Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD5NGY5P2 najdete zde


                III.
ODŮVODNĚNÍ
PŘEHLED DOPADŮ NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU 

	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu právního předpisu

	Vyhláška o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení

	Předkladatel
	Spolupřed-
kladatel
	Stanovený termín předložení vládě, v případě návrhu vyhlášek předsedovi LRV
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti

	MMR
	-
	06.24
	10.24

	Transpozice práva EU: Číselné označení právních předpisů EU a jejich název v českém znění
	Termín stanovený pro implementaci

	
	MM.RR

	2. Definice problému

	Na základě zákona č. 126/2024 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), bylo ve smyslu § 11b odst. 4 zákona Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) uloženo vypracovat vyhlášku, která stanoví postup pro výpočet nájemného z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu (dále jen „nákladové nájemné“).  

	3. Cíl návrhu právního předpisu 

	Stanovit způsob výpočtu nákladového nájemného, včetně definice rozsahu nákladů rozhodných pro výpočet tohoto nájemného v případech, kdy rozsah není jasný (např. při výstavbě objektu se smíšeným využitím apod.). 

	4. Odůvodnění varianty přípravy legislativního návrhu:  |_| ANO  |_| NE 

	Cílů nelze dosáhnout nelegislativní cestou vzhledem k pověření MMR v zákoně k vytvoření vyhlášky.

	5. Stanovisko předkladatele k zpracování RIA:  |_| ANO  |_| NE 

	Tato vyhláška pouze popisuje způsob výpočtu nákladového nájemného a ze své podstaty tak nedovoluje jiné možnosti řešení než ty, které jsou navržené. 
Návrh vyhlášky zároveň nemá žádný dopad na státní rozpočet ani významný dopad na rozpočty jiných veřejných subjektů. Samotná vyhláška neovlivní konkurenceschopnost ani ekonomické 
a právní vztahy mezi orgány veřejné správy nebo soukromými subjekty. Nepředpokládá se žádný významný dopad na podnikatelské prostředí ČR, životní prostředí nebo sociální podmínky obyvatel.
Návrh vyhlášky je v souladu s právem EU. Daný způsob výpočtu nájemného byl dokonce již využit při modelování dopadů programu Státního fondu podpory investic (dále jen „Fond“) při jeho notifikaci u Evropské komise (SA.106249 – „Affordable rental housing“), která byla schválena. 
Z důvodu potřeby vyhlášení notifikovaného dotačního programu na podporu dostupného nájemního bydlení je nezbytné, aby vyhláška nabyla účinnosti nejpozději od 1. října 2024.


	6. Přijetí prováděcích právních předpisů:  |_| ANO  |_| NE    

	7. Dotčené subjekty

	MMR, Fond, žadatelé o podporu, příjemci podpory, Česká republika, její příspěvková organizace, územní samosprávný celek nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba jako poskytovatelé dostupného nájemního bydlení.

	8. Konzultace 

	Konzultace s experty v oblasti bydlení, včetně zástupců např. z Fondu a Akademie věd ČR.

	9. Dostupná data 

	10. Charakteristika specifických dopadů 

	10.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:|X| ANO  |_| NE    

	Návrh vyhlášky neklade zvýšené nároky na státní rozpočet. V případě územních samosprávných celků a jimi zřízených nebo založených právnických osob je možné, že dojde k vytvoření menších nákladů spojených s administrací výpočtu nájemného v případech, kdy bude potřeba zajistit soulad s vyhláškou, jako např. při výpočtu nákladů na výstavbu na základě stavebních rozpočtů vyplývajícího z § 5 odst. 2 návrhu. Tento dopad je ale marginální.

	

	10.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_|ANO  |_| NE    

	10.3 Dopady na podnikatelské prostředí:|_| ANO  |X| NE

	Nákladové nájemné je určeno pouze pro veřejné subjekty uvedené v § 11b odst. 2 zákona, 
a soukromé subjekty, které budou čerpat podporu z Fondu, pokud tak Fond stanoví v podmínkách své výzvy. 
U podnikatelských subjektů není předpokládán žádný významný dopad.

	10.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |X|ANO  |_| NE    

	Viz bod 10.1.

	10.5 Sociální dopady: |_| ANO  |X| NE    

	Vzhledem k tomu, že tato vyhláška pouze stanoví způsob výpočtu nákladového nájemného a ve své podstatě neurčuje reálnou nákladovost projektů dostupného nájemního bydlení, jež plyne z aktivit pronajímatele dostupných nájemních bytů, nelze vnímat dopady spojené s výslednou výší nájmu jako dopady této vyhlášky.

	10.6 Dopady na rodiny: |_|ANO  |X| NE    

	10.7 Dopady na spotřebitele: |_|ANO  |X| NE    

	10.8 Dopady na životní prostředí: |_|ANO  |_| NE

	10.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_|ANO |_|NE    

	10.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_|ANO  |_| NE    

	10.11 Zhodnocení korupčních rizik: |X|ANO  |_| NE    

	Bylo provedeno zhodnocení korupčních rizik v souladu s metodikou CIA. Při zpracování návrhu vyhlášky byla vzata v potaz kritéria hodnotící její právní povahu z pohledu CIA a byla vynaložena snaha o jednoznačnost a standardnost navrhované právní úpravy, mj. popisem jak matematického, tak věcného vztahu mezi náklady a výsledným nájemným, a to včetně modelového příkladu výpočtu. Byla také vynaložena snaha o přiměřenost při definici rozsahu nákladů na výstavbu, které do výpočtu vstupují, aby se přihlédlo k možnosti korupčního jednání ve výstavbě. 

