Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD3XKRB46 najdete zde


                ÚŘAD VLÁDY ČR

Interní / Internal

 
 V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra průmyslu a obchodu dne 2. dubna 2024, s termínem dodání stanovisek do 16. dubna 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	OKOM
	Po stránce formální:
Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
	

	
	Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU
Návrhy vyhlášky navazuje na tyto předpisy EU:
· nařízení Komise (EU) 2017/2196 ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy, v platném znění,
· nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, v platném znění,
· nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.
Návrh vyhlášky dále souvisí s těmito předpisy EU:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění), v platném znění,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění), v konsolidovaném znění.

	

	
	Obecně:

§ 8 odst. 7 a § 10 odst. 3 písm. b) bod 5, do nichž je návrhem vyhlášky zasahováno, jsou v důsledku předchozí novely vyhlášky č. 79/2010 Sb. (MPO 16553/22/41100/01000) adaptačními ustanoveními vůči nařízení Komise (EU) 2017/1485 a nařízení Komise (EU) 2017/2196. 
V první řadě upozorňujeme, že k oběma nařízením zřejmě nebyly zpracovány srovnávací tabulky, které by zachycovaly adaptační ustanovení obsažená ve vyhlášce č. 79/2010 Sb. Dále připomínáme, že dochází-li ke změnám implementačních ustanovení vůči předpisům EU, je třeba tyto změny reflektovat a srovnávací tabulky k příslušným předpisům odpovídajícím způsobem aktualizovat.
Nově doplňovaný § 10 odst. 6 dále přímo odkazuje na pojmy obsažené v nařízení Komise (EU) 2017/1485, což je reflektováno ve zvláštní části odůvodnění, ale text není v návrhu vyhlášky implementačně vyznačen. Bod 5. písm. d) Přílohy č. 6 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. též přímo odkazuje na pojem přímo použitelného předpisu EU, konkrétně nařízení Komise (EU) 2016/631. Ačkoli je vazba na nařízení Komise (EU) 2016/631 reflektována ve zvláštní části odůvodnění, text opět není implementačně vyznačen. Provádí-li se adaptace ve smyslu stanovení pravidel v návaznosti na požadavky přímo použitelného předpisu, je třeba dále vedle vyznačení textu přiložit k návrhu rozdílovou tabulku.

Do kapitoly „Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie“ obecné části odůvodnění návrhu vyhlášky je třeba doplnit též vztah návrhu vyhlášky k nařízení Komise (EU) 2017/2196, nařízení Komise (EU) 2017/1485 a k nařízení Komise (EU) 2016/631.

	Akceptováno
Rozdílová tabulka přiložena a implementační ustanovení v návrhu vyznačena.


Akceptováno – doplněno

Souhlas s vypořádáním

	
	K bodu 3 (§ 10 odst. 6):
Ve znění § 10 odst. 6 je třeba text „Nařízením, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav8)“ nahradit zavedeným způsobem označování přímo použitelných předpisů EU, tedy „přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav8)“. Tedy upravit první větu do této podoby: „Provozovatel přenosové soustavy využívá omezení výkonu dodávaného do přenosové soustavy z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem při aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav8).“

	Akceptováno s úpravou.
První věta navrhovaného ustanovení § 10 odst. 6 přeformulována ve smyslu připomínky ERÚ tak, že nyní neobsahuje označení přímo použitelného předpisu Evropské unie.   

Souhlas s vypořádáním

	
	K bodu 7 (Příloha č. 6 bod 5):
V nově doplňované poznámce pod čarou č. 9 je třeba uvést celý název nařízení Komise (EU) 2016/631, tedy „nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě“ (bez části „v platném znění“, jak je uvedeno v návrhu vyhlášky), neboť se jedná o první výskyt názvu nařízení v textu vyhlášky.

	Akceptováno. 

Souhlas s vypořádáním

	
	Závěr:
Návrh vyhlášky částečně (re)implementuje právo EU. 
Rozpory s právem EU rámcovým přezkumem nalezeny nebyly, pro plné zhodnocení slučitelnosti je však nutno doplnit výkaznictví návrhu.

	

	MF
	Zásadní připomínka:
Požadujeme vyjasnit, zda v souvislosti se sjednáváním, administrací a řízením omezení výkonu výroben elektřiny připojených negarantovaným výkonem skutečně nedojde k potřebě navýšení personálních kapacit, úpravě IT systémů příslušných subjektů a navýšení konečných cen elektřiny.
	Vysvětleno.
Na straně provozovatelů nedojde zavedením institutu připojení výroben s tzv. negarantovaným výkonem k navýšení nákladů, které by mělo vést ke zvýšení regulované části ceny za elektřinu.
Souhlas s vypořádáním 

	
	K bodu 1 (k poznámce pod čarou č. 7): Doporučujeme za text „č. 458/2000 Sb.“ Vložit čárku.

	Akceptováno. 
Souhlas s vypořádáním

	
	K bodu 3 (k § 10 odst. 6): Doporučujeme slovo „Nařízením“ nahradit slovem „nařízením“.
	Akceptováno s úpravou.
První věta navrhovaného ustanovení § 10 odst. 6 přeformulována ve smyslu připomínky ERÚ tak, že nyní neobsahuje označení přímo použitelného předpisu Evropské unie.   
Souhlas s vypořádáním

	
	K bodu 5 (k § 13a odst. 4 písm. b)): Doporučujeme na začátku věty neuvádět slovo „na“.
	Akceptováno. 
Souhlas s vypořádáním

	MSP
	K čl. I bodu 1 (k poznámce pod čarou č. 7)

V bodu 1 je stanoveno znění poznámky pod čarou č. 7, přičemž chybí čárka oddělující číslo předpisu a jeho název, tzn. chybí čárka za textem “Sb.”. 
Doporučujeme upravit znění tak, že ve znění poznámky pod čarou č. 7 text „č. 458/2000 Sb. o podmínkách„ se nahradí textem „č. 458/2000 Sb., o podmínkách“
	Akceptováno. 
Souhlas s vypořádáním

