Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD5NGY5P2 najdete zde


                List1
			IV.
	Vypořádání připomínek k materiálu:
	Návrh vyhlášky o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení

	Č.	Připomínkové místo	K části	Zásadní/ doporučující	Text připomínky	Vypořádání	Odůvodnění vypořádání	Reakce na návrh vypořádání a upravenou verzi textu	Odůvodnění 2	Reakce	Odůvodnění 3	Poslední reakce	Konečný stav  vypořádání	Stanovisko MMR (nesouhlas) / Komentář (souhlas) 
	1	MSP	§ 4 odst. 3, § 5 odst. 2 a § 6 odst. 3	D	V ustanovení jsou použity pojmy „příslušenství nebo plochy obvykle spojené s užíváním bytového domu a jiné plochy anebo příslušenství“. V tomto směru upozorňujeme, že příslušenstvím může být pouze věc, jejímž účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (§ 510 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. – dále jen „OZ“).
Definice příslušenství tedy vychází z objektivní míry funkční provázanosti věci vedlejší s věcí hlavní. Stejně tak jako není možné, aby z vůle vlastníka věci hlavní a vedlejší mohlo dojít k tomu, že vedlejší věc nebude pokládána za příslušenství, přestože naplňuje všechny znaky příslušenství podle § 510 odst. 1 OZ, není možné ani to, aby vlastník stanovil, že příslušenstvím věci hlavní je něco, co není s věcí hlavní propojeno reálným vztahem příslušenství. Případná pochybnost o tom, jestli jde o vztah příslušenství, lze řešit s využitím vyvratitelné domněnky podle § 511 OZ, podle níž o tom, zda jde nebo nejde o příslušenství, rozhodují „zvyklosti“. Bude tedy rozhodovat právě to, zda je obvyklé, že se věci daného typu běžně využívají ke společnému účelu. Není proto jasné, jaká „jiná příslušenství“ než ta, která jsou obvykle spojená s užíváním bytu, by případně mohla existovat. 
Doporučujeme v § 4 odst. 3, § 5 odst. 2 a v § 6 odst. 3 slova „jiné plochy anebo příslušenství“ nahradit slovy „jiné plochy“. 	Akceptováno	Upraveno v novém znění v § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 6, § 6 odst. 3.		Souhlasí 	MMR zároveň zapracovalo dodatečná doporučení z e-mailu.
	2	SMBD	§ 9	D	K návrhu vyhlášky pouze připomínáme, že nereflektuje možnost družstevního nájemního bydlení, podle které by se také družstva mohla zapojit do programu dostupného bydlení, jak je uvedeno v novele zákona č. 211/2000 Sb. pod číslem zákona 126/2024 Sb. vložením § 11a) až 11e). Protože se zřejmě předpokládá účast soukromého sektoru v modelu PPP, domníváme se, že by bylo vhodné takovou možnost pro družstva rovněž zajistit, protože družstevní nájemní bydlení z povahy věci je schopné produkovat výstavbu za nižší ceny se spoluúčastí obce.
Ovšem návrh v § 9 vyhlášky, který se o této možnosti zmiňuje, by musel doznat určitých změn, protože představa, že na základě smluvního ujednání s veřejným sektorem pořizuje, financuje a spravuje dům s dostupným bydlením soukromý partner, ale zároveň jej vlastní veřejný sektor by odporovalo principům družstevnictví vůbec. Nevylučujeme ovšem možnost spoluvlastnictví družstva a obce ovšem za předpokladu, že by se neopakovaly nedostatky ze zákona č. 378/2005 Sb. o výstavbě družstevních bytů ze SFPI, zejména princip de minimis.
Tuto připomínku dáváme k úvaze a jsme připraveni účastnit se případné diskuse na toto téma, protože i zahraniční modely umožňují účast obcí v tomto druhu výstavby.	Vysvětleno	Podle zákona č. 211/2000 Sb,. o Státním fondu podpory investic, se strop dostupného nájemného liší podle toho, kdo je pronajímatelem dostupného nájemního bytu.  Bytová družstva jsou soukromí pronajímatelé bytů. Pokud mají zájem poskytovat dostupné nájemní bydlení, vztahuje se na ně proto dle § 11b odstavce 1 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, pouze podmínka vybírat v daných bytech dostupné nájemné nepřevyšující 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
Pouze pokud bytová družstva budou chtít čerpat podporu SFPI a Fond zároveň rozšíří podle § 11e zákona povinnost stropovat nájemné podle § 11b odst. 2 v daném programu i na soukromé poskytovatele nájemního bydlení tak, jako např. v právě schváleném programu Dostupné bydlení SFPI, bude se na družstva (stejně jako na jiné soukromé poskytovatele nájemního bydlení) vztahovat podmínka výpočtu nákladového nájemného podle zde navrhované vyhlášky. 

V takovém případě by ale družstvo (jako pronajímatel dostupného bytu) počítalo vždy nákladové nájemné podle původní přílohy č. 2 (nyní příloha č. 1) vyhlášky, nikoliv podle původní přílohy č. 3 vyhlášky, jelikož jakožto soukromá osoba družstvo nevstupuje do PPP zde definovaného jako pronajímatel. Pokud by družstvo vstupovalo do vztahu definovaného v původním § 9, vstupovalo by tam pak jako soukromý partner a jako takový by na něj vůbec nespadala povinnost stanovovat nájemné, jelikož ta náleží pronajímateli.

Část vyhlášky týkající se projektů spolupráce soukromého a veřejného sektoru (PPP) se vztahuje pouze na případy, kdy je investorem a správcem nemovitosti soukromá právnická osoba, ale konečným vlastníkem a poskytovatelem nájemního bydlení je veřejný sektor (např. obec). Jedná se o specifický model, na který není možné uplatnit podmínku pro soukromé poskytovatele stanovovat nájemné max. za 90 % tržního nájemného (protože pronajímatelem je veřejný sektor), ani standardní výpočet nákladového nájemného podle původní přílohy č. 2 (nyní příloha č.1), protože výše nákladů na pořízení je výsledkem tendru na PPP partnera. Bytová družstva se mohou teoreticky zapojit do obdobného PPP projektu za stejných podmínek jako kterýkoliv jiný soukromý subjekt. Model spolupráce může vypadat například tak, že družstvo převede část realizovaných bytů na obec výměnou za vyplácenou platbu za dostupnost. Obec následně dané byty dále pronajímá ve své režii.

MMR také v současnosti ve spolupráci se SČMBD připravuje sérii legislativních opatření pro zlepšení podmínek bytových družstev a zvýšení jejich finanční stability. Opatření se týkají postavení družstev při oddlužení jejich člena, posílení pozice při vymáhání pohledávek od svých členů.		Souhlasí 
	3	ÚVČR - KOM	Obecně	D	Po stránce formální:
Předkladatel splnil jen částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 
Návrh vyhlášky má být vydán k provedení § 11b odst. 4 zákona č. 126/2024 Sb., kterým se mění zákon o Státním fondu podpory investic (účinnost od 1.7. tohoto roku). Tyto předpisy spolu s nařízením vlády o podmínkách použití peněžních prostředků ze Státního fondu podpo-ry investic na financování dostupného nájemního bydlení, které je rovněž t.č. v meziresortním připomínkovém řízení, tvoří jeden program podpory. Z toho důvodu je relevantním především čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).
Tento program byl notifikován předkladatelem Evropské komisi a byl schválen jako režim podpory slučitelný s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU pod číslem SA. 106249 dne 8.4.2024.
Připomínky a případné návrhy změn: 
K části 3. odůvodnění návrhu 
Předkladatel ve zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie uvádí, že návrh není v rozporu s právem EU a že předmět návrhu není právem EU vů-bec upraven. To však není pravda, jak vyplývá nejen z výše uvedeného, ale i z bodu 5. RIA, kde předkladatel sám uvádí, že způsob kalkulace nájemného hrál roli při notifikačním řízení tohoto programu podpory Evropské komisi. 
Odůvodnění návrhu musí být upraveno tak, aby v něm byl uveden vztah k právu veřej-ných podpor a k programu podpory SA. 106249.
Ačkoliv program byl dle tiskové zprávy Evropské komise skutečně schválen dne 8. dubna tohoto roku, stále bohužel nebyl publikován v oficiálním registru veřejných podpor na strán-kách Evropské komise. Nemůžeme proto ověřit, jak přesně odpovídá nastavení opatření v návrhu, tj. především způsob kalkulace nájemného, schválenému programu podpory.
Závěr:  
Návrh vyhlášky je za předpokladu splnění podmínek schváleného programu podpory slučitelný s právem EU.	Akceptováno	Program dosud nebyl zveřejněn, přikládáme v příloze pro možnost posouzení souladu. V bodě 2.2.2 na str. 10 je popsán způsob stanovení nájmu v dostupném bydlení, který odpovídá vyhlášce. Nájem podle programu je zastropován součtem nákladů na investici a provoz případně pořízení a porovnán s tržním nájmem, přičemž se musí pohybovat pod hranicí určenou z tržního nájmu. V programu je rovněž stanovena možnost pravidelného růstu nájmu ve vztahu k průměrnému růstu spotřebitelského indexu.		Vzali na vědomí 	Zatím pouze vzato na vědomí. MMR-OSA zapracovalo dodatečná doporučení z emailu.
	4	Moravskoslezský kraj	§ 4 odst. 2	D	Navrhujeme upřesnit způsob porovnání cen dodavatelů a směrných cen.
Odůvodnění: Z aktuálního znění není zřejmé, kdo bude zodpovědný za zhotovení tohoto porovnání a s tím spojené náklady.	Vysvětleno	Od porovnání směrných cen a cen dodavatelů bylo upuštěno.		Souhlasí 
	5	HK ČR	Obecně	D	Zákonné zmocnění povoluje pouze zpřesnit rozsah nájemného, avšak není zde nijak zajištěn postup ohledně dalších plateb za správu, údržbu, fond oprav, tendrování energií, nakládání s odpady atd. to vše tvoří v souhrnu náklad na bydlení a zákon má řešit dostupnost bydlení nikoliv pouze dílčí položku.	Vysvětleno	Většina těchto nákladů byla již zahrnuta v nové verzi normativního textu, viz např. nový § 8 a 9.	Protože nedošlo k zásadní úpravě, a to především k takové úpravě, aby se nákladové nájemné nepočítalo jen v prvním roce, a také proto, že fakticky nedošlo k takové úpravě, aby do nákladů mohly být, dle našeho názoru, započítány všechny budoucí vynucené investice, vyjadřujeme k vypořádání našich připomínek k této vyhlášce nesouhlasné stanovisko. Konkrétně potom nesouhlasíme s tím, že: 	Vážíme si názoru HK ČR a jejich připomínek, jakkoli se v některých konkrétnostech rozcházíme. Rádi bychom ale zdůraznili, že velká část připomínek buď byla zapracována nebo je nebylo možné zapracovat vzhledem k platné legislativě, která je nadřazená zde navrhovanému podzákonnému právnímu předpisu, Vizte níže k Vámi zmíněným přetrvávajícím rozporům.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	6	HK ČR	§ 1	Z	Požadujeme upravit text § 1 tak, aby nákladové nájemné nebylo počítáno pro první rok provozu dostupného nájemního bytu.
Dále požadujeme blíže upřesnit tyto definice: provoz, doba kolaudace, uzavření první nájemní smlouvy na dostupné bydlení, dohoda o zařazení do seznamu podporovaných bytů.
Odůvodnění:
Ad 1) Má-li právní předpis stanovit postup výpočtu nájemného, pak stanovení postupu pouze pro první rok provozu považujeme za neodůvodněné. Je nestandardní, aby účelem právního předpisu bylo regulovat postup pouze pro zcela zahájení činnosti. Ad 2) Neurčité pojmy je třeba s ohledem na větší srozumitelnost právní normy nutné upřesnit.	Vysvětleno	Ad § 2 Jak plyne ze zákonného zmocnění v § 11b odst. 4 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., vyhláška stanoví postup pro výpočet nákladového nájemného v prvním roce provozu dostupného nájemního bytu. Toto je dáno zákonem a nelze měnit ve vyhlášce. Celkové náklady ale můžou reflektovat předpokládané budoucí výdaje na opravy apod.

Provoz začíná datem vydání kolaudačního rozhodnutí (§ 235 stavebního zákona) nebo prvním dnem  předčasného užívání (§ 236 stavebního zákona) nebo zkušebního provozu (§ 237 stavebního zákona) povoleného příslušným stavebním úřadem.

Následující definice se v textu vyhlášky ani odůvodnění nevyskystují.
Doba kolaudace je datum vydání kolaudačního rozhodnutí podle § 235 stavebního zákona.
Uzavření první nájemní smlouvy na dostupné bydlení je datum, ke kterému je smlouva o nájmu dostupného bytu podepsána oběma stranami.
Dohoda o zařazení do seznamu podporovaných bytů - tento obrat vyhláška ani odůvodnění neužívá. Pokud je míněno zahájení pronájmu bytu v režimu dostupného nájemního bytu, jde o datum smlouvy o poskytnutí podpory pro provoz takového bytu ze strany správce programu (např. SFPI). Pokud je míněna evidence bytů v rámci zákona o podpoře bydlení, musíme uvést, že zmíněný zákon nemá žádnou souvislost s dostupným bydlením a řešenou vyhláškou. Prosíme o upřesnění, pokud bylo míněno něco jiného.	Došlo k vysvětlení § 1. Nadále trváme v nesouhlasu a daný bod nepovažujeme za vysvětlený ani písemně, ani během osobního jednání. Navíc se jedná z našeho pohledu o zásadní bod /jeden z/, jehož neúprava nám neumožňuje souhlasit s návrhem vyhlášky jako takovým. 	Této připomínce nelze vyhovět vzhledem k platné legislativě nadřazené navrhované vyhlášce.
Ustanovení § 1 návrhu vyhlášky upravuje předmět vyhlášky tak, jak MMR ukládá zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb. Podle § 11b odst. 2 tohoto zákona se nákladové nájemné vypočítá jako „nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu“. V § 11b odst. 3 pak tento zákon upravuje míru, kterou se vypočítaná částka indexuje. To znamená, že v navrhovaném podzákonném právním předpisu nemůžeme stanovit, aby se nájemné počítalo jindy než v prvním roce provozu, nebo aby se jakkoliv dále upravovalo nebo přepočítávalo později v průběhu životního cyklu dostupného nájemního bytu. 
Zároveň to ale neznamená, že by se do nákladů nemohly promítnout náklady budoucí nebo minulé, pokud si je investor rozhodne započítat již v prvním roce provozu do výše nákladového nájemného. Naopak, investor si do nákladů promítá jak náklady „minulé“ (z výstavby, projektové přípravy, pořízení pozemku apod.), tak náklady budoucí (údržba, fond oprav apod.). Chápeme, že i samotné stanovení budoucích nákladů „dopředu“ přináší pronajímateli určité riziko, ale I) toto riziko je částečně pokryté indexací, která se vztahuje na celkovou výši nájemného, a to přesto, že inflačně rostou jen provozní náklady a ostatní náklady celoživotního cyklu (tj. pokud je nájemné 300 Kč a z toho jsou provozní náklady a ostatní náklady celoživotního cyklu 100 Kč, tak nárůst celé částky o 4 % pokrývá nárůst těchto nákladů o 12 %, tj. vytváří investorovi větší polštář pro krytí rizik) a II) v rámci vyhlášky tento fakt nelze dále upravit. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	7	HK ČR	§ 2 písm. a)	Z	Požadujeme text daného ustanovení upravit dle níže uvedeného odůvodnění, případně doplnit vysvětlení, co náklady spojené s výstavbou zahrnují.
Odůvodnění:
Výstavba označuje pouze dílčí část procesu vzniku budovy. Dále se vznikem budovy souvisí nákup pozemku, zadání, projekt, povolení, související platby – kontribuce, daně, poplatky, servis (účetní, právní, ESG, audit, …), vyvolaná infrastruktura, stavební dozor, zajištění dodávek služeb správy údržby, jakož i dodávek médií a další. To vše je nutné zohlednit.	Akceptováno částečně	Daná problematika byla ujasněna viz nové dělení nákladů v upraveném § 3 návrhu a následujících odstavcích. 
Náklady v § 5 zahrnují všechny přímé stavební náklady i vedlejší rozpočtové náklady podle katalogů URS včetně nákladů na pořízení pozemku. Jsou to veškeré náklady vynaložené v rámci přípravy a při realizaci stavby a náklady na její uvedení do provozu.	– zde děkujeme za úpravu, jakkoli se domníváme, že není dostatečná a že neobsahuje některé další náklady, které jsou k realizaci projektů v současné době v ČR nezbytné /například kontribuce a další/.	Zde jsme již HK ČR vyhověli v naprosté většině případů, a to konkrétně:
Podle HKČR k původnímu § 2 písm. a), zvýrazňujeme tučně, kde jsme vyhověli: „Dále se vznikem budovy souvisí nákup pozemku, zadání, projekt, povolení, související platby – kontribuce, daně, poplatky, servis (účetní, právní, ESG, audit, …), vyvolaná infrastruktura, stavební dozor, zajištění dodávek služeb správy údržby, jakož i dodávek médií a další. To vše je nutné zohlednit.“
	 A to konkrétně: 
-	nákup pozemku – viz nový § 5 odst. 1 písm. e)
-	zadání, projekt, povolení - viz nový § 4 odst. 1 písm. a), nový § 5 odst. 1 písm. d) a relevantní část odůvodnění 
-	daně – DPH viz nový § 3
-	poplatky, servis (účetní, právní, ESG, audit, …) - viz nový § 4 odst. 1 písm. a), nový § 5 odst. 1 písm. d) a relevantní část odůvodnění
-	vyvolaná infrastruktura, stavební dozor, zajištění dodávek služeb správy údržby, jakož i dodávek médií - viz nový § 5 odst. 1 písm. b) a relevantní část odůvodnění. 
Co se kontribucí týče, již jsme vyjmutí odůvodnili. Mimo to jsme také toho názoru, že není vhodné, aby stát přímo dovoloval soukromým developerům promítat do nájemného náklad, který obce zavedly z toho důvodu, aby se developer sám podílel na nákladech, které jinak těmto obcím vznikají v souvislosti s výstavbou, ale na které developer sám vytváří zisk. Fakt, že developer s velkou pravděpodobností nakonec tento náklad nějakým způsobem promítne do nájmů nebo do kvality bydlení, aby nekrátil svůj vlastní zisk, není důvodem, aby stát takové chování přímo podporoval, ale spíše důvodem k zamyšlení se nad systémem kontribucí, což není předmětem této vyhlášky. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	8	HK ČR	§ 2 písm. b)	Z	Požadujeme upřesnit definici provozních nákladů obsaženou v § 2 písm. b).
Odůvodnění:
Z textu ustanovení není zřejmé, o jaké provozní náklady se jedná, zda jsou například zahrnuty i náklady na vytápění apod.	Akceptováno	Viz nový § 8.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	9	HK ČR	§ 3 odst. 1	Z	Požadujeme text § 3 odst. 1 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
V textu ustanovení je uvedeno následující: „… a úroků podle odstavce 4, od něhož se odečte dotace, byla-li poskytnuta.“ Z pohledu obcí jsou ale obdobným titulem jako dotace prakticky veškeré finanční zdroje s výjimkou zisku z výdělečné činnosti prováděné obcí v samostatné působnosti, např. prodej energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE), prodej dřevní hmoty v lesních pozemků vlastněných obcí atd. Tento postup je proto vhodnější spíše pro soukromé subjekty, těm však v tomto ohledu zákon neumožňuje takto stanovit nájemné. Domníváme se, že např. zde by měl být zaveden princip delší amortizace investic, např. 40 let tak, aby mohlo být měsíční nájemné skutečně nižší, další možností je, aby nebyly zahrnuty úroky z financování, které často v prvních letech převyšují samotnou splátku jistiny úvěru atd.	Vysvětleno	Fakt, že většinu prostředků obce čerpají z RUD, neznamená, že jsou na projektové úrovni ekvivalentní dotaci cíleně poskytnuté na daný projekt. Příjmy obcí zajišťují chod obcí a jejich použití při financování je tak použitím vlastních zdrojů, které by obec mohla využít jinde - dotace jsou většinou (např. v programu SFPI) účelně vázané a obec je jinde nemůže využít. Proto jsme toho názoru, že dává smysl odečíst od výše nákladů hodnotu dotace, která byla poskytnuta na výstavbu/pořízení dostupného nájemního bydlení, ale u použitých vlastních zdrojů jejich hodnotu k nákladům buď přičíst, anebo ji ignorovat - jak je uvedeno v § 10 odst 4 písm. a). 

