Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD4CHLFE6 najdete zde
VIII.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra financí dne 15.4 2024, s termínem dodání stanovisek do 22.4.2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Obecný úvod
Na základě výjimky ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D. č. j. 11422/2024-UVCR ze dne 22. 3. 2024 byl okruh připomínkových míst omezen na ministerstva, Úřad vlády, Český úřad zeměměřičský a katastrální, kraje, hl. m. Prahu a Asociaci krajů ČR. Nad rámec těchto připomínkových míst byly o stanovisko požádány Digitální a informační agentura, Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí ČR, protože okruh novely byl operativně rozšířen o změnu zdroje dat o počtech obyvatel pro účely zákona o rozpočtovém určení daní. Zároveň byly do materiálu zapracovány připomínky Českého statistického úřadu, které Ministerstvo financí obdrželo.
Předkladatel nemohl vyhovět zásadním připomínkám, které byly v rozporu s dohodou dosaženou na úrovni Rady Asociace krajů ze dne 14. 3. 2024 o novém modelu RUD krajům, a zásadním připomínkám přesahujícím záměr předkládané novely.
Rozpory tohoto charakteru potvrdily v požadovaném termínu (29. 4. 2024) následují z oslovených připomínkových míst: Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Svaz měst a obcí ČR, Digitální a informační agentura, Sdružení místních samospráv.
Doporučující připomínky a připomínky legislativně technického charakteru byly až na drobné výjimky akceptovány a zapracovány do materiálu.
Č. res.
Resort
Č. př.
Z/D
Připomínky
Vypořádání
1.
Liberecký kraj
1.
Z
AKČR trvá na modelu RUD krajů, který odsouhlasilo 11 ze 14 členů Rady AKČR dne 14. března 2024 a který byl zaslán dopisem předsedy Rady AKČR ministru financí dne 15. března 2024.
Současně AKČR souhlasí nad rámec uvedeného modelu zohlednění role metropolitní oblasti hlavního města Prahy v poskytování vybraných služeb širšímu dotčenému území a občanům ČR. Nesouhlasíme však s navrženým zněním ustanovení §3 odst. 9 a započtením jedné pětiny obyvatel hlavního města Prahy do výpočtu podílu hlavního města Prahy na RUD krajů, protože dílčím způsobem výpočtu mění Radou AKČR projednaný a schválený model.
AKČR navrhuje, aby bylo navýšení finančních prostředků pro hlavní město Praha řešeno nad rámec modelu výpočtu podílů jednotlivých krajů samostatným příspěvkem ve výši 0,1% z celostátního hrubého výnosu daní uvedených v §3 odst. 1. O výši tohoto příspěvku bude ponížen příjem krajů z celostátního hrubého výnosu daní uvedených v §3 odst. 1, a to plně v souladu s Radou AKČR schváleným modelem RUD krajů. Celkové souhrnné podíly finančního objemu RUD krajů se oproti předloze nemění. Aby nevznikly pochybnosti, bude pro vývoj podílu RUD krajů z celostátního hrubého výnosu daní konstrukce následující (Tab.1):
Tab.1:
Kraje včetně Prahy (vstupuje do výpočtu podílů krajů)
Praha nad rámec sl.1 (nevstupuje do výpočtu podílů krajů)
Celkem
2025
9,95 %
0,1 %
10,05 %
2026
10,11 %
0,1 %
10,21 %
2027 +
10,26 %
0,1 %
10,36 %
Samostatný příspěvek ve výši 0,1% nevstupuje do výpočtu podílů jednotlivých krajů a hlavního města Praha na RUD.
Jak bylo uvedeno výše, navrhujeme v konkrétní podobě pro zohlednění role metropolitní oblasti hlavního města Prahy následující úpravu znění §3 odst. 1 takto (pro roky 2026 a 2027 uvedeno modifikovaně v závorce):
Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů včetně hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) tvoří:
0. daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
0. podíl na 9,95 % (10,11 % a 10,26%) z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
0. podíl na 9,95 % (10,11 % a 10,26%) z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
0. podíl na 9,95 % (10,11 % a 10,26%) z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
0. podíl na 9,95 % (10,11 % a 10,26%) z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
4. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
4. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
4. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
0. podíl na 9,95 % (10,11 % a 10,26%) z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
0. podíl na 9,95 % (10,11 % a 10,26%) výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň
z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.
Samostatný příspěvek pro hlavní město Praha nad rámec podílů dle bodu 1 je ve výši 0,1% a je platný pro roky 2025, 2026 i 2027 a další léta. Struktura podílů je uvedena v Tab. 1.
S ostatními parametry nastavení výpočtu modelu RUD krajů uvedeném v předloze AKČR souhlasí.
Akceptováno. Upraveno.
Materiál je upraven tak že, v novém znění § 3 je obsažen model RUD krajů odsouhlasený na úrovni Rady Asociace krajů ČR dne 14. 3. 2024. Problematika zohlednění role metropolitní oblasti hl. m. Prahy je řešeno zavedením samostatného § 3a.
.
ČSÚ
1
Z
K návrhu usnesení
Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“) navrhuje vložit do části „Na vědomí“ návrhu usnesení text „vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy“.
Odůvodnění:
Cílem návrhu je nově nastavit pravidla rozpočtového určení daní ÚSC a některým státním fondům. ČSÚ doporučuje seznámit s materiálem i subjekty, jejichž působnosti se návrh dotýká, např. správce dotčených informačních systémů veřejné správy, jejichž údaje budou využívány pro výpočet podílu jednotlivých ÚSC.
Akceptováno. Upraveno.
ČSÚ
2
Z
K návrhu zákona
K novelizačnímu bodu 6 článku 1 části první návrhu
Nahradit v nově vloženém ustanovení § 3 odst. 10 text „Českého statistického úřadu“ textem „základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí“.
Odůvodnění:
Z hlediska výpočtu daňových příjmů jsou vhodnějším zdrojem dat pro stanovení počtu obcí v kraji než údaje ČSÚ údaje základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí zřízeného § 3 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Právě základní registry jako páteřní informační systémy veřejné správy jsou ve vztahu k tomuto zákonu primárním zdrojem informací, a to i vzhledem k zakotvené zásadě dobré víry ve správnost údajů vedených v základních registrech.
Navržená změna uvede připomínkované ustanovení do souladu s návrhem nově vloženého § 3 odst. 5, který jako zdroj údajů pro stanovení rozlohy území kraje a rozlohy území státu data ČÚZK k 1. lednu běžného roku.
Akceptováno. Upraveno.
ČSÚ
3
Z
K novelizačnímu bodu 6 článku 1 části první návrhu
Vypustit z nově vloženého ustanovení § 3 odst. 13 text „Českého statistického úřadu“.
Odůvodnění:
Uplatněná připomínka souvisí se vznesenou připomínkou č. 2 k využití údajů ČSÚ jako zdroje pro výpočet daňových příjmů.
Akceptováno. Upraveno.
ČSÚ
4
Z
K Důvodové zprávě
Ke kapitole 6.1 Zvýšení sdíleného výnosu z vybraných daní ve prospěch krajů – str. 6 odst. 3
Vypustit z tohoto odstavce text „Český statistický úřad“.
Odůvodnění:
Uplatněná připomínka souvisí s předchozími připomínkami k využití údajů ČSÚ jako zdroje pro výpočet daňových příjmů.
Akceptováno. Upraveno.
ČSÚ
5
Z
K vyhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně rizika digitálního vyloučení
Z výčtu ústředních správních úřadů, jejich údaje budou využity pro účely výpočtu daňových podílů na sdílených daní vypustit Český statistický úřad.
Odůvodnění:
Uplatněná připomínka souvisí s předchozími připomínkami k využití údajů ČSÚ jako zdroje pro výpočet daňových příjmů.
Akceptováno. Upraveno.
ČSÚ
6
Z
K RIA
Vypustit na str. 9 této části materiálu ČSÚ z výčtu subjektů, jejichž data budou využita při přípravě prováděcích předpisů k zákonu o RUD.
Odůvodnění:
Uplatněná připomínka souvisí s předchozími připomínkami k využití údajů ČSÚ jako zdroje pro výpočet daňových příjmů.
Akceptováno. Upraveno.
ČSÚ
7
D
K celému návrhu:
Český statistický úřad doporučuje předkladateli zvážit dodatečné oslovení ostatních ústředních orgánů státní správy, které nebyly zařazeny mezi připomínková místa.
Odůvodnění:
Český statistický úřad upozorňuje na skutečnost, že v rámci řádného mezirezortního připomínkového řízení nebyly osloveny veškeré ústřední orgány státní správy zřízené § 2 zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jejichž působnosti se návrh dotýká.
Akceptováno. Vysvětleno.
Na základě výjimky ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D. č. j. 11422/2024-UVCR ze dne 22. 3. 2024 byl okruh připomínkových míst omezen na ministerstva, Úřad vlády, Český úřad zeměměřičský a katastrální, kraje, hl. m. Prahu a Asociaci krajů ČR. Nad rámec těchto připomínkových míst byly o stanovisko požádány Digitální a informační agentura, Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí ČR, protože okruh novely byl operativně rozšířen o změnu zdroje dat o počtech obyvatel pro účely zákona o rozpočtovém určení daní. Subjekty, kterých se uvedená problematika týká, tak byly osloveny. Připomínky Českého statistického úřadu Ministerstvo financí obdrželo a v materiálu zohlednilo.
ČSÚ
8
D
K Předkládací zprávě
Český statistický navrhuje zpřesnění textu Předkládací zprávy, a to zejména úpravou znění 3. věty posledního odstavce na str. 2. Doporučuje text: „Protože bilance obyvatel ČSÚ navazuje na výsledky sčítání lidu, které nejsou nijak provázány s údaji v Registru obyvatel Ministerstva vnitra, existují objektivně dané rozdíly mezi počty obyvatel v jednotlivých evidencích.“ zpřesnit takto: „Protože bilance obyvatel ČSÚ navazuje na výsledky sčítání lidu, které nyní zahrnuje pouze obvykle bydlící obyvatelstvo, existují objektivně dané rozdíly mezi počty obyvatel v jednotlivých zdrojích. Údaje ze sčítání lidu jsou navíc dostupné pouze 1x za 10 let a nové sčítání lidu koriguje desetiletou řadu údajů o počtu obyvatel z bilancí. V roce sčítání lidu tak dochází ke skokové změně počtu obyvatel.“
Odůvodnění:
Aktualizace metodiky provádění sčítání lidu, kdy při posledním sčítáním v roce 2021 byl sice registr obyvatel (dále jen „ROB“) vedle dotazníkového šetření hlavním zdrojem, avšak do výsledků sčítání lidu byly zahrnuty jen osoby splňující statistickou definici obvykle bydlícího obyvatelstva, na rozdíl od ROB, který v případě občanů ČR eviduje všechny občany s evidovaným pobytem v ČR.
Akceptováno. Upraveno.
Olomoucký kraj
1
Z
Součástí předloženého materiálu je kromě návrhu novely zákona č. 243/2000 Sb. rovněž návrh vyhlášky o procentním podílu jednotlivých krajů na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Návrh vyhlášky v předloženém znění však neobsahuje vymezení procentního podílu jednotlivých krajů (tabulka uvedená v příloze č. 1 vyhlášky je prázdná), což znemožňuje zaujmout v dané věci jednoznačné stanovisko.
Olomoucký kraj tedy s předloženým materiálem souhlasí pouze za podmínky, že v předmětné vyhlášce bude uplatněna varianta č. 1 dle tisku č. 184 Rady Asociace krajů České republiky (dále jen „Rada“), která byla schválena usnesením Rady č. 218 dne 14. března 2024.
Akceptováno. Upraveno.
Materiál je upraven tak že, v novém znění § 3 je obsažen model RUD krajů odsouhlasený na úrovni Rady Asociace krajů ČR dne 14. 3. 2024. Problematika zohlednění role metropolitní oblasti hl. m. Prahy je řešeno zavedením samostatného § 3a.
Procentní podíly jednotlivých krajů na stanovené části sdílených daní, které odpovídají posledním dostupným datům, jsou obsaženy v přílohách k důvodové zprávě. Zároveň je specifikováno, a to jak v důvodové zprávě, tak v RIA, na jakých datech jsou propočty provedeny.