	
	K čl. I bodu 3 (§ 10 odst. 6)

K § 10 odst. 6 (v návaznosti na § 13a odst. 2 a § 14 odst. 3) upozorňujeme, že navržené ustanovení může působit matoucím dojmem, pokud jde o postup, který má být uplatňován v případě omezení výroben elektřiny připojených tzv. s negarantovaným výkonem. Z odůvodnění se podává, že primárně mají být příslušné podmínky sjednány ve smlouvě s tím, že prováděcí právní předpis stanoví subsidiární (dispozitivní pravidla). Toto je v textu návrhu zřejmé z § 14 odst. 3. Nicméně § 10 odst. 6 věta druhá stanoví, že „postup při využití a rozsah omezení výroben … sjednává provozovatel přenosové soustavy s výrobcem elektřiny ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě“. Věta je formulována jako pravidlo, to znamená, že stanovuje povinnost ujednat si příslušné záležitosti ve smlouvě. Všechny smlouvy by tedy takové ujednání obsahovat měly, což ve spojení § 13a odst. 2 a § 14 odst. 3, které hovoří o stanovené výši, působí nejasně. Ustanovení § 13a odst. 2 potom v souvislosti s omezením hovoří o výši „sjednané“ nebo „stanovené“, avšak z textu neplyne, který ze způsobů má přednost. Předkladatelem zamýšlený postup potom jasně plyne z § 14 odst. 3. 

Doporučujeme předkladateli uvedené zvážit a případně upravit § 10 odst. 6 tak, že by došlo k vypuštění druhé věty.
	Vysvětleno. 
Navrhované ustanovení § 10 odst. 6 se týká provozovatele přenosové soustavy. Do přenosové soustavy jsou připojovány tzv. systémové zdroje, tj. zdroje s instalovaným výkonem nad 100 MW. Posuzování podmínek pro omezování těchto zdrojů je vždy velmi individuální a podmínky pro omezování musí být uvedeny ve smlouvě o připojení. To se týká také zdrojů, které budou připojeny s tzv. negarantovaným výkonem.
Ustanovení § 13a odst. 2 a § 14 odst. 3 se týkají provozovatele distribuční soustavy. S ohledem na to, že do distribuční soustavy jsou připojovány zdroje, které mohou být omezovány u jednotlivých druhů výroben za (do jisté míry) standardizovaných podmínek, navrhuje se stanovit hranici možného omezení dodávaného výkonu bez náhrady ve výši 5 % předpokládané roční spotřeby, pokud se strany nedohodnou jinak. 
Technické řešení, provozování, dispečerské řízení a počty v něm zapojených subjektů jsou pro přenosovou soustavu a distribuční soustavy rozdílné, a proto jsou ve vyhlášce samostatná ustanovení pro přípravu provozu, operativní řízení provozu a hodnocení provozu přenosové soustavy a distribučních soustav umožňující rozdílné podmínky rozdílně uplatňovat.
Pokud jde o počty připojovaných výroben, tak nastavení podmínek přístupu k jednotkám individálně řízených výroben elektřiny v přenosové soustavě se liší od nastavení podmínek přístupu ke stovkám i skupinově řízených výroben elektřiny o výkonu nad 100 kW v distribučních soustavách, a to jak z hledisek smluvních, tak i hledisek způsobu řízení a nastavení informačních systémů.
Záměrem je standardizovat postupy při využívání omezení výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem do distribučních soustav, zatímco v případě výroben připojovaných do přenosové soustavy je preferováno řešení ponechat rozsah možného omezování výkonu výlučně na dohodě investora do výrobny s provozovatelem přenosové soustavy. 
Souhlas s vypořádáním

	
	K čl. I bodu 5 (§ 13a odst. 2)

V návaznosti na důvody uvedené v připomínce č. 2 (k § 10 odst. 6) doporučujeme v § 13a odst. 2 spojku „nebo“ nahradit slovy „, a není-li sjednána,“
	Akceptováno. 

Souhlas s vypořádáním

	MV
	K čl. I bodu 1 – k poznámce pod čarou č. 7: 
Znění poznámky pod čarou č. 7 doporučujeme v novelizačním bodě uvést na samostatném řádku.
V poznámce pod čarou č. 7 doporučujeme za slova „zákona č. 458/2000 Sb.“ umístit čárku.
	Akceptováno.

Souhlas s vypořádáním

	
	K čl. I bodu 3 – k § 10 odst. 6: 
Slovo „Nařízením“ doporučujeme uvést s malým počátečním písmenem. 
	Akceptováno s úpravou. 
Navrhované ustanovení upraveno ve smyslu připomínky ERÚ.
Souhlas s vypořádáním

	
	K čl. I bodu 6 – k § 14 odst. 6: 
Za slova „přílohy č. 6 k této vyhlášce“ doporučujeme umístit čárku.
	Akceptováno.
Souhlas s vypořádáním

	MZE
	K příloze č. 9 

Považujeme dobu ročního využití maxima výkonu pro výrobu elektřiny využívající energii slunečního záření za nedostatečnou a navrhujeme minimálně její zdvojnásobení. Domníváme se, že se jedná o plýtvání s masivními dotačními prostředky pro uvedené energetické zdroje.