Vážíme si návrhů HK ČR na zlevnění nákladového nájemného, např. návrhem na prodloužení doby amortizace nebo nezahrnutí výše úroků. Musíme ale konstatovat, že cílem použití konceptu nákladového nájemného není jen zlevnění nájmu na jeho "nákladovou úroveň", ale také zprůchodnění investic samotných tím, že obce budou moci provozovat dostupné nájemní bydlení cash flow nebo rozpočtově neutrálně. Zvýšení doby amortizace na 40 let, která v českém prostředí neodpovídá reálné době splácení dostupných úvěrů, by znamenala cash flow negativní projekty a odradila tak velkou řadu potenciálních provozovatelů z řad obcí.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	10	HK ČR	§ 3 odst. 2 písm. d)	Z	Požadujeme upravit znění daného ustanovení tak, že zohlední skutečnost, že v ustanovení uvedené podmínky jsou kumulativní a neumožňují například v případě městské části (MČ) prohlásit za soubor byty v různých domech na jejím území, ačkoliv existuje např. společná správa, společný nákup energií a další.
Odůvodnění:
Jedná se o legislativně technickou úpravu.	Vysvětleno	Zobecněním definice by bylo umožněno i slučování nákladů na výstavbu napříč územím pro zcela odlišné projekty, což není naším záměrem.	– nesouhlasíme s vysvětlením a na bodu trváme. 	Zde se rozházíme s názorem HK ČR, a to z následujících důvodů:
Vyhláška provádí zákon o SFPI a bude se tedy vztahovat pouze na projekty bytových domů, které od data její účinnosti vzniknou za podpory SFPI. To znamená, že se nebude vztahovat na již existující nemovitosti obcí, tj. nákladové nájemné se bude počítat pouze u „nových“ (rekonstruovaných nebo nově pořízených) dostupných nájemných bytů. I kdyby kumulativní podmínka v původním § 3 odst. 2 písm. d), novém § 2 písm. b) bodu 4 byla vypuštěna, a ve vyhlášce bylo možné počítat nákladové nájemné (nebo alespoň např. provozní náklady) pro soubor více bytů v různých domech zároveň, nebylo by možné zajistit společný výpočet nájemného všude, kde pro obec vznikají společné náklady, protože zákon, který vyhláška provádí, se vztahuje pouze na byty, jejichž pořízení, stavba nebo rekonstrukce vznikly s podporou SFPI. 
Klíčové ale je, že v tuto chvíli nic nebrání sdílení nákladů na provoz a správu nemovitostí napříč obcí. Provozní a správní náklady si investor podle aktuálního návrhu vyhlášky stanovuje sám, a to uvedením výše těchto nákladů na m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu/bytového domu/jejich souboru na měsíc. Obec tedy pouze musí předem stanovit, kolik jí v průměru stojí správa dané nemovitosti, ať už je to správa samostatná nebo sdílená s ostatními nemovitostmi obce.
Cílem definice souboru bytových domů v původním § 3 odst. 2 písm. d), resp. v novém § 2 písm. b) bodu 4 je pouze zajistit, aby se investiční náklady, které souvisejí s více byty v rámci jedné budovy, mohly rovnoměrně rozpočítat mezi ně, jelikož tyto náklady vždy v rámci jednoho projektu, který bude financován najednou, souvisejí. Pokud bychom vypustili definici souboru, nebylo by možné stanovit, že náklady na např. přístavbu celého podlaží bytového domu se při určení nájemného v jeho jednotlivých bytech v přístavbě odráží od celkových nákladů na vybudování dané přístavby. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	11	HK ČR	§ 3 odst. 2 písm. e)	Z	Požadujeme vypustit nadbytečnou a zbytečně omezující kumulativní podmínku obsaženou v daném ustanovení. 
Odůvodnění:
Budovy nikdy nebudou mít totožné parcelní číslo, ačkoliv ze slova pozemek se nedá s určitostí odvodit, co tím chtěl zákonodárce říci. Totéž platí o pozemcích se společnými hranicemi, toto vůbec nemusí souviset (a často nesouvisí) s cenotvorbou na příjmové ani na výdajové straně.	Vysvětleno	Cílem § 3 odst. 2 je vymezit skupinu budov, které vznikají při "jedné investiční akci", a to proto, že považujeme za důležité, aby v rámci jednotlivých investičních akcí nevznikaly významné rozdíly ve výši nájemného. Takové budovy souvisejí nejen investičně (tj. způsobem financování), ale hlavně účelově, časově a místně. Investiční souvislost je těžké definovat - např. stejný způsob financování mohou mít úplně odlišné budovy a i stejný původ financování. Proto definujeme soubor bytových domů podle času, účelu a místa, ve kterém vznikají a nad rámec podmínek                                                                budou mít stejného pronajímatele, vznikají za účelem poskytnutí dostupného nájemního bydlení, mají být poskytnuty k dostupnému nájemnímu bydlení ke stejnému datu. Dále je definováno, že budovy souvisejí časově a účelově a jedná se o budovy, které spolu souvisejí také místně. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	12	HK ČR	§ 3 odst. 3 písm. b)	Z	Požadujeme text ustanovení upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Nedává smysl, aby v případě cizích zdrojů byly vždy úroky kapitalizovány. Navíc tato vyhláška stanoví postup pouze pro první rok, tedy není zřejmé, jak se bude chovat kombinace dvou stanovených podmínek v praxi. Bude-li naopak stanovovat postup i v dalších letech, pak kapitalizace úroků bude vždy položkou zvyšující nájemné, což jde proti smyslu a účelu zákona, jímž je poskytnout nájemné cenově výhodné a dostupné.	Vysvětleno	Podle § 3 odst. 3 písm. b) se mohou připočítat k hodnotě cizích zdrojů kapitalizované úroky, pokud byly reálným nákladem. Nejde o to, že by se vždy úroky kapitalizovaly, ale že pokud budou reálným nákladem, měl by mít investor možnost je promítnout do nájemného, viz str. 9 důvodové zprávy "Pokud na základě úvěrové smlouvy došlo nebo má dojít k platbě poplatků věřiteli nebo kapitalizaci úroků v případě odkladu úvěru, připočtou se tyto poplatky nebo kapitalizované úroky k hodnotě úvěru, z níž se počítá měsíční anuitní splátka." Cílem není zvyšovat nájemné, ale pokrýt náklady, které reálně investorovi vznikají.                                                                                                                                                                     		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považuujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	13	HK ČR	§ 3 odst. 4	Z	Požadujeme upravit text ustanovení tak, aby bylo umožněno u etapovité výstavby započítat náklady na soubor staveb.
Odůvodnění:
Z navrženého znění textu by vyplývalo, že např. etapovitá výstavba neumožňuje počítat náklady na soubor staveb, ale muselo by se počítat pro jednotlivé stavby separátně – opět výpočet nákladového nájemného pouze pro první rok provozu a v kombinaci s dalšími kumulativními podmínkami vedou k nejednoznačnosti. Přitom např, parkoviště nebo retenční nádrž často slouží pro více budov v lokalitě.	Vysvětleno	V případě etapovité výstavby, ve které bude pronájem zahájen ve stejnou dobu, jsme toho názoru, že dané ustanovení dovoluje počítat nákladové nájemné pro celý etapizovaný projekt. Pokud HK ČR setrvává na jiném názoru, prosíme o vysvětlení. Co se plně etapizovaného projektu týče tam, kde je i pronájem započat k různému datu, musíme počítat nájemné separátně v jednotlivých budovách, neboť jsme vázáni § 11b zákona o SFPI, který stanoví, že se nákladové nájemné vypočte v prvním roce provozu a je stanoveno ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení.	– s vysvětlením se neztotožňujeme. Respektive – jak se bude postupovat v případě etapovité výstavby, jejíž pronájem nebude zahájen ve stejnou dobu? 	Této připomínce nelze vyhovět vzhledem k platné legislativě nadřazené navrhované vyhlášce.
Zde jsme limitováni zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., podle kterého, jak bylo vysvětleno u bodu 1, se počítá nákladové nájemné v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů. To znamená, že není možné počítat při etapovité výstavbě s náklady na celý projekt, resp. náklady rozhodné pro výpočet nákladového nájemného mohou být jen náklady na výstavbu těch nájemních bytů, které se k danému bytu uvedou do provozu. 
Existují dvě praktická řešení této situace: 
1.	Při dokončení první etapy dostupných bytů (např. první bytový dům) se spočítá nájemné pro tyto byty zvlášť podle navrhované vyhlášky. To bude konkrétně znamenat nutnost rozdělit náklady na dokončené a nedokončené byty, a to stejným způsobem, jako se oddělují náklady na např. bytové a nebytové projekty v rámci jednoho projektu, tj. podle nových § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 a 6 a § 7 odst. 3 a 5.
2.	Pronajímají-li se byty v režimu tržního bydlení, nebo je využijí-li se k jinému účelu před dokončením všech etap, po dokončení výstavby budou všechny byty převedeny do režimu dostupného bydlení. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	14	HK ČR	§ 4 odst. 1 písm. b)	Z	Požadujeme text ustanovení vyjasnit v tom smyslu, proč je nutné zahrnovat rozpočtovou rezervu ve výši 5 %.
Odůvodnění:
Považujeme za zbytečné zahrnovat rozpočtovou rezervu, když je stavba již hotová. Zbytečně se tak zvyšuje platba nájemného, což je v rozporu se smyslem a účelem zákona. Případně by se mohlo jednat o fond na reklamace nebo údržbu a opravy.	Vysvětleno	Souhlasíme se snahou nájemné zbytečně nenavyšovat. Musíme ale konstatovat, že přestože bude stavba "hotová" v době prvního dne jejího pronájmu pro dostupné nájemní bydlení, tento fakt není relevantní pro výpočet nákladového nájemného vypočteného z vysoutěžených nákladů, protože soutěž proběhne ještě před výstavbou. Po vysoutěžení pak obvykle vznikají stavebníkovi vícenáklady před úplným dokončením stavby, které bychom bez rozpočtové rezervy nijak nezohlednili v případě, že by z nějakého důvodu nebyla rezerva zahrnuta v daném rozpočtu. Hledáme tu správnou rovnováhu mezi nízkými nájmy a jistotou investora, že bude moci z nájmu stavbu zaplatit - proto jsme se rozhodli částečně dané vícenáklady stavebníkovi pokrýt. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	15	HK ČR	§ 4 odst. 1 písm. c)	Z	Požadujeme doplnit výčet dalších nákladů spojených s výstavbou.
Odůvodnění:
Výčet je neúplný. Chybí zde například náklady spojené se soudy, účetnictvím a další (objektivně vynaložené) servisní náklady související s přípravou a příspěvky na občanskou vybavenost a technickou infrastrukturu.	Akceptováno částečně	Nově vymezený § 4 obsahuje v odůvodnění výčet příkladů nákladů, jež jsou spojeny s přípravou výstavby. Náklady spojené s účetnictvím, soudy atd. lze zahrnout do položky expertní a právní služby související s přípravou projektu, zadáváním veřejných zakázek, projednáním povolení stavby nebo záměru, případně do položky projektový management. 
Náklady na příspěvky na občanskou vybavenost nelze započítat z důvodu nejednotných pravidel napříč ČR.	Nesouhlasíme s vyjmutím kontribučních poplatků, které jsou dnes plošně vyžadovány a staly se součástí rozpočtování projektů. 	Viz připomínka č. 7.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	16	HK ČR	§ 4 odst. 2	Z	Požadujeme vypustit postup, kterým je navrženo vypočítat výdaje a požadujeme ho nahradit za správný, kdy je podíl celkových nákladů přepočtený na užitný metr bytu.
Odůvodnění:
K bytu nelze přistoupit dle položkového rozpočtu na byt. S výstavbou bytu nezbytně souvisí i další vyvolané investice, např. příjezdová cesta, přípojky na vodovod, okapy atd., občanská a další vybavenost, které nejsou přímo užívány každým a kterýmkoliv uživatelem bytu. Za správný považujeme podíl celkových nákladů přepočtený na užitný metr bytu (ČBP). Dospět k nejnižší částce tím, že obvyklé náklady navýšíme o 20 % považujeme za absurdní. Zbytečně se tak zvyšuje platba nájemného, což je v rozporu se smyslem a účelem zákona.	Vysvětleno	Naprostá většina těchto nákladů byla uvedena - viz nový návrh vyhlášky, např. § 5 odst.1 písm. b). Limit byl odebrán. Vyhláška principiálně pracuje s "podílem celkových nákladů přepočteným na užitný metr bytu (ČBP)"; jen se jedná o podlahovou plochu bytu podle stavebního zákona.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	17	HK ČR	§ 4 odst. 3	Z	Požadujeme text § 4 odst. 3 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Náklady spojené s výstavbou dostupných nájemních bytů a s nimi spojeného obvyklého příslušenství a ploch jsou často nezbytnou a nutnou podmínkou výstavby domu jako takového, nelze je proto po položkách jednoduše vyškrtnout, nehledě na skutečnost, že tyto náklady nemusí souviset s žádnými příjmy, a tedy nejsou částí, k níž je obhajitelné nepřihlížet „protože si na sebe vydělá“, jedinou takto odečitatelnou smysluplnou položkou je např. FVE v rozsahu dotované části.	Vysvětleno	Pravděpodobně došlo k nedorozumění (ustanovení po úpravě - § 5 odst. 5) pouze vyčleňuje z nákladů takové náklady, které nesouvisejí s dostupným nájemním bydlením. Např. pokud postavíte v rámci objektu 50/50 kanceláře a dostupné byty, nedává smysl, aby nájemci za kanceláře platili, pokud tyto kanceláře nájemníkům neslouží. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	18	HK ČR	§ 5 odst. 1	Z	Požadujeme text § 5 odst. 1 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění, protože navržené znění není využitelné pro všechny typy vlastnictví.
Odůvodnění:
Navrhované znění není využitelné pro případ soukromého vlastníka.	Vysvětleno	Nerozumíme tomu, proč by neměly být kupní smlouva či ocenění podle zákona o oceňování majetku relevantní pro soukromého vlastníka. Zároveň upozorňujeme, že podle zákona o SFPI (§11b odst. 2) se vyhláška vztahuje na veřejné subjekty; pouze pokud tak Fond stanoví, může se také vztahovat na soukromé subjekty, které dostanou jeho podporu.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	19	HK ČR	§ 6 odst. 1 písm. b), § 6 odst. 2, § 6 odst. 3	Z	Požadujeme text § 6 odst. 1 písm. b), odst. 2 a odst. 3 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Navrhované znění nezohledňuje všechny náklady spojené s pořízením dostupného nájemního bytu, a to například úpravy budovy na nový ZEB (Zero-Energy Building), které sice nesouvisí přímo s pořízením, ale nový standard bude povinný a výrazně nákladný a nemine tak ani dostupné nájemní byty.	Vysvětleno	Pokud bude budova pořizována v ZEB standardu, pak budou tyto náklady promítnuty v kupní ceně nebo v hodnotě ocenění dané budovy. Pokud má HK ČR na mysli renovace, které vznikou po pořízení a které proběhnou před uvedením dostupného nájemního bydlení v provoz, pak bude celý projekt považován za "výstavbu", resp. se bude jednat o rekonstrukci pořízené budovy.  Pak opět budou náklady uznány, jelikož budou považovány za náklady spojené s výstavbou (samotná cena budovy před rekonstrukcí opět vstoupí do výpočtu jako cena kupní nebo hodnota z ocenění podle § 5). Pokud má HK ČR na mysli renovace na úroveň ZEB, které vzniknou až po uvedení budovy do provozu pro dostupné nájemní bydlení, tak musíme konstatovat, že takové renovace nejsou předmětem zákonného zmocnění, v jehož rámci je vyhláška připravována, pokud jejich rozsah půjde nad rámec renovací obvykle spojených s provozem dostupných nájemních bytů, které jsou financovatelné z nákladů v § 9.	– na bodu trváme, v současné době velmi vážně hrozí zvýšené náklady s implementací nových směrnic, které zásadně budou vyžadovat významné rekonstrukce a investice. Je ve veřejném zájmu, aby právě následující vyjádření bylo positivně vyřešeno, a tímto vzniklý problém odstraněn: „musíme konstatovat, že takové renovace nejsou předmětem zákonného zmocnění, v jehož rámci je vyhláška připravována, pokud jejich rozsah půjde nad rámec renovací obvykle spojených s provozem dostupných nájemních bytů, které jsou financovatelné z nákladů v § 9.“ 	Této připomínce nelze plně vyhovět vzhledem k platné legislativě nadřazené navrhované vyhlášce. Tam, kde vyhovět lze, byly již podle názoru MMR učiněny dostatečné kroky k narovnání problematiky, na kterou HK ČR poukazuje. 
„Úpravy budovy na nový ZEB (Zero-Energy Building)“, na které HK ČR poukazuje v připomínce k původnímu § 6 odst. 1 písm. b), § 6 odst. 2 a 3 mohou ovlivnit náklady pronajímatele několika směry:
1)	Nárůst stavebních a jiných souvisejících nákladů kvůli požadavkům ZEB v případě rekonstrukce existující nemovitosti, výstavby novostavby
a.	V takovém případě se nárůst nákladů promítne do nákladů v § 4, 5 a 7 a pronajímatel/investor promítne rostoucí náklady do nájemného. 
b.	Jediný případ, kdy by se tak nestalo, je situace, kdy požadavek na ZEB vejde v platnost během výstavby a zároveň bude závazná i pro investory, kteří již začali stavět. Toto je podle našeho názoru nepravděpodobné.  
2)	Nárůst provozních či jiných nákladů celoživotního cyklu v případě nově postaveného, rekonstruovaného nebo pořízeného dostupného nájemního bytu.
a.	Předvídatelný nárůst nebo nárůst před výpočtem nákladového nájemného: 
i.	promítne se přímo do nákladového nájemného tak, že si investor zvýší náklady v § 8 a 9 nového návrhu vyhlášky. 
b.	Nepředvídatelný nárůst, který se odehraje po výpočtu nákladového nájemného:
i.	Takový nárůst by mělo být možné pokrýt částečně z fondu vizte nový § 9 odst. 1 písm. c) a částečně inflačním polštářem, který zákon pronajímateli dává nad rámec inflace, vizte vysvětlení viz. připomínka č.6 odstavec druhý, věta poslední. Stejně jako Ad. 4 jsme zde limitováni zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., podle kterého, jak bylo vysvětleno u bodu 1, se počítá nákladové nájemné v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů. Nemůžeme tedy ve vyhlášce dát výjimku, která by např. navýšila nájemné o náklady rekonstrukce do standardu ZEB, která bude v budoucnu vyžadovaná od pronajímatele, aniž by ji sám dopředu předpokládal apod. 
3)	Nutnost rekonstrukce již pořízené budovy, pro kterou bylo již spočítáno nákladové nájemné, tj. které již byla uvedena do provozu.
a.	Jedná se de fakto o situaci z bodu 2 výše, která může být předvídatelná, nebo nikoliv.  
4)	Rekonstrukce budovy k ZEB před jejím pořízením (tj. pořízení dražší budovy)
a.	Promítne se přímo do nákladů v § 6 nového návrhu vyhlášky.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	20	HK ČR	§ 7 odst. 1	Z	Požadujeme zahrnout i další náklady na výstavbu ostatních součástí bytu, pokud jsou explicitně uvedena parkovací stání.
Odůvodnění:
Z textu ustanovení není zřejmé, zda se jedná pouze o parkovací stání nebo také elektromobilitu, tedy náklady na požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) a napojení na dobíjení. Jsou-li zde explicitně uvedeny náklady na parkovací místa, nabízí se otázka, proč ne např. náklady na místo pro odpadové hospodářství, příjezdovou komunikaci, retenční nádrž nebo opěrnou zeď, náklady na kácení a výsadbu, eventuálně další náklady spojené s řízeními předcházejícími nebo paralelně vedenými v souvislosti se stavbou, protože jsou nezbytnou podmínkou. Dále se jedná například o kočárkárny, kolárny, sklepy, komory atd.	Akceptováno částečně	Viz nový § 7 odst. 4.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	21	HK ČR	§ 8 odst. 2	Z	Požadujeme text § 8 odst. 2 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Výše paušální hodnoty provozních nákladů, která je stanovena obecně, se upravuje pro první rok o inflaci ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky. Je nestandardní, aby se inflace uplatňovala již od samotného počátku, zcela zbytečně se tak zvyšuje platba nájemného, což je v rozporu se smyslem a účelem zákona. Není ani zřejmé, jak se bude postupovat po dobu dalších např. 30 let, navrhujeme dané vysvětlit, příp. podle toho text daného ustanovení doplnit Nebo ustanovení vypustit jako celek.	Vysvětleno	Paušální hodnota byla vypuštěna, viz nové znění § 8 a 9.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	22	HK ČR	§ 9 písm. b) bod 1	Z	Navrhované znění ustanovení je v rozporu s rozsahem zákonného zmocnění, neboť rozšiřuje v rozporu se zákonem definici na soukromé osoby, nebo má-li být předjímáno, že se jedná o historii vzniku z pohledu vlastnictví, tak to ve skutečnosti znamená, že pokud obec nestaví svépomocí (minorita případů), pak vždy postupuje dle tohoto odstavce. Domníváme se, že tato skutečnost nebyla původní záměr předkladatele. Z toho důvodu požadujeme text § 9 písm. b) bodu 1 přeformulovat.
Odůvodnění:
Formulaci považujeme za nevhodnou.	Vysvětleno	Ustanovení nejde nad rámec zákonného zmocnění, neboť se jedná o situaci, kdy je pronajímatelem dostupného bytu věřejná osoba podle 11b odst. 2 zákona o SFPI, viz § 11 písm. b) vyhlášky. Cílem ustanovení je zajistit, že pokud veřejný subjekt bude chtít pronajímat byty ve režimu PPP založeném na platbě na dostupnost, který za podmínek podle § 9 vyžaduje výpočet nákladového nájemného, bude tak moci učinit podle přílohy č. 3.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	23	HK ČR	§ 10	Z	Požadujeme účinnost vyhlášky upravit tak, aby navrhované znění obsahovalo postup také pro ty byty, které již obec pořídila.
Odůvodnění:
Navrhované znění ustanovení neobsahuje postup pro byty, které již obec pořídila a další situace. Závěrečné ustanovení proto považujeme za naprosto nedostatečné.	Vysvětleno	Nový § 6 se vztahuje i na již pořízené objekty. Pokud bylo myšleno využití vyhlášky pro obecní byty, které splňují definici dostupného nájemního bydlení a jsou již historicky pronajímány, tak pro ty není zákon určen; je určen pouze pro nově provozované dostupné nájemní bydlení primárně s veřejnou podporou a tedy i kontrolou.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	24	HK ČR	Příloha č. 1	Z	Požadujeme v Příloze č. 1 v Tabulce č. 1 zohlednit další neopominutelné náklady, kterými jsou Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) a samozřejmě také smluvní a tržní ceny, které není možné pro potřeby vyhlášky ignorovat.
Odůvodnění:
Tabulka zcela ignoruje Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) a smluvní a tržní ceny. Znamená to, že pro obce vytvoří zcela nepředvídatelnou položku v jejich rozpočtu.	Vysvětleno	Prosíme o vysvětlení, co má HK ČR na mysli pod obratem "zohlednění smluvních a tržních cen". Příloha č.1 pouze popisuje matematicky postup rozvedený v normativním textu.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	25	HK ČR	Příloha č. 3 body 2 a 3	Z	Požadujeme v Příloze č. 3 zpřesnit body 2 a 3 ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Navrhované znění je zcela neurčité.	Vysvětleno	Příloha č. 3 byla navržena a v odůvodnění vysvětlena na základě nové metodiky PPP projektů v režimu platby za dostupnost, na které se podílely renomované odborné kanceláře. Máme za to, že jsou formulovány jasně, případně žádáme o konkrétnější připomínku.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu, a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	26	MV	§ 2 písm. a)	D	Doporučujeme upřesnit, co má být vystavěno nebo pořízeno, nebo do návrhu vyhlášky doplnit příslušnou legislativní zkratku.	Vysvětleno	Upřesnění, co má být vystavěno nebo pořízeno, obsahuje § 1.		Souhlasí 
	27	MV	§ 3 odst. 1	D	Navrhujeme vypustit slovo „případně“, neboť může vést k pochybnostem, kdy má být DPH hrazeno a kdy nikoliv.	Akceptováno	Upraveno v novém znění § 3.		Souhlasí 
	28	MV	§ 3 odst. 2	D	Dáváme ke zvážení, zda je vhodné použití budoucího času v jednotlivých písmenech, a jestli by neměl být použit spíše čas přítomný.	Akceptováno	Upraveno v novém znění § 2 písm. b)		Souhlasí 
	29	MV	§ 3 odst. 3 (úvodní část ustanovení)	D	Doporučujeme posoudit, zda není věta první nadbytečná, respektive zda by mohly přicházet v úvahu i jiné než vyjmenované zdroje financování.	Vysvětleno	Vzhledem k tomu, že jsou zdroje financování definovány dvěma výlučnými kategoriemi, máme za to, že není možné, aby docházelo i k jiným způsobům financování. Financování je v aktuálním znění uvedeno v § 10 odst.3.		Souhlasí 
	30	MV	§ 3 odst. 4 
a 5	D	Domníváme se, že z hlediska přehlednosti právního předpisu by měl být nejprve uveden výpočet měsíční splátky podle odstavce 3 písm. a) a až poté podle odstavce 3 písm. b).	Akceptováno	Upraveno v novém znění § 10 odst. 5.		Souhlasí 
	31	MV	§ 4 odst. 2 (věta poslední)	D	Dáváme ke zvážení, zda nebude přicházet v úvahu ještě jiné právní ujednání než kupní smlouva nebo objednávka, tedy zda by nebylo například z důvodu předcházení případným problémům v praxi vhodnější ujednání zobecnit. 
Obdobně pak doporučujeme postupovat i v dalším textu návrhu vyhlášky, kde se tyto pojmy uvádějí.	Akceptováno částečně	Pojmy byly zobecněny.		Souhlasí 
	32	MV	§ 7 odst. 4	D	Ve větě druhé doporučujeme slovo „nevstupují“ nahradit vhodnějšími slovy „se nezapočítávají“.	Akceptováno	Text bude upraven ve smyslu připomínky (nyní § 7 odst. 5).		Souhlasí 
	33	MV	Odůvodnění	D	Do odůvodnění všech ustanovení, která upravují způsob výpočtu, doporučujeme pro představu doplnit modelové příklady takového výpočtu.	Akceptováno	Modelový příklad výpočtu bude doplněn.		Souhlasí 
	34	SMOČR	Obecně	Z	Návrh vyhlášky stanovující nákladové nájemné je součástí vládou podporovaného programu na dostupné bydlení, které má ambici zabránit bytové nouzi. V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že znění vyhlášky není pro zástupce dotčený subjektů (ÚSC a jimi zřízené či založené právnické osoby) srozumitelné a bude tak v praxi složité stanovit výši nákladového nájemného. Z tohoto důvodu proto panuje obava o využitelnost této vyhlášky v praxi. Doporučujeme předkladateli vypracovat kalkulačku stanovující výpočet nákladového nájemného.	Akceptováno	Text vyhlášky byl upraven s cílem větší srozumitelnosti. Po její finalizaci MMR ve spolupráci se SFPI připraví kalkulačku stanovující výpočet nákladového nájemného sloužící zejména pro investory z řad obcí.		Souhlasí 
	35	SMOČR	Obecně	Z	Terminologie použitá v návrhu vyhlášky je nejednoznačná. Jednotlivé pojmy nejsou vhodně využity (záměna pojmů „náklad“ a „výdaj“, „kapitalizované úroky“, „směrné ceny“ apod.)	Akceptováno	Podrobněji bylo řešeno během konferenčního hovoru 10.7.2024, viz nový návrh vyhlášky v příloze. Problematika terminologie nákladů a výdajů bude případně dále upravena po dohodě s MF. V aktuální verzi byly vyjasněny i další pojmy, některé nejasné byly vypuštěny.		Souhlasí 
	36	SMOČR	Obecně	Z	V návrhu vyhlášky chybí zdůvodnění stanovených hodnot, příklady uvádíme níže:
-	v § 4 chybí zdůvodnění, proč je stanovena rozpočtovaná rezerva ve výši 5 % hodnoty výdajů a 10 % pro další náklady spojené s výstavbou
-	v § 6 není zdůvodněna výše dalších nákladů spojených s pořízením maximálně však ve výši 2 % hodnoty výdajů	Vysvětleno	Viz nové znění dohodnuté po konzultacích s MF - omezení byla zrušena a výše rezervy je maximálně 10 procent, a to jen tehdy, pokud rozpočet nezahrnuje rozpočtovou rezervu.		Souhlasí 
	37	SMOČR	Obecně	Z	Vymezení pojmu „nákladové nájemné“ ve znění návrhu vyhlášky zcela postrádáme. Žádáme o jeho doplnění a uvedení do souladu s příslušnou legislativou.	Akceptováno	Pojem byl vymezen viz nový návrh vyhlášky.		Souhlasí 
	38	SMOČR	§ 3 odst. 2	Z	Navrhujeme, aby předmětné ustanovení bylo vymezeno jako samostatný paragraf nebo zapracováno do § 1.	Akceptováno jinak	Pojem „soubor“ bude vymezen v novém § 2 písm. b) a c).		Souhlasí 
	39	SMOČR	§ 3 odst. 3	Z	Celý odstavec 3 je nesrozumitelně formulován. Doporučujeme srozumitelněji formulovat. 
Návrh na novou textaci:

