Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD5NGY5P2 najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
PŘEHLED DOPADŮ NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu právního předpisu
Vyhláška o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení
Předkladatel
Spolupřed-
kladatel
Stanovený termín předložení vládě, v případě návrhu vyhlášek předsedovi LRV
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
MMR
-
06.24
09.24
Transpozice práva EU: Číselné označení právních předpisů EU a jejich název v českém znění
Termín stanovený pro implementaci
MM.RR
2. Definice problému
Na základě zákona č. 126/2024 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), bylo ve smyslu § 11b odst. 4 zákona Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) uloženo vypracovat vyhlášku, která stanoví postup pro výpočet nákladového nájemného vypočteného z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu (dále jen „nákladové nájemné“).
3. Cíl návrhu právního předpisu
Cílem navrhovaného právního předpisu je stanovit způsob výpočtu nákladového nájemného, tj. věcný a matematický vztah mezi náklady, které pronajímateli vznikají při investici do dostupného nájemního bydlení, a výsledným nájmem v daných bytech, včetně definice rozsahu těchto nákladů v případech, kdy není apriori jasný (např. při výstavbě objektu se smíšeným využitím apod.).
4. Odůvodnění varianty přípravy legislativního návrhu: |_| ANO |_| NE
Cílů nelze dosáhnout nelegislativní cestou, vzhledem k pověření MMR k vytvoření vyhlášky v zákoně.
5. Stanovisko předkladatele k zpracování RIA: |_| ANO |_| NE
Tato vyhláška pouze popisuje způsob výpočtu nákladového nájemného, tedy vztah mezi náklady, které pronajímateli vznikají při investici do dostupného nájemního bydlení, a výsledným nájmem v daných bytech, a ze své podstaty tak nedovoluje výrazně jiné možnosti řešení než ty, které jsou navržené.
Návrh vyhlášky zároveň nemá žádný dopad na státní rozpočet, ani významný dopad na rozpočty jiných veřejných subjektů. Samotná vyhláška neovlivní konkurenceschopnost, ani ekonomické
a právní vztahy mezi orgány veřejné správy, ani soukromými subjekty. Není ani předpokládaný žádný významný dopad na podnikatelské prostředí ČR, životní prostředí nebo sociální podmínky obyvatel.
Návrh vyhlášky je v souladu s právem EU. Daný způsob výpočtu nájemného byl dokonce již využit při modelování dopadů programu Státního fondu podpory investic při jeho notifikaci
u Evropské komise (SA.106249 – „Affordable rental housing“), která byla schválena.
Z důvodu potřeby vyhlášení notifikovaného dotačního programu na podporu dostupného nájemního bydlení je nezbytné, aby vyhláška nabyla účinnosti od 1. srpna 2024, příp. nejpozději od 1. září 2024.
6. Přijetí prováděcích právních předpisů: |_| ANO |_| NE
7. Dotčené subjekty
MMR, Státní fond podpory investic (dále jen „Fond“), žadatelé a příjemci podpory, Česká republika, její příspěvková organizace, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba jako poskytovatelé dostupného nájemního bydlení.
8. Konzultace
Konzultace s experty v oblasti bydlení, včetně zástupců např. z Fondu a Akademie věd ČR.
9. Dostupná data
10. Charakteristika specifických dopadů
10.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:|_| ANO |X| NE
10.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_|ANO |_| NE
10.3 Dopady na podnikatelské prostředí:|_| ANO |X| NE
Nákladové nájemné je určeno pouze pro veřejné subjekty uvedené v § 11b odst. 2 zákona
a soukromé subjekty, které budou čerpat podporu z Fondu, pokud tak Fond stanoví v podmínkách své výzvy.
10.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_|ANO |X| NE
Je možné, že dojde k vytvoření drobných nákladů spojených s administrací výpočtu nákladového nájemného v případě, že budou obce nebo kraje poskytovat dostupné nájemní bydlení. Tyto náklady ale přirozeně vyplývají z aktivit spojených s provozem rezidenčních nemovitostí a lze je považovat za marginální.
10.5 Sociální dopady:|_| ANO |X| NE
Vzhledem k tomu, že tato vyhláška pouze stanoví způsob výpočtu nákladového nájemného a ve své podstatě neurčuje reálnou nákladovost projektů dostupného nájemního bydlení, jež plyne z aktivit pronajímatele dostupných nájemních bytů, nelze vnímat dopady spojené s výslednou výší nájmu jako dopady této vyhlášky.
10.6 Dopady na rodiny: |_|ANO |X| NE
10.7 Dopady na spotřebitele: |_|ANO |X| NE
10.8 Dopady na životní prostředí: |_|ANO |_| NE
10.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:
|_| ANO |_| NE
10.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_|ANO |_| NE
10.11 Zhodnocení korupčních rizik: |_|ANO |X| NE
Bylo provedeno zhodnocení korupčních rizik v souladu s metodikou CIA. Při zpracování návrhu vyhlášky byla vzata v potaz kritéria hodnotící její právní povahu z pohledu CIA a byla vynaložena snaha o jednoznačnost a standardnost navrhované právní úpravy, mj. popisem jak matematického, tak věcného vztahu mezi náklady a výsledným nájemným, a to včetně modelového příkladu výpočtu. Byla také vynaložena snaha o přiměřenost při definici rozsahu nákladů spojených s výstavbou, které do výstavby vstupují, aby se přihlédlo k možnosti korupčního jednání ve výstavbě.