Požadujeme vyjádření, zda je možné libovolné stanovení/omezení výkonu nad rámec této vyhlášky sjednáním ve smlouvě o připojení s konkrétním výrobcem elektřiny. Tuto možnost považujeme za potenciální zvýšení korupčního rizika.
	Vysvětleno. 
Stanovení ročního využití maxima je popsáno v odůvodnění k novelizačnímu bodu 8, a to:
Pro FVE (které nejsou ve vyhlášce obsaženy) byla doba ročního využití maxima instalovaného výkonu stanovena jako vážený průměr doby využití instalovaných výkonů po krajích za roky 2018 až 2022 s váhou výroby 2022 převzatých z údajů Roční zprávy o provozu ES ČR část 4.6 Vývoj instalovaného výkonu, výroby a spotřeby elektřiny v jednotlivých krajích ČR.
Hodnota pro FVE byla tedy objektivně stanovena. Pro hodnotu, kterou navrhuje MZE, nejsou k dispozici objektivní důvody a data.
Záměrem předkladatele je standardizovat postup při využívání omezení výkonu dodávaného do soustavy z výroben elektřiny s negarantovaným výkonem. Jedním z principů soukromého práva je autonomie vůle, ze kterého vyplývá, že smluvní strany mohou sjednat i jiný rozsah omezení roční výroby elektřiny ve výrobně s negarantovaným výkonem, než stanoví předkládaná novela vyhlášky 79/2010 Sb. (například z důvodu, že se navrhovaná pravidla vztahují i na provozovatele lokálních distribučních soustav a podmínky v těchto lokálních individuálních soustavách bývají značně rozličné). V každém případě však i při sjednávání odlišné hodnoty omezení výroby elektřiny je provozovatel distribuční soustavy povinen postupovat podle § 25 odst. 10 písm. c) – pokud tedy bude sjednáván odlišný rozsah podmínek omezování výkonu výroben elektřiny s negarantovaným výkonem, musí tento shodný rozsah být přístupný i jiným žadatelům. 
Souhlas s vypořádáním

	ERÚ
	K bodu 3 (§ 10 odst. 6) 
Navrhujeme následující úpravu ustanovení:
„(6) Provozovatel přenosové soustavy využívá omezení výkonu dodávaného do přenosové soustavy z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem při aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy v souladu s Nařízením, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav8). Postup při využití a rozsah omezení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem sjednává provozovatel přenosové soustavy s výrobcem elektřiny ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě.“
Odůvodnění:
První věta tohoto ustanovení je nadbytečná – využití nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy (a jakékoliv jiné činnosti PPS ve vztahu k provozu PS) musí být vždy v souladu se SOGL (přímý účinek nařízení). Dané konstatování je právě pouze konstatování a na dané povinnosti nic nemění. Navrhujeme proto vypustit.

K poslední větě – obsah smlouvy o připojení určuje § 50 energetického zákona a podle zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 2 tohoto zákona pak podmínky zajištění požadovaného RV/RP vyhláška o připojení. Vyhláška o dispečerském řízení by neměla stanovovat takovou povinnost (nad rámec zákonného zmocnění – nemá řešit problematiku připojování). Navrhujeme tedy vypustit dovětek „ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno s úpravou. 
Ad první část připomínky – první věta navrhovaného ustanovení § 10 odst. 6 přeformulována do následujícího znění: 
„Provozovatel přenosové soustavy využívá omezení výkonu dodávaného do přenosové soustavy z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem jako aktivaci nápravných opatření8) a opatření plánu obrany soustavy6).“

Ad druhá část připomínky – akceptováno. 

Reakce ERÚ:
 
Nesouhlasíme s vypořádáním připomínky a trváme na naší původní připomínce.

Nový návrh MPO:
V § 10 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: 
„(6) Provozovatel přenosové soustavy využívá omezení výkonu dodávaného do přenosové soustavy z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem v případech stanovených pro aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav8). Postup při využití a rozsah omezení výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem sjednává provozovatel přenosové soustavy s výrobcem elektřiny.
___________________
8) Čl. 23 nařízení Komise (EU) 2017/1485.“

	
	K bodu 5 (§ 13a) + odůvodnění
Požadujeme vysvětlit a upravit v souladu s níže uvedeným.

Odůvodnění:
Požadujeme vysvětlit, proč navrhovatel přistoupil ke stanovení odlišného způsobu operativního řízení výroben s negarantovaným výkonem u výroben připojených do přenosové soustavy (smluvní, individuální) a u výroben připojených do distribuční soustavy (normativně stanovený vyhláškou). Tento způsob je evidentně disproporční, až diskriminační a domníváme se, že jak v případě přenosové, tak v případě distribuční soustavy by měl být postup pro operativní řízení výroben s negarantovaným výkonem stanoven shodně. Odůvodnění je nedostatečné a v zásadě mu nerozumíme, zejména této pasáži „Navrhovaná právní úprava předpokládá, že rozsah omezení využití výkonu bude sjednán ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě, protože v ní se sjednává rezervace výkonu dodávaného do přenosové (i distribuční) soustavy, a v tomto případě i to, zda se jedná o rezervovaný výkon zajišťovaný v každém okamžiku, nebo tzv. negarantovaný výkon.“ 
Odůvodnění rozdílného přístup pouze počtem výroben připojovaných do přenosové soustavy je nedostatečné a samo o sobě nezakládá oprávněnost tohoto rozdílného přístupu. Požadavek na uvedení do souladu vznášíme v tom smyslu, aby i na úrovni distribuční soustavy byla velikost omezení výkonu sjednávána individuálně na smluvním základě. Vezmeme-li v potaz to, že provozovatelé distribučních soustav k nastavení omezování výrobců, u kterých je možné využít podmínku „negarantovaného výkonu“, přistupují/chtějí přistupovat v praxi individuálně (což vyplývá např. i z diskuzí a připomínek provozovatelů k v současnosti připravovanému návrhu vyhlášky o připojení), domníváme se, že individuální přístup je možný (a vhodný) i zde. Argumentací navrhovatele – ani výroben nad 100 kW (tedy takových, u nichž lze využít negarantovaný výkon) nebude pravděpodobně velké množství. Navíc se dále domníváme, že již samotný zákon omezuje rozsah a počet výrobců, u kterých lze negarantovaný výkon využít, a to už tím, že podmínku negarantovaného výkonu lze nabídnout až ve chvíli, kdy není dostupná kapacita v dané lokalitě soustavy – tedy další důvod pro umožnění individuálního přístupu.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno. 
Je zřejmé, že institut připojení s tzv. negarantovaným výkonem bude v praxi využíván především pro zdroje připojené do distribuční soustavy, a to zejména v oblastech, kde již dnes musí být připojování zdrojů s možností dodávky do soustavy odmítáno. Cílem návrhu vyhlášky je vytvořit nediskriminační podmínky pro dispečerské řízení výroben připojených s negarantovaným výkonem napříč celou distribuční soustavou ČR. 

