Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD4CHLFE6 najdete zde
D Ů V O D O V Á Z P R Á V A
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo financí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. ledna 2025,
Vybraná ustanovení 1. ledna 2026 a 1. ledna 2027
Implementace práva EU: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Změna rozpočtového určení daní (dále jen „RUD“) krajů (nastavení kriteriální konstrukce a posílení RUD krajů).
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
V letech 2025-2027 návrhem vzniká negativní dopad do daňových příjmů státního rozpočtu v rozsahu 11,2 mld. Kč o následujícím rozložení: v roce 2025 jde o dopad v rozsahu 7,2 mld. Kč, v roce 2026 o další 2 mld. Kč, v roce 2027 o další 2 mld. Kč. Od roku 2025 zároveň dojde ke zrušení dotace pro kraje na financování silnic II. a III. třídy v rozpočtu SFDI ve výši 4 mld. Kč.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ne
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Ano
Alokace RUD krajů se bude navyšovat následujícím způsobem:
V roce 2025 o +7,2 mld., Kč (z toho 1,2 mld. Kč připadá na dílčí podíl na sdílených daních pro hl. m. Prahu), v roce 2026 o +2 mld. Kč, v roce 2027 o +2 mld. Kč.
Každý rok se mění v dané souvislosti podíl krajů na sdílených daních; účinnost nové konstrukce RUD krajů se navrhuje od 1. 1. 2025.
3.5 Sociální dopady Ne
3.6 Dopady na rodiny: Ne
3.7 Dopady na spotřebitele: Ne
3.8 Dopady na životní prostředí: Ne
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.11 Korupční rizika: Ne
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název a vyhodnocení stávajícího modelu alokace daňových výnosů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), (dále jen „zákon o RUD“).
Zákon stanovuje podíl státního rozpočtu, státních fondů a územních samosprávných celků na inkasu vybraných daní, konkrétně daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů a dně z nemovitých věcí. Zákon o RUD upravuje podstatnou část daňových příjmů obcí, krajů, popř. daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury. Schéma přerozdělení výnosu daní dle stávajícího RUD je uvedeno v Příloze 1 této zprávy. Dle stávajícího platného stavu přísluší krajům v roce 2024 podíl 9,76 % na sdílených daních, obcím 24,92 % a státnímu rozpočtu 65,32 %.
Jak je patrné z Tabulky 1 podíl krajů a obcí na sdílených daních v čase roste, a to na úkor podílu státního rozpočtu. V roce 2024 kraje a obce získávají 34,68 % z inkasa daní, na jejichž výnosu se podílí dle zákona o RUD. Tento dlouhodobý trend je demonstrován na RUD daně z příjmů právnických osob, protože zde v průběhu času nedocházelo k dílčím a časově omezeným úpravám ve vazbě na konkrétní opatření a politické priority, jak tomu bylo např. u RUD daně z přidané hodnoty.
Tabulka 1 – Vývoj podílu státu, krajů a obcí na výnosu daně z příjmů právnických osob
K významné změně podílů krajů a obcí na sdílených daních došlo od roku 2021 (zákonem č. 609/2020 Sb.), a to z důvodu neochoty územních samosprávných celků v dosud nastaveném rozsahu sdílet negativní efekty tehdejšího daňového balíčku, který zejména vlivem zrušené tzv. superhrubé mzdy a navýšené základní slevy na poplatníka[footnoteRef:1] podstatným způsobem snížil celostátní inkaso sdílených daní. [1: Daňový balíček 2020 – viz tisková zpráva Ministerstva financí dostupná z https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2020/danova-revoluce-se-blizi-40169]
Tato asymetrie bez změny trvala až do konce roku 2023, kdy v rámci konsolidace veřejných rozpočtů byly podíly krajů a obcí na sdílených daních sníženy tak, aby kraje neprofitovaly z navržených konsolidačních opatření. Přijetím zákona č. 349/2023 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tak sice došlo k redukci souhrnných daňových podílů krajů a obcí na sdílených daních pro kraje a pro obce, avšak celková procenta daňových podílů krajů a obcí na sdílených daních i nadále značně převyšují daňové podíly platné ke konci roku 2020.
1.2. Hodnocení hospodaření krajů
Graf 1: Příjmy, výdaje a saldo krajů v letech 2015 až 2023
Rozpočtové hospodaření krajů je v čase stabilní. V roce 2023 kraje vykázaly rekordní přebytek hospodaření, a to ve výši téměř 16 mld. Kč. Výraznější výkyv z hlediska výsledku rozpočtového hospodaření vykázaly kraje v roce 2020 (deficit ve výši -5,1 mld. Kč), a to ve vazbě na realizovaná protiepidemická opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19. Již v roce 2021 kraje vykázaly přebytek hospodaření ve výši 7,92 mld. Kč.
Kraje (stejně jako obce) byly schopny čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, a to v důsledku dostatku vlastních příjmů, což vyplývá z významného přebytku provozního salda a výše úspor.
Kraje včetně zřízených příspěvkových organizací v roce 2023 vykázaly na svých bankovních účtech zůstatky ve výši 93 mld. Kč, tj. nárůst o 31 % ve srovnání s rokem 2022. Dynamika růstu úspor je několikanásobně větší než dynamika růstu dluhu (stavy na bankovních účtech krajů od roku 2013 vzrostly o 257,8 % a dluh poklesl o 3 %).
