Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD3QM6N2X najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
A. OBECNÁ ČÁST
Podle schváleného Plánu přípravy vyhlášek na rok 2024 se k tomuto materiálu nezpracovává hodnocení dopadů regulace (RIA).
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vyhláška o technických a bezpečnostních požadavcích na elektronické dražební systémy bude prováděcím předpisem k § 29 odst. 2 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách (dále také jen „zákon“). K vydání vyhlášky zmocňuje zákon Ministerstvo pro místní rozvoj. Tato vyhláška nahradí stávající vyhlášku č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě, v tom rozsahu, ve kterém ji nenahradí přímo zákon. (Zákon zrušuje mj. právě i vyhlášku č. 18/2014 Sb., a to s účinností od 1. ledna 2025.)
Smyslem navrhované úpravy je stanovit technické a bezpečnostní parametry elektronických dražebních systémů, jejichž prostřednictvím budou realizovány elektronické dražby podle zákona. Požadavky směřují k zabezpečení transparentního a doložitelného průběhu elektronické dražby.
Elektronické dražby jsou v současnosti převažujícím způsobem realizace veřejné dražby a jejich podíl se stále zvyšuje – zatímco v roce 2014 byl podíl elektronických dražeb 22 %, v roce 2023 to již bylo 80 %.
Východiskem pro přípravu vyhlášky jsou požadavky na elektronické dražební systémy obsažené v § 7 vyhlášky č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. Po dobu účinnosti této vyhlášky byly jednotlivé parametry průběžně analyzovány a vyhodnocovány. Zpětnou vazbu poskytly zejména kontroly elektronických dražebních systémů a elektronických dražeb provedené Ministerstvem pro místní rozvoj. Obecně lze konstatovat, že současné požadavky na elektronické dražební systémy jsou v principu nastaveny správně a není třeba je zásadním způsobem měnit. Vývoj v oblasti informačních technologií však za posledních deset let zaznamenal pokrok, který je třeba zohlednit. Proto jsou navrženy dílčí parametrické změny některých požadavků, případně jsou vyloučeny již zastaralé a dnes nepoužívané softwarové technologie.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Předkládaný návrh vyhlášky respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění stanoveného v § 29 odst. 2 zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky neimplementuje právo Evropské unie a není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Právní předpisy Evropské unie problematiku upravenou návrhem vyhlášky nechávají plně v kompetenci členských států. Návrh vyhlášky je tak plně slučitelný s právem Evropské unie.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
V současné době upravuje technické a bezpečností požadavky na elektronické dražební systémy vyhláška č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě, kterou zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, zrušuje. V § 29 odst. 2 zákona je obsaženo zmocnění k vydání nové vyhlášky upravující tuto problematiku.
V průběhu legislativního procesu k vyhlášce č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě, byly uplatněny některé výhrady týkající se jejího rozsahu ve vztahu k zákonnému zmocnění. Především pracovní komise LRV upozornily na skutečnost, že samotný proces elektronické dražby by měl být upraven přímo v zákoně a vyhláška by měla řešit pouze technické a bezpečnostní požadavky na elektronické dražební systémy. S přijetím zákona č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách, se proces elektronických dražeb upravil na úrovni zákona, čímž současná vyhláška č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě v této části pozbyla svého významu.
Návrh vyhlášky stanoví pouze technické a bezpečnostní parametry elektronických dražebních systémů, které je s ohledem na rychlý vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií žádoucí řešit prováděcím právním předpisem, jehož případné aktualizace lze ve srovnání se zákonnou úpravou provést jednodušeji a rychleji.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředstavuje zvýšené nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
U podnikatelských subjektů (dražebníků, resp. provozovatelů elektronických dražebních systémů) návrh vyhlášky představuje dopad v podobě nutnosti úpravy elektronických dražebních systémů. V případě stávajících dražebníků nejde o významný zásah, dojde pouze k dílčím parametrickým změnám již existujících funkcionalit elektronických dražebních systémů (např. zkrácení doby pro aktualizaci údajů na internetové stránce, kde elektronická dražba probíhá, z 10 na 5 sekund). Zákonné úpravě se také nově budou přizpůsobovat současné aukční portály, které doposud nemusely splňovat žádné technické a bezpečnostní požadavky – tento požadavek však nevychází z návrhu vyhlášky, ale přímo ze zákona. Náklady na úpravy elektronických dražebních systémů byly podrobně analyzovány v rámci RIA k návrhu zákona.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky nepředpokládá dopady na rodiny ani na ochranu práv dětí.