10.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu |_| ANO |_| NE
11. Kontakty na zpracovatele:
Sead-Aldin Kačarević, mob.: 705 799 283, e-mail: sead-aldin.kacarevic@mmr.gov.cz
A. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vyhláška o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení je prováděcím předpisem k § 11b zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, který poprvé v českém právním řádu definuje pojem „dostupné nájemní bydlení“ a stanoví limity pro výši dostupného nájemného. Vyhlášku je třeba přijmout proto, aby bylo naplněno zmocnění v § 11b odst. 4 zákona, podle kterého má vyhláška stanovit postup pro výpočet nájemného podle § 11b odst. 2, který stanoví, že je-li dostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou, nesmí dostupné nájemné převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu a zároveň musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě vyhlášené Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení.
Smyslem navrhované úpravy je stanovit postup pro výpočet nájemného z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu (dále jen „nákladové nájemné“), a to jak specifikací rozsahu a výše nákladů, které do výpočtu mohou vstoupit, tak specifikací samotného matematického způsobu výpočtu.
Postup pro výpočet nákladového nájemného je navržen tak, aby umožňoval vznik dostupného nájemního bydlení za podmínek, které umožňují investice do dostupného nájemního bydlení, ale zároveň zajištují, že nájemník neponese nadbytečné náklady. Z tohoto cíle vyplývají
2 principy, jež ovlivňují způsob výpočtu nákladového nájemného stanovený v této vyhlášce. Zaprvé, nákladovými položkami vstupujícími do nákladového nájemného jsou položky investičních nákladů do dostupných nájemních bytů v průběhu životního cyklu dané nemovité věci a nikoliv náklady účetní. Zadruhé, rozsah nákladů, které se započítávají do nákladového nájemného, neodpovídá vždy celé výši nákladů spojených s daným investičním projektem, ale pouze výši nákladů, které v daném investičním projektu souvisí s budoucím užíváním dostupných nájemních bytů, a to pouze v přiměřené výši. Tyto principy je možné najít i v zahraničních obdobách nákladového nájemného (většinou pod anglickým názvem „cost-rent“).
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh vyhlášky respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění stanoveného v § 11b odst. 4 zákona.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky neimplementuje právo Evropské unie a není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Právní předpisy Evropské unie problematiku upravenou návrhem vyhlášky nechávají plně v kompetenci členských států. Návrh vyhlášky je tak plně slučitelný s právem Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředstavuje zvýšené nároky na státní rozpočet. U ostatních veřejných subjektů, konkrétně obcí nebo jimi zřízených organizací, je možné, že dojde k vytvoření menších nákladů spojených s administrací výpočtu nájemného v případech, kdy bude potřeba zajistit soulad s vyhláškou, jako např. při výpočtu nákladů spojených s výstavbou na základě stavebních rozpočtů vyplývající z § 4 odst. 2 tohoto předpisu. Tento dopad je ale marginální.
U podnikatelských subjektů není předpokládán žádný významný dopad.
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky nepředpokládá dopady na rodiny ani na ochranu práv dětí.
Návrh vyhlášky nemá dopady na životní prostředí.
6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky není v rozporu se zákazem diskriminace ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen. Návrh vyhlášky do této oblasti nijak nezasahuje.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky nezakládá žádný nový sběr osobních údajů ani nevytváří nové způsoby zpracování osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika byla zhodnocena v souladu s metodikou CIA – Corruption Impact Assessment.
Při zpracování návrhu vyhlášky byla vyhodnocena kritéria hodnotící její právní povahu z pohledu CIA:
· Přiměřenost: návrh vyhlášky byl vyhodnocen jako přiměřený, jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu, který Ministerstvu pro místní rozvoj ukládá povinnost touto formou stanovit způsob výpočtu nákladového nájemného.
· Jednoznačnost: navrhovaná právní úprava neukládá právnickým ani fyzickým osobám žádná práva ani povinnosti nad rámec zákona, ani nestanovuje žádné procesní postupy nebo příležitosti k rozhodnutí. Při zpracování návrhu byl kladen důraz na jednoznačnost navrhované úpravy, mj. i pomocí dovysvětlení některých složitějších matematických postupů v tomto odůvodnění.
· Standardnost: toto kritérium bylo zohledněno při zpracování návrhu vyhlášky snahou o návaznost na existující legislativu ČR a postupy pro výpočet nákladového nájemného.
· Motivace ke korupci v regulované oblasti: návrh vyhlášky přímo neupravuje rozsah povinností dotčených osob. V oblasti stanovování nákladů spojených s výstavbou lze předpokládat korupci jako systémový jev, a proto návrh vyhlášky odvozuje náklady vstupující do výpočtu nákladového nájemného v § 4 odst. 2 od tzv. směrných cen a započítává pouze část dalších nákladů spojených s výstavbou v § 4 odst. 1.
Návrh nemá vliv na rozhodování dotčených osob a orgánů a není tak v rozporu s kritérii rozhodování.
Návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh tak není v rozporu s požadavky na transparentnost.
Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá dopady na rodiny a plnění funkcí rodiny, na posílení integrity a stability rodiny a rodinné harmonie, na rovnováhu mezi prací a rodinou ani na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů. Návrh právní úpravy do těchto oblastí nezasahuje.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava má dopad na územní samosprávu tím, že stanovuje způsob výpočtu nákladového nájemného, jehož výše představuje horní limit nájemného v bytech poskytovaných v režimu dostupného nájemního bydlení ve smyslu § 11b zákona. Navrhovaná právní úprava může mít také dopad na rozpočty územních samospráv, viz bod 5 výše. Navrhovaná právní úprava může mít pozitivní dopad na regionální rozvoj tím, že umožňuje investovat do dostupného nájemního bydlení i v regionech, kde často nájemní bydlení chybí.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh vyhlášky není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
U navrhované vyhlášky nebyla zjištěna rizika vyloučení ani omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování, neboť návrh vyhlášky neupravuje poskytování žádné služby.
