Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD4FHLVOP najdete zde


                III.

ODŮVODNĚNÍ
Obecná část
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Hodnocení dopadů regulace (RIA) není k návrhu vyhlášky zpracováno, neboť tato vyhláška je zařazena do Plánu přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024 bez povinnosti provedení RIA v souladu s bodem 3.8 písm. e) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace.

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Dne 13. února 2024 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 29/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a který zásadním způsobem mění přístup zákonodárce k nakládání s peněžními prostředky osob ve výkonu trestu, vazby nebo zabezpečovací detence. Zákon má sice dělenou účinnost, kdy jeho dílčí část nabyla účinnosti již k 1. květnu 2024, stěžejní změny však mají legisvakanční lhůtu delší a nabývají účinnosti až od 1. ledna 2025.
Tento zákon předpokládá vydání prováděcí vyhlášky, která konkretizuje některé kvantitativní parametry nové právní úpravy, zejména procentuální rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé srážky, stanoví výši nákladů výkonu trestu a vazby, limity pro volnou dispozici vězněných osob s finančními prostředky, limity úložného apod. Vydání vyhlášky je tak zcela nezbytné, neboť bez provedeného zákonného zmocnění by novou úpravu nebylo možné používat (navrhovaná úprava v maximální možné míře vychází z dosavadní právní úpravy obsažené ve vyhlášce č. 10/2000 Sb., ta nicméně byla k 1. lednu 2025 uvedeným zákonem zrušena, neboť jednak řada tam uvedených pravidel byla převzata do zákona, jednak tato vyhláška řešila rozúčtování pouze pracovní odměny, nikoli jiných peněz doručených vězněným osobám).
Zákon č. 29/2024 Sb. zjednodušil dnešní systém nakládání s penězi vězňů, který se odlišuje podle toho, z jakých zdrojů příjmy odsouzeného pocházejí (zda z pracovní odměny nebo z jiných zdrojů, např. jde o dary od rodiny, starobní nebo invalidní důchody apod.), což má mj. za následek, že vězni, kteří nejsou pracovně zařazeni bez vlastního zavinění (tj. zejména starobní a invalidní důchodci, odsouzení, kteří nepracují z kapacitních důvodů aj.), se dostávají fakticky do neodůvodněně horšího postavení v porovnání s pracovně zařazenými odsouzenými, kterým stávající právní úprava garantuje, že část jejich pracovní odměny nepodléhá exekučnímu postihu, je z ní tvořena finanční rezerva na dobu po propuštění (tzv. úložné) a část z pracovní odměny je určena na spotřebu odsouzených (tzv. kapesné). Zákonem tedy došlo ke sjednocení postupů při nakládání s příjmy odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence.
Se všemi těmito penězi se od 1. ledna 2025 bude v zásadě zacházet obdobně, jako se dnes zachází s pracovní odměnou odsouzeného – díky tomu bude možné tvořit kapesné a úložné u všech vězňů majících jakýkoli příjem, což umožní jejich snazší přechod na svobodu. Systém srážek, který se dnes uplatňuje u pracovní odměny, se bude aplikovat i na jiné zdroje (důchody, peníze zaslané příbuznými). Principy zacházení s penězi odsouzeného byly tedy převzaty z vyhlášky č. 10/2000 Sb. a jsou nyní obsahem zákonné úpravy.
Nová zákonná úprava předpokládá přijetí prováděcí vyhlášky stanovící:
a) výši nákladů výkonu vazby,
b) výši nákladů výkonu trestu,
c) výši procentuálních podílů, podle kterých budou peněžní prostředky přijaté odsouzeným[footnoteRef:1] za předchozí kalendářní měsíc rozděleny na jednotlivé druhy srážek, úložné a kapesné, [1:  Vzhledem k obdobnému užití ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody o příjmu peněz, nakládání s nimi a provádění srážek včetně zmocňovacích ustanovení i na osoby vykonávací zabezpečovací detenci (§ 14a zákona č. 129/2008 Sb.), se ustanovení předkládané vyhlášky, která se týkají odsouzených, vztahují i na chovance.] 

