Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD4NGMLSP najdete zde
s5.(
NY
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
680/0
Návrh poslanců Toma Philippa, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Michaely
Šebelové, Martiny Ochodnické, Kláry Kocmanové, Róberta Telekyho
a Věry Adámkové na vydání zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti veřejného zdravotního pojištění
Zástupce předkladatele: Philipp T. a další
Doručeno poslancům: 19. dubna 2024 v 12:43
ZÁKON
ze dne ... 2024,
kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
ČL. I
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění
zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb.,
zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb.,
zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb.,
zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006
Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona
č.188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,
zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015
Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č.
183/2017 Sb., zákona č. 206/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb. a zákona č. 260/2022 Sb., se
mění takto:
1. V $5 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) výdaje vynaložené v souvislosti s účastí Pojišťovny v komerčních pojišťovnách podle
8 7 odst. 8.“.
2. V387 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 14 zní:
„(8) Z prostředků provozního fondu může Pojišťovna hradit i výdaje vynaložené na zvýšení
základního kapitálu pojišťoven vykonávajících činnost v souladu se zvláštním právním
ředpi 14) ichž a Pojišť ietk nu jčel d v imální
předpisem ", v nichž má Pojišťovna majetkovou účast, a to za účelem dosažení optimální
hladiny solventnosti těchto pojišťoven.
W Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
3. V820 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno I), které zní:
„I) použití prostředků provozního fondu na zvýšení základního kapitálu pojišťoven
vykonávajících činnost v souladu se zvláštním právním předpisem'“, vnichž má
Pojišťovna majetkovou účast,“.
Dosavadní písmeno I) se označuje jako písmeno m).
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách
ČI. II
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995
Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č.
127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb.,
zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č.
261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb.,
zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č.
458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,
zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č.
298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 233/2018 Sb.,
zákona č. 206/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb. a zákona č. 260/2022 Sb., se mění takto:
1. V $ 10 odst. 2 se za písmeno 1) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky pod čarou
č.27 zní:
„J) použití prostředků provozního fondu na zvýšení základního kapitálu pojišťoven
vykonávajících činnost v souladu se zvláštním právním předpisem?", v nichž má
zaměstnanecká pojišťovna majetkovou účast,
27 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
2. V 8 13 odst. I se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h),
které zní:
„h) výdaje vynaložené v souvislosti s účastí zaměstnanecké pojišťovny v komerčních
pojišťovnách podle $ 19 odst. 4.“.
3.. V819 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:
„(4) Z prostředků provozního fondu mohou zaměstnanecké pojišťovny hradit i výdaje
vynaložené na zvýšení základního kapitálu pojišťoven vykonávajících činnost v souladu se
zvláštním právním předpisem“"), v nichž mají zaměstnanecké pojišťovny majetkovou účast,
a to za účelem dosažení optimální hladiny solventnosti těchto pojišťoven.
27 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
ČI. II
Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2025.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
1. Úvod
Hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen „VZP“) a resortních,
oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven (dále jen „zaměstnanecká
pojišťovna““) coby zdravotních pojišťoven je založeno na tzv. fondovém principu, kdy jsou
jejich jednotlivé činnosti financovány přesně určenými finančními prostředky z
jednotlivých fondů. Tyto fondy jsou zakládány na základě zákona a stejně tak je právními
předpisy limitován způsob jejich naplňování i účel využití jejich prostředků.
V tomto směru dochází v rámci současné právní úpravy dlouhodobě k diskriminaci
VZP a zaměstnaneckých pojišťoven, v jejímž důsledku jsou znevýhodnění na trhu. VZP
ani zaměstnanecké pojišťovny nejsou výslovně oprávněny dle současné právní úpravy
použít své finanční prostředky na zvýšení základního kapitálu komerčních pojišťoven
vykonávajících činnost na základě zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění
pozdějších předpisů, v nichž ale současně mají povolenu majetkovou účast.
V důsledku tohoto nedostatku dochází k nepřiměřené diskriminaci dceřiných
společností VZP a zaměstnaneckých pojišťoven (např. společnosti Pojišťovna VZP, a.s. či
Vitalitas pojišťovna, a.s.) oproti obchodním společnostem, ve kterých nejsou tyto účastny
a jejichž akcionáři nejsou nikterak omezeni při dispozici se základním kapitálem.
Již nyní se k úhradě nákladů na činnost pojišťovny používají prostředky
provozního fondu ($ 3 vyhlášky č. 418/2003 Sb.), jejichž výše neovlivňuje objem
prostředků v základním fondu, tj. ve fondu z něhož je hrazeno poskytování zdravotních
služeb. Tato koncepce je navrhovanou právní úpravou zachována.
I když interpretací podzákonné úpravy bychom k závěru o možnosti financování
výdajů souvisejících s výkonem práv a povinností akcionáře, jako nákladů na činnost
VZP, mohli dospět, je žádoucí upravit tuto problematiku na zákonné úrovni a v přesném
explicitním povolovacím znění (lze činit, co zákon výslovně povoluje).