Investiční aktivity ÚSC v roce 2023 rostly. Na tom se podílely výlučně kraje, které rekordně investovaly 50,9 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla) a transfery zřízeným příspěvkovým organizacím na silnice.
1.3 Definice problému
Navržená úprava naplňuje závazek vlády obsažený v jejím Programovém prohlášení. Rozsah a způsob není v textu „změníme RUD krajů na základě shody s AK ČR a navýšení celkové alokace“ konkrétně formulován, avšak je vázán na návrh vzešlý z konsensu na úrovni Asociace krajů ČR (dále jen „AKČR“).
Nastavení podílů jednotlivých krajů na tzv. sdílených daních z roku 2005 bývá ze strany krajů kritizováno pro netransparentnost[footnoteRef:2], byť genezi vzniku výše daňového podílu každého kraje lze dohledat v příslušných vládních návrzích a sněmovních tiscích. Kritika se v posledních letech objevuje také na rigiditu systému, který v nynější podobě nezohledňuje průběžně se měnící realitu (například významnější pokles/nárůst počtu obyvatel kraje). Některé kraje zvažují v dané souvislosti podání ústavní stížnosti. [2: Výroční zpráva Asociace krajů ČR za rok 2020 – výňatek: „Členové komise projednali problematiku rozpočtového určení daní a jeho rozdělení mezi kraje. Společně se shodli na závěru, že stávající procentuální objem je nedostatečný a požadují navýšení s tím, že nemohou akceptovat názor ministerstva financí, pouze nově přerozdělit stávají poměr sdílených daní.“
Právo, 19. 9. 2023 (článek Kraj navrhne novelu zákona o určení daní) - výňatek: „Středočeský kraj navrhne novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která mu zajistí větší příjmy. Nynější přerozdělování peněz vybraných na daních krajům je podle něj nerovnoměrné. Zákonodárnou iniciativu, která by znamenala výdaj šesti miliard korun ze státního rozpočtu, včera jednomyslně schválili krajští zastupitelé.“
Blesk, 23. 10. 2023 (článek Hejtmani volají po spravedlivém rozdělení daní) – výňatek: „Hejtmani šesti krajů předali symbolicky minulý týden do poslanecké sněmovny návrh na změnu rozpočtového určení daní (RUD). Společně vytvořili iniciativu Férové financování krajů, která nesouhlasí se stávajícím zněním zákona o přerozdělování daní. V krajním případě jsme připraveni obrátit se na Ústavní soud,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. Zástupci šesti krajů České republiky (Jihomoravský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Středočeský a Zlínský) navrhují podíl krajů na daňových výnosech zvýšit ze stávajících 9,78 % na 10,8135 % a rozdělit podle nových kritérií. Nastavení principu dělení daní pro kraje je totiž beze změn platné už téměř dvacet let. Návrh novely zákona zavádí sedm kritérií a jejich váhu ve výpočtu stejně, jako je tomu u obcí a měst. Jde o počet obyvatel kraje, jeho rozlohu, délku krajských silnic, počet studentů středních škol, počet výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby, počet urgentních příjmů 1. typu v krajských nemocnicích a strukturu kraje.“
ČT 1 – Události v regionech severovýchodní Čechy, 12. 12. 2023 (Kraj podá návrh na zrušení zákona) – výňatek: „Spor krajů a vlády o rozpočtovém určení daní se chystá rázně vyřešit pardubické hejtmanství. Chce se obrátit na Ústavní soud. Připravilo návrh na zrušení zákona. Některé kraje dlouhodobě upozorňují na to, že kvůli 20 let starému systému přerozdělování přicházejí ročně o miliardy korun.“
Mladá fronta DNES, 19. 9. 2023 (Kraj požaduje další peníze) – výňatek: „Přesun daní ze státní do krajských pokladen nereflektuje aktuální ukazatele, jakými jsou například počet obyvatel, rozloha území, délka krajem spravovaných silnic, poskytovaná zdravotní péče, sociální služby nebo vzdělávaní. Středočeský kraj se proto připojí k iniciativě navrhující novelu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). V případě, že by se regionům návrh podařilo prosadit, zajistil by jim více peněz. … Na disproporce v rozdělování takzvaných sdílených daní upozorňovalo už předchozí vedení kraje. Stejně jako nynější představitelé jej považovalo za ne zcela spravedlivé. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) chce v případě neúspěšného tlaku na vládu jít ještě dál. Kraj by se domáhal změny zákona stížností k Ústavnímu soudu. „Paralelně připravujeme obrysy této stížnosti. Máme to v záloze, prioritně ale chceme jít cestou návrhu novely zákona,“ řekla.“]
V mezidobí od formulace závazku v Programovém prohlášení došlo k závažným změnám geopolitických poměrů (vojenský konflikt na Ukrajině) i ekonomických podmínek, a tím i ke změně finanční situace státního rozpočtu. Ačkoli závazek vlády neobsahoval žádnou konkrétní sumu navýšení alokace do RUD krajů, je třeba při jejím naplnění dbát zároveň i na hlavní prioritu vlády, tj. konsolidaci veřejných financí.
1.4. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Daňové příjmy krajů jsou definovány zejména zákonem o RUD. Daňové příjmy krajů jsou upraveny v § 3 tohoto zákona. Daňové příjmy krajů podle platného znění zákona o RUD tvoří podíl na tzv. sdílených daních a výlučné daňové příjmy.