Technické řešení, provozování, dispečerské řízení a počty v něm zapojených subjektů jsou pro přenosovou soustavu a distribuční soustavy rozdílné, a proto jsou ve vyhlášce samostatná ustanovení pro přípravu provozu, operativní řízení provozu a hodnocení provozu přenosové soustavy a distribučních soustav umožňující rozdílné podmínky rozdílně uplatňovat.
Pokud jde o počty připojovaných výroben, tak nastavení podmínek přístupu k jednotkám individálně řízených výroben elektřiny v přenosové soustavě se liší od nastavení podmínek přístupu ke stovkám i skupinově řízených výroben elektřiny o výkonu nad 100 kW v distribučních soustavách, a to jak z hledisek smluvních, tak i hledisek způsobu řízení a nastavení informačních systémů.
Liší se i výchozí podmínky pro provoz dispečerského řízení, které v řadě oblastí je dáno pro přenosovou soustavu předpisy v rámci EU (např. Nařízení Komise (EU) 2017/1485 (SOGL)). Tyto předpisy v rámci EU pro distribuční soustavu neplatí a případná řešení musí být definována jinde.
Záměrem předkladatele je standardizovat postup při využívání omezení výkonu dodávaného do soustavy z výroben elektřiny s negarantovaným výkonem. Jedním z principů soukromého práva je autonomie vůle, ze kterého vyplývá, že smluvní strany mohou sjednat i jiný rozsah omezení roční výroby elektřiny ve výrobně s negarantovaným výkonem, než stanoví předkládaná novela vyhlášky 79/2010 Sb. (například z důvodu, že se navrhovaná pravidla vztahují i na provozovatele lokálních distribučních soustav a podmínky v těchto lokálních individuálních soustavách býayjí značně rozličné). V každém případě však i při sjednávání odlišné hodnoty omezení výroby elektřiny je provozovatel distribuční soustavy povinen postupovat podle § 25 odst. 10 písm. c) – pokud tedy bude sjednáván odlišný rozsah podmínek omezování výkonu výroben elektřiny s negarantovaným výkonem, musí tento shodný rozsah být přístupný i jiným žadatelům. 
Nastavení bližších podmínek pro sjednávání podmínek připojení výroben připojených s negarantovaným výkonem není v navrhované vyhlášce možné, neboť to neumožňuje zmocnění k vydání vyhlášky podle § 98a odst. 1 písm. b) energetického zákona, ale muselo by tak být upraveno ve vyhlášce o podmínkách připojení, k jejímuž vydání je zmocněn Energetický regulační úřad podle § 98a odst. 2 písm. g).
Souhlas s vypořádáním

	
	K bodu 5 (§ 13a odst. 6)
Navrhujeme vypustit následující části daného ustanovení:
„(…) Neomezí-li výrobce elektřiny výkon výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem ani do 5 minut od doručení výzvy k okamžitému omezení výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem podle odstavce 1 a trvá-li nadále potřeba řešení přetížení v distribuční soustavě, provozovatel distribuční soustavy změní nebo omezí dodávku elektřiny z výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem postupem podle § 25 odst. 3 písm. d) energetického zákona.
Odůvodnění:
Ustanovením § 25 odst. 3 písm. d) energetického zákona se žádný postup nestanovuje, pouze se vymezují situace, kdy lze změnit nebo přerušit dodávku elektřiny do distribuční soustavy.
Navíc ve vztahu k negarantovanému výkonu, který je na základě této vyhlášky využíván technickým dispečinkem jako sjednané opatření v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy (§ 24 odst. 12 a § 25 odst. 13 ve spojení s § 26 odst. 5 energetického zákona), je tento možno pouze omezit. 
Tato připomínka je zásadní.
	
Akceptováno s úpravou. 
Zrušeno slovo „postup“ při odkazu na § 25 odst. 3 písm. d). Zbytek textu ponechán, tedy odkaz na změnu nebo přerušení dodávky elektřiny z výrobny podle § 25 odst. 3 písm. d) energetického zákona. Upraveno v souladu se zněním § 25 odst. 3 písm. d), které opravňuje distributora ke změně nebo přerušení dodávky z výrobny, nikoliv změně nebo omezení, jak bylo uvedeno v původním návrhu. Odůvodnění ERÚ zde podle našeho názoru není přesné – je pravda, že v případě negarantovaného výkonu je možné podle smlouvy výkon výrobny elektřiny omezit, nicméně pokud výrobce nebude postupovat podle pokynů technického dispečinku, tak je provozovatel distribuční soustavy ve smyslu § 25 odst. 3 písm. d) oprávněn dodávku elektřiny z výrobny i přerušit. 

