Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD3YDMC9X najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST
A Vysvětlení nezbytnosti právní úpravy a odůvodnění jejich hlavních principů
Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení zvláště chráněného území s názvem Lanžhotské pralesy v kategorii „národní přírodní rezervace“.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s výskytem
a) lesních ekosystémů lužních lesů a dubohabřin,
b) nelesních ekosystémů rákosin a vegetace vysokých ostřic a luk a pastvin,
c) ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků a makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod a
d) typů přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Soutok-Podluží, které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.
Vyhlašované zvláště chráněné území se nachází na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územích Břeclav, Lanžhot a Poštorná. Plocha vyhlašovaného zvláště chráněného území zabírá přibližně 439,56 ha (výměra zvláště chráněného území je zjišťována pomocí GIS na základě polygonu, z toho důvodu se jedná pouze o orientační údaj, neboť není uvažován sklon terénu).
Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy (dále jen „NPR“) se navrhuje vyhlásit bez ochranného pásma.
Hlavním důvodem vyhlášení národní přírodní rezervace je zajištění odpovídající ochrany území, které patří mezi přírodně nejhodnotnější lokality v celé České republice. Mnohé druhy se zde vyskytují v rámci České republiky na jediném místě, nebo zde dosahují nejvyšší absolutní početnosti či relativní populační hustoty, nebo se zde vyskytují na severním, severovýchodním či východním okraji svého areálu.
Předmětné území je též součástí Evropsky významné lokality Soutok-Podluží (dále také jen „EVL“), je tak povinností České republiky zajistit této evropsky významné lokalitě odpovídající územní ochranu. Tato povinnost vyplývá z článku 6 směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin. Za účelem splnění této povinnosti bylo přijato nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, které pro předmětnou evropsky významnou lokalitu uvádí formu ochrany národní přírodní rezervace (pro část území), národní přírodní památky (pro část), přírodní rezervace (pro část) a přírodní památky (pro část), tedy kombinací uvedených kategorií zvláště chráněných území. Vyhlášením národní přírodní rezervace na předmětném území tak dojde k částečnému naplnění uvedené povinnosti vyplývající z nařízení vlády č. 318/2013 Sb.
Kategorie „národní přírodní rezervace“ je přitom vyhlašována na takovém území, kde jsou již bohatě strukturované porosty a jejich ponechání samovolnému vývoji zajistí existenci druhů vázaných na přirozeně se vyvíjející porosty tvrdého i měkkého luhu. Území svou výměrou, přírodními hodnotami a vědeckým významem tak odpovídá legislativně stanovené definici národní přírodní rezervace.
Nicméně v dotčené evropsky významné lokalitě se vyskytuje také celá řada druhů, které jsou vázány na světlé lesní porosty s významným zastoupením dubu. Taková stanoviště však během posledních desetiletí postupně mění svou strukturu a v důsledku toho dochází k tzv. extinkčnímu dluhu (tzn. při současných způsobech hospodaření) dochází k podstatné změně přírodního charakteru stanovišť a k postupnému vyhynutí většiny vzácných druhů vázaných na tato stanoviště. Proto jako druhá forma ochrany byla pro převažující většinu plochy evropsky významné lokality zvolena kategorie „národní přírodní památka“, která umožňuje provádět aktivní cílený management. Tato forma ochrany byla zvolena pro území navazující na plochy zařazené do návrhu Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy.
Doplňkově, v jiných částech obou dotčených evropsky významných lokalit, je navrženo vyhlášení území v kategoriích „přírodní rezervace“ a „přírodní památka“, přičemž již byly vyhlášeny přírodní památky Kostická čista, Saufang a Týnecké fleky.
B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná vyhláška provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je mimo jiné zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhovaná vyhláška je v souladu s ustanovením § 28 zákona o ochraně přírody a krajiny, který umožňuje vyhlásit za národní přírodní rezervaci jakožto jednu z kategorií zvláště chráněných území zejména menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgánem příslušným k vyhlášení národní přírodní rezervace a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle ustanovení § 79 odst. 3 písm. f) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí.