Na kraje přešly postupně, ve dvou fázích reformy veřejné správy, kompetence a organizace (zejména střední školy, silnice II. a III. třídy, dopravní obslužnost, atd.) a s nimi i finanční zdroje. Nejprve se tak dělo formou dotací z věcně příslušných kapitol státního rozpočtu (rok 2001), následně i stanovením celkového podílu pro kraje na příslušných částech výnosů daně z přidané hodnoty a daní z příjmů (dále jen „sdílené daně“). Celkový daňový podíl krajů (a hl. m. Prahu jako kraj) na sdílených daních od roku 2002 činil 3,1 %, po druhé etapě přesunů, tj. od roku 2005 dosáhl 8,92 %.
Objemy tehdy vstupující do propočtu souhrnných i dílčích podílů krajů jsou obsaženy v příslušných sněmovních tiscích a dostupné na webu Poslanecké sněmovny ČR (sněmovní tisk č. 974/2001, schváleno jako zákon č. 483/2001 Sb.; sněmovní tisk č. 747/2004, schváleno jako zákon č. 1/2005 Sb.). V rámci novelizace zákona o RUD účinné od roku 2002 byly do daňových příjmů v drtivé většině „překlopeny objemy“ na výdaje převedených organizací, resp. na výdaje očištěné o příjmy. Novelizace zákona o RUD účinná od roku 2005 pokrývala druhou fázi přesunů kompetencí. Pro tento druhý krok vymezení RUD krajů hrála roli vedle „překlápění objemů“ také konkrétní objektivní kritéria (např. počet obyvatel kraje, rozloha kraje, počet malých obcí v kraji). Na kritéria uplatněná pro přerozdělení napříč kraji měly vliv i kraje.
Přehledně jsou uvedené skutečnosti obsaženy v následujících tabulkách:
Tabulka 2 - Vývoj podílu krajů na stanovené části výnosu daní podle zákona o RUD
Souhrnný daňový podíl KRAJŮ
2002-2004
2005-2011
2012
2013-2015
2016-2020
2021-2023
2024
Od 2025
DPH
3,1 %
8,92 %
8,29 %
7,86 %
8,92 %
9,78%
9,76 %
9,45 %
DPPO
3,1 %
8,92 %
8,92 %
8,92 %
8,92 %
9,78%
9,76 %
9,45 %
DPFO srážková
3,1 %
8,92 %
8,92 %
8,92 %
8,92 %
9,78%
9,76 %
9,45 %
DPFO z přiznání
3,1 %
8,92 %
8,92 %
8,92 %
8,92 %
9,78%
9,76 %
9,45 %
DPFO závislá činnost
3,1 %
8,92 %
8,92 %
8,65 %
8,92 %
9,78%
9,76 %
9,45 %
Jednotlivé kraje se na vymezených sdílených daňových příjmech podílejí v souladu s procentuálními podíly stanovenými Přílohou č. 1 k zákonu takto:
Tabulka 3 – Procentní podíl krajů na vymezené části výnosu podle zákona o RUD
KRAJ
% podíl
Hlavní město Praha
3,183684
Středočeský
13,774311
Jihočeský
8,607201
Plzeňský
7,248716
Karlovarský
3,772990
Ústecký
8,242502
Liberecký
4,681207
Královéhradecký
6,442233
Pardubický
5,555168
Vysočina
7,338590
Jihomoravský
9,526055
Olomoucký
6,751705
Zlínský
5,251503
Moravskoslezský
9,624135
Úhrn
100,000000
Graf 2: Celkové a daňové příjmy krajů v jednotlivých letech
Z Grafu 2 je zřejmé, že na růstu celkových příjmů krajů se významně podílejí i daňové příjmy. Mezi roky 2015 až 2023 daňové příjmy krajů vrostly o více než dvojnásobek. V roce 2020 došlo sice k meziročnímu poklesu daňových příjmů krajů, nicméně již v roce 2021 daňové příjmy krajů překonaly úroveň z roku 2019, tj. před pandemií onemocnění COVID-19. Z Grafu 2 je rovněž patrné, že celkové příjmy krajů v čase rostou, a to platilo i pro rok 2020, kdy byl výpadek daňových příjmů krajů sanován zejména transfery ze státního rozpočtu.
1.5 Identifikace dotčených subjektů
- kraje a hl. m. Praha
- státní rozpočet
- rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury
1.6 Popis cílového stavu
Cílem návrhu je zavést do praxe nový model RUD, který bude konsensem krajů ohledně kritérií a vah uplatněných v rámci přerozdělení sdílených daní mezi kraje a který bude zároveň konsensem mezi Ministerstvem financí a Asociací krajů ohledně rozsahu dodatečných zdrojů do RUD krajů.
Cílem návrhu je rovněž zavést do praxe model, který bude fungovat na obdobných principech jako RUD obcí:
· zákonné vymezení souhrnných podílů pro kraje na vybraných daních bude doplněno o zákonné vymezení postupu výpočtu dílčích daňových podílů na základě zákonem definovaných kritérií a jejich vah,
· na základě těchto parametrů (zapojením aktuálních vstupních dat) bude Ministerstvo financí každoročně k 1. září definovat dílčí podíly jednotlivých krajů prováděcí vyhláškou.
Nově bude výpočet dílčích daňových podílů jednotlivých krajů na sdílených daních stanoven ve vazbě na obecná kritéria a váhy, která odpovídají požadavku většiny krajů (návrh podpořilo 11 z celkového počtu 14 krajů, tj. 78 %). Prioritou krajů bylo, aby zvolená kritéria v maximální míře odpovídala největším výdajovým oblastem.
