469/2023 Sb.“). Navrhované změny ve vyhlášce s ohledem na rozšíření zmocnění v § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona nově upravují oblast sdílení elektřiny, zranitelného zákazníka a dynamického určení ceny elektřiny. Návrh dále reflektuje zavedení ceny za provoz nesíťové infrastruktury a obsahuje dílčí úpravy zpřesňující některé již vyhláškou zavedené postupy. 
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Cílem navrhované úpravy je upřesnit a rozvinout pravidla pro fungování trhu s elektřinou v České republice v návaznosti na zmocnění Úřadu podle § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona. 
Oproti stávajícímu znění jsou vyhláškou zaváděny zcela nové postupy v oblasti:
a) sdílení elektřiny, jehož základní principy byly v důsledku přijetí zákona č. 469/2023 Sb. stanoveny v energetickém zákoně. Novelou energetického zákona bylo v této souvislosti rozšířeno zmocnění pro vyhlášku o Pravidlech trhu s elektřinou, ve které má Úřad pro tuto oblast nově stanovit:
· rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování sdílené elektřiny, 
· postupy pro zohlednění sdílené elektřiny, rozsah údajů a informací zveřejňovaných, poskytovaných nebo zpřístupňovaných Elektroenergetickým datovým centrem (dále jen „datové centrum“), 
· podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení a počet předávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení,
· způsoby alokace sdílené elektřiny. 
S ohledem na záměr zákonodárce odložit účinnost novelizačních bodů „aktivujících“ možnost sdílení elektřiny (čl. I bod 79 zákona č. 469/2023 Sb. – nové § 27e a 27f) na první den sedmého kalendářního měsíce po vyhlášení zákona č. 469/2023 Sb., tzn. na 1. červenec 2024, bylo z důvodu nedostatečně legisvakanční lhůty pro  „plnohodnotné“ zprovoznění datového centra, které má zajišťovat zákonem stanovené povinnosti ve vztahu ke sdílení elektřiny, zakladateli datového centra po dohodě s předkladatelem zákona rozhodnuto o dvoufázovém uvedení do provozu. Nemožnost datového centra plnohodnotně vykonávat svou činnost hned od svého vzniku rovněž předvídá samotný zákon č. 469/2023 Sb., když v čl. II bodu 5 přechodných ustanovení je uvedeno, že provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, založí nebo určí akciovou společnost, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem na datové centrum, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Společnost podle věty první nebo jiná společnost založená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem na datové centrum, požádá o udělení licence na činnost datového centra nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Datové centrum zpracuje návrh Řádu datového centra a předloží jej ke schválení Energetickému regulačnímu úřadu do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 
V první fázi vznikne dočasné řešení datového centra, kdy bude fakticky výkon jeho činnosti zajišťován jeho zakladateli v omezené podobě, a v druhé fázi po kompletním infrastrukturálním vybavení bude již zákonem stanovená povinnost vykonávána přímo samotným datovým centrem. Odložení „plnohodnotného“ provozu datového centra do poloviny roku 2026 je rovněž patrné z čl. II bodu 9 zákona č. 469/2023 Sb., který dočasně omezuje velikost skupin pro sdílení elektřiny. Návrh úpravy vyhlášky v oblasti sdílení elektřiny tedy implementuje oblast sdílení elektřiny v kontextu podoby dočasného řešení.
Základní princip modelu sdílení elektřiny lze zjednodušeně charakterizovat v několika vzájemně provázaných krocích. Prvním krokem je registrace identifikačních číselných kódů předávacích míst pro dodávku elektřiny registrovaných v informačním systému operátora trhu (dále „registrační číslo předávacího místa pro dodávku elektřiny“ nebo také „EANd“) v informačním systému datového centra. Typicky se bude jednat o registraci výroben, ze kterých bude elektřina sdílena. Druhým krokem je registrace skupiny sdílení v informačním systému datového centra a přiřazení minimálně jednoho registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny výrobce elektřiny do této skupiny. Třetím krokem je registrace identifikačního číselného kódu předávacího místa pro odběr elektřiny, které je registrováno v informačním systému operátora trhu (dále „registrační číslo předávacího místa pro odběr elektřiny“ nebo také „EANo“) do založené skupiny sdílení včetně nastavení vazeb na jednotlivá registrační čísla předávacích míst pro dodávku elektřiny (alokační klíč). Jinými slovy tímto krokem dojde k požadovanému nastavení parametrů alokačního klíče pro účely vyhodnocení sdílení elektřiny mezi jednotlivými účastníky ve skupině sdílení. V této fázi po úspěšné registraci dochází od stanoveného data k faktickému zahájení sdílení elektřiny. V rámci registrace se u každé skupiny sdílení evidují všechna registrační čísla předávacích míst a všechny parametry nezbytné pro vyhodnocení sdílení, tedy pro alokaci dodávky, zúčtování a fakturaci obchodníkem na základě dat zasílaných provozovatelem distribuční soustavy pro účely vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. Zúčtování dodávky a fakturace u jednotlivých účastníků sdílení v rámci skupiny sdílení zohledňuje objem sdílené elektřiny z jednotlivých registračních čísel předávacích míst pro dodávku do jednotlivých registračních čísel předávacích míst pro odběr. Zúčtování dodávky a fakturace v případě registračních čísel předávacích míst pro odběr respektuje využití distribuční soustavy při sdílení elektřiny.
Alokační klíč určuje způsob výpočtu, a tedy i rozdělení elektřiny sdílené v rámci skupiny sdílení mezi jednotlivými účastníky skupiny sdílení. Výpočet podle alokačního klíče probíhá pro každý zúčtovací interval (15 minut) a využívá individuální hodnoty parametrů zadaných při registraci registračního čísla předávacího místa pro odběr elektřiny do skupiny sdílení. Základní možné varianty alokačního klíče byly při přípravě vyhlášky uvažovány následující:
· statický alokační klíč – alokace je provedena podle definovaných procent pro každé EANo až do výše jeho odběru,
· dynamický alokační klíč – alokace je provedena podle poměru odběru jednotlivých EANo až do výše odběru daného EANo,
· hybridní (kombinovaný) – jedná se o kombinaci obou výše uvedených klíčů, kdy je v prvním kole aplikována statická alokace a ve druhém kole dynamická alokace opět maximálně do výše odběru daného EANo. 
V rámci konzultací s projektovým týmem datového centra a dotčenými účastníky trhu byly zvažovány níže uvedené modely sdílení pro dočasné řešení s definovanými vlastnostmi:
· model EANd-EANo se statickým alokačním klíčem s následujícími vlastnostmi – (i) pro každé EANo je definováno procento alokace z každého EANd ve skupině sdílení, (ii) pro každé EANo je definováno pořadí (priorita) výroben, ve kterém je alokace počítána, (iii) výpočet alokace proběhne pouze jednou, což odpovídá statickému alokačnímu klíči,
· model EANd-EANo s iteračním alokačním klíčem s následujícími vlastnostmi – (i) pro každé EANo je definováno procento alokace z každého EANd ve skupině sdílení, (ii) pro každé EANo je definováno pořadí (priorita) výroben, ve kterém je alokace počítána, (iii) výpočet alokace proběhne opakováním statického alokačního klíče několikrát za sebou, kdy tato iterace aproximuje hybridní alokační klíč,
· model s tzv. poolem výroben s hybridním alokačním klíčem s následujícími vlastnostmi – (i) všechny výrobny v jedné skupině sdílení se sloučí pod jednu virtuální výrobnu (pool), (ii) pro každý EANo je definováno procento alokace z poolu výroben, (iii) výpočet alokace proběhne jednou na základě zadaných procent (statický alokační klíč) a pro zbylou nealokovanou výrobu podruhé podle poměru zbylé spotřeby jednotlivých EANo (dynamický alokační klíč).
Na základě četných diskuzí s účastníky trhu a s projektovým týmem datového centra, které zajišťuje softwarové řešení pro vyhodnocování sdílené elektřiny, bylo pro účely vyhodnocování množství sdílené elektřiny zvoleno kompromisní řešení, které na jedné straně poskytuje účastníkům skupiny sdílení dostatečnou volnost při nastavování alokačního klíče  za účelem preferovaného rozdělení sdílené elektřiny do jednotlivých předávacích míst podle jejich požadavku, na straně druhé je z pohledu poskytovatele této služby v kontextu dočasnosti řešení prakticky realizovatelné a výpočtově reálné, vše s ohledem na čas (1 hodina mezi 10:00 a 11:00), který bude mít datové centrum k dispozici pro příjem naměřených hodnot od provozovatele distribuční soustavy, zpracování těchto dat za účelem vyhodnocení sdílení elektřiny a předání výsledků pro účely denního zúčtování odchylek operátorovi trhu. 
V případě menší skupiny sdílení, s celkovým počtem registračních čísel předávacích míst do 50 včetně, byl zvolen model EANd-EANo s iteračním alokačním klíčem, který má následující vlastnosti:
· počet EANd ve skupině sdílení není omezen,
· počet EANd sdílejících do jednoho EANo je omezen na maximální hodnotu 5 (omezení je výsledkem kompromisního řešení, uvedeného v předcházejícím odstavci), 
· celkový počet EANd a EANo ve skupině sdílení respektuje omezení stanovené energetickým zákonem,
· pro každý pár EANo a EANd je definované procento alokace, kterým je alokovaný objem dodávky sdílený z daného EANd do daného EANo až do výše jeho odběru v daném zúčtovacím intervalu,
· každý EANo má stanoveno pořadí EANd, v jakém z nich elektřinu sdílí (index priority výrobny), 
· suma alokačních procent pro každý EANd ve vztahu ke všem EANo nesmí být větší než 100 %,
· počet iterací je výsledkem funkce „Min(5, počet EANo ve skupině)“, je tedy závislý na počtu EANo ve skupině sdílení až do maximální hodnoty 5 (hodnota byla zvolena na základě provedených modelací, v rámci kterých bylo ověřeno, že další navyšování počtu iterací již nepřináší kýžený efekt nezanedbatelného zvýšení podílu množství sdílené elektřiny),
· iterační způsob výpočtu není povinný, jedná se pouze o možnost náhrady statické metody; k volbě způsobu výpočtu dochází v rámci procesu registrace skupiny sdílení,
· v rámci jedné skupiny sdílení musí být u všech EANd a EANo nastaveno stejné využití distribuční soustavy (omezení je výsledkem kompromisního řešení uvedeného v předcházejícím odstavci).