d) maximální výši kapesného, kterou může mít odsouzený k dispozici,
e) výši částky úložného, se kterou se odsouzenému neumožní v průběhu výkonu trestu nakládat,
f) výši částky úložného, do které jej lze použít jen na zákonem stanovené účely,
g) výši částky, která odůvodňuje poskytnutí sociálního kapesného,
h) výši částky, se kterou se obviněnému neumožní v průběhu výkonu vazby nakládat, a konečně 
i) výši částky, která může být propouštěné osobě poskytnuta po propuštění. 
Většinu těchto hodnot se přitom navrhuje přejmout z dnes účinné úpravy obsažené ve vyhlášce č. 10/2000 Sb. 
Návrh vyhlášky dále obsahuje nezbytné promítnutí nové zákonné úpravy do souvisejících podzákonných předpisů (řádů výkonu trestu odnětí svobody a výkonu vazby, jednacího řádu pro okresní a krajské soudy), které spočívá zejména ve vypuštění úpravy, která se přijetím zákona č. 29/2024 Sb. stala duplicitní.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předložený návrh vyhlášky je plně v souladu se zákonem o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „zákon o výkonu trestu“), a to jak s jeho § 81, který zmocňuje Ministerstvo spravedlnosti k vydání řádu výkonu trestu odnětí svobody, tak s ustanoveními § 26a odst. 1, § 35 odst. 3, § 39b odst. 5, § 39c odst. 1, § 39h odst. 2, § 39i odst. 1 a § 39k odst. 3, které nově obsahují zákonné zmocnění k úpravě některých otázek souvisejících se správou peněz odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody. Totéž platí o zákonu o výkonu vazby a jeho § 31, který Ministerstvo spravedlnosti zmocňuje k vydání řádu výkonu vazby a nových zmocňovacích ustanovení obsažených v § 21d odst. 1, § 21h odst. 1 a § 21i odst. 2 zákona o výkonu vazby. Návrh je rovněž v souladu se zákonem o výkonu zabezpečovací detence a jeho novým § 14b.
Předpisy Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, na tuto oblast nedopadají.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Prováděcí úprava nepřináší žádné dopady na veřejné rozpočty. V této souvislosti je třeba upozornit, že výše nákladů výkonu trestu je stanovena shodně jako v současné úpravě, výše nákladů vazby se pak i mírně zvyšuje, tj. v souvislosti s přijetím vyhlášky nedojde ke snížení těchto příjmů státního rozpočtu.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navržená právní úprava není spojena s dopady na podnikatelské prostředí v České republice.
Vyhláška je nezbytným doplněním nového zákonného systému nakládání s penězi odsouzených, obviněných a chovanců, u kterého se dle důvodové zprávy k zákonu č. 29/2024 Sb. očekávají pozitivní sociální dopady, neboť změna v systému nakládání s penězi vězněných osob zajistí, aby tyto osoby měly k dispozici alespoň určité minimální peněžní prostředky. Sjednocený systém nakládání s penězi vězněných osob dále zajistí, aby z příjmů osob, které jsou ve výkonu trestu nebo zabezpečovací detence, byla tvořená finanční rezerva, která jim po propuštění usnadní návrat do společnosti; tato změna zvýší šance na úspěšnou resocializaci těchto osob, což by se mělo pozitivně projevit též ve vztahu k riziku vzniku recidivy.
Navržená úprava nemá další dopady na specifické skupiny obyvatel ani se v souvislosti s jejím přijetím nepředpokládají žádné dopady na životní prostředí.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona (tj. nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Navrhovaná úprava je ve vztahu k rovnosti mužů a žen zcela neutrální, jelikož nemá bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost pohlaví ani nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná vyhláška pouze stanovuje limity a peněžní částky pro účely nakládání s penězi osob nacházejících se ve výkonu trestu, vazby nebo zabezpečovací detence, a proto se nikterak nedotýká záležitostí ochrany soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je proto v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a též nijak neodporuje právním předpisům Evropské unie upravujícím zpracování, shromažďování či využívání osobních údajů.
Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh vyhlášky oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nijak nezvyšuje a ani s ním nejsou spojena nová korupční rizika.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nemá dopad na bezpečnost státu nebo jeho obranu.

Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava v zásadě neupravuje vztahy, které by se dotýkaly postavení rodin, plnění jejích funkcí, rovnováhy mezi prací a rodinou nebo příbuzenských vztahů, a nemá na tyto oblasti žádné dopady. Pozitivní sociální dopady lze spatřovat, jak bylo shora uvedeno, v celkové změně systému nakládání s peněžními prostředky odsouzených, což bylo popsáno v důvodové zprávě k zákonu, který byl publikován jako zákon č. 29/2024 Sb., na který předložená vyhláška reaguje – v tomto směru bude mít pozitivní dopady i na rodiny.

Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava není spojena s dopady na územní samosprávné celky.

Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nijak nezasahuje do oblasti služeb a jejich digitalizace.


Zvláštní část
K části první
K § 1 – výše nákladů výkonu vazby
Ustanovením se navrhuje provést zmocňovací ustanovení obsažené v novém § 21d zákona o výkonu vazby, které nahradilo dřívější zmocnění obsažené v § 152 odst. 2 trestního řádu, které bude s účinností od 1. ledna 2025 zrušeno.
Výše nákladů trestu a vazby v době, kdy byla stanovena pevnou částkou (do novely vyhlášky č. 10/2000 Sb. provedené vyhláškou č. 135/2005 Sb.), byla stanovena ve shodné výši, což koresponduje s tím, že náklady spojené s výkonem trestu i výkonu vazby jsou porovnatelné. V současné době nicméně výše nákladů trestu, která je předepisována odsouzenému, který odmítl pracovat, nebo která vyplývá z podílu maximálních měsíčních nákladů výkonu trestu odnětí svobody na jeden den, činí 50 Kč, oproti 45 Kč denních nákladů vazby (§ 10 odst. 1 vyhlášky č. 10/2000 Sb.). Tuto disproporci se navrhuje odstranit.

K § 2 – výše nákladů výkonu trestu
Navržené ustanovení přejímá po věcné stránce úpravu dnes obsaženou v § 3 odst. 1 a § 8 vyhlášky č. 10/2000 Sb.

K § 3 – výše podílů určených na srážky z peněz připsaných na zvláštní účet
Navržené ustanovení přejímá po věcné stránce úpravu dnes obsaženou v § 2 odst. 1, § 3 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 10/2000 Sb., neboť pro jiné nastavení podílu, ve kterém peněžní prostředky odsouzeného (chovance) budou použity na úhradu jednotlivých skupin jeho pohledávek, než je tomu podle dnešní úpravy, není shledáván věcný důvod. 

K § 4 – výše podílů určených na kapesné a úložné z peněz připsaných na zvláštní účet
Navržené ustanovení přejímá po věcné stránce úpravu dnes obsaženou v § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 vyhlášky č. 10/2000 Sb. I v tomto případě není věcný důvod, proč nastavit výši úložného či kapesného jinak.

K § 5 – kapesné
Podle § 39h odst. 2 zákona o výkonu trestu Ministerstvo spravedlnosti stanoví částku, kterou může mít odsouzený k dispozici jako kapesné, po jejímž překročení se přebytek převede na úložné (s ohledem na § 14a zákona o výkonu zabezpečovací detence se toto uplatní i na chovance). Toto omezení v podobě maximální výše kapesného je důsledkem akcentu, který je kladen na vytvoření finanční rezervy na dobu po propuštění před okamžitou spotřebou; 
bude-li takto fond úložného naplněn, lze tyto peněžní prostředky použít na srážky na úhradu dluhů odsouzeného, čímž dojde ke snížení jeho dluhové zátěže (viz § 39i odst. 3 zákona o výkonu trestu). Takováto částka nebyla doposud stanovena, což souvisí s tím, že dosud se kapesné tvořilo pouze z pracovní odměny. Maximální výše kapesného se navrhuje stanovit na 15 000 Kč, což umožní i např. případnou podporu příbuzných vězněné osoby.

K § 6 – úložné
Navrhované limity úložného v zásadě vychází ze stávajícího § 7 vyhlášky č. 10/2000 Sb., kdy však vzhledem k vývoji ekonomické situace dochází k navýšení dnešního tzv. cestovného (500 Kč) na 1 000 Kč [s touto částkou se odsouzenému po dobu výkonu trestu (a chovanci po dobu výkonu zabezpečovací detence) neumožní nakládat].