Navrhovaná změna zákona přináší řešení, jímž v žádném případě nedochází
k dotčení ostatních činností VZP či zaměstnaneckých pojišťoven nebo jakémukoliv
negativnímu vlivu na pojištěnce. O každém jednotlivém navýšení základního kapitálu
dceřiných společností by rozhodovala správní rada VZP či zaměstnanecké pojišťovny.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Všeobecná zdravotní pojišťovna obdobně jako zaměstnanecké pojišťovny (společně dále
také jako „zdravotní pojišťovny“) hospodaří na tzv. fondovém principu. VZP musí při
vytváření a správě fondu postupovat podle ustanovení 8 7 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné
zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
E
„551/1991 Sb.“), zatímco zaměstnanecké pojišťovny se řídí ustanovením $ 16 zákona
(ek
„280/1992 Sb., České národní rady o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 280/1992 Sb.“).
Hospodaření zdravotních pojišťoven, respektive nakládání s finančními prostředky po
přerozdělení, je tak limitováno přímo právními předpisy. Prostředky jednotlivých fondů lze
použít pouze k taxativně stanoveným účelům. Bližší vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů
fondů, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků
a hospodaření s nimi, limity nákladů na činnost jsou dále upraveny podzákonnou normou,
kterou je aktuálně vyhláška Ministerstva financí č. 24/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č.
418/2003 Sb., jež stanoví podrobnější vymezení výše uvedeného (dále jen „vyhláška č.
418/2003 Sb.“).
Zdravotní pojišťovny při provádění veřejného zdravotního pojištění hospodaří s vlastním
majetkem a s majetkem jim svěřeným ($ 3 zákona č. 551/1991 Sb. a $ 11 zákona č. 280/1992
Sb.). Účelové určení nabývání majetku zdravotních pojišťoven zákon nestanovuje, ale s
ohledem na primární účel činnosti zdravotních pojišťoven, jimž je provádění zdravotního
pojištění, je nutné 1 V souvislosti s nabýváním a hospodařením s majetkem respektovat zákonné
omezení jejich činnosti v ustanoveních $ 7 odst. 6 zákona č. 551/1991 Sb. a $ 19 odst. 3 zákona
č. 280/1992 Sb., podle kterých zdravotní pojišťovny nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele
zdravotních služeb a podnikat s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
Zákonná úprava obsahuje též rozlišení druhů výdajů zdravotních pojišťoven, které je
obsaženo v ustanoveních $ 5 zákona č. 551/1991 Sb. a $ 13 zákona č. 280/1992 Sb.
I přes výše uvedené absentuje výslovná úprava hrazení nákladů na nabývání a správu
majetku zdravotních pojišťoven, s nímž tyto hospodaří nebo který užívají na úhradu nákladů
souvisejících s jinou činností, kterou jsou zdravotní pojišťovny oprávněny ve vymezeném
okruhu vykonávat. Současná právní úprava je tak nedostatečná.
3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Cílem navrhované změny zákonů je upřesnit právní úpravu úhrady výdajů na hospodaření
s majetkem zdravotních pojišťoven a s tím související problematiku.
Základním principem hospodaření zdravotních pojišťoven je využívání vybraného
pojistného především na úhradu poskytované zdravotní péče, kdy pro správu vybraného
pojistného na veřejném zdravotním pojištění jsou ze zákona oprávněny právě zdravotní
pojišťovny. Povinnost platit pojistné stát neukládá se záměrem umožnit s jeho inkasem
podnikat nebo vyvíjet aktivity ve zdravotnictví, u nichž by hrozil střet zájmů.
Co se týče vyloučených aktivit, výslovně je zákonem zakázána možnost spojení plátce
zdravotní péče s jejím poskytovatelem, čímž by vzniklo nerovné postavení zdravotnických
zařízení (na jejichž provozování by měly zdravotní pojišťovny účast vs. těch, která jsou
odkázána na pouhý smluvní vztah). Omezení jiných činností zdravotních pojišťoven zákon
nestanovuje, a některé z nich i výslovně předpokládá, o čemž svědčí hospodaření s vlastním
majetkem nebo majetkem svěřeným. Není přitom rozhodné, jestli je majetek využíván výlučně
v přímé souvislosti s prováděním veřejného zdravotního pojištění nebo nikoliv. Rozhodným
kritériem je limitace účelového využití prostředků v určené výši, přičemž k úhradě hrazené
zdravotní péče poskytované pojištěncům jsou určeny prostředky základního fondu.
Ani při zachování primárního účelu, pro který jsou zdravotní pojišťovny zřízeny nelze
přehlížet, že mohou zdravotní pojišťovny vykonávat 1 jiné činnosti a je tedy nezbytné, aby
právní úprava hospodaření těchto zdravotních pojišťoven pamatovala i na regulaci financování
takových činností. V tomto směru dochází v rámci současné právní úpravy dlouhodobě
k diskriminaci zdravotních pojišťoven, jejímž důsledkem je znevýhodnění na trhu. Zdravotní
pojišťovny nejsou výslovně oprávněny dle současné právní úpravy použít své finanční
prostředky na zvýšení základního kapitálu komerčních pojišťoven vykonávajících činnost dle
zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v nichž ale současně mají povolenu majetkovou účast.