V případě skupiny sdílení s celkovým počtem registračních čísel předávacích míst vyšším než 50 byl zvolen model EANd-EANo se statickým alokačním klíčem, který má totožné vlastnosti jako předcházející model s výjimkou použití iterace. V těchto případech již velikost skupiny poskytuje dostatečnou záruku optimálního rozdělení vyrobené elektřiny i bez použití kroků iterace. I v tomto případě se jedná o výsledek kompromisního řešení, které vzniklo na základě četných diskuzí s účastníky trhu a s projektovým týmem datového centra.
Princip nastavení vazeb mezi jednotlivými registračními čísly předávacích míst v rámci jedné skupiny sdílení je zřejmý z následující tabulky, názorného obrázku a doprovodného komentáře.


Pro každý EANo je registrovaná informace o všech EANd, které do tohoto EANo sdílí vyrobenou elektřinu. Každý EANd má ve vztahu ke každému EANo index priority dodávky elektřiny (index priority výrobny). Každý EANd má navíc ve vztahu ke každému EANo přidělené procento alokace a informaci, je-li při alokaci elektřiny z tohoto EANd do daného EANo využita distribuční soustava (v dočasném řešení platí pro celou skupinu sdílení buď ano, nebo ne). Suma alokačních procent pro každý EANd ve vztahu ke všem EANo nesmí být větší než 100 %. V rámci každé skupiny může mít každý EANo přiděleno až 5 EANd, ze kterých je do daného EANo alokována výrobená elektřina postupně podle priority těchto EANd a nastaveného procenta alokace. 
Jak již bylo v obecné rovině uvedeno, z pohledu praktické registrace v informačním systému datového centra se jedná o několik vzájemně provázaných kroků. Prvním je registrace EANd. Registraci provádí držitel smlouvy o připojení, který si před registrací musí zajistit přístup do informačního systému datového centra uzavřením smlouvy o přístupu (nebo prostřednictvím účastníka trhu, který má tuto smlouvu o přístupu uzavřenu) ve stanoveném termínu před požadovaným datem registrace. V rámci registrace je ze strany datového centra ověřováno naplnění stanovených podmínek, pro které je možno žádost odmítnout. Ověřování probíhá v součinnosti datového centra, operátora trhu a příslušného provozovatele distribuční soustavy. Druhým krokem je registrace skupiny sdílení a přiřazení nejméně jednoho EANd do skupiny sdílení. Přiřazení EANd do skupiny sdílení může odmítnout držitel smlouvy o připojení výrobny, který je o tomto přiřazení EANd datovým centrem informován. V tomto kroku dochází taktéž k volbě typu skupiny sdílení z tří předdefinovaných skupin sdílení:
· typ 1 – jedná se o skupinu určenou pro registraci EANd a EANo společenství podle § 20b energetického zákona a jeho členů bez ohledu na umístění předávacích míst, tzn. bez „slevy“ na regulovaných složkách ceny elektřiny za MWh; v rámci této skupiny je možno registrovat také obě registrační čísla jednoho předávacího místa za účelem sdílení elektřiny v tomto předávacím místě (virtuální náhrada tzv. součtového měření),
· typ 2 – jedná se o skupinu určenou pro registraci EANd a EANo zákazníků a výrobců mimo společenství sdílejících elektřinu sami sobě nebo ostatním bez ohledu na umístění předávacích míst, tzn. bez „slevy“ na regulovaných složkách ceny elektřiny za MWh; v rámci této skupiny je možno registrovat také obě registrační čísla jednoho předávacího místa za účelem sdílení elektřiny v tomto předávacím místě (virtuální náhrada tzv. součtového měření)
· typ 3 – jedná se o skupinu určenou pro registraci EANd a EANo zákazníků, výrobců, společenství a jeho členů sdílejících elektřinu do/z předávacích míst připojených k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, tzn. bez využití distribuční soustavy se „slevou“ na regulovaných složkách ceny elektřiny za MWh; v této skupině nelze za účelem sdílení elektřiny sám sobě registrovat obě registrační čísla jednoho předávacího místa.
K registraci formou výběru z předefinovaných skupin bylo přistoupeno za účelem zjednodušení procesu z pohledu žadatele, kdy pro něj bude předdefinovaná nabídka vodítkem při volbě typu skupiny sdílení tak, aby si vždy zvolil příslušný typ skupiny sdílení, který je pro něj vhodný a současně neodporující přípustným možnostem sdílení elektřiny, které stanovuje energetický zákon a tato vyhláška. S ohledem na volbu typu skupiny sdílení může následně datové centrum účinně kontrolovat splnění podmínek pro přiřazení EANo do skupiny sdílení. Pokud je například žadatelem vybrána skupina sdílení typu 3, je do ní následně možno přiřadit pouze registrační čísla předávacích míst připojených k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, tak aby mohl sdílet vyrobenou elektřinu bez využití distribuční soustavy. 
Třetím a závěrečným krokem je registrace EANo do založené skupiny sdílení včetně nastavení vazeb na jednotlivá EANd (alokační klíč). V rámci procesu registrace je ze strany datového centra ověřováno naplnění stanovených podmínek, pro které je možno žádost podle § 65b a § 65c odmítnout, jako například: (i) nesouhlas držitele smlouvy o připojení s registrací EANd do skupiny sdílení, (ii) příslušnost přiřazovaného EANd i EANo v jiné skupině sdílení, (iii) nemožnost osazení průběhového měření nebo uplynutí lhůty pro osazení průběhového měření v případě EANo atp. Ověřování naplnění vybraných podmínek, pro které je možno žádost odmítnout, probíhá v součinnosti datového centra, operátora trhu, držitele smlouvy o připojení výrobny a příslušného provozovatele distribuční soustavy.
S ohledem na zajištění operativního a koordinovaného postupu všech členů skupiny sdílení provádí registraci skupiny sdílení a přiřazení registračních čísel předávacích míst jejích členů (žádost podle § 65b a 65c) správce skupiny sdílení. Správce skupiny sdílení provádí rovněž následnou správu za celou skupinu sdílení.  Za tímto účelem musí mít uzavřenu smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra a souhlas k jeho činnosti od všech členů skupiny sdílení. Skupina sdílení může mít pouze jednoho správce skupiny sdílení. Nezavedení institutu správce by v praxi mohlo vést k zásadním komplikacím při registraci skupiny sdílení, protože by zejména v případě větších skupin hrozilo, že by jednotliví účastníci sdílení (zejména žadatelé o registraci svého EANo do skupiny sdílení) postupovali nekoordinovaně a uváděli by například dílčí parametry alokačního klíče v podobě, která by v kontextu celé skupiny sdílení nedávala smysl. Tímto způsobem by datové centrum bylo nuceno žádosti odmítat, protože by teoreticky nikdy nemuselo dojít k naplnění podmínek pro úspěšnou registraci skupiny sdílení jako celku, nebo by se minimálně celý proces výrazně komplikoval a prodloužil. Zavedení institutu správce skupiny sdílení je tedy výsledkem snahy o zajištění pokud možno co nejhladšího způsobu registrace a následné správy, vše za účelem umožnění sdílení elektřiny v co nejkratší době od podání příslušné žádosti. V případě, kdy návrh vyhlášky uvádí, že je o dané skutečnosti informován správce skupiny sdílení, má se s ohledem na souhlas s jeho činností, kterým musí disponovat, za to, že jsou jeho prostřednictvím informování i všichni členové skupiny sdílení, jménem které vystupuje.
Po úspěšné registraci dochází od stanoveného data k faktickému zahájení sdílení elektřiny mezi účastníky skupiny sdílení, vyhodnocování objemu sdílené elektřiny ze strany datového centra, předávání těchto údajů dotčeným účastníkům trhu za účelem zúčtování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. Zúčtování dodávky a fakturace respektuje způsob využívání distribuční soustavy při sdílení elektřiny, kdy: 
· v případě EANo přiřazeného do skupiny sdílení, do kterého je sdílena elektřina bez využití distribuční soustavy, jsou použity údaje potřebné k vyúčtování dodávky elektřiny a služby distribuční soustavy se zohledněním sdílené elektřiny,
· v případě EANo přiřazeného do skupiny sdílení, do kterého je sdílena elektřina s využitím distribuční soustavy, jsou použity údaje potřebné k vyúčtování dodávky elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny a údaje potřebné k vyúčtování služby distribuční soustavy bez zohlednění sdílené elektřiny, 
· pro fakturaci dodávky zbývající vyrobené elektřiny z EANd do distribuční soustavy (tj. elektřiny, která nebyla rozdělena v rámci sdílení) se vychází z naměřené celkové dodávky z EANd snížené o množství elektřiny alokované z daného EANd do všech EANo, do kterých dané EANd elektřinu sdílí.
Návrh vyhlášky v oblasti sdílení rovněž stanovuje postup pro ukončení přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení nebo změnu v nastavených parametrech přiřazení, které udržuje aktuální správce skupiny sdílení, a dále postup pro poskytování a zpřístupňování informací a vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení. 
Nad rámec předloženého návrhu úpravy vyhlášky v rozsahu dočasného řešení sdílení elektřiny Úřad uvádí, že cílové řešení sdílení elektřiny je předpokládáno s níže uvedenými podmínkami:
Pro cílové řešení se předpokládá, že účastníci sdílení budou mít na výběr dvě rozdílné metodiky vyhodnocení sdílení elektřiny:
· model EANd-EANo s prvním statickým kolem alokace a možností volby druhého kola s poolem výroben s dynamickým alokačním klíčem.
· model s poolem výroben s prvním statickým kolem alokace a možností volby druhého kola s dynamickým alokačním klíčem.
