Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD4CEKV73 najdete zde
IV. Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
Návrh vyhlášky ze dne … 2024, kterou se provádí zákon o hromadném občanském řízení soudním
Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra spravedlnosti ze dne 15. 4. 2024, s termínem dodání stanovisek do 26. 4. 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující resortně členěné tabulce obsahující vypořádání uplatněných připomínek.
Připomínkové
místo
Připomínka
Způsob vypořádání
Ministerstvo financí
JUDr. Kamila Ševčíková, tel. 257 042 534, e–mail: kamila.sevcikova@mfcr.cz.
Obecně k návrhu vyhlášky
Návrh vyhlášky používá promiscue pojem „přihláška“ (např. v § 1 písm. c), § 3, nadpise Hlavy IV a v § 8) a „přihláška do hromadného řízení“ (např. v § 2). Doporučujeme sjednotit, tzn. buď ve všech výskytech používat pojem „přihláška do hromadného řízení“ nebo při prvním výskytu zavést legislativní zkratku „přihláška“ a tuto důsledně používat.
Akceptováno.
K § 5 návrhu vyhlášky
V § 5 návrhu vyhlášky je uveden datový formát formuláře podle § 2 až § 4 vyhlášky pouze jako „*.pdf“. S ohledem na žádoucí možnost strojového zpracování, tedy především následného sběru a exportu vyplněných dat, navrhuje Ministerstvo financí definovat tento formát spíše jako „vyplnitelné *.pdf“, případně jako „inteligentní formulář ve formátu *.pdf“.
Neakceptováno.
Shodně je terminologie volena i v jiných vyhláškách v gesci Ministerstva spravedlnosti, např. vyhlášce č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů v insolvenčním řízení.
K důvodové zprávě, část zvláštní, § 6
Ministerstvo financí doporučuje ve slově "excel" nahradit malé písmeno na začátku věty za velké, tj. "Excel".
Akceptováno.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Mgr. Bc. Jan Budinský, tel. 224 853 334, budinsky@mpo.cz
Mgr. Kateřina Giacomazzi Holečková Ph.D., tel. 224 852 968, holeckova@mpo.cz
1. Doporučujeme zvážit, zda je nutné členit návrh vyhlášky na části a na hlavy, neboť části má předložená vyhláška pouze dvě a Hlava I a Hlava IV obsahují pouze jeden paragraf. Domníváme se proto, že pro toto členění není důvod, patrně postačuje dělení vyhlášky na jednotlivé paragrafy.
Akceptováno.
2. Při neakceptaci připomínky č. 1 doporučujeme nadpis Hlavy II „Náležitosti formulářů“ nahradit nadpisem „Náležitosti formulářů a jejich datový formát“.
Vypořádáno jinak.
Připomínce č. 1 bylo vyhověno.
3. V § 4 doporučujeme doplnit chybějící označení odstavce 1.
Akceptováno.
4. § 6 doporučujeme rozdělit na dva samostatné paragrafy. V § 6 doporučujeme uvést nadpis „Datový formát seznamu zúčastněných členů skupiny“ a dosavadní odstavec 1. V § 7 doporučujeme uvést nadpis „Vedení seznamu zúčastněných členů skupiny“ a dosavadní text z § 6 odst. 2. dosavadní paragrafy doporučujeme při akceptaci této připomínky přečíslovat.
Akceptováno.
5. Při neakceptaci připomínky č. 1 doporučujeme v dosavadním § 9 zrušit nadpis „Účinnost“ pro nadbytečnost.
Vypořádáno jinak.
Připomínce č. 1 bylo vyhověno.
6. V podpisové doložce doporučujeme zrušit slovo „spravedlnosti“ pro nadbytečnost, protože podpisujícím ministrem vyhlášky Ministerstva spravedlnosti je v zásadě ministr spravedlnosti.
Akceptováno.
7. Doporučujeme, aby použitá terminologie odpovídala terminologii použité v předpisech soukromého práva procesního. Odůvodnění použití výrazu „e-mail“ namísto „elektronická adresa“ s ohledem na primární adresáty normy (spotřebitel) sice částečně rozumíme, i tak je ovšem podle našeho názoru důležitější terminologická jednota a věříme, že i spotřebitel pochopí, že se elektronickou adresou myslí právě adresa e-mailová.
Neakceptováno.
Máme za to, že je na místě být vůči spotřebitelům více neformální. Na srozumitelný jazyk klade důraz i unijní právo v oblasti ochrany spotřebitele.
8. Doporučujeme, aby vyhláškou byly upraveny i náležitosti rejstříku hromadných řízení, způsob jeho vedení a správy a rozsah a způsob uveřejňování údajů a písemností, a to v souladu s § 91 písm. a) návrhu zákona. I když částečně rozumíme důvodům uvedeným v tomto ohledu v odůvodnění, je absence této úpravy problematická mj. i z důvodu, že ustanovení § 83 odst. 1 návrhu zákona je vykázáno jako transpoziční a bez odpovídající úpravy ve vyhlášce v zásadě prázdnou normou. Pokud doplnění vyhlášky opravdu není technicky proveditelné, doporučovali bychom alespoň do odůvodnění vyhlášky uvést, jak přesně bude fungovat provizorní řešení podle § 83 odst. 3 návrhu zákona, neboť důvodová zpráva k návrhu zákona k tomuto v zásadě mlčí.
Akceptováno.
Do zdůvodnění bude uvedeno, jak bude fungovat provizorní řešení.
9. V § 8 odst. 2 doporučujeme doplnit, že paušální částka se přizná za každou „podanou“ přihlášku.
Akceptováno.
10. Doporučujeme slova „nezisková organizace“, uvedený na několika místech zvláštní části odůvodnění nahradit slovem „žalobce“ – že je žalobcem nezisková organizace je již vysvětleno v odůvodnění k § 6 a zaměňování těchto termínů v textu je zmatečné.
Akceptováno.
11. V odůvodnění citované vyhlášky (např. vyhláška č. 191/2017 Sb. či č. 177/1996 Sb.) doporučujeme uvést pod jejich celým názvem a popř. pro jejich další využití v textu zavést zkratku.
Akceptováno.
Ministerstvo vnitra
Mgr. Jaroslava Šoltysová, e-mail: jaroslava.soltysova@mvcr.cz, tel.: 974817312
Mgr. Jakub Černý, e-mail: jakub.cerny@mvcr.cz, tel.: +420 604 513 158
K § 8 odst. 2:
Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, jehož některá ustanovení provádí navrhovaná vyhláška, přenáší veškerou administrativní zátěž za spravování přihlášek oprávněných do hromadného řízení na žalobce bez toho, aniž by tuto skutečnost adekvátním způsobem kompenzoval. Obzvláště za situace, kdy vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním byl již Poslaneckou sněmovnou PČR schválen ve znění, které obsahuje druhý nejnižší strop na odměnu žalobce ve srovnatelných evropských právních úpravách hromadných žalob. Z těchto důvodů se nám proto jeví navrhovaná paušální částka za každou přihlášku v hromadném řízení jako neadekvátní. Vyšší hodnota paušální částky za administraci přihlášky zvyšuje celkový objem účelně vynaložených nákladů řízení, který poté má rovněž motivační efekt předcházet vedení sporu v hromadném řízení uzavřením smíru. Ze všech výše uvedených důvodů proto požadujeme navýšení paušální částky za každou přihlášku alespoň o 200 Kč.
