Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD3XKRB46 najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů
A. OBECNÁ ČÁST
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „návrh vyhlášky“), je předkládán na základě zmocnění obsaženého v § 98a odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“).
Odůvodnění návrhu vyhlášky je zpracováno podle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Energetický zákon upravuje práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu mj. v oblasti elektroenergetiky. Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy (dále jen „PDS“) provádí podle § 26 odst. 2 energetického zákona dispečerské řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c) energetického zákona. Podle tohoto ustanovení PDS řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou. Povinnost PDS k dispečerskému řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě je dána v § 26 odst. 2 energetického zákona.
Podle § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona je PDS uložena povinnost stanovit místo, způsob, termín a podmínky připojení v souladu se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavy a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, a to s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy. Jestliže připojení požadovaného elektrického zařízení za těchto předpokladů není možné, PDS požadavek na připojení odmítne. Obdobnou povinnost stanoví energetický zákon v ustanovení § 24 odst. 10 písm. a) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy (dále jen „PPS“). Povinnost PPS k dispečerskému řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě je pak dána v § 26 odst. 1 písm. a) energetického zákona.
Nicméně s účinností od 1. ledna 2024 došlo ke změně právní úpravy v tom smyslu, že pro případ, kdy není možné připojit požadovanou výrobnu elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě z důvodů podle § 24 odst. 10 písm. a) energetického zákona (v případě přenosové soustavy) nebo § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona, tj. v případě prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo distribuci elektřiny nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, postupuje PPS podle § 24 odst. 12 a PDS podle § 25 odst. 13. Jedná se o právní úpravu tzv. podmíněného připojení (v textu návrhu vyhlášky dále označované jako „negarantovaný výkon“), kdy žadatel o připojení, tedy smluvní strana smlouvy o připojení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, získá právo na připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, ovšem přenosová kapacita potřebná pro vyvedení výroby elektřiny do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy jí není vždy k dispozici, jako je tomu u připojení výroben elektřiny s rezervovaným výkonem bez možnosti jeho omezování (v tomto případě musí být rezervovaný výkon v místě připojení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě zajištěn provozovatelem soustavy v každém okamžiku s výjimkou případů uvedených v § 24 odst. 3 písm. d) pro přenosovou, resp. § 25 odst. 3 písm. d) pro distribuční soustavu. Není-li to z provozních důvodů možné, přísluší výrobci elektřiny náhrada spočívající v kompenzování nemožnosti dodávky vyrobené elektřiny na trh). V případě připojení s možností omezení využití výkonu v místě připojení taková náhrada výrobci elektřiny příslušet nebude, neboť součástí závazku na straně provozovatele soustavy není podle sjednané smlouvy o připojení zajištění využitelnosti sjednaného výkonu v místě připojení v každém okamžiku.
Důvodem předložení návrhu vyhlášky je potřeba stanovit jednotná pravidla dispečerského řízení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem tak, aby takto připojené výrobny elektřiny mohly být efektivně využívány k řízení přetížení jak v přenosové soustavě, tak v distribuční soustavě, a to v případě, že nejsou sjednány odlišné postupy pro využívání omezování negarantovaného výkonu s výrobcem elektřiny ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. Výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem budou používány k řízení přetížení v elektrizační soustavě přednostně před využitím ostatních nástrojů řízení přetížení, protože v ostatních případech by již ze strany provozovatele soustavy bylo zasahováno do možnosti využívání výkonu výrobny elektřiny v celém rozsahu, ve kterém měl mít výrobce elektřiny zajištěnu možnost nepřetržitého využití sjednaného výkonu, pro které musí existovat hmotným právem stanovený důvod (zatímco v případě výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem může provozovatel soustavy omezovat či přerušit dodávku vyrobené elektřiny do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy právě na základě toho, že sjednaný výkon není nepřetržitý, ale sjednáním smlouvy o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě výrobce elektřiny ve výrobně připojené s negarantovaným výkonem akceptuje oprávnění provozovatele soustavy omezovat sjednaný výkon podle provozních potřeb provozovatele soustavy.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů.