B. Zvláštní část
K § 1
Toto ustanovení vymezuje předmět vyhlášky v souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání obsaženým v § 11b odst. 4 zákona.
K § 2
Náklady, ze kterých se vypočítá nákladové nájemné, je možné rozdělit na 2 druhy, a to náklady spojené s výstavbou nebo pořízením a provozní náklady. Oba tyto druhy nákladů se stanovují v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů v souladu s § 11b odst. 2 zákona. Tato skutečnost ale neznamená, že tyto druhy nákladů pouze odráží náklady v prvním roce provozu – naopak tyto náklady nutně odráží dlouhodobější procesy, které neprobíhají v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů (samotná výstavba, budoucí opravy apod.) a které se mohou měnit v čase (rostoucí provozní náklady s ohledem na stáří budovy). Tento fakt je respektován a mj. proto je do nákladového nájemného zahrnuta hodnota v minulosti pořízených nemovitých věcí v § 3 a výše paušální hodnoty provozních nákladů podle § 8, resp. přílohy č. 1.
Ve smyslu odůvodnění k § 11b odst. 2 zákona jsou v navrhované vyhlášce pojmem výstavba míněny jak novostavby, tak stavební úpravy, změny záměru před dokončením a změny dokončené stavby.
K § 3
Odstavec 1 stanoví, že celkové náklady spojené s výstavbou nebo pořízením jsou rovny součtu nákladů spojených s výstavbou, nákladů na pořízení pozemku nebo budovy spojených s výstavbou, nákladů spojených s pořízením, nákladů na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání spojených s výstavbou nebo pořízením, k nimž je možné připočítat daň z přidané hodnoty, a úroků podle odstavce 4, od něhož se odečte dotace, pokud byla poskytnuta.
Odstavec 2 definuje termín „soubor dostupných nájemních bytů nebo soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty“. Lze totiž předpokládat, že ve většině případů bude dostupné nájemní bydlení výsledkem investic do souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru bytových domů s dostupnými nájemními byty, které vznikly v rámci jedné investice, a to konkrétně pokud splňují podmínky z písmen a) až c) a zároveň d) nebo e) daného odstavce.
Odstavec 3 tohoto ustanovení určuje, že celkové náklady spojené s výstavbou nebo pořízením mohou být financované buď ze zdrojů vlastních (finančních i nefinančních, tj. vlastní nemovité věci), nebo zdrojů cizích (tj. např. úvěr), anebo jejich kombinací, a že ve všech třech případech vstupují do výpočtu nákladového nájemného formou měsíční splátky těchto zdrojů. Vlastními zdroji se rozumí jak vlastní finanční zdroje, tak nemovité věci využité pro vznik dostupného nájemního bydlení. Cizími zdroji mohou být úvěr, ale i jiné formy financování, jako např. zápůjčka nebo tzv. ekvitní financování, kdy investor získá finanční prostředky na výstavbu dostupných nájemních bytů výměnou za vlastnický podíl.
Odstavec 4 stanoví, že měsíčními splátkami cizích zdrojů podle odstavce 3 písm. b) tohoto ustanovení se rozumí měsíční anuitní splátky těchto zdrojů, a vysvětluje, jakým způsobem se tyto splátky vypočítají. V případě financování prostřednictvím úvěrů je měsíční anuitní splátkou cizích zdrojů měsíční splátka jistiny daných úvěrů, bankovních poplatků a k nim připočítaného úroku. Výpočet využívá úrokové sazby úvěrů stanovené pro daný úvěr nebo úvěry pro první rok splácení těchto úvěrů. Pokud na základě úvěrové smlouvy došlo nebo má dojít k platbě poplatků věřiteli nebo kapitalizaci úroků v případě odkladu úvěru, připočtou se tyto poplatky nebo kapitalizované úroky k hodnotě úvěru, z níž se počítá měsíční anuitní splátka.
Výpočet dále využívá doby splácení nejdelšího z úvěrů spjatých s financováním vzniku dostupného nájemného bydlení, nejméně však 20 let, aby nedošlo k nepřiměřenému navyšování nákladového nájemného v dostupném nájemním bydlení směrem k úrovni tržního nájemného. V případě odkladu splátek se dané období zkrátí o dobu odkladu, ne však pod délku 20 let. Zvolené období splatnosti 20 let odpovídá typické minimální délce úvěrů poskytovaných veřejným subjektům nebo subjektům poskytujícím dostupné nájemní bydlení v zahraničí (např. Rakousko, Německo, Dánsko).
V případě jiných forem financování z cizích zdrojů než je úvěr se postupuje obdobně jako u úvěru, ale místo jistiny se použije hodnota daného cizího zdroje, popř. k němu smluvně vázaných poplatků, a úrok je roven úroku spjatému s využitím daných cizích zdrojů. Tedy např. u zápůjčky se postupuje stejně jako u úvěru, v případě ekvitního financování jako u úvěru nebo zápůjčky s nulovým úrokem. Pokud je úrok úvěru nebo jiného cizího zdroje roven nule, pak se měsíční anuitní splátka vypočítá jako hodnota cizích zdrojů včetně k nim náležících poplatků (např. u úvěru tedy jistina úvěrů plus poplatky k úvěru) dělená počtem měsíců odpovídajícím době splácení nejdelšího z úvěrů/cizích zdrojů, nejméně však 20 let.
