Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Příloha

Příloha
usnesení vlády
ze dne         2024 č. 
STANOVISKO VLÁDY
k návrhu poslanců Toma Philippa, Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Michaely Šebelové, Martiny Ochodnické, Kláry Kocmanové, Róberta Telekyho a Věry Adámkové na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění (sněmovní tisk č. 680)

Vláda na své schůzi dne 22. května 2024 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejného zdravotního pojištění, a zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko, a to zejména z následujících důvodů:
1. Vláda upozorňuje, že právní úprava obsažená v návrhu zákona odporuje principu, podle kterého jsou prostředky veřejného zdravotního pojištění určeny pouze na úhradu nákladů na poskytnuté zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, na úhradu nákladů na zdravotní služby poskytnuté pojištěncům nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a úhradu nákladů spojených s činností samotných zdravotních pojišťoven. Návrh zákona tento princip nerespektuje a zavádí možnost převádění prostředků veřejného zdravotního pojištění z, ač třeba vedlejšího, provozního fondu zdravotní pojišťovny do komerčního subjektu, byť dceřiné společnosti zdravotní pojišťovny; část prostředků provozního fondu zdravotní pojišťovny tvoří prostředky vybrané na pojistném na veřejné zdravotní pojištění. S tím je potenciálně spojeno riziko ztráty veřejných prostředků. Z toho důvodu také bylo doposud hospodaření zdravotních pojišťoven jakožto veřejnoprávních institucí od dceřiných (komerčních) společností oddělené.
2. Vzhledem k situaci, kdy hospodaření zdravotních pojišťoven je již nyní plánováno jako deficitní, je podle názoru vlády nežádoucí, aby jakékoli finanční prostředky sloužily komerčním účelům, a to i za předpokladu, že Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví mají ke svým dceřiným společnostem práva a povinnosti dané zákonem o pojišťovnictví. Tato jejich práva a povinnosti nemají být vykonávána na úkor finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění určených na úhradu nákladů na zdravotní služby poskytnuté pojištěncům zdravotních pojišťoven.
3. V návrhu nejsou uvedeny základní údaje o hospodaření a finančním zdraví dotčených akciových společností a údaje o stavech na účtech provozních fondů zdravotních pojišťoven. Chybí také analýza dopadů, které návrh zákona může vyvolat, a to i s výhledem do budoucna. 
4. Podle názoru vlády může navrhovaná právní úprava dále oslabit trendově deficitní systém veřejného zdravotního pojištění.
5. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění a veškeré s ním související položky, s nimiž zdravotní pojišťovny nakládají, se považují za veřejné prostředky. Má-li v důsledku navrhované změny dojít k jejich použití pro komerční činnosti zdravotních pojišťoven v podobě navyšování základního kapitálu jejich dceřiných společností, jedná se o využití pro hospodářskou činnost, která je liberalizovaná (tj. mohou ji vykonávat další subjekty, které nezbytně neprovádějí veřejné zdravotní pojištění), a proto se má za to, že tato navrhovaná změna ovlivní obchod mezi členskými státy Evropské unie. 
Zvýhodnění určitých subjektů vychází z toho, že navrhovaným opatřením má být umožněno financovat z veřejných prostředků běžnou obchodní (komerční) činnost pouze určitému okruhu pojišťoven (zdravotním pojišťovnám). S ohledem na informace obsažené v návrhu je třeba dodat, že znak zvýhodnění nelze vyloučit poukázáním na skutečnost, že se konkurenční subjekty nacházejí v příznivější situaci, a proto je třeba realizovat předmětné opatření. Z uvedeného vyplývá, že se v tomto případě jedná o veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. 
Podpora ve formě navyšování základního kapitálu subjektů, které realizují běžné obchodní činnosti, nemá obecně podklad v žádné z (blokových) výjimek ze zákazu veřejné podpory. Navrhovanou podporu ve formě navýšení základního kapitálu komerčních pojišťoven je tedy nutné předložit Evropské komisi k posouzení podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navíc opatření podpory musí splňovat obecné podmínky slučitelnosti s vnitřním trhem, např. podmínku nezbytnosti, přiměřenosti a proporcionality podpory či motivačního účinku podpory, což by musel poskytovatel podpory v rámci řízení u Evropské komise prokázat. Proces notifikace může být nicméně ukončen i nesouhlasem Evropské komise s provedením opatření.
Vzhledem k výše uvedenému vzniká podle názoru vlády vysoké riziko poskytování protiprávní a neslučitelné, tj. zakázané veřejné podpory, a provedení navrhovaných změn proto nelze z hlediska pravidel veřejné podpory doporučit.


2