Předložený návrh respektuje konstrukci návrhu AKČR, neboť splňuje principiální požadavky, které Ministerstvo financí kladlo na nový RUD krajů, a to jednoduchost modelu RUD (několik kritérií vztahujících se ke klíčovým výdajovým oblastem financovaným kraji[footnoteRef:3]), dostupnost relevantních datových zdrojů pro navržená kritéria a transparentnost matematických vztahů. [3: V některých oblastech kompetencí krajů však dosud převažuje financování státními dotacemi. ]
Navrhují se následující kritéria a jejich váha v propočtu (obdobně jako v případě RUD obcí bude váha v zákoně obsažena formou desetinného čísla):
- Počet obyvatel kraje 0,4
- Počet kilometrů silnic II. a III. třídy 0,2
- Rozloha kraje 0,13
- Podíl počtu obcí v kraji k rozloze území kraje (bez hl. m. Prahy) 0,08
- Vyrovnávací koeficient (kraje bez hl. m. Prahy) *) 0,07
- Počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v kraji 0,06
- Počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem 0,04
- Počet urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích 0,02
*) Jedná se o prvek, který částečně redukuje ztráty spojené s přechodem z dosavadního RUD na nový model. Toto kritérium je jediné, které shodnou výší všem krajům (vyjma hl. m. Prahy) přispívá na výkon působností.
K jednotlivým kritériím:
Počet obyvatel kraje představuje veličinu, která má přímou příčinnou souvislosti s výdaji kraje. Z tohoto důvodu přísluší tomuto kritériu i nejvyšší váha v novém modelu RUD pro kraje. Kraje vykonávají ve své samostatné působnosti celou řadu činností. Není však technicky možné pro každou specifickou činnost zařadit do konstrukce nového modelu RUD krajů speciální kritérium, které by tuto oblast reprezentovalo. Proto je nutné pro tento účel využít ta kritéria, která mají obecný charakter, což platí i pro kritérium podíl počtu obcí v kraji k rozloze území kraje a samostatné kritérium rozloha kraje. Zároveň je třeba zmínit, že kritérium počtu obyvatel a rozloha se rovněž využívají v RUD pro obce. Analogicky se proto navrhuje zařadit do nového modelu RUD krajů i kritérium počtu dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem.
Kraje rovněž převzaly v průběhu reformy veřejné správy do majetku silnice II. a III. tříd. Protože kraje tuto působnost považují jako jednu ze stěžejních, je do propočtu zařazeno kritérium počtu kilometrů silnic II. a III. třídy. Působnosti v oblasti zdravotnictví kraje rovněž vnímají jako ty, které by měly být v nové konstrukci zdůrazněny samostatnými kritérii. Např. kritérium počet urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích má představovat protiváhu vůči těm krajům, kde je tento typ urgentních příjmů součástí fakultních nemocnic, které zřizuje stát, od čehož se odvíjí i jejich financování.
Nejen zvolená kritéria, ale i příslušné váhy v propočtovém vzorci jsou výsledkem dohody dosažené na úrovni AKČR. Lze však konstatovat, že se jedná o takovou kombinaci, která by minimalizovala ztrátu na daňových příjmech jednotlivých krajů v důsledku přechodu na nový model RUD. Takový postup se v minulosti použil i při stanovení vah jednotlivých kritérií v RUD pro obce.
Specifický postup se uplatňuje pro h. m. Prahu (v jejím případě bude uplatněno pouze kritérium počtu kilometrů silnic, kritérium rozlohy území, kritérium počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, kritérium počtu urgentních příjmů typu I v krajských nemocnicích a kritérium počtu dětí, žáků a studentů krajského školství).
RUD krajů vzniklo převážně „překlopením“ na základě skutečných toků na kompetence předtím financované státem. Je-li aktuální dílčí daňový podíl hl. m. Prahy jako kraje zhruba třetinový v porovnání s populačně podobnými kraji, znamená to, že tehdejší překlápěné objemy ve prospěch hl. m. Prahy jako kraje byly zhruba třetinové. Tento fakt měl objektivní důvody. Především jde o to, že zatímco ostatní kraje teprve vznikaly a přecházely na ně kompetence a organizace z okresních úřadů, příp. resortů, hl. m. Praha již existovala (a stejně jako další 3 největší města[footnoteRef:4]) a mnohé z těchto funkcí již vykonávala (v rámci působnosti okresů), což bylo při vzniku RUD obcí reflektováno právě v rámci RUD „obcí“ od roku 2001 (§ 4 zákona o RUD). Z uvedeného plyne, že Praha dodnes profituje z nejvyššího přepočítacího koeficientu v rámci RUD pro obce. [4: Brno, Ostrava a Plzeň]
Z předchozích důvodů lze daňové příjmy „pro kraj“ v případě hl. m. Prahy považovat za nesrovnatelné, resp. pouze „zbytkové“ v porovnání s ostatními kraji. Proto ani navrhovaný způsob řešení v novém modelu RUD pro kraje nemůže být zcela adekvátní ostatním krajům. V souladu s návrhem modelu AKČR se v případě hl. m. Prahy navrhuje jen částečné zapojení některých kritérií. Zároveň však na základě široké politické dohody dochází ke zmírnění takto vzniklého negativního efektu navržením dodatečného podílu pro hl. m. Prahu ve výši 0,1 % na sdílených daních.