„(3) Celkové náklady podle odstavce 1 jsou pokryty z vlastních zdrojů, cizích zdrojů nebo jejich kombinací. Do výpočtu nákladového nájemného se promítnou takto:
a) vlastní zdroje se do výpočtu nákladového nájemného promítnou v rámci/v podobě měsíčních splátek hodnoty vlastních zdrojů využitých k financování výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu, a to včetně hodnoty již vlastněných nemovitých věcí využitých k výstavbě dostupného nájemního bytu,
b) cizí zdroje se do výpočtu nákladového nájemného promítnou v rámci/v podobě měsíčních splátek poskytnutých cizích zdrojů, včetně poplatků či kapitalizovaných úroků, využitých k financování výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu.“	Akceptováno jinak	Struktura byla pozměněna pro lepší srozumitelnost, po dohodě s MF však trochu jinak, než jak navrhuje SMOČR, viz nový návrh vyhlášky.		Souhlasí 
	40	SMOČR	§ 3 odst. 3 písm. a)	Z	Žádáme o vysvětlení, jaké „měsíční splátky hodnoty vlastních zdrojů“ má předkladatel na mysli?	Vysvětleno	Cílem navrhované vyhlášky je definovat způsob, jakým se celkové náklady na konkrétní projekty dostupného nájemního bydlení promítnou do výše nákladového nájemného. Nájemné se udává jako měsíční hodnota na m2 podlahové plochy bytů, a proto je potřeba náklady "rozpočítat" na stejnou jednotku. Pokud jsou náklady placené z vlastních zdrojů, pak to znamená "rozpočítat" vlastní zdroje vynaložené na vznik dostupného nájemního bydlení na m2 a na měsíc. Proto se vlastní zdroje do nákladového nájemného promítají pomocí "měsíční splátky" jejich hodnoty, tj. podle § 10 odst. 4 písm. a). Jedná se tedy o hodnotu vlastních zdrojů poměrně rozložených do doby splácení nejdelšího z cizích zdrojů, nejméně však 20 let. Pro ujasnění bylo přeformulováno, viz nový návrh vyhlášky.		Souhlasí 
	41	SMOČR	§ 3 odst. 4 
§ 5 odst. 1	Z	Požadujeme, aby se náklady na pořízení pozemku nebo budovy spojené s výstavbou započítávaly včetně vynaložených úroků. Obce jsou vyzývány, aby řádně hospodařily se svým majetkem a byly rozpočtově odpovědné. V tomto případě se ovšem nepočítá s úplnou kalkulací.	Akceptováno	Viz nový návrh vyhlášky.		Souhlasí 
	42	SMOČR	§ 4	Z	Požadujeme zahrnutí skutečných výdajů na výstavbu dostupného nájemního bytu, nikoli těch, které jsou uvedeny ve smlouvě s dodavatelem v položkovém rozpočtu. 	Vysvětleno	Jsme si vědomi toho, že existuje riziko víceprací po vysoutěžení, ale nesouhlasíme s daným návrhem, a to hned z několika důvodů, jak bylo vysvětleno na konferenčním hovoru dne 10.7.2024.
Důvody jsou následující: 
1) Fond a jiné instituce, které budou poskytovat veřejnou podporu, budou potřebovat znát přesnější výši nákladového nájemného ještě před samotným dokončením stavby, mj. kvůli závaznému stropu nájemného v úvěrové smlouvě a logice ex-ante výpočtu finanční mezery dané notifikací. Nelze tedy měnit klíčový parametr s odstupem času kvůli nezbytné právní jistotě v době uzavření smlouvy mezi poskytovatelem podpory a žadatelem.
2) Pokud by nájemník nesl riziko víceprací investora, pak by vznikalo větší riziko podhodnocování nabídek při žádosti o podporu vůči reálným nákladům a také větší riziko korupčního jednání v rámci samotné soutěže na dodavatele stavby.
3) Riziko víceprací je kryto rozpočtovou rezervou a statisticky podle společnosti URS se pohybuje pouze ve výši 3-8 procent z celkových stavebních nákladů, a tudíž považujeme rozpočtovou rezervu, která v případě, že si ji investor sám nestanovil, může dosahovat až 10 procent nákladů rozpočtu, za dostatečné krytí daného rizika.
		Souhlasí 
	43	SMOČR	§ 7	Z	Požadujeme doplnit, co je myšleno pod pojmem „počet parkovacích stání minimálně vyžadovaných v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází“. Jaké standardy a parametry se mají uplatnit?	Akceptováno částečně	Pojem vysvětlen v doplněném odůvodnění. Je jím myšlen počet parkovacích stání, která místně platná regulace vyžaduje při vzniku dostupných bytů/bytových domů. Tedy ve většině míst republiky to bude 1PS na 120m2 podlahové plochy bytů (podle vyhlášky č. 146/2024 Sb.), v některých obcích to pak může být jiné číslo, např. v Praze, Brně a Ostravě podle místně platných stavebních předpisů nebo např. podle místně platného regulačního plánu.		Souhlasí 
	44	SMOČR	§ 8 
Příloha č. 1	Z	Požadujeme do důvodové zprávy doplnit, jakou metodologii, vč. použitých metod a hodnoty vstupů expertní tým zvolil pro stanovení paušální hodnoty provozních nákladů. Je si předkladatel vědom, že provozní náklady se mohou lišit v jednotlivých regionech ČR? Zohledňuje výše paušálních hodnot tyto rozdíly, aby nedošlo k tomu, že hladina provozních nákladů bude stanovena nízko?	Akceptováno jinak	Jak bylo podrobně vysvětleno během konferenčního hovoru dne 10.7.2024, paušální hodnota provozních nákladů byla zrušena a vyhláška upravena tak, aby investor mohl uplatnit kalkulaci provozních nákladů individuálně. Zároveň byla upravena podrobnější struktura těchto průběžných nákladů viz nový § 9.		Souhlasí 
	45	SMOČR	§ 8 
Příloha č. 1	Z	Apelujeme, aby v rámci provozních nákladů vstupujících do výpočtu nákladového nájemného byly zohledněny „dlouhodobé opravy, údržba a modernizace, jejichž potřeba vzniká opotřebením stavebních prvků nemovitosti včetně nákladů na technické zhodnocení nemovitosti“, jak bylo domluvena na vypořádací poradě mezi zástupci SMO ČR a MMR dne 14. 6.2024. 	Akceptováno jinak	Jak bylo podrobně vysvětleno během konferenčního hovoru dne 10.7.2024, paušální hodnota provozních nákladů byla zrušena a vyhláška upravena tak, aby investor mohl uplatnit kalkulaci provozních nákladů individuálně. Zároveň byla upravena podrobnější struktura těchto průběžných nákladů viz nový § 9. Máme za to, že základní kategorie nákladů, jak byly dohodnuty na jednání dne 14.6.2024, jsou v nové struktuře obsaženy.		Souhlasí 
	46	SMOČR	§ 9 odst.2	Z	Nejsme schopni v tuto chvíli říct, jaká situace bude v případě PPP projektů, kde např. cena pozemků bude zcela jistě mít vliv na celkové náklady na rozdíl od projektů čistě realizovaných obcemi na jejich pozemcích. Jak bude oceňováno riziko soukromého investora, které má zásadní vliv na výslednou platbu za dostupnost. Také nevíme, jaké náklady, resp. výdaje na straně obce (platy úředníků či náklady na externí osoby) budou mít vliv na výpočet nákladového nájemného?	Vysvětleno	V rámci platby za dostupnost jsou zahrnuty všechny náklady investora do takové výše, která vyplyne z jednání, resp. soutěže při vzniku projektu PPP. Jiné náklady veřejného subjektu byly vymezeny v odůvodnění.		Souhlasí 
	47	SMOČR	§ 9
Příloha č. 2	Z	Požadujeme vymezit vztah mezi nákladovým nájemným a jeho výpočtem podle návrhu vyhlášky o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení a návrhu nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na financování výstavby dostupného nájemního bydlení podle přílohy č. 1. 	Vysvětleno	V květnu letošního roku nabyl platnosti zákon č. 126/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dne 1. července 2024. Tento zákon upravuje mimo jiné formu stanovení podmínek pro poskytování podpor tak, že namísto nařízení vlády proběhne schvalování podmínek rozhodnutím výboru Státního fondu podpory investic s následným souhlasem vlády. Podmínky poskytnutí podpory budou výboru předkládány ministrem pro místní rozvoj jako předsedou tohoto výboru. Nová právní úprava nahradí současné pojetí prováděcích nařízení vlády a zároveň umožní operativně reagovat na potřebu podpory v souladu s účelem  SFPI a v mezích pro použití jeho peněžních prostředků. Usnesením vlády ze dne 12. června 2024 č. 397 došlo na žádost ministra pro místní rozvoj ke zrušení úkolu předložit vládě předmětné nařízení vlády obsaženého v Plánu legislativních prací vlády na rok 2024.
V praxi to znamená, že v nové formě podmínek programu SFPI na podporu dostupného bydlení byla příloha č. 1 vypuštěna a program se odkazuje na tuto vyhlášku, která bude pro program určující.		Souhlasí 
	48	SMOČR	Příloha č. 2	Z	Jakým způsobem je ve vzorci na výpočet nákladového nájemného zohledněna hodnota již vlastněných nemovitých věcí využitých k výstavbě dostupného bydlení, jak je zmíněno v § 3 odst 3., písm. a)?	Vysvětleno	Viz § 5 odst. 1 písm. e) aktualizovaného návrhu vyhlášky.		Souhlasí 
	49	SMOČR	Přehled dopadů návrhu právního předpisu	Z	Předkladatel uvádí v části 5. Stanovisko předkladatele k zpracování RIA, že „vyhláška nemá žádný dopad na státní rozpočet, ani významný dopad na rozpočty jiných veřejných subjektů“. Ovšem v části 10.4 zmiňuje, že „dojde k vytvoření drobných nákladů spojených s administrací výpočtu nákladového nájemného v případě, že budou obce nebo kraje poskytovat dostupné nájemní bydlení“. Požadujeme stanovit výši těchto nákladů.	Vysvětleno	Tyto náklady byly míněny jako hypotetické v případě, kdyby nákladové nájemné bylo stanovováno obcí bez podpory SFPI, k čemuž dojde jen s malou pravděpodobností. Těmito náklady měl předkladatel na mysli primárně náklady spojené s kontrolou srovnání cen z vysoutěženého rozpočtu a směrných cen, které nevzniknou, jelikož srovnání daného rozpočtu a směrných cen součástí aktualizovaného návrhu vyhlášky není. Jakékoliv náklady, které vzniknou, jsou tedy marginální, ve výši běžných nákladů spojených s rozvahou nad ekonomickou udržitelností budoucí investice, např. seznámením se s možným rozmezím výše nájmu v budoucích dostupných nájemních bytech (pomocí kalkulačky nákladového nájemného) apod. Proto nepožadujeme za důležité přesně vyčíslovat tyto náklady.		Souhlasí 
	50	SMOČR	Přehled dopadů návrhu právního předpisu (s. 5, 3. odst.)	Z	Text: 
„Zadruhé, rozsah nákladů, které se započítávají do nákladového nájemného, neodpovídá vždy celé výši nákladů spojených s daným investičním projektem, ale pouze výši nákladů, které v daném investičním projektu souvisí s budoucím užíváním dostupných nájemních bytů, a to pouze v přiměřené výši.“
Požadujeme specifikovat v důvodové zprávě, které náklady spojené s investičním projektem vybudování dostupného bydlení se nezapočítávají do výpočtu nákladového nájemného.	Vysvětleno	Jak bylo zmíněno na konferenčním hovoru dne 10.7.2024, předkladatel měl na mysli náklady např. na jiné prostory než dostupné nájemní byty v daném objektu. Bude obdobně vysvětleno v odůvodění.		Souhlasí 
	51	MPSV	Obecně	D	Doporučujeme prověřit, zda vzhledem k vyhláškou užitým pojmům odpovídá návrh vyhlášky zákonnému zmocnění § v 11b odst. 4 zákona o Státním fondu investic (dále jen „zákon“). 	Vysvětleno	Zákonné zmocnění se týká výpočtu nájemného podle § 11b odst. 2 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., přičemž vyhláška tento postup upravuje.		Souhlasí 
	52	MPSV	§ 1	D	Doporučujeme vyjasnit a provázat pojmy „nákladové nájemné“ a „dostupný nájemný byt“ vymezené v návrhu vyhlášky s pojmy „dostupné nájemné“ a „dostupné nájemní bydlení“ užívané zákonem. 