Ministerstvo dopravy
1
D
V souvislosti s novelizačním bodem 6 (§ 3 odst. 4 až 13) upozorňujeme, že zakotvením povinnosti Ministerstva dopravy poskytovat údaje o počtu kilometrů silnic II. a III. třídy v kraji za účelem výpočtu podílu krajů na výnosu některých daní vzniknou Ministerstvu dopravy zvýšené administrativní náklady. Tato skutečnost byla v předkládaném materiálu opomenuta. Obdobná administrativní zátěž v souvislosti s poskytováním údajů vznikne i Českému statistickému úřadu, Digitální a informační agentuře, Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvu zdravotnictví, krajům a hlavnímu městu Praze, přičemž pouze u krajů a u hlavního města Prahy předpokládá předkladatel bagatelní zvýšení administrativní zátěže. V návaznosti na shora uvedené doporučujeme doplnit příslušné části předkládaného materiálu, zejména důvodovou zprávu.
Akceptováno.
V textu doplněna skutečnost, že bagatelně zvýšené náklady vznikají dotčeným úřadům poskytujícím jedenkrát ročně příslušné datové zdroje.
Jak je uvedeno v RIA, data, která budou potřebná pro stanovení každoročních podílů jednotlivých krajů na RUD existují a navrhovanou novelou se nezavádí žádný nový sběr dat, pouze se stanovuje jejich předávání na MF.
hlavní město Praha
1
D
Hl. m. město Praha nemá proti předloženému návrhu zákona o rozpočtovém určení daní zásadní připomínky, pokud tato novelizace projde legislativním procesem ve svém komplexu v nezměněné podobě ve vztahu k hl. m. Praze. Má nicméně 2 věcné připomínky k dílčí části návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, a to k části týkající se tzv. krajského rozpočtového určení daní (dále jen „RUD“), resp. RUD krajů. Tyto připomínky přitom nemají vliv na úvodní větu tohoto stanoviska.
Obecně:
Vzhledem k tomu, že dochází ke snížení procentního podílu hl. m. Prahy jako kraje na RUD, doporučujeme, aby návrh zákona minimálně vysvětlil, v čem spočívá snížená potřeba financování Prahy jako kraje manifestovaná nejen v relativní, ale i v nominální podobě.
Odůvodnění:
Jak Důvodová zpráva uvádí, cit.: „Konkrétně v rámci novelizace zákona o RUD účinné od roku 2002 byly do daňových příjmů v drtivé většině „překlopeny objemy“ na výdaje převedených organizací, resp. na výdaje očištěné o příjmy. Novelizace zákona o RUD účinná od roku 2005 pokrývala druhou fázi přesunů kompetencí. Pro tento druhý krok vymezení RUD krajů hrála roli vedle „překlápění objemů“ také konkrétní objektivní kritéria (např. počet obyvatel kraje, rozloha kraje, počet malých obcí v kraji).“. Blíže viz závěrečná zpráva RIA. A dále, cit.: „Vymezením souhrnných a dílčích daňových podílů krajů zákonem o RUD (od roku 2002 a posléze k od roku 2005) došlo k naplnění základního prvku jejich finanční autonomie (získání značného objemu vlastních příjmů pro výkon působností), byť je zřejmé, že prostor pro financování prostřednictvím RUD krajů by teoreticky mohl být ještě rozšířen“. Mj. se v důvodové zprávě dále uvádí, cit.: „navrhuje se posílení zdrojů do RUD krajů (k posílení finanční autonomie krajů)“. V tomto směru nezbývá než konstatovat, že ve vztahu k hl. m. Praze jakožto kraji nedochází k posílení zdrojů, resp. k posílení finanční autonomie tohoto kraje. Ve vztahu k hl. m. Praze jako kraji neplatí ani další výrok důvodové zprávy, cit.: „Návrh napomůže krajům plnit jejich úkoly v samostatné působnosti a podpoří i plnění výkonů přenesené působnosti (RUD slouží i k částečnému financování přenesené státní správy).“.
Závěrečná zpráva RIA uvádí, cit.: „Nastavení podílů jednotlivých krajů na tzv. sdílených daních z roku 2005 bývá ze strany krajů kritizováno pro netransparentnost, byť genezi vzniku výše daňového podílu každého kraje lze dohledat v příslušných vládních návrzích a sněmovních tiscích.“. Lze tak říct, že návrhem dochází k úplnému odstřihnutí nastavení financování hl. m. Prahy jako kraje od původní geneze výše jeho podílu na daňových výnosech v postavení kraje, a to bez bližšího odůvodnění. To sama uvádí závěrečná zpráva RIA, cit.: „novým kriteriálním modelem zmizí kdysi dohledatelná přímá vazba mezi objemy daňových příjmů pro jednotlivé kraje a dílčími oblastmi, na jejichž krytí byly určeny“. Jak také závěrečná zpráva RIA říká, cit.: „Na kraje přešly postupně, ve dvou fázích reformy veřejné správy, kompetence a organizace (zejména střední školy, silnice II. a III. třídy, dopravní obslužnost atd.) a s nimi i finanční zdroje.“. Hl. m. Praha si není vědomo skutečnosti, která by v mezidobí přestala platit, tzn. oblasti, která byla původně zamýšlená k financování prostřednictvím krajského rozpočtového určení daní a hl. m. Praha ji přestalo rozpočtově krýt, tedy by odstřihnutí hl. m. Prahy od původního nastavení (ačkoliv, jak uvádí závěrečná zpráva RIA, cit.: „někdejší vazba nicméně nebyla závazná“) bylo odůvodnitelné.
- Doporučujeme, aby návrh zákona přistupoval rovně k občanům hl. m. Prahy jako kraje ve srovnání s občany ostatních krajů a nedocházelo tak k ekonomicky nepodloženému snížení finančního krytí krajských funkcí hl. m. Prahy především v oblasti regionálního školství, regionální hromadné dopravy, správy nadřazených komunikací a v oblasti nadřazených sociálních a zdravotních služeb.
Odůvodnění:
Dále, z metodického pohledu, sama Důvodová zpráva uvádí, že, cit.: „Návrhem se ruší dřívější přímá (byť neúčelová) vazba mezi dílčími daňovými podíly krajů a kompetencemi, k jejichž krytí byly určeny (dosavadní model RUD krajů mohl prokázat dílčí výchozí objemy plynoucí na konkrétní funkce konkrétnímu kraji). Tato vazba se novým modelem vytratí, celková alokace se mezi kraje rozdělí zcela odlišným způsobem než dosud.“. Tento odlišný způsob počítá s jinými kritérii v případě hl. m. Prahy ve srovnání s ostatními 13 kraji. Důvodová zpráva sama připouští, cit.: „Specifický postup se uplatňuje pro hl. m. Prahu, kdy v jejím případě budou uplatněna kritéria počet kilometrů silnic II. a III. třídy, rozloha území, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, počet urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích, počet dětí, žáků a studentů krajského školství, a v omezené míře kritérium počtu obyvatel.“. V tomto směru návrh zákona bez bližšího odůvodnění nepřistupuje rovně k občanům hl. m. Prahy jako kraje ve srovnání s občany ostatních krajů a dochází tak k ekonomicky nepodloženému snížení finančního krytí krajských funkcí hl. m. Prahy především v oblasti regionálního školství, regionální hromadné dopravy, správy nadřazených komunikací a v oblasti nadřazených sociálních a zdravotních služeb. Hl. m. Praha návrhem zákona není stavěno na roveň ostatních krajů.
Neakceptováno. Vysvětleno. Upraveno jinak.
MF předkládá vládní návrh novely, který akceptuje model RUD krajů odsouhlasený na úrovni Rady Asociace krajů ČR, což je v souladu s Programovým prohlášením vlády („změníme RUD krajů na základě shody s AK ČR a navýšení celkové alokace“).
Protože hl. m. Praha má mezi kraji specifické postavení tím, že je zároveň příjemcem prostředků z RUD obcí, není možné v jejím případě použít všechna kritéria jako v případě ostatních krajů.
Z tohoto důvodu je materiál upraven tak že, v novém znění § 3 je obsažen model RUD krajů odsouhlasený na úrovni Rady Asociace krajů ČR dne 14. 3. 2024. Problematika zohlednění role metropolitní oblasti hl. m. Prahy je řešena zavedením samostatného § 3a, kdy hl. m. Praha získá samostatný podíl na sdílených daních ve výši 0,1%.
V době konstrukce stávajícího modelu RUD krajů v roce 2002 a 2005 bylo jako výchozí základně využito finanční vyjádření zřizovatelských funkcí a kompetencí, které přecházely z resortů a rušených okresních úřadů na kraje. Od té doby již uplynulo téměř 20 let a tato vazba se již vytratila, respektive stala velmi volnou, vzhledem k tomu, že kraje (včetně hl. m. Prahy) s prostředky RUD nakládají v samostatné působnosti dle svého uvážení a priorit. Použitím nových kritérií a principů, na kterých bude model RUD krajů stavět, dojde k jinému přerozdělení prostředků mezi jednotlivé kraje, což je ovšem logický dopad tohoto kroku, na kterém se shodla drtivá většina krajů.
Finanční situaci hl. m. Prahy je rovněž třeba posuzovat jako celek, protože hl. m. Praha nesestavuje svůj rozpočet v členění na krajský a obecní. Z veřejně dostupných dat plyne, že hl. m. Praha vykazuje dlouhodobě vysoce přebytkové hospodaření a zdaleka nevyužívá dostupné provozní saldo k realizaci investic, což je všeobecně známá skutečnost. Uvedená fakta nenasvědčují nic o tom, že by občané hl. m. Prahy byli z hlediska RUD jakkoliv diskriminováni.
Nedílnou úpravou předložené novely zákona o RUD je změna zdroje dat pro stanovení počtu obyvatel (nově Registr obyvatel podle zákona o základních registrech), která by naopak pro Prahu představovala finanční přínos cca +2,6 mld. Kč.
hlavní město Praha
2
D
k bodu 5 (§ 3 odst. 3):
Doporučujeme, v souladu s čl. 57 odst. 5 Legislativních pravidel vlády, na samostatném řádku uvést větu „Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje.“.
Akceptováno. Upraveno.
hlavní město Praha
3
D
k bodu 8 (§ 4 odst. 4 a 5):
Doporučujeme slova „odst. 4 a 5“, v souladu s platným zněním zákona, nahradit slovy „odst. 4 a odst. 5 písm. d)“ a slova „se všechny výskyty textu „č. 3“ nahrazují textem „č. 2““, v souladu s čl. 57 odst. 4 písm. e) Legislativních pravidel vlády, nahradit slovy „se text „č. 3“ nahrazuje textem „č. 2““.
Akceptováno. Upraveno.
hlavní město Praha
4
D
k bodu 9 (§ 4 odst. 6):
Doporučujeme za slova „podle zákona o základních registrech“, v souladu s čl. 45 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, vložit odkaz na poznámku pod čarou a v poznámce pod čarou uvést úplnou citaci tohoto jiného právního předpisu nebo jeho ustanovení.
Vysvětleno. Upraveno jinak – viz připomínka Ministerstva vnitra.
hlavní město Praha
5
D
k bodu 10 (§ 4 odst. 11):
Doporučujeme za text „§ 4 odst. 11“ vložit slova „úvodní části ustanovení“.
Akceptováno. Upraveno.
hlavní město Praha
6
D
k bodu 11 (§ 6 odst. 4):
Doporučujeme za text „§ 6 odst. 4“ vložit slova „větě první“ a slova „„§ 3 odst. 13 a podle““, v souladu s čl. 70 odst. 2 Legislativních pravidel vlády, nahradit slovy „„§ 3 odst. 13 a““.
Akceptováno. Upraveno.
Moravskoslezský kraj
1
Z
Celý návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „návrh zákona o RUD“) se jeví jako politické rozhodnutí bez respektování současných ekonomických souvislostí a dalšího efektivního směrování rozvoje krajů, což může v budoucnu znamenat vznik výrazných meziregionálních rozdílů, neboť krajům, které dnes vykazují nižší výkonnost v souvislosti s dlouhodobým řešením dopadů strukturálních změn, nový návrh RUD poskytuje zdroje v menší míře, než jiným krajům a nůžky rozdílů zdrojů v přepočtu na obyvatele se tak mezi kraji více rozevírají.
