Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                .

III.
ODŮVODNĚNÍ

A. Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů 
Rejstřík trestů vede dvě evidence, a to 
a) evidenci fyzických a právnických osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení, která zahrnuje i evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, o kterých tak stanoví zákon o Rejstříku trestů nebo jiný zákon (evidence Rejstříku trestů), a 
b) evidenci fyzických a právnických osob, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a osob uvedených v § 4 odst. 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku (evidence přestupků). 
Do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají údaje z trestních listů a další informace soudů, státních zastupitelství a Úřadu evropského veřejného žalobce [viz § 3 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 9a zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o RT“)]; do evidence přestupků zapisuje údaje správní orgán, který o přestupku rozhodoval v posledním stupni, a v případě, kdy o uložení pokuty příkazem na místě rozhodovala obecní policie, obecní úřad, v hlavním městě Praze a ve statutárních městech pak městská policie (§ 107 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). Do evidence Rejstříku trestů jsou zaznamenávány i informace o některých odsouzeních cizozemskými soudy či mezinárodními trestními soudy nebo tribunály (§ 4 a 4a zákona o RT).  
Z těchto evidencí poskytuje Rejstřík trestů v zákonech stanovených případech informace, a to ve formě opisu nebo výpisu z evidence Rejstříku trestů (viz § 10 a 11 a násl. zákona o RT) a ve formě opisu z evidence přestupků (viz § 16j zákona o RT). 
Součástí těchto výstupů jsou v současné době v některých případech i informace poskytnuté prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) jiným členským státem Evropské unie nebo Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, které nejsou součástí vlastní evidence Rejstříku trestů, a to 
· v případě výpisu, který je vydáván na žádost osoby, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (§ 16g odst. 4 zákona o RT), 
· v případě výpisu, který je vydáván na žádost osoby, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, pokud o ně tato osoba v žádosti o výpis požádala (§ 16g odst. 5 zákona o RT),  
· v případě, kdy o to požádá příslušný orgán pro účely trestního řízení (§ 16g odst. 1 zákona o RT, toto ustanovení sice hovoří i o možnosti požádat o informace z jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska i pro jiné účely než pro trestní řízení, avšak fakticky je tato funkcionalita vázána na spuštění systému ECRIS-TCN[footnoteRef:2] a aktuálně tak ve vztahu k jiným než trestním řízením využitelná není). [2:  Systém pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízený na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816] 

Žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů anebo o opis z evidence přestupků se podávají prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí vyhláška. Touto vyhláškou je vyhláška č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816[footnoteRef:3] (dále jen „nařízení ECRIS-TCN“) spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884[footnoteRef:4] (dále jen „směrnice ECRIS“) a Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021, ve spojení s novelou zákona o RT provedenou zákonem č. 130/2022 Sb., rozšířilo okruh případů, kdy jsou k výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů připojeny i ad hoc vyžádané informace z evidencí jiných členských států Evropské unie nebo z evidence odsouzení vedené Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska.  [3:  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726]  [4:  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS)] 

Uvedené nařízení ECRIS-TCN a směrnice ECRIS mají za cíl vytvoření tzv. centrálního systému pro identifikaci členských států Evropské unie, které by měly uchovávat informace o odsouzení občanů třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit. Centrální systém by měl umožnit členským státům rychle a efektivně identifikovat členské státy, které mohou disponovat informacemi o odsouzení těchto osob. Dožadující členský stát pak může identifikovaným členským státům zaslat žádost o informace o odsouzeních těchto osob prostřednictvím stávajícího decentralizovaného systému pro výměnu informací mezi rejstříky trestů jednotlivých členských států (prostřednictvím systému ECRIS). V některých případech je využití systému ECRIS-TCN podle nařízení ECRIS-TCN povinné, v některých případech však může být jeho využití podmíněno žádostí toho, kdo o informace o trestní minulosti určité osoby žádá, popř. jím může být využití ECRIS-TCN vyloučeno. 
Po zahájení činnosti nového evropského informačního systému ECRIS-TCN (které se dle posledních dostupných údajů odhaduje na cca polovinu roku 2025) bude systém ECRIS-TCN využíván
· vždy, pokud bude žádost o opis nebo výpis, která se bude týkat fyzické osoby a která bude podána pro účely uvedené v čl. 10 odst. 2 směrnice 2011/99/EU[footnoteRef:5] ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV, tj. pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, a  [5:  „Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby zaměstnavatelé při náboru osoby pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, měli právo vhodným způsobem, jako například na základě žádosti o výpis z rejstříku trestů nebo prostřednictvím dotčené osoby, a v souladu s vnitrostátním právem požadovat informace o tom, zda byla dotčená osoba odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 a zda je o tom veden záznam v rejstříku trestů nebo zda jí bylo z důvodu odsouzení za některý z těchto trestných činů zakázáno vykonávat činnosti, při nichž by vstupovala do přímého a pravidelného kontaktu s dětmi.“] 