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Navrhovaná úprava reaguje na potřebu zavedení operativního řízení provozu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem do fungování dispečerského řízení v těch částech elektrizační soustavy, které takovéto řízení umožňují. Jde o části elektrizační soustavy, ve kterých probíhá řízení toků elektřiny v reálném čase s měřením a přenosem dat do dispečerského řídicího systému. Výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem jsou ty výrobny elektřiny, u nichž může PPS nebo PDS dočasně a bez náhrady snížit či přerušit dodávku vyrobené elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy v případech, kde by plné využití jejich rezervovaného výkonu vedlo k přetížení elektrizační soustavy, a to na základě smluvního vztahu s výrobcem elektřiny.
Cílem navrhované úpravy je stanovení jednotné právní úpravy přístupu k dispečerskému řízení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem pro potřeby řízení přetížení a předcházení vzniku přetížení v přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, včetně stanovení rozsahu dispečerského řízení, nebudou-li pravidla pro omezování výkonu z těchto výroben elektřiny a rozsahu jejich přípustného omezování sjednána ve smlouvě o připojení s konkrétním výrobcem elektřiny.
Navrhovaná úprava představuje potřebné nastavení pravidel nediskriminačního přístupu k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě a pravidel pro omezování či přerušování dodávaného výkonu z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem za účelem zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
K vydání navrhované vyhlášky je Ministerstvo průmyslu a obchodu zmocněno na základě § 98a odst. 1 písm. b) energetického zákona. Energetický zákon v § 98a odst. 1 písm. b) zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu k vydání vyhlášky, která bude upravovat mj. způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřiny a pravidla spolupráce technických dispečinků. Navrhovaná právní úprava představuje provedení ustanovení energetického zákona opravňující PPS a PDS dispečersky řídit výrobny elektřiny připojené k jimi provozovaným soustavám a ukládající povinnost výrobcům elektřiny dodržovat pokyny technických dispečinků provozovatelů soustav, ke kterým jsou výrobny elektřiny připojeny.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Právo Evropské unie přímo nereguluje problematiku připojování výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem, i když existenci těchto národních právních úprav předpokládá. Podle čl. 42 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (dále jen „Směrnice o elektřině“) nesmí PPS odmítnout připojení nového výrobního zařízení nebo zařízení pro ukládání energie na základě možných budoucích omezení týkajících se dostupných síťových kapacit, například přetížení v odlehlých částech přenosové soustavy. Prvním pododstavcem (myšleno čl. 41 odst. 2 Směrnice o elektřině) není dotčena možnost, aby PPS omezili zaručenou připojovací kapacitu nebo nabízeli připojení v závislosti na provozních omezeních s cílem zajistit ekonomickou účinnost nových výrobních zařízení nebo zařízení pro ukládání energie, pokud tato omezení schválil regulační orgán. Regulační orgán zajistí, aby byla veškerá omezení zaručené připojovací kapacity nebo provozní omezení zaváděna na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh.
Ke stanovení podmínek připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě je zmocněn Energetický regulační úřad na základě § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona. Podle tohoto zmocňovacího ustanovení je Energetický regulační úřad zmocněn ke stanovení mj. podmínek připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k elektrizační nebo plynárenské soustavě, včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení. Při stanovení těchto podmínek bude muset Energetický regulační úřad respektovat požadavky stanovené v čl. 41 odst. 1 Směrnice o elektřině. Předpokládá se, že do doby stanovení podmínek připojení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem (ve smyslu Směrnice o elektřině s „nezaručenou připojovací kapacitou“) budou podmínky připojení stanoveny v Pravidlech provozování přenosové soustavy (v případě připojování k distribuční soustavě v Pravidlech provozování distribuční soustavy), které podle energetického zákona schvaluje Energetický regulační úřad a tím je tedy splněn požadavek na schvalování stanovený v čl. 41 odst. 2 Směrnice o elektřině).