	10.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO    |_| NE    

	11. Kontakty na zpracovatele:

	Sead-Aldin Kačarević, mob.: 705 799 283, e-mail: sead-aldin.kacarevic@mmr.gov.cz

A. Obecná část  

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Vyhláška o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení je prováděcím předpisem k § 11b zákona, který poprvé v českém právním řádu definuje pojem „dostupné nájemní bydlení“ a stanoví limity pro výši dostupného nájemného. Vyhlášku je třeba přijmout proto, aby bylo naplněno zmocnění v § 11b odst. 4 zákona, podle kterého má vyhláška stanovit postup pro výpočet nájemného podle § 11b odst. 2, který stanoví, že je-li dostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou, nesmí dostupné nájemné převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu a zároveň musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě vyhlášené Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení. 
Smyslem navrhované právní úpravy je stanovit postup pro výpočet nákladového nájemného, a to jak specifikací rozsahu a výše nákladů, které do výpočtu mohou vstoupit, tak specifikací samotného výpočtu. 
Postup pro výpočet nákladového nájemného je navržen tak, aby umožňoval vznik dostupného nájemního bydlení za podmínek, které umožňují investice do dostupného nájemního bydlení, ale zároveň zajištují, že nájemník neponese nadbytečné náklady. Z tohoto cíle vyplývají 2 principy, jež ovlivňují způsob výpočtu nákladového nájemného stanovený v této vyhlášce. Za prvé, nákladovými položkami vstupujícími do výpočtu nákladového nájemného jsou položky investičních nákladů do dostupných nájemních bytů v průběhu životního cyklu dané nemovité věci, nikoliv náklady účetní. Za druhé, rozsah nákladů započítávaných do nákladového nájemného neodpovídá vždy celé výši nákladů spojených s daným investičním projektem, ale pouze výši nákladů, které v daném investičním projektu souvisí s budoucím užíváním dostupných nájemních bytů (tj. např. pokud se v daném bytovém domě nacházejí i kanceláře, náklady na jejich výstavbu nebo pořízení nevstupují do výpočtu nákladového nájemného). Tyto principy je možné najít i v zahraničních obdobách nákladového nájemného (většinou pod anglickým názvem „cost-rent“). 
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh vyhlášky respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění stanoveného v § 11b odst. 4 zákona. 
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky se v širším kontextu vztahuje k právu veřejných podpor Evropské unie, a to konkrétně k programu podpory SA.106249. I proto byly použity pracovní podklady k této vyhlášce při vyjednávání podmínek daného programu. Lze konstatovat, že návrh vyhlášky přímo neimplementuje právo Evropské unie a tvoří součást legislativního rámce, na jehož základě poběží program Fondu Dostupné bydlení, který má přímou vazbu na schválený program podpory SA.106249. Mimo výše zmíněnou provazbu na program podpory SA.106249, právní předpisy Evropské unie problematiku upravenou návrhem vyhlášky nechávají plně v kompetenci členských států. Návrh vyhlášky je tak plně slučitelný s právem Evropské unie. 
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky neklade zvýšené nároky na státní rozpočet. V případě územních samosprávných celků a jimi zřízených nebo založených právnických osob je možné, že dojde k vytvoření menších nákladů spojených s administrací výpočtu nájemného v případech, kdy bude potřeba zajistit soulad s vyhláškou, jako např. při výpočtu nákladů na výstavbu na základě stavebních rozpočtů vyplývajícího z § 5 odst. 2 návrhu. Tento dopad je ale marginální.
U podnikatelských subjektů není předpokládán žádný významný dopad. 
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením nebo národnostní menšiny.
Návrh vyhlášky nepředpokládá dopady na ochranu práv dětí. 
Návrh vyhlášky nemá dopady na životní prostředí. 
6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky není v rozporu se zákazem diskriminace ani s principem rovnosti mužů a žen. Návrh vyhlášky do této oblasti nijak nezasahuje.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky nezakládá nový sběr osobních údajů ani nevytváří nové způsoby zpracování osobních údajů. 
8. Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika byla zhodnocena v souladu s metodikou CIA – Corruption Impact Assessment. 
Při zpracování návrhu vyhlášky byla vyhodnocena kritéria hodnotící její právní povahu z pohledu CIA:
· Přiměřenost: návrh vyhlášky byl vyhodnocen jako přiměřený; jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu, který MMR ukládá povinnost touto formou stanovit způsob výpočtu nákladového nájemného. 
· Jednoznačnost: navrhovaná právní úprava neukládá právnickým ani fyzickým osobám žádná práva nebo povinnosti nad rámec zákona ani nestanovuje žádné procesní postupy nebo příležitosti k rozhodnutí. Při zpracování návrhu byl kladen důraz na jednoznačnost navrhované úpravy, mj. i pomocí dovysvětlení některých složitějších matematických postupů v tomto odůvodnění. 
· Standardnost: toto kritérium bylo zohledněno při zpracování návrhu vyhlášky snahou o návaznost na existující legislativu ČR a postupy pro výpočet nákladového nájemného.
· Motivace ke korupci v regulované oblasti: návrh vyhlášky přímo neupravuje rozsah povinností dotčených osob. V oblasti stanovování nákladů na výstavbu lze předpokládat korupci jako systémový jev, a proto návrh vyhlášky odvozuje náklady vstupující do výpočtu nákladového nájemného v § 5 odst. 2 od vysoutěžených nákladů. 
Návrh nemá vliv na rozhodování dotčených osob a orgánů a není tak v rozporu s kritérii rozhodování. 
Návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh tak není v rozporu s požadavky na transparentnost. 
Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá dopady na rodiny a plnění funkcí rodiny, na posílení integrity a stability rodiny a rodinné harmonie, na rovnováhu mezi prací a rodinou ani na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů. Návrh do těchto oblastí nezasahuje.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava má dopad na územní samosprávu tím, že stanovuje způsob výpočtu nákladového nájemného, jehož výše představuje jeden ze dvou limitů nájemného v bytech poskytovaných v režimu dostupného nájemního bydlení ve smyslu § 11b zákona. Navrhovaná právní úprava může mít také dopad na rozpočty územních samosprávných celků, viz bod 4 výše. Navrhovaná právní úprava může mít pozitivní dopad na regionální rozvoj tím, že umožňuje investovat do dostupného nájemního bydlení i v regionech, kde často nájemní bydlení chybí. 
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh vyhlášky není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. 
U navrhované vyhlášky nebyla zjištěna rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování, neboť návrh vyhlášky neupravuje poskytování žádné služby.

