Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD4FHLVOP najdete zde
IV.
Úplné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Změna jednacího řádu pro okresní a krajské soudy
§ 70
Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy nebo z pracovní odměny osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě k vymáhání výživného
(1) Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo u osob ve výkonu trestu odnětí svobody anebo ve vazbě srážkami z pracovní odměny, uvede se v usnesení též osobní jméno a příjmení, rodné číslo a data narození všech oprávněných a kolik připadá z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom je nutno uvést přesnou adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné poukazováno.
(2) Je-li povinný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, je nutno v usnesení uvést též datum jeho narození.
*****
Změna řádu výkonu vazby
§ 18
(1) Obviněný se předvádí zpravidla jen do místnosti k tomu účelu zřízené. Obviněný si smí do této místnosti vzít s sebou věci, které bezprostředně souvisejí s jeho obhajobou nebo s řízením ve věci.
(2) Ředitel věznice je při předvádění obviněného k oprávněným orgánům a osobám povinen vytvořit podmínky umožňující pověřenému zaměstnanci Vězeňské služby rozhovor mezi obviněným a těmito orgány a osobami vidět, ne však slyšet.
(3) Předvést obviněného mimo věznici lze jen tehdy, jde-li o úkon, který nelze vykonat ve věznici, anebo vyžadují-li jiné, zvláštního zřetele hodné důvody, aby úkon byl proveden mimo věznici. Na úkony prováděné policejním orgánem mimo věznici se užije ustanovení § 19 odst. 1.
§ 19
Předávání obviněných
(1) Obviněný se předá policejnímu orgánu mimo věznici na dobu nutnou k provedení úkonu na základě písemné žádosti obsahující odůvodnění takového postupu. Jde-li o předání na dobu nepřevyšující 24 hodiny, musí být žádost schválena ředitelem příslušného útvaru Policie České republiky, který činí úkony trestního stíhání obviněného, v jehož rámci byl obviněný vzat do vazby, vedoucím územního odboru příslušného krajského ředitelství Policie České republiky, ředitelem Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia Policie České republiky nebo vedoucím oddělení Generální inspekce bezpečnostních sborů; v ostatních případech žádost schvaluje státní zástupce, který nad věcí vykonává dozor vykonávající dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
(2) Jestliže je obviněný předán na dobu převyšující 24 hodiny a úkon je prováděn mimo obec, v níž se nachází věznice, kde je obviněný umístěn, může být do ukončení úkonu obviněný umístěn ve věznici, která je nejblíže místu, kde je úkon prováděn.
(3) V době od předání obviněného policejnímu orgánu až do jeho vrácení nebo umístění do jiné věznice orgány Vězeňské služby neodpovídají za ostrahu obviněného.
§ 24
(1) Nemá-li propuštěný, zejména s ohledem na roční období, přiměřené oblečení, půjčí mu správa věznice na písemné potvrzení vhodný oděv. Nemá-li propuštěný peníze na zakoupení jízdenky do místa bydliště, ředitel věznice zpravidla rozhodne, že se propuštěnému půjčí přiměřená peněžitá částka.
(2) V případě hodného zvláštního zřetele může ředitel věznice rozhodnout, že obviněný není povinen zapůjčený oděv nebo peněžitou částku vrátit.
(3) Je-li propouštěný nemocen, postupuje se v případě potřeby jeho předání do péče dalšího poskytovatele zdravotních služeb podle zákona upravujícího poskytování zdravotních služeb.
§ 26
(1) Při každém úmrtí obviněného ředitel věznice nebo jím pověřený příslušník Vězeňské služby ihned učiní opatření k zajištění místa, kde k úmrtí došlo, a umožní příslušným orgánům zjištění okolností úmrtí.
(2) Seznam věcí, které měl zemřelý u sebe a které jsou v úschově věznice, a informaci o výši zůstatku na zvláštním účtu ke dni vyhotovení informace předá správa věznice okresnímu soudu, v jehož obvodu měl zemřelý poslední trvalý pobyt, a vyčká jeho sdělení, komu takové věci vydat.
§ 51
(1) K nákupu může obviněný použít též peníze, které mu byly do věznice během výkonu vazby zaslány nebo které byly obviněným předány k úschově.
(2) Má-li obviněný v úschově věznice menší částku peněz, než je předpokládaná cena jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den,6) nákup potravin a dalších věcí se mu neumožní.