Možnost připojení výroben elektřiny s negarantovaným výkonem předpokládá rovněž čl. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (dále jen „Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou“), a to v odstavci 7, který upravuje postup provozovatele soustavy při využívání tzv. netržního redispečinku a stanoví, že pro redispečink je možné využívat i výrobny elektřiny výrobců, kteří sjednali dohodu o připojení, podle které není přístup do sítě pro daný objem elektřiny pevně zaručen, přičemž v těchto případech za toto omezení nepřísluší výrobci žádná náhrada.
Směrnice o elektřině neupravuje žádné požadavky, pokud jde o připojování výroben elektřiny nebo jiných elektrických zařízení s nezaručenou připojovací kapacitou k distribučním soustavám. V tomto případě je úprava stanovená v § 24 odst. 12 a § 25 odst. 13 energetického zákona, podle které platí, že nelze-li připojit výrobnu elektřiny z důvodu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo distribuci nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, PPS nebo PDS umožní připojení výrobny elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, výlučně národní právní úpravou.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Navržená právní úprava nemá finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
Navržená právní úprava nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí, naopak navrhovaná právní úprava představuje harmonizaci podmínek omezování výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem, a tím zvyšuje právní jistotu investorů investujících do výstavby výroben s tímto druhem připojení. V důsledku toho navrhovaná právní úprava přispěje k dalšímu rozvoji výstavby a připojování nových výroben elektřiny do elektrizační soustavy v souladu s národním klimaticko-energetickým plánem.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nepřináší žádné sociální dopady. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel, včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin, nedopadá nikterak ani na ochranu práv dětí. Tím, že se jedná o stanovení podmínek využívání, resp. omezování výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem, za které výrobci elektřiny nepřísluší náhrada, nejsou s úpravou spojeny žádné náklady na straně provozovatele soustavy, které by měly vstupovat do výše regulovaných cen za přístup do přenosové soustavy či distribuční soustavy. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá ani dopady na životní prostředí, resp. případné dopady na životní prostředí nejsou žádným způsobem kvantifikovatelné. Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava předpokládá připojení nových výroben elektřiny do elektrizační soustavy a předpokládá se, že tyto zdroje budou veskrze zdroje obnovitelné, případné dopady na životní prostřední budou spíše pozitivní, byť je skutečně nelze přesně kvantifikovat.
7. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nevyvolá žádné dopady na rodiny.
8. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
11. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh vyhlášky oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nijak nezvyšuje ani s ním nejsou spojena nová korupční rizika.
12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navržená právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
13. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy.
14. Hodnocení dopadů regulace
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D. podle bodu 5.6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) povolil neprovedení RIA dopisem č. j. 6821/2024-UVCR ze dne 19. února 2024.
7
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I
K bodu 1 (§ 8 odst. 7)
Navrhovaná úprava zařazuje omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady (spolu s legislativní zkratkou „negarantovaný výkon“) do výčtu situací, ve kterých může technický dispečink PPS a PDS provést manipulaci, změnu výkonu výrobny elektřiny bez trvalé obsluhy přímo, prostřednictvím automatizovaných systémů dispečerského řízení bez vydání operativního pokynu, pokud se jedná o případ neodkladné potřeby.
Navrhovaná právní úprava vyjasňuje vztah omezování výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem a řešení provozních stavů v elektrizační soustavě, kdy tyto stavy nelze řešit udělováním operativních pokynů výrobcům elektřiny, nýbrž úkony zajištění bezpečného a spolehlivého provozu činí přímo PPS a PDS.
Navrhovaná úprava rovněž pro lepší srozumitelnost a přehlednost právní úpravy obsahuje odkaz na ustanovení § 24 odst. 12 a § 25 odst. 13 energetického zákona, který umožňuje PPS a PDS připojit výrobnu s možností omezeného využití rezervovaného výkonu, přičemž výrobci elektřiny, jehož výrobna byla takto připojena, nenáleží náhrada za takové omezení, pokud je důvodem omezení předcházení nebo řešení přetížení v přenosové soustavě nebo distribuční soustavě.
