Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD4CEKV73 najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů a zhodnocení platného právního stavu
Právní úprava reaguje na potřebu provedení zákona o hromadném občanském řízení soudním (dále jen „návrh zákona“), kterým se do právního řádu ČR transponuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (dále jen „směrnice“). V březnu 2024 se tento návrh nacházel v Poslanecké sněmovně ve fázi schvalování ve třetím čtení, přičemž s ohledem na jeho transpoziční povahu je zřejmé, že bude muset být v dohledné době přijat a stane se součástí českého právního řádu.
V § 91 návrhu zákona je Ministerstvo spravedlnosti zmocněno k vydání prováděcí vyhlášky a cílem tohoto návrhu je uvedené zmocnění naplnit. Předložená vyhláška si přitom klade za cíl provést zákon o hromadném občanském řízení soudním v těchto otázkách:
· náležitosti a datový formát formulářů k podání přihlášky do hromadného řízení, zpětvzetí této přihlášky a k podání oznámení o převodu nebo přechodu práva,
· podrobnosti o způsobu vedení, náležitosti a datový formát seznamu zúčastněných členů skupiny a
· způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny.
Bez vydání odpovídajícího prováděcího předpisu by nemohlo hromadné řízení řádně probíhat, a tím by ani nebyla naplněna povinnost vyplývající pro Českou repliku ze směrnice. Scházely by totiž nezbytné podrobnosti týkající se přihlašování do hromadného řízení, vedení seznamu zúčastněných členů skupiny nebo výpočtu náhrady nákladů hromadného řízení.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jelikož materie, která je v navrhované vyhlášce upravena, zcela respektuje návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, o jehož ústavnosti nelze mít pochyb. Samotný obsah vyhlášky má přitom ryze technický, a tedy podústavní charakter.
Navrhovaná vyhláška je rovněž v souladu se zákonem o hromadném občanském řízení soudním, a zejména pak s jeho § 91, jenž ukládá Ministerstvu spravedlnosti povinnost vydat prováděcí právní předpis.
Návrh zákona v § 32 předpokládá existenci formuláře k přihlášení se do hromadného řízení. Zákon také ukládá povinný formulář pro případ dodatečného zpětvzetí přihlášky nebo došlo-li k převodu či přechodu práva podle § 43. Za tímto účelem potom § 91 písm. b) návrhu zákona stanoví, že podrobnosti týkající se náležitostí a datového formátu těchto formulářů upraví prováděcí právní předpis. Navrhuje se tedy v souladu se zmocněním provést daná ustanovení. Datový formát pro všechny tyto formuláře je specifikován v § 5 navrhované vyhlášky, náležitosti jsou dále rozvedeny pro každý formulář v § 2 až 4 této vyhlášky.
Ustanovení § 38 návrhu zákona dále počítá s tím, že v každém řízení bude v reakci na podané přihlášky vytvářen tzv. seznam zúčastněných členů skupiny. Ministerstvo spravedlnosti je následně zmocněno k tomu, aby podle § 91 písm. c) stanovilo na prováděcí úrovni podrobnosti týkající se vedení tohoto seznamu, jeho náležitostí a datového formátu. Navrhovaná vyhláška tak činí v § 6, pokud jde o způsob vedení a datový formát, a v § 7, pokud jde o náležitosti seznamu zúčastněných členů skupiny.
Zákon dále v § 61 odst. 1 rozšiřuje kategorii nákladů řízení o účelně vynaložené náklady související s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny. Vzápětí pak doplňuje, že způsob určení těchto nákladů stanoví prováděcí právní předpis [§ 61 odst. 2 ve spojení s § 91 písm. d)]. V návaznosti na toto zmocnění se navrhuje v této vyhlášce výši účelně vynaložených nákladů určit, a to paušálně za každou jednu přihlášku nebo zpětvzetí přihlášky.