VZP je tak například omezena v případě účasti ve společnosti Pojišťovna VZP, a.s., IČO:
271 16913, sídlem Lazarská 1718/3, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „PVZP“), jejímž
jediným akcionářem je ode dne založení v roce 2004 (z důvodu vstupu ČR do EU a z toho
plynoucích závazků) právě VZP. PVZP je provozována na základě vlastní licence za účelem
zajišťování krytí péče cizinců na území České republiky. Nerovnost je spatřována ve faktu, že
VZP jakožto jediný akcionář není oprávněna plnit svá práva a povinnosti z tohoto vyplývající,
která jsou nezbytně nutná pro řádnou činnost PVZP do budoucna. V důsledku tohoto nedostatku
dochází k nepřiměřené diskriminaci takovýchto dceřiných společností (obdobně také Vitalitas
pojišťovna, a.s., dceřiné společnosti Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank,
pojišťoven a stavebnictví, IČ: 471 14321, sídlem Praha 4, Roškotova 1225/1) oproti
obchodním společnostem, ve kterých nejsou zdravotní pojišťovny účastny a jejichž akcionáři
při dispozici se základním kapitálem nikterak omezeni nejsou.
K úhradě nákladů na činnost pojišťovny se používají prostředky provozního fondu
(8 3 vyhlášky č. 418/2003 Sb.), jejichž výše neovlivňuje objem prostředků alokovaných
v základním fondu, tj. ve fondu z něhož je poskytování zdravotních služeb hrazeno a nemá tak
dopad na úhradu hrazených služeb zdravotní péče pojištěnců. Tato koncepce je navrhovanou
právní úpravou zachována, kdy na náklady spojené súčastí zdravotních pojišťoven
v komerčních pojišťovnách a činnosti s tímto související mají být také využívány prostředky
provozního fondu. Nedochází tak v žádném případě k dotčení ostatních činností zdravotních
pojišťoven a k negativnímu vlivu na pojištěnce zdravotních pojišťoven.
Navrhovaná úprava odstraní nejasnosti v možném způsobu využití prostředků provozního
fondu k hospodaření s finančním majetkem zdravotních pojišťoven.
4. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Jak bylo uvedeno výše, hospodaření zdravotních pojišťoven je založeno na tzv. fondovém
principu, kdy jsou jejich jednotlivé činnosti financovány přesně určenými finančními
prostředky z jednotlivých fondů. Tyto fondy jsou zakládány na základě zákona a stejně tak je
právními předpisy limitován způsob jejich naplňování 1 účel využití prostředků z nich. Zákonná
limitace se vztahuje 1 na výdaje vynakládané zdravotními pojišťovnami, když $ 5 zákona č.
551/1991 Sb. a 8 13 zákona č. 280/1992 Sb. podávají rozlišení druhů výdajů hrazených
zdravotními pojišťovnami. Tento výčet však opomíjí skutečnost, že kromě výdajů přímo
souvisejících s prováděním veřejného zdravotního pojištění může zdravotním pojišťovnám
vzniknout i potřeba vynaložení dalších výdajů, u nichž přímá souvislost s prováděním
veřejného pojištění nebude daná, ale je nezbytné je vynaložit pro zabezpečení hospodaření
s majetkem zdravotních pojišťoven, kjeho nabytí nebo v souvislosti s jinými aktivitami
pojišťoven, které jsou vykonávány v souladu se zákonem a neodporují omezení stanovenému
v 8 7 odst. 6 zákona č. 551/1991 Sb. a $ 19 odst. 3 zákona č. 280/1992 Sb.
Stávající úprava explicitně uvádí jako zákonem předpokládanou činnost zdravotních
pojišťoven jejich hospodaření s vlastním majetkem a s majetkem jim svěřeným, avšak výčet
výdajů obsažený v $ 5 zákona č. 551/1991 Sb. a 8 13 zákona č. 280/1992 Sb. náklady na činnost
související s hospodařením s majetkem nezahrnuje v situacích, kdy by současně nebyla dána
souvislost s prováděním veřejného zdravotního pojištění. Tento právní stav je nedostačující,
protože výčty v uvedených 8$ nezahrnují část výdajů, které jsou zdravotními pojišťovnami
V souvislosti s hospodařením s majetkem vynakládané a které přirozeně touto činností vznikají
— a to v rámci zákonem povolené účasti zdravotních pojišťoven v komerčních pojišťovnách.
Navrhovanou změnou by tedy byla precizována právní úprava použití prostředků
z provozního fondu, a to v souvislosti s hospodařením s finančním majetkem zdravotních
pojišťoven v návaznosti na jejich zákonem povolenou účast v obchodních společnostech,
konkrétně v pojišťovnách vykonávajících činnost podle zákona č. 277/2009 Sb., o
pojišťovnictví.