Souhlas s vypořádáním

	
	K bodu 6 (§ 14 odst. 6) 
Požadujeme ustanovení upravit ve smyslu níže uvedeného:
„(6) Pokud má technický dispečink provozovatele distribuční soustavy přístup k okamžitým údajům ze systémů instalovaných u výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem využívajících energii slunečního záření nebo energii větru umožňujících určení množství nedodané elektřiny na základě měření osvitu, rychlosti větru nebo teploty podle bodu 5 písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce nebo může-li určit předpokládaný výkon těchto výroben elektřiny z jiného obdobného systému, stanoví se množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy jako součet součinů (…).“

Odůvodnění:
Domníváme se, že by ustanovení mělo lépe, ve smyslu jednoznačně, specifikovat, o jaké konkrétní systémy instalované ve výrobnách se jedná, daný požadavek je nejednoznačný ve smyslu určení okruhu údajů ve vztahu k blíže nespecifikované množině instalovaných systémů, které by zároveň měly poskytovat pravdivé a ověřitelné údaje. Je nutné upozornit, že právě některé systémy podléhají požadavkům zákona o metrologii a jiné nikoliv – ty pak může výrobce upravovat, což může mít negativní vliv na správnost a pravdivost údajů poskytovaných pro účely ustanovení § 14.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
 „(6) Pokud má technický dispečink provozovatele distribuční soustavy přístup k okamžitým údajům z provozovatelem distribuční soustavy stanovených systémů instalovaných u výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem využívajících energii slunečního záření nebo energii větru umožňujících určení množství nedodané elektřiny na základě měření osvitu, rychlosti větru nebo teploty podle bodu 5 písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce nebo může-li určit předpokládaný výkon těchto výroben elektřiny z jiného obdobného systému, stanoví se množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy jako součet součinů (…).“
Na základě připomínky bylo provedeno upřesnění, byť předkladatel ne zcela souhlasí s tím, že by stávající řešení bylo nejednoznačné. Navrhované řešení jednoznačně stanovilo to, že se musí jednat o systémy instalované ve výrobnách, které umožňují určit množství nedodané elektřiny, na základě měření osvitu, rychlosti větru atd. Provozovatel distribuční soustavy tyto systémy stanovuje v Pravidlech provozování distribuční soustavy, která jsou pro konkrétní provozovatele výroben elektřiny závazná na základě smlouvy o připojení. 

Souhlas s vypořádáním

	
	Doporučující připomínky:
K bodu 6 (§ 14 odst. 4 a 5)
Navrhujeme sloučit odstavce 4 a 5 a následující odstavce přečíslovat:
(4) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy pro každé omezení dodávaného výkonu z výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem stanoví množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy, 
(5) Množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy které se stanoví jako součin
a)	rozdílu výkonu dodávaného do distribuční soustavy v okamžiku požadovaného zahájení omezení výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem a požadované hodnoty, na kterou měl být výkon výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem podle operativního pokynu omezen, a 
b)	doby omezení výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem určené technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavy, nejvýše však doby, po kterou výrobce elektřiny výkon výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem podle operativního pokynu omezil.

Odůvodnění:
Legislativně technická připomínka ve prospěch čtenářské přívětivosti a lepší návaznosti legislativního textu.
	Akceptováno.

Souhlas s vypořádáním

	
	K § 10 (platné znění) – nadpis
Doporučujeme zachovat stávající název.

Odůvodnění:
Patrně se jedná o omyl, v bodovém znění návrhu vyhlášky se toto nevyskytuje. Současný nadpis § 10 je „Operativní řízení přenosové soustavy“; ve své podstatě se obsah ustanovení nemění, pouze doplňuje, změna názvu není proto opodstatněná. Navíc není možné, aby dvě rozdílná ustanovení měla stejný nadpis. 
	Akceptováno. 

Souhlas s vypořádáním

	
	Pro informaci – vliv na praktický výkon dozorové činnosti ERÚ
S ohledem na získané zkušenosti z kontrol o neuposlechnutí pokynu technického dispečinku o omezení výroby FVE si dovolujeme nad rámec problematiky řešené v aktuálním návrh vyhlášky o dispečerském řízení informovat o vlivu na dozorovou činnost ERÚ ve vztahu k používanému pojmu ve vyhlášce. 
Návrh vyhlášky zavádí termín „provozovna s negarantovaným výkonem“, ale zároveň pracuje v Příloze č. 6 s pojmem „funkční dálková regulace činného výkonu“. V rámci dozoru se pak musíme zabývat otázkou, zda a jak má být zajištěna funkční dálková regulace činného výkonu. Před připojením provozovny k distribuční soustavě se provádí funkční zkouška zařízení v součinnosti s provozovatelem distribuční soustavy, ze které je vyhotoven protokol o provedení funkční zkoušky, ale to je jen při připojení. Dále už není nikde obsažena informace (ani v Provozní instrukci, která je součástí PPDS), v jakém rozsahu (s interakcí dispečerského systému PDS nebo bez interakce) a v jaké četnosti (1x za rok?) by měla být prováděna funkční zkouška dálkové regulace činného výkonu. 
Problém v používaných pojmech vidíme i v tom, že faktické připojení a jeho funkčnost může prověřit simulací jen provozovatel distribuční soustavy, přičemž se setkáváme s tím, že výrobcům stačí písemné dobrozdání, že montážní společnost provede zkoušku funkčnosti řídící jednotky a systému RTU na přenos signálů, povel regulace na 0 %, 30 %, 60 % a 100 % činného výkonu. Jedná se však pouze o posouzení zapojení zařízení a jeho signálu, nikoliv faktické propojení s dispečinkem, tudíž nebyla provedena funkční zkouška daného zařízení, tzn. zkouška s interakcí dispečerského systému provozovatele distribuční soustavy, aby bylo zjištěno nejen to, že RTU přenáší signály, ale jak na tyto signály reaguje. Problém neuposlechnutí povelu k omezení výroby vidíme hlavně v nastavení řídící jednotky jejím uživatelem – výrobcem, který ani neobjeví, že přišel povel, nebo jak na něj má reagovat. S výše uvedeným souvisí i používaný termín „provozuschopnost“ nebo „provozuschopné zařízení“ a kontrola této vlastnosti.

	Vysvětleno. 
Úprava dispečerských zkoušek bude do energetického zákona navržena jako pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 656.