K § 7 – omezení nakládání s penězi obviněných
Obviněný může s penězi, které jsou po dobu výkonu vazby připsány v jeho prospěch na zvláštní účet, nakládat téměř bez omezení. Nová zákonná úprava nicméně i v případě obviněných přišla s určitým omezením, které zajistí, aby měl obviněný po svém propuštění alespoň minimální částku, primárně určenou na cestu do místa bydliště (plnící tedy funkci tzv. cestovného). Výše částky, se kterou obviněný nemůže nakládat, je tedy stanovena ve shodné výši, v jaké odsouzený nemůže nakládat s úložným (viz § 6 odst. 1 tohoto návrhu vyhlášky).

K § 8 – sociální kapesné
Tímto ustanovením se navrhuje provést zmocnění uvedené v § 26a zákona o výkonu trestu a § 14b zákona o výkonu zabezpečovací detence. Do doby přijetí zákona č. 29/2024 Sb. bylo poskytnutí tzv. sociálního balíčku či poukázky vázáno na skutečnost, že odsouzený, který není zařazen do práce nebo neodmítl bez závažného důvodu práci, neměl v období jednoho kalendářního měsíce jiný příjem nebo jiné finanční prostředky ve výši alespoň 100 Kč. Tato částka byla zákonem č. 29/2024 Sb. na přechodnou dobu od 1. května 2024 do 1. ledna 2025, než začnou platit pravidla pro nakládání s penězi vězněných osob v celém rozsahu, navýšena na 150 Kč. Zákonodárce tím tak vyjádřil svou vůli, jaká by tato částka v současném socioekonomickém stavu společnosti měla být, a tu se tak navrhuje převzít do předkládané vyhlášky.

K § 9 – příspěvek k úhradě nezbytných potřeb při propuštění
Toto ustanovení má podle § 39k odst. 3 zákona o výkonu trestu a § 21i zákona o výkonu vazby stanovit, jakou částku lze jako příspěvek k úhradě nezbytných potřeb při propuštění poskytnout osobě, která je propuštěna z výkonu trestu nebo vazby. Navrhovaný limit se přebírá ze současné úpravy (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 10/2000 Sb.). I v tomto případě platí, že s ohledem na § 14a zákona o výkonu zabezpečovací detence se toto ustanovení uplatní i na chovance.

K § 10 – přechodné ustanovení
Na určení výše nákladů výkonu vazby, která byla vykonávána přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se uplatní dosavadní právní předpisy, tj. § 10 odst. 1 vyhlášky č. 10/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, bez ohledu na to, že o povinnosti uhradit tyto náklady bude rozhodováno až po nabytí účinnosti této vyhlášky (viz i čl. IV zákona č. 29/2024 Sb.). Opačný přístup by bylo třeba považovat za retroaktivní.

K části druhé – změna jednacího řádu pro okresní a krajské soudy
Z vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy se navrhuje vypustit úpravu pro nařízení výkonu rozhodnutí srážkou z pracovní odměny osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, neboť pracovní odměna odsouzeného a osoby ve výkonu zabezpečovací detence nově nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů uvedených v § 299 o.s.ř., ale výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky (viz § 319a o.s.ř.).

K části třetí – změna řádu výkonu vazby
K bodu 1 (§ 18 odst. 1)
Navrhuje se oprava legislativně technické chyby.

K bodu 2 (§ 19 odst. 1)
Navrhuje se legislativě technická změna, kterou dochází k zajištění terminologického souladu vyhlášky se zákonem.

K bodům 3 a 4 (§ 24 odst. 1 a 2)
Možnost rozhodnout o poskytnutí příspěvku propouštěnému obviněnému na úhradu nezbytných potřeb po propuštění na svobodu je nově řešena na úrovni zákona (§ 21 odst. 2 a 3 zákona o výkonu vazby).

K bodu 5 (§ 26 odst. 2)
Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky na zvláštním účtu mohou tvořit významnou součást pozůstalosti vazebně stíhané osoby, navrhuje se okresní soud informovat i o výši částky uložené na zvláštním účtu.

K bodu 6 (zrušení § 51)
Zrušuje se úprava nově řešená na zákonné úrovni (§ 21h zákona o výkonu vazby).

K bodu 7 (§ 63 odst. 2)
Zrušuje se část ustanovení, které řeší kritéria pro uložení pokuty a upravuje výkon tohoto druhu kázeňského trestu, neboť tato problematika je řešena na zákonné úrovni (§ 22 odst. 4 zákona o vazby). Pro nadbytečnost se rovněž navrhuje vypustit určení maximální výše pokuty, která je stanovena zákonem [§ 22 odst. 2 písm. b) zákona o vazby].