Závěrem je třeba připustit, že návrh zákona počítá ještě s tím, že prováděcí předpis stanoví také podrobnosti týkající se rejstříku hromadných řízení [§ 91 písm. a)]. Tento rejstřík však zatím nebylo možné v krátkém čase technicky připravit – v prvních měsících aplikace zákona se počítá s existencí dočasného řešení podle § 83 odst. 3. Za této situace není nezbytné a nejeví se to ani jako vhodné, aby vyhláška upravovala také podrobnosti k rejstříku hromadných řízení. Nezbytnost úpravy je nutné zvážit teprve ve chvíli, kdy bude připravováno a testováno konkrétní technické řešení.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami
Návrh vyhlášky sám o sobě není transpozicí unijního práva a jako takový není ani s tímto právem v rozporu. Z materiálního hlediska se však navrhovanou vyhláškou provádí návrh zákona, kterým se do právního řádu transponuje směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Samotná směrnice však nestanoví žádné konkrétní podrobnosti týkající se přihlašování spotřebitelů do řízení o zástupných žalobách, ani nehovoří o seznamu těchto spotřebitelů nebo o jednotlivých kategoriích náhrady nákladů řízení a jejich výši. A contrario lze dovodit, že tyto otázky jsou v duchu zásady procesní autonomie ponechány zcela na uvážení národního zákonodárce – a je na něm, zda je uvede přímo v zákoně nebo v souladu se svojí legislativní tradicí zvolí spíše metodu prováděcí regulace. Z hlediska transponované směrnice je nicméně nutné vyzdvihnout, že vyhláška usiluje o nalezení vhodného a funkčního řešení, které umožní snadné přihlašování a komunikaci se spotřebiteli. Z tohoto důvodu se proto navrhuje jako povinnou náležitost formuláře uvést i datovou schránku nebo e-mailovou adresu spotřebitelů nebo číslo účtu, na které bude možné v případě úspěchu ve věci zaslat přiznanou peněžitou částku.
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu ČR zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh není s těmito smlouvami v rozporu.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Jakkoliv zákon o hromadném občanském řízení soudním se v těchto oblastech projeví a bude na ně mít převážně pozitivní dopady, navrhovaná úprava v této vyhlášce se sama o sobě žádné další dopady nad rámec těchto dopadů nevyvolá. Je tomu tak proto, že vyhláška pouze provádí vybrané technické otázky, jejichž základ vyplývá již ze zákona o hromadném občanském řízení soudním.
Dopady na veřejné rozpočty jsou nulové, neboť jednotlivé formuláře připraví zaměstnanci Ministerstva spravedlnosti v rámci plnění svých služebních úkolů a seznam zúčastněných členů skupiny bude vyhotovovat pro každé řízení žalobce.
Navrhovaná úprava s ohledem na svoji ryze technickou povahu nebude mít žádné dopady na podnikatelské prostřední a nebude mít ani sociální dopady, včetně dopadů na rodiny nebo specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením či národnostní menšiny, nebo dopady ani na životní prostředí.
5. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaný předpis nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace nebo rovnosti mužů a žen.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů se nepředpokládají. Návrh zákona je plně v souladu s právními předpisy České republiky upravujícími ochranu soukromí a osobních údajů. Osobní údaje zpracovávané v rámci jednotlivých formulářů budou určeny pouze účastníkům řízení a soudu a jejich zveřejnění nebude možné. Zpracování těchto osobních údajů je opodstatněno již samotným principem soudního řízení, ve kterém se projednávají a rozhodují nároky konkrétních osob, které za tímto účelem musejí být dostatečně identifikovány a odlišeny od ostatních subjektů. V tomto ohledu tedy prováděcí vyhláška nejde nad rámec zákona, a nevybočuje ani ze srovnatelných standardů v jiných procesních řízení, v nichž se lze setkat s přihláškami nebo seznamy (např. přihláška do insolvenčního řízení, jejíž náležitosti jsou upraveny v prováděcí vyhlášce č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení).
7. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh novelizace vyhlášky neobsahuje změnu právní úpravy, která by vybočovala z mezí zákonného zmocnění, a je předkládán v přiměřeném a nezbytně nutném rozsahu, který pro adresáty právní úpravy nepředstavuje nadměrnou zátěž. Kompetence dotčených subjektů nejsou návrhem rozšiřovány – a i pro vyhlášku se uplatní kontrolní mechanismy, jako např. možnost podat odvolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. V tomto ohledu lze proto odkázat na důvodovou zprávu k návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním a uzavřít, že předkládaná vyhláška nijak negativně nezvyšuje korupční rizika a plně respektuje podobné předpisy v oblasti procesního práva.