K bodu 2 (§ 10 odst. 3)
Navrhovaná úprava podřazuje dispečerské řízení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem pod postupy aktivace nápravného opatření a opatření plánu obrany soustavy, které PPS realizuje podle nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „Nařízení (EU) 2017/1485“). Právní úprava těchto postupů PPS podle uvedeného nařízení je natolik komplexní, že dispečerské řízení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem nepředstavuje samostatný institut, ale jedná se o opatření, které je zařaditelné pod postupy PPS vykonávané podle tohoto nařízení.
K bodu 3 (§ 10 odst. 6)
Navrhované doplnění nového odstavce 6 zavádí využití omezení výkonu výroben elektřiny připojených k přenosové soustavě s negarantovaným výkonem do procesu operativního řízení provozu přenosové soustavy ze strany PPS vykonávaného podle Nařízení (EU) 2017/1485 a navazuje na úpravu v odstavci 3 téhož paragrafu. V případě připojování do přenosové soustavy se předpokládá připojení výroben elektřiny s negarantovaným výkonem pouze v jednotkách případů a v různých lokalitách České republiky. Za splnění těchto předpokladů je proto ponecháno na smluvní autonomii, jaký rozsah omezení výroben elektřiny strany sjednají, resp. jaký bude žadatel o připojení ochoten akceptovat. Navrhovaná právní úprava předpokládá, že rozsah omezení využití výkonu bude sjednán ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny k přenosové soustavě, protože v ní se sjednává rezervace výkonu dodávaného do přenosové (i distribuční) soustavy, a v tomto případě i to, zda se jedná o rezervovaný výkon zajišťovaný v každém okamžiku, nebo tzv. negarantovaný výkon.
K bodu 4 (§ 13 odst. 3 písm. d) bod 5)
Vzhledem k tomu, že úprava nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy realizovaných PPS podle nařízení Komise (EU) 2017/1485 není přímo aplikovatelná na PDS a nelze ani dovodit, že by omezování výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem mělo spadat pod tuto právní úpravu, navrhuje se stanovit omezení takových výroben jako samostatné opatření využívané technickým dispečinkem PDS při dispečerském řízení připojených výroben elektřiny (prostřednictvím operativního pokynu technického dispečinku).
K bodu 5 (§ 13a)
V odst. 1 je zakotveno pravidlo, podle kterého je technický dispečink PDS povinen používat omezení výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem přednostně před ostatními opatřeními potřebnými k řízení přetížení v distribuční soustavě, pokud jsou tyto výrobny vybaveny technickým vybavením podle příslušných příloh k vyhlášce a pokud omezením jejich výkonu lze docílit předejití nebo odstranění proudového přetížení distribuční soustavy. PDS řeší předcházení vzniku přetížení nebo již vzniklé přetížení v elektrizační soustavě zpravidla prostřednictvím redispečinku, který je blíže upraven v čl. 13 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou. Pod redispečinkem lze v širším kontextu chápat oprávnění provozovatele soustavy přijímat opatření (včetně omezování výroben elektřiny) tak, aby se změnily fyzikální toky v elektrizační soustavě a uvolnilo se přetížení (nebo jinak zajistila bezpečnost soustavy) v případech, kdy je na straně výrobce elektřiny (nebo případně jiného účastníka trhu) právo vyrábět a využívat elektrizační soustavu v daném rozsahu a kdy takové přetížení v soustavě (nebo jiný stav ohrožující bezpečnost soustavy) mohlo být vyvolané mj. plněním smluvních oprávnění na straně připojených výrobců elektřiny nebo jiných účastníků trhu (a kdy by se jednalo o smluvní přetížení soustavy). To by však v případě připojení výroben s negarantovaným výkonem nenastávalo a nebude nastávat, protože v této situaci by v případě potřeby (na straně PDS) PDS aktivoval oprávnění k omezení využití sjednaného výkonu a dodávky vyrobené elektřiny do distribuční soustavy a takový stav přetížení by ve výše uvedeném smyslu ani nenastal, resp. by PDS jeho vzniku předešel. Pokud přetížení je možné předejít nebo již vniklé přetížení řešit omezením výkonu nebo přerušením výroby ve výrobnách elektřiny připojených s negarantovaným výkonem, tzn. v případech, kdy není na straně PDS smluvně zajištěná možnost dodávky výkonu v situaci vznikajícího přetížení, má tedy PDS nejdříve využívat této možnosti, protože je tak smluvně sjednáno a je to nákladově nejefektivnější. Proto návrh vyhlášky stanoví, že lze-li řešit přetížení omezením výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem, má PDS přednostně využít tohoto postupu před využíváním jiných opatření. Takový přístup je tak v souladu s požadavkem čl. 13 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, tj. s požadavkem minimalizace potřeby redispečinku, a především minimalizace nákladů spojených s potřebou redispečinku výroby elektřiny, kdy je PDS v případě potřeby oprávněn omezovat výrobce elektřiny ve výrobnách připojených s negarantovaným výkonem přednostně před možností využívat tržního redispečinku podle čl. 13 odst. 2 Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou, za které by poskytovateli vyžadovaného redispečinkového opatření příslušela tržním způsobem stanovená náhrada.