----------
6) § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
§ 63
Ukládání a výkon kázeňských trestů a zabrání věci
(1) Důtka se obviněnému vysloví ústně.
(2) Kázeňský trest pokuty až do výše 1000 Kč se uloží obviněnému zpravidla za závažné nebo opakované porušení stanovených povinností. Při stanovení výše pokuty je nutno přihlédnout též k osobním a rodinným poměrům obviněného. Výkon tohoto kázeňského trestu se zpravidla provede převedením příslušné částky z prostředků, které má obviněný ve věznici uloženy, přičemž výše uložených prostředků po převedení příslušné částky nesmí klesnout pod 500 Kč. Pokud obviněný nemá dostatek prostředků nebo po uložení pokuty by zůstatek uložených prostředků byl menší než 500 Kč, nelze tento druh kázeňského trestu uložit.
(3) Kázeňský trest zákazu nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na jeden měsíc nesmí při opakovaném uložení přesáhnout souvislou dobu dvou měsíců.
(4) Věc, o jejímž propadnutí nebo zabrání bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud zvláštní předpis7) nestanoví jinak.
(5) Kázeňský trest umístění do samovazby je možno uložit jen tehdy, je-li úmyslné porušení stanovených povinností velmi závažné nebo předcházející opětovně uložené kázeňské tresty i jiná opatření se minula účinkem. Po výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby lze další kázeňský trest samovazby vykonat až po uplynutí
a) pěti dnů, trval-li kázeňský trest pět dnů nebo kratší dobu, a
b) deseti dnů, trval-li kázeňský trest déle než pět dnů.
(6) Před nástupem kázeňského trestu umístění do samovazby a nejméně jednou týdně v průběhu jeho výkonu musí být obviněný prohlédnut lékařem, který posoudí, zda je zdravotně způsobilý k výkonu tohoto kázeňského trestu. Tím není dotčeno právo obviněného na poskytnutí zdravotní péče i v jiné době během výkonu kázeňského trestu. Během výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby je obviněný pod zvýšeným dohledem příslušníka Vězeňské služby.
(7) Kázeňský trest umístění do samovazby se vykonává v cele se základním vybavením (§ 9 zákona), nebo za splnění stanovených podmínek v některé z cel uvedených v § 10. Obviněný smí během výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby používat ložní prádlo, které měl na cele.
(8) Některý z kázeňských trestů uvedených v § 22 odst. 2 zákona je možno uložit obviněnému též tehdy, jestliže orgán činný v trestním řízení přenechal podle § 66 odst. 2 trestního řádu řediteli věznice, aby obviněnému za jeho jednání uvedené v § 66 odst. 1 trestního řádu uložil kázeňský trest.
----------
7) § 11 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb.
§ 78a
(1) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, o dítě celodenně pečuje. Celodenní péče zahrnuje zejména péči o jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, včetně přípravy stravy, zajištění hygieny, praní, žehlení, úklidu a aktivního trávení času s dítětem formou her odpovídajících jeho věku.
(2) Zdravotní služby dítěti, o které matka pečuje ve věznici, zabezpečuje Vězeňská služba na základě smlouvy s poskytovatelem zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.
(3) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, vykonává vazbu zpravidla v oddílu pro matky nezletilých dětí. Přemístění matky, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě (§ 28a odst. 4 zákona), do věznice, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, je zvlášť odůvodněným případem ve smyslu § 20 odst. 2.
(4) Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků a z peněžních prostředků účelově vázaných na úhradu potřeb dítěte.
(5) Každá matka má dítě u sebe v samostatné ložnici, v níž je pro dítě postel s matrací, přebalovací stůl, skříň na dětské prádlo a kosmetiku, ohrádka a umyvadlo.
(6) Pokud se matka, která pobývá ve věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, z důvodu nemoci nebo z jiného závažného důvodu nemůže o dítě starat, převezme péči o dítě na nezbytně nutnou dobu ředitelem věznice určený zaměstnanec; o tom věznice informuje zákonného zástupce dítěte, je-li to možné, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Pokud matka pobývá mimo věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, řeší se péče o dítě v případech uvedených ve větě první prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Při vzájemném předávání je dítě vždy prohlédnuto lékařem poskytovatele zdravotních služeb uvedeného v odstavci 2.