8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
9. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny.
10. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nemá územní dopady, ani dopady na územní samosprávné celky.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1:
Úvodní ustanovení vymezuje věcnou působnost předkládaného prováděcího právního předpisu. Okruh otázek, které budou ve vyhlášce upraveny, je předurčen ve zmocňovacím § 91 návrhu zákona o hromadném občanském řízení soudním. Konkrétně se v předmětné vyhlášce navrhuje upravit:
a) náležitosti a datový formát formulářů podle návrhu zákona,
b) podrobnosti o způsobu vedení, náležitosti a datový formát seznamu zúčastněných členů skupiny,
c) způsob určení účelně vynaložených nákladů souvisejících s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny.
Naopak se nenavrhuje v tuto chvíli upravit náležitosti rejstříku hromadných řízení, jehož vývoj bohužel nebylo možné zahájit do doby přijetí zákona a nabytí jeho účinnosti, a proto se v prvních měsících aplikace počítá s využitím dočasného řešení dle § 83 odst. 3 návrhu zákona. Do doby, než bude možné začít rejstřík hromadných řízení po technické stránce připravovat a vyvíjet, se nejeví jako vhodné tuto otázku upravovat v prováděcím předpise.
K § 2:
Ustanovení § 2 obsahuje náležitosti formuláře, na jehož základě bude možné se přihlásit do konkrétního řízení. Formulář se inspiruje zejména ve formuláři „přihláška pohledávky“ upraveném v § 8 vyhlášky č. 191/2017 Sb.
Kromě názvu formuláře bude formulář obsahovat následující kolonky:
· označení soudu a spisové značky, pod kterou je hromadné řízení vedeno,
· označení zúčastněného člena skupiny včetně e-mailové adresy nebo adresy datové schránky, má-li některou z nich zřízenu,
Tato náležitost je klíčová pro zajištění operativního a uživatelsky přívětivého informování o průběhu hromadného řízení. Jelikož se přitom v hromadném řízení budou projednávat primárně nároky spotřebitelů, pak je nutné počítat s tím, že spotřebitelé nemusejí mít vždy zřízenou datovou schránku, ale naopak e-mailovou schránku má dnes již naprostá většina osob. Pojem „e-mailová adresa“ je vůči pojmu „elektronická adresa“ upřednostněn záměrně. Spotřebiteli by totiž nemuselo být zcela jasné, jaký údaj je od něj žádán, pokud by ve vyhlášce byla v souladu s občanským soudním řádem uvedena „elektronická adresa“.
· konkrétní nárok, kterého se zúčastněný člen skupiny po žalovaném v rozsahu vymezeném v hromadné žalobě domáhá,
Zatímco žalobce vymezuje v žalobě požadované právo nebo oprávněný zájem obecněji tak, aby umožnil členům skupiny se do hromadného řízení přihlásit, člen skupiny musí již konkrétně specifikovat, o jaký nárok v řízení žádá (např. stanovení konkrétní požadované částky v penězích či přesné vymezení opravy u konkrétního zboží apod.).
· údaj o bankovním spojení zúčastněného člena skupiny,
Tento údaj je užitečný a může významně usnadnit plnění přiznané částky po skončení hromadného řízení, ve kterém měl žalobce se skupinou přihlášených členů skupiny úspěch. Pokud bylo předmětem tohoto řízení plnění finanční částky, odpadne dodatečná komunikace se členy skupiny, na jaký účet má být poslána žalovaná částka.
· tvrzení, která jsou důvodem vzniku nároku, kterého se zúčastněný člen skupiny po žalovaném domáhá, zejména bližší vymezení údajů o smlouvě nebo jiné právní skutečnosti, která je základem nároku,
Nad rámec požadovaného nároku by měl člen skupiny v přihlášce též specifikovat, na základě jakých skutečnosti má za to, že mu náleží požadovaný nárok (např. uvedení tvrzení, že člen skupiny uzavřel s žalovaným konkrétní smlouvu, která obsahuje nepřiměřené ujednání o smluvní pokutě, nebo že si zakoupil vadné zboží apod.).