Návrh vyhlášky nemá dopady na životní prostředí.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky není v rozporu se zákazem diskriminace ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen. Návrh vyhlášky do této oblasti nijak nezasahuje.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky nezakládá žádný nový sběr osobních údajů ani nevytváří nové způsoby zpracování osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
U navrhované vyhlášky nebyla po jejím vyhodnocení podle vládní metodiky pro hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment) korupční rizika zjištěna.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh vyhlášky není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
U navrhované vyhlášky nebyla zjištěna rizika vyloučení ani omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování, neboť návrh vyhlášky neupravuje poskytování žádné služby.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá dopady na rodiny a plnění funkcí rodiny, na posílení integrity a stability rodiny a rodinné harmonie, na rovnováhu mezi prací a rodinou ani na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů. Návrh právní úpravy do těchto oblastí nezasahuje.
12. Zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy na regionální rozvoj a územní samosprávu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na regionální rozvoj a územní samosprávu.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovení upravuje požadavky na elektronické dražební systémy s hlavním cílem zajistit bezpečnost a integritu elektronických úkonů realizovaných prostřednictvím těchto systémů.
K odst. 1
Odstavec 1 vymezuje tyto požadavky:
a) Šifrovaná komunikace pomocí protokolu HTTPS – umožňuje spojení mezi webovým prohlížečem a webovým serverem se zabezpečením před odposloucháváním a podvržením dat a umožňuje též ověřit identitu protistrany. Využití tohoto protokolu je v dnešní době považováno za bezpečnostní standard.
b) Udržování přesného časového údaje – elektronický dražební systém nemůže pracovat s časovým údajem, který je nastaven na počítačích (či mobilních zařízeních) účastníků dražby nebo veřejnosti, neboť tento časový údaj se může případ od případu lišit. Požadavek na pravidelnou synchronizaci časového údaje zaručí aktuálnost a poměrně vysokou přesnost zobrazovaných časových údajů. Způsob, jakým bude synchronizace časového údaje probíhat, je blíže upraven v odstavci 3.
c) Přizpůsobení zobrazení obsahu internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá, je-li zobrazena v mobilním zařízení – díky rozmachu chytrých mobilních telefonů přibývá uživatelů, kteří používají svůj telefon k přístupu na internet. Zatímco v roce 2010 se z mobilního telefonu připojovala na internet dle dat ČSÚ pouze 4 % jednotlivců, během následujících let vzrostl jejich podíl až na 78 % v roce 2023 (ve věkové skupině 16-24 let je to již 99,6 %). S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné, aby se internetová stránka, kde dražba probíhá, zobrazovala na mobilních zařízeních korektně a uživatelé neměli problém s její čitelností.
d) Autentizace zájemců o účast v dražbě a dražebníka – jedná se o základní bezpečnostní požadavek, který zabezpečuje ochranu před vstupem neoprávněných osob do elektronického dražebního systému. Ustanovení se zaměřuje především na ochranu proti neoprávněnému získání přístupových údajů uživatelů. Způsob, jakým bude autentizace probíhat, je blíže upraven v odstavci 4.
e) Označovaní účastníka dražby bezvýznamovým identifikátorem – každý účastník elektronické dražby je v elektronickém dražebním systému označen náhodným a bezvýznamovým identifikátorem, ze kterého není možné zjistit navenek jeho totožnost a který se náhodně přiděluje pro každou jednotlivou dražbu. Tento způsob označování účastníků dražby má význam především z důvodu omezení případných pletich při veřejné dražbě, kdy by při opakované účasti stejného účastníka dražby v různých veřejných dražbách v rámci jednoho elektronického dražebního systému mohla být odhalena jeho totožnost, čímž by mohlo např. dojít k pokusům o jeho ovlivňování ostatními účastníky dražby.
f) Zpracování a zaznamenání veškerých elektronických úkonů s časovým rozlišením na 1 setinu sekundy – tento požadavek má význam především v rámci evidence chronologie jednotlivých elektronických úkonů v elektronickém dražebním systému. V procesu elektronické dražby prakticky nehrozí situace, kdy by dva účastníci dražby mohli učinit své nabídky ve stejný okamžik, avšak pro rozlišení časové posloupnosti jednotlivých elektronických úkonů je zapotřebí počítat a zaznamenávat čas s větším rozlišením přesnosti.