Souhlas s vypořádáním

	Hospodářská komora
	1. Zásadní obecná připomínka k předloženému materiálu
Je třeba vyjasnit, zda se v případě omezování výkonu výroben elektřiny s negarantovaným výkonem jedná skutečně o omezení výkonu vlastní výrobny nebo o omezení výkonu dodávaného z této výrobny do přenosové nebo distribuční soustavy, tj. místo fyzického omezování výkonu výrobny lze aktivovat zařízení pro ukládání energie v daném předávacím místě. Pokud platí druhá možnost, pak je třeba to ve vyhlášce explicitně uvést a upravit konzistentně text vyhlášky. V konkrétních připomínkách vycházíme z toho, že platí druhá možnost, tj. jedná se skutečně o omezování výkonu dodaného do přenosové nebo distribuční soustavy, nikoliv nutně o omezování výkonu vlastní výrobny elektřiny.
	Akceptováno s úpravou. Omezování výkonu je součástí podmínek připojení konkrétní výrobny elektřiny, jejíž zařízení je s předpokládaným omezením výkonu vyprojektováno a realizováno jako zařízení schopné bezpečného a spolehlivého provozu. Zařízení pro ukládání energie v současné době energetický zákon ani vyhláška č. 79/2010 Sb. nezná, nejsou pro jeho připojení a provoz definovány podmínky. Dispečerské řízení jiných blíže nespecifikovaných zařízení, která nejsou připojována s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady, a pro která platí i řada dalších omezení (bezpečnost práce, následné škody atp.), je velmi problematické a vyhláškou nespecifikovatelné.
Skutečnost, že předmětem omezení nebude využití instalovaného výkonu, ale pouze výkon v rozsahu dodávaném do distribuční nebo přenosové soustavy, je výslovně uvedena v § 10 odst. 6 (v případě přenosové soustavy) a nově v § 13a odst. 2 (v případě distribuční soustavy).
Souhlas s vypořádáním

	
	1. Zásadní konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k § 8 odst. 7
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„(7) Technický dispečink může při ohrožení života nebo zdraví osob, stavu nouze, předcházení stavu nouze nebo aktivaci nápravného opatření5) nebo opatření plánu obrany soustavy6) nebo omezení dodávaného výkonu z výrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě7) sjednané ve smlouvě o připojení (dále jen „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“) v případě neodkladné potřeby, kdy by postup spočívající ve vydání operativního pokynu nebyl dostatečně rychlý k dosažení svého cíle, provést manipulaci, změnu výkonu výrobny elektřiny bez trvalé obsluhy, nebo změnu spotřeby odběrného elektrického zařízení bez trvalé obsluhy přímo, prostřednictvím automatizovaných systémů dispečerského řízení podle odstavce 6, a to bez vydání operativního pokynu.“.
Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7) § 24 odst. 12 a § 25 odst. 13 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Odůvodnění: 
Další text vyhlášky pracuje s pojmem „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“. Domníváme se proto, že je potřeba zavést tento pojem, a nikoliv pouze pojem „negarantovaný výkon“. V dalším textu se dále hovoří o omezení výkonu výrobny, nikoliv o omezení vyžití rezervovaného výkonu výrobny, máme proto za to, že obdobně by mělo být postupováno i v § 8 odst. 7.
Tato připomínka je zásadní.
	 Akceptováno s úpravou.

. 
Návrhovaná změna navrhuje redukci využití „negarantovaného výkonu“ pouze pro předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě, což je v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. a zamýšleným účelem tohoto opatření, a to zvýšit připojitelnost v distribuční soustavě .

Návrh na změnu legislativní zkratky na „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“ nepovažujeme za vhodný, neboť touto legislativní zkratkou nelze nahradit slova „omezení využití rezervovaného výkonu výrobny elektřiny bez náhrady“, která jsou uvedena v energetickém zákoně. V návrhu změny není používán pouze pojem „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“, ale pojem „negarantovaný výkon“ je použit samostatně bez části textu „výrobna elektřiny připojená“.

Předmětná problematika vyřešena úpravou v § 13a odst. 2. 

Souhlas s vypořádáním


	
	1. Připomínka k § 10 odst. 3 písm. b
Požadujeme v novelizačním bodu 2 provést následující změnu:
„V § 10 odst. 3 písm. b) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „, včetně změny omezení dodávaného výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem“.
Odůvodnění:
V případě výrobny připojené s negarantovaným výkonem lze provádět pouze omezení jejího výkonu, ale nikoliv jeho zvýšení, tj. slovo „změna“ není adekvátní.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Souhlas s vypořádáním.

	
	1. Připomínka k § 10 odst. 6
Požadujeme v novelizačním bodu 3 provést následující změny:
„3. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: 
(6) Provozovatel přenosové soustavy využívá omezení výkonu dodávaného do přenosové soustavy z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem při aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy v souladu s Nařízením, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav8). Postup při využití a rozsah omezení výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem sjednává provozovatel přenosové soustavy s výrobcem elektřiny ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě.“.
Odůvodnění:
Je třeba doplnit, že omezení výroben se týká jejich výkonu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Souhlas s vypořádáním

	
	1. Připomínka k § 13 odst. 3 písm. d)
Požadujeme v novelizačním bodu 4 provést následující změnu:
„4. V § 13 odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje bod 5, který zní: 
5. ke změně k omezení dodávaného výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem,“.
Odůvodnění:
V případě výrobny připojené s negarantovaným výkonem lze provádět pouze omezení jejího výkonu, ale nikoliv jeho zvýšení, tj. slovo „změna“ není adekvátní.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Souhlas s vypořádáním

