Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD4CHLFE6 najdete zde


                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce


II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Ministerstvo financí v souladu se závazkem vlády v jejím Programovém prohlášení předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní.
Dílčí podíly jednotlivých krajů na příslušných částech celostátních výnosů tzv. sdílených daní (DPFO, DPPO a DPH) byly historicky konstruovány s cílem umožnit krajům autonomně finančně zajišťovat většinu kompetencí vykonávaných v samostatné působnosti a částečně i v přenesené působnosti. K druhé a zároveň poslední systémové definici dílčích daňových podílů krajů došlo zákonem č. 1/2005 Sb. 
Souhrnné podíly krajů na sdílených daních i dílčí daňové podíly jednotlivých krajů byly ve dvou fázích reformy veřejné správy vytvořeny na základě skutečných toků předtím financovaných dotačně – a to zčásti „překlopením“ tehdejších dotačních prostředků a zčásti přerozdělením tehdejších zdrojů prostřednictvím objektivních kritérií, které vznikly i za účasti zástupců krajů.
Matematická konstrukce daňových podílů krajů a jejich vnitřního přerozdělení je dohledatelná v příslušných legislativních materiálech (např. sněmovní tisky 974 z roku 2001 a 747 z roku 2004). Přesto skutečnost, že propočtová konstrukce RUD krajů není obsažena přímo v zákoně o RUD, je kraji nezřídka kritizována a způsob geneze daňových podílů je zpochybňován.
Předložený návrh sjednocuje hlavní funkční principy RUD krajů s principy uplatněnými v RUD obcí, tj. dílčí podíly jednotlivých krajů budou vypočítávány na základě zákonem vymezených kritérií a vah, a budou každoročně aktualizovány formou vyhlášky Ministerstva financí (součástí návrhu je zmocnění Ministerstva financí k vydání příslušné vyhlášky). 
Parametry nového přerozdělení sdílených daní mezi jednotlivé kraje (kritéria a jejich váhy) respektují návrh Asociace krajů ČR, který byl akceptován většinou jejích členů. 
Návrhem vzniká dopad do státního rozpočtu v souhrnném rozsahu 11,3 mld. Kč, který bude rozložen mezi roky 2025–2027. Proto se navrhuje rostoucí procento krajů na sdílených daních postupně až na finálních 10,36 % v roce 2027, a v této souvislosti se navrhuje dělená účinnost návrhu.
Celkové navýšení RUD krajů bude částečně doprovázeno redukcí dosavadních mimořádných prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury pro kraje na financování silnic II. a III. třídy v rozsahu 4 mld. Kč.
Návrhem se nemění stávající spektrum daní sdílených mezi státem a kraji. 
Cílem návrhu je zakotvení transparentního propočtu RUD krajů zákonem a posílení daňových příjmů krajů v rozsahu akceptovatelném z hlediska snah o konsolidaci veřejných financí. Návrhem se nemění stávající model RUD obcí ani se nenavyšuje jeho alokace, neboť RUD obcí již bylo za dobu své existence na úkor daňových podílů státu podpořeno opakovaně a dlouhodobé výsledky hospodaření obcí prokazují, že případné navýšení alokace by nebylo efektivní (obce dlouhodobě vykazují vysoké přebytky hospodaření a plně nevyužívají prostředky provozního salda na investice).
Návrhem se zároveň mění zdroj dat pro stanovení počtu obyvatel ČR. Tento krok představuje změnu technického charakteru.
Současný zákon o RUD stanoví, že počet obyvatel vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Dle metodiky ČSÚ se údaje o počtu a složení obyvatelstva získávají ze sčítání lidu (10leté intervaly) a z údajů o pohybu obyvatelstva. Protože bilance obyvatel ČSÚ navazuje na výsledky sčítání lidu, které nejsou nijak provázány s údaji v Registru obyvatel Ministerstva vnitra, existují objektivně dané rozdíly mezi počty obyvatel v jednotlivých evidencích. Tyto rozdíly jsou zdrojem neustálých stížností obcí. Proto ČSÚ dlouhodobě (každý rok při projednávání vyhlášky o podílu jednotlivých obcí na sdílených daních) požaduje využívat pro účely zákona o RUD údaje z Registru obyvatel Ministerstva vnitra. Stejný požadavek byl opakovaně vznesen i Svazem měst a obcí ČR. Základní příčina těchto rozdílů spočívá v metodice. Úkolem Registru obyvatel je přesně identifikovat a evidovat každého občana ČR bez ohledu na to, zda žije v ČR nebo v zahraničí. Na rozdíl od MV nemá ČSÚ žádnou evidenci obyvatel a údaje zjišťuje jen na základě výsledků sčítání lidu. Tyto údaje jsou upravovány o počty narozených a zemřelých dle hlášení matričních úřadů a také o počty přistěhovalých a vystěhovalých přebíraných z MV.
Pro účely propočtů daňových příjmů je proto vhodnějším a přesnějším zdrojem dat o počtu obyvatel obcí Registr obyvatel, jehož účel a smysl odpovídá využití pro tyto účely lépe než demografické bilance obcí ČSÚ. Základní registry, mezi něž se řadí i Registr obyvatel, jsou určeny jako primární zdroj informací pro výkon působnosti orgánů veřejné moci, a to zejména se zřetelem na zakotvenou zásadu dobré víry v pravdivost údajů vedených v aktuální formě zákonem o základních registrech.
Návrh má bagatelní dopad ve vztahu k předkládání dat dotčenými orgány, neboť jde převážně o již nyní shromažďované informace (např. počty dětí, žáků, studentů); Ministerstvu financí nebudou předkládána žádná data o konkrétních osobách.
Materiál byl ministrem financí zaslán do zkráceného a zúženého meziresortního připomínkového řízení dne …… 2024 s termínem pro uplatnění připomínek do …… 2024 (souhlas se zkrácením a omezením meziresortního připomínkového řízení vyslovil JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D., ministr pro legislativu a předseda LRV).
Připomínky k návrhu byly vypořádány, návrh se vládě předkládá bez rozporu / s rozporem.
Materiál se navrhuje zařadit na jednání vlády do části B – k projednání s rozpravou.
Stránka 1 z 2