B. Zvláštní část  

K § 1
Toto ustanovení vymezuje předmět vyhlášky v souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání obsaženým v § 11b odst. 4 zákona, tj. stanovení výpočtu nákladového nájemného, a zavádí legislativní zkratku „dostupný nájemní byt“, která zahrnuje dostupný nájemní byt, bytový dům s dostupnými nájemními byty, soubor dostupných nájemních bytů a soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty. Co se rozumí souborem dostupných nájemních bytů a souborem bytových domů s dostupnými nájemními byty stanovuje § 2 písm. b) a c).
Nákladové nájemné slouží jako jeden ze dvou stropů dostupného nájemného v dostupných nájemných bytech pronajímaných subjekty uvedenými v § 11b odst. 2 zákona, případně jinými osobami podle § 11e písm. a) zákona, které musí platit zároveň, kde druhým stropem je výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášeného Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení. 
Pokud pronajímatel podle § 11b odst. 2 nebo § 11e písm. a) zákona stanovuje určitou výši dostupného nájemného v dostupném nájemním bytě, musí tato výše být:
a) nižší než výše nákladového nájemného vypočítaného podle této vyhlášky, a to konkrétně na 1 m2 podlahové plochy jednotlivého dostupného nájemního bytu na 1 měsíc, a zároveň
b) nižší než výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášeného Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlení.
Nákladové nájemné se podle zákona počítá v prvním roce provozu, ale z nákladů, které pokrývají celý životní cyklus dostupného nájemního bytu, a to včetně přípravy výstavby nebo pořízení. 
K § 2
Toto ustanovení vymezuje pojmy, které vyhláška užívá, a to konkrétně nákladové nájemné, soubor dostupných nájemních bytů a soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty. 
Nákladovým nájemným, definovaným v písmenu a), se rozumí nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu.
Soubor dostupných nájemních bytů, resp. soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty je definován v písmenech b) a c). Cílem je vymezit skupinu bytů nebo budov, které vznikají při „jedné investiční akci“ a souvisejí spolu účelově, časově a místně. Považujeme totiž za důležité, aby v rámci jednotlivých investičních akcí nevznikaly významné rozdíly ve výši nájemného, které by vznikly, pokud bychom nájemné počítali pro každý jednotlivý dostupný nájemní byt nebo bytový dům s dostupnými nájemními byty zvlášť místo jejich souboru. 
Soubor dostupných nájemních bytů definujeme jako více jednotlivých dostupných nájemních bytů, které mají stejného pronajímatele, vznikly za účelem poskytnutí dostupného nájemního bydlení (tj. souvisejí účelově), jsou poskytnuty k dostupnému nájemnímu bydlení ke stejnému datu (tj. souvisejí časově) a nacházejí se v jedné budově.
Soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty definujeme jako více bytových domů s dostupnými nájemními byty, které rovněž mají stejného pronajímatele, vznikly za účelem poskytnutí dostupného nájemního bydlení, jsou poskytnuty k dostupnému nájemnímu bydlení ke stejnému datu, přičemž stojí na stejném pozemku nebo pozemcích, které mají vzájemně společné hranice, nebo pro ně byla podána jedna žádost o povolení záměru.
Pod pojem bytového domu spadá i rodinný dům, jelikož z definic bytového domu a rodinného domu podle stavebního zákona vyplývá shodnost v rámci části definice „stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení“.
K § 3
Náklady, ze kterých se vypočítá nákladové nájemné, je možné rozdělit na 2 druhy, a to náklady spojené s výstavbou nebo pořízením dostupného nájemního bytu a náklady spojené s provozem dostupného nájemního bytu. 
Náklady spojené s výstavbou nebo pořízením podle písmene a) jsou dále rozděleny na náklady na přípravu výstavby nebo pořízení, upravené v § 4, a náklady na výstavbu nebo pořízení, upravené v § 5 až 7. K uvedenému dělení na fázi přípravy a fázi realizace došlo z důvodu přehlednosti. Náklady spojené s provozem podle písmene b) se dále dělí na náklady na provoz, upravené v § 8, a ostatní náklady celoživotního cyklu, upravené v § 9. Náklady se uvažují včetně daně z přidané hodnoty. Zvolená kategorizace nákladů postihuje celý životní cyklus budovy od přípravné fáze přes realizaci, provoz až po modernizaci a dlouhodobé (investiční) opravy a údržbu. Díky zahrnutí ostatních nákladů celoživotního cyklu bude možné financovat z nákladového nájmu provoz dostupných nájemních bytů dlouhodobě udržitelně.
Oba tyto druhy nákladů (náklady spojené s výstavbou nebo pořízením a náklady spojené s provozem) se stanovují v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů v souladu s § 11b odst. 2 zákona. Tato skutečnost ale neznamená, že tyto druhy nákladů odrážejí pouze náklady v prvním roce provozu – naopak tyto náklady odrážejí dlouhodobější procesy, které nutně neprobíhají v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů (samotná výstavba, budoucí opravy apod.) a které se mohou měnit v čase (rostoucí náklady spojené s provozem s ohledem na stáří budovy). Tento fakt je respektován a mj. proto je do nákladového nájemného zahrnuta hodnota v minulosti pořízených nemovitých věcí a výše nákladů na provoz podle § 8. 
V navrhované vyhlášce jsou pojmem výstavba míněny jak nové stavby, tak stavební úpravy, změny dokončené stavby nebo změny stavby před dokončením.
K § 4
Ustanovení v odstavcích 1 a 2 určuje náklady na přípravu výstavby nebo pořízení dostupných nájemních bytů a způsob, jakým mají být tyto náklady stanoveny (bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto náklady financovány). 
Mezi náklady vynaložené na projektovou přípravu podle odstavce 1 písm. a) patří zejména
· náklady na projektový management, tj. řízení projektu
· náklady na inženýrskou činnost pro zajištění všech potřebných podkladů pro vydání příslušných rozhodnutí pro umístění, povolení/rámcové povolení stavby pro dostupné nájemní bydlení včetně staveb bezprostředně s hlavní stavbou pro dostupné nájemní bydlení souvisejících
· náklady na projektovou přípravu:
· koncepční příprava projektu
· odborné studie a rozbory
· EIA, hluková studie, rozptylová studie, dopravní studie, materiálová studie, studie likvidace odpadů atd.
· pozemková příprava
· přípravná činnost pro odkupy pozemků, znalecké posudky, průzkumy, podklady 
· zajištění průzkumů a podkladů pro stavbu
· fotodokumentace, pasportizace, archeologický průzkum a další odborné průzkumy, zaměření, geodetické a mapové podklady, podklady k technické a dopravní infrastruktuře včetně realizace případných potřebných průzkumů, ekologické audity, průzkumné práce, hydrologický průzkum, geologický průzkum apod. bezprostředně související s projektovanou budovou nebo její rekonstrukcí
· průzkumné práce pro posouzení stavu budovy
· historický průzkum, statické posouzení a další podklady související s přípravou projektu
· pořízení architektonické studie, projektové dokumentace a podkladů pro povolení stavby
· realizace architektonické soutěže podle pravidel České komory architektů (náklady na porotu a odměny pro umístěné projekty)
· projektové dokumentace
· pasport stavby
· projektová dokumentace ve všech fázích projektu, dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro vydání společného povolení podle stavebního zákona
· projektová dokumentace a dokumentace pro povolení záměru ve všech fázích projektu podle stavebního zákona 
· dokumentace pro odstranění stavby 
· dokumentace pro výběr zhotovitele 
· dokumentace pro provádění stavby včetně návrhu stavby pro dostupné nájemní bydlení a bezprostředně související dopravní a technickou infrastrukturu atd. 
· průkaz energetické náročnosti budovy
· studie stavebně technologického řešení
· projektová studie stavebně technologického řešení
· plán údržby a oprav stavby
· expertní a právní služby související s přípravou projektu, zadáváním veřejných zakázek, projednáním povolení stavby nebo záměru atd.