V případě prvního cílového modelu by z důvodu kontinuity byl zachován v prvním statickém kole alokace model EANd-EANo tak, jak je definovaný pro dočasné řešení, ale bez iterací, které budou nahrazeny možností volby druhého kola s dynamickou alokací s poolem všech výroben, přičemž možnost volby druhého kola alokace bude podmíněna omezením na celkový počet EANd ve skupině sdílení. Limit pro maximální počet EANd by se měl výrazně zvýšit oproti limitu pro maximální počet zadaných vazeb EANd-EANo pro první statické kolo. Předpokládá se rovněž zvýšení limitu pro maximální počet zadaných vazeb EANd-EANo v jedné skupině sdílení z 5 na vyšší hodnotu (podle výpočetní kapacity infrastruktury datového centra). Nově se předpokládá zavedení priority 0, na základě které do EANo bude nasdíleno vše, co je možné z EANd s prioritou 0 sdílet, tedy až do výše odběru EANo a případný zbylý odběr EANo bude možné dále pokrýt sdílením z ostatních EANd s prioritou 1 až n; z EANd bude nasdíleno do EANo s prioritou 0 vše co je možné sdílet, tedy až do výše odběru EANo a případný zbytek dodávky EANd bude možno dále sdílet do ostatních EANo přiřazených k EANd s prioritou 1 až n. V prvním statickém kole bude dále možné nastavit vazby EANd-EANo s označením, zda se jedná o sdílení s využitím distribuční nebo bez využití distribuční soustavy. V případě zvoleného druhého kola alokace podle dynamického alokačního klíče s poolem všech výroben ve skupině sdílení do druhého kola vstoupí EANd i EANo s výchozími hodnotami dodávky, resp. spotřeby, které budou stanoveny jako „měřené hodnoty minus hodnoty sdílení z prvního kola“. Zbytek elektřiny z poolu výroben, který nebude nasdílen ani po dynamickém druhém kole, bude mezi EANd zpětně rozdělen v poměru elektřiny, se kterou EANd vstupovaly do poolu po statickém kole. Při alokaci ve druhém dynamickém kole bude vyhodnocena sdílená elektřina na úrovni párů EANd-EANo včetně informace, byla-li elektřina u daného páru sdílena s využitím nebo bez využití distribuční soustavy. Vyhodnocení v druhém dynamickém kole s poolem výroben bez využití distribuční soustavy bude možné provést pouze u těch EANd, které mají pro první statické kolo registrovanou vazbu na daný EANo a tato vazba EANd-EANo je označena jako sdílení bez využití distribuční soustavy; ostatní vyhodnocená sdílení v druhém dynamickém kole s poolem výroben budou vyhodnocena jako sdílení s využitím distribuční soustavy.
V případě druhého cílového modelu s poolem výroben se počítá s tím, že se pool stanoví již pro první statické kolo a do poolu výroben vstoupí naměřené hodnoty dodávky ze všech EANd. Pro celou skupinu sdílení bude možné nastavit pouze jeden stejný způsob využití distribuční soustavy, počet EANd ve skupině sdílení nebude omezen a datové centrum nebude provádět vyhodnocení (rozpad sdílené elektřiny) na úroveň párů EANd-EANo. Bude-li zvoleno druhé kolo alokace podle dynamického alokačního klíče, tak do druhého kola vstoupí pool výroben s výchozí hodnotou, která bude stanovena jako „suma naměřených hodnot dodávek elektřiny do sítě z EANd minus suma hodnot sdílení z poolu výroben v prvním kole do jednotlivých EANo“ a EANo s výchozími hodnotami, které budou stanoveny jako „měřené hodnoty minus suma hodnot sdílení z poolu výroben v prvním kole“. Zbytek elektřiny z poolu výroben, který nebude nasdílen ani po dynamickém druhém kole, bude mezi EANd zpětně rozdělen v poměru elektřiny, se kterou EANd vstupovaly do sdílení před prvním statickým kolem, tedy v poměru změřených hodnot dodávky.
b) informování o tzv. určeném odběrném místě zranitelného zákazníka, který je stejně jako sdílení elektřiny nově upraven v energetickém zákoně. V rámci úpravy energetického zákona bylo v této souvislosti rozšířeno zmocnění pro vyhlášku o Pravidlech trhu s elektřinou, ve které má Úřad pro tuto oblast nově stanovit rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místa zranitelného zákazníka. Jedná se tak o nastavení dílčích procesních vztahů mezi dodavatelem, provozovatelem distribuční soustavy a operátorem trhu.
c) dynamického určení ceny za dodávku elektřiny, které je rovněž nově upraveno v energetickém zákoně. V rámci úpravy energetického zákona bylo v této souvislosti rozšířeno zmocnění pro vyhlášku o Pravidlech trhu s elektřinou, ve které má Úřad pro tuto oblast nově stanovit rozsah informací poskytovaných spotřebiteli o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a o výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny. Na úrovni vyhlášky se tedy jedná o vymezení obsahu předsmluvních informací v případě uzavírání dodávkové smlouvy s dynamickým určením ceny za dodávku elektřiny.
d) ceny za provoz nesíťové infrastruktury, která byla zavedena z důvodu implementace nového účastníka trhu (datového centra) do energetického zákona. Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Úřadu. S ohledem na stanovené složení této ceny je potřeba analogicky upravit stávající znění vyhlášky týkající se skladby ceny služby přenosové soustavy a ceny služby distribuční soustavy, neboť cena za činnosti operátora trhu je nově podřazena pod cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a navíc je z ní vyčleněn poplatek na činnost Úřadu. Samostatně vedle těchto dvou položek nyní rovněž stojí cena za činnost datového centra.
Další navrhované změny jsou marginální povahy, jejichž účelem je zejména dílčí zpřesnění některých vyhláškou upravených postupů. 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. h) energetického zákona je Úřad povinen stanovit vyhláškou Pravidla trhu s elektřinou, konkrétně. 
· podmínky přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku kapacit v elektrizační soustavě,
· termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,
· postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,
· rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování sdílené elektřiny, vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze a postupy pro zohlednění sdílené elektřiny,
· postupy pro obstarávání regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,
· pravidla organizace krátkodobého trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,
· pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,
· termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny,
· postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněném přenosu,
· postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance,
· skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s elektřinou,
· technické požadavky na provoz pro ověření technologie,
· rozsah údajů a informací zveřejňovaných, poskytovaných nebo zpřístupňovaných operátorem trhu a datovým centrem,
· postup pro stanovení zálohových plateb,
· termíny a postup registrace odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výroben elektřiny, přenosové soustavy a distribučních soustav,
· podmínky, termíny a postup registrace přiřazení a ukončení přiřazení registračních čísel předávacích míst do skupiny sdílení, postup vytváření skupiny sdílení a počet předávacích míst ve skupině sdílení nebo územní vymezení skupiny sdílení,
· způsoby alokace sdílené elektřiny,
· rozsah, termíny a postup předávání údajů o zranitelném zákazníkovi, zranitelné osobě a dále údajů pro vyhodnocení splnění podmínky hodnoty odběru elektřiny pro stanovení určeného odběrného místa zranitelného zákazníka,
· rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny.
Podle ustanovení § 53 odst. 2 písm. g), h), j) a k) zákona o podporovaných zdrojích energie je dále Úřad povinen stanovit vyhláškou 
· způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou, referenční výkupní cenou nebo referenční aukční cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu, 
· způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu pro obnovitelné zdroje a ceny za činnost povinně vykupujícího, 
· termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu, a 
· způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav.
Předkládaný návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou, je v souladu s výše uvedeným zmocněním i s ustanoveními energetického zákona, která provádí. Do ustanovení, která provádějí zákon o podporovaných zdrojích energie, návrh vyhlášky věcně nezasahuje. 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky není transpozičního charakteru.
Transpoziční ustanovení ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU, v platném znění, a směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, v platném znění, jsou předmětem úpravy na úrovni energetického zákona. 
Návrh vyhlášky je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou, v platném znění. 
Návrh vyhlášky není v rozporu s žádným dalším právním předpisem EU upravujícím obchod s elektřinou ani jinými předpisy EU. Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva EU.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Hospodářské a finanční dopady má primárně novela energetického zákona provedená zákonem č. 469/2023 Sb. Návrh vyhlášky odráží změny nadřazené právní úpravy, kterou provádí. 
Návrh vyhlášky nepřináší žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Energetického regulačního úřadu, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků Energetického regulačního úřadu. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do veřejných rozpočtů územních samosprávních celků. 
Co se týká daňových dopadů (daň z přidané hodnoty, daň z elektřiny a daň z příjmů), bude záležet na konkrétním typu právního jednání sdílení elektřiny a bude se řídit obecně platnými pravidly. Dané rámcové posouzení obsahuje energetický zákon (Lex OZE II) a návrh vyhlášky na těchto premisách nemůže nic změnit (neboť neřeší činnost sdílení, ale upravuje činnosti, zejména předávání dat, pro zajištění vyhodnocení zvoleného schématu sdílení). 
Zákon č. 469/2023 Sb. vytvořil Elektroenergetické datové centrum a určil mu okruh činností. Některé z těchto činností návrh vyhlášky konkretizuje (registrace uživatelů, vyhodnocení sdílení elektřiny, práva a povinnosti pro předávání údajů apod.). Návrh však nezavádí nové kategorie činností. Indikativní náklady na vznik a provoz datového centra uvádí Závěrečná zpráva RIA k zákonu č. 469/2023 Sb. S financováním nákladů na vznik datového centra nemá návrh vyhlášky žádnou spojitost, s financováním provozu datového centra ve své podstatě také ne – zákon zavedl novou cenu za činnost datového centra, která by společně s dosavadní cenou za činnosti operátora trhu a poplatkem na činnost Úřadu měla v souhrnu tvořit cenu za provoz nesíťové infrastruktury. Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za činnost datového centra, hradí datovému centru účastníci trhu s elektřinou v ceně za související služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy. Cena za činnost datového centra tedy je, stejně jako ostatní regulované ceny, které je povinen Úřad regulovat, v konstrukčním schématu daném energetickým zákonem, tzn. náklady na provoz budou ze strany datového centra sdělovány Úřadu pomocí systému regulačních výkazů, na základě kterých bude v konečném důsledku stanovena cena v cenovém rozhodnutí. Tato cena musí být aktivována nejprve cenovým rozhodnutím a k jejímu zavedení prostřednictvím cenového rozhodnutí dosud nedošlo. V odůvodnění vyhlášky tedy nemůže být dopad do regulovaných cen přesněji kvantifikován – s ohlédnutím od skutečnosti, že vyhláška nemá přímou souvislost s výší této regulované složky ceny elektřiny, neboť je mimo cenově regulační schéma; vyhláška obsahuje jen výčet regulovaných cen, který zrcadlí realitu cenových rozhodnutí. Mimo rámec tohoto návrhu je tak možné vyjít ze Závěrečné zprávy RIA k zákonu č. 469/2023 Sb., která uvádí modelový podíl na ročních nákladech na elektřinu na úrovni cca 0,12 % až 0,24 %.