Odstavec 4 dále určuje, že náklady na pořízení nemovitých věcí podle § 5 odst. 1, tj. pozemků a staveb, které mají být použity pro výstavbu, financované z cizích zdrojů vstupují do nákladového nájemného jen ve své nominální hodnotě (tj. bez případných úroků).
Odstavec 5 stanoví způsob výpočtu měsíční splátky vlastních zdrojů podle odstavce 3 písm. a) tohoto ustanovení. V případě financování výstavby nebo pořízení vlastními zdroji (tj. vlastními finančními prostředky nebo vložením vlastních nemovitých věcí do výstavby dostupného nájemního bydlení) má pronajímatel nájemního bydlení možnost získat tyto prostředky zpět v rámci nákladového nájemného ve výši jejich nominální hodnoty (tj. hodnoty, která odpovídá cenám položkového rozpočtu nebo ceně v kupní smlouvě nebo objednávce podle § 4 odst. 2, resp. ceně v kupní smlouvě, ceně stanovené porovnávacím způsobem podle zákona o oceňování majetku nebo ceně obsažené v objednávce podle § 6 odst. 2, a nebyla nijak upravena o inflaci nebo diskontována do doby výpočtu nákladového nájemného), a to opět formou měsíční splátky, která je počítána obdobně jako měsíční anuitní splátka úvěrů s tím rozdílem, že úrok je rovný nule. Anuitní splátka vlastních zdrojů se tedy vypočítá jako hodnota vlastních zdrojů dělená počtem měsíců odpovídajícím době splácení z cizích zdrojů, nejméně však 20 let.
K § 4
Ustanovení určuje náklady spojené s výstavbou dostupných nájemních bytů a způsob, jakým mají být tyto náklady vypočítány (bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto náklady financovány).
Odstavec 1 stanoví, že celkové náklady spojené s výstavbou dostupných nájemních bytů tvoří všechny výdaje vynaložené na výstavbu vedoucí k užívání dostupného nájemního bytu nebo bytového domu s dostupnými nájemními byty včetně ploch a příslušenství, které jsou s jejich užíváním obvykle spjaté, včetně případných nákladů na demolici, pokud je pro výstavbu nezbytná. Náklady spojené s výstavbou jsou dále tvořeny rozpočtovou rezervou ve výši stanovené v položkovém rozpočtu podle odstavce 2, resp. ve výši 5 % hodnoty výdajů podle písmene a), pokud rozpočtová rezerva v položkovém rozpočtu podle odstavce 2 nebyla uvedena. Součástí nákladů spojených s výstavbou jsou i další náklady spojené s výstavbou, a to v obvyklé výši, maximálně však 10 % hodnoty výdajů podle písmene a). Těmito dalšími náklady jsou:
· náklady na projektový management, tj. řízení projektu
· náklady na inženýrskou činnost pro zajištění všech potřebných podkladů pro vydání rozhodnutí úřadů pro umístění, povolení/rámcové povolení stavby pro dostupné nájemní bydlení včetně staveb bezprostředně s hlavní stavbou pro dostupné nájemní bydlení souvisejících, náklady na zajištění uvedení stavby do provozu/kolaudaci
· náklady na projektovou přípravu, tj.:
· koncepční příprava projektu
· studie proveditelnosti stavby včetně ekonomické rozvahy
· odborné studie a rozbory
· EIA, hluková studie, rozptylová studie, dopravní studie, materiálová studie, studie likvidace odpadů atd.
· pozemková příprava
· přípravná činnost pro odkupy pozemků, znalecké posudky, průzkumu, podklady
· zajištění průzkumů a podkladů pro stavbu
· fotodokumentace, pasportizace, archeologický průzkum a další odborné průzkumy, zaměření, geodetické a mapové podklady, podklady k technické a dopravní infrastruktuře včetně realizace případných potřebných průzkumů, ekologické audity, průzkumné práce, hydrologický průzkum, geologický průzkum apod., bezprostředně související s projektovanou budovou nebo její renovací
· průzkumné práce pro posouzení stavu budovy
· historický průzkum, statické posouzení a další podklady související s přípravou
· pořízení architektonické studie, projektové dokumentace a podkladů pro povolení stavby
· realizace architektonické soutěže podle pravidel České komory architektů (náklady na porotu a odměny pro umístěné projekty)
· projektové dokumentace
· pasport stavby
· projektová dokumentace ve všech fázích projektu, dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro vydání společného povolení podle stavebního zákona
· projektová dokumentace a dokumentace pro povolení záměru ve všech fázích projektu podle stavebního zákona
· dokumentace pro odstranění stavby
· dokumentace pro výběr zhotovitele
· dokumentace pro provádění stavby včetně návrhu stavby pro dostupné nájemní bydlení a bezprostředně související dopravní a technickou infrastrukturu atd.
· PENB
· podklady pro uvedení stavby do provozu – dokumentace pro povolení stavby s vyznačením odchylek (původně dokumentace skutečného provedení), revize, geodetické podklady, zkoušky, prohlášení o shodě, vyhodnocení zkušebního provozu, další potřebné podklady
· studie stavebně technologického řešení
· projektová studie stavebně technologického řešení
· plán údržby a oprav stavby
· expertní a právní služby související s přípravou projektu, zadáváním veřejných zakázek, projednáním povolení stavby nebo záměru atd.