Neakceptováno.
MF předkládá vládní návrh novely, který akceptuje model RUD krajů odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR, což je v souladu s Programovým prohlášením vlády („změníme RUD krajů na základě shody s AK ČR a navýšení celkové alokace“) a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejširší možnou dohodu. Vzhledem k tomu, že debata o novém modelu krajů trvala na úrovni Asociace krajů ČR několik let, předpokládáme, že na úrovni krajů byly zevrubně diskutovány i ekonomické aspekty a souvislosti, ze kterých navrhovaný model RUD krajů vychází.
Rozpor trvá.
Moravskoslezský kraj
2
Z
Důvodová zpráva k návrhu zákona o RUD neobsahuje ekonomické zdůvodnění použitých kritérií a jejich vah. Odůvodnění principů je provedeno „dohodou většiny krajů“. Není tak provedeno srovnání s reálnými podmínkami hospodaření krajů. Tato analýza by ukázala na nevhodné druhy použitých kritérií a jejich vah, kdy je nutno spojit navrhovaná kritéria a jejich váhy s konkrétními podmínkami hospodaření krajů a s objektivními rozdíly mezi kraji, které existují.
Neakceptováno.
Vzhledem k tomu, že debata o novém modelu krajů trvala na úrovni Asociace krajů ČR několik let, předpokládáme, že na úrovni krajů byly zevrubně diskutovány i ekonomické aspekty a souvislosti, ze kterých navrhovaný model RUD krajů vychází (zejména zohlednění hlavním výdajových oblastí krajů).
Rozpor trvá.
Moravskoslezský kraj
3
Z
Schválený návrh Rady Asociace krajů České republiky ze dne 14. 3. 2024 pracoval s postupným „dolitím“ 10 mld. Kč. V návrhu zákona o RUD je však již počítáno s celkovou částkou 11,3 mld. Kč, z toho v roce 2025 ve výši 7,3 mld. Kč, tedy o 1,3 mld. Kč více, než bylo původně plánováno. Není zdůvodněno, kde státní rozpočet získá v době konsolidace veřejných financí navíc pro kraje tuto částku.
Vysvětleno.
Návrh počítá s navýšením alokace do RUD krajů postupně až o 11,3 mld. Kč v letech 2025 – 2027 (při paralelním zrušení prostředků pro kraje ze SFDI na financování silnic II. a III. třídy v rozsahu 4 mld. Kč).
Jakýkoli požadavek vůči státnímu rozpočtu tvoří nedílnou součást celé škály dílčích potřeb, které je vždy nutné při přípravě státního rozpočtu navzájem vybalancovat. V současné době začínají práce na návrhu státního rozpočtu na rok 2025, což znamená, že bude možné uvedené skutečnosti zohlednit ve státním rozpočtu na rok 2025 a ve střednědobém výhledu na léta 2026-2027.
Rozpor trvá.
Moravskoslezský kraj
4
Z
Nesouhlas k principům návrhu zákona, zejm. k §3 ost. 2 a 3.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejširší možnou dohodu.
Rozpor trvá.
Moravskoslezský kraj
5
Z
Celkově nesystémově je do návrhu RUD zařazeno hlavní město Praha, uplatněním pouze části kritérií (výběr těchto kritérií není nikde zdůvodněn) ve srovnání s jinými kraji či paradoxně zařazením pouze 20 % z kritéria počtu obyvatel. Je s podivem, že bez zdůvodnění a v rozporu s tím, co bylo schváleno 11 kraji na Asociaci krajů České republiky dne 14. 3. 2024 (tedy model bez zařazení obyvatel hlavního města Prahy) se v návrhu zákona objevuje zařazení jedné pětiny počtu obyvatel hlavního města Prahy do propočtu RUD, aniž by došlo k projednání a schválení na úrovní Asociace krajů České republiky, což byla jedna z podmínek předkládaného zákona. Ministerstvo financí dlouhodobě upozorňovalo na potřebu vyřazení hlavního města Prahy z RUD krajů. Předložený návrh oproti této dlouhodobé myšlence zavádí uplatněním jen některých kritérií u hlavního města Prahy zcela absurdní model jeho financování. Toto není nijak zdůvodněno ani ve zvláštní části důvodové zprávy k bodu 5 (§ 3 odst. 2 a 3).
Akceptováno. Upraveno.
Materiál je upraven tak že, v novém znění § 3 je obsažen model RUD krajů odsouhlasený na úrovni Rady Asociace krajů ČR dne 14. 3. 2024. Problematika zohlednění role metropolitní oblasti hl. m. Prahy je řešeno zavedením samostatného § 3a.
Problematika hl. m. Prahy v krajském RUD tak reflektuje na uplatněnou připomínku Asociací krajů ČR a některých krajů.
Moravskoslezský kraj
6
Z
Důvodová zpráva (bod 12 na str.9) hovoří o možnosti nápomoci plnění úkolů kraji díky předloženému návrhu. Současně Závěrečná zpráva z hodnocení dopadu regulace (RIA) uvádí, že ve srovnání s očekávanou skutečností plnění daňových příjmů za rok 2024 přináší návrh již v roce 2025 všem krajům (s výjimkou hl. města Prahy) pozitivní efekt, byť v případě Moravskoslezského kraje spíše symbolický. Je nutno konstatovat, že jde pouze o vybrané kraje a rozdílnost dopadu je velmi výrazná. V případě Moravskoslezského kraje je negativní dopad zaznamenán i v roce 2027, tedy po dolití celých 11,3 mld. Kč, neboť v tomto cílovém roce kraj získá 171 mil. Kč, nicméně již neobdrží pravidelnou roční dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 216 mil. Kč. Dopad pro kraj je tedy i ve finálním roce 2027 minus 45 mil. Kč, při srovnání s aktuálně platným stavem.
Na negativní dopad a nevhodnost řady zvolených kritérií pro strukturálně postižené regiony upozorňuje i Daniel Prokop, od roku 2022 člen Národní ekonomické rady vlády.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR, a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejširší možnou dohodu.
Podotýkáme, že součástí dohody krajů není požadavek na začlenění kritéria, které by zohledňovalo situaci strukturálně postižených regionů.
MF dlouhodobě zastává stanovisko, že RUD je konstruováno jako solidární systém financování samostatné působnosti obcí a krajů v ČR na základě vybraných kritérií, které jsou (v případě krajů budou) dané v zákoně.
RUD je třeba chápat jako zjednodušující propočtový systém, v němž nelze reflektovat dílčí specifika či individuální zátěž jednotlivých obcí a krajů.
Rozpor trvá.
Moravskoslezský kraj
7
Z
ZÁVĚREČNÁ OBECNÁ ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
V případě, že nebude akceptován návrh Moravskoslezského kraje na přepracování změny zákona v souladu s usnesením Komise pro financování a majetek krajů Rady Asociace krajů České republiky ze dne 21. 4. 2022, navrhujeme jako další variantu navýšit prostředky pro Moravskoslezský kraj nad rámec modelu výpočtu podílů jednotlivých krajů samostatným každoročním příspěvkem ve výši 0,1 % z celostátního hrubého výnosu daní uvedených v § 3 odst. 1 zákona o RUD. O výši tohoto příspěvku by byl ponížen příjem krajů z celostátního hrubého výnosu daní v § 3 odst. 1 zákona o RUD.
Neakceptováno
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejširší možnou dohodu.
Rozpor trvá.
Královéhradecký kraj
1
Z
viz přip. č. 1 Libereckého kraje
Akceptováno. Upraveno.
Materiál je upraven tak že, v novém znění § 3 je obsažen model RUD krajů odsouhlasený na úrovni Rady Asociace krajů ČR dne 14. 3. 2024. Problematika zohlednění role metropolitní oblasti hl. m. Prahy je řešeno zavedením samostatného § 3a.
Ústecký kraj
1
Z
K materiálu jako celku – obecná připomínka
Předložený návrh nového rozdělení podílů jednotlivých krajů na celostátním výběru daňových příjmů je pro Ústecký kraj nepřijatelný.
Odůvodnění:
Ústecký kraj je region silně postižený strukturálními změnami ekonomiky, výší HDP na obyvatele je dlouhodobě předposlední z krajů. V kraji klesá dlouhodobě podnikatelská aktivita a má nejnižší úroveň vzdělanosti obyvatel. Dlouhodobě se potýká s problémy v sociální oblasti včetně vyloučených lokalit. Ústecký kraj je zřizovatelem celkem 133 příspěvkových organizací, z toho 99 v oblasti školství a 13 v oblasti sociální.
I přes navržené zvýšení celkového podílu daňových příjmů krajů lze konstatovat dopad do rozpočtu Ústeckého kraje – sice se zvednou daňové příjmy, ale v r. 2025 ani nepokryjí současný propad vlivem zrušení dotace ze SFDI na silnice II. a III. třídy:
r. 2025 – zvýšení daní o 259 mil. Kč při zrušení dotace, která v letech 2022 činila 369 mil. Kč, v r. 2023 byla 430 mil. Kč, r. 2026 – zvýšení daní o 533 mil. Kč, r. 2027 – zvýšení daní o 518 mil. Kč.
Negativní dopady do rozpočtu Ústeckého kraje výrazně ovlivní plánované hospodaření kraje, kdy kraj nebude mít dostatečné zdroje na financování a tím zabezpečení svých funkcí v oblasti sociální, vzdělávání, dopravy, zdravotnictví, obnovy památek, životního prostředí, regionálního rozvoje a cestovního ruchu atd.
V případě přijetí navržené změny přerozdělení daňových výnosů bude ekonomické postavení kraje nejen stagnovat, ale pravděpodobně se bude nadále prohlubovat jeho zaostávání za zbytkem republiky. A to je, nejen pro vedení Ústeckého kraje, ale předpokládáme i pro vládu ČR nepřijatelné. Ústecký kraj věří, že vláda ČR nedopustí snížení daňových příjmů dvou ze tří strukturálně postižených krajů.
Návrh nového rozdělení daňových příjmů obsahuje velké množství kritérií a neodpovídá původně avizovanému požadavku MF na rozdělení dle několika jednoduchých a transparentních ukazatelů, které charakterizují hlavní působnosti kraje nebo významně ovlivňují výši výdajů kraje.
Neakceptováno.
MF předkládá vládní návrh novely, který akceptuje model RUD krajů odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR, což je v souladu s Programovým prohlášením vlády („změníme RUD krajů na základě shody s AK ČR a navýšení celkové alokace“) a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejvyšší možnou dohodu. Podotýkáme, že součástí dohody krajů není požadavek na začlenění kritéria, které by zohledňovalo situaci strukturálně postižených regionů – tato problematika by proto měla být řešena vhodně cílenou dotační podporou.
Ministerstvo financí dlouhodobě zastává stanovisko, že RUD je konstruováno jako solidární systém financování samostatné působnosti obcí a krajů v ČR na základě vybraných kritérií, které jsou (v případě krajů budou) dané v zákoně. RUD je třeba chápat jako zjednodušující propočtový systém, v němž nelze reflektovat dílčí specifika či individuální zátěž jednotlivých obcí a krajů (např. provoz jaderné elektrárny, apod.).
Rozpor trvá.
Akceptováno. Vysvětleno.
Uvedený problém byl na pracovní úrovni diskutován s pracovníky Ministerstva vnitra. Rizika jsou brána na vědomí. V dané souvislosti poukazujeme na skutečnost, že Ministerstvo financí již pro účely propočtů disponuje od ledna 2024 s daty o počtu obyvatel dle ROB k 1. 1. 2024, které si oficiálně vyžádalo od DIA a které také bez průtahů obdrželo.
Rozpor trvá.
Ústecký kraj
2
Z
K čl. I bodu 5 (§ 3 odst. 2 a 3)
Požadujeme upravit kritérium „Počet kilometrů silnic II. a III. třídy, 20 %“, které zcela nevystihuje složitou oblast dopravy.