Pokud se jedná o hospodářské a finanční dopady samotného sdílení elektřiny, zákon stanovuje právo sdílet elektřinu a povinnosti k tomu potřebné. Byť konkrétní dopady v době přípravy zákona nebyly známy, filozoficky být uvedeny mohly. Platí, že v okamžiku přípravy návrhu vyhlášky také není možné tyto dopady kvantifikovat (jedná se o nový institut, dosud se nesdílí). Účelem předloženého návrhu je nastavit pravidla pro vyhodnocování dat, aby se sdílet mohlo započít, a teprve to bude impulsem pro účastníky trhu, aby mohli realizovat své právo sdílet elektřinu. Tyto možné dopady lze v tuto chvíli jen obecně popsat, přičemž nelze předjímat, jak bude sdílení využíváno – jedná se o právo, nikoliv o povinnost sdílet. Z pohledu osob, které se budou účastnit sdílení elektřiny, platí, že z povahy činnosti sdílení dopady na podnikatelskou činnost, případně i rozpočty územních samosprávních celků, které se zapojí do sdílení, budou  pozitivní, neboť každému, kdo sdílenou elektřinu využije, bude odpovídajícím způsobem sníženo množství elektřiny dodané (a účtované) od dodavatele, a tedy bude docházet k úsporám za platby spojené s dodávkou elektřiny (minimálně v komoditní části ceny, v některých případech upravených energetickým zákonem i v regulované části ceny). Pro podnikatelské subjekty, které tvoří podpůrná schémata a činnosti pro zajištění realizace sdílení, může sdílení (jak uvádí sama RIA k zákonu č. 469/2023 Sb.) znamenat nové podnikatelské příležitosti – tyto však nemůže Úřad kvantifikovat, neboť nesouvisí s vyhláškou o Pravidlech trhu s elektřinou. 
V důsledku navrhované právní úpravy Úřad předpokládá přímý dopad na podnikatelské prostředí v rozsahu nezbytné úpravy informačních systémů dotčených účastníků trhu s elektřinou, tedy zejména obchodníků, provozovatelů distribučních soustav, provozovatele přenosové soustavy a operátora trhu. Veškeré navrhované úpravy byly s dotčenými účastníky trhu podrobně konzultovány v rámci jednání pracovní skupiny v předstihu. Jednotlivé návrhy na úpravu byly po diskuzi nastaveny tak, aby dotčené účastníky co nejméně zatížily a jim byl na úpravu dán potřebný časový prostor. V případě informačního systému datového centra, který je aktuálně vytvářen, Úřad při přípravě návrhu vyhlášky opakovaně projednával nastavení jednotlivých postupů souvisejících se sdílením elektřiny s projektovým týmem datového centra tak, aby mu byly známy a mohl případně zohlednit připravované softwarové řešení informačního systému pro vyhodnocování sdílené elektřiny a postupy stanovené vyhláškou byly v praxi v daném časovém rámci realizovatelné.    
Pozitivní dopad obecně, nejen na podnikatelské subjekty, přináší návrh vyhlášky rovněž v tom směru, že dává možnost nastavení alokačního klíče za účelem preferovaného rozdělení sdílené elektřiny do jednotlivých předávacích míst podle požadavku zainteresovaných osob tak, aby mohly využít možnost navzájem si sdílet elektřinu co nejefektivněji.   
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nepřináší žádné negativní sociální dopady ani dopady na domácnosti. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. Obdobně jako v předchozí kapitole lze konstatovat, že pozitivní sociální dopady přinesla primárně novela energetického zákona provedená zákonem č. 469/2023 Sb., která zavádí právní úpravu práv a povinností zdravotně zranitelných osob v rámci sektoru elektroenergetiky. Návrh vyhlášky v mantinelech zákonného zmocnění tento zákonný základ provádí, konkrétně návrhem úpravy evidence určeného odběrného místa a stanovením postupu při zajištění povinnosti dodávky zdravotně zranitelným osobám, které využívají zařízení, která nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny. 
Návrh vyhlášky nepředpokládá dopady na životní prostředí. 
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny. 
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků. 
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná vyhláška, resp. jí předkládaný návrh řešení, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jde o návrh, který se převážně dotýká podnikatelských subjektů a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí předkládaného materiálu mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen. Z tohoto hlediska je návrh vyhlášky neutrální. 
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh negeneruje žádné dopady v oblasti bezpečnosti nebo obrany státu.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Návrh vyhlášky nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. Splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.


Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1  
Navrhovaná úprava § 1 odst. 1 písm. m) spočívá v uvedení do souladu se změnou (rozšířením) zmocnění pro vyhlášku o Pravidlech trhu s elektřinou vyplývající z energetického zákona, který byl změněn zákonem č. 469/2023 Sb.
K bodu 2  
Navrhovaná úprava § 1 odst. 1 spočívá v uvedení do souladu se změnou (rozšířením) zmocnění pro vyhlášku o Pravidlech trhu s elektřinou vyplývající z energetického zákona, který byl změněn zákonem č. 469/2023 Sb.
K bodu 3  
Navrhované zrušení § 15 odst. 4 se týká stávající úpravy možnosti využití vyrobené elektřiny ve skupině předávacích míst připojených k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně (tzv. sdílení elektřiny v bytových domech) registrovaných v informačním systému operátora trhu s příznakem vůdčí nebo přidružené předávací místo. Je navrhováno, aby možnost registrace předávacích míst podle § 16a odst. 7 a 8 a § 16b odst. 4 byla ke dni účinnosti této vyhlášky, tedy i implementaci „plnohodnotného“ sdílení elektřiny, zrušena s tím, že v již zaregistrovaných předávacích místech bude účastníkům dočasně umožněno realizovat „sdílení“ v rámci bytového domu podle dosavadních pravidel a pokračovat ve stávající činnosti na základě původní registrace, nejdéle však do 31. prosince 2024. Blíže k přechodným ustanovením viz odůvodnění k čl. II. 
K bodu 4  
Navrhované zrušení § 16a odst. 7 a 8 (zrušení registrace příznaku vůdčího a přidruženého předávacího místa odběrného místa) má totožné odůvodnění jako v případě bodu 3.
K bodu 5  
Navrhované zrušení § 16b odst. 4 (zrušení registrace příznaku vůdčího předávacího místa výrobny) má totožné odůvodnění jako v případě bodu 3.
K bodu 6  
Navrhovaná úprava § 17 odst. 5 spočívá v doplnění informační povinnosti operátora trhu ve vztahu k datovému centru v případě změny statusu ze stavu aktivní na kterýkoli jiný (přerušeno, neaktivní, bez elektroměru). V případě, kdy v předávacím místě přiřazeném do skupiny sdílení dojde k takové změně, přestane datové centrum z důvodu absence hodnot od provozovatele distribuční soustavy fakticky vyhodnocovat množství sdílené elektřiny v daném předávacím místě do doby navrácení v původní stav.
K bodu 7  
Nově navrhovaný § 17a upravuje postup evidence určeného odběrného místa zranitelného zákazníka. Zranitelný zákazník má zaručenou dodávku elektrické energie, a proto musí být přesně určeno jeho odběrné místo. S ohledem na tuto skutečnost se jedná o nastavení komunikace mezi jednotlivými účastníky trhu při evidenci tohoto odběrného místa. Jedná se o úpravu spočívající v uvedení do souladu s platnou právní úpravou energetického zákona.
Jelikož není vyloučeno, že v určeném odběrném místě může být instalováno měření typu B, přičemž plánovaný roční odběr se stanovuje pro měření typu C, obsahuje odstavec 5 pravidlo, že v případě měření typu B provozovatel distribuční soustavy postupuje obdobně jako u měření typu C (tj. podle § 24 odst. 1). 
K bodu 8  
Navrhovaná úprava § 20 odst. 2 má formulačně zpřesňující charakter. 
K bodu 9  
Navrhovaná úprava § 20a spočívá jednak ve zrušení stávajícího textu ze stejného důvodu, který je uveden v odůvodnění k bodu 3, jednak v doplnění ustanovení týkajících se nového účastníka trhu s elektřinou, datového centra, který s ohledem na povahu své základní činnosti (vyhodnocování sdílení elektřiny), a v kontextu jeho povinností stanovených energetickým zákonem, je mimo jiné povinen předávat operátorovi trhu údaje za účelem vypořádání odchylek. Jedná-li se o předávací místo zapojené do sdílení, u operátora trhu se sejdou hodnoty předané provozovatelem distribuční soustavy podle § 20 a hodnoty předané datovým centrem. Pro vyhodnocení odchylek operátor trhu v takovém případě vychází z profilu po zohlednění sdílené elektřiny, tzn. z hodnot předaných datovým centrem (ponížených o sdílenou elektřinu). V odstavci 3 je navržen obdobný princip stanovení náhradních hodnot operátorem trhu, jenž je obsažen v § 20 odst. 2.
K bodu 10  
Navrhovaná úprava § 22 odst. 3 spočívá v implementaci datového centra do stávajícího schématu předávaní hodnot dodávek a odběrů elektřiny za účelem zúčtování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. V tomto případě se konkrétně jedná o doplnění obdobného postupu operátora trhu při úpravě předběžných nebo náhradních hodnot za hodnoty skutečné předané datovým centrem, jako při úpravě hodnot předaných provozovatelem distribuční soustavy podle věty první. 
K bodu 11  
Navrhovaná úprava § 22 odst. 5 spočívá v implementaci datového centra do stávajícího schématu předávaní hodnot dodávek a odběrů elektřiny za účelem zúčtování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. V tomto případě se konkrétně jedná pouze o rozšíření vymezení údajů předávaných datovým centrem, které operátor trhu v definovaném časovém úseku nepřijímá obdobně jako v případě údajů zasílaných provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy a subjektem zúčtování.
K bodu 12  
Nově navrhovaný § 22a upravuje označování hodnot dodávek a odběrů elektřiny datovým centrem při jejich předávání operátorovi trhu v závislosti na údajích předaných provozovatelem distribuční soustavy datovém centru. Jedná se o obdobnou úpravu označování předávaných hodnot, jako je mezi operátorem trhu a provozovatelem distribuční soustavy podle § 22 odst. 2 vyhlášky.
K bodu 13  
Navrhovaná úprava § 27 odst. 1 spočívá v implementaci datového centra do stávajícího schématu předávaní hodnot dodávek a odběrů elektřiny za účelem zúčtování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. S ohledem na výše uvedené návrhy úprav je zřejmé, že operátor trhu bude stejně jako v ostatních případech prověřovat i úplnost údajů předaných datovým centrem.
K bodu 14  
Navrhovaná úprava § 27 odst. 3 vychází ze základního principu sdílení elektřiny, kdy jsou naměřené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny v případě předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení datovým centrem upraveny o množství sdílené elektřiny. Pro výpočet odchylek bude tedy vždy hodnota „očištěna“ o složku sdílení.
K bodu 15  
Navrhovaná úprava § 27 odst. 4 vychází ze základního principu sdílení elektřiny, kdy jsou naměřené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny v případě předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení datovým centrem upraveny o množství sdílené elektřiny. Pro výpočet odchylek bude tedy vždy hodnota „očištěna“ o složku sdílení.