· odborné vedení provádění stavby
· dozor projektanta (technický dozor stavebníka)
Odstavec 2 stanoví, že se náklady spojené s výstavbou podle odstavce 1 písm. a) se určí podle cen položkového rozpočtu obsaženého ve smlouvě uzavřené s dodavatelem stavby dostupného nájemního bytu. Pokud ceny těchto položek významněji překročí tzv. směrné ceny, ustanovení určuje, jakým způsobem se tyto náklady promítnou v nákladovém nájemném. Směrnými cenami se rozumí ceny obsažené v cenových soustavách ve smyslu § 11 vyhlášky č. 169/2016 Sb., používané v ČR při tvorbě položkových rozpočtů stavby nebo při finančních odhadech spojených s výstavbou. Odstavec 2 dále stanoví, že hodnota nákladů podle odstavce 1 písm. c) je rovna ceně obsažené v kupní smlouvě nebo objednávce. V případě, že ceny využité v daném rozpočtu nebo v daných objednávkách neobsahují daň z přidané hodnoty, může se výše daně k nim připočítat.
S ohledem na možnost vzniku smíšených nákladů při výstavbě, kdy v rámci výstavby nebo pořízení bytového domu s dostupnými nájemními byty, jejich souboru nebo souboru dostupných nájemních bytů vznikají kromě dostupných nájemních bytů a příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním i plochy a příslušenství s jiným účelem, určuje odstavec 3 postup pro výpočet nákladů spojených s výstavbou v takových případech.
K § 5
Toto ustanovení dopadá na situaci, kdy dojde ke koupi 1) pozemku pro výstavbu ve smyslu novostaveb pro dostupné nájemní bydlení nebo 2) pozemku nebo budov, které budou rekonstruované pro dostupné nájemní bydlení.
Odstavec 1 definuje způsob, kterým se stanoví hodnota nemovitých věcí, která se připočítá k nákladům spojeným s výstavbou vypočítaným podle § 4, jelikož náklady spojené s výstavbou v sobě náklady na pořízení pozemku určeného k výstavbě ve smyslu novostaveb nebo pozemku nebo budovy určené ke stavební úpravě, změně záměru před dokončením a změně dokončené stavby neobsahují. K nákladům spojeným s výstavbou podle § 4 lze hodnotu nemovité věci připočíst maximálně ve výši nižší z ceny kupní a ceny stanovené porovnávacím způsobem podle § 2 odst. 9 písm. c) zákona č. 151/1997 Sb. Pokud cena kupní není známa, využije se cena stanovená porovnávacím způsobem podle § 2 odst. 9 písm. c) uvedeného zákona.
Odstavec 2 vysvětluje, jak náklady na pořízení pozemku nebo budovy pro výstavbu dostupného nájemního bydlení počítat, jsou-li součástí bytového domu s dostupnými nájemními byty, souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru bytových domů s dostupnými nájemními byty i jiné plochy nebo příslušenství než určené pro dostupné nájemní bydlení.
K § 6
Ustanovení je obdobou § 4 a určuje náklady spojené s pořízením dostupných nájemních bytů a způsob, jakým mají být tyto náklady vypočítány.
Odstavec 1 stanoví, že náklady spojené s pořízením jsou tvořeny výdaji vynaloženými na pořízení dostupného nájemního bytu, bytového domu s dostupnými nájemními byty nebo jejich souboru včetně pozemků, příslušenství a ploch obvykle spojených s jejich užíváním. Součástí nákladů spojených s pořízením jsou i další náklady [obdobně jako v § 4 odst. 1 písm. c)], kterými jsou převážně administrativní náklady, v obvyklé výši, maximálně však ve výši 2 % hodnoty výdajů podle písmene a).
Odstavec 2 stanoví, že se výdaje spojené s pořízením podle odstavce 1 písm. a) určí jako nižší z ceny kupní a ceny stanovené porovnávacím způsobem podle § 2 odst. 9 písm. c) zákona č. 151/1997 Sb. a že pokud není cena kupní známá, použije se cena stanovená porovnávacím způsobem podle § 2 odst. 9 písm. c) zákona č. 151/1997 Sb. Odstavec 2 dále stanoví, že hodnota nákladů podle odstavce 1 písm. c) je rovna ceně obsažené v kupní smlouvě nebo objednávce.
S ohledem na možnost vzniku smíšených nákladů při pořízení, kdy součástí pořizovaného bytového domu s dostupnými nájemními byty, souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru bytových domů s dostupnými nájemními byty jsou kromě dostupných nájemních bytů a příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním i jiné plochy nebo příslušenství, odstavec 3 (obdobně jako v § 4) určuje pravidlo pro výpočet nákladů spojených s pořízením v takových případech.
K § 7
Toto ustanovení upravuje způsob, jakým se započítají náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání spojených s výstavbou nebo pořízením do výpočtu nákladového nájemného, resp. způsob, jakým vstupují do nákladů podle § 4 a 6.
Odstavec 1 stanoví, že náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání pro výpočet nákladového nájemného tvoří v případě výstavby i pořízení vždy jen náklady na počet parkovacích stání minimálně vyžadovaných v místě, kde se dostupný nájemní byt, bytový dům s dostupnými nájemními byty nebo jejich soubor nacházejí. V případě pořízení to znamená, že předmětem ocenění např. nebude celá budova s dostupnými nájemními byty se všemi parkovacími stáními, ale daná budova bez parkovacích stání nad rámec míst minimálně vyžadovaných v místě, kde se dostupný nájemní byt, bytový dům s dostupnými nájemními byty nebo jejich soubor nacházejí.