C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují
Navrhovaná vyhláška je v souladu s právními předpisy Evropské unie. Právní úpravou v ní obsaženou dochází k naplnění požadavků směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
D Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny, je-li navrhována novela vyhlášky
V současné době se na části předmětného území nachází Národní přírodní rezervace Cahnov - Soutok a Národní přírodní rezervace Ranšpurk. Novým vyhlášením se obě území stanou součástí NPR Lanžhotské pralesy a původní vyhlašovací předpisy těchto území budou zrušeny (návrh na jejich zrušení je předmětem samostatného, souběžně předkládaného návrhu). Převážná plocha území vyhlašované národní přírodní rezervace není v současné době součástí žádného zvláště chráněného území.
E Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
S vyhlášením zvláště chráněného území jsou spojeny náklady na geodetické zaměření jeho hranice, vyznačení mezníků v terénu, opatření území tabulemi a zajištění péče o něj pomocí vhodných managementových opatření daných plánem péče o toto území. Tyto náklady však vyplývají přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny, jejich financování je pak zajištěno z kapitoly 315 státního rozpočtu (Ministerstvo životního prostředí). Navrhovaná právní úprava jen nepatrně zvýší administrativní zátěž příslušného orgánu ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), na jehož souhlas jsou vázány stanovené činnosti.
Mírný nárůst administrativní zátěže přinese navrhovaná právní úprava rovněž vlastníkům, případně nájemcům dotčených nemovitých věcí, zejména pozemků, kteří budou povinni opatřit si k provedení stanovených činností souhlas orgánu ochrany přírody, nicméně vzhledem k charakteru těchto činností lze konstatovat, že při běžném užívání a obhospodařování svých nemovitých věcí nebudou vlastníci či nájemci prakticky nijak limitováni.
Záměr byl připraven ve spolupráci s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Návrh záměru toto zvláště chráněné území vyhlásit byl v souladu s § 40 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, předem projednán s dotčenými vlastníky pozemků, dotčenými obcemi a Jihomoravským krajem.
K návrhu uplatnilo námitku Povodí Moravy, s. p., které jako správce povodí požadovalo zachování neomezeného přístupu ke všem dotčeným tokům včetně výkonu správy na nich a požadovalo vyhlášení Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy ve vzdálenosti do 10 metrů od vzdušných pat ochranných hrází řek Moravy a Dyje. Námitce bylo částečně vyhověno.
Dále k návrhu uplatnily námitku Lesy ČR, s. p. (dále jen „Lesy ČR“), které nesouhlasily s vymezením národní přírodní rezervace na pozemcích v jejich vlastnictví, s navrhovanou kategorií zvláště chráněného území a se zněním jedné navrhované bližší ochranné podmínky. Námitkám bylo částečně vyhověno tak, že předmětná bližší ochranná podmínka byla upravena. Lesy ČR následně podaly proti rozhodnutí MŽP rozklad. Ministryně životního prostředí svým rozhodnutím poté prvoinstanční rozhodnutí ministerstva zrušila a vrátila věc k novému projednání. Ministerstvo následně ve svém novém rozhodnutí námitkám Lesům ČR opět částečně vyhovělo. Lesy ČR proti tomuto novému rozhodnutí MŽP znovu podaly rozklad, který následně ministr zamítl a nové rozhodnutí MŽP potvrdil.
Dále k návrhu uplatnilo námitku Město Lanžhot, které nesouhlasilo s vymezením národní přírodní rezervace na svém katastrálním území. Námitkám nebylo vyhověno. Město Lanžhot následně podalo proti rozhodnutí MŽP rozklad. Ministryně životního prostředí svým rozhodnutím poté prvoinstanční rozhodnutí ministerstva zrušila a věc vrátila k novému projednání. Ministerstvo následně ve svém novém rozhodnutí námitkám Města Lanžhot opět nevyhovělo. Město Lanžhot proti tomuto novému rozhodnutí MŽP znovu podalo rozklad, který následně ministr zamítl a nové rozhodnutí MŽP potvrdil.
F Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava se nijak netýká ochrany práv dětí.
U navrhované právní úpravy se předpokládají pozitivní dopady na životní prostředí. Jejím cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území.
G Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
H Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná vyhláška předpokládá podávání žádostí o souhlas orgánu ochrany přírody ke stanoveným činnostem uvažovaným na zvláště chráněném území, v níž žadatelé budou povinni uvést údaje vyžadované správním řádem, tj. fyzická osoba v žádosti uvede mj. své jméno, příjmení a datum narození. Tyto údaje jsou vyžadovány jedině za účelem zajištění průběhu vedeného správního řízení – tj. identifikace účastníka řízení a zajištění jeho kontaktních údajů.
I Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovanou vyhláškou coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v ustanovení § 78 odst. 3 písm. i) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany.
J Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
K Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na rodiny.
L Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné územní dopady. Vyhlašované zvláště chráněné území je lokalizováno v Jihomoravském kraji. Nová regulace ovšem nepřináší novou zátěž pro příslušný krajský úřad, neboť vzhledem k navrhované národní kategorii ochrany bude příslušným orgánem ke správě daného zvláště chráněného území speciální orgán ochrany přírody, a to Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
M Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Všechna zvláště chráněná území jsou na základě § 42 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů evidována v Ústředním seznamu ochrany přírody, který je součástí Informačního systému ochrany přírody (viz také § 42 odst. 2 a § 72d zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se o informační systém veřejné správy, do něhož je umožněn dálkový přístup. Ústřední seznam ochrany přírody je dostupný na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky na adrese: https://drusop.nature.cz/portal/.
Součástí údajů, které se o zvláště chráněných územích v Ústředním seznamu ochrany přírody evidují, je také související dokumentace, včetně vyhlašovacích právních předpisů. Navrhovaná vyhláška tak po svém přijetí bude kromě publikace ve Sbírce zákonů promítnuta rovněž do příslušných záznamů o dotčených zvláště chráněných území v Ústředním seznamu ochrany přírody.
S ohledem na výše uvedené tak lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
N Provedení hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA)
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Návrh vyhlášky je předkládán v souladu s plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024 s vyznačením povinnosti zpracování RIA, vytvořeným Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády ČR, přičemž povinnost zpracování RIA pro tento návrhu z plánu nevyplývá.
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovením § 1 navrhované vyhlášky se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany území s výskytem
a) lesních ekosystémů lužních lesů a dubohabřin,
b) nelesních ekosystémů rákosin a vegetace vysokých ostřic a luk a pastvin,
c) ekosystémů makrofytní vegetace vodních toků a makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod a
d) typů přírodních stanovišť a druhů, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Soutok-Podluží, které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.
Evropsky významná lokalita Soutok-Podluží byla vyhlášena v příloze č. 849 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhlašovaná Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy se rozkládá na území Jihomoravského kraje, v katastrálních územích Břeclav, Lanžhot a Poštorná. Její hranice jsou stanoveny v příloze č. 1 k předloženému návrhu vyhlášky.
Území národní přírodní rezervace je orientačně graficky znázorněno v příloze č. 2 k předloženému návrhu vyhlášky.
Národní přírodní rezervaci Lanžhotské pralesy se navrhuje vyhlásit bez ochranného pásma, tj. v souladu s § 37 odst. 1 větou poslední zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se u tohoto zvláště chráněného území neuplatní ani „základní“ ochranné pásmo v rozsahu 50 m od jeho hranic.
K § 2
Ustanovením § 2 navrhované vyhlášky jsou v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované národní přírodní rezervace. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území národní přírodní rezervace provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě ustanovení § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
V rámci navrhovaných bližších ochranných podmínek tak lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody upravovat povrch pozemních komunikací. Souhlas orgánu ochrany přírody není třeba ve dvou případech – pokud se upravuje povrch stávajících pozemních komunikací, které jsou zpevněné živičným povrchem, nebo pokud se při úpravě povrchu stávajících pozemních komunikací použije materiál stejného nebo obdobného původu. Předměty ochrany jsou vázány na stávající půdní chemismus v dotčeném území. Nevhodný materiál na úpravu povrchu pozemních komunikací odlišného chemismu může způsobit změnu půdního chemismu v území a negativně ovlivnit předměty ochrany buď přímo, nebo i nepřímo podporou expanzivních bylinných nebo dřevinných druhů.
K § 3
Jako datum nabytí účinnosti předkládané vyhlášky se v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje 1. července 2024.
7