Pro účely zpracování každoročních prováděcích vyhlášek budou využita především existující data, která spravují příslušné resorty, respektive správní úřady (Ministerstvo vnitra, respektive Digitální a informační agentura[footnoteRef:5], Český úřad zeměměřický a katastrální, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvo dopravy). Poskytování těchto dat Ministerstvu financí ve frekvenci jednou ročně představuje jen zcela bagatelní zvýšení administrativní zátěže. [5: K aktuálnímu datu je registr obyvatel ve správě a majetku Ministerstva vnitra. Digitální a informační agentura je pouze provozovatel. V souvislosti s návrhem sněmovního tisku č. 648 týkající se novely zákona o ZR je navrhován převod správcovství registru obyvatel z Ministerstva vnitra na Digitální a informační agenturu k 1. 10. 2024. ]
V omezených případech, pro které neexistují oficiální datové zdroje, budou využívány údaje předkládané kraji a hl. m. Prahou přímo Ministerstvu financí. Konkrétně se jedná o údaje o počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby k 1. lednu běžného roku. Vzhledem k tomu, že kraje a hl. m. Praha uvedenými údaji již disponují, představuje pro ně jejich poskytování Ministerstvu financí ve frekvenci jednou ročně jen zcela bagatelní zvýšení administrativní zátěže.
1.7 Zhodnocení rizika
Nejvýznamnější riziko spojené s neřešením problému spočívá v tom, že bude přetrvávat tlak na změnu modelu RUD krajů včetně naplnění rizika podání ústavní stížnosti ze strany některých krajů.
Z hlediska předloženého návrhu nefiguruje žádné riziko konfliktu s právem EU, neboť nejde o problematiku, kterou by evropské právo upravovalo.
2. Návrh variant řešení
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí z hlediska matematických parametrů nového modelu RUD krajů vychází z konsensu dosaženého mezi členy AKČR (viz část 1.5), níže uvedené varianty (kromě varianty 0) se navzájem liší jen v rozsahu zdrojů dodatečně alokovaných na úkor státního rozpočtu do RUD krajů (neliší se tedy podobou kritérií a vah pro přerozdělení daňových příjmů mezi kraje).
VARIANTA 0
Nulová varianta představuje variantu, kdy by nedošlo ke změně platné právní úpravy, resp. k žádné změně propočtového systému RUD pro kraje, kdy by byl také zachován nynější model RUD krajů, který neumožňuje aktualizovat podíly jednotlivých krajů a hl. m. Prahy na stanovené části výnosu sdílených daní.
VARIANTA 1 („minimalistická“)
Úprava konstrukce RUD krajů na základě konsensu krajů (viz část 1.5) v podobě, která umožní každoroční aktualizaci dílčích daňových podílů krajů ze sdílených daní vyhláškou Ministerstva financí, přičemž státní rozpočet by RUD krajů dodatečně podpořil v rozsahu 4 mld. Kč na úkor zrušení dotace ze SFDI pro kraje na financování silnic II. a III. třídy; prostředky v RUD krajů včetně těchto zdrojů by byly mezi kraje rozděleny podle nových parametrů navržených AKČR.
VARIANTA 2
Úprava konstrukce RUD krajů na základě konsensu krajů (viz část 1.5), v podobě, která umožní každoroční aktualizaci dílčích daňových podílů krajů ze sdílených daní vyhláškou Ministerstva financí, přičemž státní rozpočet by RUD krajů dodatečně podpořil postupně o 11,2 mld. Kč v letech 2025 – 2027 (z toho 4 mld. Kč na úkor zrušení dotace ze SFDI na financování silnic II. a III. třídy); prostředky v RUD krajů včetně těchto zdrojů by byly mezi kraje rozděleny podle nových parametrů navržených AKČR.
VARIANTA 3 („maximalistická“)
Úprava konstrukce RUD krajů na základě konsensu krajů (viz část 1. 5) v podobě, která umožní každoroční aktualizaci dílčích daňových podílů krajů ze sdílených daní vyhláškou Ministerstva financí, přičemž státní rozpočet by RUD krajů dodatečně navýšil o 17 mld. Kč (z toho 4 mld. Kč na úkor rušené dotace ze SFDI pro kraje na financování silnic II. a III. třídy). Tento návrh by odpovídal představám některých krajů obsaženým v předložených návrzích novel RUD (zákonodárné iniciativy některých krajů) v roce 2023. Tyto novely však vzhledem k enormnímu dopadu na státní rozpočet Ministerstvo financí odmítlo, v nich obsažené dopady vůči státu jsou pro Ministerstvo financí zcela nepřijatelné, v dalším textu materiálu proto o této variantě již není pojednáváno.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0 je bez dopadu na státní rozpočet, rozpočty krajů a hl. m. Prahu. Přijetí této varianty by znamenalo zakonzervování stávajícího kritizovaného stavu.
Varianta 1 by měla příznivý efekt v zakotvení požadovaných principů propočtu do RUD krajů (kritéria a váhy přímo v zákoně o RUD, každoroční aktualizace dílčích daňových podílů krajů vyhláškou Ministerstva financí). Za příznivý efekt by bylo možné považovat i snížení administrativy spojené se zrušením dotace krajům (4 mld. Kč) ze SFDI na úrovni příjemce i poskytovatele. Příznivým efektem je větší jistota krajů ohledně těchto zdrojů v jejich rozpočtech oproti nenárokové formě dosavadní dotace.