Navrhovaný odstavec 2 stanoví režim omezování výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem, kdy v tomto režimu je pro předcházení vzniku přetížení v distribuční soustavě oprávněn PDS omezovat výkon dodávaný do distribuční soustavy z výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem v rozsahu sjednaném, popř. v rozsahu upraveném dispečerským řádem (§ 14 odst. 3 návrhu vyhlášky). V tomto rozsahu je možné omezovat výkon výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem bez náhrady. To neznamená, že je-li to pro řízení distribuční soustavy nezbytné, nemohl by technický dispečink PDS technicky řídit výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem i nad rámec výše stanoveného či sjednaného rozsahu výkonu, v takovém případě se však již na výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem bude hledět jako na výrobny elektřiny připojené standardním způsobem a omezování jejich výroby se bude řídit pravidly stanovenými pro jiná provozní opatření, např. předcházení stavu nouze nebo redispečink podle Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.
V odstavci 3 se zakotvuje pravidlo výběru těch výroben elektřiny s negarantovaným výkonem, u kterých má být omezen výkon pro účely řízení přetížení distribuční soustavy, a to podle aktuálních a předpokládaných provozních podmínek spolu s posouzením toho, u kterých výroben elektřiny s negarantovaným výkonem povede omezení jejich výkonu k nejefektivnějšímu odstranění vzniklého provozního stavu. Technický dispečink PDS provádí podle § 26 odst. 2 energetického zákona dispečerské řízení výroben elektřiny. V rozsahu zmocnění, podle kterého vyhláška vydaná podle § 98a odst. 1 písm. b) energetického zákona upravuje postupy při dispečerském řízení výroben elektřiny, navrhované ustanovení předepisuje základní pravidlo pro postup technického dispečinku PDS, tj. že má rozdělovat potřebné snížení výkonu mezi v úvahu připadající výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem podle provozních podmínek. Konkrétní provozní podmínky bude vyhodnocovat technický dispečink PDS s ohledem na to, které výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem budou připojené do části distribuční soustavy, ve které bude vznikat přetížení.
Aktuálními provozními podmínkami se rozumí podmínky okamžitě ovlivňující provoz distribuční soustavy a využití její celkové kapacity. V aktuálních provozních podmínkách distribuční soustavy dispečer technického dispečinku PDS v závislosti na dostupných informacích zohledňuje zejména aktuální stav zapojení distribuční soustavy a jeho budoucí změny v souvislosti s rekonfigurací distribuční soustavy z důvodu plánovaných činností, stav přenosové soustavy dle informací technického dispečinku přenosové soustavy (popř. EVS), stav sousedních distribučních soustav dle informací příslušného technického dispečinku, aktuálně měřené a předpokládané hodnoty napětí v jednotlivých místech distribuční soustavy (transformátory, přípojnice, vývody, jednotlivá místa distribučního vedení), stav a budoucí dobu zprovoznění vyřazených prvků distribuční soustavy (poruchové události, plánované činnosti), stejně jako vliv naměřených a předpokládaných dodávek elektřiny spolu s dalšími faktory.