Odůvodnění:
Nejsou zohledněny náklady na dopravní obslužnost kraje – tvar a rozloha Ústeckého kraje logicky zvyšuje cenu dopravní obslužnosti (dlouhá státní hranice způsobuje vysoký počet koncových spojů, horský terén zdražuje provoz a zvyšuje nároky na pořízené dopravní prostředky). Vzhledem k většímu množství výrazných sídel vč. pěti statutárních měst (45 – 90 tis. obyvatel), kam jsou ve velké míře soustředěny cíle cest, a nerovnoměrnému rozložení obyvatelstva i regionálních služeb jsou dojížďky ze zbývajících částí regionu delší a finančně náročnější.
Ústecký kraj má nadprůměrnou hustotu sítě železnic. V rámci své objednávky dopravní obslužnosti se ji snaží z enviromentálních důvodů využívat v maximální možné míře, vynakládá tak ale řádově vyšší prostředky.
Obdobně je tomu u hustoty silniční sítě, kde Ústecký kraj patří mezi vedoucí kraje v ČR. Od toho se odvíjí i náročnost údržby a investic do této sítě. V souvislosti s geomorfologií kraje pak musí kraj řešit údržbu 900 mostů, mezi něž patří 4 zásadní mosty přes nejvodnatější českou řeku Labe.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh odráží nejširší možnou dohodu. Jakýkoliv zásah do navrhovaného modelu by proto ohrozil jeho konečné schválení.
Rozpor trvá.
Ústecký kraj
3
Z
K čl. I bodu 5 (§ 3 odst. 2 a 3)
Požadujeme vypustit kritérium „Podíl počtu obcí v kraji k rozloze území kraje, 8 %“.
Odůvodnění:
Obce jako nižší územně samosprávné celky mají vlastní daňové příjmy jako zásadní zdroj financování vlastní činnosti. Velká města kromě Prahy tedy Brno, Ostrava a Plzeň disponují navíc zvýšenými daňovými příjmy v souvislosti s přepočítacím koeficientem. Dále s ohledem na velký počet malých obcí Národní ekonomická rada vlády doporučuje úspory veřejných rozpočtů formou snížení obsluhy státu (vykonávání agend) a zamezení rozmělňování finančních prostředků, a to vše cestou slučování obcí. Obce do 500 obyvatel tvoří více než polovinu všech obcí ČR. Není tedy zřejmé, proč jedno z kritérií rozdělení daňových příjmů krajů, a to ještě ve dvojnásobné výši jako kritérium „počet dětí, žáků a studentů“, je spojeno s počtem obcí.
Na území Ústeckého kraje je více jak 220 zaniklých obcí a měst z důvodu těžby, vysídlení a budování hraničního pásma.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh odráží nejširší možnou dohodu. Jakýkoliv zásah do navrhovaného modelu by proto ohrozil jeho konečné schválení.
Rozpor trvá.
Ústecký kraj
4
Z
K čl. I bodu 5 (§ 3 odst. 2 a 3)
Požadujeme navýšení u kritéria „Počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem“. Aktuálně uvedená váha 4 % je nedostatečná.
Odůvodnění:
Zařazení financování vzdělávání v návrhu ve výši 4 % je nedostatečné, neodpovídá reálně používaným finančním prostředkům. Ústecký kraj na provoz škol a školských zařízení vynakládá cca 10 % z daňových příjmů a dalších cca 20 % jde do velkých oprav nebo do investic v oblasti školství (včetně evropských projektů).
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh odráží nejvyšší možnou dohodu. Jakýkoliv zásah do navrhovaného modelu by proto ohrozil jeho konečné schválení.
Rozpor trvá.
Ústecký kraj
5
Z
K čl. I bodu 5 (§ 3 odst. 2 a 3)
Požadujeme u kritéria „Počet urgentních příjmů typu I. v krajských nemocnicích, 2 %“ lépe zohlednit rozdílné zdravotnické prostředí v jednotlivých krajích.
Odůvodnění:
Není zohledněn fakt, že Ústecký kraj je zakladatelem největšího zdravotnického zařízení (7 nemocnic) v ČR a roční náklady na investice z rozpočtu kraje jsou cca 1 mld. korun.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
K uplatněné připomínce uvádíme, že se jedná o UP I. typu pouze v krajských nemocnicích a jde o signální ukazatel v protiváze vůči fakultním nemocnicím, které financuje stát, a to včetně rozsáhlých investic. To v krajských nemocnicích musí zajišťovat kraje.
Rozpor trvá.
Ústecký kraj
6
Z
K čl. I bodu 5 (§ 3 odst. 2 a 3)
Požadujeme doplnit kritérium, které zohledňuje výdaje kraje v sociální oblasti.
Odůvodnění:
Návrh obsahuje velké množství kritérií, ale žádné z nich se netýká sociální oblasti. V Základní síti sociálních služeb Ústeckého kraje je 200 poskytovatelů, kteří dohromady poskytují 616 sociálních služeb. Ústecký kraj na provoz sociálních zařízení vynakládá cca 6 % z daňových příjmů
a dalších cca 5 % jde do velkých oprav nebo do investic v sociální oblasti (včetně evropských projektů).
Není zohledněna chudoba regionu, například i procento exekucí v kraji, počet vyloučených lokalit.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh odráží nejširší možnou dohodu. Jakýkoliv zásah do navrhovaného modelu by proto ohrozil jeho konečné schválení.
Rozpor trvá.
SMO ČR
1
Z
Podporujeme navýšení RUD pro kraje vycházející z usnesení XVIII. sněmu Svazu z října 2021, které zní: „Svaz měst a obcí ČR podporuje snahu krajů o spravedlivější přerozdělení daňových příjmů úpravou zákona o rozpočtovém určení daní.“ A dále doplňujeme, že v Prioritách Svazu měst a obcí ČR na období 2021+ na XIX. sněmu Svazu v květnu 2023 bylo přijato následující priorita: „Navýšení daňových příjmů obcí v rámci rozpočtového určení daní tak, aby se samotný podíl obcí čím dál tím více přibližoval hodnotě jedné třetiny v rámci RUD.“
Vzato na vědomí
Byť je uvedené konstatování formulováno jako zásadní připomínka, svým obsahem nejde o připomínku, nýbrž o konstatování podpory změny krajského RUD a informaci o prioritě SMO. Ministerstvo financí se nebrání diskusi o změnách v systému RUD obcí. Je třeba opakovaně upozornit na skutečnost, že do konce roku 2023 došlo v případě RUD obcí k opakovanému navýšení souhrnných daňových podílů na sdílených daních na úkor daňových podílů státu. V kontextu stávající situace ve státním rozpočtu je proto další navyšování podílu obcí na sdílených daních nemožné.
SMO ČR
2
Z
K bodu 9 (§ 4 odst. 6)
Svaz věcně souhlasí se změnou zdroje dat o počtu obyvatel obcí z bilance obyvatel ČR zpracované ČSÚ na údaje vedené v Registru obyvatel, které odráží reálný stav rozložení populace v území. Předkladatel ovšem v RIA opomenul vyjádřit dopady na jednotlivá obce. Byť si uvědomujeme, že v sektoru municipalit dopady této technické změny nejsou, z kumulativní dopadové tabulky (Důvodová zpráva, s. 16) je patrné, že dopad změny postihne 5470 obcí s výší ztráty 3,58 mld. Kč. Podle modelu, který si Svaz zpracoval, z vnitřní redistribuce finančních prostředků budou dramaticky profitovat tři největší města dnes již podpořená přepočítacími koeficienty. Žádáme proto o doplnění důvodové zprávy a Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) o dopadovou analýzu v sektoru municipalit, a to v detailu dopadů na jednotlivé municipality. Návrh řešení změny zdroje dat uvádíme v kontextu v připomínce č. 3.
Neakceptováno.
Protože nový model RUD krajů bude využívat jako zdroj dat o počtu obyvatel údaje z ROB, je nutné na uvedenou skutečnost reagovat i v příslušných ustanoveních upravujících RUD obcí. Předkladatel tímto krokem reaguje na požadavek ČSÚ a rovněž obcí, kdy ROB představuje správnější a přesnější zdroj dat.
Citované evidence od sebe liší, přičemž uplatněním Registru obyvatel přibude obcím ČR dohromady cca 450 tisíc obyvatel. Přitom rozvrstvení rozdílů napříč obcemi není plošné, ale zřetelně větší přírůstek obyvatel díky změně připadne větším městům.
Při nezměněném objemu sdílených daní a stejných ostatních parametrech RUD obcí tak zaznamenají ztrátu i některé obce s menším procentuálním přírůstkem obyvatel. Ve spojení s přechodem na Registr obyvatel sice zaznamená většina obcí ČR snížení příjmů proti stavu, kdyby k tomuto přechodu nedošlo, ale klíčové je, že s výjimkou asi třicítky z nich půjde o procentuálně bagatelní pokles.
Dopady na související se změnou zdroje dat jsou součástí důvodové zprávy, konkrétně jsou dle jednotlivých velikostních kategorií vyčísleny v příloze č. 4.
Spolehlivější efekty na jednotlivé obce budou provedeny nejdříve v polovině května, až budou k dispozici data o počtu obyvatel k 1. 1. 2024 dle bilance ČSÚ.
Rozpor trvá.
SMO ČR
3
Z
RUD by mělo odrážet optimální rozdělení finančních zdrojů, odpovědností a kompetencí jednotlivých úrovní vládnutí s cílem maximálně podpořit princip subsidiarity. Svaz svoji roli vnímá jako partnera vlády a klade si za cíl přispět k diskuzi o systémovém nastavení tohoto mechanismu. Na tomto základě předkládá první kroky ke komplexní změně zákona o RUD, který by odpovídal aktuálním potřebám veřejných správy.
Navrhované znění Svazu:
§4
Daňové příjmy rozpočtů obcí
(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří
b) podíl na 24,16 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
f) podíl na 1,5 5,0 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
(6) Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7 se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(6) Při stanovení počtu obyvatel obce se pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7 vychází z údajů uvedených v Registru obyvatel vedeného podle zákona o základních registrech k 1. lednu běžného roku.
(11) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem Digitální a informační agenturou, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku
Příloha 2 1
Doplnění velikostních kategorií pro účely propočtu postupných přechodů:
30 001- a více 50 000 1,3663 34 400,9 +1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000
50 001- 70 000 1,5500 61726,9 +1,5500 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 50000
70 001- a více 2,0750 92726,9 +2,0750 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 70000
Příloha 3 2
Přepočítací koeficient
----------------------------------
Hlavní město Praha 4,0641 3,6000
Plzeň 2,2961 2,0750
Ostrava 2,2961 2,0750
Brno 2,2961 2,0750
Ostatní obce 1,0000
----------------------------------
Odůvodnění:
Diskuze o systémovém řešení problematiky RUD se vede již od roku 2008, kdy nabyla účinnosti „minimalistická“ verze novely zákona o rozpočtovém určení daní, která podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska měla být platná po dobu dvou let. V této době měly všechny zainteresované subjekty (Ministerstvo financí, politické strany, zájmové asociace zastupující územní samosprávy) pracovat na nové systémové podobě financování územních rozpočtů. Ačkoli političtí představitelé napříč politickým spektrem zmiňovali potřebu tohoto systémového řešení, veškeré změny zákona dodnes vycházejí z jeho dřívější podoby a cíle směřujícího k naplnění dlouhodobé vize stabilních územních financí nebylo naplněno.
Svaz si je této situace vědom, a proto v duchu naplnění principů Evropské charty místní samosprávy ustavil pracovní skupinu, která má za cíl zpracovat systémový návrh financování municipalit, který by vycházel ze zkušeností západní demokracií (inspirovaný zejména rakouským systémem v otázce soudržnosti a solidarity prostřednictvím vyrovnávacích plateb či francouzské daně z lokální zátěže), ovšem zohledňoval by v sobě i další typy příjmů municipalit, jakožto i podporu meziobecní spolupráce. Tento systém je ovšem nutné vzhledem k tomu, že RUD v sobě snoubí ekonomické atributy, ale také společenské, protože prostřednictví výdajů obcí a měst může dramaticky ovlivnit životy všech občanů, připravovat kooperativně všemi zainteresovanými subjekty, ideálně na půdě MF.
Svaz v tuto chvíli přináší úpravu nejpalčivějších problematických atributů. Cílem Svazu je být partnerem vlády při jednáních v záležitostech týkajících se municipalit, proto jsme připravili návrh na úpravu zákona o RUD, který reflektuje priority vlády z Programového prohlášení vlády ČR z března 2023 v části Regionální a místní rozvoji a je v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR 2021+.