K bodu 16  
Navrhovaná úprava § 28 odst. 2 spočívá v implementaci sdílení do stávajícího systému zaokrouhlování skutečných hodnot při výpočtu odchylek. Sdílet elektřinu lze s využitím distribuční soustavy, nebo bez využití distribuční soustavy. Podle stávajícího znění v případě předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení není možné kontrolovat rozdíl součtu skutečných denních hodnot dodávky elektřiny pro potřeby vyhodnocování a zúčtování odchylek v daném kalendářním měsíci a skutečné měsíční hodnoty dodávky elektřiny pro vyúčtování platby za přenos nebo distribuci elektřiny, protože by vlivem zohlednění sdílení elektřiny s využitím distribuční soustavy již součty nekorespondovaly (viz úprava navržená v § 41 odst. 4). Návrh v části, která odpovídá odstavci 2 písm. a), tedy respektuje stávající systém kontroly hodnot pro předávací místa nepřiřazená do skupiny sdílení a v odstavci 2 písm. b) se nově upravuje kontrola zaokrouhlování hodnot v případě, kdy je předávací místo přiřazeno do skupiny sdílení. Ustanovení tedy stanoví, že nejvyšší rozdíl mezi hodnotami dodané elektřiny se zohledněním sdílení (data, která operátor trhu obdrží od datového centra) a položkou v příloze č. 20 udávající hodnotu silové elektřiny se zohledněním sdílení pro účely fakturace se nesmí lišit o více, než je uvedeno (15 kWh, resp. 2 kWh).
K bodu 17  
Navrhovanou úpravou § 31 odst. 2 dochází k upřesnění, zda mají být hodnoty dodávek a odběrů se zohledněním sdílené elektřiny použity ve zvláštním režimu zúčtování operátorem trhu. S ohledem na to, že sdílení je ve své podstatě virtuální obchodní operací a stav nouze je natolik výjimečný stav, kdy přestává fungovat obchod s elektřinou, je nelogické, aby byly tyto upravené hodnoty dodávek a odběrů předané datovým centrem operátorovi trhu podle § 65i do zvláštního režimu zúčtování zahrnuty. 
K bodu 18  
Navrhovanou úpravou § 40 odst. 3 písm. b) dochází k upřesnění termínu pro vyjádření provozovatele distribuční soustavy k žádosti o změnu dodavatele při zahájení dodávky do odběrného místa po neoprávněném odběru nebo distribuci. Cílem je sjednotit termín pro vyjádření provozovatele distribuční soustavy s § 40 odst. 4, ve kterém je již jednoznačně časový údaj stanoven. V obou případech bude termín pro vyjádření provozovatele distribuční soustavy shodně stanoven do 15.00 hodin. Sjednocení tohoto termínu umožní operátorovi trhu vyhodnocovat žádosti o tento typ změny dodavatele ihned po 15.00 hodině a předat informace o vyhodnocení žádosti o změnu dodavatele dotčeným účastníkům trhu ještě před pravidelnou každoměsíční odstávkou informačního systému operátora trhu (zpravidla v 17.00 hodin), což jim umožní optimálně tuto informaci zpracovat ve svých interních procesech.
K bodu 19  
Navrhovaná úprava § 41 odst. 1 spočívá v implementaci sdílení do stávajícího schématu předávaní údajů potřebných k vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. Návrh v části, která odpovídá odstavci 1 písm. a), upravuje předávání údajů v případě předávacích míst odběrných míst s měřením typu A a B na připojených na hladině velmi vysokého a vysokého napětí a zachovává stávající stav s dále popsanou výjimkou. Vzhledem k tomu, že možnost sdílení elektřiny se týká i těchto napěťových hladin, je potřebné speciálně upravit předávání údajů k předávacím místům odběrného místa přiřazených do skupiny sdílení, neboť v jejich případě vstupuje do stávajícího procesu předávání dat datové centrum. Datové centrum hodnoty zohledňující sdílenou elektřinu za předávací místa přiřazená do skupiny sdílení předává provozovateli distribuční soustavy do 12.00 hodin sedmého pracovního dne následujícího měsíce (viz § 65i odst. 4 písm. c)), tedy lhůta podle písmene a) pro provozovatele distribuční soustavy není dostatečná. Z tohoto důvodu došlo k vyčlenění předávacích míst odběrného místa přiřazených do skupiny sdílení na vyšších napěťových hladinách do samostatného písmene b) a k prodloužení lhůty pro provozovatele distribuční soustavy pro předávání údajů o 2 pracovní dny. Návrh v části, která odpovídá odstavci 1 písm. c) a d), respektuje stávající stav s tím, že tato ustanovení se obecně použijí na všechna předávací místa, která do dané kategorie spadají, tzn. včetně předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení. V těchto případech jsou stávající lhůty pro provozovatele distribuční soustavy vyhovující. 
Návrh již neobsahuje větu poslední tohoto odstavce ve stávajícím znění, která se vztahovala k předávacímu místu registrovanému podle § 16a odst. 8 s odkazem na odůvodnění uvedenému v bodě 3. 
K bodu 20  
Navrhovaná úprava § 41 odst. 4 spočívá v doplnění právní úpravy implementující sdílení elektřiny do stávajícího systému předávání údajů pro vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb, kdy je v případě předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení elektřiny jednoznačně stanoven dopad (ne)využití distribuční soustavy na údaje předávané provozovatelem distribuční soustavy pro účely vyúčtování dodávky elektřiny a služby distribuční soustavy.
K bodu 21  
Navrhovaná úprava § 42 odst. 2 má formulačně zpřesňující charakter.
K bodu 22  
Navrhovaná úprava § 43 odst. 6 spočívá v doplnění postupu pro předávání informací o zařazení odběrného místa zákazníka do příslušného regulačního stupně č. 3 až 7 a o hodnotě jeho bezpečnostního minima ve vazbě na ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky č. 193/2023 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu, které obsahuje povinnost operátora trhu tyto informace zpřístupnit příslušnému dodavateli a subjektu zúčtování.
K bodu 23  
Navrhovaná úprava § 47 odst. 2 písm. f) má formulačně zpřesňující charakter.
K bodu 24  
Navrhovaná úprava § 48 odst. 1 a 2 spočívá v uvedení písmene c) do souladu s energetickým zákonem, do kterého byla zákonem č. 469/2023 Sb. z důvodu implementace nového účastníka trhu (datového centra) v § 19ca zavedena cena za provoz nesíťové infrastruktury, která se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. S ohledem na stanovené složení této ceny bylo potřeba analogicky upravit stávající znění vyhlášky týkající se skladby ceny služby přenosové soustavy a ceny služby distribuční soustavy, neboť cena za činnosti operátora trhu byla nově podřazena pod cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a navíc z ní byl vyčleněn poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Samostatně vedle těchto dvou položek nyní rovněž stojí cena za činnost datového centra. 
K bodu 25  
Navrhovaná úprava § 49 odst. 2 až 4 a § 50 odst. 1 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 24.
K bodu 26  
Navrhované zrušení § 49 odst. 7 až 9 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 3.
K bodu 27  
Navrhované vložení nového § 49a spočívá v uvedení do souladu s energetickým zákonem, do kterého bylo zákonem č. 469/2023 Sb. implementováno dynamické určení ceny za dodávku elektřiny. Podle § 11ca energetického zákona je dodavatel elektřiny povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebiteli v písemné formě informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny podle navrhované smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávané elektřiny, a poučit jej o tom, že dodávku elektřiny je možné zahájit pouze v případě, že je odběrné místo vybaveno průběhovým měřením. V souladu s rozšířením zmocnění pro vyhlášku v této oblasti je nově navržen § 49a, který stanovuje rozsah poskytovaných předsmluvních informací spotřebiteli o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou podle požadavku energetického zákona. 
K bodu 28  
Navrhovaná úprava § 50 odst. 3 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 24.
K bodu 29  
Navrhovaná úprava § 50 odst. 4 je legislativně technickou opravou odkazu.
K bodu 30  
Navrhovaná úprava nadpisu nad označením § 51 spočívá v implementaci datového centra do stávajícího systému předávání údajů, účtování a hrazení regulovaných cen.
K bodu 31  
Navrhovaná úprava § 51 odst. 1 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 24. Do ustanovení bylo potřeba promítnout, že nově bude provozovatel distribuční soustavy předávat údaje tykající se účtování a hrazení regulovaných cen kromě operátora trhu i datovému centru.
K bodu 32  
Navrhovaná úprava § 51 odst. 2 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 24. V tomto případě došlo z důvodu změny struktury § 51 odst. 1 k vyčlenění poslední věty tohoto odstavce do odstavce 2 a k souvisejícímu přečíslování dalších odstavců.
K bodu 33  
Navrhovaná úprava § 51 odst. 3 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 31 ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy.
K bodu 34  
Navrhovaná úprava § 51 odst. 4 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 24.
K bodu 35  
Navrhovaná úprava § 51 odst. 5 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 31.
K bodu 36  
Navrhovaná úprava § 51 odst. 6 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 31.
K bodu 37  
Navrhovaná úprava § 52 odst. 1 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 31.
K bodu 38  
Navrhovaná úprava § 52 odst. 2 spočívá v legislativně technické úpravě odkazů s ohledem na úpravy § 51.
K bodu 39  
Navrhovaná úprava § 52 odst. 3 spočívá v legislativně technické úpravě odkazů s ohledem na úpravy § 51 a implementaci datového centra do stávajícího sytému předávání údajů, účtování a hrazení regulovaných cen.
K bodu 40  
Navrhovaná úprava § 52 odst. 4 spočívá v legislativně technické úpravě odkazů s ohledem na úpravy § 51.
K bodu 41  
Navrhovaný § 60a upravuje speciální postup při zajištění povinnosti dodávky zranitelnému zákazníkovi podle § 29d odst. 3 energetického zákona. V takovém případě operátor trhu oznámí dodavateli podle § 29d odst. 3 energetického zákona (tj. obchodníkovi, který je na vymezeném území dodavatelem poslední instance) a příslušnému provozovateli distribuční soustavy, do jakého  konkrétního určeného odběrného místa zranitelného zákazníka (včetně uvedení předávacích míst určeného odběrného místa) má být dodávka elektřiny povinně zajištěna, přičemž tato komunikace mezi dotčenými účastníky trhu musí proběhnout tak, aby přiřazení dodavatele podle § 29d odst. 3 energetického zákona k určenému odběrnému místu zranitelného zákazníka a zahájení dodávky z jeho strany bezprostředně navazovalo na ukončení dodávky původním dodavatelem.
Účelem odstavce 2 je stanovení informační povinnosti operátora trhu vůči dodavateli podle § 29d odst. 3 energetického zákona o probíhajících změnách dodavatele v předávacím místě určeného odběrného místa tak, aby byl zajištěn plynulý přechod těchto zákazníků na „standardní“ dodávku elektřiny. Pro uskutečnění změny dodavatele za dodavatele podle § 29d odst. 3 energetického zákona se použije postup upravený v § 60. 