V § 1 návrhu vyhlášky jsou jako legislativní zkratky užity pojmy „nákladové nájemné“ a „dostupný nájemný byt“. Jejich vymezení však obsahově odpovídá definicím, přičemž jsou velmi komplikované až nesrozumitelné. 

Zmocňující ustanovení § 11b zákona užívá pojem „dostupné nájemné“ a pojem „dostupný nájemní byt“ vůbec nezná, bez bližší specifikace užívá pojem „dostupné nájemní bydlení.“ Z navrhovaného textu vyhlášky není zřejmá vazba mezi výše uvedenými pojmy užívanými zákonem a výše uvedeným vymezením v navrhovaném textu vyhlášky.	Akceptováno částečně	Pojem „nákladové nájemné“ je vymezen v novém § 2 písm. a). Podle zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, je pojem "dostupné nájemné" širší než pojem "nákladové nájemné", neboť nákladové nájemné představuje jeden z limitů výše dostupného nájemného.
Pojem dostupný nájemní byt ve vyhlášce odpovídá pojmu dostupné nájemní bydlení, které užívá zákon. Zároveň jsme využili sousloví "jednotlivý dostupný nájemní byt", nebo "všehchny jednotlivé dostupné nájemní byty" tam, kde je to nutné, aby text nebyl matoucí ve vztahu k zavedené zkratce "dostupný nájemní byt".		Souhlasí 
	53	MPSV	§ 2	D	Doporučujeme uvést obsah a terminologii návrhu § 2 do souladu s § 1 a § 4 až 8.

Definice „nákladové nájemné“ neodpovídá nadpisu § 2 „druhy nákladů“, ačkoliv by tomu tak zřejmě mělo být dle obsahu § 2. Výčet pod písm. a) a b) pak neodpovídá nadpisům a obsahu následujících ustanovení § 4 a 8, které „druhy nákladů“ blíže specifikují. To je matoucí a tento výčet není úplný, jelikož z textu § 2 není zřejmé, že „druhy nákladů“ mají být všechny náklady uvedené v § 4 až 8, což je zřejmě úmyslem předkladatele.	Akceptováno částečně	
Druhy nákladů jsou nově vyjmenovány v § 3 a definovány v § 4 až 9.		Souhlasí 
	54	MPSV	§ 3 odst. 1	D	Doporučujeme upravit znění návrhu § 3 odst. 1 odkazem na § 2.

Jestliže návrhu § 3 odst. 1 odkazuje na § 4 až 7, postrádá existence souhrnného ustanovení § 2 smysl. 	Akceptováno jinak	
Druhy nákladů jsou nově vyjmenovány v § 3 a definovány v § 4 až 9.		Souhlasí 
	55	MPSV	§ 3 odst. 2	D	Doporučujeme vyjasnit pojem „soubor…“, případně od užívání tohoto pojmu ustoupit.

Definice obsažená v návrhu § 2 je nesrozumitelná a matoucí, a to z důvodu její kaskádovosti, kdy se jejím provedením definuje zavedená legislativní zkratka (definice) „dostupný nájemní byt“. Dále je částečně toto vymezení duplicitní, když shodně s § 1 uvádí dva typy „souborů“, tedy „soubor dostupných nájemních bytů“ a „soubor bytových domů s dostupnými nájemní byty“.

Nadto není zřejmé, k čemu má vlastně podrobná úprava (definice) „souborů“ sloužit, tedy zda by nestačilo dostatečně vymezit pojem „dostupný nájemní byt“ a důsledně jej v navrhované vyhlášce užívat.	Akceptováno částečně	Cílem nového § 2 písm. b) a c) je vymezit skupinu budov, které vznikají při "jedné investiční akci", a to proto, že považujeme za důležité, aby v rámci jednotlivých investičních akcí nevznikaly významné rozdíly ve výši dostupného nájemného. Tyto rozdíly by vznikly, pokud bychom dostupné nájemné počítali pro každý jednotlivý dostupný nájemní byt nebo bytový dům s dostupnými nájemními byty místo jejich souboru. Takové nemovité věci souvisejí nejen investičně (tj. způsobem financování), ale hlavně účelově, časově a místně. Proto definujeme soubor dostupných nájemních bytů nebo soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty podle času, účelu a místa, ve kterém vznikají, přičemž podmínkami je, aby měly stejného pronajímatele, vznikly za účelem poskytnutí dostupného nájemního bydlení, byly poskytnuty k dostupnému nájemnímu bydlení ke stejnému datu, v případě dostupných nájemních bytů se nacházely v jedné budově a v případě bytových domů s dostupnými nájemními byty stály na stejném pozemku nebo pozemcích, které mají vzájemně společné hranice, nebo pro ně byla podána jedná žádost o povolení záměru.		Souhlasí 
	56	MPSV	§ 4 odst. 3 (věta první)	D	Doporučujeme revizi textu užitím definice „dostupný nájemní byt“.

V normativním textu se objevují pojmy „bytový dům s dostupnými nájemními byty“, „soubor dostupných nájemních bytů“ a „soubor dostupných nájemních bytů“, přičemž tyto pojmy jsou již zahrnuty v legislativní zkratce (definici) „dostupný nájemní byt“. 	Vysvětleno	Tyto pojmy se objevují pouze na místech, kde není vhodné, aby byla aplikována zavedená legislativní zkratka - konkrétně při vymezení pravidla pro výpočet smíšených nákladů na základě různých funkcí ploch v budově, a to proto, že smíšené náklady se vyskytují jen u bytového domu s dostupnými nájemními byty, souboru bytových domů s dostupnými nájemními byty nebo souboru dostupných nájemních bytů. Jinak řečeno není možné, aby plocha jednoho dostupného nájemního bytu měla jiné využití než dostupné nájemní bydlení, a náklady na něj tedy nelze nikdy považovat za smíšené a vhodné k rozlišení podle pravidla vymezovaného v § 5 odst. 5.		Souhlasí 
	57	SFPI	Obecně	D	Požadujeme uvést terminologii do souladu se novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.	Akceptováno	Text byl upraven.		Souhlasí 
	58	SFPI	Obecně	D	Požadujeme uvést materiál do souladu s legislativními pravidly vlády.	Akceptováno	Materiál je v souladu s Legislativními pravidly vlády.		Souhlasí 
	59	SFPI	Obecně	D	V návrhu nařízení požadujeme ponechat prověření cen jako možnost poskytovatele podpory na základě analýzy rizik. Kontrolovat u všech projektů je administrativně velmi náročné. Navíc ceny ve smlouvě o dílo budou vycházet ze výběrového řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy zvítězí nejlevnější nabídka (většinou). 	Vysvětleno	Uvedený požadavek je nad rámec zákonného zmocnění obsaženého v § 11b odst. 4 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., podle něhož vyhláška stanoví pouze postup pro výpočet nájemného. 		Souhlasí 
	60	SFPI	§ 4 odst. 2	D	V § 4 odst. 2: pořadujeme následující znění
Výdaje podle odstavce 1 písm. a) se určí podle cen položkového rozpočtu obsaženého ve smlouvě uzavřené s dodavatelem stavby dostupného nájemního bytu. Dojde-li k zjištění, že ceny položek v tomto rozpočtu přesáhly směrné ceny stanovené dodavateli rozpočtových soustav v České republice, započítají se do nákladového nájemného do výše směrných cen navýšených o 20 %. Náklady podle odstavce 1 písm. c) se určí podle výše ceny obsažené v kupní smlouvě nebo objednávce.	Vysvětleno	Od porovnání směrných cen a cen dodavatelů bylo upuštěno.		Souhlasí 
	61	MF	Obecně	Z	1.	Z textu vyhlášky není zcela zřejmé, jaká je vazba mezi textem vyhlášky a zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, případně zákonem č. 126/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně se jedná o vazbu například na znění § 11b výše uvedeného zákona.
Doporučujeme text § 1 upravit tak, aby legislativní zkratka zahrnovala nejdůležitější atribut tohoto typu nájemného, kterým je fakt, že nájemní bydlení poskytují konkrétní vyjmenované subjekty (jiných nájemních bytů se zmocnění v § 11b odst. 4 zákona o Státním fondu podpory investic netýká). Navrhovali bychom tento text „Tato vyhláška stanoví postup pro výpočet dostupného nájemného v případech dostupného nájemného bydlení poskytovaného Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou (dále jen „nákladové nájemné“).“.
Pokud by byla tato připomínka do stanoviska MF zahrnuta, je třeba vypustit ostatní připomínku č. 1. Pokud jde o legislativní zkratku pro „dostupný nájemní byt“ mám pochybnosti o tom, zda je ji třeba zavádět, když s pojmem „dostupný nájemní byt“ pracuje již zákon o Státním fondu podpory investic. Pokud by její zavedení bylo shledáno potřebným, je možné ji zavést při prvním použití tohoto pojmu (což by byl zřejmě § 2).
Vzhledem k tomu, že v rámci předložené vyhlášky jsou zaměňovány pojmy náklady a výdaje a velká část pojmů použitá ve vyhlášce není definována a nemá jednoznačný výklad, není jednoznačně zřejmé, co obsahují, jak s nimi pracovat, je předložená vyhláška neaplikovatelná pro uživatele. Požadujeme sjednotit pojmosloví, kdy jsou v návrhu vyhlášky uváděny náklady, výdaje a hodnota, dále pro všechny pojmy použité ve vyhlášce najít oporu v existující legislativě, příp. velmi dobře vysvětlit v důvodové zprávě, v případě využívání již zažitého pojmu je třeba využívat striktně výklad, který je obecně známý.	Akceptováno částečně	Ad 1 návrh nového znění §1:
Navhovaný text nelze přijmout, protože:
I) podle zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, je pojem "dostupné nájemné" širší než pojem "nákladové nájemné", neboť nákladové nájemné představuje jeden z limitů výše dostupného nájemného, který se uplatní pouze v případě, že dostupné nájemní bydlení bude poskytováno Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou,
II) nemusí se vždy jednat pouze o subjekty podle § 11b, jelikož Fond může stanovit odchylné podmínky podle § 11e, 
III) máme za to, že stávájící text plně odpovídá znění zákona a další dovysvětlení předmětu úpravy ve smyslu návrhu MF by znamenalo opsání slov zákona, což není smyslem navrhované právní úpravy.
Provazba mezi vyhláškou a zákonem vyplývá z úvodní věty vyhlášky ve spojení se zmocňovacím ustanovením zákona (§ 11b odst. 4 ve spojení s § 11b odst. 2). 
Ad 2 zkratka dostupný nájemní byt:
Zkratka "dostupný nájemní byt" je používána proto, že se pod ní explicitně rozumí v kontextu vyhlášky i bytový dům s dostupnými nájemními byty, soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty, nebo soubor dostupných nájemních bytů, což je nutné proto, aby se mohlo nákladové nájemné např. v rámci jedné investice do několika bytových domů vedle sebe počítat společně. Definice souboru byla přesunuta do § 2. Zároveň jsme využili sousloví "jednotlivý dostupný nájemní byt", nebo "všehcny jednotlivé dostupné nájemní byty" tam, kde je to nutné, aby text nebyl matoucí ve vztahu k zavedené zkratce "dostupný nájemní byt".
Ad 3 terminologie v rámci vyhlášky:
Souhlasíme, že způsob používání pojmů náklady a výdaje ve vyhlášce může být matoucí. Nutnost používat pojem "náklad" pro velkou část kateogorií de facto výdajových položek je dána použitím tohoto termínu v zákoně č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic. Vyhláška, jako prováděcí právní předpis k danému zákonu, musí používat terminologii užívanou v daném zákoně. Proto docházelo v návrhu zaslaném v MPŘ k "paradoxním" situacím, kdy vyhláška definuje některé náklady jako sestávající se z výdajů. Naší snahou bylo alespoň používat správné termíny při definici jednotlivých "nákladů" použitím vhodného termínu "výdaj", viz např. § 4 odst. 1. Podobnou diskusi jsme vedli s Vašimi kolegy, konkrétně s panem vedoucím Slukou, a v rámci vypořádání k návrhu nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků ze Státního fondu podpory investic na financování dostupného nájemního bydlení, kde jsme přislíbili vynaložit snahu řešit problém použití termínu náklady místo termínu výdaje v samotném zákoně č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic. Po dohodě s M. Sieber došlo v rámci textu zaslaném O. Cejnarem 10.7.2024 ke sjednocení a použití termínu "náklad". Pokud je autor této připomínky jiného názoru, pak prosíme o sjednocení názoru na straně MF a následně jednotnou komunikaci sjednoceného názoru. MMR je v tomto ohledu ochotné naslouchat a po sjednocení názoru MF text vyhlášky náležitě upravit. 
Co se týče pojmů hodnota a cena, ty byly v revidovaném textu zaslaném O. Cejnarem 10.7.2024 již částečně upraveny, a to v návaznosti na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. V návaznosti na tento zákon ale opět žádáme MF o případný návrh změny, pokud je i v této poslední verzi zaslané O. Cejnarem podle Vašeho názoru potřeba úprav. MMR je v tomto ohledu opět ochotné naslouchat a na základě názoru MF text vyhlášky náležitě upravit. 	1.	Terminologie "náklad" vs. "výdaj". Předpokládáme, že toto bude řešeno při další novele zákona č. 211/2000 Sb., a tedy i prováděcí vyhlášky, protože se opravdu jedná o výdaje spojené s výstavbou a pořízením a s provozem. Navíc v návrhu nového zákona o účetnictví došlo v souvislosti se zohledňováním připomínek a doporučení Legislativní rady vlády a jejích pracovních komisí k nahrazení pojmu "Pořizovací náklad" pojmem "Pořizovací výdaj", pojmu "Nabývací náklad" pojmem "Nabývací výdaj" atd. Nepřesnosti jsou také uvedeny např. v ustanovení § 3 odst. 2 předmětného zákona, kdy peněžní prostředky lze použít k úhradě dluhů, nikoliv nákladů.
2.	Ohledně terminologie nesouhlasíme s tímto vymezením ostatních nákladů celoživotního cyklu v § 9.  Pojmy oprava a údržba jsou vymezeny v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví č. 410/2009 Sb., nově budou tyto pojmy vymezeny přímo v novém zákoně. Žádné dlouhodobé opravy a údržby neexistují. Pokud se tento pojem používá, musí být náležitě vymezen přímo ve vyhlášce pro účely této vyhlášky, čemuž tak není. Dále tvorba fondu investic, který podle důvodové zprávy představuje vyčleněné peněžní prostředky na stanovený účel, není nákladem ani výdajem. Je to jenom analytické členění peněžních prostředků na bankovním účtu. Odpis vyjadřuje časové rozlišení výdaje na pořízení dlouhodobého majetku ve věcné a časové souvislosti v závislosti na intenzitě užívání. Technické zhodnocení je investičním výdajem, který na rozdíl od opravy a údržby, navyšuje ocenění dlouhodobého majetku.  	1.Ano, jak bylo přislíbeno při MPŘ k NV pro program Dostupné nájemné bydlení, tato problematika bude řešena v další novele zákona o SFPI. Pokud bude nutné, bude terminologie přepracována na základě posouzení pracovními komisemi LRV.
2.Co se oprav a údržby týče, rozhodli jsme se přepsat § 9, aby termíny odpovídaly termínům v legislativě (tj. vyhlášce k zákonu o účetnictví) již zavedeným. Co se tvorby fondu investic do modernizace týče, jsme toho názoru, že má sloužit k úhradě technického zhodnocení, a proto pozměňujeme text návrhu (viz níže), aby výdaj zde uvedený měl oporu v platné legislativě. Co se odpisů týče, tak jsme toho názoru, že není třeba, aby zde byly uváděny, neboť by pak došlo k dvojímu sčítání „nákladů“ v rámci vyhlášky, kdy jak říkáte odpis vyjadřuje časově rozlišený náklad na pořízení podle intenzity používání, kdy náklad na pořízení je ale započítán formou splátek úvěrů apod. a efekt intenzity používání výdaji na jednotlivé položky v § 8 a 9. Nově tedy bude znění § 9 následující:
"§ 9

Ostatní náklady celoživotního cyklu

Náklady celoživotního cyklu se rozumí náklady, jejichž potřeba vzniká v důsledku dlouhodobého opotřebení stavebních prvků nemovité věci a používaných technologií, a to náklady účelně vynaložené na

a) opravy a údržbu technologií a stavebních prvků nemovité věci mimo nákladů podle § 8,

b) technické zhodnocení nemovité věci.". 
	1. Akceptujeme přislíbení úpravy zákona o SFPI při jeho další novele.