Varianta 2 vychází z varianty 1 s tím rozdílem, že RUD krajů by bylo navýšeno o 11,2 mld. Kč, což by znamenalo další posílení finanční autonomie krajů na úkor státního rozpočtu. Dalším rozdílem je, že hl. m. Praha v této variantě získává oddělený další podíl na sdílených daních. Konkrétně poplyne ve výchozím roce 2025 hl. m. Praze v rámci zvlášť vyčleněného podílu na sdílených daních cca 1,2 mld. Kč (nový § 3a), hl. m. Praha však bude participovat i na 6,0 mld. Kč v rámci nového kriteriálního rozdělení příjmů podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) a výnosu podle odst. 1 písm. g).
Přínosy z navrhované změny zákona o rozpočtovém určení daní pro jednotlivé kraje uvádí Příloha č. 2 k důvodové zprávě.
3.2 Náklady (Negativa)
VARIANTA 0
Negativem Varianty 0 (z pohledu krajů) je to, že se nezmění v dnešní době již zastaralá konstrukce RUD a že se nenavýší stávající alokace RUD krajů. Zároveň prostředky na silnice II. a III. třídy zůstanou i nadále součástí rozpočtu SFDI. Kraje o ně budou každoročně žádat, resp. budou po státu vyžadovat, aby i nadále tyto prostředky krajům poskytoval, a to i bez ohledu, že tyto zdroje mají povahu mimořádné a nenárokové dotace k posílení existujících příjmů krajů plynoucích jim z RUD. Zároveň bude na straně krajů přetrvávat nejistota ohledně zdrojů na opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, o které budou muset nadále žádat stát.
Negativem Varianty 0 (z pohledu státu) je především přetrvávající tlak krajů na změnu konstrukce stávajícího RUD a hrozba podání ústavních stížností ze strany některých krajů.
VARIANTA 1
Negativem Varianty 1 (z pohledu krajů) je především nízký rozsah dodatečných zdrojů ze státního rozpočtu. Kraje dlouhodobě deklarují nesouhlas s přerozdělením zdrojů uvnitř RUD (oč se některým krajům daňové příjmy zvýší, o to v úhrnu jiným krajům daňové příjmy klesnou). Již v roce 2023 kraje neakceptovaly nabízenou variantu s posílením o 4 mld. Kč do RUD (při stejném rozsahu rušené mimořádné nenárokové dotace ze SFDI pro kraje).
Negativem Varianty 1 (z pohledu státu) by zřejmě byl tlak krajů na dodatečné zdroje na úkor státu (zejména krajů, kterým by tato varianta přinesla pokles příjmů ze sdílených daní).
VARIANTA 2
Nevýhodou varianty 2 (z pohledu státu) je dopad na státní rozpočet v jednotlivých letech, který je však rozložen postupně do let 2025-2027. Značné posílení RUD krajů na úkor státu se navrhuje bez paralelního převodu konkrétních nových kompetencí z úrovně státu na kraje, tj. fakticky jde o plošné posílení všech kompetencí vykonávaných kraji v přenesené a samostatné působnosti. Existuje proto riziko, že dojde k dezinterpretaci návrhu, který by mohl být kritiky označen za „částečný návrat daňových podílů pouze krajům[footnoteRef:6]“, a který by v důsledku toho mohl být vnímán jako diskriminující pro obce. Případná takto účelová dezinterpretace by mohla vytvořit tlak na obdobné navýšení ve prospěch RUD obcí (obce dlouhodobě bagatelizují skutečnost, že RUD bylo v jejich prospěch na úkor daňových podílů státu posíleno již několikrát). [6: Zmírnění poklesu daňových podílů krajů, k němuž došlo zákonem č. 349/2023 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů ]
VARIANTA 1 a 2 (společné)
Z určitého pohledu je společným negativem variant 1 a 2 fakt, že novým kriteriálním modelem zmizí kdysi dohledatelná přímá vazba mezi objemy daňových příjmů pro jednotlivé kraje a dílčími oblastmi, na jejichž krytí byly určeny (alokace do RUD krajů navýšená o příslušný rozsah zdrojů na úkor státního rozpočtu v závislosti na variantě 1 nebo 2 se mezi kraje nově rozdělí na základě několika kritérií, tj. zcela odlišným způsobem než dosud). Tato někdejší vazba nicméně nebyla závazná, a mnohde je již patrně překonaná, nejde tedy o závažné negativum.
3.3 Přínosy (Pozitiva)
VARIANTA 0
Varianta 0 nemá kromě nulového dopadu na státní rozpočet jiné specifické výhody.
VARIANTA 1
Pozitivem Varianty 1 (z pohledu krajů) je v souvislosti se zrušením dotace pro kraje na financování silnic II. a III. třídy (a navýšení RUD krajů o 4 mld. Kč) opuštění dotační administrativy na úrovni příjemce (bagatelní rozsah). Pozitivem této varianty je především přechod na nový kriteriální model RUD požadovaný většinou krajů.
Pozitiva Varianty 1 (z pohledu státu) jsou v zásadě shodná s textem předešlého odstavce, tj. zejména opuštění příslušné dotační administrativy (bagatelní rozsah) a naplnění závazku nového kriteriálního modelu RUD krajů.