Mezi náklady vynaložené na ekonomické studie podle odstavce 1 písm. b) patří např. ekonomická studie proveditelnosti projektu.
Mezi náklady vynaložené na finanční studie podle odstavce 1 písm. c) patří např. studie finanční proveditelnosti projektu.
Náklady podle odstavce 1 se určí podle výše ceny obsažené ve smlouvě nebo objednávce. Pokud byly činnosti, z nichž vznikají náklady podle odstavce 1, pronajímatelem provedeny svépomocí, vypočítají se náklady podle odstavce 1 jako součet mzdových nákladů pronajímatele.
Odstavec 3 určuje způsob, jakým se upraví náklady vypočítané podle odstavců 1 a 2 v případě, že součástí bytového domu s dostupnými nájemními byty, souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru bytových domů s dostupnými nájemními byty kromě jednotlivých dostupných nájemních bytů a jejich příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním jsou i jiné plochy. Lze uvést demonstrativní příklad:
Staví se bytový dům s dostupnými nájemními byty o celkové podlahové ploše 1 200 m2, jehož součástí je 200 m2 podlahové plochy komerčních prostor. Podlahová plocha všech jednotlivých dostupných nájemních bytů činí 700 m2. Zbylé plochy jsou plochy společných prostor a činí 300 m2. Celkové náklady na projektovou přípravu, ekonomické a finanční studie jsou 6,5 mil. Kč. Náklady vynaložené na přípravu výstavby nebo pořízení (X) se tedy vypočítají následovně:
	