Zdravotní pojišťovny mohou být (a jsou) akcionáři v komerčních pojišťovnách, s čímž je
spjatý výkon práv a povinností, který v závislosti od konkrétní situace může vyvolat potřebu
vynaložení nákladů v bezprostřední časové souvislosti s uplatňováním práv akcionáře. Zákon
č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, zakotvuje požadavek solventního kapitálu komerčních
pojišťoven, což je nepochybně záležitost týkající se jednotlivých akcionářů, kteří by se měli
zasadit o udržení optimální hladiny solventnosti svých dceřiných společností. Proto jako
efektivní způsob financování takovýchto výdajů se jeví možnost použití prostředků provozního
fondu, jež je používán v ostatních obdobných činnostech (odpovídá tak 1 účel a obdobnost
vynakládaných prostředků).
Jelikož se vtomto směru jedná o klasické obchodní jednání, při kterém dochází
k nakládáním s finančními prostředky zdravotních pojišťoven (právnických osob), kdy je
vyžadováno neporušení povinnosti péče řádného hospodáře, nabízí se jako jistý kontrolní prvek
zakotvení pravomoci správních rad (zdravotních pojišťoven) rozhodovat, zda k navýšení
základního kapitálu dceřiných společností v daném konkrétním případě dojde, resp. zda jsou
splněny podmínky pro navýšení základního kapitálu za účelem udržení solventnosti.
Nezbytnost přijetí navrhované úpravy plyne z potřeby jasně specifikovat podmínky na
vynakládání finančních prostředků na činnost zdravotních pojišťoven. Jednoznačnou
podmínkou fungování VZP v současnosti je zákaz zřizovat a provozovat poskytovatele
zdravotních služeb a podnikat s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění, což
je požadavkem legitimním a navrhovanou změnou právní úpravy nedotčeným. Výkon práv a
povinností zdravotních pojišťoven v rámci komerčních pojišťoven nelze za podnikatelskou
činnost považovat. Hospodaření s dlouhodobým finančním majetkem zdravotních pojišťoven
ve formě účasti (jako akcionáře) v obchodních společnostech, nepředstavuje provozování
poskytovatele zdravotních služeb ani podnikatelskou činnost, je tedy činností zákonem
aprobovanou. Stávající úprava tedy povoluje tuto činnost, avšak neumožňuje provádět
efektivně dílčí kroky.
V navrhované úpravě se tak jedná o úpravu hospodaření s výdaji souvisejícími s finančním
majetkem VZP v rámci legitimně vykonávané činnosti. Financování z prostředků provozního
fondu je nezbytné výslovně upravit, aby se předešlo pochybnostem o způsobu nakládání
s prostředky provozního fondu pro tyto účely, když stávající právní úprava není v tomto směru
explicitní. I když interpretací podzákonné úpravy, konkrétně $ 3 vyhlášky č. 418/2003 Sb.,
bychom k závěru o možnosti financování výdajů souvisejících s výkonem práv a povinností
akcionáře, jako nákladů na činnost zdravotních pojišťoven mohli dospět, je žádoucí upravit tuto
problematiku na zákonné úrovní a v přesném explicitním povolovacím znění.
V zájmu dosažení právní jistoty v oblasti nakládání s prostředky zdravotních pojišťoven je
nezbytné odstranit nejasnosti, které by při interpretaci způsobu nakládání s prostředky a jejich
použití v souvislosti s jinou činností, než prováděním veřejného zdravotního pojištění mohly
vzniknout. Požadavek určitostí právní úpravy je základním předpokladem právní jistoty
adresátů normy a je nezbytné, aby byl na legislativní úrovní naplněn. Není žádoucí, aby právní
úprava, která řeší způsob nakládání s finančními prostředky zdravotních pojišťoven, byla
neurčitou a umožňovala rozdílnou interpretaci oprávnění nakládání s těmito prostředky a jejich
účelového určení.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Není dán žádný rozpor navrhované změny s ústavním pořádkem, přičemž soulad byl
posuzován především ve vztahu k ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále pak k usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení
Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „Listina“).
Navržená právní úprava respektuje meze stanovené Ústavou a Listinou a prohlubuje
některé základní principy, na nichž je postaven právní řád České republiky. Prohlubuje se
především právní jistota adresátů příslušných právních norem.
6. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie
a judikaturou soudních orgánů Evropské unie
Navrhovaná právní úprava není s právem EU v rozporu. V případě novelizace zákona o
VZP se navrhovaná úprava nijak přímo nedotýká práva Evropské unie.
7. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Ceská republika vázána
Navržená změna zákona se nedotýká mezinárodních smluv, jimiž je Ceská republika
vázána, tudíž zde není ani založen rozpor.
8. Předpokládané finanční dopady navrhované právní úpravy
Navrhovaná úprava nemá dopad na státní rozpočet. Hospodářské a finanční dopady
navrhované změny lze očekávat pouze na straně zdravotních pojišťoven, které mají účast
v komerčních pojišťovnách. Navrhovaná úprava se nedotýká koncepce přerozdělování příjmů
a přídělu do fondů, s nimiž zdravotní pojišťovny hospodaří.
9. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů
Navrhovaná změna zákona se nijak nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů
fyzických osob.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nezvyšuje korupční riziko oproti stávající úpravě.