2. Vyřešeno, akceptujeme úpravu § 9 na základě připomínky. Zmínka o odpisech směřovala k tomu, že výdaj na pořízení nebo výstavbu je tam již zahrnut, a tudíž tvorba fondu investic, kdy většinou titulem tvorby jsou odpisy, je navíc. Co by bylo zdrojem fondu investic?	2. Zdrojem fondu investic by bylo technické zhodnocení. Ve verzi normativního textu z 8.8.2024 se daný fond již ale nevyskytuje, pouze je vyjmenováno technické zhodnocení. 		Souhlasí 
	62	MF	Obecně	Z	2.	Vyhláška má stanovovat výpočet nájemného v dostupném nájemním bytě, kdy samotný výpočet a zahrnované náklady (výdaje) jsou zásadní pro správné stanovení výše nájemného. Jedná se tedy o významnou právní úpravu, která musí být srozumitelná pro jejich příjemce. Samotný návrh vyhlášky však tento předpoklad vůbec nesplňuje a jsme si jisti, že zástupci dotčených subjektů, mezi které zejména patří kraje, obce nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba jako poskytovatelé dostupného nájemního bydlení, nebudou schopni podle této vyhlášky postupovat a stanovit výše nájemného, příp. dojde k neúměrnému navýšení nákladovosti realizace programu dostupného bydlení jak na straně subjektu, který bude realizovat projekt dostupného bydlení, tak i na straně kontrolní.
Některá ustanovení nedávají vůbec smysl (např. splátky vlastních zdrojů, náklady z tabulkových rozpočtů místo skutečně realizovaných výdajů), příp. jsou nesrozumitelně naformulována či nejsou zdůvodněna (rezerva 5 %, povinnost využít stanovený paušál provozních nákladů, kdy chybí zdůvodnění stanovení jejich výše apod.). Dále není umožněno reflektovat změny úrokových sazeb (nepočítá se s pohyblivou úrokovou sazbou v případě cizích zdrojů, úroky z cizích zdrojů v případě pořízení pozemku nebo budovy spojené s výstavbou nejsou zahrnuty atd.). S ohledem na tuto skutečnost požadujeme přepracování předmětného návrhu vyhlášky, a to zejména tak, aby byla srozumitelná, aplikovatelná a logicky odůvodnitelná.	Akceptováno částečně	Návrh vyhlášky byl přestrukturován a text upraven, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	63	MF	Obecně	Z	3.	Vyhláška obsahuje velké množství arbitrárně definovaných hodnotových omezení, které nepovažujeme za souladné se zaběhlou praxí na trhu. Požadujeme zdůvodnění velikosti jednotlivých hodnot, které ve vyhlášce mají roli omezení jednotlivých parametrů modelu výpočtu nájemného.	Akceptováno jinak	Omezení byla odstraněna, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	64	MF	Obecně	Z	4.	Vyhláška obsahuje vymezení parametrů nájemného, přičemž dle našeho odborného názoru byly opomenuty některé významné nákladové položky (uvedené níže). Žádáme o jejich doplnění.	Akceptováno částečně	Řada parametrů byla doplněna na základě dohody s M. Sieber, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	65	MF	Obecně	Z	5.	Vzhledem ke skutečnosti, že předložená vyhláška vychází z další legislativy, na kterou se přímo odkazuje, a dle našeho odborného názoru s ní aktuálně není souladná, a tedy nelze danou legislativu využít, žádáme, aby byla vyhláška dána do souladu s legislativou, na kterou se přímo odkazuje.	Akceptováno	Návrh vyhlášky byl upraven podle připomínky, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024. Pokud v návaznosti na zákon o oceňování majetku je třeba upravit některé části textu, prosíme o zaslání návrhu na změnu, viz připomínka č. 61 její 3. část.			Neakceptujeme řešení, že MF má připravit návrh textace. Akceptujeme vysvětlení, že dané bude upraveno v rámci MPŘ po odsouhlasení MF. 	OK, děkujeme. Viz vypořádání připomínky č. 92.	Vyřešeno. 	Souhlasí 
	66	MF	Obecně	Z	6.	Vyhláška zcela opomíjí zákonnou definici dostupného bydlení, které říká, že dostupné nájemné MUSÍ být ve vazbě na tržní nájemné v místě a čase obvyklé (např. viz cenová mapa).	Vysvětleno	Dostupné nájemné podle § 11b odst. 2 zákona  č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., je limitováno
- výší nájemného vypočteného z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu (tj. nákladové nájemné), jehož výpočet stanoví předkládaný návrh vyhlášky, a zároveň
- výší srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášenou MF sdělením ve Sbírce.
Účelem vyhlášky je ale pouze stanovení postupu výpočtu nákladového nájemného, nikoliv interpretace zákona  č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic.
Chápeme ale, že daná problematika je komplexní. Přidali jsme tedy vysvětlení vztahu vyhlášky s výší srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášenou MF sdělením ve Sbírce do úvodní části odůvodnění k § 1 vyhlášky. Důvody, proč nebyl akceptován návrh na změnu textu § 1 v tomto smyslu, jsou vysvětlené ve vypořádání připomínky č. 61 v 1. části.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	67	MF	Obecně	Z	7.	Vzhledem k rozdílným pohledům na realizaci nákladového přístupu k nájemnému doporučujeme rozdělit vyhlášku na část, která bude závazná pro projekty veřejných zadavatelů kofinancovaných ze zdrojů SFPI a část, která bude závazná pro jiné financující subjekty (příp. přímo pro Národní rozvojovou banku).	Vysvětleno	Účelem vyhlášky je stanovit nákladové nájemné v souladu s § 11b odst. 2 zákona o SFPI a nikoli určovat pro koho je toto nájemné závazné, neboť k této definici nemá vyhláška zákonné zmocnění. Zároveň je potřeba dodat, že vyhláška byla již přestrukturována a značně upravena na základě požadavků MF, např. odebráním jakýchkoliv limitů při započítávání nákladů do nákladového nájemného a MMR tedy v tuto chvíli nevidí věcný důvod v tomto duchu výpočet ve vyhlášce věcně upravovat.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	68	MF	Úvodní věta	D	1. V úvodní větě doporučujeme vypustit legislativní zkratku „zákon“, neboť se v dalším textu nepoužívá.	Akceptováno	Text bude ve smyslu připomínky upraven.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	69	MF	§ 1	D	2.	K § 1: Doporučujeme slova „spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem“ neuvádět, neboť druhy nákladů jsou předmětem úpravy v paragrafu následujícím. Naopak doporučujeme doplnit, že se jedná o měsíční nájemné, a to s ohledem na další ustanovení předmětného návrhu vyhlášky. V případě, že bude akceptována zásadní připomínka č. 1, je možné tuto připomínku vypustit.	Akceptováno částečně	Tato slova jsou v souladu s textem zákona, jenž vymezuje předmět této vyhlášky. Struktura vyhlášky byla upravena po dohodě s M. Sieber tak, aby bylo patrnější, o jaké náklady se jedná a že je to měsíční nájemné, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.	Uvedená legislativní zkratka se v textu nepoužívá, resp. slovo „zákon“ se používá v jiném kontextu.	Akceptováno - slovo "zákon" bylo vypuštěno.	Akceptováno. 			Souhlasí 
	70	MF	§ 1	Z	3.	V § 1 je zavedena legislativní zkratka „dostupný nájemní byt“, přičemž ve výčtu není jmenovitě uveden rodinný dům s dostupnými nájemními byty, resp. soubor rodinných domů s dostupnými nájemními byty, a tento není rovněž uveden ani v odůvodnění. Není zřejmé, zda bytový dům s dostupnými nájemními byty zahrnuje rovněž rodinný dům s dostupnými nájemními byty či nikoli. Z definic bytového domu a rodinného domu dle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), sice vyplývá shodnost v rámci části definice „stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení“, ale pro jednoznačnost považujeme za vhodné dopřesnit, zda lze skutečně použít tuto vyhlášku i pro rodinný dům s dostupnými nájemními byty.	Akceptováno částečně	Doplněno v odůvodnění.	Doporučujeme přehodnotit zavedení legislativní zkratky „dostupný nájemní byt“, neboť toto spojení je v textu použito i jako samostatný pojem označující skutečně pouze byt (nikoliv již soubor bytů nebo dům – viz např. § 4 odst. 3). Z tohoto pohledu se jeví uvedená zkratka jako poněkud problematická. Možné by asi bylo použití  termínu „byt s dostupným nájemným“, popř. zvolit jinou vhodnou legislativní zkratku, což by v textu umožnilo rozlišovat, kdy se myslí opravdu pouze „dostupný nájemní byt“ v užším slova smyslu a kdy pojem zahrnuje i bytový dům s dostupnými nájemními byty a soubory bytů nebo domů.
Zvážit by bylo možné řešit situaci vymezením pojmu v § 2, ale i tam by bylo třeba použít zřejmě jiný pojem, aby bylo možné odlišit, co má autor předpisu skutečně na mysli.	Neakceptováno, po konzultavci s OLP-MMR. Zároveň jsme využili sousloví "jednotlivý dostupný nájemní byt", nebo "všehcny jednotlivé dostupné nájemní byty" tam, kde je to nutné, aby text nebyl matoucí ve vztahu k zavedené zkratce "dostupný nájemní byt".	Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	71	MF	§ 2 až 7	Z	4.	K § 2 až 7: V textu se střídavě používá spojení „náklady spojené s pořízením“ bez další specifikace a pojem „náklady na pořízení…“ s bližší specifikací (viz např.  nadpis § 5 – „Náklady na pořízení pozemku nebo budovy spojené s výstavbou“) – doporučujeme sjednotit a vždy specifikovat, o jaké náklady na pořízení se jedná.	Akceptováno částečně	Vyhláška dnes pracuje se čtyřmi termíny, které obsahují slovo pořízení: 
1) "náklady spojené s výstavbou nebo pořízením", což v případě pořízení odkazuje na veškeré náklady související s pořízením viz § 3a. Tento termín vychází ze zákona o SFPI. 
2) "náklady na přípravu výstavby nebo pořízení", které jsou první částí nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením, která probíhá před samotnou výstavbou nebo pořízením. Tyto náklady jsou definovány v § 4 - viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.
3) "náklady na pořízení", které jsou druhou částí nákladů spojených s pořízením (resp. s výstavbou nebo pořízením v případě pořízení definovaných v § 3a), které vznikají se samotným pořízením, popř. po něm, a jsou definovány v § 6 - viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.
4) "náklady na pořízení dostupného nájemního bytu, včetně pozemků, příslušenství a ploch obvykle spojených s jeho užíváním", což je to samé jako v bodě 3, ale bez nákladů podle § 6 odst. 1 písm. b), viz § 6 odst. 1 písm. a) v návrhu normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	72	MF	§ 2	Z	5.	K § 2: Životní cyklus stavby dostupného bydlení se skládá z celé řady nutně vynaložených výdajů, ovšem celá řada z nich ve výčtu tohoto paragrafu chybí. Doporučujeme je doplnit s respektem k terminologickému členění.
Zcela postrádáme náklady na přípravu výstavby, přípravu pořízení nemovitosti, dále potom položku, která by vyjadřovala kumulování nutných zdrojů na budoucí demolici nemovité věci po skončení její technické či morální životnosti, kumulování zdrojů na reinvestice a budoucí výstavbu stejné či podobné nemovité věci.
Požadujeme výše uvedené položky a částky určené k postupné akumulaci prostředků začlenit mezi složky sloužící k výpočtu nájemného, v opačném případě požadujeme doplnit důvodovou zprávu o odůvodnění jejich absence.
Z důvodu jednoznačnosti doporučujeme doplnit do textu slovo „jeho“, a to v písmeni a) za slova „spojených s“ a v písmeni b) na začátek textu.
Upozorňujeme na terminologickou nepřesnost – ve vyhlášce jsou uvedeny náklady spojené s výstavbou nebo pořízením – doporučujeme nahradit za pojem výdaje na totéž.	Akceptováno částečně	Doplněno, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 9).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	73	MF	§ 3	Z	6.	K § 3: Ve vyhlášce se uvádí, že náklady jsou dány součtem nákladů uvedených v par. 4-7 – toto v kontextu dalšího textu považujeme za neproveditelné.	Akceptováno částečně	Věc je popsána jinak, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 10).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	74	MF	§ 3	Z	7.	K § 3: Doporučujeme odstavec 2 zařadit jako samostatný paragraf, případně jej vhodně začlenit do § 1, neboť systematicky není vhodné jej řadit do § 3.	Akceptováno jinak 	Pojem „soubor“ bude vymezen v novém § 2 písm. b) a c).	V novém § 3 slova "se dělí" změnit na "tvoří."	Akceptováno jinak  - "kterými jsou"	Vyřešeno.			Souhlasí 
	75	MF	§ 3	Z	8.	K § 3: S ohledem na ustanovení § 2 navrhujeme uvádět pouze „Náklady (…)“ nikoliv „Celkové náklady (…)“, přestože se jedná o součet nákladů uvedených v § 4 až 7. - Odst. 3 písm. a) a odst. 5: Požadujeme přeformulovat tato ustanovení.	Akceptováno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024, slovo "celkové" ve spojení s náklady již nepoužíváme.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	76	MF	§ 3	Z	9.	K § 3 Doporučujeme sjednotit terminologicky tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o měsíční položky jak na straně nákladů vlastního, tak i cizího kapitálu.	Akceptováno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 10).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	77	MF	§ 3	Z	10.	K § 3: V odstavci 3 a) je zmíněno financování výstavby atd., nicméně zcela chybí zmínka o výdajích spojených s fází přípravy projektu. V odstavci 3a) jsou specifikovány vlastní zdroje jako zdroje použitelné pro krytí financování výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu. Doporučujeme zde uvést, že vlastní zdroje mohou být použity i na přípravu projektu i na krytí výdajů v rámci celého životního cyklu projektu.	Akceptováno částečně	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 [§ 4].			Vyřešeno.			Souhlasí 
	78	MF	§ 3	Z	11.	K § 3: Požadujeme přeformulovat tato ustanovení, případně v celé vyhlášce, protože měsíční splátky hodnoty vlastních zdrojů je nelogický (nesmyslný) termín, kdy k žádným splátkám vlastních zdrojů nedochází. Musí se uvést, že použité vlastní zdroje se zahrnou do měsíčního nájemného v poměrné výši po stanovenou dobu, kdy zároveň vidíme problematické stanovení této doby (minimálně 20 let) v případě, kdy nemovitá věc je financována pouze z vlastních zdrojů. Jakým způsobem má být tato doba stanovena? Není definováno, z čeho bude odvozena sazba alternativních nákladů vlastního kapitálu, kterou implikuje odst. 3 a odst. 5 tohoto paragrafu. Není zřejmé, jak budou vlastní zdroje naceněny. Doporučujeme zpřesnit.	Akceptováno částečně	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 10).	6.	§ 10 odst. 4 písm. a) a Příloha č. 1: Stále vidíme problematické stanovení této doby v případě, kdy nemovitá věc je financována pouze z vlastních zdrojů. Vyplývá z toho tedy postup, že pokud je nemovitá věc financována pouze z vlastních zdrojů, tak se může stanovit 20 let, ale i jakákoliv delší doba? Bylo by vhodné minimálně do důvodové zprávy uvést postup, a to i s ohledem na výpočet uvedený v Příloze č. 1.
7.	§ 5 odst. 1 písm. f): V tomto ustanovení je uveden chybný odkaz. Dále by bylo žádoucí v důvodové zprávě jednoznačně uvést, o jaké druhy finančních nákladů se tedy jedná, a to v souvislosti se zahrnutím těchto nákladů mezi náklady na výstavbu.	Akceptováno	6. Vyřešeno. Jenom upozorňujeme, že do § 10 odst. 3 písm. a) bylo doplněno, že mezi vlastní zdroje patří movitá věc. Na toto doplnění vůbec není reagováno v důvodové zprávě a není uveden příklad movité věci určené nebo použití ke stavební úpravě, změně dokončené stavby nebo změně stavby před dokončením použité na výstavbu dostupného nájemního bytu. Dále vůbec není mezi náklady uveden pojem movitá věc, tedy nemůže být na ní provedeno technické zhodnocení nebo oprava?