 K § 5
Odstavec 1 písm. a) stanoví, že náklady na výstavbu dostupných nájemních bytů tvoří všechny náklady na výstavbu dostupného nájemního bytu, včetně jeho příslušenství a ploch, které jsou s jeho užíváním obvykle spojené, včetně případných nákladů na bourací práce, pokud jsou pro výstavbu nezbytné. Příslušenství a plochy obvykle spojené s užíváním dostupného nájemního bytu a určené nájemní smlouvou k trvalému užívání společně s bytem jsou zejména:
· vnitřní prostory (sklepy, skladovací prostory a další prostory), 
· venkovní prostory (balkon, terasa, předzahrádka a další prostory).
Náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch se započítávají způsobem popsaným v § 7.
Odstavec 1 dále stanoví, že mezi náklady na výstavbu patří rovněž
· náklady na napojení infrastruktury, tj. veřejná dopravní infrastruktura a technická infrastruktura (zejména vodovod, kanalizace, přípojka elektřiny, rozvod plynu, soustava centrálního zásobování teplem, připojení do sítě pro poskytnutí služby přístupu k internetu atd.),  
· rozpočtová rezerva,
· další náklady spojené s výstavbou, kterými jsou:
· náklady na řízení projektu
· náklady na inženýrskou činnost v průběhu stavby a pro zajištění uvedení stavby do provozu/kolaudaci
· náklady na projektovou přípravu, které neproběhly před výstavbou, tj. zejména
· zajištění průzkumů a podkladů v průběhu stavby
· fotodokumentace, pasportizace, archeologický průzkum a další odborné průzkumy, zaměření, geodetické a mapové podklady, podklady k technické a dopravní infrastruktuře včetně realizace případných potřebných průzkumů, ekologické audity, průzkumné práce, hydrologický průzkum, geologický průzkum apod. bezprostředně související s realizovanou budovou nebo její rekonstrukcí
· průzkumné práce pro posouzení stavu budovy
· historický průzkum, statické posouzení a další podklady související s realizací 
· změnové prováděcí dokumentace podle stavu skutečně zjištěného v průběhu stavby
· podklady pro uvedení stavby do provozu – dokumentace pro povolení stavby s vyznačením odchylek (původně dokumentace skutečného provedení) včetně zhotovení modelu BIM, revize, geodetické podklady, zkoušky, prohlášení o shodě, vyhodnocení zkušebního provozu a další potřebné podklady 
· plán údržby a oprav stavby
· expertní a právní služby související s realizací projektu, zadáváním veřejných zakázek atd.
· odborné vedení provádění stavby
· dozor projektanta (technický dozor stavebníka),
· náklady na pořízení pozemku pro výstavbu nových staveb pro dostupné nájemní bydlení nebo budov, které budou rekonstruované pro dostupné nájemní bydlení, nebo pozemku s budovou, které budou rekonstruované pro dostupné nájemní bydlení, a to jak v případě, kdy byly tyto nemovité věci pořízeny bezprostředně před výstavbou, tak v případě že se jedná o pronajímatelovy vlastní nemovité věci, tj. nemovité věci pořízené před delší dobou nebo původně za jiným účelem,
· finanční náklady, které nejsou součástí cizích zdrojů definovaných v § 10 odst. 3, tj. např. náklady na rezervaci kapitálu přímo předcházející uzavření úvěrové smlouvy,
· náklady na pořízení movité věci pronajímatele použité k výstavbě dostupného nájemního bytu, např. náklad na pořízení stavebních materiálů, které pronajímatel vlastnil před zahájením výstavby. Náklady na pořízení jiných movitých věcí (tj. těch, které byly pořízeny během výstavby, resp. přímo za jejím účelem) jsou součástí nákladů podle odstavce 1 písm. a). 
Odstavec 2 stanoví, že se náklady na výstavbu podle odstavce 1 písm. a) a b) určí podle cen položkového rozpočtu obsaženého ve smlouvě uzavřené s dodavatelem stavby dostupného nájemního bytu. Odstavec 2 dále uvádí, že hodnota nákladů podle odstavce 1 písm. d) a g) je rovna ceně obsažené ve smlouvě nebo objednávce. Výjimkou je případ provedení daných prací pronajímatelem svépomocí, kdy se náklady podle odst. 1 písm. a), b) a d) vypočítají jako součet mzdových nákladů pronajímatele, a to konkrétně násobkem počtu hodin věnovaných daným aktivitám ve výkazech práce nebo v pracovních smlouvách jeho zaměstnanců a průměrného mzdového nákladu na hodinu práce dané aktivity. Cenu vlastních movitých věcí, která není známa z žádné smlouvy nebo objednávky, nelze započítat do nákladů na výstavbu.
Odstavec 3 ujasňuje způsob, jakým se započítá do nákladů na výstavbu rozpočtová rezerva, pokud nebyla součástí položkového rozpočtu, podle kterého se určují náklady v písmenech a) a b), jak je tomu zvykem. Maximální výše rozpočtové rezervy je určena jako 10 % ze součtu nákladů na výstavbu dostupného nájemního bytu [odstavec 1 písm. a)] a nákladů na potřebnou infrastrukturu k napojení na páteřní infrastrukturu [odstavec 1 písm. b)]. Míra 10 % vychází z konzultací se soukromou rozpočtářskou společností, podle níž se vícenáklady stavby ve vztahu k rozpočtu pohybují v průměru mezi 3 % a 8 %, a z konzultací s experty Ministerstva financí.