· v zásadě vždy, pokud se žádost týká osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, tj. je osobou, která nemá výlučně občanství pouze České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie (tento postup může být v žádosti vyloučen, podle čl. 7 odst. 1 nařízení ECRIS-TCN však vyloučení není možné v případech, ve kterých „státní příslušník třetí země žádá ústřední orgán o informace o svých vlastních záznamech v rejstříku trestů“).
Podle čl. 7 odst. 4 nařízení ECRIS-TCN pak mohou příslušné orgány rovněž vyhledávat v ECRIS-TCN s cílem ověřit, zda má o určité osobě, která je občanem Unie, kterýkoli členský stát informace z rejstříku trestů týkající se této osoby jako státního příslušníka třetí země (viz i § 16g odst. 3 zákona o RT ve znění zákona č. 130/2022 Sb.). 
Po zahájení provozu uvedeného systému bude, jak bylo shora uvedeno, možné žádat o poskytnutí informací z jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska i pro jiné účely než pro trestní řízení, jak umožňuje čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí ECRIS (rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy).
Nové využití systému ECRIS a ECRIS-TCN je tak v některých případech závislé na vůli žadatele o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, což se musí odrazit i na podobě samotného formuláře žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů. 

Zákonem č. 427/2023 Sb. pak dále dochází s účinností od 1. 1. 2025 ke zrušení Rejstříku trestů jakožto samostatné organizační složky státu a převodu jeho agendy na Ministerstvo spravedlnosti a k s tím souvisejícímu přejmenování „evidence Rejstříku trestů” na „rejstřík trestů” a dalším terminologickým změnám.
Těmto změnám je zapotřebí přizpůsobit i formulář žádosti o výpis nebo opis z Rejstříku trestů, jehož náležitosti jsou stanoveny v prováděcí vyhlášce k zákonu o Rejstříku trestů. S ohledem na rozsah navrhovaných změn v poměru k rozsahu stávající vyhlášky č. 227/2016 Sb. se navrhuje zvolit legislativní řešení spočívající v přijetí vyhlášky zcela nové, kterou dojde k nahrazení vyhlášky č. 227/2016 Sb.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Předložený návrh vyhlášky je plně v souladu se zákonem č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (resp. se zákonem o rejstříku trestů a evidenci přestupků, jak se bude tento zákon od 1. 1. 2025 jmenovat) a upravuje problematiku v rozsahu zákonného zmocnění obsaženého v ustanovení § 17a tohoto zákona, podle něhož Ministerstvo spravedlnosti vydá vyhlášku k provedení § 16 a § 16j odst. 3. Ustanovení § 16 ukládá stanovit vyhláškou náležitosti formulářů žádosti o opis nebo výpis z rejstříku trestů, ustanovení § 16j odst. 3 pak náležitosti formulářů žádosti o opis z evidence přestupků.
Zákonem č. 130/2022 Sb. došlo k rozšíření možnosti, kdy lze žádat, aby výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů obsahoval i informace o pravomocných odsouzeních fyzické osoby za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních, které k osobě, které se opis nebo výpis týká, eviduje žadatelem označený členský stát Evropské unie nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Zákon o RT po této novele nově stanoví možnost žádat, aby výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů obsahoval i tyto informace, které k osobě, které se opis nebo výpis týká, eviduje členský stát Evropské unie, který podle systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, eviduje odsouzení této osoby, či naopak toto vyloučit. Jde tedy o realizaci možností, které poskytuje rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. Tato ustanovení budou aplikována až po dni stanoveném rozhodnutím Evropské komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení ECRIS-TCN.
Tyto informace budou poskytovány ve formě přílohy k výpisu nebo opisu z rejstříku trestů, je proto zapotřebí upravit náležitosti žádostí o vydání opisu nebo výpisu z rejstříku trestů tak, aby toto bylo umožněno. 
Judikatura soudních orgánů Evropské unie ani obecné právní zásady práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. Mezinárodní smlouvy danou problematiku neupravují. Formulář žádosti o opis nebo výpis z rejstříku trestů a jeho náležitosti neupravuje žádný předpis Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhované změny jsou změnami, které souvisí s napojením na nově vznikající evropský systém ECRIS-TCN. Náklady, které je třeba v této souvislosti vynaložit, jsou přitom spojeny bezprostředně s přímo aplikovatelným nařízením ECRIS-TCN, tj. bylo by je zapotřebí vynaložit i v případě, pokud by se vyhodnotilo, že k provedení tohoto nařízení není zapotřebí přijímat žádnou adaptační legislativu. Součástí těchto nákladů jsou i náklady na úpravu formulářů, která je předmětem předkládané vyhlášky; tyto náklady přitom nelze vyčíslit separátně. Co se týče nákladů spjatých s napojením informačního systému Rejstříku trestů (ISRT) na systém ECRIS-TCN, které tedy zahrnují i jiné náklady než náklady na úpravu formulářů, lze uvést, že díky první části tohoto projektu bude možné předávat alfanumerické údaje a v rámci testovacího prostředí i daktyloskopické karty (otisky prstů) z národního systému Rejstříku trestů do systému ECRIS-TCN. Finanční náklady na tuto část projektu budou činit přibližně 3,2 milionů Kč bez DPH. V druhé části projektu se řeší výměna daktyloskopických dat s příslušnými systémy Policie České republiky. S prací na této části projektu budou rovněž spojeny určité finanční náklady, které v tuto chvíli nejsou vyčísleny.
Veškeré náklady nicméně budou pokryty z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti bez nároku na dodatečné navyšování tohoto rozpočtu. Vyhláška nevyvolá ani zvýšenou potřebu počtu pracovních sil, ani požadavky na nárůst prostředků na platy v organizačních složkách státu.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a na životní prostředí, zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů a dopadů na životní prostředí
Sociální dopady, dopady na podnikatelské prostředí, na rodiny ani dopady na specifické skupiny obyvatel nebo na životní prostředí návrh nevyvolává. 

Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
Ve vztahu k rovnosti pohlaví navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předmětem úpravy předkládané vyhlášky jsou náležitosti formulářů žádosti o výpis nebo opis z rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků. Návrh vychází ze stávající právní úpravy a vedle zohlednění nové terminologie zákona o RT od 1. 1. 2025 pouze reaguje na požadavky plynoucí z evropské úpravy ECRIS-TCN a na možnosti, které žadateli nově umožňují modifikovat rozsah žádosti. 
Rozsah údajů, které jsou požadovány o žadateli nebo o osobě, které se výstupy z evidencí vedených Rejstříkem trestů (nově Ministerstvem spravedlnosti) týkají, je tak z naprosté většiny shodný s předchozí úpravou, třebaže formálně jsou ustanovení, která specifikují rozsah údajů, novými ustanoveními. Tato ustanovení jsou sice formálně novými, nicméně jde jenom o otázku legislativní techniky související s tím, že se navrhuje vydání zcela nové vyhlášky. Z hlediska obsahu došlo v odstavci 1 písm. b) a c) pouze ke zpřesnění, že vedle údaje o státní příslušnosti se uvádí i údaje o více státních příslušnostech nebo o tom, že jde o osobu bez státní příslušnosti nebo osobu, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit a ke zpřesnění, že jako adresa pro doručování se uvádí ID datové schránky, pokud byla zřízena. Jediným skutečně novým údajem je adresa elektronické pošty žadatele, na kterou si žadatel přeje zaslat vyrozumění o vydání výpisu nebo opisu, pokud nebude vyhotoven neprodleně (jde o fakultativní údaj, který vyplní žadatel v případě, kdy této nové služby bude chtít využít, tj. jde o údaj poskytovaný žadatelem s jeho souhlasem). 
Při správě rejstříku trestů a evidence přestupků se bude i nadále postupovat podle dosavadních pravidel nakládání s osobními údaji. V digitálním prostředí je bezpečnost zpracovávaných osobních údajů celoresortně zajištěna instrukcí Ministerstva spravedlnosti o zajištění bezpečnosti informací v prostředí informačních a komunikačních technologií resortu spravedlnosti a jejími jednotlivými politikami včetně politiky specializované na ochranu osobních údajů, která na správu rejstříku trestů a evidence přestupků dopadá.
Dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních údajů se proto nepředpokládají. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
S navrhovanou úpravou nejsou spojeny žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu; návrh pouze realizuje příslušné zákonné zmocnění, pokud jde o podávání žádostí o opis nebo výpis z rejstříku trestů.  

Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny. Návrh vyhlášky je předkládán k provedení ustanovení zákona o RT, jenž stanoví možnost podávání žádostí o opis a výpis z rejstříku trestů a o opis z evidence přestupků jak v listinné podobě, tak elektronicky prostřednictvím portálu veřejné správy. Opisy či výpisy určené soudům, orgánům činným v trestním řízení nebo národnímu členovi Eurojustu a pro účely správního řízení jiným státním orgánům a dalším orgánům veřejné moci a žádosti o ně se dle zákona o RT předávají pouze v elektronické podobě (nestanoví-li zvláštní zákon jinak). Formuláře žádostí jsou v zásadě totožné pro oba způsoby podání žádosti – ať již v listinné či elektronické podobě (s výjimkou určitých prvků, které jsou u listinné podoby formuláře uvedeny navíc, jelikož v elektronické podobě z logiky věci být nemohou – např. otisk úředního razítka). Návrhem nedochází k rozšiřování digitalizace poskytovaných služeb, a tedy ani ke vzniku rizika digitálního vyloučení specifických skupin osob. 

Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nemá územní dopady, ani dopady na územní samosprávné celky.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Na základě výjimky udělené v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 5.7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) předsedou Legislativní rady vlády dne 18. 4. 2024 (dopis č. j. 15814/2024-UVCR) nebylo hodnocení dopadů regulace zpracováno. 


B. Zvláštní část
K § 1
Obdobně jako je tomu u stávající úpravy, navrhuje se v § 1 upravit obecné náležitosti formulářů žádosti o opis z rejstříku trestů, výpis z rejstříku trestů a opis z evidence přestupků. Tyto obecné náležitosti jsou přejímány ze stávající právní úpravy s těmito dílčími odchylkami: 
Dosavadní úprava počítá pouze s kolonkami pro adresu pro doručování, výslovně tedy nepočítá s možností zasílat výstupy z evidencí vedených podle zákona č. 269/1994 Sb. do datové schránky. 
Pro případy, kdy nelze vyhotovit požadovaný výstup neprodleně (je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu z rejstříku trestů prověřit totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby nebo nemůže-li Ministerstvo spravedlnosti neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu nebo opisu), se umožňuje, aby žadatel uvedl fakultativně svoji adresu elektronické pošty, na kterou mu bude zasláno upozornění o tom, že požadovaný výstup byl již vyhotoven.  
Zároveň se jednoznačně stanoví, že u osoby žadatele mají být uvedeny všechny státy, jehož je osoba, které se opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků týká, státním příslušníkem, popř. zda jde o osobu s nezjištěným státním občanstvím nebo osobu bez státního občanství, neboť od tohoto údaje se pak odvíjí další postup Ministerstva spravedlnosti [obligatorní vyžadování či možnost fakultativního vyžadování si informací ze systému ECRIS a ECRIS-TCN – viz § 2 odst. 2 a § 3 písm. a) návrhu vyhlášky, § 16g odst. 2 až 5 zákona o RT].
Obecnou náležitostí všech formulářů žádostí upravených předkládanou vyhláškou, jde-li o žádosti podávané orgány veřejné moci, je účel podání žádosti a označení řízení spisovou značkou žadatele. Tato úprava, která je dnes obsahem § 2 a § 3 odst. 2 vyhlášky č. 227/2016 Sb., se přesouvá mezi obecné náležitosti formulářů žádostí o opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo o opis z evidence přestupků, konkrétně do § 1 písm. e). Jde o legislativně technickou změnu, k věcným změnám nedochází.
Ve zbytku dochází k převzetí současné úpravy, která byla pouze formálně upravena tak, aby se docílilo větší přehlednosti textu a terminologického souladu se zákonem o RT ve znění od 1. 1. 2025.