Navrhujeme proto úpravu § 8 odst. 2 v následujícím znění: „Za každou přihlášku se přizná paušální částka ve výši 650 850 Kč.“
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno.
K § 2 odst. 2:
Doporučujeme specifikovat, zda se v případě zastoupení zúčastněného člena na základě plné moci musí jednat o úředně ověřenou plnou moc, či nikoliv.
Akceptováno.
Postačí písemná forma.
K § 3 písm. f):
Obdobně jako v případě § 2 a 4 navrhujeme, aby přílohou zpětvzetí přihlášky byla v případě, je-li zúčastněný člen zastoupen na základě plné moci, také tato plná moc, pokud dosud nebyla v hromadném řízení předložena.
Akceptováno.
Obecně:
1. Dáváme ke zvážení, zda je nezbytné vyhlášku členit na části a hlavy s ohledem na její krátký obsah.
2. Dále upozorňujeme, že způsob uvádění nadpisů částí neodpovídá čl. 30 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
Akceptováno.
K § 4 odst. 1:
Doporučujeme doplnit označení odstavce 1, tj. „(1) Formulář oznámení …“.
Akceptováno.
K § 8:
1. Doporučujeme neuvádět označení § 8 tučným písmem.
2. Navrhujeme v § 8 odst. 1 uvést množné číslo, tj. „zpětvzetí přihlášek“.
Akceptováno.
K § 9:
Nepovažujeme za nutné duplicitně v rámci nadpisů uvádět, že se jedná o ustanovení o účinnosti.
Akceptováno.
Ministerstvo pro místní rozvoj
JUDr. Jakub Brejša
(e-mail: jakub.brejsa@mmr.gov.cz).
Mgr. Lenka Jelínková, odbor legislativně právní,
(e-mail: lenka.jelinkova@mmr.gov.cz, tel. 22486 1740).
1. K nadpisu vyhlášky
V rámci nadpisu vyhlášky doporučujeme nad slovo „VYHLÁŠKA“ vložit slovo „Návrh“.
Akceptováno
2. K členění návrhu vyhlášky
S ohledem na skutečnost, že se nejedná o rozsáhlý návrh právního předpisu, doporučujeme zvážit nezbytnost členění vyhlášky na části, resp. hlavy. Podle našeho názoru je toto členění z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti právního předpisu nadbytečné. Pokud by však navrhované členění mělo být zachováno, doporučujeme nadpisy částí a hlav uvést tučně velkými písmeny.
Akceptováno.
1. K § 8 odst. 2 – výše paušální částky za každou přihlášku
Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním vychází z modelu, který klade všechnu odpovědnost za správu přihlášek účastníků na žalující stranu, aniž by tuto zátěž náležitě vyrovnával. To je obzvláště problematické, vzhledem k tomu, že vládní návrh zákona již byl schválen Poslaneckou sněmovnou PČR s úpravou horního stropu na odměnu žalující strany, která je druhou nejnižší hodnotou (16 %) v rámci evropských zemí a jejich zákonů transponujících Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.
Z toho důvodu se nám proto jeví, že paušální odměna stanovená za každou přihlášku
je nedostatečná. Zvýšení této částky by vedlo k většímu celkovému množství efektivně vynaložených nákladů na řízení a mohlo by motivovat k dosažení mimosoudního vyrovnání. Z uvedených důvodů požadujeme zvýšení paušální odměny za každou přihlášku
o minimálně 250 Kč.
„§ 8
Způsob určení účelně vynaložených nákladů
(2) Za každou přihlášku se přizná paušální částka ve výši 650 900 Kč.“
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Ministerstvo zdravotnictví
Mgr. Edita Rybářová
tel.: 224 972 226
e-mail: edita.rybarova@mzcr.cz
K materiálu – obecně
Dáváme ke zvážení, zda je navržené člení materiálu zvoleno vhodně a hospodárně s ohledem na jeho rozsah. Návrh vyhlášky čítá přesně 3 a půl strany a 9 ustanovení. Jeví se proto jako otazné, nakolik je třeba právní předpis členit na části a hlavy, když jednotlivé hlavy zahrnují třeba i jediné ustanovení. Dáváme proto ke zvážení variantu, kdy by od členění na části a hlavy bylo upuštěno a bylo přistoupeno toliko ke koncepci jednotlivých ustanovení, tak jak jsou navržena, včetně jejich nadpisů, které jsou všeříkající. Dle našeho názoru členění na části a hlavy, a to včetně jejich nadpisů, nemá v tomto případě žádnou přidanou hodnotu.
Akceptováno.
1. K § 2 odst. 1 písm. j), § 3 písm. g) a § 4 odst. 1 písm. k) – uvedená ustanovení presumují uvedení „prohlášení o pravdivosti údajů (…)“. V odůvodnění je uvedeno, že je počítáno s tím, že přihlášky budou často podávat osoby zcela bez právního vzdělání. Bez bližšího vysvětlení tak lze očekávat, že taková osoba nebude vědět, co si má počít. Požadujeme proto vyjasnit, co je tímto „prohlášením o pravdivosti údajů“ myšleno, případně požadujeme vysvětlení doplnit do odůvodnění. Není zejména jasné, zda osoba, která přihlášku podala/vezme zpět/převedla práva tedy do avizované kolonky ve formuláři bude muset něco uvést či pouze zaškrtne políčko? Nebo se má jednat toliko o kvazi čestné prohlášení?
Akceptováno.
2. K § 3 písm. d) – v ustanovení je uvedeno, že v případě zpětvzetí přihlášky se uvede „výslovné zpětvzetí přihlášky“. Z normativního textu ani z odůvodnění však již není zřejmé, co se tím míní. Osoba, která přihlášku vezme zpět tedy do avizované kolonky ve formuláři např. uvede „přihlášku beru zpět“ nebo pouze zaškrtne políčko? V odůvodnění je uvedeno, že je počítáno s tím, že přihlášky budou často podávat osoby zcela bez právního vzdělání. Bez bližšího vysvětlení tak lze očekávat, že taková osoba nebude vědět, co si má počít. Požadujeme proto vyjasnit, co je „výslovným“ zpětvzetím přihlášky myšleno, případně požadujeme vysvětlení doplnit do odůvodnění. Nadto je dále nejasné, jaký má písmeno d) vztah k písmenu e), které následuje. Pokud totiž osoba podle požadavku v písmeni d) výslovně uvede, že přihlášku bere zpět, pak může vzniknout rozpor s písmenem e), kde je presumováno, že přihlášku může vzít zpět i jen z části. Jak se takový rozpor bude řešit? Pak by mělo písmeno d) buď být vypuštěno anebo jeho textace upravena tak, aby bylo jasné, že může jít i o částečné zpětvzetí, tj. například takto: „d) výslovné zpětvzetí přihlášky nebo její části“.
Akceptováno.
3. K § 7 – doporučujeme zesouladnit řádkování mezi jednotlivými písmeny tak, aby formát odpovídal zbytku textu návrhu.
Akceptováno.
4. K § 7 písm. b) není jasné, co se míní slovy „nebo obdobný jedinečný identifikátor“. V případě fyzické osoby je její identifikace prostřednictvím rodného čísla vcelku logická, již však není jasné, co se má tedy mínit jakýmsi identifikátorem. Nevyplývá to toliko ani z odůvodnění. Požadujeme vysvětlit tento pojem a doplnit vysvětlení do odůvodnění. Ač s tímto pojmem pracuje už návrh zákona, ani důvodová zpráva k němu tento pojem neosvětluje.