Odstavec 2 uvádí, že v případě pořízení parkovacích stání se náklady podle odstavce 1 vypočítají obdobným způsobem jako náklady na pořízení podle § 6 odst. 2 a 3.
Odstavec 3 uvádí, jak se postupuje v případě výstavby. Náklady podle odstavce 1 se v případě výstavby parkovacích stání vypočítají obdobným způsobem jako náklady spojené s výstavbou podle § 4 odst. 2, tj. podle položek položkového rozpočtu. V případě, že se v dané nemovité věci vyskytují i jiné plochy než plochy určené k dostupnému bydlení, tak se hodnota výdajů podle odstavce 1 odliší od ostatních výdajů v položkovém rozpočtu podle § 4 odst. 3 písm. a). Není-li možné užít k rozlišení výdajů podle odstavce 1 a ostatních výdajů položkový rozpočet způsobem uvedeným v § 4 odst. 3 písm. a), vypočítají se výdaje podle odstavce 1 jako násobek počtu parkovacích stání minimálně vyžadovaných v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází, průměrného počtu m2 náležících 1 parkovacímu stání v daném objektu nebo na jeho pozemku a průměrných výdajů na 1 m2 parkovacích stání v daném objektu nebo na jeho pozemku. Toto se stane v případě, že pro celkové náklady spojené s výstavbou se použije § 4 odst. 3 písm. b).
Tento odstavec dále uvádí případ, kdy nelze vypočítat průměrné náklady na 1 m2 parkovacích stání v daném objektu nebo na jeho pozemku. Zde se využijí průměrné náklady na 1 m2 ploch spojených s užíváním dostupného nájemního bytu podle § 4 odst. 3 písm. b).
Odstavec 4 pak stanoví, že kdykoliv, kdy je nutné využít výpočtu podle § 4 odst. 3 písm. b) pro rozlišení nákladů spojených s výstavbou dostupného nájemního bydlení a nákladů s tím nespojených, tak se plochy parkování nezapočítávají do ploch využitých v takovém výpočtu. Obdobně se postupuje u „dalších nákladů spojených s pořízením“ podle § 6 odst. 1 písm. b,) rozlišených podle § 6 odst. 3 , kde je možné využít podílu ploch v nemovité věci pro rozlišení nákladů.
Pro konkretizaci lze uvést postup výpočtu.
V pořízeném nebo vystavěném bytovém domě s dostupnými nájemními byty je 30 parkovacích stání. Místní regulace k počtu dostupných nájemních bytů, které v bytovém domě vznikají, vyžaduje 10 parkovacích stání.
V případě výstavby se pak do nákladů podle § 4 započítávají pouze náklady spojené s výstavbou 10 z daných 30 parkovacích stání a vypočítají se obdobně jako všechny náklady spojené s výstavbou, tj. podle cen vzešlých z položkového rozpočtu podle § 4 odst. 2. Jelikož s výstavbou daného bytového domu jsou spojeny i náklady, které nejsou rozhodné pro výpočet nákladového nájemného (20 zbylých parkovacích stání, jiné plochy než plochy dostupných nájemních bytů a plochy a příslušenství spojené s jejich užíváním apod.), je nutno použít § 4 odst. 3. V případě, že nebude možné náklady spojené s výstavbou (včetně nákladů na výstavbu nebo pořízení daných 10 parkovacích stání) rozlišit od nákladů, které nejsou rozhodné pro výpočet nákladového nájemného na základě položkového rozpočtu (20 zbylých parkovacích stání, jiné plochy než plochy dostupných nájemních bytů a plochy a příslušenství obvykle spojené s jejich užíváním apod.), jelikož např. náklady na některé nosné konstrukce se týkají obou kategorií nákladů, vypočítá se podíl ploch v bytovém domě, které slouží k dostupnému nájemnímu bydlení (bez ploch daných 10 parkovacích státní) ku všem plochám (bez ploch daných 30 parkovacích stání), a náklady, které nelze rozlišit, se vynásobí tímto podílem, aby k rozlišení došlo. Náklady na parkovací stání se pak vypočítají jako součin čísla 10, průměrného počtu m2 náležících 1 parkovacímu stání (ze všech 30 stání) v daném objektu nebo na jeho pozemku a průměrných nákladů na 1 m2 parkovacích stání v daném objektu nebo na jeho pozemku. Takto vypočítané náklady na výstavbu parkovacích stání se následně přičtou k nákladům spojeným s výstavbou. Výsledkem tedy budou náklady spojené s výstavbou, které budou obsahovat i poměrnou část nákladů na výstavbu nebo pořízení ploch parkování, která odpovídá nákladům na počet parkovacích stání minimálně vyžadovaných v daném místě, a zároveň nebudou obsahovat náklady, které nejsou rozhodné pro výpočet nákladového nájemného (20 zbylých parkovacích stání, jiné plochy než plochy dostupných nájemních bytů a plochy a příslušenství obvykle spojené s jejich užíváním apod.).
V případě, že nelze vypočítat průměrné náklady na 1 m2 parkovacích stání v daném objektu nebo na jeho pozemku, využijí se průměrné náklady na 1 m2 ploch spojených s užíváním dostupného nájemního bytu.
V případě pořízení se postupuje obdobně, ale s tím rozdílem, že bude v každém případě nutné využít podílu ploch v bytovém domě podle § 6 odst. 3 a že výchozí částkou ve výpočtu nebudou náklady z položkového rozpočtu, ale cena kupní nebo cena stanovená porovnávacím způsobem podle § 6 odst. 2.
