Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD54DK7CP najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh zákona o správě informací o stavbě, informačních modelech stavby a vystavěného prostředí a o změně některých zákonů.
Materiál navazuje na věcný záměr zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM), který byl v květnu 2023 schválen usnesením vlády č. 298, s tím, že ministrovi průmyslu a obchodu bylo uloženo předložit Vládě ČR navazující návrh zákona. Návrh zákona je předkládán rovněž v souladu Legislativním plánem prací a Programovým prohlášením vlády ČR, v němž je v kapitole s názvem Průmysl a obchod uveden závazek vlády předložit: „… návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“.
V případě informačního modelu stavby materiál dále vychází také z Koncepce zavádění metody BIM (Building Information Modelling/Managment) v ČR (dále také „Koncepce“) schválené usnesením vlády ČR č. 682/2017, ve znění jejích pozdějších aktualizací. Návrh zákona konkrétně naplňuje původní úkol č. 23 Koncepce týkající se zavedení povinnosti použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.
Cílem návrhu zákona je vytváření informační základny pro hospodárné a účelné nakládání se stavbou a správu a rozvoj vystavěného prostředí. V současné době není v České republice žádná závazná legislativní úprava vztahující se k informačnímu modelování staveb nebo problematice vystavěného prostředí. Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou vytvořeny nadresortní podmínky pro účelné a efektivní pořizování, zpracovávání, správu, sdílení a využívání prostorových informací v rámci příslušných fází životního cyklu stavby, činí to celý proces výstavby a následné její správy a provozu méně efektivní a nákladnější.
Za tímto účelem návrh zákona stanoví jednotné standardy a postupy pro vytváření informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí a vymezuje práva a povinnosti jednotlivých subjektů v rámci tohoto procesu. Návrh zákona je kromě úvodních a zmocňovacích a přechodných ustanovení rozdělen na 2 hlavní části. První z nich se týká informačního modelu stavby a druhá pak informačního modelu vystavěného prostředí.
Návrh zákona vymezuje, jaký subjekt a pro které stavby bude mít povinnost pořizovat a udržovat informační model stavby. Obsahuje základní vymezení informačního modelu stavby a s tím souvisejících nástrojů, v podrobnostech odkazuje na prováděcí právní předpis.
Návrh zákona dále vymezuje, z čeho se skládá informační model vystavěného prostředí, kdo jej pořizuje povinně a které subjekty jej mohou pořídit fakultativně. Počítá s výjimkami pro vedení údajů o některých stavbách v informačním modelu vystavěného prostředí. Aby bylo možné zavedení informačního modelu vystavěného prostředí náležitě připravit, odkládá návrh zákona účinnost části týkající se informačního modelu vystavěného prostředí o pět let. I v případě informačního modelu vystavěného prostředí odkazuje návrh zákona na podrobnější vymezení v prováděcím právním předpise.
K vydání vyhlášek je pro podrobnosti informačního modelu stavby zmocněno Ministerstvo průmyslu a obchodu a pro podrobnosti informačního modelu vystavěného prostředí Český úřad zeměměřický a katastrální. Teze vyhlášek vznikaly v úzké součinnosti s profesními organizacemi, které se věnují navrhování a provádění staveb.
Navrhované řešení bude mít pozitivní vliv jak na efektivitu při výstavbě, účinnou správu a údržbu budov a infrastruktury, tak na racionální rozvoj vystavěného prostředí. Zavedení informačního modelování staveb je součástí širších opatření státu směřujících k digitalizaci stavebnictví. Širší využití technologií a větší míra digitalizace a automatizace napomáhá hospodářskému růstu a modernizaci tohoto odvětví. Jak vyplývá ze Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace, velká část snížené produktivity ve stavebnictví je způsobena problémy s předáváním informací, poruchami komunikace v dodavatelském řetězci nebo neefektivními pracovními postupy. Pokud jednotliví členové projektového týmu nemají přístup k přesným, úplným a včasným informacím o stavbě v celém životním cyklu, nemohou dosáhnout výsledku nejproduktivnějším způsobem. Návrh zákona je jedním ze způsobů, jak tyto problémy řešit.
Předkládaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, mezinárodními smlouvami i evropskou právní úpravou, nevede k diskriminaci žádných specifických adresátů právních norem.
Navrhovaná právní úprava s sebou nese některé nezbytné prvotní náklady související s pořizováním informačního modelu stavby a informačního modelu vystavěného prostředí, které budou nicméně z dlouhodobějšího hlediska vyváženy úsporami zejména ve fázi správy budov a vystavěného prostředí. Prvotní náklady veřejných zadavatelů spočívají zejména v zajištění (i) školení, (ii) společného datového prostředí, (iii) doplnění IT infrastruktury. V případě soukromých subjektů jsou to pak náklady na (i) personální zajištění (ii) softwarové vybavení pro tvorbu informačního modelu, (iii) doplnění IT vybavení. Pro oblast informačního modelu vystavěného prostředí lze na základě Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace mezi hlavní jednorázovou investici zařadit náklady na pořízení základního modelu vystavěného prostředí.
Významnou část těchto nákladů je však nutné vnímat především jako investici do inovací, sledování trendu digitalizace společnosti a sektoru, a především jako prostředek k udržení konkurenceschopnosti českých subjektů na trhu. Tuto investici by museli v určité podobě subjekty dotčené regulací provést i bez přijetí návrhu.
Využití metody BIM přináší z dlouhodobého hlediska úsporu celkových nákladů a zkrácení doby přípravy projektu, a to zejména díky komplexní přípravě stavby v digitálním prostředí. Zároveň lze zvýšit efektivitu jejího provádění a tím opět zredukovat náklady. Pomocí analýzy digitálního modelu stavby je možné například zobrazit případné kolize konstrukcí nebo chyby již při návrhu stavby, nikoliv až při jejím provádění, díky čemuž nedojde k vynaložení nadbytečných nákladů na materiál, čas a práci při výstavbě a opravách (což má zároveň pozitivní dopad na životní prostředí). Značné úspory jsou podle Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace očekávány při následné správě staveb (facility management). Informační model vystavěného prostředí zase umožní nevnímat každou stavbu samostatně, ale vidět ji ve vazbách i k dalším stavbám, což rovněž pomůže zefektivnit výstavbu s ohledem na širší územní vazby.
Návrh zákona o správě informací o stavbě, informačních modelech stavby a vystavěného prostředí a o změně některých zákonů byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení, které probíhalo od XX. YY do XX.YY 2024. Všechny uplatněné připomínky byly vypořádány. V meziresortním připomínkovém řízení byly/nebyly uplatněny zásadní připomínky…Materiál je vládě předkládán bez rozporu/s rozporem…