*****
Změna řádu výkonu trestu odnětí svobody
§ 4
(1) Při přijetí do věznice se u odsouzeného provede osobní prohlídka a potřebná hygienická a protiepidemická opatření. Osoba, která prohlídku provádí nebo je prohlídce přítomna, musí být stejného pohlaví jako odsouzený.
(2) Odsouzený si může u sebe ponechat písemnosti související s trestním řízením, které bylo nebo je proti němu vedeno, a další úřední písemnosti; v množství přiměřeném možnostem jejich uložení v poskytnuté skříňce fotografie, dopisy, právní předpisy, vlastní knihy, časopisy a noviny. Odsouzený může mít u sebe též kapesní nebo náramkové hodinky, které neobsahují komunikační nebo záznamové zařízení, psací potřeby, věci potřebné k vedení běžné korespondence, snubní prsten, ruční mlýnek na kávu, elektrický holicí strojek, hrneček na nápoje a základní hygienické potřeby.
(3) Vlastní přenosný radiopřijímač napájený z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se odsouzenému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady odsouzeného správa věznice. V případě porušení pečeti dokumentující neporušenost radiopřijímače nesmí odsouzený radiopřijímač užívat, dokud na své náklady neumožní věznici zajistit kontrolu.
(4) O ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Ostatní věci, včetně peněz a cenností, které má odsouzený u sebe, mu správa věznice na jeho žádost uloží uloží nebo je na žádost odsouzeného a jeho náklady odešle osobě, kterou odsouzený určí. Doklady osobní totožnosti odsouzeného přebírá věznice do úschovy vždy. Není-li uložení některých věcí zejména vzhledem k jejich povaze nebo množství možné, správa věznice na náklady odsouzeného zabezpečí jejich odeslání osobě, kterou odsouzený určí.
§ 5
O nástupu odsouzeného do výkonu trestu správa věznice bezodkladně odešle hlášení soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, opatrovníkovi, byl-li odsouzený omezen ve svéprávnosti, územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby, krajskému vojenskému velitelství, pokud odsouzený podléhá jeho evidenci, u důchodců a osob pobírajících výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu poživatele důchodu nebo výsluhového příspěvku příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště odsouzeného a, jde-li o mladistvého, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
§ 14
(1) Při propuštění z výkonu trestu se u odsouzeného provede výstupní lékařská prohlídka, vyplatí se mu postupem podle zákona peníze uložené na zvláštním účtu a vydají se mu věci, cennosti, peníze, osobní doklady a dokumenty, které má v úschově věznice.
(2) Odsouzení se z výkonu trestu propouštějí denně v době od 08. 00 do 16. 00 hodin, a to i ti, jimž výkon trestu končí před 08. 00 hodinou následujícího dne.
(3) Je-li propouštěný nemocen, postupuje se v případě potřeby jeho předání do péče dalšího poskytovatele zdravotních služeb podle zákona upravujícího poskytování zdravotních služeb.
§ 27
(1) Pro návštěvníky odsouzených je zřízena vhodně vybavená čekárna. V čekárně je k dispozici zákon, tato vyhláška, vnitřní řád a základní informace, zejména o finančních peněžních a materiálních náležitostech odsouzených a o zabezpečení zdravotních služeb pro odsouzené.
(2) Přijetí, jakož i odmítnutí návštěvy odsouzeným nebo osobou, které byla návštěva povolena, se eviduje.
§ 31
Nákup potravin a věcí osobní potřeby
(1) Prodejní doba prodejny věznice se stanoví tak, aby odsouzení mohli využít práva nakupovat zpravidla dvakrát týdně.
(2) Ceny zboží v prodejně věznice nesmějí přesahovat ceny obvyklé v obci, v jejímž územním obvodu se věznice nachází.
(3) Základní věci osobní potřeby lze odsouzeným uvedeným v § 16 odst. 8 zákona poskytnout formou poukázky na jejich nákup.
(4) (3) Nákup vyhrazených léčiv3) a zdravotnických prostředků lze uskutečnit pouze po předchozím písemném souhlasu ošetřujícího lékaře Vězeňské služby.
----------
3) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
§ 57
Odměny
(1) O udělení odměny se pořídí záznam na předepsaném tiskopisu, který se následně založí do osobního spisu odsouzeného. Udělení odměny, její druh a důvod udělení se zaznamenává do osobní karty odsouzeného.
(2) Pochvala se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně nebo před skupinou odsouzených.
(3) Návštěva v mimořádně zvýšené době [§ 45 odst. 2 písm. b) zákona] může být povolena jak osobám blízkým, tak i jiným osobám.