7. Přestože je uvedeno akceptováno a chybný odkaz je upraven, tak v důvodové zprávě chybí vymezení, o jaké druhy finančních nákladů se tedy jedná.	6. Děkujeme za upozornění. Doplnili jsme nové písmeno g) v § 5 odst. 1 a dále pak také odůvodnění včetně příkladu. Odůvodnění v § 10 bylo upraveno, nyní hovoří i o movitých věcech.
7. Odkaz byl upraven (na § 10 odst. 3) a příklad přidán ("např. náklady na rezervaci kapitálu přímo předcházející uzavření úvěrové smlouvy") již ve verzi zaslané A Kačarevićem 8.8.2024.		Souhlasí 
	79	MF	§ 3	Z	12.	K § 3 - V odst. 3b) je uvedena uznatelnost splátek při výpočtu nájemného, nicméně není vysvětleno, jak bude postupováno, pokud jsou hrazeny pouze úroky. Dále požadujeme do důvodové zprávy vysvětlit pojem kapitalizované úroky, protože třeba v účetnictví se kapitalizací úroků rozumí zahrnutí úroků z úvěru do ocenění pořizovaného dlouhodobého majetku.	Vysvětleno	Tato problematika byla řešena s M. Sieber, ale pro ujasnění: Co se týče úroků, tak byly finanční náklady, které nejsou součástí splátky cizích zdrojů, výslovně zahrnuty v § 5 odst. 1 písm. f), a úroky, které jsou součástí řádné splátky cizích zdrojů, výslovně zahrnuty v § 10 odst. 3 písm. b) (viz verze textu zaslaná O. Cejnarem 10.7.2024). To znamená, že pokud jsou úroky, které nejsou součástí splátek daného úvěru, ale jsou součástí dané úvěrové smlouvy hrazeny před samotným splácením úvěru, tak se mohou připočíst k celkové výši nákladů na výstavbu, ze kterých se pak podle jejich promítnutí přes financování do započitatelných nákladů výstavby počítá výše nájemného. Pokud se úroky hradí před řádnou splátkou cizího zdroje, tak se - podle toho, jak je nastavená úvěrová smlouva - buď A) tzv. kapitalizují, tj. přičítají k výši jistiny cizího zdroje, ze kterého se vypočítává nájemné, nebo B) jsou spláceny před samotnou řádnou splátkou cizího zdroje, čímž spadají do § 5 odst. 1 písm. f) a jejich splátka je pak nutně financována vlastními nebo jinými cizími zdroji, které jsou použity k financování nákladů na výstavbu podle § 5.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	80	MF	§ 3	Z	13.	K § 3 - odst. 4: Není zde počítáno s pohyblivou úrokovou sazbou v případě cizích zdrojů. Navíc se počítají úrokové sazby stanovené k prvnímu dni splácení. Co se stane v případě pohyblivých úrokových sazeb, které ÚSC často využívají? Jak se to promítne do nájemného? Z jakého důvodu u pořízení pozemků a staveb, které mají být použity pro výstavbu, které je financováno z cizích zdrojů, nevstupují do nákladového nájemného zaplacené úroky? Požadujeme zdůvodnění do důvodové zprávy.	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024. Při pořízení pozemku úroky vstupují do nájmu, pohyblivá ú.s. se nepropisuje do nájmu, neboť to zákon stanovením nájemného pouze jednou neumožňuje. 	8.	Za nás spatřujeme nadále problematické to, že pohyblivé úrokové sazby, které ÚSC často využívají, nevstupují do nákladového nájemného, viz vypořádání připomínek.	Není možné viz zákon o SFPI – nákladové nájemné se může stanovit jen jednou, není tedy možné zohlednit pohyblivé ú.s., které nejsou dopředu známé. Toto bylo také řešeno s M. Sieber při osobních jednáních.	Vysvětlení akceptováno. Zde bych si dovolil poznamenat, že to je kámen úrazu provést výpočet nájemného v prvním roce a následně zvyšovat v souladu se zákonem. Pokud pronajímatel v době výpočtu nebude například předpokládat provedení významného technického zhodnocení, které ale nastane, a nepokryje to zákonná možnost navýšení nájemného, ani kumolovaná, tak jaké má pronajímatel možnosti?	Žádné další možnosti pronajímatel nemá - musí rozvážně stanovit předpokládáné technické zhodnocení a zároveň popř. využít "polštáře", který je de facto vyšší než inflace, viz bod 3 odůvodnění č. 2 k připomínce č. 87. Tato problematika jde ale nad rámec zmocnění k této vyhlášce, jak již bylo vysvětleno.		Souhlasí 
	81	MF	§  4	Z	14.	K § 4: V rámci výčtu nákladů, které jsou spojeny s výstavbou, zcela chybí náklady či výdaje spojené s přípravnou fází projektu výstavby, a to vč. nákladů na rezervování kapitálu v přípravné fázi. Není zřejmé, z jakého důvodu se výdaje vynaložené (navíc je nevhodné použití výdaj vynaložený, stačí pouze uvést výdaj) určují podle položkového rozpočtu? Měly by být zahrnuty skutečné výdaje na výstavbu dostupného nájemního bytu, nikoliv ty, které jsou uvedeny ve smlouvě v položkovém rozpočtu. Co, když bude vystaven dobropis nebo když budou provedeny vícepráce? Navíc každý výdaj podléhá finanční kontrole podle zákona o finanční kontrole. Z tohoto důvodu navrhujeme odstranit nebo v tomto smyslu upravit odst. 2. Pokud připomínce nebude vyhověno, potom je s ohledem na pojem "směrné ceny" nezbytné uvést normativní odkaz na příslušný právní předpis, tedy podle právního předpisu upravujícího rozsah dokumentace veřejné zakázky na stavební práce.	Akceptováno částečně	Vyřešeno s M. Sieber, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	82	MF	§ 4	Z	15.	V § 4 odst. 1 písm. a) je uvedeno „výdaje vynaložené na výstavbu dostupného nájemního bytu, včetně příslušenství a ploch obvykle spojených s užíváním dostupného nájemního bytu“, přičemž v návrhu vyhlášky ani v odůvodnění není uvedeno, co se pro potřeby dostupného nájemního bydlení považuje za dostupný nájemní byt, za jeho příslušenství a plochy obvykle spojené s jeho užíváním. Pro jednoznačnost považujeme za vhodné toto dopřesnit, mj. i ve vztahu k určování výměr podlahových ploch dostupných nájemních bytů včetně příslušenství a ploch obvykle spojených s jejich užíváním.	Akceptováno jinak 	V odůvodění bylo s pomocí příkladů vysvětleno.	5.	Pokud se jedná o prováděcí právní předpis doporučujeme, aby ve vyhlášce byl uveden demonstrativní výčet nákladů na výstavbu nebo pořízení, nebo alespoň obecný přístup, jako je tomu při vymezení pořizovacího výdaje v návrhu nového zákona o účetnictví, a to zejména v případě vedlejšího pořizovacího výdaje. Jedná se o to, aby bylo zřejmé, jaký okruh nákladů se zahrnuje pro účely nákladů na výstavbu nebo pořízení, protože důvodovou zprávu, kde je uveden demonstrativní výčet, nemají následně dotčené subjekty k dispozici. Navíc zde nejsou zahrnuty náklady na likvidaci.	Spolu se SFPI zahajujeme práce na metodice pro výpočet nákladového nájemného, kde toto bude rozvedeno ve větším detailu.	Navrhujeme tedy uvést Akceptováno jinak, a to vydáním metodiky pro výpočet nákladového nájemného. Potém bereme připomínku za vypořádanou, přičemž si dovolujeme upozornit, že se jedná o prováděcí právní předpis, ve kterém by obecná definice nebo demonstrativní výčet mohl být uveden, jako je tomu např. v § 8.	Akceptováno jinak příslibem vydání metodiky k výpočtu nákladového nájemného SFPI ve spolupráci s MMR.		Souhlasí 
	83	MF	§ 4	Z	16.	V odůvodnění k § 4 odst. 1 písm. a) je uvedeno „včetně případných nákladů na demolici, pokud je pro výstavbu nezbytná“. V této souvislosti není zřejmé, zda je možné rovněž započítat případně tzv. vyvolané či související náklady, např. náklady na úpravu stávající přístupové komunikace z důvodu nutnosti zvýšení její kapacity, náklady na úpravu okolí bytových domů s dostupnými nájemními byty (přístupové komunikace, chodníky, dětské hřiště, zeleň apod.).	Akceptováno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5b).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	84	MF	§ 4	Z	17.	V § 4 odst. 1 písm. b): z jakého důvodu je stanovena rozpočtová rezerva ve výši 5 %, pokud není stanovena v položkovém rozpočtu? Zdůvodnění není v důvodové zprávě uvedeno. 	Vysvětleno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 3 - je nejvýše 10 %, tj. nemusí být vůbec, rozhoduje pronajímatel).	I) OLP MF: Je skutečně rozpočtová rezerva ve všech případech nákladem na výstavbu, tedy i v případě, kdy k jejímu využití vůbec nedojde? Neumožnilo by to umělé zvyšování nákladů stanovení vysoké rfezervy?
II) MF: 3.Stále není v důvodové zprávě odůvodněno stanovení rezervy nově ve výši 10 %.	i) Ano, je nákladem, vzhledem k tomu, že nákladové nájemné se počítá z vysoutěžených a ne ze skutečně realizovaných nákladů. 
ii) Děkujeme za upozornění. Odůvodnění jsme doplnili.	I. Vysvětlení akceptováno. 