K bodu 42  
Vložení nové části šestnácté a sedmnácté spočívá v uvedení do souladu s energetickým zákonem, do kterého bylo zákonem č. 469/2023 Sb. implementováno sdílení elektřiny a nový účastník trhu (datové centrum), jehož hlavním úkolem bude sdílení elektřiny vyhodnocovat a předávat s tím související údaje ostatním dotčeným účastníkům trhu, jak bylo uvedeno v obecné části odůvodnění.
K § 65a
Navrhovaný § 65a upravuje postup registrace předávacího místa pro dodávku elektřiny do informačního systému datového centra. 
Zákon č. 469/2023 Sb. v souvislosti se sdílením zavádí pojem „registrační číslo předávacího místa ve skupině sdílení“, což vyhláška reflektuje v ustanoveních nově upravujících postupy při sdílení elektřiny (§ 65a až 65j a příloha č. 25) a současně zavádí rozlišení podle směru toku elektřiny v daném předávacím místě na registrační číslo předávacího místa pro dodávku elektřiny (EANd) a registrační číslo předávacího místa pro odběr elektřiny (EANo). V případě registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny se jedná o identifikační číselný kód předávacího místa výrobny pro dodávku elektřiny registrovaný v informačním systému operátora trhu podle § 16b vyhlášky, který je ve smyslu § 65a registrován v informačním systému datového centra. Identifikační číselný kód a registrační číslo jsou tedy v obou informačních systémech totožné, jedná se o stejný EAN kód. 
V případě registračního čísla předávacího místa pro odběr elektřiny se obdobně jedná o identifikační číselný kód předávacího místa pro odběr elektřiny registrovaný v informačním systému operátora trhu podle § 16a (tj. předávací místo odběrného místa a předávací místo výrobny pro odběr elektřiny) nebo § 16b (tj. předávací místo výrobny pro odběr elektřiny výlučně pro technologickou vlastní spotřebu) vyhlášky s tím rozdílem, že registrační číslo předávacího místa pro odběr elektřiny není samostatně registrováno v informačním systému datového centra, jako je tomu v případě registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny (postupem podle § 65a), ale je pouze registrací přiřazeno do skupiny sdílení postupem podle § 65c. I v tomto případě jsou tedy identifikační číselný kód a registrační číslo v obou informačních systémech totožné. 
Jelikož v jednom předávacím místě může docházet jak k odběru elektřiny, tak k její dodávce, je v případě předávacích míst zapojených do sdílení vždy uvažováno předávací místo v rozlišení podle směru toku elektřiny (dodávka/odběr), které je do skupiny sdílení registrováno příslušným registrační číslem.
Navrhovaný § 65a upravuje požadavky na osobu, která může požádat o registraci EANd a termín, do kdy je potřeba žádost podat tak, aby mohla být datovým centrem vyřízena k požadovanému datu registrace. Rovněž specifikuje obsah žádosti o registraci a uvádí výčet případů, ve kterých je datové centrum oprávněno žádost odmítnout, a upřesňuje zákonem stanovenou povinnost datového centra informovat žadatele o výsledku podané žádosti o registraci EANd. Ověřování vybraných údajů, které jsou pro registraci EANd za účelem sdílení vyrobené elektřiny nezbytné, provádí datové centrum v součinnosti operátora trhu a provozovatele distribuční soustavy podle § 65f.
K § 65b
Navrhovaný § 65b upravuje postup registrace skupiny sdílení do informačního systému datového centra. Do registrované skupiny sdílení jsou přiřazována konkrétní předávací místa EANd a EANo, přičemž každé registrační číslo předávacího místa může být podle energetického zákona přiřazeno pouze v jedné skupině sdílení. Jak je uvedeno v obecné části odůvodnění, součástí registrace skupiny sdílení je i volba z 3 předdefinovaných typů skupiny sdílení podle odstavce 3.
Aby mohla být příslušná skupina zaregistrovaná, je podmínkou, aby do ní bylo v rámci registrace skupiny sdílení přiřazeno alespoň jedno EANd, z něhož bude vyrobená elektřina sdílena dalším členům skupiny sdílení. Jednou z náležitostí žádosti o registraci je i poskytnutí informace, zda se pro vyhodnocení údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny požaduje iterační způsob výpočtu, kdy v případě volby této možnosti je velikost skupiny sdílení omezena na celkový počet do 50 registračních čísel předávacích míst (viz odůvodnění zvoleného modelu sdílení EANd-EANo s iteračním alokačním klíčem v obecné části odůvodnění). Registraci skupiny sdílení provádí správce skupiny sdílení.
K § 65c
Navrhovaný § 65c upravuje postup registrace přiřazení EANo do skupiny sdílení. Přiřazení jednotlivých EANo do skupiny sdílení provádí datové centrum na základě žádosti správce skupiny sdílení. V případě hromadného přiřazení více EANo do skupiny sdílení je každý EANo posuzován ze strany datového centra samostatně tak, aby v případě, že existují důvody pro odmítnutí žádosti o přiřazení konkrétního EANo do skupiny sdílení podle § 65d, došlo k odmítnutí žádosti pouze ve vztahu k tomuto konkrétnímu EANo, nikoliv žádosti jako celku a ostatní EANo mohly být do skupiny sdílení přiřazeny. Pro každé přiřazené EANo jsou nastavovány vazby na jednotlivá EANd v dané skupině sdílení, která do něj sdílí vyrobenou elektřinu v souladu s principem nastavení vazeb mezi jednotlivými registračními čísly předávacích míst ve skupině sdílení, který je popsán v obecné části odůvodnění. Ověřování vybraných údajů, které jsou pro zaregistrování EANo do skupiny sdílení nezbytné, provádí datové centrum v součinnosti operátora trhu a provozovatele distribuční soustavy podle § 65f.
K § 65d
Navrhovaný § 65d upravuje v odstavcích 1 a 2 termíny, do kdy je potřeba podat žádost podle § 65b nebo § 65c tak, aby mohla být datovým centrem vyřízena k požadovanému datu registrace. V případě žádosti podané podle § 65c je datem registrace z důvodu přehlednosti vždy pouze první den měsíce. Protože nutnou podmínkou pro účast ve skupině sdílení je osazení daného předávacího místa průběhovým měřením, je odstavcem 3 zajištěno, že EANo nemůže být přiřazeno do vybrané skupiny sdílení do okamžiku osazení průběhového měření. Lhůta pro přerušení procesu přiřazení předávacího místa koresponduje s povinností provozovatele distribuční soustavy instalovat průběhové měření ve lhůtě 3 měsíců ode dne podání žádosti o osazení měření podle § 49 odst. 8 energetického zákona. Odstavec 4 uvádí výčet případů, ve kterých je datové centrum oprávněno žádost podanou podle § 65b nebo § 65c odmítnout. Ověřování vybraných údajů provádí datové centrum v součinnosti držitele smlouvy o připojení dané výrobny, operátora trhu a provozovatele distribuční soustavy podle § 65f. Závěrečný odstavec 7 upravuje způsob informování žadatele datovým centrem prostřednictvím správce skupiny sdílení o výsledku podané žádosti o registraci. 
K § 65e
Navrhovaný § 65e upravuje postup pro ukončení přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení nebo změnu přiřazení, kdy je primárně odpovědnost za udržování aktuálních, správných a pravdivých údajů týkajících se skupiny sdílení, za ukončování přiřazení předávacích míst do skupiny sdílení a za změny v nastavení parametrů v rámci skupiny sdílení svěřena do kompetence jejího správce. Odstavec 3 zajišťuje provázání s informačním systémem operátora trhu, kdy následkem ukončení registrace identifikačního číselného kódu předávacího místa dojde k automatickému ukončení přiřazení registračního čísla předávacího místa do skupiny sdílení. Jelikož za určitých okolností může nastat situace, kdy v rámci již fungující skupiny sdílení nebude registrováno ani jedno EANd (u všech EANd dojde naráz nebo postupně k ukončení přiřazení do skupiny sdílení), čímž bude fakticky znemožněno sdílení elektřiny, bude mít datové centrum podle odstavce 4 možnost v případě setrvání takového stavu déle než 6 měsíců registraci neaktivní skupiny sdílení zrušit z vlastního podnětu. Bude tak zajištěno očištění vedené databáze o dlouhodobě neaktivní skupiny sdílení, které již nejsou ke svému účelu dále využívány. Současně šestiměsíční období ponechává skupině sdílení, resp. jejímu správci dostatečný časový prostor, aby nastalý stav vyřešila, náhradou za odregistrované EANd přiřadila do skupiny sdílení jiný EANd a umožnila tak opět vzájemně sdílet vyrobenou elektřinu. Za účelem zajištění základního práva na vystoupení ze skupiny sdílení je navržen odstavec 7, který umožňuje osobě, jejíž registrační číslo předávacího místa je do skupiny sdílení přiřazeno, požádat prostřednictvím informačního systému datového centra o ukončení přiřazení tohoto registračního čísla do skupiny sdílení. Jedná se tak o pojistku pro případ, kdy by byl z blíže neurčeného důvodu správce skupiny sdílení nečinný. 
K § 65f
Navrhovaný § 65f upravuje postup pro poskytování údajů pro registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení. V rámci procesu registrace registračního čísla předávacího místa pro dodávku elektřiny do informačního systému datového centra a v rámci procesu registrace přiřazení registračního čísla předávacího místa do skupiny sdílení ověřuje datové centrum naplnění podmínek pro provedení registrace. Ověřování je prováděno u držitele smlouvy o připojení dané výrobny, operátora trhu a příslušného provozovatele distribuční soustavy. Na základě ukončení procesu přiřazení nebo ukončení přiřazení do skupiny sdílení dochází podle odstavce 5 k informování operátora trhu, příslušného provozovatele distribuční soustavy, dodavatele a subjektu zúčtování v souladu s právy a povinnostmi týkajícími se poskytování a zpřístupňování informací v případě předávacích míst zapojených do sdílení elektřiny, které jim ukládá energetický zákon. Podle odstavce 6 je datové centrum denně informováno operátorem trhu o změně dodavatele, subjektu zúčtování nebo provozovatele distribuční soustavy nebo ke změně dalších údajů evidovaných v informačním systému operátora trhu. Předávání informací po dobu 30 dní po ukončení přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení je stanoveno s ohledem na stávající schéma předávaní hodnot dodávek a odběrů elektřiny za účelem zúčtování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb, kdy jsou zpřesněné hodnoty předávány s odstupem až po konci daného měsíce.