Předpokládanými provozními podmínkami se rozumí podmínky, o kterých lze důvodně předpokládat, že budou v pozdějších momentech ovlivňovat provoz distribuční soustavy a využití její celkové kapacity. Mimo předpoklady vývoje výše zmíněných aktuálních provozních podmínek se za předpokládané podmínky a předpokládané změny hodnot elektrických parametrů (napětí, proud, výkon) považují zejména vliv změn teploty, osvitu, rychlosti větru na základě předpovědi počasí, vliv kalendářních cyklů (den, noc, pořadí dne v týdnu, svátky a na ně navazující dny, roční období), velikost dostupného regulovatelného výkonu jednotlivých výroben elektřiny nejvíce ovlivňující napěťové poměry a zatížení zařízení v související části distribuční soustavy, dostupnost a funkčnost regulačních prvků výroben elektřiny.
Nastavované pravidlo umožní technickému dispečinku PDS, aby v konkrétním případě vyřešil vznikající přetížení nikoli snižováním výkonu výroben elektřiny již dodávajících elektřinu do elektrizační soustavy bez větších výkonových změn, ale výroben elektřiny, jejichž vzrůstající výkon v daném časovém okamžiku přetížení v dané distribuční soustavě může způsobit.
V odstavci 4 se navrhuje upravit postup výrobce elektřiny při vydání pokynu technického dispečinku PDS. Je-li výrobna elektřiny vybavena zařízením umožňujícím plynulé řízení velikosti výkonu, omezí výrobce elektřiny výkon dodávaný do distribuční soustavy v rozsahu stanoveném operativním pokynem technického dispečinku PDS. Je-li výrobna elektřiny vybavena zařízením umožňujícím stupňovité řízení výkonu výrobny elektřiny, musí výrobce elektřiny omezit výkon buď na přesnou hodnotu stanovenou v operativním pokynu technického dispečinku PDS, bude-li taková hodnota odpovídat stanovené hodnotě omezení podle operativního pokynu, nebo na nejbližší nižší hodnotu stupňovitého řízení výkonu výrobny elektřiny.
V navrhovaném odstavci 5 se zakládá pravidlo upravovat omezení výkonu výrobny elektřiny na nezbytně nutnou dobu.
Úprava stanovená v navrhovaném odstavci 6 vychází ze zákonné povinnosti výrobce elektřiny podle § 23 odst. 3 písm. e) energetického zákona, tj. povinnosti řídit se pokyny technického dispečinku PPS nebo PDS, ke které je výrobna elektřiny připojena. Pokud by výrobce elektřiny operativní pokyn technického dispečinku PDS nesplnil ve stanovených termínech podle navrhovaného ustanovení vyhlášky a pokud trvá nadále potřeba řešení přetížení, může technický dispečink PDS řešit situaci omezením dodávky elektřiny z výrobny elektřiny z důvodu nesplnění operativního pokynu podle § 25 odst. 3 písm. d) bod 10. energetického zákona.
V navrhovaném odstavci 7 a 8 se vychází ze zákonné povinnosti stanovené v § 26 odst. 3 energetického zákona, podle kterého platí, že technické dispečinky PDS a technický dispečink PPS jsou povinny spolupracovat a poskytovat si nezbytné údaje pro dispečerské řízení. Na základě zmocnění podle § 98a odst. 1 písm. b) energetického zákona navrhované ustanovení detailněji provádí pravidla spolupráce technických dispečinků.
K bodu 6 (§ 14)
V ustanovení § 14, který upravuje hodnocení provozu distribuční soustavy, se navrhuje doplnit nové odstavce 3 až 7.
Odstavec 3 upravuje stanovení předpokládané roční výroby elektřiny ve výrobnách elektřiny připojených s negarantovaným výkonem technickým dispečinkem PDS, resp. odkazuje v tomto na postup podle navrhované přílohy č. 9. V rámci posílení právní jistoty se rovněž navrhuje stanovit hodnotu omezení výroby při využití negarantovaného výkonu, není-li jinak sjednáno ve smlouvě o připojení, a to z jakéhokoliv důvodu – v kalendářním roce tato hodnota v uvedené situaci činí 5 % předpokládané roční výroby elektřiny ve výrobně elektřiny.