V případě zdravotních pojišťoven existují korupční rizika zejména u orgánů, které jménem
pojišťovny jednají nebo mají rozhodovací pravomoc. Jde zejména o ředitele a členy správních
rad zdravotních pojišťoven. I když navrhovaná úprava rozšiřuje pravomoc správních rad, tato
se vztahuje pouze k rozhodování o vnitřních záležitostech, schvalování použití prostředků
z provozního fondu k přesně specifikovanému účelu. Navržená právní úprava má dopady na
interní rozhodování o způsobu hospodaření s prostředky provozního fondu, proto nenese
potenciální korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh se nedotýká bezpečnosti ani obrany státu.
B. Zvláštní část
Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně Ceské republiky
K části první
K článku I
K bodu 1
Navrhovaná úprava odstraňuje stávající nedostatek, kdy do zákonného výčtu výdajů VZP
nejsou zahrnuty náklady související s účastí VZP v komerčních pojišťovnách vykonávajících
činnost na základě zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. VZP
coby akcionář své dceřiné společnosti by měla mít možnost udržet optimální hladinu
solventnosti takové společnosti, jež je vyžadována zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví,
ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 2
Návrh odstraňuje stávající nedostatek, kdy na zákonné úrovní není explicitně stanovena
možnost úhrady výdajů souvisejících s výkonem práv a povinností VZP jako akcionáře
komerční pojišťovny z provozního fondu, a není tak zřejmé, jak mají být náklady na činnost
spočívající v hospodaření s tímto dlouhodobým finančním majetkem VZP hrazeny. Prostředky
provozního fondu VZP jsou již dle stávající podzákonné úpravy používány k úhradě nákladů
na její činnost, je však žádoucí na zákonné úrovní jednoznačně určitě stanovit, že touto činností
může být zvýšení základního kapitálu dceřiné společnosti za účelem udržení optimální hladiny
solventnosti dle zvláštního právního předpisu'.
K bodu 3
Pro případ, že by udržení optimální hladiny solventnosti dceřiné společnosti vyžadovalo
zvýšení základního kapitálu, rozšiřují se pravomoci Správní rady VZP o rozhodování o této
otázce. Jedná se o jakýsi kontrolní mechanismus při nakládání s finančními prostředky VZP,
který by náležel statutárnímu orgánu jakékoliv právnické osoby.
! Zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
Změna v označení následujícího písmena je legislativně technickou úpravou. Dosavadní
písmeno I) se označuje jako písmeno m).
Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách
K části druhé
K článku II
K bodu I
Pro případ, že by udržení optimální hladiny solventnosti dceřiné společnosti vyžadovalo
zvýšení základního kapitálu, rozšiřují se pravomoci správní rady zaměstnanecké pojišťovny
o rozhodování o této otázce. Jedná se o jakýsi kontrolní mechanismus při nakládání
s finančními prostředky zdravotní pojišťovny náležící statutárnímu orgánu jakékoliv právnické
osoby.
Změna v označení následujícího písmena je legislativně technickou úpravou. Dosavadní
písmeno j) se označuje jako písmeno k).
K bodu 2
Navrhovaná úprava odstraňuje stávající nedostatek, kdy do zákonného výčtu výdajů
zaměstnanecké pojišťovny nejsou zahrnuty náklady související s účastí zaměstnanecké
pojišťovny v komerční pojišťovně vykonávající činnost na základě zákona č. 277/2009 Sb.,
o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanecký pojišťovna coby akcionář své
dceřiné společnosti by měla mít možnost udržet optimální hladinu solventnosti takové
společnosti, jež je vyžadována zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších
předpisů..
K bodu 3
Návrh odstraňuje stávající nedostatek, kdy na zákonné úrovní není explicitně stanovena
možnost úhrady výdajů souvisejících s výkonem práv a povinností zaměstnanecké pojišťovny
jako akcionáře komerční pojišťovny z provozního fondu, a není tak zřejmé, jak mají být náklady
na činnost spočívající v hospodaření s tímto dlouhodobým finančním majetkem zaměstnanecké
pojišťovny hrazeny. Prostředky provozního fondu jsou již dle stávající podzákonné úpravy
používány k úhradě nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, je však žádoucí na zákonné
úrovní jednoznačně určitě stanovit, že touto činností může být zvýšení základního kapitálu
dceřiné společnosti za účelem udržení optimální hladiny solventnosti dle zvláštního právního
předpisu.?
Účinnost
K části třetí
K článku III
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2025.