Akceptováno.
Úřad vlády – místopředseda pro digitalizaci
1. K § 8 odst. 2 – výše paušální částky za každou přihlášku
Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, jehož některá ustanovení provádí navrhovaná vyhláška, přenáší veškerou administrativní zátěž za spravování přihlášek oprávněných do hromadného řízení na žalobce bez toho, aniž by tuto skutečnost adekvátním způsobem kompenzoval. Obzvláště za situace, kdy vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním byl již Poslaneckou sněmovnou PČR schválen ve znění, které obsahuje druhý nejnižší strop na odměnu žalobce ve srovnatelných evropských právních úpravách hromadných žalob.
Z těchto důvodů se nám proto jeví navrhovaná paušální částka za každou přihlášku v hromadném řízení jako neadekvátní. Vyšší hodnota paušální částky za administraci přihlášky zvyšuje celkový objem účelně vynaložených nákladů řízení, který poté má rovněž motivační efekt předcházet vedení sporu v hromadném řízení uzavřením smíru. Ze všech výše uvedených důvodů proto požadujeme navýšení paušální částky za každou přihlášku alespoň o 200 Kč.
„§ 8
Způsob určení účelně vynaložených nákladů
(2) Za každou přihlášku se přizná paušální částka ve výši 650 850 Kč.“
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno.
Úřad vlády – ministr pro legislativu
Mgr. Jan Nevyjel (Odbor kabinetu ministra pro legislativu), jan.nevyjel@vlada.gov.cz, 224 002 109.
Připomínky k návrhu paragrafovaného znění vyhlášky
1. K § 8 odst. 2 – výše paušální částky za každou přihlášku
Vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, jehož ustanovení provádí navrhovaná vyhláška, obsahuje model administrace přihlášek oprávněných osob do přihlašovacího hromadného řízení, který je založen na přenesení odpovědnosti za správu přihlášek na žalobce. S tímto modelem je spojena zásadní administrativní zátěž bez toho, aniž by tato skutečnost byla přiměřeně kompenzována. Je na místě také uvést, že vládní návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním byl již Poslaneckou sněmovnou PČR schválen ve znění, které obsahuje druhý nejnižší strop na odměnu žalobce ve srovnatelných evropských právních úpravách hromadných žalob (viz § 65 návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním). Nižší strop na odměnu žalobce obsahuje již pouze právní úprava hromadného řízení v Německu (10 %)
V kontextu české úpravy odměny žalobce se nám proto jeví předkladatelem navrhovaná paušální částka za každou přihlášku v hromadném řízení jako neadekvátní. Vyšší hodnota paušální částky za administraci přihlášky přitom zvyšuje celkový objem účelně vynaložených nákladů řízení, který poté má rovněž motivační efekt předcházet vedení sporu v hromadném řízení uzavřením smíru.
Ze všech výše uvedených důvodů proto požadujeme navýšení paušální částky za každou přihlášku alespoň o 200 Kč.
„§ 8
Způsob určení účelně vynaložených nákladů
(2) Za každou přihlášku se přizná paušální částka ve výši 650 850 Kč.“
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Český telekomunikační úřad
Mgr. Šárka Němečková, (tel. č. 224 004 620, e-mail: nemeckovas@ctu.cz).
1. K § 2 odst. 1 písm. c) a k § 4 odst. 1 písm. d)
V § 2 odst. 1 písm. c) a v § 4 odst. 1 písm. d) navrhujeme slovo „emailové“ zrušit a za slovo „adresy“ vložit slova „elektronické pošty“.
Odůvodnění: Tuto úpravu navrhujeme navzdory obsahu odůvodnění k tomuto bodu. Jedná se zde o zajištění použití jednotné terminologie používané v jiných zákonech, například v zákonu o elektronických komunikacích, zákonu o státní službě nebo zákonu o základních registrech. Zároveň navrhujeme upravit odůvodnění ve smyslu této připomínky.
Tato připomínka je zásadní povahy.
Neakceptováno.
Jakkoliv rozumíme připomínce, máme za to, že hovořit o slově „e-mail“ ve vztahu k náležitostem přihlášky (tj. fakticky ve vztahu ke kolonce formuláře) není nežádoucí a naopak je velmi jasné a srozumitelné. Spotřebitelé mohou mít problém s tím, co je „elektronickou adresou“ a u tisíců podání by bylo velmi náročné je vyzývat k opravě vad a doplnění emailové adresy. Přitom právě komunikace přes DS/e-mail může významně usnadnit práci žalobci i soudu. Na srozumitelný jazyk klade důraz i unijní právo v oblasti ochrany spotřebitele.
2. K § 2 odst. 1 písm. e) a k § 4 odst. 1 písm. g)
V § 2 odst. 1 na konci textu písmene e) a v § 4 odst. 1 na konci textu písmene g) navrhujeme doplnit slova „, pokud jej má zřízeno“.
Odůvodnění: Bankovní spojení nemá každý, a proto navrhujeme možnost převodu peněz i jiným způsobem.
Tato připomínka je zásadní povahy.
Neakceptováno.
Máme za to, že v dnešní době má bankovní spojení již téměř každý – a lze po spotřebiteli rozumně požadovat, aby do přihlášky své bankovní spojení uvedl. V zahraničí je velký problém s tím, když dojde k vydání rozsudku, kterým bylo žalobě vyhověno. Často se stává, že žalovaný sice dobrovolně plní svoji povinnost, ale řada peněz zůstává nevyzvednuta (zůstává žalovanému/vrací se žalovanému či státu), čímž je popřen celý smysl a účel hromadného řízení. Evropská komise proto v rámci workshopů označila za „dobrou praxi“ estonské řešení, kdy estonský zákon vyžaduje uvedení čísla účtu dokonce v zákoně. Tím má být zabráněno tomu, aby bylo potřeba na konci řízení po stovkách či tisících osobách vyžadovat doplnění údajů o tom, kam má být zaslána přiznaná finanční částka. Jde tedy i nástroj k zajištění efektivity a hospodárnosti hromadného řízení.
3. K § 2 odst. 1 písm. h) a k § 7 písm. d)
V § 2 odst. 1 písm. h) a v § 7 písm. d) navrhujeme sjednotit pojmy „nárok“ a „právo nebo oprávněný zájem“.
Odůvodnění: V návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním je v § 28 odst. 2 použito „právo nebo oprávněný zájem“, a proto navrhujeme dodržovat tento pojem v prováděcí vyhlášce.
Tato připomínka je zásadní povahy.
Neakceptováno.
Uvedená formulace je výsledkem diskuzí se soudci Městského soudu v Praze. Podle názoru zastávaného Ministerstvem spravedlnosti ve shodě se zástupci Městského soudu je nutné odlišovat právo a oprávněný zájem uplatňovaný žalobcem v zájmu skupiny jako celku na straně jedné, a konkrétní právo uplatněné do přihlášky – tj. nárok spotřebitele. V zájmu vyjasnění a zpřesnění pro samotné spotřebitele se navrhuje v tomto ohledu ve formuláři přihlášky specifikovat, jaký je v tom rozdíl, respektive, že od spotřebitele se očekává uvedení konkrétního „nároku“.
