Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Odůvodnění

IV.
                 
ODŮVODNĚNÍ

I. OBECNÁ ČÁST

A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Nezbytnost navrhované právní úpravy je dána přijetím zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), který v § 333 odst. 2 obsahuje zmocnění pro Ministerstvo dopravy k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace ke stavbám dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (dále jen „stavby pozemních komunikací“), stavbám drah a civilním leteckým stavbám.
Vyhláška obsahuje ustanovení, která primárně odkazují na jednotlivé přílohy, které obsahují samotné náležitosti jednotlivých dokumentací:
· Obsah projektové dokumentace pro povolení dopravních staveb je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.
· Obsah projektové dokumentace pro provádění staveb pozemních komunikací je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce,
· Obsah projektové dokumentace pro provádění staveb drah je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce,
· Obsah projektové dokumentace pro provádění staveb civilních leteckých staveb je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce.
Pokud jde o: 
· Obsah projektové dokumentace pro odstranění stavby a 
· Obsahové náležitosti doplnění dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení podle § 329 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, 
odkazuje vyhláška na jiný právní předpis.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Vyhláška je plně v souladu se zněním stavebního zákona jako celku. Zákonné zmocnění k vydání navrhované vyhlášky je obsaženo v § 333 odst. 2 stavebního zákona. Navrhovaná právní úprava plně odpovídá uvedenému zákonnému zmocnění a je v každém jednotlivém případě v mezích daného zákonného zmocnění.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Obsah navrhované právní úpravy není předmětem práva Evropské unie. Obsahové náležitosti projektové dokumentace jsou v kompetenci členských států. Právní úprava přitom neporušuje ani se nijak nedotýká základních principů práva Evropské unie.
D. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
S ohledem na znění stavebního zákona je třeba vydat nové prováděcí právní předpisy rovněž pro stavby dopravní infrastruktury. Navrhovaná vyhláška o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb a její přílohy, dle jednotlivých módů dopravy, jsou jedním z nich. 
Navrhovaná právní úprava vychází z předcházející právní úpravy (zákon č. 183/2006 Sb., jeho prováděcí vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a zejména vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb), kterou z části přebírá. 
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava vzhledem k integraci povolovacího řízení a zjednodušení projektové dokumentace pro povolení stavby nepředpokládá negativní hospodářský ani finanční dopad na podnikatelské prostředí. Nepředpokládají se ani jiné negativní dopady, tj. na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
Přechodná ustanovení v § 329 odst. 1 až 4 stavebního zákona umožňují zpracování dokumentace a projektové dokumentace podle předchozí právní úpravy, a to dokumentaci pro povolení stavby u staveb, u nichž bude žádost o povolení stavby podána do 30. června 2027, a dokumentaci pro provádění stavby u staveb, jejichž realizace bude do tohoto data zahájena. Stavební úřad v řízení podle stavebního zákona přezkoumává tyto dokumentace podle dosavadních právních předpisů. Zavedení okamžiku rozhodného pro přezkoumávání dokumentací v řízení podle stavebního zákona bylo navrženo z důvodu právní jistoty. Je-li totiž umožněno předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, je nutné stanovit i právní úpravu rozhodnou pro jejich přezkoumání, neboť by jinak podléhaly přezkoumání podle nových předpisů ke dni rozhodnutí stavebního úřadu, čímž by byl popřen smysl a účel daného ustanovení, a to umožnit povolování staveb v novém procesu i za situace, kdy byly dokumentace připraveny podle dosavadních právních předpisů. 
Tím budou eliminovány případné vícenáklady na zpracování dokumentace podle navrhované právní úpravy.
F. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá negativní sociální dopady. Nepředpokládají se žádné dopady na osoby sociálně slabé, národnostní menšiny ani do oblasti ochrany práv dětí.
Navrhovaná právní úprava pozitivně ovlivňuje dopady ve vztahu k osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, mezi které patří těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku, osoby se zdravotním postižením a senioři, neboť povinnou součástí dokumentace jsou samostatné podkapitoly zohledňující přístupnost staveb.
Dále se předpokládají pozitivní dopady na životní prostředí, a to opět z důvodu, že povinnou součástí projektové dokumentace jsou příslušné podkapitoly k jeho ochraně.
G. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na zákaz diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), a nikterak se nedotýká otázek rovnosti mužů a žen, resp. je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní. 
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká práv jednotlivých skupin obyvatel, upravuje obsahové náležitosti jednotlivých dokumentací bez ohledu na osobu žadatele, a proto neporušuje princip rovnosti mužů a žen ani zákaz diskriminace. 
H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava navazuje na současnou právní úpravu a nezvyšuje požadavky z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů, neočekává se tedy negativní dopad. 
I. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava plně respektuje zavedené standardy veřejné správy v ČR a není spojena se vznikem nových korupčních rizik.
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádný negativní dopad na obranu státu.
K. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní dopad na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále nemá negativní dopad ani na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou a na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.
L. Zhodnocení územních dopadů včetně dopadů na územní samosprávné celky,
Navrhovaná právní úprava nepředstavuje negativní územní dopady ani negativní dopad na územní samosprávné celky. 
M. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava vychází z předpokladu zřízení evidence elektronických dokumentací jako součást digitalizace stavebního řízení v rámci jednotného systémového přístupu. 
Samostatný informační systém navržený podle stavebního zákona bude pro fyzické a právnické osoby tvořit digitální rozhraní pro přístup do dalších informačních systémů státní stavební správy a umožní činit digitální úkony, a to včetně přípravy těchto úkonů a odkazování na elektronické dokumenty v propojených informačních systémech evidencí podle stavebního zákona. 
Celá digitalizace stavebního řízení a územního plánování (DSŘÚP) je koncipována jako centralizované řešení, které má pomocí shromažďovaných dat zjednodušit práci stavebním úřadům a stavebníkům ve sdílení dat a předejít nutnosti opakovaného zadávání informací (např. statistické výkaznictví vs. klasifikace staveb vs. katastr nemovitostí a RÚIAN atd.).
Podrobnosti provozu a datového rozhraní portálu stavebníka a podrobnosti formy a způsobu vkládání projektové dokumentace a dokumentace pro povolení záměru, vedení evidence elektronických dokumentací, datovou strukturu, požadované formáty projektové dokumentace, formy a podmínky poskytování údajů z evidence elektronických dokumentací, dobu uchovávání údajů v evidenci elektronických dokumentací a datové rozhraní pro přístup do ní stanoví jiný prováděcí právní předpis.
Digitalizace dokumentace staveb přinese kromě úspory času i nákladů na její zpracování také transparentnost, usnadnění sdílení či kompatibilitu pro všechny složky podílející se na přípravě, realizaci a rovněž kontrole výstavby. Mezi projektanty a úřady, a i mezi úředníky navzájem, nebudou nově kolovat obsáhlá tištěná paré projektové dokumentace. Vše bude přístupné na sdíleném úložišti. Rychlosti řízení napomohou rovněž datové schránky a elektronická autorizační razítka autorizovaných osob.