II. Vyřešeno.			Souhlasí 
	85	MF	§ 4	Z	18.	V § 4 odst. 1 písm. c) je mj. uvedeno „další náklady spojené s výstavbou, … …, v obvyklé výši“. Není zřejmé, zda bude nutno tuto obvyklou výši dokládat a jak/čím, příp. kdo a na základě čeho bude obvyklost výše posuzovat. Dále je v témže odst. třeba doplnit, do jaké kategorie lze zahrnout výdaje advokátním kancelářím ohledně zpracování veřejné zakázky. Jde o to, že v důvodové zprávě jsou vypsány druhy výdajů, ale tento tam uveden není. Navíc v účetnictví, tedy i ve výši následných odpisů, jsou součástí ocenění veškeré vedlejší pořizovací náklady, které je nezbytné vynaložit, aby se majetek dostal do stavu a na místo umožňující jeho užívání, a to v souladu se záměry vedení. Také se do ocenění zahrnují věcná práva k věci cizí (např. věcné břemeno, právo stavby), jsou tato věcná práva zahrnuta do dalších nákladů? Navíc vyhláška je prováděcí právní předpis, ve kterém má být provedena detailnější úprava, včetně např. vymezení nákladů. Dále součástí ocenění aktiva v novém zákoně o účetnictví bude nově i odhad nákladů na budoucí likvidaci majetku, nebo uvedení do původního stavu, oceněných současnou hodnotou, tato skutečnost se tak promítne do odpisů.	Vysvětleno	Máme za to, že by se mohlo jednat o náklady vynaložené na stejnou nebo obdobnou činnost ve stejném nebo obdobném rozsahu v rámci výstavby u obdobných projektů.
Co se týče rozsahu, bylo následně upravováno s M. Sieber, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024. 			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	86	MF	§ 4	Z	19.	V § 4 odst. 2 je mj. uvedeno „Přesáhnou-li ceny položek v tomto rozpočtu směrné ceny stanovené dodavateli rozpočtových soustav v České republice, započítají se do nákladového nájemného do výše směrných cen navýšených o 20 %.“. Z uvedeného není dostatečně zřejmé, jak postupovat v případě, že směrné ceny navýšené o 20 % přesáhnou ceny položek v tomto rozpočtu uvedené. Považujeme za vhodné doplnit na konci uvedené věty text ve smyslu „, maximálně však do výše ceny položek dle tohoto rozpočtu.“.	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 2).			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	87	MF	§ 4	Z	20.	V § 4 odst. 2 je dále uvedeno „Náklady podle odstavce 1 písm. c) se určí podle výše ceny obsažené v kupní smlouvě nebo objednávce.“. Jedná se o další náklady spojené s výstavbou, které jsou upřesněny v odůvodnění. S ohledem na povinnost je určovat pouze podle výše ceny v kupní smlouvě nebo objednávce, není zřejmé, jak postupovat v případě, kdy pro uvedené činnosti, resp. pro jejich část, bude využit zaměstnanec pronajímatele (prováděno vlastními silami).	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 2).	4.	Z jakého důvodu jsou do nákladů na výstavbu nebo pořízení zahrnovány náklady ve výši ceny obsažené ve smlouvě nebo objednávce? Tyto náklady by měly být stanoveny podle skutečně realizovaných výdajů, co když bude vystaven nějaký dobropis, budou provedeny vícepráce? Jedná se o odlišný přístup, než v případě vymezení nákladů způsobilých k podpoře (položkový rozpočet se použije k uzavření smlouvy o podporu), kdy se skutečná výše nákladů způsobilých k podpoře zjišťuje z předložených faktur. V účetnictví tedy bude vykázán majetek v jiném ocenění, než se pro účely této vyhlášky stanoví náklady?	Toto jsme již společně řešili a v rámci jednotlivých jednání, ke kterým jsem vždy posílal zápis, byla domluva nad použitím vysoutěžených nákladů tak, jak bylo zasláno v minulé verzi. Jsme si vědomi toho, že existuje riziko víceprací po vysoutěžení, ale nesouhlasíme s návrhem počítat nákladové nájemné z nákladů konečných, a to hned z několika důvodů, jak jsme Vám již vysvětlili:
1) Fond a jiné instituce které budou poskytovat veřejnou podporu budou potřebovat znát přesnější výši nákladového nájemného ještě před samotným dokončením stavby, mj. kvůli závaznému stropu nájemného v úvěrové smlouvě a logice ex-ante výpočtu finanční mezery dané notifikací. Nelze tedy měnit klíčový parametr s odstupem času kvůli nezbytné právní jistotě v době uzavření smlouvy mezi poskytovatelem podpory a žadatelem.
2) Pokud by nájemník nesl riziko víceprací investora, pak by vznikalo větší riziko podhodnocování nabídek při žádosti o podporu vůči reálným nákladům a také větší riziko korupčního jednání v rámci samotné soutěže na dodavatele stavby.
3) Riziko víceprací je kryto rozpočtovou rezervou a statisticky podle společnosti URS se pohybuje pouze ve výši 3-8 % z celkových stavebních nákladů, a tudíž považujeme rozpočtovou rezervu, která v případě, že si ji investor sám nestanovil, může dosahovat až 10 % nákladů rozpočtu, za dostatečné krytí daného rizika.	Vysvětlení akceptováno. Považujeme však za nešťastné, že nákladové nájemné, kdy zdrojem údajů pro provedení kalkulace by mělo být účetnictví a ve standardních případech tomu tak je, bude stanoveno na základě údajů, které nejsou uvedeny v účetnictví a nelze tedy využít ocenění pořizovaného dlouhodohobého majetku, resp. odpisy.			Souhlasí 
	88	MF	§ 5	Z	21.	V § 5 odst. 1 jsou řešeny náklady na pořízení pozemku nebo budovy spojené výstavbou, přičemž je taxativně odkazováno výhradně na pořízení majetku kupní smlouvu a neřeší se zde jiné způsoby nabytí majetku. Ani z důvodové zprávy není zřejmé, jakým způsobem bude postupováno v případě nabytí pozemku jiným způsobem, než koupí např. bezúplatným převodem, dražbou, rozhodnutím správního orgánu, rozhodnutím soudu (dědictví).	Akceptováno částečně	Bylo zobecněno, viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024. Pořízením se nemyslí jen koupě, přestože je to nejpravděpodobnější scénář.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	89	MF	§ 5	Z	22.	Ustanovení § 5 odst. 1 neřeší případy, kdy je pro výstavbu využit majetek, který byl pořízen kupní smlouvou, ale za podmínek, které již dávno nejsou aktuální. Není vyloučeno, že se může jednat o majetek pořízený historicky koupí a do nákladového nájemného bude vstupovat tato původní historická cena, která nezohledňuje reálnou hodnotu majetku. Z uvedeného důvodu doporučujeme časový test smlouvy v délce maximálně 8 let, který by měl dostatečně zohledňovat povolovací proces a dobu výstavby bytových domů.	Akceptováno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 4, § 6 odst. 2).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	90	MF	§ 5	Z	23.	V § 5 odst. 1 je mj. uvedeno „ve výši ceny sjednané v kupní smlouvě“. Není řešena situace, jak by se mělo postupovat v případě, když cena sjednaná bude uvedena v cizí měně.	Akceptováno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 4, § 6 odst. 2).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	91	MF	§ 5	Z	24.	V § 5 odst. 1 je mj. uvedeno „ve výši ceny sjednané v kupní smlouvě, nebo ceny stanovené porovnávacím způsobem podle zákona o oceňování majetku, a to nižší z těchto cen.“. Z tohoto vyjádření jednoznačně vyplývá, že „cena stanovená porovnávacím způsobem podle zákona o oceňování majetku“ bude muset být stanovena vždy, aby mohlo dojít k porovnání s cenou sjednanou v kupní smlouvě. S ohledem na skutečnost, že není v návrhu vyhlášky uvedena podmínka formy stanovení této ceny (např. ve formě znaleckého posudku), předpokládáme, že tuto cenu bude moci pro potřeby dostupného nájemního bydlení stanovit kdokoli. Formu ocenění stejně jako, kdo ocenění může vyhotovit zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů (dále rovněž „zákon o oceňování majetku“) totiž nenařizuje. V této souvislosti upozorňujeme, že v rámci aplikace zákona o oceňování majetku a jeho prováděcí vyhlášky však musí být postup ocenění zřejmý a odůvodněný, tj. musí odpovídat příslušným ustanovením tohoto právního předpisu.	Akceptováno částečně	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 4, § 6 odst. 2).	OLP MF k novému § 5 odst. 4 větě poslední: 
i) Považujeme za vhodnější normativní odkaz než uvedení čísla zákona (odpadá nutnost novelizace v případě, že by byl zákon nahrazen zákonem zcela novým). Platí i pro § 6 odst. 2).
ii) Zákon č. 130/2008 Sb. je pouze novelou živnostenského zákona. Je třeba odkazovat na celý zákon.	Akceptováno	Vyřešeno.			Souhlasí 
	92	MF	§ 5	Z	25.	K § 5: V návaznosti na předchozí připomínku, tj. mj., že postup ocenění musí být zřejmý a odůvodněný, není zřejmé, o jakou cenu by se pro potřeby dostupného nájemního bydlení dle zákona o oceňování majetku mělo jednat. Vyjádření „cena stanovená porovnávacím způsobem podle zákona o oceňování majetku“ je sice v odůvodnění upřesněno odkazem podle § 2 odst. 9 písm. c) zákona č. 151/1997 Sb., což však nekoresponduje s pojmy uvedenými v zákoně o oceňování majetku. Podle zákona o oceňování majetku se majetek a služba oceňují „obvyklou cenou“, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Jiný způsob oceňování zákon o oceňování majetku stanoví např. v hlavě druhé pro nemovité věci, a to „cenou zjištěnou“. Dále je dle zákona o oceňování majetku možné rovněž oceňovat „tržní hodnotou“. Zjednodušeně lze konstatovat, že porovnávací způsob se využívá v podstatě vždy, a to jak pro určení uvedených obou cen, tak i uvedené hodnoty. Pokud se má cena dle zákona o oceňování majetku porovnávat s cenou sjednanou v kupní smlouvě, mělo by s největší pravděpodobností jít o „obvyklou cenu“, která se určí ze sjednaných cen porovnáním, a to nejspíše ke dni nabytí.
V případě, že by se pro potřeby dostupného nájemního bydlení skutečně mělo jednat o „obvyklou cenu“, doporučujeme ji jmenovitě uvést v návrhu vyhlášky a dopřesnit, k jakému dni by měla být určována. S tím souvisí i skutečnost, v jakém stavu by měla být předmětná nemovitá věc oceňována, resp. možnost zjištění tohoto stavu ke dni ocenění, tj. ke dni nabytí (zpravidla se v těchto případech nebude jednat o současnost). Odkaz na určení obvyklé ceny dle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí však s sebou nese riziko nemožnosti jejího určení, a to z důvodu chybějících (nedostupných) sjednaných cen stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Některé nemovité věci nejsou vůbec obchodovány, příp. jsou obchodovány pouze výjimečně, a tak mít k dispozici uzavřené kupní smlouvy na stejný, popřípadě obdobný majetek např. k datu před pěti lety v potřebném množství případů je v podstatě nemožné. Na tyto situace zákon o oceňování majetku pamatuje a od 1. 1. 2021 v odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, umožňuje ocenění tržní hodnotou. Ta se určuje zpravidla na základě výběru z více způsobů oceňování, a to zejména způsobu porovnávacího, výnosového nebo nákladového. I v rámci určení tržní hodnoty však existují případy, kdy ji nelze určit. Výše uvedenou cenu zjištěnou je v případě nemovitých věcí možné stanovit v podstatě vždy, podrobnosti k jejímu určení stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o oceňování majetku.  K problematice DPH – viz Odpovědi na často kladené otázky k DPH při určování cen a hodnot, uveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí (https://www.mfcr.cz/cs/kontrola-a-regulace/ocenovani-majetku/komentare-a-stanoviska/odpovedi-na-casto-kladene-otazky-k-dph-p-46265). 
Bez konkrétního upřesnění nelze jednoznačně určit, o jakou cenu stanovenou porovnávacím způsobem podle zákona o oceňování majetku se má jednat, resp. jakou cenu či hodnotu podle zákona o oceňování majetku měl zákonodárce na mysli a k jakému dni by měla být určena. Tudíž nelze toto ustanovení v praxi aplikovat.	Akceptováno částečně	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 4, § 6 odst. 2). V této věci prosíme o návrh ze strany MF, pokud nový návrh stále není považovaný za vyhovující - viz připomínka č. 61 část 3.			Neakceptováno. Doporučujeme zapracovat ve vztahu k problematice oceňování následující: 
-	V § 5 odst.  1 písm. f) je odkaz na neexistující § 10 odst. 6
-	Postačí uvádět termín „obvyklá cena podle zákona o oceňování majetku“ – stanovení porovnávacím způsobem je pro obvyklou cenu dáno přímo zákonem o oceňování majetku
-	Není zřejmé, které ceny se mají porovnávat, resp. ze kterých je ta nižší:
•	Cena sjednaná ve smlouvě
•	Obvyklá cena podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí dané nemovité věci (např. klidně před 20 lety)
•	Obvyklá cena ke dni v období 1 roku před prvním poskytnutím…
-	Není zřejmé, co je myšleno „ke dni v období 1 roku před“ – to si může zvolit konkrétní den v rámci 365 předchozích dnů?
-	Není zřejmé, zda obvyklou cenu může stanovit kdokoli (tak, jak je napsáno „mohou“), nebo pouze znalec (pozor chybí znalecký ústav, příp. znalecká kancelář), příp. osoba oprávněná…tak, jak je napsáno, jednoznačně nevyplývá – zřejmě by stačilo doplnit „pouze“	1. Odkaz na § 10 byl upraven na § 10 odst. 3 (již ve verzi zaslané 8.8.2024)
2.Text byl upraven - odkaz na porovnávací způsob byl vypuštěn
3. Jedná se o nižší z 2 cen, tj. ceny obsažené ve smlouvě a ceny obvyklé stanovené k libovolnému dni v období 4 let před prvním poskytnutím bytu pro dostupné nájemní bydlení. Zde jsme provedli úpravu prodloužení doby, kdy pronajímatel může nemovitou věc ocenit, z 1 na 4 roky, aby způsob vyhovoval SFPI, který bude nemovitou věc oceňovat již při podpisu smlouvy o podpoře, která bude v případě výstavby uzavřená několik let před zahájením provozu dostupného nájemního bytu. Zároveň jsme odebrali "možnost" ocenit při pořízení, jelikož se stala prodloužením doby na 4 roky nadbytečnou.
4. Ano, k libovolnému dni v období 4 let před prvním poskytnutím bytu pro dostupné nájemní bydlení, podle volby pronajímatele. Vyjasnili jsme v odůvodnění.
5. Děkujeme za postřeh, akceptováno - doplnili jsme i znalecké kanceláře a ústavy a slovo "pouze".	Vyřešeno. 	Souhlasí 
	93	MF	§ 5	Z	26.	V § 5 odst. 1 je mj. uvedeno „Není-li cena sjednaná v kupní smlouvě známá, použije se cena stanovená porovnávacím způsobem podle zákona o oceňování majetku.“. K ceně stanovené porovnávacím způsobem podle zákona o oceňování majetku viz předchozí připomínka. Není zřejmé, zda uvedené vyjádření cílí pouze na situace, kdy existuje kupní smlouva, ale např. v kupní smlouvě je uvedena pouze souhrnná cena sjednaná za několik nemovitých věcí a nelze ji rozdělit na jednotlivé nemovité věci (případ, kdy se pro potřeby dostupného nájemního bydlení využívá např. pouze jedna z nabytých nemovitých věcí). Uvedené vyjádření by mohlo totiž být rovněž využíváno pro situace, kdy neexistuje kupní smlouva a nemovitá věc pro potřeby dostupného nájemního bydlení byla nabyta na základě daru, příp. dědictví. Považujeme za vhodné upřesnit.	Akceptováno částečně	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 5 odst. 4, § 6 odst. 2). V této věci prosíme o návrh ze strany MF, pokud nový návrh stále není považovaný za vyhovující - viz připomínka č. 61 část 3.			Neakceptováno. DTTO	Ustanovení cílí primárně na pořízení, kdy je cena obsažená ve smlouvě známá, protože to bude v naprosté většině (ne-li vždy), situace Fondu. Ale pokud se bude jednat o případy vyjmenované kolegy z MF, lze se řídit upravenou větou "Není-li cena obsažená ve smlouvě známá,  je-li smlouva starší 8 let, nebo nebyla-li nabývacím titulem smlouva, použije se cena obvyklá podle zákona o oceňování majetku.". Tím, že již nepoužíváme sousloví "kupní smlouva", by měla být situace ve většině případů řešená - může se jednat o jakoukoliv smlouvu. Zároveň jsme přidali "nebo nebyla-li nabývacím titulem smlouva" pro případ dědictví ze závěti apod.	Vysvětlení akceptováno.	Souhlasí 
	94	MF	§ 6	Z	27.	K § 6 obdobně viz předchozí připomínky 23–26. Dále v souladu s již řečeným doporučujeme doplnit vysvětlení, co všechno uvedené typy nákladů a výdajů obsahují. V tomto ustanovení postrádáme vymezení finančních nákladů a výdajů. Není možné hodnotit arbitrárně stanovenou hodnotu 2 %, jelikož není zřejmé, co obsahuje základ, ke kterému by se vztahovala. Není zřejmé, jak se do propočtu promítne provize z prodeje nemovitosti, která velmi často není součástí kupní ceny, a potom 2 % jako rezerva na další náklady není dostatečná. Doporučujeme ustanovení opravit, a příp. hodnotu pro definování rezervy navýšit.	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 [§ 6 odst. 1 písm. b)].	OLP MF: 
i) K novému § 6 odst. 1: Zde se jedná o prostý výčet, slučovací spojka je zde nadbytečná.
V každé případě je třeba použití spojky „a“ sjednotit ve všech ustanoveních s obdobným obsahem a formulací (např. v § 5 odst. 1 mezi písmeny e) a f) spojka „a“ uvedena není).
ii) K novému § 6 odst. 2: Považujeme za vhodnější normativní odkaz než uvedení čísla zákona (odpadá nutnost novelizace v případě, že by byl zákon nahrazen zákonem zcela novým). Platí i pro § 6 odst. 2).	Akceptováno	Vyřešeno.			Souhlasí 
	95	MF	Odůvodnění	Z	28.	Upozorňujeme, že v odůvodnění k § 6 odstavci 2 je uveden nesprávný odkaz na odstavec 1 písm. c) místo na odstavec 1 písm. b).	Akceptováno	Odkaz opraven v odůvodnění.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	96	MF	§ 7	Z	29.	V § 7 je uváděn pojem „parkovací stání“ bez bližšího upřesnění, co je tím konkrétně myšleno (např. zda je možné zahrnout i zakladače). Považujeme za vhodné tento pojem upřesnit, příp. odkázat na jinou právní úpravu řešící jeho význam.	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 7).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	97	MF	§ 7	Z	30.	V § 7 odst. 4 je uváděn pojem „plochy parkovacích stání“ bez bližšího upřesnění, co se touto plochou rozumí, co se do ní započítává/nezapočítává (např. vjezdové/výjezdové rampy, přístupové/příjezdové plochy k těmto stáním, výtahy pro auta apod.). Považujeme za vhodné tento pojem upřesnit mj. v souvislosti s § 7 odst. 3, tj. v rámci určování průměrného počtu m2 náležejících 1 parkovacímu stání.	Akceptováno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 7 odst. 4).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	98	MF	Odůvodnění	Z	31.	K § 7: Požadujeme do důvodové zprávy uvést, co se rozumí počtem parkovacích stání minimálně vyžadovaných v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází.	Akceptováno	Doplněno v odůvodnění. 			Vyřešeno.			Souhlasí 
	99	MF	§ 8	Z	32.	K § 8, příloha 1: Požadujeme předložit expertní posouzení, na jehož základě byla stanovena paušální hodnota provozních nákladů, jaké všechny náklady byly do provozních nákladů pro tyto účely zahrnuty, a to i s ohledem na skutečnost, že se jedná o maximální výši provozních nákladů. Co když bude tato paušální hodnota pro pronajímatele stanovena nízko? Zde se musí počítat i s provedenými technickými zhodnoceními, které se nepovažují za náklady. Jaké typy nákladů jsou v těchto provozních nákladech zahrnuty? Jaký je vztah k průměrné velikosti bytu či mediánu. Proč byly takto nastaveny arbitrární hranice? Jsou zahrnuty opravy, modernizace, zhodnocení, …? Doporučujeme provést analýzu jaké typy provozních nákladů a výdajů lze očekávat, vč. nacenění a s dostatečnou rezervou prosím upravit vyhlášku.	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 8 a 9).	OLP MF k novému § 8 písm c: Důsledné použití jednotného čísla v celém písmeni.	Akceptováno	Vyřešeno.			Souhlasí 
	100	MF	§ 8	Z	33.	K § 8: Viz připomínky výše. Doporučujeme doplnit do nákladů a výdajů provozní fáze tvorbu fondů související s celoživotním cyklem stavby.	Akceptováno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 8 a 9).	OLP MF: 
i) k novému § 10 odst. 1 navrhují novou formulaci: Nákladové nájemné se vypočítá na 1 m2 podlahové plochy jednotlivého dostupného nájemního bytu na 1 měsíc podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Podlahovou plochou se rozumí podlahová plocha podle stavebního zákona.
ii) k novému § 10 odst. 3: Je skutečně nutné vymezovat vlastní i cizí zdroje, když se vymezují v podstatě v kruhu (viz např.  „cizí zdroje jsou cizí zdroje…“). Podle mého názoru by  postačila úprava toho, že mezi vlastní zdroje se zahrnuje i pozemek nebo budov 
iii) k novému § 11 navrhuje nové znění: "Podle přílohy č. 2 k této vyhlášce se nákladové nájemné vypočítá v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy".	i) Akceptováno
ii) Ano, byl to požadavek MF i jiných připomínkových míst pro jasnost textu.
iii) Akceptováno jinak: Navrhujeme znění: "V případě partnerství veřejného a soukromého sektoru se nákladové nájemné vypočítá podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, kdy".	Vyřešeno.			Souhlasí 
	101	MF	Příloha č. 1	Z	34.	V příloze č. 1 v tabulce č. 1 není dostatečně zřejmé, do kterého řádku tabulky náleží stáří 15 let. Lze jej zařadit do stáří „5 až 15 let“ stejně jako „15 let a více“. Považujeme za vhodné dopřesnit např. ve smyslu „více než 15 let“, příp. „16 let a více“.	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 (§ 8 a 9).			Vyřešeno.			Souhlasí 
	102	MF	Příloha č. 2	Z	35.	V příloze č. 2 je v bodě 2. mj. uvedeno „├ 1/0,95┤   je koeficient obsazenosti bytů“, přičemž v odůvodnění je uvedeno, že „Při výpočtu je zohledněna také průměrná obsazenost bytů, která byla zvolena ve výši 95 % na základě rešerše existující praxe v ČR i v zahraničí.“. Zřejmě by tedy mělo být v příloze č. 2 v bodě 2. uvedeno, že „0,95 je koeficient obsazenosti bytů“. Pokud se jedná o koeficient obsazenosti bytů doporučujeme nahradit průměrnou hodnotu za republiku místním koeficientem, příp. nahradit stávajících 95 % za hodnotu 90 % jelikož 95 % není dosažitelná hodnota napříč celou Českou republikou.	Akceptováno jinak	Souhlasíme, že by bylo jasnější uvést, že koeficient je 0,95. Ale nesouhlasíme s navýšením koeficientu, jelikož máme za to, že je to nadbytečné. S M. Sieber bylo dohodnuto, že tato výše je akceptovatelná výměnou za řešení situace malých bytů a jejich vyšších celoživotních a provozních nákladů koeficientem malých bytů, který byl po dohodě s MF doplněn do vzorce pro výpočet (viz návrh normativního textu zaslaný O Cejnarem 10.7.2024).	9.	Považujeme za potenciálně problematické pracovat s nákladovým pojetím nájemného ve výši kalkulované jako průměrné v rolu stropové hodnoty. Byť vzájemně diskutovaná korekce pro malé byty je do jisté míry parametrem, který by tento problém mohl řešit, upozorňujeme, že ne nutně vždy dostačujícím způsobem. 	Chápeme, že je problematické stanovovat vyhláškou jeden strop nákladového nájemného ve chvíli, kdy Cenová mapa MF stanovuje stropy tři, čímž se v limitních případech, kdy nákladové nájemné je mírně nižší nebo rovno tržnímu nájemnému investor dostane do situace, že celková suma prostředků vybraná na nájmu mu jeho náklady nepokryje. S MF jsme tuto problematiku již několikrát řešili, ale musíme konstatovat že:
1)	Podle naší interpretace zákona o SFPI má vyhláška stanovit způsob výpočtu jednoho ze dvou stropů dostupného nájemného. Je tedy nutné, aby výsledkem výpočtů této vyhlášky byl jeden nebo více stropů dostupného nájemného pro jednotlivé dostupné nájemní byty. Naopak není možné, abychom touto vyhláškou stanovili pouze průměrnou výši „nákladového“ nájemného a nechali pronajímateli volnost, aby sám stanovil stropy v jednotlivých bytech v rámci souboru dostupných nájemních bytů, bytovém domě s dostupnými nájemními byty, nebo jejich souboru (jednoho samostatného bytu se problematika netýká), jak během našich osobních jednání navrhovalo MF.“. 
2)	Během diskusí s MF a ODS při tvorbě zákona byla tato problematika diskutována, a bylo vzájemným rozhodnutím (mj. i z procesních důvodů, kdy stanovení průměru by bylo složitější pro kontrolu), že se části zákona, která by tuto flexibilitu umožňovala, upustilo. 
3)	Vyhláška upravuje jeden ze dvou stropů pro dostupné nájemné, a přestože je tedy pravděpodobné, že vzniknou i byty, které budou pronajímané za výši tržního nájmu, měla by to být minorita případů. I kvůli této minoritě případů jsme však stanovili již zmíněný koeficient malých bytů a to ve výši, která vycházela z modelací MF. 
4)	V případech, kde nákladové nájemné bude dostatečně pod trhem, tj. kde diferenciál mezi nákladovým a tržním nájmem bude větší než cenový diferenciál mezi tržními nájmy různých velikostí, kterých doufáme, bude většina, se problém nevyskytne, resp. se vyskytne pouze v takové formě, že pronajímatel nebude „tlačen“ dát relativně větší „slevu“ v rámci dostupného nájemného v malých bytech, než velkých bytech.	Akceptujeme vysvětlení, byť upozorňujeme na problematičnost zaměňování průměru či korigovaného průměru za max. hodnotu. 			Souhlasí 