K bodu 8 (§ 78a odst. 4)
I podle zákona o výkonu vazby bude možné obviněným posílat peněžní prostředky, které budou účelově vázány (zjednodušeně řešeno peněžní prostředky na úhradu nákladů na zdravotní služby a peněžní prostředky na úhradu potřeb dítěte, které má matka ve věznici u sebe), což se promítá i do novelizovaného ustanovení.

K části čtvrté – řádu výkonu trestu odnětí svobody
K bodu 1 (§ 4 odst. 4)
Podle stávající právní úpravy věci, které má odsouzený při nástupu do výkonu trestu u sebe a které si u sebe nemůže ponechat, mu správa věznice na jeho žádost uloží. Není řešeno nakládání s těmito věcmi, pokud by o jejich uložení odsouzený nepožádal – v těchto případech je s nimi nakládáno jako s jinými věcmi, jejichž uložení možné není, což se navrhuje výslovně upravit.

K bodu 2 (§ 5)
V novelizovaném ustanovení se reaguje na změnu zákonné terminologie, která „důchodem“ rozumí jak důchod z důchodového pojištění, tak i obdobné peněžité plnění vyplácené z jiného státu nebo mezinárodní organizací; obdobné pak platí i pro výsluhové příspěvky. V této souvislosti pak zákon o výkonu trestu již nepracuje s pojmem „důchodce“ či „osoba pobírající výsluhový příspěvek“, ale používá slovní spojení „poživatel důchodu a výsluhového příspěvku“.
Zároveň dochází k vypuštění obsoletního odkazu na institut příspěvku za službu, který byl zrušen v souvislosti s přijetím zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

K bodu 3 (§ 14 odst. 1)
Navrhuje se zpřesnění formulace, která bude lépe odpovídat zákonnému režimu vyplácení peněz uložených na zvláštním účtu odsouzenému při jeho propuštění z výkonu trestu (§ 39k zákona o výkonu trestu), kdy věznice odsouzenému vyplatí v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle zákona o výkonu trestu za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu a pokud to není možné, vyplatí se mu alespoň kapesné, sociální kapesné, úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro zákonem uvedené účely a peněžitá odměna udělená podle zákona o výkonu trestu. Zbylou částku poukáže věznice poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které odsouzený uvedl, stejně tak jako zbylé peníze uložené na zvláštním účtu po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu.

K bodu 4 (§ 27 odst. 1)
Navržená změna zajišťuje terminologický soulad vyhlášky s textem prováděného zákona.

K bodu 5 (§ 31 odst. 3)
Tato úprava se stala obsoletní, když zajištění základních věcí osobní potřeby není nově prováděno poskytnutím tzv. sociálního balíčku, který tyto věci obsahoval, či poskytnutím poukázky na jejich nákup, ale poskytnutím peněžních prostředků ve formě sociálního kapesného podle § 26a zákona o výkonu trestu.

K bodu 6 (§ 57 odst. 4 až 6)
Zrušuje se úprava nově řešená na zákonné úrovni (§ 39h odst. 3 a 6 a § 39i odst. 3 zákona o výkonu trestu).

K bodům 7 a 8 (§ 62 odst. 2 a 3)
Zrušuje se úprava nakládání s částkou, o kterou bylo kázeňským trestem sníženo kapesné na příslušný měsíc, a úprava výkonu trestu pokuty, neboť tato problematika je řešena na úrovni zákona (§ 39h odst. 6 a § 47a odst. 3 zákona o výkonu trestu). Pro nadbytečnost se rovněž navrhuje vypustit stanovení maximální výše pokuty, tato skutečnost plyne přímo ze zákona [§ 46 odst. 3 písm. d) a § 66 odst. 1 písm. d) zákona o výkonu trestu].

K bodu 9 (§ 91 odst. 5)
Navržená změna představuje legislativně technické přizpůsobení textu zákona.

K části páté – účinnost
Datum nabytí účinnosti vyhlášky se navrhuje k 1. lednu 2025, tj. ke stejnému dni, kdy nabude účinnosti nová zákonná úprava, k jejímuž provedení je vyhláška navrhována. Takto stanovené datum nabytí účinnosti je v souladu s obecným pravidlem o účinnosti právních předpisů podle § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb.
2