4. K § 4
V § 4 doporučujeme na začátek prvního odstavce vložit číslo „1“.
Odůvodnění: Požadavek na legislativně technickou úpravu, která v textu chybí.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno.
ÚOOÚ
Vít Zvánovec <legislativa@uoou.gov.cz>
tel.: 234 665 323 a 605 446 175
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu 6 obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění je nezbytné dopracovat. Tato připomínka je zásadní.
Při zpracování DPIA je žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA.[footnoteRef:1] [1: https://uoou.gov.cz/pravni-ramec/ochrana-osobnich-udaju/dalsi-prameny-prava/jak-posoudit-vliv-na-ochranu-osobnich-udaju-u-predloh-pravnich-predpisu. ]
První dvě věty jsou vnitřně rozporné: „Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů se nepředpokládají. Návrh zákona je plně v souladu s právními předpisy České republiky upravujícími ochranu soukromí a osobních údajů.“ Pokud se dopady nepředpokládají, návrh [proč zákona?] nemůže být ani v souladu, ani v nesouladu, protože soulad vyžaduje zásah do soukromí. Ve skutečnosti však návrh zásah představuje, a proto je první věta nepravdivá.
Třetí věta: „Osobní údaje zpracovávané v rámci jednotlivých formulářů budou určeny pouze účastníkům řízení a soudu a jejich zveřejnění nebude možné“, není východiskem, a proto nemá být v úvodu.
DPIA nemá být obecné, ale konkrétní: „Zpracování těchto osobních údajů je opodstatněno již samotným principem soudního řízení, ve kterém se projednávají a rozhodují nároky konkrétních osob“. Ano, to je obecně pravda, ale platí to skutečně pro všechny vyžadované osobní údaje, např. o prohlášení o pravdivosti? O [vlastnoručním] podpisu? O to jde, to má DPIA vyhodnotit.
„V tomto ohledu tedy prováděcí vyhláška nejde nad rámec zákona, a nevybočuje ani ze srovnatelných standardů v jiných procesních řízení, v nichž se lze setkat s přihláškami nebo seznamy“ Respektování zákona je banalita, která do DPIA nepatří. Co se týká komparace, není to dostatečný argument: případnou chybu jinde nelze replikovat zde.
Akceptováno.
Části a hlavy se zrušují. Tato připomínka je zásadní.
Návrh vyhlášky má 9 paragrafů. Dělit je na 2 části a 4 hlavy je přehnané.
Akceptováno.
V § 2 odst. 1 se písmeno g) a v § 4 zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Seznam příloh by měl formulář vygenerovat automaticky.
Neakceptováno.
Bohužel s ohledem na časovou tíseň v tuto chvíli není možné vytvořit formulář, který bude mít lepší funkce. Z tohoto hlediska půjde o prosté PDF s editovatelnými kolonkami a tento formulář bohužel nebude zvládat automatické generování příloh.
V § 2 odst. 1 se písmeno j) a v §§ 3 a 4 zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Povinnost prohlášení pravdivosti není nijak zdůvodněna.
Akceptováno.
V § 2 odst. 1 se písmeno k) a v §§ 3 a 4 zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Povinnost podpisu naznačuje, že se má na mysli listina, což by bylo absurdní. Odůvodnění zcela mlčí.
Akceptováno jinak.
Náležitost podpisu je nezbytnou součástí každého podání, což vyplývá již z obecných náležitostí podání podle § 42 odst. 4 o. s. ř., který se na přihlášku jakožto podání člena skupiny použije subsidiárně (viz § 3 zákona o hromadném řízení).
Nicméně náležitost podpisu lze pochopitelně splnit i jinými způsoby než podepsáním listiny, stejné účinky má např. kvalifikovaný el. podpis či odeslání datovou schránkou. Úprava proto byla o toto pravidlo doplněna.
V §§ 5 a 6 je datové formáty třeba přepracovat.
Vymezení „*.pdf“ ani „*.xls/xlsx“ nejsou názvy formátů, nýbrž vyhledávací maska v operačním systému UNIX, DOS a Windows. Náležité názvy formátů jsou: Portable Document Format podle standardu ISO 32000-2:2020, přičemž mnohem vhodnější by byla verse PDF/A-4 podle standardu ISO 19005-4:2020, a SpreadsheetML v Office Open XML podle standardu ECMA-376 nebo ISO/IEC 29500-1:2016. Typ souboru XLS je nevhodný, protože obsahuje proprietární formát.
Akceptováno.
Digitální informační agentura
Ing. Tomáš Šedivec, e-mail: tomas.sedivec@dia.gov.cz.
§ 5. Požadujeme, aby datový formát byl elektronickým formulářem dle § 4 odst. 3 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 1/2024 Sb. Předkladatel může doplnit, že tiskopis se zveřejnění na webových stránkách ministerstva, ale není možné jej určit jako jediný způsob podání.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Podání přihlášky (a dalších formulářů) je podle zákona možné učinit buď elektronicky (s uznávaným el. podpisem či zasláním DS) nebo v listinné podobě na formuláři, které uveřejní Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách. To jsou požadavky, které již vyplývají ze zákona o hromadném občanském řízení soudním a nelze je nyní měnit.
Pokud jde o elektronickou podobu, s ohledem na časovou dotaci, kdy formulář musí být k dispozici do několika málo týdnů (vyhláška nemá žádnou legisvakanční lhůtu a ihned po přijetí nabyde účinnosti), bohužel není možné v tuto chvíli připravit a vytvořit formulář na vyšší úrovni než jen „prosté“ editovatelné pdf. Do budoucna se počítá s tím, že bude připraven nový systém – rejstřík hromadných řízení, který v sobě bude zahrnovat i možnost podávání „chytrých formulářů“. Nicméně na jeho přípravě se začne pracovat z důvodu časových i personálních kapacit až cca v roce 2025, jakmile bude k dispozici elektronický soudní spis v insolvenční agendě, na který bude možné nový modul hromadného řízení nasadit.
Zákon o hromadném občanském řízení soudním není v souladu se zákonem o právu na digitální služby.
§ 6. Upozorňujeme, že datové formáty xls a xlsx jsou proprietárními formáty vyžadující konkrétní softwarové produkty pro jejich zpracování. Požadujeme vést data a údaje v takových formátech, které jsou otevřené, strojově zpracovatelné a nezatížené licenčními ujednáními, např. CSV.
Zásadní připomínka
Neakceptováno.
Klíčové pro seznam zúčastněných členů skupiny je to, že jakmile jej žalobce zašle soudu, soud bude schopen jej ve svém systému ISVKS zpracovat, zaevidovat a založit a následně s ním bude moci snadno pracovat.
Bohužel justiční systémy jsou v tuto chvíli zastaralé a formát CSV se dle sdělení kolegů z odboru IT zobrazuje jako „rozsypaný čaj“. S tímto typem souborů by měly soudy obrovský problém a administrativně by je zatížila potřeba je převádět do jiných programů, které už tyto vady nevykazují (např. právě xls). Zároveň nabízí formát xls. další pokročilejší funkce, které jiné volně dostupné formáty nenabízejí.
Konečně je třeba uvést, že žalobcem, který bude seznam vytvářet, může být pouze předem prověřený a na seznam zapsaný subjekt, u něhož lze předpokládat, že bude disponovat příslušným softwarovým vybavením.