K § 8
Odstavec 1 určuje, že pro výpočet nákladového nájemného se použije paušální hodnota provozních nákladů, které pokrývají obvyklou výši nákladů spojených s provozem dostupných nájemních bytů a bytových domů dostupnými nájemními byty, popř. jejich souboru. Tyto paušální hodnoty byly stanoveny na základě expertního posouzení a jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Vzhledem k tomu, že nákladové nájemné podle zákona určuje pouze maximální výši nájemného v dostupných nájemních bytech, stanovení složky provozních nákladů paušální hodnotou v přiměřené výši nijak nezasahuje do možnosti provozovat dostupné nájemní byty levněji a pouze usměrňuje možnost nastavení nepřiměřené výše provozních nákladů v dostupném nájemním bydlení. Stanovená paušální hodnota zohledňuje náklady na správu dostupného nájemního bytu, bytového domu s dostupnými nájemními byty nebo jejich souboru, náklady na krátkodobé opravy a údržbu, pojištění nemovité věci, daň z nemovité věci, revize zařízení v budově i náklady na dlouhodobé opravy, které jsou obdobou odpisů obvykle spojených s vlastněním dlouhodobého hmotného majetku v nákladech účetních. Stanovení paušální hodnoty zohledňuje celý životní cyklus budovy, tj. i fakt, že náklady se stářím budovy stoupají. Zároveň zohledňuje stáří budovy v době zahájení nájmu v režimu dostupného nájemního bydlení.
Odstavec 2 stanovuje, že paušální hodnota provozních nákladů stanovená v příloze č. 1 k této vyhlášce se před jejím použitím ve výpočtu nákladového nájemného upraví o míru inflace za období od data vydání této vyhlášky do data výpočtu nákladového nájemného. K této úpravě se využije posledního vydání indexu spotřebitelských cen ČSÚ, před datem výpočtu nákladového nájemného. Cílem této úpravy je, aby paušální hodnota v příloze 1 k této vyhlášce nepozbyla relevance.
K § 9
Dostupné nájemní bydlení, pro které podle § 11b odst. 2 zákona platí podmínka, že nájemné v něm nesmí převýšit nákladové nájemné, může být pořízeno dvěma formami: 1) přímou realizací, kdy investorem, správcem i pronajímatelem dostupných nájemních bytů je stát, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba (dále jen „veřejný sektor“) a 2) partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (dále jen „PPP“), resp. veřejného sektoru s právnickou osobou soukromého práva (dále jen „soukromý partner“). Tato vyhláška stanovuje pro každou z těchto forem jiný způsob výpočtu nákladového nájemného, a to z důvodu odlišného určení výše nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a výše provozních nákladů. Zatímco v rámci formy přímé realizace vychází výše těchto nákladů z projektu, za jehož přípravu a konečnou podobu je odpovědný sám veřejný sektor, přičemž součástí nákladů není roční výnos soukromého partnera, v rámci formy PPP vychází výše těchto nákladů z výsledků veřejné zakázky na soukromého partnera a jejich součástí je požadovaný roční výnos soukromého partnera.
V případě partnerství veřejného a soukromého sektoru může být dostupné nájemní bydlení pořízené, provozované a pronajímané na základě různých modelů PPP. Ty se liší především tím, který sektor (zda veřejný nebo soukromý) dostupné nájemní byty pořizuje (formou výstavby nebo pořízením), financuje, vlastní, spravuje a pronajímá. Výpočet nákladového nájemného pro PPP projekty stanovený v tomto písmenu se vztahuje pouze na takové modely PPP, v rámci kterých dostupné nájemní bydlení na základě smluvního ujednání s veřejným sektorem pořizuje, financuje a spravuje soukromý partner, ale zároveň jej vlastní a pronajímá veřejný sektor.
Pro všechny ostatní modely PPP platí buď § 11b odst. 1 zákona (omezení nákladovým nájemným a tedy ani tato vyhláška se na ně nevztahují), protože dostupné nájemní byty pronajímá soukromý partner, nebo § 11b odst. 2 zákona (a omezení nákladovým nájemným a tedy i tato vyhláška se na ně vztahují), ale protože v dané formě PPP dostupné nájemní byty po dokončení nejen vlastní a pronajímá, ale i spravuje veřejný sektor, jedná se o přímou realizaci a výše nákladového nájemného se vypočítá podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
K § 10
Navrhuje se, aby tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. září 2024.
V daném případě existuje naléhavý obecný zájem ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, jelikož je návrh předkládán za účelem stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného v dostupných nájemních bytech na základě zákona č. 126/2024 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 211/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jenž nově v § 11b definuje pojem „dostupné nájemní bydlení“. Tato novela nabyde účinnosti dne 1. července 2024. Z důvodu potřeby vyhlášení notifikovaného dotačního programu na podporu dostupného nájemního bydlení je proto nezbytné, aby vyhláška nabyla účinnosti k navrhovanému datu.
K příloze č. 1
Příloha uvádí výši paušální hodnoty provozních nákladů podle § 8 vyhlášky, která se použije pro výpočet nákladového nájemného. Tyto paušální hodnoty zohledňují celý životní cyklus budovy (tj. jejich výše je upravena směrem nahoru tak, aby reflektovala nárůst provozních nákladů v čase vlivem opotřebení). Matematický způsob využití paušálních hodnot z tabulky č.1 je popsán v příloze č. 2 k této vyhlášce.
K příloze č. 2
Příloha obsahuje matematický popis výpočtu nákladového nájemného v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů a stanovuje tak vzorec výpočtu nákladového nájemného podle ustanovení této vyhlášky.