K § 65g
Navrhovaný § 65g akcentuje základní podmínku pro zohlednění sdílení elektřiny v předávacím místě, kterou je přiřazení registračního čísla tohoto předávacího místa do skupiny sdílení v informačním systému datového centra.
K § 65h
Navrhovaný § 65h upravuje způsob alokace, tedy postup datového centra při vyhodnocování sdílení elektřiny v předávacím místě přiřazeném do skupiny sdílení v rámci daného vyhodnocovacího intervalu. Detailní postup obsahuje příloha č. 25 vyhlášky. Za každých okolností platí omezení uvedené v navrhovaném odstavci 2, který stanovuje, že alokované množství sdílené elektřiny nesmí z principiálních důvodů přesáhnout hodnotu odběru elektřiny EANo v daném vyhodnocovacím intervalu ani hodnotu dodávky elektřiny EANd v daném vyhodnocovacím intervalu. Odstavec 3 vymezuje období, ve kterém vyhodnocování sdílené elektřiny probíhá.
K § 65i
Navrhovaný § 65i upravuje postup vyhodnocení údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, který se skládá z několika procesů, které byly termínově implementovány do stávajícího schématu předávání dat za účelem zúčtování odchylek (§ 20) a vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb (§ 41). Podle odstavce 1 v kontextu s odstavcem 4 písm. a) bude mít datové centrum v rámci denního vyhodnocení údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení 1 hodinu na samotný výpočet podle odstavce 3. Upravené hodnoty se zohledněním sdílení předá datové centrum do 11.00 hodin operátorovi trhu, který je zahrne do denního vyhodnocení odchylek. Z důvodu redukce zatížení informačního systému datového centra předá datové centrum podle odstavce 4 písm. b) provozovateli distribuční soustavy hodnoty upravené o sdílení do konce dne, ve kterém je od provozovatele obdržel. Hodnoty pro vypořádání odchylek operátorovi trhu předává datové centrum ve stejném termínu, ve kterém předává hodnoty operátorovi trhu provozovatel distribuční soustavy podle § 20 odst. 1 vyhlášky. Obdobně tomu bude v případě předávání naměřených a vyhodnocených hodnot podle odstavce 2, kdy datové centrum předá upravené hodnoty se zohledněním sdílení podle odstavce 4 písm. c) do 12.00 hodin sedmého pracovního dne následujícího měsíce operátorovi trhu a provozovateli distribuční soustavy, který následně postupem a v termínech podle § 41 odst. 1 vyhlášky zahrne upravené hodnoty do údajů pro vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. Z důvodu korektního stanovení údajů potřebných pro vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb u předávacích míst zapojených do sdílení předává datové centrum provozovateli distribuční soustavy hodnoty s rozlišením sdílené elektřiny s využitím nebo bez využití distribuční soustavy. Odstavec 5 řeší stanovení náhradních hodnot v situaci, pokud datové centrum neobdrží od provozovatele distribuční soustavy hodnoty podle odstavce 1. Odstavec 6 upravuje postup v případě reklamace naměřených hodnot na straně provozovatele distribuční soustavy, kdy by v případě oprávněnosti reklamace byly datovému centru předány nové (opravené) hodnoty. Odstavec 7 řeší situaci, kdy dojde v předávacím místě přiřazeném do skupiny sdílení ke změně statusu na jiný než aktivní. V takovém případě přestane datové centrum fakticky vyhodnocovat množství sdílené elektřiny v daném předávacím místě. Odstavec 8 stanovuje časové okno, ve kterém s ohledem na probíhající výpočty v informačním systému datového centra nepřijímá datové centrum údaje zasílané podle odstavce 1 a 6. Ustanovení je obdobou § 22 odst. 5 v případě informačního systému operátora trhu.
K § 65j
Navrhovaný § 65j upravuje povinnosti datového centra stanovené energetickým zákonem při poskytování a zpřístupňování informací a vyhodnocených údajů o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení. Hodnoty zpřístupněné podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou uváděny se zohledněním a bez zohlednění sdílené elektřiny. V případě položky zohledňující sdílení elektřiny, o kterou je poníženo původní naměřené množství provozovatelem distribuční soustavy, se u každého jednotlivého předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení jedná o agregované množství sdílené elektřiny do konkrétního EANo ze všech EANd, které do tohoto EANo elektřinu sdílí, nebo naopak v případě EANd o agregované množství sdílené elektřiny z konkrétního EANd do všech EANo, do kterých tento EANd elektřinu sdílí za každý vyhodnocovací interval v kontextu denního či měsíčního předávání dat. Hodnoty zpřístupněné podle odstavce 1 písm. c) a d) představují výsledek vyhodnocení na úrovni konkrétního páru EANd-EANo, tedy na úrovni „základní stavební jednotky“ výpočtu popsaného v odůvodnění k příloze č. 25. Podle odstavce 2 zpřístupňuje datové centrum příslušnému dodavateli v souvislosti s předávacími místy, do kterých zajišťuje dodávku elektřiny, informace o procentu alokace, indexu priority výrobny a dále o instalovaném výkonu a typu výrobny, ze které je sdílena elektřina. Informaci o instalovaném výkonu a typu výrobny přitom datovému centru předává operátor trhu podle § 65f odst. 2 (při registraci předávacího místa) a následně podle § 65f odst. 6 (změny stavu). Odstavce 3, 4 a 5 upravují zpřístupňování informací datovým centrem příslušnému dodavateli, subjektu zúčtování, zákazníkovi, výrobci elektřiny a společenství v mezích povinností stanovených datovému centru energetickým zákonem. Obdobně je v odstavci 6 upravena povinnost operátora trhu.
K bodu 43  
Návrh úpravy příloh č. 9 až 12 se skládá z několika oblastí změn. V souvislosti s implementací sdílení elektřiny došlo k úpravě všech příloh tak, aby bylo možno vykázat množství elektřiny sdílené bez využití distribuční soustavy ve skupině sdílení podle § 65b odst. 3 písm. c) s návazností do výpočtu platby na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů a platby za systémové služby, protože se v souladu s energetickým zákonem v takovém případe pro vyúčtování služby distribuční soustavy používají údaje se zohledněním sdílené elektřiny (údaje ponížené). V této oblasti je rovněž doplněn bilanční kontrolní výpočet. Dále jsou za účelem zvýšení přehlednosti rozšířeny přílohy č. 9 a 10 o možnost vykazování uskladněné elektřiny ve výrobnách, ve kterých je instalované úložiště energie tak, aby bylo možno samostatně vykázat, jaké množství elektřiny bylo odebráno zařízením pro ukládání elektřiny, respektive dodáno ze zařízení pro ukládání elektřiny. V této souvislosti je rovněž upraven bilanční kontrolní výpočet. Možnost vykázat uskladněnou elektřinu se týká pouze případu, pokud není ve stejném předávacím místě připojena výrobna elektřiny, která vykazuje vyrobenou elektřinu podle vyhlášky o vykazování energie z podporovaných zdrojů. V případě přílohy č. 10 až 12 došlo k úpravě v souvislosti se zavedením ceny za provoz nesíťové infrastruktury. V tomto případě je odůvodnění totožné jako v případě bodu 24. V neposlední řadě došlo u všech příloh k přečíslování poznámek v chronologickém pořadí výskytu v textu v každé přílohy.
K bodu 44  
Návrh úpravy přílohy č. 13 souvisí se zavedením ceny za provoz nesíťové infrastruktury. V tomto případě odůvodnění navrhovaných změn vyplývá z navrhovaných úprav § 48, § 49 a § 50 až 52.
K bodu 45  
Návrh úpravy přílohy č. 13a má totožné odůvodnění jako v případě bodu 44.
K bodu 46  
Návrh úpravy přílohy č. 16 má totožné odůvodnění jako v případě bodu 44.
K bodu 47  
Návrh úpravy přílohy č. 16a má totožné odůvodnění jako v případě bodu 44.
K bodu 48 
Návrh úpravy přílohy č. 20 části B vyplývá z implementace sdílení elektřiny do stávajícího systému předávání údajů pro vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb. S ohledem na to, že se již po zohlednění sdílení nemusí shodovat množství elektřiny pro vyúčtování služby distribuční soustavy a množství elektřiny pro vyúčtování dodávky elektřiny, je příloha pro toto potřeby rozšířena. Rovněž došlo k úpravě v souvislosti se zavedením ceny za provoz nesíťové infrastruktury. V tomto případě je odůvodnění totožné jako v případě bodu 24.
K bodu 49  
Návrh úpravy přílohy č. 20 části D souvisí se zavedením ceny za provoz nesíťové infrastruktury. V tomto případě je odůvodnění totožné jako v případě bodu 24.
K bodu 50  
Návrh úpravy přílohy č. 20 části „Pravidla pro vyplňování“ vyplývá z úpravy přílohy v části B, kdy v důsledku doplnění dalších položek došlo k přečíslování.
K bodu 51  
Návrh úpravy na konci přílohy č. 20 vyplývá z úpravy přílohy v části B v důsledku doplnění položek, které jsou uváděny pouze v případě, kdy je předávací místo přiřazeno do skupiny sdílení.
K bodu 52  
Návrh úpravy přílohy č. 20 účinné od 1. ledna 2025 má totožné odůvodnění jako v případě bodů 47 až 50.  Návrh úpravy je provázán se zrušením čl. I bod 83 vyhlášky č. 6/2024 Sb. viz odůvodnění k čl. III, neboť kromě změn souvisejících s inovací tarifní struktury na vyšších napěťových hladinách je nutné do této přílohy rovněž promítnout ve vazbě na zákon č. 469/2023 Sb. úpravy související se zavedením ceny za provoz nesíťové infrastruktury a se sdílením elektřiny. V neposlední řadě došlo k přečíslování poznámek v chronologickém pořadí výskytu v textu přílohy.