V § 2 odst. 1 písm. e) návrhu vyhlášky doporučujeme „údaj o bankovním spojení zúčastněného člena skupiny“ nahradit souslovím „číslo bankovního účtu zúčastněného člena skupiny“. Tato formulace se jeví jako jasnější.
Akceptováno.
Česká asociace pojišťoven
Murínová Drahomíra <drahomira.murinova@cap.cz>
K § 8
Navrhujeme upravit.
Odůvodnění:
Ustanovení § 8 vyhlášky stanoví paušální náhradu za zpětvzetí přihlášky ve výši 250,-Kč. Navrhujeme tuto náhradu omezit pouze na případy, kdy bylo vzato zpět pro chování žalovaného (typicky mimosoudní vyrovnání). V ostatních případech by měl náklady na zpětvzetí nést žalobce, který je pánem sporu a měl by v tomto ohledu nést odpovědnost za přihlášené členy skupiny.
Neakceptováno.
Zpětvzetí přihlášky pro chování žalobce – např. v případě uzavření smíru - možné není. Přihlášku lze vzít zpět pouze ve dvou případech:
· Do doby uplynutí lhůty pro přihlašování z jakéhokoliv důvodu;
· V případě tzv. změny hromadné žaloby (dojde ke změně v osobě žalobce).
Jakkoliv rozumíme myšlence vyjádřené v připomínce, jde o nepochopení – a situace tak není srovnatelná např. se zpětvzetím žaloby.
Odměna zde je stanovena za administrativní zpracování zpětvzetí, které musí učinit právě žalobce a nikdo jiný. Žalobce má tyto náklady, které na něj přenesl stát, a jsou to náklady hromadného řízení jako každé jiné, jejichž náhrada odpovídá nejen obecným principům o placení a hrazení nákladů řízení v občanském soudním řádu, ale také myšlence § 61 odst. 2 z. h. ř.
Není bez významu, že zákon původně počítal s tím, že zpětvzetí bude evidovat a zaznamenávat soud (podobně jako příjem přihlášek). Nicméně během legislativního procesu převážil názor, že jde o administrativně náročnou agendu, kterou by soudy neměly být zatíženy a měl by ji vykonávat někdo jiný. V rámci odborných debat pak zvítězil názor, že by měl tuto administrativně zatěžující agendu vykonávat žalobce. Ruku v ruce s tím by měl náklady na tuto agendu platit a v případě úspěchu by je měl také dostat nahrazeno.
Pokud stát přenáší odpovědnost za „tvorbu“ skupiny ze soudu na žalobce, kterému v této souvislosti vznikají náklady, je spravedlivé, aby žalobce mohl v případě úspěchu požadovat jejich náhradu. V zájmu zamezení sporů o výši nákladů přitom zákon rovnou stanovil, že výše se stanoví paušálně v prováděcím právním předpise, kterým je předložený návrh vyhlášky.
Zachování původního návrhu lze považovat rovněž za určitý kompromis, jelikož např. neziskové organizace požadovaly navýšení odměny za zpětvzetí přihlášky z 250 Kč na 600 Kč.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
JUDr. Zdeněk Čáp e-mail: cap@scmvd.cz tel: 224 10 9314
Dr. Jan Zikeš e-mail: zikes@kzps.cz tel: 222 324 985
V návaznosti na výše uvedený materiál Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (v souvislosti s informací navrhovatele, dle které se nachází návrh zákona o hromadném občanském soudním řízení v Poslanecké sněmovně ve třetím čtení, a může tedy dojít v rámci legislativního procesu k některým změnám, které mohou mít vliv na obsah předkládané prováděcí vyhlášky) konstatuje v obecné rovině, že by nemělo dojít k ukončení připomínkového řízení před přijetím definitivního znění zákona.
Neakceptováno.
Jakkoliv rozumíme této výhradě, bohužel ji není možné vyhovět. Zákon totiž představuje implementaci unijní směrnice o zástupných žalobách a aktuálně má ČR s transpozicí téměř 1,5 roku zpoždění. Proto zákon počítá s nabytím účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uveřejnění zákona ve Sbírce zákonů.
To také znamená, že prováděcí předpisy musejí být k dispozici méně než 30 dnů po přijetí zákona (a teoreticky i 1 den před přijetím zákona). Je zjevné, že tento časový prostor mezi přijetím a účinností zákona je zcela mimo rámec standardní délky legislativního procesu u prováděcí vyhlášky, která musí být v účinnosti nejpozději ve stejný den jako přijímaný zákon o hromadném řízení. Z těchto objektivních důvodů bohužel nebylo možné vyčkat na přijetí zákona a legislativní proces bylo potřeba zahájit dříve. Během projednávání návrhu vyhlášky v legislativním procesu však bude možné zohlednit případné změny, které by měly být v návrhu zákona ještě provedeny.
V rámci připomínek k jednotlivým ustanovením návrhu – ustanovení § 8 odst. 3 stanoví paušální náhradu za zpětvzetí přihlášky ve výši 250,-Kč. Tuto náhradu by bylo vhodné omezit pouze na případy, kdy došlo ke zpětvzetí pro chování žalovaného (typicky mimosoudní vyrovnání). V ostatních případech by měl náklady na zpětvzetí nést žalobce, který je „pánem sporu“ a měl by v tomto ohledu nést odpovědnost za přihlášené členy skupiny. Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Zpětvzetí přihlášky pro chování žalobce – např. v případě uzavření smíru - možné není. Přihlášku lze vzít zpět pouze ve dvou případech:
· Do doby uplynutí lhůty pro přihlašování z jakéhokoliv důvodu;
· V případě tzv. změny hromadné žaloby (dojde ke změně v osobě žalobce).
Jakkoliv rozumíme myšlence vyjádřené v připomínce, jde o nepochopení – a situace tak není srovnatelná např. se zpětvzetím žaloby.
Odměna zde je stanovena za administrativní zpracování zpětvzetí, které musí učinit právě žalobce a nikdo jiný. Žalobce má tyto náklady, které na něj přenesl stát, a jsou to náklady hromadného řízení jako každé jiné, jejichž náhrada odpovídá nejen obecným principům o placení a hrazení nákladů řízení v občanském soudním řádu, ale také myšlence § 61 odst. 2 z. h. ř.
Není bez významu, že zákon původně počítal s tím, že zpětvzetí bude evidovat a zaznamenávat soud (podobně jako příjem přihlášek). Nicméně během legislativního procesu převážil názor, že jde o administrativně náročnou agendu, kterou by soudy neměly být zatíženy a měl by ji vykonávat někdo jiný. V rámci odborných debat pak zvítězil názor, že by měl tuto administrativně zatěžující agendu vykonávat žalobce. Ruku v ruce s tím by měl náklady na tuto agendu platit a v případě úspěchu by je měl také dostat nahrazeno.
Pokud stát přenáší odpovědnost za „tvorbu“ skupiny ze soudu na žalobce, kterému v této souvislosti vznikají náklady, je spravedlivé, aby žalobce mohl v případě úspěchu požadovat jejich náhradu. V zájmu zamezení sporů o výši nákladů přitom zákon rovnou stanovil, že výše se stanoví paušálně v prováděcím právním předpise, kterým je předložený návrh vyhlášky.
Zachování původního návrhu lze považovat rovněž za určitý kompromis, jelikož např. neziskové organizace požadovaly navýšení odměny za zpětvzetí přihlášky z 250 Kč na 600 Kč.