II.  ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K § 1
Ustanovení vymezuje předmět úpravy této vyhlášky ve vazbě na § 158 stavebního zákona a v návaznosti na zmocnění vyplývající z § 333 odst. 2 stavebního zákona.
K § 2
Ustanovení odstavců 1 a 2 v souladu se zákonným zmocněním vymezuje obsah: 
a) projektové dokumentace společně pro povolení staveb pozemních komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb v příloze č. 1 k této vyhlášce, 
b) projektové dokumentace pro provádění staveb pozemních komunikací v příloze č. 2 k této vyhlášce, 
c) projektové dokumentace pro provádění staveb drah v příloze č. 3 k této vyhlášce a 
d) projektové dokumentace pro provádění civilních leteckých staveb v příloze č. 4 k této vyhlášce. 
V ustanovení odstavce 3 se uvádí, že projektová dokumentace pro odstranění stavby je stanovena jiným právním předpisem (vyhláška o dokumentaci staveb MMR).
Následně v odstavci 4 se uvádí, že obsahové náležitosti doplnění dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení podle § 329 odst. 1 písm. b) zákona stanoví jiný právní předpis (vyhláška o dokumentaci staveb MMR).
K § 3
Ustanovení v návaznosti na zákonné zmocnění stanoví obecná pravidla při zpracování dokumentace. Konkrétně stanoví, podle jakých kritérií musí být dokumentace zpracována. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za kvalitu zpracované dokumentace má projektant, je povinen při zpracování dokumentace podle uvedených kritérií postupovat. Současně je explicitně stanoveno, že při zpracování dokumentace projektant nevyplňuje jednotlivé části, které stavba neobsahuje. Z uvedeného vyplývá, že jednotlivé typy dokumentací podle vyhlášky stanoví maximální rozsah dokumentace, projektant však podle druhu stavby je odpovědný za rozhodnutí, které položky se ho netýkají, a v takovém případě je nevyplní.
K § 4
Ustanovení stanoví účinnost vyhlášky, která se předpokládá 1. července 2024 s ohledem na plné nabytí účinnosti stavebního zákona.