Odstavec 4 definuje způsob, kterým se stanoví hodnota nemovitých věcí podle odstavce 1 písm. e). Hodnotu nemovité věci je třeba započítat do nákladů na výstavbu maximálně ve výši nižší z ceny obsažené ve smlouvě (často se bude jednat o kupní smlouvu, ale může se jednat i o jinou smlouvu, např. dědickou) nebo ceny obvyklé stanovené podle zákona o oceňování majetku. Cena obvyklá může být stanovena k libovolnému dni v období 4 let před prvním poskytnutím bytu pro dostupné nájemní bydlení podle rozhodnutí pronajímatele. Pokud není cena obsažená ve smlouvě známa, smlouva je starší 8 let, nebo nabývacím titulem nebyla smlouva (např. se jedná o dědictví získané na základě závěti), použije se cena obvyklá podle zákona o oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou stanovit, stanoví se tržní hodnota podle téhož zákona; toto pravidlo platí pro všechny výše uvedené případy, tedy i pro porovnání ceny obsažené ve smlouvě s cenou obvyklou. Odstavec 4 upravuje další detaily týkající se ocenění, včetně toho, že ocenění musí být provedeno pouze znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo osobou s oprávněním pro oceňování majetku podle živnostenského zákona. Předmětem ocenění jsou vždy jen samotné nemovité věci použité za účelem vzniku dostupných nájemních bytů, jejich příslušenství a ploch obvykle spojených s jejich užíváním, a to v takovém stavu, v jakém se nacházejí v době ocenění, nikoliv např. náklady na jejich budoucí opravy atp. (takové náklady se započítávají do nákladového nájemného odděleně).
Odstavec 5 určuje postup pro výpočet nákladů podle odstavce 1 písm. a) a b) v případech existence tzv. smíšených nákladů, kdy v rámci výstavby bytového domu s dostupnými nájemními byty, jejich souboru nebo souboru dostupných nájemních bytů vznikají kromě jednotlivých dostupných nájemních bytů a jejich příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním i plochy s jiným účelem. V případě, že není náklady možné rozlišit podle položek v rozpočtu [postup upravený v písmenu a)], použije se postup popsaný v písmenu b), tj. postupuje se obdobně jako v případě popsaném v odůvodnění k § 4 odst. 3.
Odstavec 6 obdobně určuje postup pro výpočet nákladů podle odstavce 1 písm. c) až g), jsou-li součástí bytového domu s dostupnými nájemními byty, souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru bytových domů s dostupnými nájemními byty i jiné plochy než určené pro dostupné nájemní bydlení. Podobně jako se v příkladě v odůvodnění k § 4 odst. 3 násobí náklady vynaložené na projektovou přípravu, ekonomické a finanční studie podílem podlahových ploch všech jednotlivých dostupných nájemních bytů, včetně jejich příslušenství anebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním, s výjimkou společných prostor, k celkové ploše budovy bez společných prostor, znásobí se i zde např. náklady na pořízení movité věci použité pro výstavbu dostupného nájemního bytu podílem uvedených ploch.
K § 6
Ustanovení § 6 v případě pořízení určuje náklady spojené s pořízením dostupných nájemních bytů a způsob, jakým mají být tyto náklady vypočítány.
Odstavec 1 stanoví, že náklady na pořízení jsou tvořeny náklady na pořízení dostupného nájemního bytu, včetně pozemků, příslušenství a ploch obvykle spojených s jeho užíváním. Součástí nákladů na pořízení jsou i další náklady spojené s pořízením, kterými jsou převážně administrativní náklady. 
Mezi tyto administrativní náklady patří např. 
•	náklady související s převodem vlastnictví, včetně poplatků, úschovou apod.,
•	náklady na věcná břemena.
Odstavec 2 stanoví, že se náklady na pořízení podle odstavce 1 písm. a) určí jako nižší z ceny obsažené ve smlouvě (často se bude jednat o kupní smlouvu, ale může se jednat i o jinou smlouvu, např. dědickou) nebo ceny obvyklé stanovené podle zákona o oceňování majetku. Cena obvyklá může být stanovena k libovolnému dni v období 4 let před prvním poskytnutím bytu pro dostupné nájemní bydlení podle rozhodnutí pronajímatele. Pokud není cena obsažená ve smlouvě známa, smlouva je starší 8 let, nebo nabývacím titulem nebyla smlouva (např. se jedná o dědictví získané na základě závěti), použije se cena obvyklá podle zákona o oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou stanovit, stanoví se tržní hodnota podle téhož zákona; toto pravidlo platí pro všechny výše uvedené případy, tedy i pro porovnání ceny obsažené ve smlouvě s cenou obvyklou. Odstavec 2 upravuje další detaily týkající se ocenění, včetně toho, že ocenění musí být provedeno pouze znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo osobou s oprávněním pro oceňování majetku podle živnostenského zákona. Předmětem ocenění jsou vždy jen samotné nemovité věci, použité za účelem vzniku dostupných nájemních bytů a příslušenství a ploch spojených s jejich užíváním, a to v takovém stavu, v jakém se nacházejí v době ocenění, nikoliv např. náklady na jejich budoucí opravy atp. (takové náklady se započítávají do nákladového nájemného odděleně). 