Ve stávajícím RUD chybí motivační prvky, stávající model vytváří nedostatečné podíly výnosů ze sdílených daní pro města nad 50 000 obyvatel, dochází v něm k neúměrnému rozevírání nůžek mezi největšími města a tzv. ostatními obcemi a je postaven na nepřesných vstupech týkajících se počtu obyvatel.
Aby systém přesněji odrážel poskytování veřejných služeb i s ohledem na změnu daňových příjmů v sektoru municipalit v důsledku změny zdroje dat, žádáme o úpravu podílu obcí na sdílení DPH na úroveň 25,84 %. Dovolte nám připomenout, že vlivem konsolidačního balíčku obecní rozpočty propadnou o 13 mld. Kč v horizontu 10 let. Je třeba také zdůraznit, že pokud by došlo k úplné kompenzaci zrušené superhrubé mzdy, podíl obcí a měst na sdílených daních by byl vyšší než 25,84 % (více v Sněmovním tisk č. 910, Senátním tisk č. 11, zákon č. 609/2020 Sb.).
Domníváme se, že stávající úroveň motivačního prvku obce dostatečně nepodněcuje k podpoře prostředí a infrastruktury vhodné pro vznik nových pracovník míst při srovnání s náklady na jejich vybudování. Daň z příjmu jednoho zaměstnance s průměrnou mzdou činí 46.920 Kč/rok, obce z této částky získá 704 Kč/rok. Pokud by obec měla podpořit vznik 1000 nových pracovních míst v obci, získá prostřednictvím motivační složky 704.000 Kč/rok, tj. 1.929 Kč/den. Při zachování stávajících parametrů RUD a bez dodatečných nároků na státní rozpočet, by toto navýšení motivačního prvku přineslo vyšší příjmy pro 2736 obcí ve výši 4,72 mld. Kč. Příjmy by propadly sice 3518 obcí, ale pouze v kumulativní výši 167,98 mil. Kč (3326 obcím by poklesly příjmy o méně než 1 %, 192 municipalitám do 1,4 %). Zvýšení motivačního prvku na 5 % se jeví proto jako funkční.
Rozpočtové určení daní selhává v kategorii měst regionálního významu. Výnos na jednoho obyvatele města nad 50 tis. obyvatel je srovnatelný s výnosem ostatních velikostních kategorií s výjimkou čtyř největších měst. Ovšem tato města jsou i podle analýzy dat mobilních operátorů (projekt Zlepšení podmínek pro decentralizaci a dostupnost veřejné správy v území), kterou si nechalo zpracovat Ministerstvo vnitra, spádová pro okolní území. Jsou mj. správními, ekonomickými, vzdělávacími, zdravotními, sociálními, kulturními centry pro okolní obce a města. Města regionálního charakteru musí poskytovat infrastrukturu a veřejné služby pro násobně větší počet obyvatel než čítá z hlediska trvale přihlášených osob. Názorně tuto skutečnost můžeme demonstrovat na počtu přepravených osob v hromadné dopravě. Statutární město Olomouc za rok 2022 přepravilo 52 891 476 osob, k 31.12.2022 žilo v tomto měst 101.825 obyvatel. Z toho plyne, že hromadnou dopravu využilo každý den v průměru více než je počet trvale hlášených obyvatel. Tato situace se opakuje ve všech městech regionálního významu. Dále jsou rozpočty měst zatíženy provozem a obnovou a rozvojem stávajícího majetku měst, kam patří veřejné budovy, vzdělávací, sportovní a kulturní zařízení. Města nesou náklady spojené s rozsahem dopravní dostupnosti a také jsou na tyto největší města přenášeny agendy jako na ORP (např. rušení stavebních úřadů, centralizace státních úřadů vlivem rušení územních poboček).
Vzhledem k dopadům změny zdroje dat o počtu obyvatel obcí z bilance obyvatel ČR zpracované Českým statistickým úřadem na údaje vedené v Registru obyvatel a rozevírání nůžek v podílu sdílených daní pro čtyři největší města a ostatní obce navrhujeme upravit přepočítací koeficienty pro čtyři největší města. Tímto krokem dojde v souladu s programovým prohlášením vlády a Strategií regionálního rozvoje 2021+ ke snížení rozdílu mezi regiony v důsledku navýšení objemu prostředků pro skupinu tzv. ostatní obce. Tímto krokem předcházíme vzniku regionálních rozdílů a vnímáme ho jako prevenci vylidňování a podporu rozvoje center regionů a regionů, díky němuž nedochází k vnitřní migraci do největších měst a je tak zachovaná kvalita poskytování veřejných služeb v území. Dovolujeme si uvést vypovídající příklad. Pokud Praha získá jednoho občana s trvalým pobytem, obdrží na něm přibližně 65 tis. Kč z rozpočtového určení daní, naopak obce a města s počtem obyvatel pod 150 tis. obyvatel s trvalým pobytem získávají na jednoho trvale hlášeného občana kolem 21-24 tis. Kč v závislosti na velikosti municipality. Z toho plyne, že za jednoho trvale hlášeného obyvatele v případě největších měst s vlastními přepočítacími koeficienty je z „jednoho koláče ukrojeno“ více než v případě ostatních a v důsledky vnitřní migrace občanů do těchto největší municipalit se stále více rozevírají nůžky mezi největšími centry a ostatními regiony.
Neakceptováno.
Primárním cílem materiálu je změna stávajícího modelu RUD krajů. Protože nový model RUD krajů bude využívat jako zdroj dat o počtu obyvatel údaje z ROB, je nutné na uvedenou skutečnost reagovat i v příslušných ustanoveních v RUD obcí. Se zásahem do modelu RUD obcí předkladatel nepočítá, i když se nebrání další diskusi této problematiky. Pro potencionální budoucí změnu RUD obcí je však nutné dosáhnout konsensu i s dalšími subjekty a organizacemi hájícími zájmy obcí (např. SMS ČR).
Návrh na navýšení podílu obcí na DPH představuje negativní dopad na SR ve výši 18 mld. Kč, což je v kontextu stávající situace ve státním rozpočtu nepřijatelné.
Zároveň je nutné uvést, že připomínka zmiňující údajný propad příjmů obcí v důsledku přijetí konsolidačního balíčku o 13 mld. Kč v průběhu 10 let je zavádějící. Veškeré snížení daňových příjmů z RUD bylo v balíčku kompenzováno navýšením základních sazeb daně z nemovitých věcí, a dle aktualizované predikce daňových příjmů by daňové příjmy obcí měly mírně růst jak v roce 2024, tak i v letech 2025, 2026 a 2027.
Rozpor trvá.
MŠMT
1
Z
K čl. I bod 5 [k § 3 odst. 2 písm. d)]: Požadujeme za slova „individuálně vzdělávané děti“ doplnit slova „individuálně vzdělávaní žáci“ a tutéž úpravu požadujeme nad rámec navrhovaných změn doplnit i do ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona.
Navržená úprava odpovídá vládou schválenému textu § 4 odst. 2 písm. c) vládního návrhu zákona (část dvacátá pátá), kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. V rámci komplexního pozměňovacího návrhu k tomuto zákonu, pravděpodobně nedopatřením, došlo k vypuštění daného textu, čímž došlo k situaci, kdy se individuálně vzdělávané děti v mateřských školách nezapočítávají, zatímco individuálně vzdělávaní žáci v základních školách se započítávají. Navržená úprava tak v případě ZŠ postaví najisto, že se žáci vzdělávaní podle § 41 školského zákona do počtu nezapočítávají. Navrženou změnou dojde k narovnání způsobu určení počtu dětí a žáků. U mateřských i základních škol tedy bude použit stejný princip a právní úprava tak bude odpovídat odůvodnění vládního návrhu výše uvedeného zákona.
Akceptováno. Upraveno.
MŠMT
2
Z
K čl. I bod 6 [k § 3 odst. 8]: V uvedeném výčtu požadujeme doplnit za slova „středních školách“ slovo „konzervatořích“, neboť dle školského zákona se jedná o samostatný druh školy. Bude tak postaveno najisto, že i žáci konzervatoří se do výpočtu zahrnují.
Akceptováno. Upraveno.
MŠMT
3
D
K čl. I bod 6 [k § 3 odst. 8]: V navrženém výčtu nejsou podle našeho názoru zahrnuty děti v přípravných třídách a děti v přípravném stupni základní školy speciální. Doporučujeme vyhodnotit, zda se jedná o záměr předkladatele a také vyhodnotit, zda je návrh souladný s přístupem k nápočtu RUD pro obce nebo je případný rozdíl odůvodnitelný.
Akceptováno. Vysvětleno.
Uvedené skupiny dětí jsou zahrnuty v příslušných datech a v propočtu se s nimi tedy počítá.
MV ČR
1
Z
K čl. IV – k účinnosti návrhu:
Uplatňujeme připomínku k případné nutnosti vydat k 1. 1. 2025 data o obyvatelích z registru obyvatel. Analytický modul registru obyvatel, který by měl být v průběhu letošního roku realizován, by měl již počty obyvatel za jednotlivé obce umět vyhotovit. Existuje však riziko, že v průběhu jeho realizace nastanou průtahy. Projekt nebyl dosud zadán a je ve fázi schvalování rodného listu. Včasnou realizaci rovněž ohrožuje delimitace registru obyvatel na Digitální a informační agenturu k 1. 10. 2024, s čímž souvisí nutnost delimitovat tento projekt dle pravidel platných pro projekty financované z Národního plánu obnovy.
Pokud by analytický modul nebyl funkční, a tedy by se musel kvůli zákonu o rozpočtovém určení daní zadat jednorázový statistický výstup z registru obyvatel, muselo by být toto řešeno dodavatelsky, což s sebou nese dodatečné finanční náklady nad rámec schváleného rozpočtu.
Je tedy nezbytné, aby byla účinnost předmětných ustanovení odložena. Případnou alternativou může být, aby byla data k 1. 1. 2025 vydána z agendového informačního systému evidence obyvatel (AIS EO) a cizineckého informačního systému (CIS) namísto z registru obyvatel.
Akceptováno. Vysvětleno.
Uvedený problém byl na pracovní úrovni diskutován. Rizika jsou brána na vědomí. V dané souvislosti poukazujeme na skutečnost, že Ministerstvo financí již pro účely propočtů disponuje od ledna 2024 s daty o počtu obyvatel dle ROB k 1. 1. 2024, které si oficiálně vyžádalo od DIA a které také bez průtahů obdrželo.
MV ČR
2
D
K čl. I bodu 1 – k § 3 odst. 1
Navržené řešení založené na legislativní zkratce „kraj“, která zahrnuje i hlavní město Prahu, nepovažujeme za praktické, neboť takto zavedená zkratka není v dalších ustanoveních vyhovující a není ani dodržována, viz vztah odstavců 2 a 3 či 6, který výslovně hovoří vedle sebe o krajích a o hlavním městě Praze.
Doporučujeme proto postavení hlavního města Prahy jako kraje pro účely rozpočtového určení daní konstruovat jinak, a to jednoznačněji.
Akceptováno. Upraveno.
MV ČR
3
D
K čl. I bodu 5 – k § 3 odst. 2 písm. a)
Upozorňujeme, že v důvodové zprávě se hovoří pouze o započítávání silnic II. a III. třídy – to by odpovídalo jejich právní úpravě, neboť silnice I. třídy jsou ve vlastnictví státu. Doporučujeme tedy návrh vyjasnit a odstranit rozdíl mezi navrženým normativním textem a jeho odůvodněním.
Akceptováno. Upraveno.
MV ČR
4
D
K čl. I bodu 5 – k § 3 odst. 2 písm. d)
Pokud se mají započítávat děti, žáci a studenti navštěvující školu zřizovanou krajem, není zřejmé, proč je třeba uvádět, že se do počtu nezapočítávají děti, žáci a studenti navštěvující jiné školy (i mimo území České republiky).
Vysvětleno.
Uvedená formulace je již použita ve stávající platné úpravě zákona o RUD pro obce a vzešla z požadavku MŠMT, které tuto dikci navrhlo.
MV ČR
5
D
K čl. I bodu 5 – k § 3 odst. 2 písm. h)
Doporučujeme náležitě vysvětlit význam této položky, neboť v důvodové zprávě ani zprávě RIA není vůbec zmíněna
Akceptováno. Vysvětleno.