· seznam příloh,
Seznamem příloh se nemyslí konkrétní přílohy, ale jen seznam všech příloh, které jsou přílohou přihlášky (tj. např. 1. plná moc, 2. kopie uzavřené smlouvy).
· označení orgánu veřejné moci a spisovou značku řízení podle § 28 odst. 2 zákona o hromadném občanském řízení soudním, pokud zúčastněný člen skupiny dříve uplatnil svůj nárok před soudem nebo správním orgánem,
Pokud člen skupiny ještě před zahájením hromadného řízení podal vlastní individuální žalobu či návrh ke správnímu orgánu v téže věci, a nyní požaduje, aby došlo k přerušení tohoto řízení a jeho nárok se přednostně projednal v hromadném řízení, má již ze zákona povinnost upozornit na tuto skutečnost a uvést i konkrétní spisovou značku/číslo jednací, pod nimiž je paralelní individuální řízení vedeno.
· označení zástupce, je-li zúčastněný člen zastoupen na základě plné moci,
· prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce do hromadného řízení a
· datum a podpis zúčastněného člena skupiny, popřípadě jeho zástupce.
Vedle výše uvedených údajů se k přihlášce musí přiložit i další dokumenty, kterých se člen skupiny v přihlášce dovolává. Půjde zejména o důkazy sloužící k prokázání tvrzení uvedených v přihlášce (např. doklad o zakoupení vadného zboží, doklad o tom, že byla mezi ním a žalovaným uzavřena problematická smlouva apod.), a dále pak také případná plná moc, je-li člen skupiny zastoupen.
K § 3:
Vedle přihlášení se do hromadného řízení zákon ve dvou případech připouští, aby člen skupiny vzal svoji přihlášku dodatečně zpět. Může k tomu dojít bez udání důvodu buď ještě ve lhůtě pro přihlašování, nebo v případě tzv. změny hromadného řízení podle § 27 návrhu zákona. Pro tyto účely je rovněž nutné upravit náležitosti formuláře pro zpětvzetí přihlášky. Tyto náležitosti přitom kopírují náležitosti uvedené v § 2, avšak uzpůsobují je potřebě zpětvzetí přihlášky.
Konkrétně by mělo být ve formuláři kromě nadpisu uvedeno:
· označení soudu a spisové značky, pod kterou je vedeno hromadné řízení,
· označení zúčastněného člena skupiny,
· výslovné zpětvzetí přihlášky,
· údaj, zda se přihláška bere zpět zcela nebo jen zčásti, a v případě částečného zpětvzetí přesné vymezení rozsahu, v jakém má ke zpětvzetí přihlášky dojít a v jakém nikoliv,
K tomu je potřeba říci, že již zákon připouští, aby ke zpětvzetí přihlášky došlo podobně jako u zpětvzetí žaloby buďto zcela, anebo jen zčásti. V případě částečného zpětvzetí je nezbytné, aby člen skupiny specificky vymezil, v jakém rozsahu požaduje, aby byl jeho nárok i nadále předmětem hromadného řízení, a v jakém rozsahu naopak nikoliv.
· označení zástupce, je-li zúčastněný člen zastoupen na základě plné moci,
· prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v návrhu na zpětvzetí přihlášky,
· datum a podpis zúčastněného člena skupiny, popřípadě jeho zástupce.
Pokud člen skupiny nebyl v době přihlášení zastoupen na základě plné moci, avšak v mezidobí se nechal zastoupit, pak by měl doložit jako přílohu formuláře také odpovídající plnou moc. Tato povinnost vyplývá již z obecných ustanovení a také z aplikace § 2 odst. 2 per analogiam a není nutné ji zde opakovat znovu.