K příloze č. 1
Příloha č. 1 obsahuje náležitosti projektové dokumentace pro povolení stavby dopravní infrastruktury. 
Dle zmocnění v ustanovení § 158 stavebního zákona obsahuje projektová dokumentace pro povolení stavby 4 části – průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Příloha vychází z dosavadní právní úpravy obsahu projektové dokumentace pro územní rozhodnutí a je rozšířena o technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability a požární bezpečnost.
Projektová dokumentace pro povolení stavby je důležitým a základním podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru, kdy je řízení zahájeno na základě žádosti podané místně a věcně příslušnému stavebnímu úřadu. Základní náležitosti žádosti jsou stanoveny přímo ve stavebním zákoně. 
Oproti stávající právní úpravě rozsahu a obsahu dokumentací nebo projektových dokumentací dochází k výrazné redukci dosud duplicitně požadovaných údajů. Je nově zaveden popis technicko-ekonomických atributů budov vyplývajících z právních předpisů platných v oblastech statistiky a zeměměřictví. 
Dokumentace obsahuje v části A průvodní list. Součástí průvodního listu jsou v části A1 nezbytné identifikační údaje o stavbě a zpracovatelích dokumentace. 
Část A.2 obsahuje seznam vstupních podkladů použitých pro zpracovaní dokumentace.
Průvodní list dále v části A3 obsahuje technicko-ekonomické atributy budov (dále jen „TEA“).
Jedná se o první sadu údajů, jejichž pořizování vyplývá ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Předmětné údaje v dokumentaci slouží pouze pro statistickou službu a základní registr. Detailní parametry stavby sloužící pro její povolení jsou obsaženy v dalších částech (B, C a D) dokumentace. Náležitosti jednotlivých atributů jsou uvedeny v tabulce níže. 


	
	Atribut (TEA)
	Popis

	a)
	Obestavěný prostor
	Obestavěný prostor budovy je součet obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešení. Obestavěný prostor základů je dán kubaturou základových konstrukcí. Obestavěný prostor objektu a zastřešení je ohraničen vnějšími plochami obvodových konstrukcí, dole rovinou spodní úrovně podlahové konstrukce a nahoře vnějšími plochami střechy.

	b)
	Zastavěná plocha
	Zastavěnou plochou stavebního objektu se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají.

	c)
	Podlahová plocha
	Podlahová plocha budovy představuje celkovou využitelnou podlahovou plochu budovy (vč. půdy). Do této plochy se nezahrnují stavební plochy (např. plochy nosných, dělících nebo jiných konstrukcí – sloupy, pilíře, příčky, komíny).

	d)
	Počet podlaží
	Součet všech podlaží v budově. Je-li budova podsklepená, pak se započítávají i podzemní podlaží. Pro statistické účely se obyvatelné podkroví (zpravidla u rodinných domů) započítává jako samostatné nadzemní podlaží.

	e)
	Celková hodnota investičních nákladů na výstavbu v mil. Kč (bez hodnoty pozemku)
	Celkové investiční náklady jsou veškeré náklady, které jsou nutné k výstavbě, a to v mil. Kč. Uvádí se bez hodnoty pozemku. Kromě nákladů na samotnou realizaci stavby obsahují také projektovou a inženýrskou činnost, přípravné práce a zabudované technologie. 

	f)
	Způsob využití
	Statistický znak vydává ve formě číselníku Český statistický úřad sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.

	g)
	Druh konstrukce
	Statistický znak vydává ve formě číselníku Český statistický úřad sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.

	h)
	Způsob vytápění
	Statistický znak vydává ve formě číselníku Český statistický úřad sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.