V návaznosti na úpravu v odstavci 3 se dále v odstavci 4 stanoví, že pro každé omezení výkonu musí být technickým dispečinkem PDS rovněž stanoveno množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy.
V odstavci 5 je upraven samotný způsob stanovení množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy jako součin výše omezení a doby, po kterou byla výše omezení požadována technickým dispečinkem PDS, avšak pouze za tu část této doby, po kterou bylo omezení výrobcem dodrženo.
V odstavci 6 je pak upraven specifický způsob stanovení množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem využívajících energii slunečního záření nebo energii větru, a to v případě, že technický dispečink PDS má přístup k okamžitým údajům ze systémů instalovaných u těchto výroben elektřiny umožňujících určení množství nedodané elektřiny nebo může určit předpokládaný výkon těchto výroben z obdobného systému. Navrhované ustanovení reflektuje fakt, že výkon takových výroben je funkcí osvitu, teploty, síly větru, a pokud je to možné, je predikovaná hodnota výroby vždy přesnější než využití výše výkonu před vydáním operativního pokynu.
V odstavci 7 se navrhuje postavit najisto, jaké množství elektřiny nedodané do distribuční soustavy se nezapočítává do roční hodnoty omezení výroby elektřiny při využití negarantovaného výkonu v kalendářním roce.
K bodu 7 (Příloha č. 6 bod 5)
Do přílohy č. 6 obsahující požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení je nově doplněn bod č. 5 obsahující výčet technického vybavení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem nezbytného pro řízení omezování výkonu při použití negarantovaného výkonu (omezení využití rezervovaného výkonu výrobny elektřiny bez náhrady).
Toto technické vybavení musí umožnit dálkovou plynulou nebo stupňovitou regulaci (nikoli dvoustavovou regulaci typu zapnuto/vypnuto) výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem s přenosem dat z výrobny elektřiny nezbytných pro řízení regulace výkonu, přičemž v rozsahu požadovaných dat zohledňuje PDS rozdílnost hodnot na výstupu výrobny elektřiny a hodnot v místě připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě způsobenou vlastní spotřebou a další spotřebou elektřiny mezi výrobnou elektřiny a místem připojení k distribuční soustavě.
U výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem využívajících energii slunečního záření a výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem využívajících energii větru musí být předmětná výrobna vybavena systémem umožňujícím stanovení předpokládané výroby elektřiny a vyhodnocení nedodané elektřiny na základě měření teploty a osvitu nebo rychlosti větru.
Pro uřízení změn toků výkonů musí být řídicí systém výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem schopen dostatečně rychle dosahovat uvedených požadovaných hodnot výkonu (nesynchronní výrobní moduly do 1 minuty a synchronní výrobní moduly do 5 minut) s odpovídající přesností (± 5 %).
Pro vyhodnocení průběhu omezení výkonu při částečné ztrátě dat a jako podklad pro řešení případných sporů o skutečném průběhu omezení výkonu musí být v reakci na vydaný operativní pokyn technického dispečinku PDS na omezení výkonu výrobny elektřiny spuštěno záznamové zařízení, kterým jsou výrobny elektřiny vybaveny na základě požadavku čl. 15 odst. 6 písm. b) bod i) a ii) nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě, v platném znění.
Součástí technického vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení a následného vyhodnocení omezení dodávaného výkonu při použití negarantovaného výkonu je rovněž měření okamžitého činného výkonu v místě připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě, a to s dálkovým přenosem dat.
K bodu 8 (Přílohy č. 8 a 9)
Navrhovaná úprava doplňuje do vyhlášky nové přílohy č. 8 a 9.