Odstavec 3 určuje postup pro výpočet nákladů na pořízení v případech existence tzv. smíšených nákladů, kdy součástí pořizovaného bytového domu s dostupnými nájemními byty, souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru bytových domů s dostupnými nájemními byty jsou kromě jednotlivých dostupných nájemních bytů a jejich příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním i plochy s jiným účelem. Odstavec 3 určuje pravidlo pro výpočet nákladů na pořízení v takových případech obdobně jako v § 5. 
K § 7
Toto ustanovení upravuje způsob, jakým se započítají náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle spojených ploch do výpočtu nákladového nájemného, resp. způsob, jakým vstupují do nákladů podle § 5 a 6. 
Odstavec 1 stanoví, že náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch tvoří v případě výstavby i pořízení vždy jen náklady na počet parkovacích stání minimálně vyžadovaných v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází (tj. vyhláškou o požadavcích na výstavbu, nebo regulací v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází). V případě pořízení to znamená, že předmětem ocenění nebude celá budova s dostupnými nájemními byty se všemi parkovacími stáními, ale daná budova bez parkovacích stání nad rámec příslušné vyhlášky nebo regulace v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází.
Odstavec 2 uvádí, že v případě pořízení parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch se náklady podle odstavce 1 vypočítají obdobným způsobem jako náklady na pořízení podle § 6 odst. 2 a 3.
Odstavec 3 uvádí, jak se postupuje v případě výstavby. Náklady podle odstavce 1 se v případě výstavby parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch vypočítají obdobným způsobem jako náklady na výstavbu podle § 5 odst. 2, tj. podle cen položkového rozpočtu obsaženého ve smlouvě nebo objednávce. V případě, že se v dané nemovité věci nacházejí i jiné plochy než plochy určené k dostupnému nájemnímu bydlení, tak se hodnota nákladů podle odstavce 1 odliší od ostatních nákladů v položkovém rozpočtu postupem podle § 5 odst. 5 písm. a). Není-li možné užít k rozlišení nákladů podle odstavce 1 položkový rozpočet způsobem uvedeným v § 5 odst. 5 písm. a),  náklady podle odstavce 1 se vypočítají jako násobek počtu parkovacích stání minimálně vyžadovaných příslušnou vyhláškou nebo regulací  v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází, průměrného počtu m2 náležících 1 parkovacímu stání v daném objektu nebo na jeho pozemku, včetně jejich příslušenství a obvykle souvisejících ploch s parkovacím stáním, a průměrných nákladů na 1 m2 parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch v daném objektu nebo na jeho pozemku. 
Pokud nelze určit průměrné náklady na 1 m2 parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch v daném objektu nebo na jeho pozemku, použijí se průměrné náklady na 1 m2 ploch spojených s užíváním dostupného nájemního bytu podle § 5 odst. 5 písm. b).
Odstavec 4 příkladmo uvádí, co se myslí parkovacími stáními, jejich příslušenstvím a s nimi obvykle souvisejících ploch. Jde zejména o:
· pozemní parkovací stání a obslužné komunikace a jejich příslušenství (značení, závory, zabezpečení, oplocení atp.), 
· podzemní a nadzemní parkovací stání, včetně stavebních konstrukcí, dopravních napojení a technických systémů budov bezprostředně nutných pro provoz a používání parkovacích stání, 
· vybavení dobíjecími body v souladu s vyhláškou o požadavcích na výstavbu.
Podzemní i nadzemní stání mohou být součástí budovy s dostupnými nájemními byty nebo v samostatné budově.
Odstavec 5 pak stanoví, že kdykoliv, kdy je nutné využít postupu podle § 5 odst. 5 písm. b) pro rozlišení nákladů na výstavbu dostupného nájemního bytu a nákladů vynaložených na jiné účely než dostupné nájemní bydlení v rámci dané investice, se plochy parkovacích stání, jejich příslušenství a plochy s nimi obvykle spojené nezapočítávají do ploch využitých v takovém výpočtu nákladů na výstavbu. Obdobně se postupuje u nákladů podle § 6 odst. 1 písm. b) rozlišených podle § 6 odst. 3, kde je možné využít podílu ploch v nemovité věci pro rozlišení nákladů.