K § 4:
Ustanovení upravuje náležitosti oznámení o převodu či přechodu práva a inspiruje se do určité míry také § 2 („návrh na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele“) vyhlášky č. 191/2017 Sb. Značná část náležitostí je shodná s požadavky formuláře pro přihlášení, aby bylo možné zjistit srovnatelné údaje o právním nástupci člena skupiny (jde např. o označení soudu a spisové značky, údaj o bankovním spojení, označení právního nástupce včetně jeho e-mailové adresy či datové schránky). V tomto ohledu lze odkázat na zdůvodnění u § 2. Nad rámec těchto údajů musí být ve formuláři obsaženy tyto kolonky:
· označení původního zúčastněného člena skupiny, u kterého nastala právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jinou osobu,
Zde musí být postaveno zcela na jisto, na místo jakého člena skupiny má právní nástupce nastoupit.
· označení práva, které bylo původním zúčastněným členem skupiny přihlášeno do hromadného řízení a kterého se převod nebo přechod týká,
Tato informace bude důležitá v případech, kdy je v hromadném řízení ze strany původního člena skupiny uplatňováno více práv (např. nárok na náhradu škody ve spojení s požadavkem na opravu věci).
· uvedení rozsahu, v jakém došlo k převodu nebo přechodu práva na právního nástupce, a případně též uvedení rozsahu, v jakém bude v hromadném řízení dále pokračovat původní zúčastněný člen skupiny,
Může dojít k situaci, kdy člen skupiny postoupí pouze jedno z práv, která původně uplatnil v hromadném řízení, nebo pouze část uplatněného nároku. V tomto ohledu je opět důležité vyžadovat, aby bylo v oznámení uvedeno, v jakém konkrétním rozsahu došlo k převodu či přechodu práva (např. převod se týkal jen práva na náhradu škody, ale nikoliv již na náhradu imateriální újmy apod.).
· tvrzení o skutečnosti, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva z původního zúčastněného člena skupiny na právního nástupce, včetně informace o tom, k jakému okamžiku k převodu nebo přechodu práva došlo, zejména bližší vymezení údajů o smlouvě nebo jiné právní skutečnosti, která právní nástupnictví zakládá,
Jelikož člen skupiny již v přihlášce předložil tvrzení, z nichž dovozuje existenci svého nároku, v tomto případě je nutné tvrdit, že došlo k určité právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod či přechod práva (např. uzavření smlouvy o postoupení pohledávky nebo vypořádání dědictví).
· datum a podpis původního zúčastněného člena skupiny nebo jeho právního nástupce, popřípadě jejich zástupce.
K tomu je třeba doplnit, že podle zákona může oznámení o převodu či přechodu práva podat jak původní člen skupiny, tak i jeho právní nástupce. Podle okolností pak bude oznámení podepsáno některým z nich, popřípadě jejich právním zástupcem.
Nad rámec výše uvedeného musí být i oznámení o převodu nebo přechodu práva doprovázeno přílohou, z níž je možné ověřit, že k tvrzené skutečnosti, která vedla k převodu či přechodu práva, opravdu došlo.
K § 5:
Formulář obsahující podle okolností údaje uvedené v § 2 až 4 bude uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na webu Ministerstva spravedlnosti. Navrhuje se přitom v zájmu jednoduchosti zvolit variantu formuláře PDF, který bude editovatelný v elektronické podobě nebo bude možné si toto PDF vytisknout a vyplnit ručně. Elektronicky vyplněný PDF formulář bude dále možné odeslat buď plně elektronicky (v případě kvalifikovaného el. podpisu či datové schránky), nebo bude možné jej vytisknout, ručně podepsat a podat v listinné podobě.
Zvolená koncepce formátu i uveřejnění formuláře odpovídá § 23 vyhlášky č. 191/2017 Sb.
K § 6:
V odstavci prvém se navrhuje upravit na podzákonné úrovni požadavek na formu vedení a datový formát seznamu zúčastněných členů skupiny. Jelikož se očekává, že tento seznam povede žalobce (nezisková organizace) a následně jej předá soudu, je vhodné pracovat s formátem, který umožňuje operativní a přehledné nakládání s informacemi v „tabulkovém režimu“. Zároveň bude seznam zúčastněných členů skupiny průběžně během řízení aktualizován, proto jej nelze zafixovat na začátku řízení. Z tohoto hlediska se jako nejvhodnější jeví vést seznam zúčastněných členů skupiny v elektronické podobě, a to ve formátu excel, což je dobře známý a v praxi se běžně vyskytující formát určený pro zaznamenávání informací do tabulky s funkcemi usnadňujícími úpravy této tabulky a práci s tabulkou.