K § 2
V souladu s obecnou částí odůvodnění se zavádějí ve formuláři žádosti o opis nebo výpis z rejstříku trestů nové kolonky, jejichž pomocí žadatel stanoví, v případech, ve kterých to zákon o RT umožňuje, kdy bude výpis nebo opis z evidence trestů vydán s přílohou obsahující informace z evidence trestů jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Protože v případě, kdy bude žádost o opis nebo výpis z rejstříku trestů podána pro účely vymezené v čl. 10 odst. 2 směrnice 2011/99/EU, bude vždy systém ECRIS-TCN využitý pro identifikaci členských států, jež mají informace z rejstříku trestů o osobě, které se má výpis nebo opis týkat, musí být tato informace součástí každé žádosti o opis nebo výpis z rejstříku trestů týkající se fyzické osoby, tj. nejen v případě fyzické osoby, která žádá, aby výpis z rejstříku trestů byl vydán s přílohou, která bude obsahovat informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci jiného členského státu Evropské unie, ve kterém žadatel měl nebo má bydliště nebo jehož byl státním příslušníkem, jak je dnes stanoveno v § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 227/2016 Sb.
Náležitosti formuláře uvedené v odstavci 2 a 4 pak napomáhají realizaci postupu předvídaného v § 13 odst. 3 a § 16g odst. 1 až 3 zákona o RT.
Pokud je pro postup Ministerstva spravedlnosti nezbytné použít systém ECRIS-TCN, je zapotřebí v žádosti uvést druh a číslo dokladu totožnosti osoby, které se žádost týká, název vydávajícího orgánu a v případě, že doklad totožnosti vydal jiný stát než Česká republika, třípísmenný kód státu, který tento doklad vydal, pokud těmito údaji žadatel disponuje, neboť tato data jsou zapotřebí pro řádnou lustraci v ECRIS-TCN (viz i návrh prováděcích aktů Komise podle čl. 10 nařízení ECRIS-TCN). Kódy státu jsou obsaženy ve sdělení Českého statistického úřadu o vydání Číselníku zemí (ČZEM), vyhlášené pod č. 489/2003 Sb., ve znění pozdějších sdělení.
Jelikož jsou náležitosti dle odstavce 1 až 3 vázány na spuštění systému ECRIS-TCN a i postup podle odstavce 4 písm. b) je navázán na spuštění tohoto systému (spuštění systému se podle posledních informací očekává přibližně v polovině roku 2025), navrhuje se v přechodném ustanovení v § 4 stanovit, že tyto náležitosti se stanou součástmi žádostí až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN, které bude stanoveno v rozhodnutí Evropské komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení ECRIS-TCN.

K § 3
V tomto ustanovení se zakotvují další náležitosti žádosti o výpis z rejstříku trestů, o který žádá osoba, které se výpis týká, popř. její zmocněnec nebo advokát. Toto ustanovení tak napomáhá realizaci postupu předvídaného v § 13 odst. 3 a 4 a v § 16g odst. 4 a 5 zákona o RT.  
U kolonky v odstavci 1 písm. a) sloužící k uvedení údaje, zda je o informace z jiných států žádáno pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi (podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU), se stanoví, že se jedná o náležitost žádosti pouze do dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Evropské komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení ECRIS-TCN. Po spuštění tohoto systému (viz přechodné ustanovení v § 4) se bude jednat o obecnou náležitost formuláře jakékoliv žádosti o opis nebo výpis z rejstříku trestů (tedy nikoliv jen té, kde bude žádáno o přílohu dle § 13 odst. 3 zákona o RT).
Podmínkou pro vydání výpisu z rejstříku trestů fyzické osobě je ověření její totožnosti (§ 11 odst. 1 a § 11a odst. 2 zákona o RT). V odstavci 1 písm. d) se konkretizují údaje o dokladu, na jehož základě byla totožnost žadatele ověřena. Kódy státu jsou obsaženy ve sdělení Českého statistického úřadu o vydání Číselníku zemí (ČZEM), vyhlášené pod č. 489/2003 Sb., ve znění pozdějších sdělení.
Ve zbytku dochází k převzetí současné úpravy se zohledněním nové terminologie užívané zákonem o RT ve znění od 1. 1. 2025.

K § 4 
Navrhuje se stanovit, že náležitosti dle § 2 odst. 1 až 3 a dle § 2 odst. 4 písm. b) se aplikují až od spuštění systému ECRIS-TCN, jelikož jsou na zahájení provozu tohoto systému navázány (viz výklad k § 2). Jde o totožnou konstrukci, která byla užita i v zákoně č. 130/2022 Sb., který adaptoval zákonnou úpravu na nařízení ECRIS-TCN.


K § 5
Tato vyhláška v plném rozsahu nahrazuje dnes účinnou vyhlášku č. 227/2016 Sb., o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků. Stávající vyhlášku je tedy potřeba zrušit, a to včetně navazující vyhlášky č. 43/2019 Sb., kterou tato vyhláška byla novelizována.

K § 6
Jelikož je tato vyhláška vydávána za účelem provedení změn vyplývajících z novely zákona o RT, která nabude účinnosti dnem 1. 1. 2025, navrhuje se u této vyhlášky totožné datum účinnosti. Toto datum zároveň předchází spuštění systému ECRIS-TCN, takže v okamžiku jeho spuštění bude právní rámec na jeho fungování připraven.  

2