Unie zaměstnavatelských svazů České republiky
Mgr. Jakub Machytka, e-mail: jakub.machytka@uzs.cz, tel.: 727 956 059
Ustanovení § 8 vyhlášky stanoví paušální náhradu za zpětvzetí přihlášky ve výši 250,-Kč. Navrhujeme tuto náhradu omezit pouze na případy, kdy bylo vzato zpět pro chování žalovaného (typicky mimosoudní vyrovnání). V ostatních případech by měl náklady na zpětvzetí nést žalobce, který je pánem sporu a měl by v tomto ohledu nést odpovědnost za přihlášené členy skupiny.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Zpětvzetí přihlášky pro chování žalobce – např. v případě uzavření smíru - možné není. Přihlášku lze vzít zpět pouze ve dvou případech:
· Do doby uplynutí lhůty pro přihlašování z jakéhokoliv důvodu;
· V případě tzv. změny hromadné žaloby (dojde ke změně v osobě žalobce).
Jakkoliv rozumíme myšlence vyjádřené v připomínce, jde o nepochopení – a situace tak není srovnatelná např. se zpětvzetím žaloby.
Odměna zde je stanovena za administrativní zpracování zpětvzetí, které musí učinit právě žalobce a nikdo jiný. Žalobce má tyto náklady, které na něj přenesl stát, a jsou to náklady hromadného řízení jako každé jiné, jejichž náhrada odpovídá nejen obecným principům o placení a hrazení nákladů řízení v občanském soudním řádu, ale také myšlence § 61 odst. 2 z. h. ř.
Není bez významu, že zákon původně počítal s tím, že zpětvzetí bude evidovat a zaznamenávat soud (podobně jako příjem přihlášek). Nicméně během legislativního procesu převážil názor, že jde o administrativně náročnou agendu, kterou by soudy neměly být zatíženy a měl by ji vykonávat někdo jiný. V rámci odborných debat pak zvítězil názor, že by měl tuto administrativně zatěžující agendu vykonávat žalobce. Ruku v ruce s tím by měl náklady na tuto agendu platit a v případě úspěchu by je měl také dostat nahrazeno.
Pokud stát přenáší odpovědnost za „tvorbu“ skupiny ze soudu na žalobce, kterému v této souvislosti vznikají náklady, je spravedlivé, aby žalobce mohl v případě úspěchu požadovat jejich náhradu. V zájmu zamezení sporů o výši nákladů přitom zákon rovnou stanovil, že výše se stanoví paušálně v prováděcím právním předpise, kterým je předložený návrh vyhlášky.
Zachování původního návrhu lze považovat rovněž za určitý kompromis, jelikož např. neziskové organizace požadovaly navýšení odměny za zpětvzetí přihlášky z 250 Kč na 600 Kč.
Svaz průmyslu a dopravy
JUDr. JITKA HLAVÁČKOVÁ
jhlavackova@spcr.cz
k § 8 - navrhujeme odstavec 1 upravit a odstavce 2 a 2 zrušit takto:
§ 8 (1) „Účelně vynaložené náklady související s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny se určí jako součin počtu podaných přihlášek a paušální částky ve výši 650 Kč za každou podanou přihlášku.“
§ 8 (2) a (3) se zrušují
Odůvodnění:
Navrhujeme vypustit paušální částku 250 Kč za zpětvzetí přihlášky a doplnit do odstavce 1 i náklady na vedení seznamu účastníků.. Paušální částka ve výši 250 Kč za zpětvzetí přihlášky má krýt náklad, který vznikne v důsledku rozhodnutí a procesního postupu zúčastněného člena skupiny, a to v důsledku jeho nespokojenosti s postupem žalobce. Nedává tedy smysl, aby tuto částku – i v případě své prohry – hradil žalovaný podnikatel a v podstatě byl žalobce odměněn i za to, že nebyl schopen zúčastněného člena skupiny přesvědčit, že postupuje správně a v jeho prospěch, dovést jej až k vyřešení sporu v rámci hromadného řízení. Naopak je smysluplné, aby žalobce v takovém případě pocítil i důsledky, byť jen v podobě potřeby provést nepříliš náročný administrativní úkon, který mu nebude finančně kompenzován.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Zpětvzetí přihlášky pro chování žalobce – např. v případě uzavření smíru - možné není. Přihlášku lze vzít zpět pouze ve dvou případech:
· Do doby uplynutí lhůty pro přihlašování z jakéhokoliv důvodu;
· V případě tzv. změny hromadné žaloby (dojde ke změně v osobě žalobce).
Jakkoliv rozumíme myšlence vyjádřené v připomínce, jde o nepochopení – a situace tak není srovnatelná např. se zpětvzetím žaloby.
Odměna zde je stanovena za administrativní zpracování zpětvzetí, které musí učinit právě žalobce a nikdo jiný. Žalobce má tyto náklady, které na něj přenesl stát, a jsou to náklady hromadného řízení jako každé jiné, jejichž náhrada odpovídá nejen obecným principům o placení a hrazení nákladů řízení v občanském soudním řádu, ale také myšlence § 61 odst. 2 z. h. ř.
Není bez významu, že zákon původně počítal s tím, že zpětvzetí bude evidovat a zaznamenávat soud (podobně jako příjem přihlášek). Nicméně během legislativního procesu převážil názor, že jde o administrativně náročnou agendu, kterou by soudy neměly být zatíženy a měl by ji vykonávat někdo jiný. V rámci odborných debat pak zvítězil názor, že by měl tuto administrativně zatěžující agendu vykonávat žalobce. Ruku v ruce s tím by měl náklady na tuto agendu platit a v případě úspěchu by je měl také dostat nahrazeno.
Pokud stát přenáší odpovědnost za „tvorbu“ skupiny ze soudu na žalobce, kterému v této souvislosti vznikají náklady, je spravedlivé, aby žalobce mohl v případě úspěchu požadovat jejich náhradu. V zájmu zamezení sporů o výši nákladů přitom zákon rovnou stanovil, že výše se stanoví paušálně v prováděcím právním předpise, kterým je předložený návrh vyhlášky.
Zachování původního návrhu lze považovat rovněž za určitý kompromis, jelikož např. neziskové organizace požadovaly navýšení odměny za zpětvzetí přihlášky z 250 Kč na 600 Kč.
Připomínkové místo na připomínce trvá.
ČLFA
V souvislosti s probíhajícím meziresortním připomínkovým řízením k návrhu vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, kterou se provádí zákon o hromadném občanském řízení soudním, navrhujeme upravit ustanovení § 8 návrhu vyhlášky tak, že nově bude obsahovat jediný odstavec ve znění:
„Účelně vynaložené náklady související s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny se určí jako součin počtu podaných přihlášek a paušální částky ve výši 650 za každou podanou přihlášku.“
Navrhujeme tak vypustit paušální částku 250 Kč za zpětvzetí přihlášky. Paušální částka ve výši 250 Kč za zpětvzetí přihlášky má krýt náklad, který vznikne v důsledku rozhodnutí a procesního postupu zúčastněného člena skupiny, a to v důsledku jeho nespokojenosti s postupem žalobce. Nedává tedy smysl, aby tuto částku – i v případě své prohry – hradil žalovaný podnikatel a v podstatě byl žalobce odměněn i za to, že nebyl schopen zúčastněného člena skupiny přesvědčit, že postupuje správně a v jeho prospěch, dovést jej až k vyřešení sporu v rámci hromadného řízení. Naopak je smysluplné, aby žalobce v takovém případě pocítil i důsledky, byť jen v podobě potřeby provést nepříliš náročný administrativní úkon, který mu nebude finančně kompenzován.