(4) Jednorázový nákup potravin a věcí osobní potřeby nelze povolit, má-li odsouzený v úschově věznice menší částku peněz, než je předpokládaná cena jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den v době propuštění z výkonu trestu.
(5) Kapesné lze zvýšit uvolněním příslušné částky z úložného.
(6) Peněžitou odměnu smí odsouzený použít jako kapesné, požádat o její uložení na svůj účet zřízený a vedený věznicí nebo odeslat zletilé osobě, kterou určí.
(7) (4) Osobní volno na sportovní, kulturní nebo zájmové aktivity nelze rozšířit na úkor osmihodinové doby ke spánku, doby potřebné k osobní hygieně, úklidu, stravování a jednohodinové vycházky.
(8) (5) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu a o povolení dočasně opustit věznici v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení s odsouzeným přihlíží ředitel věznice ke stupni narušení odsouzeného, povaze trestné činnosti, za níž byl odsouzen, délce uloženého trestu a jeho nevykonaného zbytku, typu věznice a stupni zabezpečení věznice s ostrahou, v níž odsouzený trest vykonává, a jeho chování v průběhu výkonu trestu.
§ 62
(1) Důtka se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně nebo před skupinou odsouzených.
(2) Částka, o kterou se kapesné snižuje uložením kázeňského trestu snížení kapesného, se převede na úložné.
(3) (2) Zakázat lze pouze přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce.
(4) (3) Kázeňský trest pokuty až do výše 5 000 Kč se uloží odsouzenému zpravidla za závažná nebo opakovaná porušení stanovených povinností. Výkon tohoto trestu se zpravidla provede převedením příslušné částky z prostředků, které má odsouzený v úschově věznice, přičemž výše uložených prostředků po převedení příslušné částky nesmí klesnout pod částku odpovídající předpokládané ceně jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den v době propuštění z výkonu trestu. Pokud odsouzený nemá dostatek prostředků nebo po uložení pokuty by zůstatek uložených prostředků byl menší než částka odpovídající předpokládané ceně jízdného do místa bydliště a výše stravného na jeden den v době propuštění z výkonu trestu, nelze tento druh kázeňského trestu uložit.
(5) (4) Věc, o jejímž propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových3), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
----------
3) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
§ 91
Výkon trestu u matek nezletilých dětí
(1) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, o dítě celodenně pečuje. Celodenní péče zahrnuje zejména péči o jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, včetně přípravy stravy, zajištění hygieny, praní, žehlení, úklidu a aktivního trávení času s dítětem formou vycházek, her, výtvarných, hudebních a sportovních činností odpovídajících věku dítěte.
(2) Zdravotní služby dítěti, o které matka pečuje ve věznici, zabezpečuje Vězeňská služba na základě smlouvy s poskytovatelem oprávněným k poskytování zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.
(3) Matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, mohou nosit vhodný vlastní oděv a obuv podle svého uvážení.
(4) Pro matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, lze organizovat též akce mimo věznici, nejedná-li se o akce výhradně pro odsouzené, kterým může v souvislosti s návštěvou ředitel věznice povolit dočasně opustit věznici; účastní se jich vždy zaměstnanec Vězeňské služby.
(5) Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků a z prostředků určených peněžních prostředků účelově vázaných na úhradu potřeb dítěte.
(6) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, vykonává trest zpravidla v oddílu pro matky nezletilých dětí. Každá matka má dítě u sebe v samostatné ložnici, v níž je pro dítě postel s matrací, přebalovací stůl, skříň na dětské prádlo a kosmetiku, ohrádka a umyvadlo.
(7) Pokud se matka, která pobývá ve věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, z důvodu nemoci nebo z jiného závažného důvodu nemůže o dítě starat, převezme péči o dítě na nezbytně nutnou dobu ředitelem věznice určený zaměstnanec; o tom věznice informuje zákonného zástupce dítěte, je-li to možné, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Pokud matka pobývá mimo věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, řeší se péče o dítě v případech uvedených ve větě první prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Při vzájemném předávání je dítě vždy prohlédnuto lékařem poskytovatele zdravotních služeb uvedeného v odstavci 2.
(8) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které matka ve věznici pečuje.
(9) O narození dítěte během výkonu trestu odsouzené ženy věznice neprodleně informuje okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu se věznice nachází.
2