g) Automatická aktualizace údajů na internetové stránce, kde elektronická dražba probíhá – v případě, že nastane na internetové stránce s probíhající dražbou změna (např. bude podána nová nabídka), je zapotřebí, aby se tato změna zobrazila každému účastníkovi dražby i veřejnosti (divákům), a to bez nutnosti ruční aktualizace stránky v prohlížeči. Požadavek je implementován z důvodu potřeby sjednotit zobrazování změn v rámci všech elektronických dražebních systémů. Pokud účastník dražby bude předpokládat automatickou aktualizaci údajů, kterou však systém automaticky neprovádí, může například nabýt falešného dojmu, že jeho nabídka je nejvyšší a nebyla nikým překonána, což pak povede k jeho pasivitě při podávání dalších nabídek. Ve srovnání s úpravou podle vyhlášky č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě, dochází ke zkrácení lhůty z 10 na 5 sekund, neboť původní lhůta byla s ohledem na poznatky z praxe zbytečně dlouhá.
K odst. 2
Odstavec 2 blíže specifikuje požadavky na serverový certifikát podle odstavce 1 písm. a) z hlediska jeho důvěryhodnosti, platnosti, osoby vydavatele a rozsahu doménových jmen, pro která má platit.
K odst. 3
Odstavec 3 upřesňuje, jakým způsobem je časový údaj podle odstavce 1 písm. b) získán a z jakého zdroje. Elektronický dražební systém provede minimálně jednou za 24 hodin synchronizaci časového údaje tak, aby bylo zajištěno, že časové údaje zobrazované elektronickým dražebním systémem mají minimální odchylku od světového času. Podle § 4 odstavce 1 písm. a) vyhlášky se informace o aktuálním čase zobrazuje na internetové stránce, kde elektronická dražba probíhá.
K odst. 4
Odstavec 4 stanoví pravidla pro tvorbu uživatelských jmen a hesel. U hesla je z hlediska zabezpečení proti jeho prolomení stanoven nejen požadavek na jeho délku, ale také na jeho složitost. Uložení hesel v kódované podobě je bezpečnostním požadavkem, jehož cílem je především zamezení možnosti získání uživatelského hesla neoprávněnou osobou. Elektronický dražební systém uloží pouze tzv. „otisk“ hesla, který je kódovaný pomocí matematického algoritmu typu hash. Ve srovnání s variantou, kdy jsou přístupové údaje registrovaných uživatelů uloženy v jejich standardně čitelné podobě, je tento způsob správy údajů výrazně bezpečnější. S odkazem na právní předpisy upravující kybernetickou bezpečnost a použití kryptografických prostředků je uveden požadavek na aktuálně odolný algoritmus, neboť starší verze hashovacích algoritmů jsou již v dnešní době prolomeny a neposkytují dostatečnou ochranu.
K odst. 5
Odstavec 5 stanoví, že elektronický dražební systém nesmí umožňovat zásahy do průběhu elektronické dražby, které by byly v rozporu se zákonem nebo vyhláškou. V praxi se může jednat o funkcionality elektronického dražebního systému, které by například umožňovaly dražebníkovi či provozovateli elektronického dražebního systému omezit veřejnost (viditelnost, resp. přístup k internetové stránce, kde dražba probíhá), zrušit, měnit či vůbec neakceptovat nabídku účastníka dražby, dočasně pozastavit dražbu apod.
K § 2
Ustanovení upravuje podmínky pro evidenci požadavků příchozích na adresu internetové stránky, kde dražba probíhá, a upřesňuje parametry služby, která provádí kontrolu dostupnosti této internetové stránky. Dále řeší rozsah a dobu zálohy dat.
K odst. 1
Odstavec 1 upravuje evidenci požadavků příchozích na adresu internetové stránky, kde dražba probíhá. Požadavek se zaměřuje především na integritu a nezaměnitelnost dat evidovaných v logu webového serveru, na němž je elektronický dražební systém provozován. Hlavní zásadou bez ohledu na typ hostingové služby je zajištění evidence příchozích požadavků na webový server, a to takovým způsobem, aby provozovatel elektronického dražebního systému neměl možnost s touto evidencí jakkoliv manipulovat. Díky evidenci příchozích požadavků na server je možné dohledat úkony účastníka dražby, a to i za situace, kdy by byl elektronickým dražebním systémem blokován či omezen v účasti na elektronické dražbě v jejím průběhu. V případě potíží účastníka dražby při činění elektronických úkonů je možné zpětně dohledat za pomoci komparace záznamu o průběhu elektronické dražby a záznamu evidence webového serveru, zda účastník skutečně činil elektronické úkony, či nikoliv.