VARIANTA 2
Pozitivem varianty 2 (z pohledu krajů) je to, že návrhem získají v rámci RUD prostředky, o jejichž použití budou moci rozhodovat v samostatné působnosti. Paralelně bude zrušena dotace poskytovaná každoročně krajům z rozpočtu SFDI na financování silnic II. a III. třídy. To v praxi znamená i snížení administrativní zátěže na straně krajů (byť bagatelní) a nejistoty spojené s nenárokovostí těchto zdrojů. Nový model RUD krajů zahrnuje požadovanou každoroční aktualizaci podílů krajů na stanovené části sdílených daní ve vazbě na příslušné propočtové parametry.
Výhodou Varianty 2 je rovněž to, že přináší již v roce 2025 ve srovnání s očekávanou skutečností plnění daňových příjmů za rok 2024 všem krajům (s výjimkou hl. m. Prahy) pozitivní efekt, byť v případě Moravskoslezského kraje spíše symbolický.
Výhodou varianty 2 (z pohledu státu) je to, že by již neměl přetrvávat tlak na změnu RUD ze strany krajů, pomine hrozba podání ústavních stížností. Zrušení dotace pro kraje na financování silnic II. a III. třídy přinese administrativní úsporu na SFDI.
VARIANTA 1 a 2 (společně)
Společné pozitivum variant 1 i 2 (zejména z pohledu uživatelů) spočívá v tom, že nový model několika obecných kritérií (a jejich vah) definovaných zákonem o RUD s každoroční aktualizací dílčích daňových podílů jednotlivých krajů (analogie RUD obcí), spolu s dodatečným navýšením zdrojů do RUD krajů na úkor státu, přinese požadovanou propočtovou konstrukci na principech analogických modelu RUD obcí.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Jednotlivé varianty jsou hodnoceny z hlediska míry naplnění klíčových cílů a vznikajících rizik takto:
Cíl, Riziko/
Varianta
Cíl – změna propočtu RUD
(objektivní kritéria, aktualizace dat)
Cíl – zvýšení autonomie RUD krajů*
Cíl – souhlas krajů s novým RUD
Riziko – dodatečných dopadů na státní rozpočet (požadavky krajů a/nebo obcí**)
Celkem bodů pro jednotlivé varianty
Varianta 0
0
0
0
-2 (K)
-2
Varianta 1
2
1
1
-1 (K)
3
Varianta 2
2
2
2
-1 (O)
5
Vysvětlivky: „0“ NESPLŇUJE CÍL; „1“ PLNÍ CÍL OMEZENĚ; „2“ PLNÍ CÍL, resp. „0“ NEVYTVÁŘÍ RIZIKO; „-1“ VYTVÁŘÍ RIZIKO OMEZENĚ; „-2“ VYTVÁŘÍ SILNÉ RIZIKO
*) Ačkoli finanční dopady (dodatečné zdroje ze SR) ve variantách 1 a 2 jsou negativem z pohledu státního rozpočtu, hodnotíme je pouze z pohledu krajů, neboť vláda se v Programovém prohlášení zavázala k „navýšení alokace krajům“.
**) Označení rizika „-2 (K)“ odráží skutečnost, že v případě nulové varianty by bylo možné očekávat enormní tlak krajů na změnu RUD spolu s požadavkem na významný nárůst zdrojů do RUD na úkor státního rozpočtu. Označení „-1 (K)“ znázorňuje předpokládaný tlak krajů na dodatečné posílení RUD krajů ze státního rozpočtu v případě varianty 1; hodnocení „-1 (O)“ přiřazené variantě 2 reprezentuje riziko, že při nárůstu zdrojů do RUD krajů nelze vyloučit tlak obcí na úpravu RUD, ačkoli RUD obcí bylo v jejich prospěch na úkor daňových podílů státu posíleno již opakovaně.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Na základě provedeného hodnocení cílů a rizik jednotlivých variant, se navrhuje následující pořadí variant:
1. Varianta 2 – aktualizace dílčích krajských podílů z RUD nastavením nových kritérií a jejich vah provedená s posílením daňových příjmů krajů (včetně dílčího podílu pro hl. m. Prahu) na úkor daňových podílů státu postupně v letech 2025 – 2027 o 11,2 mld. Kč (zároveň se ruší dotace pro kraje na financování silnic II. a III. třídy ze SFDI v rozsahu 4 mld. Kč),
2. Varianta 1 – aktualizace dílčích krajských podílů z RUD nastavením nových kritérií a jejich vah pro přerozdělení RUD krajů provedená s posílením daňových příjmů krajů na úkor daňových podílů státu postupně v letech 2025 – 2027 o 4 mld. Kč (zároveň se ruší dotace na financování silnic II. a III. třídy ze SFDI v rozsahu 4 mld. Kč),