	
	1. Připomínka k Příloze č. 9
Požadujeme jasné doplnění způsobu výpočtu základny pro omezení výkonu postupem podle Přílohy č. 9 k vyhlášce pro vodohospodářské instalace (KGJ kalový plyn, MVE, případně kombinace).
Odůvodnění:
Vzhledem k umístění těchto jednotek na vodohospodářském majetku, který vykazuje trvalý a standardní odběr, převyšující v absolutní většině případů instalovanou kapacitu výrobny, a dále vzhledem k tomu, že každá taková instalace na vodohospodářském majetku, který je pořizován ve veřejném zájmu, zajišťuje plnění oborových kritérií stanovených samostatnou nadřazenou regulací směrnicemi EU, které požadují dosahování energetické soběstačnosti vodohospodářského majetku, měla by být aplikace případné regulace a omezování výkonu regulovaných výroben zcela minimalizována.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno s úpravou. 
V případech uvedených připomínkovým místem nebude docházet k omezování využití rezervovaného výkonu výrobny elektřiny, protože je omezováno využití rezervovaného výkonu, nikoliv samotné využívání instaloveného výkonu výrobny. Pokud je spotřeba vyšší než samotná výroba a vyrobená elektřina je spotřebována v odběrném místě, tak se navrhovaná právní úprava na takové případy nepoužije. 
Pro případy, kdy je v jedné výrobně elektřiny instalováno vícero druhů zdrojů elektřiny bylo do přílohy č. 9 doplněno pravidlo pro určení ročního využití maxima rezervovaného výkonu:
„Je-li v jedné výrobně elektřiny instalováno více druhů zdrojů elektřiny, stanoví se celková předpokládaná výroba elektřiny v kalendářním roce této výrobny elektřiny jako součet předpokládaných výrob elektřiny v kalendářním roce jednotlivých druhů zdrojů elektřiny. Předpokládaná výroba elektřiny v kalendářním roce pro každý jednotlivý druh zdroje elektřiny této výrobny elektřiny se stanoví jako součin jeho instalovaného výkonu a jeho doby využití maxima instalovaného výkonu. Doby využití maxima instalovaného výkonu (TPi) výroben elektřiny podle tabulky uvedené v této příloze se pro stanovení doby ročního využití maxima u výrobních zdrojů elektřiny použijí obdobně.“
Souhlas s vypořádáním

	
	1. Doporučující připomínka k předloženému materiálu
1. Připomínka k Příloze č. 6, bodu 5
Navrhujeme upravit v Příloze č. 6 doplňovaný bod 5 následovně:
„V příloze č. 6 se doplňuje bod 5, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: 
„5. Výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s negarantovaným výkonem musí být po dobu trvání závazku ze smlouvy o připojení s negarantovaným výkonem vybaveny
a)	funkční dálkovou regulací činného výkonu a přenosem dat podle požadavků provozovatele distribuční soustavy; dálkovou regulací činného výkonu není dvoustavový systém,
b)	systémem umožňujícím předpoklad stanovení předpokládané výroby elektřiny pro plánování provozu a pro určení nedodané elektřiny na základě měření osvitu, rychlosti větru a teploty podle požadavků provozovatele distribuční soustavy, včetně přenosu měřených údajů v reálném čase,“.
Odůvodnění:
Jazyková úprava.
	Akceptováno.
Souhlas s vypořádáním

	Svaz průmyslu a dopravy
	OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

1. K omezování výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem.
Požadujeme ve vyhlášce vyjasnit, že se v případě omezování výkonu výroben elektřiny s negarantovaným výkonem jedná o omezení výkonu dodávaného do přenosové nebo distribuční soustavy a pokud je tento přetok nulový, nebude výkon výrobny omezován.
Odůvodnění:
Omezování výkonu výroben připojených s negarantovaným výkonem má být prostředkem k řízení přetížení a mělo by tudíž dopadat pouze na výkon, který je z výrobny dodáván do přenosové nebo do distribuční soustavy. Výrobna, která v dané době do přenosové nebo distribuční soustavy žádný výkon nedodává, k přetížení nepřispívá a její výkon by tudíž neměl být omezován. Je potřeba brát v úvahu, že výrobny elektřiny s negarantovaným příkonem budou v mnoha případech zřizovány primárně pro vlastní spotřebu výrobce v daném odběrném místě. Pokud bude výroba elektřiny v takové výrobně omezena nad rámec výkonu přetékajícího do přenosové nebo distribuční soustavy, pak výrobci vzniknou výrazně vyšší náklady, protože chybějící elektřinu bude muset nakoupit, zaplatit poplatky za její distribuci, odchylku atd., za které by měl být již kompenzován, protože omezení jde nad rámec jeho příspěvku k přetížení.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Omezování výkonu je součástí podmínek připojení konkrétní výrobny elektřiny, jejíž zařízení je s předpokládaným omezením výkonu vyprojektováno a realizováno jako zařízení schopné bezpečného a spolehlivého provozu. Zařízení pro ukládání energie v současné době energetický zákon ani vyhláška č. 79/2010 Sb. nezná, nejsou pro jeho připojení a provoz definovány podmínky. Dispečerské řízení jiných blíže nespecifikovaných zařízení, která nejsou připojována s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady, a pro která platí i řada dalších omezení (bezpečnost práce, následné škody atp.), je velmi problematické a vyhláškou nespecifikovatelné.
Skutečnost, že předmětem omezení nebude využití instalovaného výkonu, ale pouze výkon v rozsahu dodávaném do distribuční nebo přenosové soustavy, je výslovně uvedena v § 10 odst. 6 (v případě přenosové soustavy) a nově v § 13a odst. 2 (v případě distribuční soustavy).
Souhlas s vypořádáním

	
	
	

	
	1. K § 8 odst. 7
Požadujeme upravit znění daného ustanovení následovně:
„(7) Technický dispečink může při ohrožení života nebo zdraví osob, stavu nouze, předcházení stavu nouze nebo aktivaci nápravného opatření5) nebo opatření plánu obrany soustavy6) nebo omezení dodávaného výkonu z výrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě7) sjednané ve smlouvě o připojení (dále jen „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“) v případě neodkladné potřeby, kdy by postup spočívající ve vydání operativního pokynu nebyl dostatečně rychlý k dosažení svého cíle, provést manipulaci, změnu výkonu výrobny elektřiny bez trvalé obsluhy, nebo změnu spotřeby odběrného elektrického zařízení bez trvalé obsluhy přímo, prostřednictvím automatizovaných systémů dispečerského řízení podle odstavce 6, a to bez vydání operativního pokynu.“.
Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7) § 24 odst. 12 a § 25 odst. 13 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Odůvodnění: 
Další text vyhlášky pracuje s pojmem „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“. Domníváme se proto, že je potřeba zavést tento pojem a nikoliv pouze pojem „negarantovaný výkon“. V dalším textu se dále hovoří o omezení výkonu výrobny, nikoliv o omezení vyžití rezervovaného výkonu výrobny, máme proto za to, že obdobně by mělo být postupováno i v § 8 odst. 7.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno s úpravou.
Návrh na změnu navrhuje redukci využití „negarantovaného výkonu“ pouze pro předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě, což je v rozporu se zákonem č. 458/2000 Sb. a zamýšleným účelem tohoto opatření, a to zvýšit připojitelnost v distribuční soustavě.