K odst. 2
Odstavec 2 upravuje parametry služby pro kontrolu dostupnosti internetové stránky, kde dražba probíhá. V zájmu zachování bezpečnosti a transparentnosti průběhu dražby je v zákoně zavedena povinnost zajistit externí sledování dostupnosti internetové stránky, kde elektronická dražba probíhá. Díky této službě je možné aktuálně sledovat, případně zpětně dohledat, zda je, resp. byl elektronický dražební systém dostupný po celou dobu konání dražebního jednání v rámci sítě internet. Toto opatření je zaměřeno především pro identifikaci vnějších hrozeb (hackerský útok nebo výpadek služeb poskytovatele datové sítě). Ustanovení odstavce 2 blíže specifikuje parametry této služby, kdy sledování musí být prováděno z jiné geografické lokace, než je umístění kontrolované internetové stránky tak, aby dokázala výpadky zaznamenat. Zároveň nemůže toto sledování poskytovat dražebník nebo provozovatel elektronického dražebního systému z důvodu zachování nezávislosti kontroly.
K odst. 3
Odstavec 3 stanovuje rozsah dokumentů, které jsou předmětem zálohování. Dále určuje dobu, po kterou je třeba zálohu držet. V návaznosti na obecnou skartační lhůtu dražebních dokumentů byla stanovena doba nejméně 5 let od ukončení dražby.
K § 3
K odst. 1
Odstavec 1 upravuje podmínky přístupu k elektronickému dražebnímu systému, který by neměl být podmíněn použitím běžně nedostupných nebo nákladných technologií. Cílem tohoto požadavku je zabezpečit přístup k elektronickým dražbám co možná nejširší veřejnosti a omezit možné nestandardní požadavky na hardware či software, které by mohly účast, a to i účelově, omezovat. Informace o hardwarové i softwarové konfiguraci elektronického zařízení (tj. počítače či mobilního zařízení) musí být uvedena ve veřejně přístupné části elektronického dražebního systému.
K odst. 2
Odstavec 2 upravuje formát dokumentů uveřejňovaných v elektronickém dražebním systému. Zavedena je povinnost uveřejňovat veškeré dokumenty ve formátu PDF. Ten je dnes běžně používaný a software, který umožňuje čtení dokumentů tohoto typu, je bezplatně ke stažení na internetu.
K odst. 3
Odstavec 3 upravuje uveřejnění uživatelské příručky. Jednotlivé elektronické dražební systémy upravují samotný proces registrace k účasti na veřejné dražbě i samotnou licitaci různým způsobem a v rámci odlišného grafického i uživatelského prostředí včetně specifického rozsahu funkcionalit. Z tohoto důvodu je požadováno uveřejnění uživatelské příručky, která zájemce o účast v dražbě seznámí s důležitými funkcionalitami systému.
K odst. 4
Odstavec 4 upravuje přístup k informacím o ukončených elektronických dražbách. Z důvodu zajištění přístupu veřejnosti k informacím o ukončených elektronických dražbách je navržena lhůta nejméně 1 roku ode dne ukončení dražby, po kterou musí být internetová stránka, kde dražba proběhla, dostupná. Smyslem ustanovení je především podpora transparentnosti, kdy osoby dotčené dražbou, ale i široká veřejnost, bude mít možnost zpětné kontroly průběhu dražby. Ustanovení má význam i pro získání klíčových informací v případě porušení zákona a podání žaloby na neplatnost smlouvy uzavřené příklepem.
K § 4
K odst. 1
Odstavec 1 obsahuje taxativní výčet informací, které musí být v elektronickém dražebním systému na internetové stránce, kde elektronická dražba probíhá, dostupné. Jedná se o základní a klíčové informace týkající průběhu dražby a předmětu dražby.
K odst. 2
Odstavec 2 pak upravuje přístup veřejnosti k internetové stránce, kde elektronická dražba probíhá, který nesmí být podmíněn registrací do elektronického dražebního systému. Z důvodu omezení např. tzv. DDoS útoků na internetovou stránku, kde elektronická dražba probíhá, je však přípustný např. požadavek na CAPTCHA ověření, tedy automatický test pro rozlišení mezi člověkem a strojem.
K § 5
Ustanovení upravuje účinnost vyhlášky. Vyhláška má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2025, kdy nabude účinnosti zákon č. 250/2023 Sb., o veřejných dražbách.
6