	i)
	Způsob vytápění
	Statistický znak podle číselníku RÚIAN.

	j)
	Přípojka vodovodu
	Statistický znak podle číselníku RÚIAN.

	k)
	Přípojka kanalizační sítě
	Statistický znak podle číselníku RÚIAN .

	l)
	Přípojka plynu
	Statistický znak vydává ve formě číselníku Český statistický úřad sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.

	m)
	Výtah
	Statistický znak vydává ve formě číselníku Český statistický úřad sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů.

	n)
	Počet vchodů
	


V části B je obsažena souhrnná technická zpráva. Ta obsahuje v části B.1 popis zásadních údajů o navrhované stavbě a území, do kterého se stavba umisťuje. Údaje o území musí obsahovat např. informace o navrhovaných a vznikajících ochranných a bezpečnostních pásmech, poloze vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území, ochraně území podle jiných právních předpisů apod. Údaje týkající se navržené stavby popisují zejména její parametry a limitní bilance, základní časové údaje o realizaci a její vliv na okolní stavby a pozemky. Údaje musí mimo jiné reagovat i na provedené průzkumy související s návrhem stavby a územím, do kterého se stavba navrhuje. Součástí části B.1 jsou i údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, územními opatřeními nebo s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území. V případech změn staveb jsou vyžadovány údaje o současném stavu měněné stavby, kdy je akcentován stavebně technický průzkum, stavebně historický průzkum a taktéž výsledky statického posouzení stávajících nosných konstrukcí. 
V části B.2 je řešeno urbanistické a základní architektonické řešení. Urbanistické řešení stavby by se mělo zabývat integrací stavby do širšího kontextu městského prostoru. Základní architektonické řešení se pak zabývá konkrétním návrhem stavby z pohledu architektury. Toto řešení by mělo respektovat estetické, kulturní a historické hodnoty dané lokality.
Část B.3 představuje informace o základním technickém a technologickém řešení záměru. To se skládá z celkové koncepce stavebně technického a technologického řešení, přístupnosti stavby, zásad bezpečnosti při užívání stavby, základního technického popisu stavby, základního popisu technických a technologických zařízení, zásad požární bezpečnosti, popisu úspory energie a tepelné ochrany budovy, řešení hygienických požadavků na stavbu, požadavků na pracovní a komunální prostředí a popisu zásad ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí. V této části by se měl objevit základní popis stavby s ohledem na možné vyhodnocení souladu se základními technickými požadavky na stavby.
Přístupnost stavby musí obsahovat celkové řešení podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a stavby osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let s cílem bezbariérového užívání. 
V zásadách požární bezpečnosti jsou definovány základní parametry pro správné nastavení požární bezpečnosti staveb. Jsou zde uvedena kritéria a charakteristiky stavby s vymezením kategorizace staveb podle vyhlášky č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Uvedeným zařazením staveb do kategorií se stanoví, ke kterým stavbám bude zpracováno požárně bezpečnostní řešení (pouze u staveb kat. I, II, III) – viz § 40 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Stavby kategorie 0 nemají požadavek na zpracování požárně bezpečnostního řešení. Z uvedených zásad požární bezpečnosti také vyplývá, ke kterým stavbám je potřeba závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany a ochrany obyvatelstva – viz § 40 odst. 1 zákona o požární ochraně. V neposlední řadě z uvedených kategorií stavby také vyplývá oprávněnost osob ke zpracování požárně bezpečnostního řešení – viz § 40 odst. 3 a 4 zákona o požární ochraně.
Část B.4 představuje popis připojení na technickou infrastrukturu, kterou jsou myšleny zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady. Požadovány jsou zejména informace o místech napojení, připojovacích rozměrech, kapacitách, délkách a vyvolaných přeložkách. Informace budou vyplývat z projednání s jednotlivými vlastníky a správci inženýrských sítí s ohledem na možnosti napojení.
Část B.5 popisuje dopravní řešení související se stavbou. Součástí dokumentace by měl být popis navrženého dopravního řešení vycházející z napojení území na stávající dopravní infrastrukturu a vyvolané přeložky dopravní infrastruktury. Dopravní řešení musí zahrnovat také návrh dopravy v klidu, aby byly stanoveny maximální kapacity stavby. Důležitou součástí, kterou musí brát návrh v úvahu, je doprava cyklistická a pěší.
Část B.6 popisuje navrhované terénní úpravy, použité vegetační prvky a biotechnická opatření související se stavbou.