Příloha č. 8
Doplňovaná příloha č. 8 vymezuje rozsah dispečerského řízení distribuční soustavy pro řízení výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem, přičemž je s ohledem na možnost dispečerského řízení negarantovaného výkonu vymezen výhradně na ty části distribuční soustavy, které jsou řízeny dispečerským řídicím systémem, ve kterém probíhá řízení toků elektřiny v reálném čase na základě měření a přenosu dat z prvků distribuční soustavy směrem do dispečerského řídicího systému. V částech distribuční soustavy, ve kterých nejsou v reálném čase dostupná potřebná data, není možné provozovat výrobny elektřiny s negarantovaným výkonem, jelikož bez uvedených dat není možné výkon takových výroben řídit.
Pro uřízení toků elektřiny části distribuční soustavy, ve které probíhá řízení toků elektřiny v reálném čase s výrobnami elektřiny připojenými s negarantovaným výkonem, jsou mimo data poskytovaná z těchto výroben elektřiny nezbytná data z prvků distribuční soustavy, a to minimálně v rozsahu měření hodnoty a směru toku výkonu ve vývodu, ke kterému je výrobna elektřiny připojena, a taktéž měření hodnoty a směru toku výkonu ve všech transformacích na vyšší napěťovou hladinu, než je napěťová hladina místa připojení výrobny elektřiny.
Příloha č. 9
Doplňovaná příloha č. 9 obsahuje postup stanovení doby využití maxima rezervovaného výkonu jednotlivých druhů výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem pro stanovení předpokládané výroby elektřiny v kalendářním roce a postup stanovení předpokládané výroby elektřiny v kalendářním roce.
Výpočet stanovení doby využití maxima rezervovaného výkonu Tr v hodinách pro stanovení předpokládané výroby v kalendářním roce vychází z hodnot instalovaného výkonu Pi v MW a rezervovaného výkonu Prez v MW uvedených ve smlouvě o připojení výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem k distribuční soustavě a hodnot doby ročního využití maxima instalovaného výkonu v hodinách platného pro příslušný druh výrobny elektřiny.
Do hodnoty instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem se při výpočtu doby využití maxima rezervovaného výkonu Tr u výrobny elektřiny, ve které je instalováno zařízení pro ukládání elektřiny, nezapočítává instalovaný výkon zařízení pro ukládání elektřiny.
Mimo FVE byly druhy výroben elektřiny a doba ročního využití maxima instalovaného výkonu, vyjádřená v hodinách, převzaty z Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 79/2022 Sb., o technicko-ekonomických parametrech. Pro FVE (které nejsou ve vyhlášce obsaženy) byla doba ročního využití maxima instalovaného výkonu stanovena jako vážený průměr doby využití instalovaných výkonů po krajích za roky 2018 až 2022 s váhou výroby 2022 převzatých z údajů Roční zprávy o provozu ES ČR část 4.6 Vývoj instalovaného výkonu, výroby a spotřeby elektřiny v jednotlivých krajích ČR.
Druhy výroben elektřiny jsou uvedeny v souladu s tříděním výroben elektřiny v Roční zprávě o provozu ES ČR vydávané ERÚ v části Výroba elektřiny podle technologií a paliv.
Hodnota předpokládané výroby elektřiny v kalendářním roce Aroční v MWh je dána součinem rezervovaného výkonu Prez v MW a doby využití maxima rezervovaného výkonu Tr v hodinách stanovené výše uvedeným postupem z výkonových parametrů výrobny elektřiny a doby ročního využití maxima instalovaného výkonu příslušného druhu výrobny elektřiny.
Hodnota předpokládané výroby elektřiny v kalendářním roce, ze které vychází výše sjednané nebo stanovené maximální využitelné součtové hodnoty omezení výroby elektřiny při využití negarantovaného výkonu, je jako výchozí hodnota pro řízení využití neregulovaného výkonu, stanovována před začátkem období, ve kterém řízení probíhá, a mění se pouze při změnách instalovaného a rezervovaného výkonu nebo při změně hodnoty doby ročního využití maxima instalovaného výkonu příslušného druhu výrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonem.
K Čl. II
V souladu s příslušnou novelou energetického zákona, na kterou návrh vyhlášky navazuje, resp. kterou provádí, a čl. 53 Legislativních pravidel vlády se navrhuje účinnost návrhu vyhlášky od 1. července 2024.