Odstavec druhý reaguje na potřebu řešit, jakým způsobem bude seznam zúčastněných členů skupiny připojován ke spisu, který stále minimálně v prvních měsících až letech bude potřeba vést v listinné podobě. Jelikož je seznam zúčastněných členů skupiny podle odstavce 1 veden v elektronické podobě, nemůže být fyzicky součástí listinného spisu. Tento seznam bude součástí spisu, avšak bude uchováván od spisu odděleně jako jeho příloha. Při nahlížení do seznamu členů skupiny bude nutné postupovat shodně jako při nahlížení do elektronického spisu, tj. soud tento seznam zúčastněných členů skupiny zpřístupní na obrazovce počítače, která je k dispozici v budově Městského soudu v Praze. Naopak se nepočítá s tím, že by soud např. průběžně jednotlivé seznamy tiskl a připojoval jejich aktuální podobu k listinnému spisu. Tento postup není hospodárný a ani šetrný k životnímu prostředí.
K § 7:
V seznamu zúčastněných členů skupiny by měly být zaznamenány přinejmenším základní informace o každém členovi skupiny, který svůj nárok přihlásil do hromadného řízení. Jedná se o tyto údaje:
· pořadové číslo, které je zúčastněnému členovi přiděleno,
Čísla budou přidělována z podstaty věci chronologicky, nicméně není nutné vymezovat konkrétní klíč pro jejich přidělení (např. dojde-li v jeden den 20 přihlášek, nejeví se jako vhodné, aby bylo nutné tyto přihlášky zapsat chronologicky dle data dojití – postačí, pokud budou zapsány do excelovské tabulky s pořadovým číslem).
· jméno, příjmení, bydliště a datum narození, popřípadě rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor zúčastněného člena skupiny nebo jeho název, sídlo a identifikační číslo, je-li zúčastněný člen skupiny právnickou osobou,
V tabulce dále musí být jednoznačně vymezeno, kdo je členem skupiny – a to jeho identifikačními znaky, s nimiž pracuje už zákon o hromadném občanském řízení soudním – srov. § 2 písm. g).
· stručné vymezení požadovaného nároku zúčastněného člena skupiny,
V souladu s tím, co člen skupiny uvedl v přihlášce, tj. např. uvedení konkrétní žalované částky či informaci o rozsahu požadované opravy a uvedení, jaké zboží má být opraveno.
· spisovou značku nebo číslo jednací řízení podle § 28 odst. 2 zákona o hromadném občanském řízení soudním, pokud zúčastněný člen skupiny dříve uplatnil právo nebo oprávněný zájem před soudem nebo správním orgánem.
Tato informace sice není nezbytná pro vedení samotného hromadného řízení, ale může být užitečná pro okresní soudy nebo správní orgány, které jsou oprávněny rozhodovat ve sporech o práva vyplývající ze soukromoprávních poměrů. Budou-li tyto údaje k dispozici již v samotném seznamu členů skupiny, je to praktické řešení, které umožní zajistit odpovídající předání informace o přihlášení do hromadného řízení, a tím i naplnění účelu pravidel § 28 a násl. zákona.
K § 8:
Ustanovení § 61 odst. 1 návrhu zákona stanoví, že nákladem hromadného řízení jsou mj. i náklady související s příjmem přihlášek a vedením seznamu zúčastněných členů skupiny. Povinnost přijímat přihlášky a vést seznam má totiž podle § 32 a 38 žalobce. Žalobci s touto evidencí budou nutně vznikat náklady, jejichž náhradu může požadovat v rámci náhrady nákladů řízení, bude-li mít jeho hromadná žaloba úspěch. Způsob určení výše těchto nákladů musí stanovit prováděcí předpis, kterým je právě § 8 předloženého návrhu vyhlášky.