Část B.7 řeší popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochranu, a to zejména z pohledu ochrany přírody a krajiny, soustav NATURA2000, hluku, vibrací, ochrany vod, půdy, ovzduší, vlivů na klima, odpadů, přítomnosti azbestu atd. Kapitola obsahuje taktéž požadavek na popis omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení, a to i vzhledem k požadavku § 148 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, kdy stavba má být navržena takovým způsobem, aby neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí následkem emisí světla. Požadavek na zařazení stacionárních zdrojů je uveden z důvodu požadavků novely zákona o ochraně ovzduší, kdy pro konkrétní zdroj podle jeho zařazení a jeho umístění mohou být stanoveny požadavky v příslušném programu zlepšování kvality ovzduší. Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví specifikaci opatření a území, na kterém mají být opatření prováděna. 
Součástí požadavků kapitoly B.7 je taktéž nezbytná provázanost se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí, jehož závěr zjišťovacího řízení, popř. závazné stanovisko, předcházejí povolení stavby podle stavebního zákona. V případě záměru, který spadá do režimu zákona o integrované prevenci, musí být uvedeny základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, pokud bylo vydáno.
Část B.8 zahrnuje celkové vodohospodářské řešení, které souvisí nejen s napojením na technickou infrastrukturu, ale řeší i využití a nakládání se srážkovými vodami a případné související terénní úpravy v území.
Část B.9 řeší splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Obsahuje způsob varování a informování obyvatelstva, ochrany a ukrytí obyvatelstva.
Část B.10 představuje popis řešení staveniště a realizace výstavby ve formě zásad organizace výstavby. Jedná se zejména o požadavky na napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, ochranu okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, demontáže, dekonstrukce,  kácení dřevin, vstup a vjezd na stavbu, přístup na stavbu po dobu výstavby, včetně požadavků na bezbariérové obchozí trasy a zajištění bezpečnosti provozu, maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště, požadavky na ochranu životního prostředí při výstavbě, bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponii zemin, limity pro užití výškové mechanizace, požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), návrh fází výstavby a provedení kontrolních prohlídek atd. Z popisu by měl jasně vyplynout rozsah vymezení staveniště a také soupis staveb, které vyžadují povolení, včetně stanovení doby jejich dočasnosti. 
Část C tvoří situační výkresy. V části C.1 jsou předkládány situační výkresy širších vztahů, v C.2 katastrální situační výkresy, v C.3 koordinační situační výkresy (v rámci okótování odstupů staveb v koordinačním situačním výkresu se zohlední specifika liniových staveb tak, aby byla zachována přehlednost a vypovídající hodnota, tj. kótují se jenom odstupy staveb nezbytné pro hodnocení veřejných zájmů), v C.4 speciální situační výkresy a v C.5 výkresy pro potřeby dělení a scelení pozemků podle požadavků stavebního zákona. Z výkresů musí vyplynout základní prostorové údaje navržené stavby (půdorysné rozměry, výška ve vztahu k upravenému terénu) a její umístění na pozemku (odstupové vzdálenosti, včetně vymezení požárně nebezpečných prostor). V rámci okótování odstupů staveb se zohlední specifika liniových staveb tak, aby byla zachována přehlednost a vypovídací hodnota, tj. kótují se jenom odstupy staveb nezbytné pro hodnocení veřejných zájmů. Měřítka výkresů jsou nastavena tak, aby bylo možné přizpůsobit je s ohledem na složitost stavby. Měřítko stanovené zlomkem 1:X je tím menší, čím větší je X ve jmenovateli zlomku (klesá podrobnost výkresu). Naopak čím je jmenovatel X menší, tím je měřítko větší a výkres je více podrobný.
Mezi speciální výkresy byl zahrnut také výkres ochranných a bezpečnostních pásem, a to jak stávajících, tak navrhovaných, aby byla zajištěna přehlednost při posuzování záměru.
Část D obsahuje dokumentaci objektů. 
Část D.1 představuje řešení stavební a technologické části. Stavební i technologická část jsou v rámci kapitoly řešeny vždy samostatně a shodně obsahují technickou zprávu a výkresovou část.
Při zpracování technologických objektů a celků může být vyžadována zvláštní autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon). 
Technická zpráva zahrnuje popis stavebního nebo technologického řešení včetně popisu od jednotlivých specialistů.
Výkresová část obsahuje jak pro stavební, tak i technologickou část charakteristické půdorysy, charakteristické řezy a základní pohledy. 
Vypracování těchto částí může být podmíněno příslušnou autorizací podle autorizačního zákona.
Část D.2 představuje potřebné výpočty řešené stavby.
Část D.3 upravuje požárně bezpečnostní řešení. V této části bude pro stavbu zpracováno požárně bezpečnostní řešení. Samotný obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení je v podrobnostech stanoven v § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.