Seznam předkladatelů:
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Elektronicky podepsáno
MUDr. Zdenka Němečková Crkvenjaš, MBA
Elektronicky podepsáno
Mgr. Michaela Šebelová
Elektronicky podepsáno
Mgr. Martina Ochodnická
Elektronicky podepsáno
Klára Kocmanová
Elektronicky podepsáno
MUDr. Róbert Teleky, MBA
Elektronicky podepsáno
prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Elektronicky podepsáno
2 Zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů
a)
b)
g)
h)
PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH ČÁSTÍ ZÁKONA S VYZNAČENÍM
NAVRHOVANÝCH ZMĚN
Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně
koho
85
Výdaje Pojišťovny zahrnují:
platby za poskytované zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění (dále
jen „hrazené služby“) podle smluv uzavřených s osobami oprávněnými poskytovat
zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách (dále jen „poskytovatel“),
platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na základě smluv o
finančním vypořádání plateb za hrazené služby poskytnuté pojištěncům Pojišťovny,
náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v cizině a náhrady
nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v jiném členském státě Evropské unie
podle $ 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění"
náklady na činnost Pojišťovny podle $ 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech
a), b)ac),
úhrady částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro
zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady
podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za
podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní
služby čerpané v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru
nebo ve Švýcarské konfederaci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie
upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v
oblasti sociálního zabezpečení,
úhrady částek poskytnutých podle $ 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění
poskytovatelům hrazených služeb-,
výdaje vynaložené v souvislosti s účastí Pojišťovny v komerčních pojišťovnách podle
S 7 odst. 8.
odkud
$7
(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:
a) základní fond; zdrojem základního fondu jsou platby pojistného na veřejné zdravotní
b)
pojištění a další příjmy v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Základní
fond zdravotního pojištění slouží k úhradě hrazených služeb, k přídělům do provozního
fondu ke krytí nákladů na činnost Pojišťovny, k přídělům dalším fondům a k dalším
platbám v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění nebo
prováděcím právním předpisem podle odstavce 4 a k úhradám částek přesahujících limit
pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené
z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě
změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním
předpisem"
rezervní fond; minimální výše rezervního fondu činí 1,5 % průměrných ročních výdajů
základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři
kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly převodem části zůstatku základního fondu
nebo ostatních fondů. Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního
fondu a ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných onemocnění a
přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru
pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu
kalendářního roku pod minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je
Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené minimální výši,
c) provozní fond,
d) sociální fond,
e) fond majetku,
£) fond reprodukce majetku.
(2) Pojišťovna může vytvářet fond prevence. Z fondu prevence lze nad rámec
hrazených služeb hradit zdravotní služby s prokazatelným preventivním, diagnostickým
nebo léčebným efektem, jsou-li poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím
nebo hrozícím onemocněním. Prostředky fondu prevence lze využít také k realizaci
preventivních zdravotnických programů sloužících k odhalování závažných onemocnění,
na podporu rehabilitačně rekondičních aktivit vedoucích k prokazatelnému zlepšení
zdravotního stavu pojištěnců a dále na podporu projektů podporujících zvýšení kvality
zdravotních služeb, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Zdrojem fondu jsou finanční
prostředky z podílu na výsledku hospodaření po zdanění stanoveného statutárními orgány
Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění
Pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem Pojišťovny, zdrojem fondu mohou být
také finanční prostředky z výnosu z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných
podle jiných právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění a přijatých
Pojišťovnou v průběhu kalendářního roku; tyto příděly do fondu prevence lze v průběhu
kalendářního roku provádět zálohově tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok
nepřekročila 0,3 % celkového objemu příjmů pojistného po přerozdělení provedeném
podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
(3) Pro účely podpory testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na
přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 prostřednictvím diagnostického zdravotnického
prostředku in vitro pro sebetestování nebo prostřednictvím diagnostického zdravotnického
prostředku in vitro, pro který bylo Ministerstvem zdravotnictví podle zákona upravujícího
diagnostické zdravotnické prostředky in vitro povoleno jeho použití laickou osobou,
Pojišťovna nad rámec zdrojů uvedených v odstavci 2 větě čtvrté jako další zdroj fondu
prevence použije finanční prostředky základního fondu. Příděl finančních prostředků ze
základního fondu do fondu prevence v takovém případě Pojišťovna provede vždy do 60
dnů po skončení kalendářního měsíce, a to ve výši finančních prostředků, které byly v
tomto kalendářním měsíci z fondu prevence vynaloženy na podporu testování podle věty
první. Za zaměstnance podle věty první se považují také dočasně přidělení zaměstnanci
agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je
pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti
zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.
(4) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním
předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v
odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních
prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle $ 5 písm. d) krytých ze
zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní
pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod,
které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně
postupu propočtu tohoto limitu.
(5) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného
limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného
a nehmotného majetku čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch
zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního
fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho
zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí
k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní
fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních
zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve
vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy.
(6) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele“ a podnikat“ s prostředky
plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(7) Pokutu uloženou podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je
Pojišťovna povinna hradit z prostředků provozního fondu.
(8) Z prostředků provozního fondu může Pojišťovna hradit i výdaje vynaložené
na zvýšení základního kapitálu pojišťoven vykonávajících činnost v souladu se
zvláštním právním předpisem"“, v nichž má Pojišťovna majetkovou účast, a to za
účelem dosažení optimální hladiny solventnosti těchto pojišťoven.
14) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
odkud
820
Správní rada
(1) Správní rada rozhoduje o
a) schválení organizačního řádu Pojišťovny,
b) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, výhledu, účetní závěrky a návrhu výroční
zprávy,
c) schválení objemu úhrad poskytovatelům,
d) jmenování a odvolání ředitele Pojišťovny,
e) schválení zásad smluvní politiky,
f) žádosti Pojišťovny o úvěr,
g) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
h) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
1) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle zákona
o veřejných zakázkách"),
J) převzetí ručitelského závazku,
k) použití prostředků rezervního fondu,
1) použití prostředků provozního fondu na zvýšení základního kapitálu pojišťoven
vykonávajících činnost v souladu se zvláštním právním předpisem, v nichž má
Pojišťovna majetkovou účast,
hm) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností Pojišťovny a které si k rozhodování
vyhradí.
(2) Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených
Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v
Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává
vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou
Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu.
(3) Správní rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Správní rady.
(4) Předseda, popřípadě místopředseda svolává a řídí jednání Správní rady.
(5) Správní rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle
odstavce 1 písm. b), d), f), j) a k) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Správní
rady. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 1 je třeba souhlasu nadpoloviční
většiny přítomných členů.
(6) Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech
jejích členů.
(7) Po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu se konají do 90
kalendářních dnů nové volby 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle
odstavce 2 věty první.
Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách
oko
$ 10
(1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny jsou ředitel zaměstnanecké pojišťovny, Správní
rada a Dozorčí rada.
(2) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje o
a) schválení návrhu zdravotně pojistného plánu, výhledu, účetní závěrky a návrhu výroční
zprávy,
b) schválení zásad smluvní politiky,
c) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr,
d) nákupu nemovitostí v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
e) nákupu hmotného a nehmotného majetku v pořizovací ceně vyšší než 2 000 000 Kč,
f) zahájení zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek na služby podle
zákona o veřejných zakázkách?"
g) převzetí ručitelského závazku,
h) použití prostředků rezervního fondu,
1) o návrhu na podání žádosti o povolení sloučení zaměstnaneckých pojišťoven,
j) použití prostředků provozního fondu na zvýšení základního kapitálu pojišťoven
). v nichž má
vykonávajících činnost v souladu se zvláštním právním předpisem""
zaměstnanecká pojišťovna majetkovou účast,
p k) dalších důležitých věcech, které souvisí s činností zaměstnanecké pojišťovny a které
si k rozhodování vyhradí.
(3) Správní rada zaměstnanecké pojišťovny rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí
Správní rady podle odstavce 2 písm. a), c), g) až h) je třeba souhlasu nadpoloviční většiny
všech členů Správní rady zaměstnanecké pojišťovny. K přijetí rozhodnutí Správní rady podle
odstavce 2 písm. 1) je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech členů Správní rady
zaměstnanecké pojišťovny. K ostatním rozhodnutím Správní rady podle odstavce 2 je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. Správní rada je usnášeníschopná, jestliže je
přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
(4) Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a
vnitřních předpisů a celkové hospodaření zaměstnanecké pojišťovny. Za tím účelem jsou její
členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů zaměstnanecké pojišťovny a zjišťovat
stav a způsob hospodaření zaměstnanecké pojišťovny.
(5) Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny projednává návrh zdravotně pojistného
plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá Správní radě.
(6) Dozorčí rada rozhoduje hlasováním. K přijetí rozhodnutí Dozorčí rady je třeba
souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Dozorčí rady.
(7) Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady a naopak. Člen Správní
rady nemůže být členem Dozorčí rady ani ve čtyřletém funkčním období následujícím po
skončení jeho členství ve Správní radě; to platí 1 pro člena Dozorčí rady v případě jeho
členství ve Správní radě. Členem Správní rady nebo Dozorčí rady se dále nemůže stát osoba,
která v posledních 5 letech vykonávala funkci ředitele, člena Správní rady nebo člena Dozorčí
rady jiné zaměstnanecké pojišťovny, která byla zrušena s likvidací podle $ 6 odst. 7.
(8) Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky, není-li dále
stanoveno jinak, a začíná prvním dnem po skončení funkčního období předchozího člena
orgánu, na jehož místo nastupuje postupem podle $ 10a odst. 4 písm. a), nebo prvním dnem
po dni, kdy byl zvolen členem orgánu v případě podle $ 10a odst. 4 písm. b). Funkční období
náhradníka trvá nejdéle do skončení funkčního období voleného člena orgánu, na jehož místo
nastoupil. Člena orgánu jmenovaného vládou lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního
období.
(9) Clen Správní rady a Dozorčí rady nevykonává svou funkci v pracovněprávním vztahu
k zaměstnanecké pojišťovně; má nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce a za
výkon funkce mu lze poskytnout odměnu ve výši stanovené ve zdravotně pojistném plánu.
(10) Pravidla jednání a způsob rozhodování orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví
statut zaměstnanecké pojišťovny.