3. Varianta 0 – ponechání současného stavu bez změny nenaplňuje závazek vlády v Programovém prohlášení.
Doporučujeme přijmout Variantu 2, protože naplňuje závazek vlády obsažený v jejím Programovém prohlášení. Tato varianta by znamenala aktualizaci dílčích daňových podílů krajů na sdílených daních v podobě, která aplikuje dohodu většiny členů AKČR ohledně kritérií, vah i legislativního řešení a zároveň tato nová podoba vyhovuje i představám Ministerstva financí ohledně aktualizace daňových podílů (každoročně vyhláškou Ministerstva financí), jednoduchosti nového modelu RUD (konstrukce na bázi několika málo kritérií vztahujících se ke klíčovým výdajovým oblastem kompetencí financovaných kraji z RUD), ohledně dostupnosti relevantních dat pro navržená kritéria a transparentnosti propočtu (srozumitelné vzorce). Varianta 2 zároveň přináší takové navýšení daňových příjmů ve prospěch krajů, které je akceptovatelné jak převážnou většinou krajů, tak i vládou z hlediska konsolidace veřejných financí (postupný nárůst daňových podílů krajů o 11,2 mld. Kč v letech 2025 až 2027, při současném zrušení dotace ze SFDI na silnice II. a III. třídy pro kraje v rozsahu 4 mld. Kč a zavedení dílčího podílu pro hl. m. Prahu). Varianta 2 také již v roce 2025 přináší všem krajům (s výjimkou hl. m. města Prahy) pozitivní efekt ve srovnání s očekávanou skutečností plnění daňových příjmů za rok 2024. Významné negativní důsledky pro hospodaření hl. m. Prahy se nicméně neočekávají, neboť hl. m. Praha dlouhodobě vykazuje obří přebytky hospodaření.
Je naopak velmi pravděpodobné, že při variantě 1 by přetrvával nesouhlas krajů, neboť již v roce 2023 kraje odmítly nabízenou možnost novelizace RUD krajů při navýšení alokace o 4 mld. Kč (a současném zrušení dotace ze SFDI na silnice II. a III. třídy pro kraje v rozsahu 4 mld. Kč). Ministerstvo financí bylo ochotno navrhnout model RUD s konsensem dosaženými propočtovými veličinami, kraje však citovanou finanční podporu považovaly za nedostatečnou, a návrh odmítly. Některé z krajů nadto předložily cestou zákonodárné iniciativy vlastní návrhy novely RUD krajů s dopadem do státního rozpočtu 17 mld. Kč (z toho zrušení dotace pro kraje na silnice II. a III. třídy ze SFDI v rozsahu 4 mld. Kč). Je patrné, že rozsah dodatečných zdrojů ze státního rozpočtu do RUD je přinejmenším pro některé kraje ještě zásadnějším parametrem než nová propočtová konstrukce RUD krajů.
Varianta 0 (=současný stav) nenaplňuje žádný z uvedených cílů, je tudíž nevhodná.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Odpovědnými orgány za implementaci navržené právní úpravy jsou Ministerstvo financí, resp. územní finanční orgány, které realizují převody daňových příjmů. Protože praxe vydávání prováděcí vyhlášky pro stanovení příslušných podílů obcí na stanovené části sdílených daních je využívána přes 20 let, nepředstavuje zavedení analogické právní úpravy i pro kraje významné zvýšení pracnosti na straně Ministerstva financí a orgánů finanční správy.
6. Přezkum účinnosti regulace
Podstatou změny je úprava konstrukce RUD krajů a postupné navýšení alokace v RUD krajů v letech 2025 – 2027. Komplexně bude možné skutečný přínos z navržené úpravy zákona o RUD vyhodnotit až po skončení roku 2027. Dílčí představu o efektech novely RUD poskytnou i údaje o daňových příjmech v jednotlivých letech. Pro přezkum budou využity standartní ukazatele, které jsou využívány pro hodnocení finanční situace územních samosprávných celků (např. vývoj provozního salda, investiční aktivita krajů, vývoj jejich zadluženosti atd.).
7. Konzultace a zdroje dat
Zpracování navrhované právní úpravy předcházela setkání zástupců vlády se zástupci krajů ČR.
Zdrojem dat o odhadech daňových příjmů je daňová predikce zpracovaná Ministerstvem financí (duben 2024).
Dále byly využity následující zdroje dat:
Data Ministerstva dopravy o počtu kilometrů silnic II. a III. třídy k 1. 1. 2024, data Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o rozloze území krajů k 1. 1. 2024, data o počtech obcí k 1. 1. 2024 ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, data krajů o počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby k 1. 1. 2024, data Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy o počtech dětí, žáků a studentů k 30. 9. 2023, data o počtech obyvatel ze základního registru obyvatel k 1. 1. 2024, údaje Ministerstva zdravotnictví o počtu urgentních příjmů typu I. v krajských nemocnicích k 1. 1. 2024.
8. Kontakt na zpracovatele RIA
Jméno a příjmení, útvar: Ing. Miroslav Matej, Ph.D.
Telefon: 257 04 2800,e-mail: miroslav.matej@mfcr.cz
- 19 -
Příloha č. 1Schéma rozdělení rozpočtového určení daní pro rok 2024 (bez SFDI, poplatků a pokut)
Daň z hazardu (z. č. 187/2016 Sb.)
Příloha č. 2
Daňové příjmy krajů v letech 2025 - 2027 dle nového RUD krajů (meziroční srovnání)
Daňové příjmy krajů v letech 2025 - 2027 dle nového RUD krajů (srovnání v daném roce-stávající RUD x nový RUD)
Příloha č. 3
Dopady na daňové příjmy obcí z důvodu změny zdroje dat o počtu obyvatel z ČSÚ na ROB v roce 2025.
Pozn.:
SD – sdílené daně
ROB – Registr obyvatel
* Počet obcí, u kterých dojde ke ztrátě i přes navýšení počtu obyvatel z titulu změny zdroje dat.
** Modelový propočet byl proveden na posledních dostupných datech o počtu obyvatel obcí v době zpracování materiálu.
- 16 -
image2.emf
image3.emf
image4.emf
image5.emf
image6.emf
image7.emf
image1.emf
List_aplikace_Microsoft_Excel.xlsx