K Přílohám č. 2, č. 3, č. 4 
Přílohy obsahují náležitosti dokumentace pro provádění stavby.
Dle zmocnění § 158 stavebního zákona obsahuje dokumentace pro provádění stavby 4 části – průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení.
Vyhláška o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb toto zmocnění v těchto přílohách naplňuje. Přílohy vycházejí z dosavadní právní úpravy obsahu projektové dokumentace pro provádění stavby.
Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební objekty a pro technologická zařízení. Vychází ze schválené projektové dokumentace pro povolení záměru a zpracovává se v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.
Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.
Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.
Dokumentace obsahuje v části A průvodní list. Součástí průvodního listu jsou nezbytné údaje o stavbě, zpracovatelích dokumentace a zhotoviteli stavby, je-li v době tvorby dokumentace znám. Průvodní list dále obsahuje seznam vstupních podkladů, členění stavby na objekty a technická technologická zařízení, přičemž základní členění a označení by mělo být shodné s předchozím stupněm dokumentace, pokud v něm bylo vyžadováno.
Pro každý stavební objekt se vypracuje samostatná dokumentace, přičemž přímo provázané objekty lze spojit do společné dokumentace skupiny objektů. V případě, že objekt bude rozdělen na podobjekty s vlastním soupisem prací, bude samostatná dokumentace zpracována i pro tyto podobjekty.
V části B je obsažena souhrnná technická zpráva. Body technické zprávy by měly být převzaty z předcházející dokumentace pro povolení záměru, s provedením případných revizí a doplnění. Souhrnná technická zpráva se sestává z celkového popisu území a stavby, architektonického řešení a technického a technologického řešení, které obsahuje stavebně technické a technologické řešení, řešení přístupnosti stavby, zásady bezpečnosti při užívání stavby, technický popis stavby včetně hydrotechnického řešení u stavby vodních děl, výčet a popis technických a technologických zařízení, zásady požární bezpečnosti, popis úspory energie a tepelné ochrany, popis hygienických požadavků na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí a ochranu stavby před negativními účinky vnějšího prostředí. Souhrnná technická zpráva dále obsahuje popis připojení na technickou infrastrukturu, dopravní řešení, řešení vegetace a souvisejících terénních úprav, popis vlivu na životní prostředí a jeho ochranu, celkového vodohospodářského řešení, ochranu obyvatelstva a zásady organizace výstavby.
Část C dokumentace tvoří situační výkresy širších vztahů, koordinační situační výkresy a speciální situační výkresy a výkresy potřebné v případech dělení a scelení pozemků. V rámci okótování odstupů staveb v koordinačním situačním výkresu se zohlední specifika liniových staveb tak, aby byla zachována přehlednost a vypovídací hodnota, tj. kótují se jenom odstupy staveb nezbytné pro hodnocení veřejných zájmů.
V části D je obsažena dokumentace objektů. Dokumentace objektů je rozdělena na řešení stavební, technické a technologické části, stavebně konstrukční řešení a požárně bezpečnostní řešení. 
Dokumentace stavební části obsahuje požadavky na stavbu a její stavební konstrukce, jejich řešení a výkresovou část.
Dokumentace technologické části obsahuje popis požadavků na technologická zařízení, řešení těchto požadavků a výkresy zobrazující navržené řešení.
Dokumentace stavebně konstrukčního řešení obsahuje požadavky na konstrukční řešení, jeho popis, podrobný statický výpočet a výkresovou část. 
Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.
1

1