Návrh na změnu legislativní zkratky na „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“ nepovažujeme za vhodný, neboť touto legislativní zkratkou nelze nahradit slova „omezení využití rezervovaného výkonu výrobny elektřiny bez náhrady“, která jsou uvedena v energetickém zákoně. V návrhu změny není používán pouze pojem „výrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonem“, ale pojem „negarantovaný výkon“ je použit samostatně bez části textu „výrobna elektřiny připojená“.

Předmětná problematika vyřešena úpravou v § 13a odst. 2. 

Souhlas s vypořádáním

	
	1. K § 10 odst. 3 písm. b
Požadujeme v novelizačním bodu 2 provést následující změnu:
„V § 10 odst. 3 písm. b) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „, včetně změny omezení dodávaného výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem“.
Odůvodnění:
V případě výrobny připojené s negarantovaným výkonem lze provádět pouze omezení jejího výkonu, ale nikoliv jeho zvýšení, tj. slovo „změna“ není adekvátní. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Souhlas s vypořádáním

	
	1. K § 10 odst. 6
Požadujeme v novelizačním bodu 3 provést následující změny:
„3. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: 
(6) Provozovatel přenosové soustavy využívá omezení výkonu dodávaného do přenosové soustavy z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem při aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy v souladu s Nařízením, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav8). Postup při využití a rozsah omezení výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem sjednává provozovatel přenosové soustavy s výrobcem elektřiny ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě.“.
Odůvodnění:
Je třeba doplnit, že omezení výroben se týká jejich výkonu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Souhlas s vypořádáním

	
	1. K § 13 odst. 3 písm. d)
Požadujeme v novelizačním bodu 4 provést následující změnu:
„4. V § 13 odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje bod 5, který zní: 
5. ke změně k omezení dodávaného výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem,“.
Odůvodnění:
V případě výrobny připojené s negarantovaným výkonem lze provádět pouze omezení jejího výkonu, ale nikoliv jeho zvýšení, tj. slovo „změna“ není adekvátní.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Souhlas s vypořádáním


	
	1. K § 13a odst. 2
Požadujeme v § 13a upravit odst. 2 následovně:
(2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy omezuje výkon výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem nejvýše do úrovně výkonu dodávaného z výrobny elektřiny do distribuční soustavy a až do výše sjednané nebo stanovené maximální využitelné součtové hodnoty omezení výroby elektřiny při využití negarantovaného výkonu.
Odůvodnění:
Omezování výkonu výroben připojených s negarantovaným výkonem má být prostředkem k řízení přetížení a mělo by tudíž dopadat pouze na výkon, který je z výrobny dodáván do přenosové nebo do distribuční soustavy. Výrobna, která v dané době do přenosové nebo distribuční soustavy žádný výkon nedodává, k přetížení nepřispívá a její výkon by tudíž neměl být omezován. Je potřeba brát v úvahu, že výrobny elektřiny s negarantovaným příkonem budou v mnoha případech zřizovány primárně pro vlastní spotřebu výrobce v daném odběrném místě. Pokud bude výroba elektřiny v takové výrobně omezena nad rámec výkonu přetékajícího do přenosové nebo distribuční soustavy, pak výrobci vzniknou výrazně vyšší náklady, protože chybějící elektřinu bude muset nakoupit, zaplatit poplatky za její distribuci, odchylku atd., za které by měl být již kompenzován, protože omezení jde nad rámec jeho příspěvku k přetížení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno s úpravou.
Přestože z jiných ustanovení navrhované vyhlášky vyplývá, že je omezováno využití rezervovaného výkonu, což je hodnota výkonu, který lze využít pro dodávky do přenosové nebo distribuční soustavy, je akceptována navrhovaná úprava a doplněno znění § 13a odst. 2. Je třeba vyloučit byť jen potenciální riziko výkladu, že by předmětem omezení mohla být jiná veličina, než hodnota výkonu dodávaného v místě vstupu do přenosové nebo distribuční soustavy. Terminologicky vyjádřeno jako v § 10 odst. 6 v případě provozovatele přenosové soustavy.

Souhlas s vypořádáním 

	
	1. K Příloze č. 6, bodu 5
Navrhujeme upravit v Příloze č. 6 doplňovaný bod 5 následovně:
„V příloze č. 6 se doplňuje bod 5, který včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: 
„5. Výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s negarantovaným výkonem musí být po dobu trvání závazku ze smlouvy o připojení s negarantovaným výkonem vybaveny
a)	funkční dálkovou regulací činného výkonu a přenosem dat podle požadavků provozovatele distribuční soustavy; dálkovou regulací činného výkonu není dvoustavový systém,
b)	systémem umožňujícím předpoklad stanovení předpokládané výroby elektřiny pro plánování provozu a pro určení nedodané elektřiny na základě měření osvitu, rychlosti větru a teploty podle požadavků provozovatele distribuční soustavy, včetně přenosu měřených údajů v reálném čase,“.
Odůvodnění:
Jazyková úprava.
	Akceptováno.

Souhlas s vypořádáním


V Praze dne 6. května 2024
Vypracoval: Ing. Leona Mrázková	Podpis:


Stránka 22 (celkem 22)