Jedná se o vyrovnávací prvek, jeho smyslem je rovnoměrně přispět krajům na agendy, které vykonávají všechny kraje, a to zejména z důvodu, že v rámci reformy veřejné správy došlo k vytvoření krajů, mezi nimiž jsou obrovské rozdíly jak v počtu obyvatel, tak ve velikosti území. V tomto smyslu bude doplněna důvodová zpráva.
MV ČR
6
D
K čl. I bodu 6 – k § 3 odst. 9
Doporučujeme objasnit význam a efekt předmětného opatření. Zároveň z hlediska legislativní techniky upozorňujeme, že pokud je ustanovení rozčleněno pouze středníkem, nelze uvnitř něj odkazovat na větu první.
Upraveno jinak
Předmětné ustanovení vypuštěno.
MV ČR
7
D
K čl. I bodům 6 a 9 – k § 3 odst. 9 a § 4 odst. 6
Doporučujeme slova „Registru obyvatel vedeného podle zákona o základních registrech“ nahradit slovy „základním registru obyvatel“, neboť „Registr obyvatel“ je pouze legislativní zkratka pro základní registr obyvatel, která byla zavedena v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
Akceptováno. Upraveno.
MV ČR
8
D
Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
K nadpisu návrhu:
V souladu s čl. 31 odst. 1 písm. c) Legislativních pravidel vlády navrhujeme slova „ze dne ………..2024,“ neuvádět tučně.
K čl. I bodu 1 – k § 1 odst. 1
V souvislosti s čl. 57 odst. 7 písm. h) Legislativních pravidel vlády doporučujeme úvodní část textu novelizačního bodu koncipovat takto: „V § 3 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:“.
K čl. I bodu 6 – k § 3 odst. 4 až 13
Podle čl. 58 odst. 4 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme úvodní část textu novelizačního bodu formulovat takto: „V § 3 se doplňují odstavce 4 až 13, které znějí:“.
K čl. I bodu 8 – k § 4 odst. 4 a 5
Doporučujeme text novelizačního bodu uvést takto: „V § 4 a 5 se text „č. 3“ nahrazuje textem „č. 2“.“ [srov. čl. 57 odst. 7 písm. e) Legislativních pravidel vlády].
K čl. I bodu 9 – k § 4 odst. 6
V souladu s čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v textu novelizačního bodu text „odst.“ nahradit slovem „odstavec“.
K čl. I bodu 12 – k příloze č. 1
S ohledem na legislativní praxi doporučujeme větu „Dosavadní přílohy č. 2 a č. 3 se označují jako přílohy č. 1 a č. 2.“ umístit na samostatný řádek.
Akceptováno. Upraveno.
AKČR
1
Z
viz připomínka č. 1 Libereckého kraje
Akceptováno. Upraveno.
Materiál je upraven tak že, v novém znění § 3 je obsažen model RUD krajů odsouhlasený na úrovni Rady Asociace krajů ČR dne 14. 3. 2024. Problematika zohlednění role metropolitní oblasti hl. m. Prahy je řešeno zavedením samostatného § 3a.
MZD
1
Z
1. K části první, čl. I bodům 5 a 6:
V novelizačním bodě 5 požadujeme v navrhovaném znění § 3 odst. 2 zákona o RUD zrušit písmena c) a f).
V souvislosti s tím následně požadujeme v novelizačním bodě 6 v navrhovaném znění § 3 zákona o RUD zrušit odstavce 6 a 11 a následující odstavce přečíslovat.
Odůvodnění:
Nesouhlasíme s následujícími dvěma kritérii rozpočtového určení daní a navrhujeme jejich zrušení:
1. Počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v kraji (s navrhovaným koeficientem 0,06)
Ministerstvo zdravotnictví rozumí, že kraje se finančně podílí na zajištění zdravotnické záchranné služby a z tohoto pohledu se zahrnutí tohoto kritéria jeví jako opodstatněné. Ministerstvo zdravotnictví ovšem také upozorňuje, že toto kritérium kromě žádoucího kompenzačního efektu má i významně nežádoucí motivační efekt. Obecným cílem efektivního zdravotnictví je důraz na prevenci pacientů, veřejné zdraví a předcházení čerpání zdravotní péče, obzvláště pak nákladné zdravotnické záchranné služby a následné nemocniční péče. Žádoucí je tudíž zdravotnickou záchrannou službu (a následnou nemocniční péči) spíše umenšovat a hledat nástroje, které povedou k předcházení čerpání těchto služeb. Zahrnutí počtu základen zdravotnické záchranné služby jako kritéria rozpočtového určení daní by pak naopak mohlo motivovat kraje k navyšování objemu této péče, respektive k limitaci žádoucí motivace tento objem snižovat. Zároveň konkrétní metrika počtu výjezdových základen je obzvláště nevhodná, jelikož může kraje motivovat zřizovat raději větší množství menších výjezdových základen než menší množství větších základen, což nemusí vést k větší efektivitě, kapacitě či dostupnosti poskytování zdravotnické záchranné služby. Žádáme tedy o vypuštění tohoto kritéria bez náhrady.
2. Počet urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích (s navrhovaným koeficientem 0,02)
Urgentní příjmy jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, přičemž jejich financování je od roku 2024 nastaveno tak, aby těmito úhradami bylo reálně možné jejich náklady pokrýt. Spolufinancování z rozpočtu kraje proto považujeme za systémově nevhodné a pouze by zkreslovalo náklady a výnosy sítě urgentních příjmů pro účely nastavení úhrad. Návrh navíc přichází v době, kdy je z krajů snímána zodpovědnost za zajištění lékařské pohotovostní služby a její financování je plně přenášeno na zdravotní pojišťovny právě v rámci financování urgentních příjmů. Zahrnutí tohoto kritéria je tudíž nedůvodné z hlediska kompenzačního, nehledě na motivační aspekt, který je podobně jako u zdravotnické záchranné služby také nežádoucí (navyšování počtu velmi nákladných urgentů 1. typu není žádoucí). Také v tomto případě tedy žádáme o vypuštění tohoto kritéria bez náhrady.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR, což je v souladu s Programovým prohlášením vlády („změníme RUD krajů na základě shody s AK ČR a navýšení celkové alokace“) a byl projednán i na úrovni K5. Na výhody a nevýhody zapojení některých kritérií do RUD krajů MF zástupce krajů průběžně a opakovaně upozorňovalo.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejvyšší možnou dohodu. Jakýkoliv zásah do navrhovaného modelu by proto ohrozil jeho konečné schválení.
Zároveň, po konzultaci s AKČR, připojujeme doplňující vysvětlení k uplatněné připomínce:
Ad1) Počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby
Každý kraj posuzuje jejich rozmístění tak, aby byly efektivně splňované dojezdové časy a jejich kapacita. Nikdo nebude na úkor jiných investic budovat další a další základny.
Ad2) Počet urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích
Jedná se o UP I. typu pouze v krajských nemocnicích a jde o signální ukazatel v protiváze vůči fakultním nemocnicím, které sanuje stát, a to včetně rozsáhlých investic. To v krajských nemocnicích musí zajišťovat kraje. V tom je zásadní rozdíl.
Rozpor trvá.
MMR
1.
Z
Navrhujeme určit účinnost daného nastavení RUD jen do konce roku 2027. Tato účinnost dává dostatečný prostor k širší debatě o dlouhodobém nastavení v režimu nových vedení krajů a nové vlády po volbách v letech 2024 a 2025, stejně jako sladění s kohézní politikou 2028+. Po roce 2028 lze totiž předpokládat zásadní rozdíly mezi různými kraji v intenzitě i samotné možnosti využívat zdroje ESIF, které jsou aktuálně významným zdroje financování veřejných investic.
Neakceptováno.
MF předkládá vládní návrh novely, který akceptuje model RUD krajů odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR, což je v souladu s Programovým prohlášením vlády („změníme RUD krajů na základě shody s AK ČR a navýšení celkové alokace“).
Diskusi o dalších změnách RUD se nebráníme, nicméně omezovat platnost modelu RUD krajů pouze na přechodné období považujeme za nevhodné, zakládající nejistotu, co nastane po roce 2027 v případě, kdy nebude dosažena shoda nad novým modelem RUD krajů.
MF zastává názor, že RUD má být systémem založeným na sadě objektivních kritérií a nemá být ovlivňováno dotacemi.
Rozpor trvá.
MMR
2.
Z
K bodu 5: Navrhujeme indikátor “podíl počtu obcí v kraji k rozloze území kraje” nahradit indikátorem “podíl počtu obcí sdružených do společenství obcí k rozloze území kraje”. Narozdíl od původního návrh, který fixuje neefektivní fungování a rozdrobenost výkonu veřejné správy indikátor dle návrhu motivuje ke spolupráci a vyšší efektivitě při správě malých obcí. Podpora vzniku společenství obcí jako nového nástroje na překonání fragmentace veřejné správy a zvýšení kvality jejího výkonu je průřezová napříč několika resorty (např. MV, MPSV, MŠMT). Bonifikace krajů za vysoký počet obcí na jejich území jde proti dlouhodobému trendu podpory spolupráce v území.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejširší možnou dohodu. Jakýkoliv zásah do navrhovaného modelu by proto ohrozil jeho konečné schválení.
Rozpor trvá.
MMR
3.
Z
K bodu 5: Navrhujeme indikátor “délka silnic II. a III. tř. na území kraje” rozdělit na dva indikátory se stejnou celkovou vahou 20 %. A to na indikátory
· “10 % - délka silnic II. a III. tř. na území kraje”, a
· “10 % - počet vozo-kilometrů přepravených veřejnou železniční osobní dopravou a veřejnou linkovou osobní dopravou, v rámci závazku veřejné služby (v plánu dopravní obsluhy).
Kraje zajišťují mobilitu obyvatel v alternativních dopravních modech - údržbou a investicemi do silnic pro automobilovou dopravu, a finanční podporou dopravní obslužnosti veřejnou linkovou (autobusovou) a železniční osobní dopravou. Navržený indikátor poskytoval krajům finance ve vazbě na první mód dopravy a ignoroval jejich finanční potřeby na zajištění dalších módů, tj. veřejné linkové a železniční osobní dopravy. Přitom výdaje krajů na podporu dopravní obslužnost dosahují okolo 40-50 % celkových výdajů na dopravu a dotace ministerstva dopravy na tento účel činí jen okolo 10 % těchto výdajů.
Navrhujeme proto tento indikátor zohledňující dopravní potřeby kraje rozdělit na dva indikátory, první zohledňující délku silnic a druhý přepravní výkony (vozo-kilometry) ve veřejné dopravě financované kraji v rámci zajištění dopravní obslužnosti.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Předkládaný návrh je výsledkem několikaletých intenzivních debat mezi jednotlivými kraji a Prahou, je odsouhlasen vládní koalicí a odráží nejvyšší možnou dohodu. Jakýkoliv zásah do navrhovaného modelu by proto ohrozil jeho konečné schválení.
Téma vozokilometrů či jiných obdobných kritérií může dát MMR do diskuse v dalších letech. Souvisí i s jízdními řády a strategiemi ČR, včetně ale i koncepci dopravy ve městech a aglomeracích. V rámci projednávání změny RUD krajů tento argument doposud nezazněl a vzhledem k tomu, že diskuse mezi kraji trvaly dva roky, změna kritérií by znamenala opět další odklad. Navíc by do podobné debaty muselo vstoupit MD a koncepce státu při zajištění dopravní obslužnosti území veřejnou dopravou. Opět, tuto roli nenese RUD krajů; RUD krajů vychází výhradně ze situace dané aktuálními podmínkami a každoroční přepočet zabezpečí reflexi na vývoj daného území i demografie
Rozpor trvá.
MMR
4.