První vzorec vyjadřuje, že nákladové nájemné je součtem nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozních nákladů. Jelikož výsledkem tohoto vzorce je nákladové nájemné na 1 m2 podlahové plochy a 1 měsíc provozu dostupného nájemního bytu, bytového domu s dostupnými nájemními byty nebo jejich souboru, vstupuje paušální hodnota provozních nákladů z tabulky č. 1 v příloze č. 1 k této vyhlášce do výpočtu přímo. Při výpočtu je zohledněna také průměrná obsazenost bytů, která byla zvolena ve výši 95 % na základě rešerše existující praxe v ČR i v zahraničí. Nákladové nájemné je tedy upraveno směrem nahoru, aby reflektovalo menší riziko neobsazenosti. Pro výpočet nákladového nájemného v konkrétním dostupném nájemním bytě je potřeba výsledek prvního vzorce vynásobit podlahovou plochou daného bytu, přičemž podlahovou plochou se rozumí podlahová plocha podle stavebního zákona.
Druhé 2 vzorce (tj. vzorce 2 a 3) popisují 2 způsoby, na základě kterých je možné vypočítat náklady spojené s výstavbou nebo pořízením a které musí dojít ke stejnému závěru. Tyto vzorce tedy říkají, že nákladové nájemné je možné odvodit od objemu finančních prostředků a hodnoty nemovitých věcí využitých k financování dostupného nájemního bydlení, nebo od hodnoty nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením ponížených o dotaci a navýšených o hodnotu úroků spojených s financováním dostupného nájemního bydlení, a že tyto dva způsoby musí dojít ke stejnému závěru. Vzorce 4 a 5 popisují to samé, ale v případě, že úroková sazba cizích zdrojů je rovna nule.
Ilustrativní výpočet:
Vzniká soubor bytových domů k 15. 4. 2025 s 5000 m2 podlahových ploch dostupných nájemních bytů výstavbou, s celkovými stavebními náklady a jinými náklady s výstavbou spojenými (podle § 4 odst. 1) včetně parkování a k nim připočítané hodnoty vlastního vloženého pozemku (podle § 6 a 7) v celkové hodnotě 300 mil. Kč (tj. NPF = 300 mil. Kč). Hodnota v minulosti pořízeného pronajímatelem vlastněného pozemku z toho tvoří 20 mil. Kč. Pronajímatel na výstavbu získá dotaci v hodnotě 75 mil. Kč (tj. D = 75 mil. Kč) a zbytek financuje částečně z vlastních finančních zdrojů v hodnotě 30 mil. Kč (VZ = 20 + 30 = 50 mil. Kč), které pronajímatel chce plně započíst do celkových nákladů spojených s výstavbou, částečně úvěrem v hodnotě 125 mil. Kč (CZ1 = 125 mil. Kč) na 30 let s úrokovou sazbou r1 = 2 %, ze kterého vzniká celkový úrok v hodnotě cca 38,35 mil. Kč, a částečně úvěrem v hodnotě 50 mil. Kč (CZ2 = 50 mil. Kč) na 20 let a s úrokovou sazbou r2 = 4,5 %, ze kterého vzniká celkový úrok v hodnotě cca 25,9 mil. Kč. Splátky obou úvěrů byly odloženy o 2 roky, tj. n1 = nmax = 30 - 2 = 28, n2 =20 (n2 není 18, jelikož minimální délka pro výpočet je 20, podle § 3 odst. 4). Poslední známá měsíční hodnota indexu spotřebitelských cen ČSÚ z r. 2024 byla 151 %. V době vzniku souboru pak nejaktuálnější hodnota, z 1.1. 2025 byla 151,6 %[footnoteRef:2]. Pak je výpočet následující: [2: Hodnoty jsou domyšlené, pro účely příkladového výpočtu.]
Takže např. v bytě o rozloze 60 m2 bude měsíční nákladové nájemné 60*231 Kč/m2 neboli 13 860 Kč.
Hodnoty v příkladu jsou domyšlené, pro ilustrativní účely. Zaokrouhlení výše čísel ve výpočtu je pouze z důvodů jednodušší ilustrace. Při reálném výpočtu se čísla během výpočtu nezaokrouhlují, s výjimkou konečného výsledku .
K příloze č. 3
Výpočet nákladového nájemného u projektů realizovaných formou PPP je založený na výši pravidelné platby za dostupnost. Tu hradí veřejný sektor soukromému partnerovi výměnou za smluvní závazek, že soukromý partner pořídí, financuje a po určenou dobu spravuje dostupné nájemní bydlení pro potřeby veřejného sektoru. Platba za dostupnost je v podstatě splátkou nákladů na zajištění a financování pořízení nemovité věci určené pro dostupné nájemní bydlení a platbou za zajištění její správy. Výše platby za dostupnost je stanovena na základě výběrového řízení na soukromého partnera.
Platba za dostupnost obsahuje složku celkových nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením, složku provozních nákladů a smluvený roční výnos soukromého partnera.
Kromě platby za dostupnost výpočet nákladového nájemného počítá s
1. koeficientem obsazenosti bytů, obdobně k výpočtu v příloze č. 2 k této vyhlášce,
2. jinými náklady pronajímatele, např. náklady na administraci projektu PPP,
3. dotací poskytnutou pronajímateli v souvislosti se vznikem dostupného nájemního bydlení, pokud byla poskytnuta,
4. celkovou podlahovou plochou dostupných nájemních bytů, bytového domu s dostupnými nájemními byty nebo jejich souboru podle stavebního zákona.
3