Návrh § 8 odst. 1 nejprve staví na jisto, že účelně vynaložené náklady není nutné počítat např. podle hodin, které zaměstnanci neziskové organizace strávili příjmem a kontrolou přihlášek, vyzýváním k opravě vad a případně odmítáním přihlášek, které se nepodařilo i přes výzvu neziskové organizace napravit, eventuálně také jejich zápisem na seznam zúčastněných členů skupiny. Toto řešení by bylo krajně nepraktické jak pro samotného žalobce, tak ale i pro soud při určování náhrady nákladů řízení. Vznikaly by spory, zda uvedené hodiny byly účelné či nikoliv. Z tohoto důvodu se navrhuje podobně jako v jiných srovnatelných případech, aby náklady za přezkum, kontrolu, opravu a evidenci přihlášek byly stanoveny paušálně za každou přihlášku, přičemž celková výše těchto nákladů se logicky určí podle toho, kolik nakonec bylo takových přihlášek nebo zpětvzetí přihlášky podáno.
U každé jednotlivé přihlášky je povinností žalobce:
1) tuto přihlášku přijmout,
2) tuto přihlášku zaevidovat,
3) tuto přihlášku zkontrolovat, zda je včasná, obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelná a vyplývá z ní, co člen skupiny po žalovaném požaduje, zároveň je také třeba ověřit, že člen skupiny se se svým uplatňovaným nárokem vešel do petitu vymezeného v hromadné žalobě (např. pokud žalobce požaduje jen náhradu škody a člen skupiny uplatňuje v přihlášce i náhradu imateriální újmy) a jeho tvrzení se opírají o relevantní důkazy,
4) pokud přihláška trpí vadami, musí žalobce člena skupiny na tyto vady upozornit a vyzvat jej k opravě,
5) v takovém případě je nutné přihlášku znovu zkontrolovat a ověřit, že po úpravách již obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelná a vyplývá z ní, co člen skupiny po žalovaném požaduje,
6) pokud se přihlášku ani napodruhé nepodařilo opravit, pak ji musí žalobce odmítnout,
7) pokud se podařilo podat bezvadnou přihlášku nebo byla na výzvu opravena, žalobce ji musí zapsat do seznamu zúčastněných členů skupiny.
Pokud dojde ke zpětvzetí, je žalobce povinen:
1) zpětvzetí přijmout,
2) zpětvzetí zaevidovat,
3) zpětvzetí zkontrolovat, zda je včasné, obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelné a vyplývá z něj, v jakém rozsahu má být přihláška vzata zpět,
4) pokud zpětvzetí trpí vadami, musí žalobce člena skupiny na tyto vady upozornit a vyzvat jej k opravě,
5) v takovém případě je nutné zpětvzetí znovu zkontrolovat a ověřit, že po úpravách již obsahuje všechny stanovené náležitosti, je srozumitelné a vyplývá z něj vše potřebné,
6) v případě úspěšného zpětvzetí je následně nutné tuto změnu vyznačit v seznamu zúčastněných členů skupiny.
Je zřejmé, že činnosti uvedené u jednotlivých podání musí činit osoba s právnickým vzděláním, tj. zaměstnanec neziskové organizace, který má odpovídající znalosti jak hmotného práva, tak i procesního postupu. Zároveň lze odhadovat, že taková kontrola přihlášky vč. navazujících kroků může trvat 1-4 hodiny podle náročnosti dané práce (např. v případě perfektní přihlášky vystačí na přijetí, evidenci, kontrolu a zápis cca 1 hodina práce, naopak u přihlášky zcela nesrozumitelné může takové odstraňování vad trvat i několik hodin, není přitom vyloučena nezbytnost komunikovat se členem skupiny operativně i po emailu či telefonicky apod.). Přihlášky budou podávat zejména spotřebitelé, tj. v naprosté většině případů laici, kteří nemají s uplatňováním svých práv u soudu žádné zkušenosti. Lze proto odhadovat, že minimálně u poloviny přihlášek bude práce na těchto přihláškách spíše náročnější a vyšší. V průměru tak lze očekávat, že přezkum přihlášek zabere cca 2-3 hodiny na přihlášku.