Z
K bodu 5: Navrhujeme nahradit indikátor „počet urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích“ indikátorem „počet přenocování v ubytovacích zařízení na území kraje“. Počet urgentních příjmů je v České republice, ve srovnání s ostatními státy EU značně nadhodnocený a vede tak k neefektivitě fungování zdravotnického systému, stejně jako zbytečně vysokým nárokům na počet zdravotnického personálu. Není tak smysluplné v rámci RUD motivovat k udržení či dokonce navýšení počtu urgentních příjmů. Naopak rozvoj cestovního ruchu, jehož koordinace je v samostatné působnosti kraje, je jednoznačně motivačním prvkem, který by RUD mělo zahrnovat.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
K uplatněné připomínce uvádíme, že se jedná o UP I. typu pouze v krajských nemocnicích a jde o signální ukazatel v protiváze vůči fakultním nemocnicím, které financuje stát, a to včetně rozsáhlých investic. To v krajských nemocnicích musí zajišťovat kraje.
MMR
5.
Z
K bodu 5: Navrhujeme zrušit indikátor „Počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v kraji“ a o jeho hodnotu navýšit indikátor „počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem“. Zatímco počet výjezdových základen ZZS nemotivuje ke zvyšování efektivity ani k rozvoji kraje, rozvoj vzdělávání je zásadní pro možnost rozvoje.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Co se týče výjezdových základem, každý kraj posuzuje jejich rozmístění tak, aby byly efektivně splňované dojezdové časy a jejich kapacita. Nikdo nebude na úkor jiných investic budovat další a další základny.
Rozpor trvá.
MMR
6.
D
K bodu 5: Dáváme ke zvážení, zda indikátor „počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem“ neupravit tak, aby zohledňoval naopak žáky všech středních škol na území kraje. Pro zajištění kvalitního vzdělání není zásadní, kdo je zřizovatelem, ale celková dostupnost, rozmanitost a kapacita vzdělávacího systému. Vnímáme jako žádoucí podporovat spolupráci krajů s dalšími zřizovateli. Případně je možné tento indikátor a jeho váhu rozdělit.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Uvedené kritérium je obdobou kritéria používaného již několik let u RUD obcí.
Rozpor trvá.
MMR
7.
Z
K bodu 5: Indikátor “poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,4” požadujeme upravit na “poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,35” a “poměru počtu obyvatel hospodářsky a sociálně ohrožených území v kraje k počtu obyvatel hospodářsky a sociálně ohrožených území všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,05”.
Vymezení Hospodářsky a sociálně ohrožených území bylo schváleno usnesením vlády České republiky č. 775 ze dne 04. 11. 2019, kterým byla schválena také Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+. HSOÚ představují území ORP vymezená na základě kombinace indikátorů hospodářských a sociálních problémů v těchto územích a zvýšené potřeby podpory jejich rozvoje. S ohledem na samostatnou působnost krajů v této oblasti je nezbytné zohlenit v RUD právě odlišnost “výchozích” podmínek pro regionální rozvoj.
Neakceptováno.
MF akceptuje model RUD krajů, který byl odsouhlasen na úrovni Rady Asociace krajů ČR (viz vypořádání k připomínce č. 1), a který byl projednán na úrovni K5.
Podotýkáme, že součástí dohody krajů není požadavek na začlenění kritéria, které by zohledňovalo situaci strukturálně postižených regionů.
Ministerstvo financí dlouhodobě zastává stanovisko, že RUD je konstruováno jako solidární systém financování samostatné působnosti obcí a krajů v ČR na základě vybraných kritérií, které jsou (v případě krajů budou) dané v zákoně.
RUD je třeba chápat jako zjednodušující propočtový systém, v němž nelze reflektovat dílčí specifika či individuální zátěž jednotlivých obcí a krajů (např. provoz jaderné elektrárny, apod.).
Rozpor trvá.
MPSV
1
D
K bodu 5 (§ 3 odst. 2 písm. a))
V navrhovaném znění § 3 odst. 2 písm. a) je kritériem "počet kilometrů silnic".
Navrhujeme, aby s ohledem na nároky na údržbu bylo zohledněno i to, o jakou silnici podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, (§ 5 odst. 2) se jedná. Tato připomínka směřuje do značně rozdílných nákladů u silnic II. a III. třídy.
Akceptováno. Upraveno.
V návrhu § znění (§ 3 odst. 2 písm. a) došlo k upřesnění, že se jedná o silnice II. a III. třídy.
MPSV
2
D
Doporučujeme doplnit navrhovaná ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) a § 3 odst. 4 o text: „II. a III. třídy“ (§ 3 odst. 2, písm. a) „poměru počtu kilometrů silnic II. a III. třídy v kraji k počtu kilometrů silnic II. a III. třídy za všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,2“) a (§ 3 odst. 4 „(4) Při stanovení počtu kilometrů silnic II. a III. třídy v kraji se pro účely propočtů podle odstavce 2 vychází z údajů Ministerstva dopravy o počtu kilometrů silnic II. a III. třídy k 1. lednu běžného roku.“).
Navrhovaná změna je analogická k ustanovení § 9 odst. odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Doplnění navrhovaných ustanovení ve shora uvedeném smyslu považujeme za mimořádně důvodné ve vztahu ke srozumitelnosti a jednoznačnosti normativního textu, protože v předložené podobě by odkaz na statistický údaj zahrnující pouze silnice II. a III. třídy mohl, jestliže „silnice I. třídy“ se na území kraje rovněž nalézají, působit zmatečně.
Akceptováno. Upraveno.
MPSV
3
D
Navrhujeme doplnit důvodovou zprávu tak, aby bylo postaveno najisto, jaké budou příjmy krajů podle navrhované právní úpravy v porovnání se současnou úpravou. Zda nedojde k situaci, že některému kraji klesnou příjmy („dostane na občana méně“).
Neakceptováno. Vysvětleno.
Již v současné době přílohy k důvodové zprávě tyto informace obsahují, protože jsou zde po jednotlivých krajích vyčísleny pro roky 2024 – 2027 daňové příjmy dle RUD a dle jednotlivých krajů před a po novele zákona o RUD. Ze srovnání uvedených dat jsou i tyto dopady zřejmé. Předkladatel nicméně zvolil přístup, kdy jsou daňové příjmy srovnávány z hlediska meziročního nárůstu.
SMS ČR
1
Z -> D
Požadujeme včlenit do návrhu nové novelizační body 8. a 9., které zní:
„7. V § 4 odst. 2 se vkládá písm. d), které zní: ‚poměru počtu obyvatel obce, kteří dosáhli 65 let, k počtu obyvatel všech obcí, kteří dosáhli 65 let, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,05,‘
Dosavadní písm. d) se nově označuje jako písm. e).
8. V § 4 odst. 2 písm. e) se číslo ‚0,78‘ nahrazuje číslem ‚0,73‘.“
a dosavadní novelizační body 8. až 12. nově označit jako novelizační body 10. až 14.
Odůvodnění:
Nový model rozdělení výnosu sdílených daní pro kraje obsahuje celkem 8 kritérií zohledňujících strukturu a činnost jednotlivých krajů. V té souvislosti je zřejmé, že počet kritérií pro spravedlivé rozdělení výnosu sdílených daní mezi obce není dostatečný.
V rámci předloženého materiálu by měla být tato situace řešena alespoň vložením kritéria počtu seniorů, kteří dosáhli věku 65 let, s váhou 5 %. Na zahrnutí tohoto objektivního kritéria dlouhodobě panuje shoda mezi organizacemi zastupující zájmy obcí.
Jedním ze zásadních úkolů v samostatné působnosti obcí je vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, přičemž senioři jsou nejpočetnější kategorií obyvatel, kteří sociální péči využívají. Proto by jejich počet měl být zohledněn v rámci rozdělení výnosu sdílených daní.
Neakceptováno.
Primárním cílem materiálu je změna stávajícího modelu RUD krajů. Protože nový model RUD krajů bude využívat jako zdroj dat o počtu obyvatel údaje z ROB, je nutné na uvedenou skutečnost reagovat i v příslušných ustanoveních v RUD obcí. Se zásahem do modelu RUD obcí předkladatel nepočítá, i když se nebrání další diskusi této problematiky. Pro potencionální budoucí změnu RUD obcí je třeba sladit požadavky i dalších subjektů a organizací hájících zájmy obcí (např. SMO ČR).
Stanovisko SMS ČR k vypořádání
Vzhledem k tomu, že nechceme blokovat legislativní proces změny výpočtu RUD krajů, měníme připomínku na doporučující. Upozorňujeme však, že na zakotvení kritéria počtu seniorů do výpočtu podílu obcí na sdílených daní panuje mezi územními partnery dlouhodobá shoda. Proto žádáme o schůzku se zástupci předkladatele, na které návrh obsažený v připomínce projednáme.
SMS ČR
2
Z -> D
Požadujeme včlenit do návrhu nový novelizační bod 9., který zní:
„7. V § 4 odst. 2 písm. c) se slova ‚přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol‘ zrušují.“
a dosavadní novelizační body 9. až 12. nově označit jako novelizační body 10. až 13.
Odůvodnění:
Předmětná pasáž § 4 odst. 2 písm. c) nesystémově vyjímá individuálně vzdělávané děti a žáky plnící školní docházku ve škole mimo území České republiky. Do zákona přitom byla vložena na základě připomínky MŠMT v rámci připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, bez jakékoliv diskuze s ostatními aktéry včetně zástupců obcí.
Podle našeho názoru současné znění předmětného ustanovení zcela pomíjí, že individuálně vzdělávané děti a žáci plnící povinnou školní docházku mimo území ČR generují mateřské či základní škole, v níž jsou zapsáni, nezanedbatelné množství administrativy. Na úrovni základní školy pak základní školy musí zajišťovat jejich každoroční přezkoušení. Při stanovení počtu dětí a žáků pro účely propočtů se navíc vychází z údajů k 30. 9. předchozího kalendářního roku, přičemž individuální vzdělávání dítěte nebo žáka může být ukončeno kdykoliv v průběhu roku. Pokud k tomu dojde po tomto datu, obec nedostane za dotyčné dítě či žáka příslušný podíl na sdílených daní, ačkoliv se ve zřizované škole standardně účastní prezenčního vzdělávání. Z uvedených důvodů je proto namístě předmětnou pasáž vypustit.
Neakceptováno (viz rovněž připomínka MŠMT).
Jedná se o požadavek MŠMT, který navrhl uvedenou dikci pro RUD obcí a paralelně se shodné omezení navrhuje i v novém krajském modelu RUD. MŠMT vzneslo připomínku z hlediska další úpravy těchto ustanovení. Tuto připomínku MF vyhodnotilo jako opodstatněnou. Připomínce SMS ČR tudíž nelze vyhovět. Na rozdíl od názoru SMS ČR považuje gestor školského zákona, tj. MŠMT, vyjmutí individuálně vzdělávané dětí a žáků za systémové a opodstatněné.
Stanovisko SMS ČR k vypořádání
Jsme přesvědčeni, že MŠMT by mělo své legislativní záměry prosazovat vlastními legislativními návrhy, které projdou standardním připomínkovým řízením. V případě předmětné změny tomu tak nebylo – patrně i proto se nyní tato změna ukazuje jako krajně nespravedlivá.
Vzhledem k tomu, že nechceme blokovat legislativní proces změny výpočtu RUD krajů, měníme připomínku na doporučující. I v tuto navrženou změnu však žádáme projednat na schůzce se zástupci předkladatele.
SMS ČR
3
Z
Navrhujeme upravit v novelizačním bodu 6 odst. 9 a vyjmout z materiálu novelizační bod 9.
Odůvodnění:
Změna zdroje dat o počtu obyvatel obcí z bilance obyvatel ČR zpracovávané Českým statistickým úřadem na údaje vedené v Registru obyvatel nebyla předem prodiskutována se zástupci obcí a krajů a ani dopad změny není v RIA vyčíslen. Přestože lze předpokládat, že ke změnám v příjmech jednotlivých velikostních kategorií obcí dojde.
V důvodové zprávě je pouze uvedeno, že zpracovatel předpokládá, že změna zdroje dat z bilance Českého statistického úřadu na data vedená v Registru obyvatel pro účely RUD obcí, potažmo krajů, přispěje k přesnějšímu a spravedlivějšímu přerozdělení vybraných daní mezi jednotlivé obce a kraje, což potvrzuje, že přechod ze zdrojů dat z ČSÚ na registr obyvatel způsobí dopady, které ovšem nejsou v RIA vyčísleny. Dle našich odhadů se bude jednat o přesun financí z RUD malých obcí a měst do RUD velkých měst a metropolí. Toto by však měl potvrdit či vyvrátit předkladatel.