Neakceptováno.
Zpětvzetí přihlášky pro chování žalobce – např. v případě uzavření smíru - možné není. Přihlášku lze vzít zpět pouze ve dvou případech:
· Do doby uplynutí lhůty pro přihlašování z jakéhokoliv důvodu;
· V případě tzv. změny hromadné žaloby (dojde ke změně v osobě žalobce).
Jakkoliv rozumíme myšlence vyjádřené v připomínce, jde o nepochopení – a situace tak není srovnatelná např. se zpětvzetím žaloby.
Odměna zde je stanovena za administrativní zpracování zpětvzetí, které musí učinit právě žalobce a nikdo jiný. Žalobce má tyto náklady, které na něj přenesl stát, a jsou to náklady hromadného řízení jako každé jiné, jejichž náhrada odpovídá nejen obecným principům o placení a hrazení nákladů řízení v občanském soudním řádu, ale také myšlence § 61 odst. 2 z. h. ř.
Není bez významu, že zákon původně počítal s tím, že zpětvzetí bude evidovat a zaznamenávat soud (podobně jako příjem přihlášek). Nicméně během legislativního procesu převážil názor, že jde o administrativně náročnou agendu, kterou by soudy neměly být zatíženy a měl by ji vykonávat někdo jiný. V rámci odborných debat pak zvítězil názor, že by měl tuto administrativně zatěžující agendu vykonávat žalobce. Ruku v ruce s tím by měl náklady na tuto agendu platit a v případě úspěchu by je měl také dostat nahrazeno.
Pokud stát přenáší odpovědnost za „tvorbu“ skupiny ze soudu na žalobce, kterému v této souvislosti vznikají náklady, je spravedlivé, aby žalobce mohl v případě úspěchu požadovat jejich náhradu. V zájmu zamezení sporů o výši nákladů přitom zákon rovnou stanovil, že výše se stanoví paušálně v prováděcím právním předpise, kterým je předložený návrh vyhlášky.
Zachování původního návrhu lze považovat rovněž za určitý kompromis, jelikož např. neziskové organizace požadovaly navýšení odměny za zpětvzetí přihlášky z 250 Kč na 600 Kč.
Připomínkové místo na připomínce trvá.
Městský soud v Praze
Mgr. Pavel Pražák,
pprazak@msoud.pha.justice.cz
Podle ustanovení § 2 písm. j) vyhlášky má být obsahem formuláře přihlášky prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce do hromadného řízení. Tato náležitost je nadbytečná. S porušením této povinnosti, jež navíc postrádá zákonný podklad, nejsou spojeny žádné právní následky. Není proto zřejmé, jaký je účel a smysl takového prohlášení, a to na rozdíl např. od přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, odkud je patrně ustanovení převzato.
Hromadné řízení je řízením sporným, které je ovládáno zásadou projednací a břemeny tvrzení a důkazním. Údaje uvedené v přihlášce, tj. mj. i tvrzení, která jsou důvodem vzniku nároku [viz písm. f)], nemusejí být prokázána, což však neznamená, že prohlášení o nich nebylo „pravdivé“. I proto je takové čestné prohlášení zcela bez významu a do civilního soudního řízení nepatří.
Toto ustanovení navrhujeme vypustit.
Akceptováno.
Podle ustanovení § 3 písm. g) vyhlášky má být obsahem formuláře zpětvzetí přihlášky opět prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v „návrhu“ na zpětvzetí. Platí stejná připomínka jako pod bodem 1).
Kromě toho dané ustanovení hovoří o „návrhu na zpětvzetí“. Zpětvzetí přihlášky však není „návrhem“, přihlášku zúčastněný člen skupiny bere zpět, „nenavrhuje“ její zpětvzetí.
Akceptováno.
Podle § 4 písm. k) vyhlášky má být obsahem formuláře oznámení o převodu nebo přechodu práva opět shora uvedené čestné prohlášení. Platí stejná připomínka jako pod bodem 1).
Akceptováno.
dTest
Jan Šůra <sura@dtest.cz>
1. POSTAVENÍ DTESTU A RELEVANCE JEHO PŘIPOMÍNEK
dTest, o.p.s. je organizace založená v roce 1992 za účelem hájení práv a oprávněných zájmů zákazníků na spotřebitelském trhu. V současné době jsme největší spotřebitelskou organizací v České republice a zároveň jsme součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a Evropské spotřebitelské organizace BEUC. Organizace je vedena v seznamu osob oprávněných k podání žalob na zdržení se protiprávního jednání v oblasti ochrany práv spotřebitelů, který vede Evropská komise. dTest je proto modelovým subjektem, který by se měl stát osobou oprávněnou podávat hromadné žaloby. Z této pozice je dTest nucen vyrovnat se rovněž s celospolečenským očekáváním, jak bude tato role v praxi naplněna.
Požadavek dTestu vznést k návrhu vyhlášky připomínky, jakož i požadavek adresovaný předkladateli navrhovaných zákonů tyto vypořádat, se proto vzhledem k okolnostem jeví nejen jako přiměřený či důvodný, ale dokonce zcela nezbytný.
PŘIPOMÍNKY
K § 8 návrhu vyhlášky
Navrhujeme nové znění odstavce (2) následovně:
„(2) Za každou přihlášku se přizná paušální částka ve výši 1.800,- Kč.“
a rovněž navrhujeme nové znění odstavce (3) náslovně:
„(3) Za každé zpětvzetí přihlášky se přizná paušální částka ve výši 600,- Kč.“
Odůvodnění:
Navrhovatel uvádí, že u každé jednotlivé přihlášky je povinností žalobce:
1. tuto přihlášku přijmout,
1. tuto přihlášku zaevidovat,
1. tuto přihlášku zkontrolovat, zda je včasná, obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelná a vyplývá z ní, co člen skupiny po žalovaném požaduje, zároveň je také třeba ověřit, že člen skupiny se se svým uplatňovaným nárokem vešel do petitu vymezeného v hromadné žalobě (např. pokud žalobce požaduje jen náhradu škody a člen skupiny uplatňuje v přihlášce i náhradu imateriální újmy) a jeho tvrzení se opírají o relevantní důkazy,
1. pokud přihláška trpí vadami, musí žalobce člena skupiny na tyto vady upozornit a vyzvat jej k opravě,
1. v takovém případě je nutné přihlášku znovu zkontrolovat a ověřit, že po úpravách již obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelná a vyplývá z ní, co člen skupiny po žalovaném požaduje,
1. pokud se přihlášku ani napodruhé nepodařilo opravit, pak ji musí žalobce odmítnout,
1. pokud se podařilo podat bezvadnou přihlášku nebo byla na výzvu opravena, žalobce ji musí zapsat do seznamu zúčastněných členů skupiny.