Naopak zpětvzetí přihlášky je již druhým úkonem člena skupiny v řízení, kterým toliko bere svoji přihlášku zpět. Počet kroků při evidenci a kontrole zpětvzetí se proto sice významněji neliší od přihlášky, ale jednotlivé kroky, zejména kroky 3 až 5 budou jednodušší oproti srovnatelným krokům u přijímání přihlášek. V těchto případech bude administrativní a kontrolní role neziskové organizace ulehčena, neboť půjde spíše o formální kontrolu a vyjasnění otázky, zda došlo k včasnému podání zpětvzetí a zároveň v jakém rozsahu člen skupiny zpětvzetí požaduje. V průměru je proto možné odhadovat, že náročnost činnost v souvislosti s příjmem zpětvzetí bude nižší, a bude se pohybovat na úrovni 1/3 náročnosti přijímání přihlášek (při zohlednění, že část kroků je shodná, a část je jednodušší).
Evidenci a přezkum přihlášek by měl provádět spíše kvalifikovaný zaměstnanec neziskové organizace, ideálně s vysokoškolským právnickým vzděláním. U takového zaměstnance lze počítat s tím, že bude pobírat měsíčně mzdu odpovídající orientačně alespoň výši průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. V roce 2023 činila průměrná hrubá mzda celkem 43 341 Kč[footnoteRef:1], což při připočítání nákladů zaměstnavatele (neziskové organizace) na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem činí celkem 57 991 Kč. Abychom zjistili vynaložené náklady neziskové organizace na zaměstnance, který se bude věnovat evidenci a kontrole přihlášek, je nutné zjistit, jak vysoké náklady na tohoto zaměstnance bude zaměstnavatel muset vynakládat na každou hodinu jeho práce. Průměrný měsíc má v roce 4,348 týdne, při přepočtu na hodinu to u částky 57 991 Kč vychází na částku cca 333 Kč/hodinu práce. [1: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2023 ]
Za této situace se jeví jako přiměřené, pracujeme-li se spodní hranicí očekávané délky práce na vyřízení jedné přihlášky (tj. cca 2 hodiny práce zaměstnance neziskové organizace), že na jednu přihlášku je za adekvátní odměnu považována částka 650 Kč (2x 333 Kč po zaokrouhlení na celé padesátikoruny). V případě zpětvzetí, které bude možné vyřídit za cca 1/3 doby potřebné k vyřízení evidence a kontroly přihlášky jako takové (tj. okolo 45 minut-1 hodiny), je za této situace navrhována odměna 250 Kč (333 Kč x ¾, po zaokrouhlení na celé padesátikoruny)
Tyto náklady je možné považovat vzhledem k aktuální výši průměrné mzdy na trhu práce v ČR za účelně vynaložené a adekvátní, respektive za nejnižší možné, které lze od žalobce-neziskové organizace očekávat.
To, že uvedené částky jsou přiměřené, dokládá i srovnatelná výše odměny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Nastavené částky jsou srovnatelné s odměnou za jeden úkon u těch nejnižších tarifních pásem (u pohledávek do 500 Kč) po připočtení tzv. režijního paušálu, který je nedílnou součástí odměny za jeden úkon právní služby, případně snesou srovnání i s náhradou za promeškaný čas podle § 14 cit. vyhlášky (za každou započatou půlhodinu 100 Kč, přičemž od 1. července 2024 by mělo dojít k navýšení na 150 Kč).
K § 9:
Navrhovaná vyhláška provádí ustanovení právního předpisu, jímž má být do právního řádu ČR transponovaná směrnice o zástupných žalobách. Transpoziční lhůta u tohoto předpisu již uplynula v prosinci 2022, proto zákon o hromadném řízení počítá s velmi krátkým termínem pro nabytí účinnost (prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení). Vyhláška upravuje i některé otázky, jež budou relevantní bezprostředně po nabytí účinnosti zákona. Například stanoví náležitosti přihlášky, kterou lze podat v okamžiku, kdy bude k soudu doručena první hromadná žaloba. Návrh zákona v březnu prošel třetím čtením a lze očekávat, že nabude účinnosti nejpozději 1. června 2024. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby předložená vyhláška nabyla účinnosti co nejdříve, tj. dnem následujícím po dni jejího vyhlášení.
10