(11) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny nesmí být osoba, která
a) je vedoucím zaměstnancem nebo členem orgánu jiné zdravotní pojišťovny; členství v
orgánu jiné zdravotní pojišťovny není překážkou, je-li člen jmenován vládou,
b) je distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem
léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
c) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je
distributorem léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, nebo výrobcem
léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků,
d) je poskytovatelem, s nímž zaměstnanecká pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování
a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených služeb je převažující činností této
osoby,
e) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby poskytující
zdravotní služby podle zákona o zdravotních službách, s níž zaměstnanecká pojišťovna
uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a poskytování hrazených
služeb je převažující činností této osoby,
f) je společníkem, statutárním orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, která je
dodavatelem zboží nebo služeb zaměstnanecké pojišťovně, nebo
Sg) jako podnikající fyzická osoba dodává zboží nebo služby zaměstnanecké pojišťovně.
(12) Neexistenci překážek podle odstavců 7 a 11 osvědčuje osoba čestným prohlášením.
V čestném prohlášení je osoba povinna uvést pravdivé údaje, opatřit jej podpisem a doručit
zaměstnanecké pojišťovně nejpozději v den předcházející dni začátku výkonu funkce, jinak
osobě funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny zaniká.
(13) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen
bezůhonná osoba, která dosáhla věku nejméně 25 let.
(14) Volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny je povinen bez zbytečného odkladu
oznámit zaměstnanecké pojišťovně, že u něj nastala některá ze skutečností uvedených v
odstavci 11, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Jde-li o člena
orgánu, který byl jmenován, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit
zaměstnanecké pojišťovně a tomu, kdo navrhl vládě jeho jmenování.
(15) Výkon funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny končí
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) dnem doručení písemného prohlášení o vzdání se funkce nebo dnem učinění oznámení
podle odstavce 14 zaměstnanecké pojišťovně,
d) dnem, kdy se stal volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem jiné
zdravotní pojišťovny,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti,
£) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen pro trestný čin uvedený v 8
9a odst. 4,
g) smrtí, prohlášením za mrtvého nebo dnem prohlášení za nezvěstného, nebo
h) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle $ 22d odst. 1 písm. a)
nebo c).
27) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
kk
$ 13
Výdaje zaměstnanecké pojišťovny
(1) Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou
a) platby za hrazené služby podle smluv uzavřených s poskytovateli,
b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na základě smluv
o finančním vypořádání plateb za hrazené služby poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké
pojišťovny,
c) náhrady nákladů za neodkladnou zdravotní péči čerpanou pojištěncem v cizině a
náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěncem v jiném členském státě
Evropské unie podle $ 14 zákona o veřejném zdravotním pojištění“
d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle $ 8, kromě nákladů uvedených v
písmenech a), b)a c),
e) úhrady částek, přesahujících limit pro doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro
zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhrady
podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za
podmínek stanovených zvláštním právním předpisem"
f£) úhrady za zdravotní služby a náhrady nákladů vynaložené pojištěncem na zdravotní
služby čerpané v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru
nebo ve Švýcarské konfederaci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie
upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení a podle mezinárodních smluv v
oblasti sociálního zabezpečení,
g) úhrady částek poskytnutých podle $ 40 odst. 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním
pojištění poskytovatelům hrazených služeb,
h) výdaje vynaložené v souvislosti s účastí zaměstnanecké pojišťovny v komerčních
pojišťovnách podle $ 19 odst. 4.
kk
$ 19
Nakládání s finančními prostředky
(1) Z finančních prostředků základního fondu zaměstnanecké pojišťovny může
zaměstnanecká pojišťovna použít prostředky odpovídající až 5 promile z pojistného na
veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné
zdravotní pojištění"“
za bezprostředně předcházející kalendářní rok jako zdroj fondu prevence
v případě splnění podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření. Za
splnění těchto podmínek může zaměstnanecká pojišťovna převést jako zdroj fondu prevence
také finanční prostředky z provozního fondu a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému
a penále účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění.
(2) Pro účely podpory testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných na
přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 prostřednictvím diagnostického zdravotnického
prostředku in vitro pro sebetestování nebo prostřednictvím diagnostického zdravotnického
prostředku in vitro, pro který bylo Ministerstvem zdravotnictví podle zákona upravujícího
diagnostické zdravotnické prostředky in vitro povoleno jeho použití laickou osobou,
zaměstnanecká pojišťovna nad rámec zdrojů uvedených v $ 16 odst. 4 větě čtvrté jako další
zdroj fondu prevence použije finanční prostředky základního fondu. Příděl finančních
prostředků ze základního fondu do fondu prevence v takovém případě zaměstnanecká
pojišťovna provede vždy do 60 dnů po skončení kalendářního měsíce, a to ve výši finančních
prostředků, které byly v tomto kalendářním měsíci z fondu prevence vynaloženy na podporu
testování podle věty první. Za zaměstnance podle věty první se považují také dočasně
přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které na základě jiného právního vztahu,
než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti
zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.
(3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele a podnikat“ s
prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.
(4) Z prostředků provozního fondu mohou zaměstnanecké pojišťovny hradit i
výdaje vynaložené na zvýšení základního kapitálu pojišťoven vykonávajících činnost
v souladu se zvláštním právním předpisem""
„ v nichž mají zaměstnanecké pojišťovny
majetkovou účast, a to za účelem dosažení optimální hladiny solventnosti těchto
pojišťoven.
27) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.