	103	MF	Příloha č. 2	Z	36.	V příloze č. 2 je v bodě 2. mj. uvedeno, že „Nákladové nájemné na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu na 1 měsíc se vypočítá pomocí následujících matematických vzorců:“, a dále je uvedeno, že „PP je celková podlahová plocha dostupného nájemního bytu podle stavebního zákona“. Skutečnost, že celková podlahová plocha dostupného nájemního bytu je podle stavebního zákona, je uvedena pouze v příloze, přičemž přestože by mělo být nákladové nájemné vypočteno na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu, není v návrhu vyhlášky ani v odůvodnění uvedeno, jak se má tato podlahová plocha určit, resp. zda se jedná o podlahovou plochu dostupného nájemního bytu včetně příslušenství a ploch obvykle spojených s jeho užíváním (jak je uváděno v paragrafovém znění návrhu vyhlášky). Považujeme za vhodné toto dopřesnit, resp. sjednotit pojmy používané v návrhu vyhlášky včetně příloh. Mělo by být rovněž zřejmé, zda vůbec a v jaké výši by měly či neměly být započteny např. podlahové plochy komor umístěných mimo byt, sklepů, sklepních kójí, teras, balkónů, pavlačí, lodžií. Podrobné určení podlahové plochy bytu, které je možné případně využít, je mj. uvedeno v příloze č. 1 k vyhlášce č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Pozn.: Dle stavebního zákona se rozumí „podlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce“.	Akceptováno částečně	V § 10 odst. 1 a odůvodnění k § 1 a 10 bylo použití podlahové plochy podle nového stavebního zákona ujasněno. Zároveň není předmětem této vyhlášky interpretovat nový stavební zákon. 			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	104	MF	Příloha č. 2	Z	37.	K Příloha 2: V ilustrativním výpočtu jsou použité údaje zřejmě v různých řádech – miliony vs. jednotky Kč. Doporučujeme použité peněžní údaje sladit. Domníváme se, že úroková sazba 4,5 % uvedená v zadání je ve výpočtu patrně aplikována jako 0,04 místo 0,045. Rovněž je v zadání „celkový úrok v hodnotě cca 25,9 mil. Kč“ a ve výpočtu patrně jen 23,4 mil. Kč.	Akceptováno jinak	Popis výpočtu byl upraven.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	105	MF	Příloha č. 2	Z	38.	K Příloha 2: Žádáme o kontrolu správnosti vzorce pro výpočet měsíčního nákladového nájemného na 1 m2. Doporučujeme zvážit zjednodušení modelu výpočtu nájemného, který bude více odpovídat prostředí České republiky, příp. doplnit do vyhlášky část, která bude účinná pro Národní rozvojovou banku, která bude pracovat se zjednodušeným přístupem MF ČR.	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 - příloha č. 2 (dnes příloha č. 1) byla součástí jednání s M. Sieber předcházející verzi zaslané O. Cejnarem.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	106	MF	Příloha č. 2	Z	39.	K Příloha 2: Žádáme o doplnění zákonem vymezeného vztahu nájemného k cenové mapě (nájemné dle zákona musí být pod úrovní tržní).	Vysvětleno	Viz připomínka č. 61 část 1.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	107	MF	Příloha č. 3	Z	40.	K Příloha 3: Prosím doplnit lepší popis výpočtu DP – není zřejmé, jak má být tento ukazatel kalkulován a s jakou časovou základnou pracuje.	Vysvětleno	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 - příloha č. 3 (dnes příloha č. 2) byla součístí jednání s M. Sieber předcházející verzi zaslané O. Cejnarem. Jedná se o dotace poskytnuté k danému účelu před datem výpočtu nájemného a rozpočítané na měsíc.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	108	MF	Příloha č. 3	Z	41.	K Příloze 3: Žádáme o kontrolu tržní aplikovatelnosti modelu uvedeného v Příloze 3 a dále žádáme o doplnění výše nájmu vyplývající z cenové mapy do výpočtu nájemného (viz připomínka výše).	Akceptováno jinak	Viz návrh normativního textu zaslaný O. Cejnarem 10.7.2024 - příloha č. 3 (dnes příloha č. 2) byla součástí jednání s M. Sieber předcházející verzi zaslané O. Cejnarem.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	109	MF	Příloha č. 2 a 3	Z	42.	Není zřejmé, jak bude do výpočtu nájemného zahrnuta daňová povinnost investora (specificky DPH).	Akceptováno	Viz § 3 návrhu normativního textu zaslaného zaslaného O. Cejnarem 10.7.2024.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	110	MF	Přehled dopadů návrhu právního předpisu	Z	43.	Přehled dopadů regulace: 3. Cíl návrhu právního předpisu: - Navrhujeme odstranit slova "Cílem navrhovaného právního předpisu je", protože takto je uvozen samotný bod. Je to nadbytečné. - Navrhujeme doplnit za slova "nájemního bydlení" slova "a jeho provozu", protože do nákladového nájemného se zahrnují vedle výdajů na pořízení i náklady na provoz. - Odstranit slovo "výsledným" a "apriori" 5. Stanovisko předkladatele ke zpracování RIA: - Navrhujeme doplnit za slova "nájemního bydlení" slova "a jeho provozu", protože do nákladového nájemného se zahrnují vedle výdajů na pořízení i náklady na provoz. - Je zde uvedeno, že se nedovolují výrazně jiné možnosti řešení, proto požadujeme uvést, zda existují jiné možnosti řešení a jaké? - Požadujeme doplnit, jaké se předpokládají (ne)významné dopady na jiné veřejné rozpočty a z jakého důvodu? - Poslední věta nedává smysl, požadujeme doplnit, z čeho přímo vyplývá zmiňovaná potřeba nabytí účinnosti? Termíny stanovenými v notifikaci nebo pro potřeby vyhlášení výzvy? 10.11. Zhodnocení korupčních rizik: - Navrhujeme zavést zkratku CIA: Corruption Impact Assessment (dále jen „CIA“).	Akceptováno částečně	Přehled dopadů - Cíl regulace - bude upraven aby byl jednoznačnější. Stanovisko předkladatele - bude upraveno podle návrhu (a provozu). Co se týče možností řešení, toto považujeme za vysvětlené v rámci setkání s M. Sieber. Nevýznamnými dopady byl myšlen převážně dopad nákladů na kontrolu rozpočtů stavby vis a vis směrné ceny, která odpadá v nové verzi vyhlášky. 
Termíny souvisí zejména s potřebou vyhlášení výzvy programu SFPI, který se bude v souladu s notifikací řídit nákladovým nájemným (a tedy předmětnou vyhláškou) a zdržení vyhlášení výzvy může vážně ohrozit plnění milníků NPO komponenty 2.10 (tedy zasmluvnění alokace 4,5 mld. Kč do poloviny roku 2026).			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	111	MF	Přehled dopadů návrhu právního předpisu	Z	44.	Přehled dopadů návrhu právního předpisu“ komentáři k bodu 5 a komentáři k bodu 10.5: 3. Z dokumentu „Důvodová zpráva“ v části „Odůvodnění“, v odstavci „Přehled dopadů návrhu právního předpisu“ z komentáře k bodu 5 na straně 2 a komentáře k bodu 10.5 na straně 3 vyplývá, že nejsou očekávány žádné sociální dopady. V té souvislosti ale potom není zcela zřejmé, z jakého důvodu se předmětná legislativa připravuje a co je jejím účelem. Žádáme ve výše uvedeném smyslu upravit v Důvodové zprávě, v části „Odůvodnění“, v odstavci „Přehled dopadů návrhu právního předpisu“ komentáře k bodu 5 a bodu 10.5.	Vysvětleno	Zaprvé, nákladové nájemné je pouze jedním ze dvou stropů nájemného a neurčuje tak nutně konečnou výši nájmu. Zadruhé, vyhláška přímo neurčuje výši nákladů, ale jen způsob jejich započítání do nákladového nájemného - výši nákladů si upravuje sám pronajímatel. Zatřetí, vyhláška pouze provádí zákon, z něhož plynou hlavní sociální dopady, jelikož zákon nastavuje klíčové parametry nákladového nájemného, tj. kdy a k jakému datu se počítá, z jakých nákladů a jak je s ním pracováno v čase, ale také jak se tyto náklady mají promítnout do nákladového nájemného (viz odůvodnění k zákonu). Cílem vyhlášky je primárně upřesnit tento postup, a tím pádem by tato vyhláška neměla mít zásadní sociální dopad nad rámec dopadu stanoveného zákonem.			Vysvětlení akceptováno. 			Souhlasí 
	112	MF	Odůvodnění	Z	45.	Ostatní připomínka k Důvodové zprávě, části „B. Zvláštní část“ položce K § 4: V dokumentu „Důvodová zpráva“, v části „B. Zvláštní část“ položce K § 4 a odstavci „náklady na projektovou přípravu“ doporučujeme místo zkratky „PENB“ použít plný název předmětného průkazu.	Akceptováno	Text byl upraven ve smyslu připomínky.			Vyřešeno.			Souhlasí 
	113	Asociace developerů	Obecně	D	V rámci předkládaného návrhu vyhlášky o stanovení postupu pro výpočet nákladového
nájemného pro dostupné nájemní bydlení se setkáváme s několika zásadními aspekty, které
je nutno přehodnotit a upravit tak, aby byly zajištěny a vyváženy zájmy investorů a
developerů, kteří jsou klíčovými aktéry v oblasti výstavby a správy dostupného nájemního
bydlení. Tato vyhláška je záměrem Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a má zásadní dopad na
strukturu nákladů a ekonomickou životaschopnost projektů dostupného bydlení.
Níže předkládáme připomínky a návrhy úprav, které by měly být zváženy pro dosažení rovnováhy
mezi regulací nájemného a potřebou udržitelného a ekonomicky životaschopného rozvoje
dostupného bydlení.
Je přitom zároveň potřeba upozornit na to, že některé z uváděných připomínek a návrhů se
netýkají jen developerů soukromých, ale také těch z veřejnoprávního sektoru. Developeři, kteří
se podílejí a podílet budou na výstavbě a správě dostupného nájemního bydlení, nejsou totiž
pouze soukromí vlastníci. Významnou roli v této oblasti sehrávají také veřejné subjekty, jako jsou
města, obce, kraje nebo stát. Tyto subjekty mají specifické cíle a povinnosti, které se odlišují od
soukromých investorů, avšak při realizaci projektů dostupného bydlení čelí obdobným výzvám
a komplikacím.                                                                                                                                ---                                                                                                                                       Závěr
Předložené připomínky reflektují potřebu vyváženého přístupu k regulaci nákladového
nájemného, který by zohledňoval všechny relevantní náklady a umožňoval dlouhodobou
udržitelnost projektů dostupného nájemního bydlení. Navrhované úpravy by měly přinést
jasnost a transparentnost, zajišťující, že všechny strany – investoři, developeři, i nájemníci –
budou mít spravedlivé a předvídatelné podmínky. Doporučujeme důkladné zvážení těchto
připomínek a jejich implementaci do finálního znění vyhlášky.	Akceptováno částečně	Text byl vzat na vědomí.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	114	Asociace developerů	Obecně	D	Zákonné zmocnění:
o Stávající znění: Zákonné zmocnění povoluje pouze zpřesnit rozsah nájemného,
avšak není nijak zajištěn postup ohledně dalších plateb za správu, údržbu, fond
oprav, tendrování energií, nakládání s odpady atd.
o Navrhovaná úprava: Je třeba zajistit, aby vyhláška zahrnovala kompletní
spektrum nákladů spojených s provozem nemovitosti, které tvoří významnou
část celkových nákladů na bydlení. Zákon by měl pokrývat veškeré náklady,
nejen nájemné, aby byla skutečně zajištěna dostupnost bydlení.	Vysvětleno	Jak plyne ze zákonného zmocnění v § 11b odst. 4 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., vyhláška stanoví postup pro výpočet nákladového nájemného. Postup pro stanovení dalších plateb není obsahem zákonného zmocnění, tudíž nemůže být předmětem této vyhlášky.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	115	Asociace developerů	§ 1	Z	Požadavek: Upravit text § 1 tak, aby nákladové nájemné nebylo počítáno pouze pro
první rok provozu dostupného nájemního bytu.
• Odůvodnění: Právní předpis by měl stanovit postup výpočtu nájemného nejen pro
první rok provozu, ale i pro následující roky, aby byl zajištěn dlouhodobý ekonomický
model pro provozovatele.	Vysvětleno	Jak plyne ze zákonného zmocnění v § 11b odst. 4 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 126/2024 Sb., vyhláška stanoví postup pro výpočet nákladového nájemného v prvním roce provozu dostupného nájemního bytu.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	116	Asociace developerů	§ 2 písm. a)	Z	Požadavek: Upravit definici nákladů spojených s výstavbou, aby zahrnovala všechny
náklady související s procesem vzniku budovy, včetně nákupu pozemku, projektové
přípravy, povolení, právních služeb, a dalších souvisejících nákladů.
• Odůvodnění: Výstavba není jen samotná stavba, ale komplexní proces, který zahrnuje
mnoho různých výdajů. Je nezbytné, aby byly všechny tyto náklady zohledněny ve
výpočtu nájemného.	Akceptováno	Ve vyhlášce byly nově v § 3 rozděleny náklady spojené s výstavbou nebo pořízením  na náklady na přípravu výstavby nebo pořízení a náklady na výstavbu nebo pořízení stavby. Nově formulovaný § 4 týkající se nákladů na přípravu výstavby nebo pořízení obsahuje v odůvodnění výčet příkladů nákladů, který zahrnuje veškeré projektové, právní, inženýrské a další činnosti nutné pro přípravu výstavby nebo pořízení. V § 5 jsou vyjmenovány náklady na výstavbu včetně nákladů na pořízení pozemku nebo budovy atp.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	117	Asociace developerů	§ 2 písm. b)	Z	Požadavek: Upřesnit definici provozních nákladů, aby bylo jasné, co všechno zahrnují,
například náklady na vytápění.
• Odůvodnění: Jasné a srozumitelné definice jsou nezbytné pro správné uplatňování
vyhlášky a pro zajištění transparentnosti nákladů.	Akceptováno	Provozní náklady jsou vyjmenovány v otevřeném výčtu v upraveném znění § 8. Jejich výše není stanovena ani omezena kromě nákladů nájemce stanovených jiným právním předpisem. Jde o náklady vlastníka; nezahrnují tedy náklady, jež hradí podle jiných právních předpisů nájemce.
Náklady celoživotního cyklu jsou zahrnuty v § 9. Jejich výše není stanovena ani omezena.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	118	Asociace developerů	§ 3 odst. 1	Z	Požadavek: Upravit text § 3 odst. 1 tak, aby bylo možné zahrnout různé finanční zdroje,
jako jsou dotace, a zajistit delší amortizační období pro investice.
• Odůvodnění: Delší amortizační období by umožnilo nižší měsíční nájemné a lepší
ekonomickou udržitelnost projektů. Současný model nezohledňuje všechny zdroje
financování, což může být pro obce nevýhodné.	Vysvětleno	Zahrnout různé finanční zdroje je podle návrhu vyhlášky již možné, a to včetně dotací, viz § 10. Cizí zdroje mohou mít jakýkoliv formát, ať už je to úvěr, nebo třeba dotace. Pokud jde o úvěr, rozloží se formou anuitní splátky podle § 10 odst. 5; pokud jde o dotaci, ta celkové náklady sníží prostým odečtem. 
Vážíme si návrhů Asociace na zlevnění nákladového nájemného, např. návrhem na prodloužení doby amortizace nebo nezahrnutí výše úroků. Musíme ale konstatovat, že cílem použití konceptu nákladového nájemného není jen zlevnění nájmu na jeho "nákladovou úroveň", ale také zprůchodnění investic samotných tím, že obce budou moci provozovat dostupné nájemní bydlení cash flow nebo rozpočtově neutrálně. Zvýšení doby amortizace na např. 40 let, která v českém prostředí neodpovídá reálné době splácení dostupných úvěrů, by znamenala cash flow negativní projekty a odradila by tak velkou řadu potenciálních pronajímatelů.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	119	Asociace developerů	§ 3 odst. 2 písm. d)	Z	Požadavek: Upravit ustanovení, aby umožňovalo zohlednit byty v různých domech na
území městské části při společné správě.
• Odůvodnění: Flexibilnější přístup umožní efektivnější správu a optimalizaci nákladů.	Vysvětleno	Cílem definice nově zakotvené v § 2 písm. b) je vymezit skupinu budov, které vznikají při "jedné investiční akci", a to proto, že považujeme za důležité, aby v rámci jednotlivých investičních akcí nevznikaly významné rozdíly ve výši nájemného. Takové nemovité věci souvisejí nejen investičně (tj. způsobem financování), ale hlavně účelově, časově a místně. Investiční souvislost je těžké definovat - např. stejný způsob financování mohou mít úplně odlišné budovy a i stejný původ financování. Proto definujeme soubor dostupných nájemních bytů nebo soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty podle času, účelu a místa, ve kterém vznikají, přičemž podmínkami je, aby měly stejného pronajímatele, vznikly za účelem poskytnutí dostupného nájemního bydlení, byly poskytnuty k dostupnému nájemnímu bydlení ke stejnému datu, v případě dostupných nájemních bytů se nacházely v jedné budově a v případě bytových domů s dostupnými nájemními byty stály na stejném pozemku nebo pozemcích, které mají vzájemně společné hranice, nebo pro ně byla podána jedná žádost o povolení záměru.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	120	Asociace developerů	§ 4 odst. 1 písm. b)	Z	Požadavek: Vyjasnit důvod zahrnutí rozpočtové rezervy ve výši 5 %.
• Odůvodnění: Pokud je stavba již hotová, není důvod zahrnovat další rezervy, které by
jen zvyšovaly nájemné.	Vysvětleno	Souzníme se snahou nájemné zbytečně nenavyšovat. Musíme ale konstatovat, že přestože bude stavba "hotová" v době prvního dne jejího pronájmu pro dostupné nájemní bydlení, tento fakt není relevantní pro výpočet nákladového nájemného vypočteného z vysoutěžených nákladů, protože soutěž proběhne ještě před výstavbou. Po vysoutěžení pak obvykle vznikají stavebníkovi vícenáklady před úplným dokončením stavby, které bychom bez rozpočtové rezervy nijak nezohlednili v případě, že by z nějakého důvodu nebyla rezerva zahrnuta v daném rozpočtu. Hledáme tu správnou rovnováhu mezi nízkými nájmy a jistotou investora, že bude moci z nájmu stavbu zaplatit - proto jsme se rozhodli dané vícenáklady stavebníkovi částečně pokrýt. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	121	Asociace developerů	§ 4 odst. 2	Z	Požadavek: Vypustit postup výpočtu výdajů a nahradit jej metodou přepočtu
celkových nákladů na užitný metr bytu.
• Odůvodnění: Správný výpočet nákladů by měl zahrnovat všechny související investice,
nikoliv jen dílčí položky.	Vysvětleno	Výpočet podle § 10 pracuje metodou přepočtu celkových nákladů na metr čtvereční podlahové plochy bytu na 1 měsíc. Náklady vyjmenované v § 4 a 5 zahrnují otevřený výčet nákladů souvisejících s výstavbou nebo pořízením a jejich přípravou.  		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	122	Asociace developerů	§ 6 odst. 1 písm. b)	Z	Požadavek: Upravit text tak, aby zohledňoval všechny náklady spojené s pořízením
dostupného nájemního bytu, včetně nových standardů jako je ZEB.
• Odůvodnění: Nové standardy budou povinné a nákladné, proto je nutné je zahrnout
do nákladů.	Vysvětleno	Pokud bude budova pořizována v ZEB standardu, pak budou tyto náklady promítnuty v kupní ceně, nebo v hodnotě ocenění dané budovy. Pokud má Asociace developerů na mysli renovace, které vznikou po pořízení a které proběhnou před uvedením dostupného nájemního bydlení v provoz, pak bude celý projekt považován za "výstavbu", resp. bude se jednat o rekonstrukci pořízené budovy, a pak opět budou náklady uznány, jelikož budou považovány za náklady spojené s výstavbou (samotná cena budovy před rekonstrukcí opět vstoupí do výpočtu jako cena kupní nebo hodnota z ocenění podle § 5. Pokud má Asociace developerů na mysli renovace na úroveň ZEB, které vzniknou až po uvedení budovy do provozu pro dostupné nájemní bydlení, tak musíme konstatovat, že takové renovace nejsou předmětem zákonného zmocnění v jehož rámci je vyhláška připravována, pokud jejich rozsah půjde nad rámec renovací obvykle spojených s provozem dostupných nájemních bytů, které jsou financovatelné z nákladů podle § 9.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	123	Asociace developerů	Předkládací zpráva?	D	Vyjasnění rozsahu nákladů:
o Stávající znění: Návrh vyhlášky stanoví postup pro výpočet nákladového
nájemného z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem
dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu.
o Připomínka: Doplnit, že náklady by měly zahrnovat nejen prvotní výdaje, ale i
dlouhodobé provozní náklady, aby byl zajištěn trvalý finanční model. Tím by se
předešlo situacím, kdy by se projekt stal neudržitelným po několika letech
provozu.	Akceptováno	Náklady celoživotního cyklu jsou zahrnuty v  upraveném znění § 9. Jejich výše není stanovena ani omezena. Dlouhodobé provozní náklady jsou zahrnuty v § 8.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	124	Asociace developerů	Předkládací zpráva?	D	Definice paušálních hodnot:
o Stávající znění: V přílohách navrhované vyhlášky jsou uvedeny paušální
hodnoty stanovující výši provozních nákladů.
o Připomínka: Je nezbytné, aby paušální hodnoty byly pravidelně aktualizovány
na základě aktuálních tržních podmínek a inflace. To zajistí, že nájemné bude
reflektovat skutečné provozní náklady a nebude docházet k podhodnocení
nebo nadhodnocení výdajů.	Vysvětleno	Paušální hodnota provozních nákladů byla vypuštěna, provozní náklady a náklady celoživotního cyklu jsou vyjmenovány a nejsou omezeny, viz upravené znění § 8 a 9.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	125	Asociace developerů	Předkládací zpráva?	D	Administrativní zátěž:
o Stávající znění: Návrh vyhlášky nezohledňuje administrativní náklady spojené s
dodržováním nových pravidel.
o Připomínka: Zvýšit důraz na administrativní jednoduchost a efektivitu při
výpočtu a vykazování nákladů. Doporučujeme zahrnout opatření pro snížení
administrativní zátěže, například automatizované systémy pro evidenci a
výpočet nákladů.	Vysvětleno	Předpokládáme, že administrativní náklady spojené s dodržováním či kontrolou pravidel obsažených ve vyhlášce budou mít primárně poskytovatelé podpor (např. SFPI). Pro investory (zejména obce), chystáme jasná vodítka, manuály a kalkulačky.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	126	Asociace developerů	Odůvodnění	D	Dopad na veřejné rozpočty:
o Stávající znění: Návrh vyhlášky nemá žádný významný dopad na rozpočty
veřejných subjektů.
o Připomínka: Vyhláška by měla explicitně zahrnovat možné dlouhodobé
finanční dopady na veřejné subjekty, které budou muset zajistit údržbu a
modernizaci nemovitostí. Doporučujeme zavést mechanismy pro pravidelnou
revizi nákladů a zajištění odpovídajícího financování.	Vysvětleno	Vzhledem k adekvátnímu vyčíslení nákladů spojených s výstavbou a pořízením a jejich přípravou včetně nákladů na provoz a náklady celoživotního cyklu lze očekávat, že nově vzniklé budovy pronajímané za nákladový nájem budou finančně soběstačné, a to včetně údržby, modernizace a jejich správy.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	127	Asociace developerů	Odůvodnění	D	Sociální dopady:
o Stávající znění: Návrh vyhlášky nemá negativní sociální dopady.
o Připomínka: Vyhláška by měla obsahovat konkrétní opatření na ochranu
sociálně slabých nájemníků, například formou subvencí nebo speciálních
programů na podporu dostupného bydlení.	Vysvětleno	Zaprvé, nákladové nájemné je pouze jedním ze dvou horních stropů dostupného nájemného a neurčuje tak nutně konečnou výši nájmu. Zadruhé, vyhláška přímo neurčuje výši nákladů, ale jen způsob jejich započítání do nákladového nájemného - výši nákladů si upravuje sám pronajímatel. Zatřetí, vyhláška pouze provádí zákon, z něhož plynou hlavní sociální dopady, jelikož zákon nastavuje klíčové parametry nákladového nájemného, tj. kdy a k jakému datu se počítá, z jakých nákladů a jak je s ním pracováno v čase, ale také jak se tyto náklady mají promítnout do nákladového nájemného (viz odůvodnění k zákonu). Cílem vyhlášky je primárně upřesnit tento postup, a tím pádem by tato vyhláška neměla mít zásadní sociální dopad nad rámec dopadu stanoveného zákonem.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	128	Asociace developerů	Odůvodnění	D	Zohlednění smíšených nákladů:
o Stávající znění: Smíšené náklady jsou v rámci výstavby nebo pořízení
nemovitostí zohledněny jen obecně.
o Připomínka: Detailněji specifikovat postup pro rozlišení nákladů spojených s
dostupnými nájemními byty od ostatních výdajů, zejména v projektech se
smíšeným využitím (komerční prostory, parkovací místa). To by mělo zahrnovat
jasné pokyny pro alokaci nákladů a jejich transparentní evidenci.	Vysvětleno	Viz § 5 odst. 5 a odůvodnění, konkrétně příklad v případě parkovacích stání k § 7.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	129	Asociace developerů	Obecně	D	Pravidelné hodnocení a úpravy vyhlášky:
o Vyhláška by měla obsahovat mechanismy pro pravidelné hodnocení její
účinnosti a případné úpravy na základě změn v ekonomických podmínkách a
potřebách trhu.	Vysvětleno	Dopady přijímané vyhlášky budou průběžně hodnocené ze strany SFPI v rámci hodnocení realizovaných projektů. SFPI bude navrhovat na základě podrobné znalosti projektů případné požadavky na změny.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	130	Asociace developerů	Obecně	D	Podpora inovací a udržitelnosti:
o Doporučujeme zavést pobídky pro implementaci inovativních a udržitelných
stavebních technologií a materiálů, které by mohly dlouhodobě snížit provozní
náklady a zvýšit energetickou efektivitu budov.	Vysvětleno	Navrhovanému doporučení nelze vyhovět, překračovalo by meze zákonného zmocnění. 		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	131	Asociace developerů	Obecně	D	Konzultace s klíčovými aktéry:
o Zvýšit zapojení klíčových aktérů, jako jsou developeři, investoři, obce a odborné
organizace, do procesu tvorby a revize vyhlášky, aby bylo zajištěno, že předpisy
budou reflektovat reálné potřeby a možnosti všech zúčastněných stran.	Akceptováno	Souhlasíme, že pro příští aktualizaci znění vyhlášky bude velmi přínosné zapojit další klíčové aktéry do tvorby vyhlášky a děkujeme za ochotu se na případné revizi podílet.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.
	132	Asociace developerů	Obecně	D	Flexibilita ve výpočtu nájemného:
o Zavést flexibilní přístup k výpočtu nákladového nájemného, který by
zohledňoval specifické podmínky různých lokalit a typů projektů.	Vysvětleno	Prosíme o rozvedení tohoto podnětu, jak by tato flexibilita mohla fungovat. Platí ovšem souhlasné stanovisko viz výše, tedy ochota při revizi intenzivněji spolupracovat se zástupci klíčových aktérů včetně asociace developerů.		Souhlasí 	Připomínkové místo se neozvalo ve stanoveném termínu a tak považujeme připomínky za souhlasně vypořádané.