K bodu 53  
Navrhovaná úprava přílohy č. 25 ruší stávající text přílohy ze stejného důvodu, který je uveden v odůvodnění k bodu 3 a nahrazuje jej novým, který stanovuje postup vyhodnocení sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení. Postup vychází ze zvoleného modelu sdílení (viz obecná část odůvodnění). V případě skupiny sdílení s celkovým počtem registračních čísel předávacích míst do 50 včetně se jedná o model sdílení EANd-EANo s iteračním alokačním klíčem a v případě větších skupin o model sdílení EANd-EANo se statickým alokačním klíčem. Porovnání obou modelů včetně uvedení jejich vlastností a principu nastavení vazeb mezi jednotlivými registračními čísly je součástí obecné části odůvodnění. Obsah navrhované přílohy matematicky popisuje nastavené vlastnosti a omezení. Hodnota, která je výsledkem vzorce uvedeného v odstavci 1, je množstvím sdílené elektřiny z EANd s indexem priority i do EANo v daném iteračním kole ve čtvrthodinovém vyhodnocovacím intervalu. Celkové množství sdílené elektřiny z EANd s indexem priority i do EANo v daném čtvrthodinovém vyhodnocovacím intervalu je tedy výsledkem součtu dílčích výsledků jednotlivých iteračních kol, jak je uvedeno v odstavci 6. Na této párové úrovni, která přiřazuje množství sdílené elektřiny konkrétnímu páru EANd-EANo v daném vyhodnocovacím intervalu, se tedy jedná o „základní stavební jednotku“ vyhodnocení sdílené elektřiny, ze které je možno následně prostým součtem nad úrovní jednotlivých párů odvodit množství sdílené elektřiny do konkrétního EANo ze všech EANd, které do tohoto EANo elektřinu sdílí, nebo naopak množství sdílené elektřiny z konkrétního EANd do všech EANo, do kterých tento EANd elektřinu sdílí. Obdobně lze dovodit i množství elektřiny, kterou konkrétní EANd dodal do distribuční soustavy (nealokovaný zbytek vyrobené elektřiny po sdílení), jako celkovou dodávku z EANd poníženou o množství elektřiny z tohoto EANd do všech EANo, do kterých EANd v daném vyhodnocovacím intervalu elektřinu sdílí.
K bodu 54  
Návrh nové přílohy č. 29 vyplývá z vložení nového § 17a, který upravuje postup evidence určeného odběrného místa zranitelného zákazníka. Nově navržená příloha specifikuje rozsah předávaných údajů ze strany dodavatele příslušnému provozovateli distribuční soustavy a zavádí tak jednotný obsah zprávy za účelem usnadnění procesu předávání dat. 
Čl. II
K Přechodným ustanovením
 K bodům 1 až 3 
Návrh právní úpravy svými účinky zasahuje do právních vztahů vzniklých na základě dosavadní právní úpravy, a proto je třeba, aby návrh právního předpisu obsahoval přechodná ustanovení, která budou způsob a důsledky takového střetu řešit a povedou k uvedení takového stavu do souladu s novou právní úpravou.
Ještě před zakotvením sdílení elektřiny v energetickém zákoně přijetím zákona č. 469/2023 Sb. zavedl Úřad novelou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou (viz vyhláška č. 404/2022 Sb.) specifickou úpravu předávání údajů pro vyhodnocování (zúčtování) odchylek a pro vyúčtování elektřiny zohledňující pro předávací místo odběrného místa množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny v rámci téhož bytového domu. Tuto právní úpravu lze označit za určitého „předchůdce“ sdílení elektřiny, resp. došlo k zavedení zjednodušeného postupu nerozporného s tehdy platnou právní úpravou (v níž úprava sdílení elektřiny na zákonné úrovni absentovala), který umožňoval ve výrobně elektřiny umístěné v bytovém domě (typicky fotovoltaické elektrárně) vyrábět elektřinu a následně ji bez využití distribuční soustavy „sdílet“ zákazníkům užívajícím odběrné místo v tomto bytovém domě a snížit tak jejich závislost na centrálních zdrojích energie. Za účelem identifikace předávacích míst využívajících tuto možnost vyhláška zavedla v § 16a odst. 7 a 8 a § 16b odst. 4 příznak vůdčího a přidruženého předávacího místa.
V souvislosti s nově přijatou úpravou sdílení elektřiny v energetickém zákoně a na ni navazující detailnější úpravu postupů ve vyhlášce o Pravidlech trhu s elektřinou je tedy nezbytné vyřešit v přechodných ustanoveních případy „sdílení“ v bytových domech ve vazbě na novou úpravu sdílení elektřiny. Návrh vyhlášky ruší s ohledem na implementaci „plnohodnotného“ sdílení elektřiny stávající možnost využití vyrobené elektřiny ve skupině předávacích míst připojených k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně (tzv. sdílení elektřiny v bytových domech) registrovaných v informačním systému operátora trhu s příznakem vůdčí nebo přidružené předávací místo. Je navrhováno, aby možnost registrace předávacích míst podle § 16a odst. 7 a 8 a § 16b odst. 4 byla ke dni účinnosti této vyhlášky zrušena s tím, že v již zaregistrovaných předávacích místech bude účastníkům dočasně umožněno realizovat „sdílení“ v rámci bytového domu podle dosavadních pravidel a pokračovat ve stávající činnosti na základě původní registrace, nejdéle však do 31. prosince 2024. Výrobcům elektřiny a zákazníkům v bytových domech, kteří v současnosti tuto možnost aktivně využívají, se tím poskytne dostatečný časový prostor pro plynulý přechod do nového režimu sdílení elektřiny ve skupině sdílení. Pokud se rozhodnou nadále pokračovat ve sdílení elektřiny, budou však muset následně provést registraci skupiny sdílení a dotčených předávacích míst v informačním systému u datového centra podle nových pravidel. 
V přechodných ustanoveních je dále koncipován návrh ustanovení, který zamezuje souběhu existence předávacího místa ve skupině sdílení v informačním systému datového centra podle nově navrhované úpravy s registrací příslušného příznaku (vůdčí nebo přidružené předávací místo) podle § 16a odst. 7 nebo 8 nebo § 16b odst. 4 vyhlášky v dosavadním znění. Navrhuje se stanovit, že důsledkem registrace předávacího místa u datového centra je zrušení registrace příznaku vůdčího nebo přidruženého předávacího místa provozovatelem distribuční soustavy v systému operátora trhu. Zamezí se tak situaci, aby ve stejném předávacím místě docházelo souběžně ke sdílení elektřiny podle dosavadní a nové právní úpravy, neboť takový stav by v praxi mohl vést k problémům, např. při vyúčtování nebo reklamacích. Jedná se de facto o obdobu pravidla, že předávací místo nemůže být současně přiřazeno do více skupin sdílení.
Nedojde-li v průběhu přechodného šestiměsíčního období k registraci u datového centra, po uplynutí této doby provozovatel příslušné distribuční soustavy zruší v systému operátora trhu registraci příznaku vůdčí nebo přidružené předávací místo a přestane upravovat údaje pro vyhodnocování (zúčtování) odchylek a pro vyúčtování elektřiny zohledňující množství elektřiny vyrobené v rámci téhož bytového domu podle dosavadní právní úpravy. 
K bodu 4  
V případě vzniku časového období od doby účinnosti přílohy č. 20 k vyhlášce č. 408/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do počátku účtování ceny za provoz nesíťové infrastruktury, a tedy konce účtování ceny za činnosti operátora trhu, prostřednictvím zohlednění v cenovém rozhodnutí Úřadu, budou na základě tohoto přechodného ustanovení  zasílány údaje potřebné k vyúčtování dodávky elektřiny a služby distribuční soustavy ve struktuře podle přílohy č. 20 k vyhlášce č. 408/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, avšak s údaji potřebnými pro vyúčtování ceny za činnosti operátora trhu.
K bodu 5  
Navrhované přechodné ustanovení vyplývá z možné časové disproporce mezi zasíláním údajů pro vyúčtování a samotným zúčtovacím obdobím, kdy popisuje postupy v případě zúčtovacího období do 31. prosince 2024 se zasláním údajů po 31. prosinci 2024.
Čl. III
K vyhlášce č. 6/2024 Sb.
K bodům 1 a 3
S ohledem na navrhované novelizační body 4, 9, 16 a 26, jejichž předmětem je změna, popř. zrušení § 16a odst. 7, § 20a, § 28 odst. 2 a § 49 odst. 7 a 8 s účinností od 1. července 2024, je nezbytné zrušit ve vyhlášce č. 6/2024 Sb. v čl. I body 9, 19, 34, 42 a 58, jejichž obsahem je rovněž úprava výše uvedených ustanovení vyhlášky s odloženou účinností od 1. července 2024, resp. od 1. ledna 2025. V opačném případě by hrozilo, že ustanovení bude ke stejnému datu účinné v rozdílných verzích, anebo by se novelizační bod ve vyhlášce č. 6/2024 Sb. vztahoval k již zrušenému, neexistujícímu ustanovení. Současně je třeba zrušit čl. I bod 83 upravující v souvislosti se změnou tarifní struktury s účinností od 1. ledna 2025 přílohu č. 20, neboť kromě změn souvisejících s inovací tarifní struktury na vyšších napěťových hladinách je nutné do této přílohy rovněž promítnout ve vazbě na zákon č. 469/2023 Sb. úpravy související se zavedením ceny za provoz nesíťové infrastruktury a se sdílením elektřiny. V souvislosti se zrušením novelizačního bodu 83 rovněž dochází ve vyhlášce č. 6/2024 Sb. ke zrušení přechodného ustanovení v čl. II bodě 2.  
K bodu 2
Pro registraci předávacího místa pro dodávku elektřiny u datového centra je nezbytnou podmínkou registrace předávacího místa výrobny v systému operátora trhu podle § 16b. Uvedené znamená, že odběrná místa s výrobnou podle § 28 odst. 5 energetického zákona registrovaná pod 1 EAN podle § 16a odst. 4  (tj. registrovaná jako odběrné místo s příznakem výrobny do 50 kW) se mohou zapojit do sdílení elektřiny pouze na straně odběru, nikoliv jako ten, kdo vyrobenou elektřinu sdílí ostatním členům skupiny. Podle stávající úpravy mohou zákazníci požádat o registraci druhého EAN podle § 16b do konce roku 2024. Pokud této možnosti nevyužijí, má provozovatel stanoven od 1. ledna 2025 do 30. června 2025 termín pro jejich postupnou přeregistraci podle nových pravidel. Účelem doplnění tohoto přechodného ustanovení vyhlášky č. 6/2024 Sb. je umožnit podání žádosti o přidělení samostatného EAN pro dodávku elektřiny do sítě podle § 16b i během prvního pololetí roku 2025 (v mezidobí, než dojde k automatické přeregistraci ze strany příslušného provozovatele distribuční soustavy) v případech, kdy se zákazník s výrobnou elektřiny hodlá do sdílení aktivně zapojit. Tomu odpovídá povinnost provozovatele distribuční soustavy podanou žádost bezodkladně vyřídit.
Čl. IV
K Účinnosti
Datum účinnosti je stanoveno na 1. července 2024, s výjimkou čl. I bodu 52 a čl. III bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025.
Navrhovaná data nabytí účinnosti jsou stanovena v souladu s požadavky zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Důvod odložené účinnosti vychází z nutnosti reflektovat vyhlášku č. 6/2024 Sb. z hlediska odložení účinnosti změn souvisejících s inovací tarifní struktury na vyšších napěťových hladinách a se změnou registrace předávacích míst v systému operátora trhu.
image2.png

image3.png