Rádi bychom upozornili na fakt, že předmětná změna není součástí dohody krajů ohledně parametrů RUD. Vzhledem k absenci podrobného výpočtu dopadů změny na konkrétní obce (a kategorie obcí) nemůžeme ke změně v krátkém časovém úseku, který předkladatel ponechal po připomínkové řízení (pouhých 5 dní) a s ohledem na absenci dopadů této změny na jednotlivé kategorie měst, zaujmout informovaný postoj. Proto považujeme za vhodné tuto změnu z návrhu vypustit a v budoucnu ji, na základě předložených výpočtů dopadů na všechny kategorie měst, řádně prodiskutovat.
Neakceptováno.
Protože nový model RUD krajů bude využívat jako zdroj dat o počtu obyvatel údaje z ROB, je nutné na uvedenou skutečnost reagovat i v příslušných ustanoveních upravujících RUD obcí. Předkladatel tímto krokem reaguje na požadavek ČSÚ a rovněž obcí, kdy ROB představuje správnější a přesnější zdroj dat.
Citované evidence od sebe liší, přičemž uplatněním Registru obyvatel přibude obcím ČR dohromady cca 450 tisíc obyvatel. Přitom rozvrstvení rozdílů napříč obcemi není plošné, ale zřetelně větší přírůstek obyvatel díky změně připadne větším městům.
Při nezměněném objemu sdílených daní a stejných ostatních parametrech RUD obcí tak zaznamenají ztrátu i některé obce s menším procentuálním přírůstkem obyvatel. Ve spojení s přechodem na Registr obyvatel sice zaznamená většina obcí ČR snížení příjmů proti stavu, kdyby k tomuto přechodu nedošlo, ale klíčové je, že s výjimkou asi třicítky z nich půjde o procentuálně bagatelní pokles. Zároveň je třeba mít na paměti skutečnost, že je všemi zainteresovanými subjekty, včetně územních partnerů, konstatováno, že data z Registru obyvatel lépe odrážejí skutečný počet obyvatel v obcích.
Spolehlivější efekty na jednotlivé obce budou provedeny nejdříve v polovině května, až budou k dispozici data o počtu obyvatel k 1. 1. 2024 dle bilance ČSÚ.
Dopady na související se změnou zdroje dat jsou součástí důvodové zprávy, konkrétně jsou dle jednotlivých velikostních kategorií vyčísleny v příloze č. 4.
Uvedená změna zdroje počtu dat sice nebyla součástí dohody krajů o novém modelu RUD, nicméně z obdržených připomínek je zjevné, že kraje uvedenou technickou změnu akceptují a nerozporují ji.
Stanovisko SMS ČR k vypořádání
Podle důvodové zprávy bude dopad změny pozitivní především pro největší města v kategoriích nad 100 000 obyvatel. Celkem bude změna znamenat přerozdělení jednotek miliard Kč oproti současnému stavu. Přesto změna nebyla předem vůbec prodiskutována s územními partnery, proto pro nás není její zavedení v tomto legislativním návrhu přijatelné.
Zároveň upozorňujeme, že z dostupných dat se nedají změny řádně namodelovat, protože informativní přehled o počtu cizinců zveřejněný na webu MV ČR zcela vynechává některé obce (namátkou např. obec Suchá Lhota v okrese Svitavy nebo obec Srbce v okrese Prostějov). Tato skutečnost sama o sobě indikuje nepřipravenost veřejné správy na navrženou změnu.
Do budoucna se nebráníme změně zdroje dat na registr obyvatel, pokud budou předem vyčísleny konkrétní dopady na všechny obce a na základě toho budou případně upraveny parametry RUD obcí.
Účelem návrhu je změna přepočtu RUD krajů, které se předmětná změna netýká. Proto jsme nuceni na připomínce setrvat.
Rozpor trvá
SMS ČR
4
Z -> D
Navrhujeme vložit do návrhu novou Části třetí, která bude obsahovat změnu zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, s následujícími novelizačními body:
„1. § 7 odst. § 4 odst. 2 písm. c) nově zní: ‚(4) Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši úhrnu dílčích daní z internetových her a dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení je z
a) 80 % příjmem státního rozpočtu a
b) 20 % příjmem rozpočtů obcí.‘
2. V § 7 odst. 6 se za slova ‚části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle odstavce 4 písm. b)‘ nahrazují slovy ‚částech celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle odstavců 4 písm. b) a 5 písm. b)‘.“
Odůvodnění:
V návaznosti na technologický rozvoj popularita online hazardních her v posledních letech rapidně narůstá – provozovatelé rozvíjejí své online platformy, na něž se z kamenných poboček přesouvá stále více hráčů. Tento trend je nejvíce patrný u kurzových sázek, projevuje se však i u technických her, které jsou z adiktologického hlediska nejproblematičtější.
Podle souhrnu daňových přiznání k dani z hazardních her za rok 2022 činil úhrn přijatých vkladů všech provozovatelů z kurzových sázek na internetu 112 232 940 000 Kč, úhrn přijatých vkladů z kurzových sázek mimo internet (na pobočkách, v průběhu konání sportovních akcí apod.) pak necelých 6 % z této částky – 6 598 181 000 Kč. U online technických her pak úhrn přijatých vkladů činil 332 636 884 000 Kč v porovnání s 253 497 705 000 Kč u ostatních technických her (v hernách a kasínech).
Online provozované hazardní hry mají rozdílný charakter oproti hazardním her provozovaným land-base (tj. ve fyzické podobě). V žádném případě však nejsou bezrizikové – přinášejí minimálně stejně intenzivní (s ohledem na časově i místně neomezenou dostupnost možná i intenzivnější) negativní sociální dopady. Narozdíl od land-base provozovaných hazardních her tyto dopady nejsou spojeny s konkrétním místem (fyzickou provozovnou), nýbrž jsou rozptýleny po území celé ČR.
Největší riziko pro hráče pak přináší hazardní hry provozované bez potřebného základního povolení, tj. nelegálně. Takové hazardní hry z logiky věci nemusí splňovat zákonem stanovené limity výherního podílu, neexistují v jejich rámci žádná opatření pro zodpovědné hraní a mohou je hrát i osoby vyloučené z účasti na hazardních hrách.
S negativními socioekonomickými dopady se i v případě online hazardních her musí potýkat primárně obce, kterým § 35 odst. 2 zákona o obcích ukládá povinnost pečovat souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, včetně potřeb bydlení, výchovy a vzdělávání, nebo ochrany veřejného pořádku.
Za účelem plnění výše uvedených povinností svěřují některé zvláštní zákony obcím určité nástroje. Obec tak podle § 94 písm. a) zákona o sociálních službách zprostředkovává pomoc potřebným osobám, podle § 29 odst. 2 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek provádí na svém území protidrogovou politiku a podle zvláštního zákona může zřídit obecní policii.
Na základě změny provedené zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je veškerý výnos z hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu a nelegálně provozovaných hazardních her příjmem státního rozpočtu. Navrhujeme nově zavést dvacetiprocentní podíl z výnosu ve prospěch rozpočtů obcí, který obcím pomůže pokrýt výdaje na činnosti související s negativními socioekonomickými dopady hraní online hazardních her. Vzhledem k rozptýlenosti dopadů na celé území ČR se navrhuje, aby byl výnos mezi jednotlivé obce rozdělen podle pravidel stanovených zákonem o rozpočtovém určení daní pro rozdělení výnosu daně z příjmů právnických osob
Neakceptováno.
Primárním cílem materiálu je změna stávajícího modelu RUD krajů. Protože nový model RUD krajů bude využívat jako zdroj dat o počtu obyvatel údaje z ROB, je nutné na uvedenou skutečnost reagovat i v příslušných ustanoveních v RUD obcí. Se změnou dalších zákonů předkladatel nepočítá.
Stanovisko SMS ČR k vypořádání
Vzhledem k tomu, že připomínka směřuje k jinému právnímu předpisu, měníme ji na doporučující. Apelujeme však na předkladatele, aby požadovanou právní úpravu v co nejkratší době sám předložil v rámci jiného legislativního návrhu.
DIA
1
Z
Návrhem se mj. mění zdroj dat pro stanovení počtu obyvatel ČR, kdy nově jím bude registr obyvatel. V materiálech se uvádí, že „tento krok představuje změnu technického charakteru“. Je třeba však upozornit, že registr obyvatel aktuálně neposkytuje automatizovaně žádné „statistické“ či informativní výstupy o počtech evidovaných obyvatel v ROB dle členění (podle příslušnosti obyvatele k obci a kraji, podle věku aj.) ke stanovenému datu. Pokud již změny nepřipravuje současný správce registru obyvatel (MV), vyžádá si požadavek úpravy odhadem v řádu 2-4 milionů Kč s DPH. Úpravy by zahrnovaly analytické funkcionality v ROB a přípravu nových webových služeb ROB a vnějšího rozhraní Informačního systému základních registrů, kterými budou požadované údaje automatizovaně poskytovány Ministerstvu financí. Návrh však nepočítá s žádnými výdaji na úpravy technického charakteru, které je nutné poskytnout správci ROB, provozovateli ROB a správci Informačního systému základních registrů. Vzhledem k požadovaným úpravám není možné připravit požadované funkcionality automatizovaného poskytování dat již k 1.1.2025, ke kterému je navrhovaná účinnost zákona, pokud již funkcionality nejsou v současnosti realizovány na Ministerstvu vnitra. Po přidělení shora uvedených finančních prostředků je minimální doba pro přípravu a nasazení funkcionalit 6 měsíců. Rovněž v případě neautomatizovaného zpracování dat si jednorázový výdej požadovaných dat z ROB vyžádá náklady ve výši do 250 tis. Kč s DPH ročně.
Neakceptováno.
Uvedený problém byl na pracovní úrovni diskutován s pracovníky Ministerstva vnitra. Rizika jsou brána na vědomí. V dané souvislosti poukazujeme na skutečnost, že Ministerstvo financí již pro účely propočtů disponuje od ledna 2024 s daty o počtu obyvatel dle ROB k 1. 1. 2024, které si oficiálně vyžádalo od DIA a které také bez průtahů obdrželo.
Nesouhlas s návrhem na vypořádání ze strany DIA
Rozpor trvá.
DIA
2
D
V materiálu se o držiteli předmětných dat, resp. správci registru obyvatel hovoří jako o Digitální a informační agentuře. K aktuálnímu datu však registr obyvatel je stále ve správě a majetku Ministerstva vnitra. Digitální a informační agentura je pouze provozovatel. Teprve v souvislosti s návrhem sněmovního tisku č. 648 týkající se novely zákona o ZR je navrhován převod správcovství registru obyvatel z Ministerstva vnitra na Digitální a informační agenturu k 1.10.2024. Materiál je však stále v legislativním procesu a dosud nebyl definitivně přijat, proto nepovažujeme za vhodné uvádět v materiálu dosud nepravdivé skutečnosti.
Akceptováno. Upraveno.
Formulace v důvodové zprávě a RIA byly upraveny a byla rovněž doplněna vysvětlující poznámka pod čarou.
MPO
1
D
Připomínka:
K normativnímu textu:
1. Datum vydání zákona „ze dne ………..2024,“ doporučujeme neprovádět tučně.
2. V čl. I bodu 5 v § 3 odst. 2 v písmeni g) je na konci uvedeno slovo „a“ vyjadřující kumulaci, které však není vyznačeno v Platném znění s vyznačením změn. Doporučujeme prověřit výčet, zda má být expressis verbis vyjádřen vztah kumulace, nebo postačuje pouhý prostý výčet bez slova „a“ a bez vyjádření vztahu kumulace.
3. V čl. I bodu 9 doporučujeme v návěstí slovo „odst.“ nahradit slovem „odstavec“.
4. V čl. I bodu 9 doporučujeme označit vkládaný odstavec „(6)“ a na konci novelizačního bodu doporučujeme doplnit tečku.
K Platnému znění s vyznačením navrhovaných změn:
1. Dokument doporučujeme označit „V.“.
2. S ohledem na připomínku č. 2 doporučujeme prověřit souladnost normativního textu s Platným zněním s vyznačením navrhovaných změn.
Akceptováno. Upraveno.
21