Ze zkušeností z provozování spotřebitelské právní poradny a dalších našich činností víme, že spotřebitelé své požadavky obtížně artikulují, nejsou často schopni svůj požadavek právně kvalifikovat ani rozlišit, které okolnosti jsou pro posouzení jejich případu klíčové. Nadto spotřebitelé nezřídka řeší svůj problém v rozrušení ze ztráty peněžních prostředků či z jiné vzniklé újmy, popřípadě se jedná o zvláště ohrožené skupiny spotřebitelů, například seniory. Tyto skutečnosti pak řešení spotřebitelských problémů významně komplikují a prodlužují. Časový odhad učiněný navrhovatelem pro příjem přihlášky a její kontrolu proto zcela neodpovídá realitě.
Na základě uvedených zkušeností jsme si rovněž jisti tím, že většinu přihlášek nebude možné přijmout na první pokus, ale bude zpravidla nutné dožádat určité dokumenty pro ověření nároku spotřebitele, strávit čas komunikací a vysvětlováním jednotlivých bodů přihlášky či odpovídáním na dotazy spotřebitelů. Tato činnost vyžaduje právně vzdělaného a odborně proškoleného personálu, čímž jsou na spotřebitelské organizace kladeny zvýšené personální, resp. v důsledku finanční nároky. K administraci jedné přihlášky bude z našeho pohledu zapotřebí minimálně 2,5 až 4 hodiny práce.
Výčet nutných činností představený navrhovatelem dále zcela nezohledňuje náklady strávené komunikací se spotřebiteli, a především vyhodnocováním jejich nároků. Právě vyhodnocení nároků spotřebitelů a zkoumání relevance veškerých podkladů již ve fázi příjmu přihlášek je podstatným předpokladem pro udržitelnou činnost spotřebitelské organizace v oblasti hromadného vymáhání nároků, a to ze dvou důvodů. (i) Za podanou hromadnou žalobu je odpovědná spotřebitelská organizace jako žalobce se všemi důsledky. Tato spotřebitelská organizace proto nutně musí zkoumat relevanci přihlášky a doložení všech nutných podkladů, včetně analýzy posuzující totožnost skutkových okolností a právní kvalifikace případu. V opačném případě by se mohla vystavit riziku zastavení hromadného řízení, například z toho důvodu, že počet relevantních přihlášek klesne pod minimální počet zúčastněných členů skupiny, nebo k případnému neúspěchu ve věci, které bude v mnoha případech představovat pro spotřebitelskou organizaci existenční riziko z důvodu hrazení nákladů řízení. (ii) Přihlédnout je nutné také k tomu, že hromadné žaloby jsou v právním řádu novým institutem, jehož není možné zkoumat z pohledu existující aplikované praxe. Obě tyto skutečnosti potvrzují, že administrací hromadných žalob, tedy i úkony spojené s přijímáním a evidencí přihlášek, proto nutně musí zajišťovat zkušení právníci s delší praxí, kteří jsou schopni zvážit veškerá rizika a aplikovat zkušenosti z jiných oblastí práva.
Důvodová zpráva navrhované vyhlášky v tomto smyslu uvádí, že „Evidenci a přezkum přihlášek by měl provádět spíše kvalifikovaný zaměstnanec neziskové organizace, ideálně s vysokoškolským právnickým vzděláním“. Nicméně, následně pro výpočet výše paušální náhrady pracuje s průměrnou mzdou zjištěnou Českým statistickým úřadem v národním hospodářství, nikoliv průměrnou mzdou právníka s potřebnou zkušeností. Plat zaměstnance na pozici právníka se přitom pohybuje v rozmezí 44 055 - 98 540 Kč[footnoteRef:2], v průměru tedy plat právníka činí 71 297,5 Kč což při připočítání nákladů zaměstnavatele (neziskové organizace) na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem činí celkem 95 396 Kč. Při použití stejné logiky výpočtu, jakou používá předkladatel ve svém návrhu při přepočtu na hodinu práce, to u částky 95 396 Kč vychází na částku cca 549 Kč/hodinu práce. [2: https://www.platy.cz/platy/pravo-a-legislativa/firemni-pravnik ]
Navrhovatel ve svých výpočtech pracuje se spodní hranicí odhadovaných nákladů (časových, mzdových apod.), přičemž ve výsledku se efekt použitých hodnot multiplikuje a více vzdaluje od hodnot reálných. Navrhovatel nicméně tento postup považuje za přiměřený. Jsme názoru, že přiměřený je naopak postup pracující s průměrnými či středními hodnotami v rámci odhadovaných parametrů.
Za této situace se jeví jako přiměřené, pracujeme-li s průměrem očekávané délky práce na vyřízení jedné přihlášky (tj. cca 3,25 hodiny práce zaměstnance neziskové organizace). Za adekvátní tedy považujeme částka 1800 Kč (3,25 x 549 Kč po zaokrouhlení na celé padesátikoruny) za jednu přihlášku. U zpětvzetí je možné přisvědčit názoru navrhovatele, že jej bude možná vyřídit za cca 1/3 doby potřebné k vyřízení evidence a kontroly přihlášky jako takové (tj. zhruba 1,1 hod.). Za této situace je navrhována odměna 600 Kč (549 Kč x 1,1 hod. po zaokrouhlení na celé padesátikoruny)
Přiměřenost návrhu, jak jej prezentujeme, dokládá i srovnatelná výše odměny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Nastavené částky jsou srovnatelné s odměnou za jeden úkon u tarifního pásma pro tzv. bagatelní spory (10 000,- Kč) po připočtení tzv. režijního paušálu, který je nedílnou součástí odměny za jeden úkon právní služby.
Na okraj zdůrazňujeme, že náklady spotřebitelské organizace přitom nejsou pouze mzdového charakteru. Je zřejmé, že spotřebitelská organizace nemůže vést profesionální správu hromadné žaloby, včetně administrace záležitostí týkajících se přihlášek a jejich zpětvzetí v prostém tabulkovém procesoru. Naopak tato činnost bude vyžadovat pořízení a implementaci vhodného digitálního nástroje a jeho následné pravidelné aktualizaci. Tyto náklady představují pro spotřebitelskou organizaci rovněž významnou investici, a to nejen v podobě pořízení a udržování digitálního nástroje, ale i z hlediska nákladů na služby zaměstnance v oblasti IT. Vzhledem k tomu, že tyto náklady nejsou spotřebitelským organizacím v postavení možných žalobců nikterak kompenzovány, je vhodné, aby k nim bylo rovněž přihlédnuto při stanovení výše paušální náhrady dle nadepsaného ustanovení.
Závěr
Z výše uvedených důvodů lze konstatovat, že odhady, na nichž je postavena výše odměny dle nadepsaného ustanovení navrhovatele neodpovídají skutečnosti a specifikům práce s poškozenými spotřebiteli. Náš návrh tato specifika naopak bere v úvahu a navrhuje řešení, které těmto specifikům lépe odpovídá.
Neakceptováno.
Jakkoliv rozumíme argumentaci připomínkového místa, máme za to, že předpokládané odhady neodpovídají tomu, jak bude vypadat realita. Máme za to, že přezkum nebude tak náročný, jak je odhadováno (2,5-4 hodiny), a proto i celková výše nákladů na přezkum jedné přihlášky a jednoho zpětvzetí bude nižší. Vnímáme připomínku k výši hodinové sazby zaměstnance neziskové organizace, v tomto ohledu jsme doplnili také důvodovou zprávu.
Jiná připomínková místa zároveň požadovala úplné vypuštění odměny za zpětvzetí přihlášky. Zachování návrhu je tak kompromisem mezi oběma směry.
Připomínkové místo na připomínce trvá.
16