Pro konkretizaci lze uvést postup výpočtu (v rámci výpočtu se termínem parkovací stání vždy rozumí parkovací stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle související plochy). 
V pořízeném nebo vystavěném bytovém domě s dostupnými nájemními byty je 30 parkovacích stání. Místní regulace k počtu dostupných nájemních bytů vyžaduje 10 parkovacích stání. 
1. V případě výstavby se do nákladů podle § 5 započítávají pouze náklady spojené s výstavbou 10 z daných 30 parkovacích stání a vypočítají se obdobně jako náklady na výstavbu, tj. podle cen vzešlých z položkového rozpočtu podle § 5 odst. 2. Jelikož s výstavbou daného bytového domu jsou spojeny i náklady, které nejsou rozhodné pro výpočet nákladového nájemného (20 zbylých parkovacích stání, jiné plochy než plochy dostupných nájemních bytů, jejich příslušenství a plochy obvykle spojené s jejich užíváním apod.), je nutno použít § 5 odst. 5. 
2. V případě, že nebude možné náklady na výstavbu (včetně nákladů na výstavbu nebo pořízení daných 10 parkovacích stání) rozlišit od nákladů, které nejsou rozhodné pro výpočet nákladového nájemného na základě položkového rozpočtu (20 zbylých parkovacích stání, jiné plochy než plochy dostupných nájemních bytů, jejich příslušenství a plochy obvykle spojené s jejich užíváním apod.), jelikož např. náklady na některé nosné konstrukce se týkají obou kategorií nákladů, vypočítá se podíl ploch dostupných nájemních bytů a s nimi obvykle související plochy bez společných prostor (a bez ploch daných 10 parkovacích stání) ku všem podlahovým plochám bez společných prostor (a bez ploch daných 30 parkovacích stání) a tímto podílem se vynásobí náklady, které nelze rozlišit.
3. Náklady na parkovací stání se pak vypočítají jako součin čísla 10, průměrného počtu m2 náležících 1 parkovacímu stání (ze všech 30 parkovacích stání) v daném objektu nebo na jeho pozemku, včetně jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch, a průměrných nákladů na 1 m2 parkovacích stání v daném objektu nebo na jeho pozemku. Takto vypočítané náklady na výstavbu parkovacích stání se následně přičtou k nákladům na výstavbu. 
4. Výsledkem tedy budou náklady na výstavbu, které budou obsahovat i poměrnou část nákladů na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání, která odpovídá nákladům na počet parkovacích stání minimálně vyžadovaných vyhláškou o požadavcích na výstavbu nebo regulací v obci, kde se dostupný nájemní byt nachází, a zároveň nebudou obsahovat náklady, které nejsou rozhodné pro výpočet nákladového nájemného (20 zbylých parkovacích stání, jiné plochy než plochy dostupných nájemních bytů, jejich příslušenství a plochy obvykle spojené s jejich užíváním apod.).
5. V případě, že nelze vypočítat průměrné náklady na 1 m2 parkovacích stání v daném objektu nebo na jeho pozemku, využijí se průměrné náklady na 1 m2 ploch spojených s užíváním dostupného nájemního bytu.
6. V případě pořízení se postupuje obdobně, ale s tím rozdílem, že bude v každém případě nutné využít podílu podlahových ploch v bytovém domě s dostupnými nájemními byty podle § 6 odst. 3 a že výchozí částkou ve výpočtu nebudou náklady z položkového rozpočtu, ale cena obsažená ve smlouvě nebo cena obvyklá nebo tržní hodnota podle § 6 odst. 2. 
K § 8
Odstavec 1 určuje, že do výpočtu nákladového nájemného se započítávají náklady na provoz.
Těmito náklady se rozumí zejména náklady účelně vynaložené na 
a) správu nemovité věci, tzn. např. technicko-administrativní správa, inženýrská a znalecká činnost, ekonomická správa, zpracování a příprava rozúčtování včetně odečtů, administrativní náklady atd.,
b) pojištění nemovité věci, 
c) zákonem stanovenou revizi zařízení (např. technických systémů a budov),
d) daň z nemovitých věcí,
e) opravy a údržbu, jejichž potřeba vzniká běžným užíváním objektu nebo jeho venkovního prostoru, tzn. např. běžné opravy, údržba zeleně, chodníků, odpadové hospodářství, deratizace atd.,
f) energie a vodu spojené s údržbou a provozem společných prostor. 
Odstavec 2 stanoví, že náklady, které podle právních předpisů hradí nájemce, se do nákladů podle odstavce 1 nezapočítávají. Náklady, jež platí nájemce, jsou vymezeny např. nařízením vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, atd. 
Odstavec 3 stanoví, že náklady na správu nemovité věci podle odstavce 1 písm. a) obsahují i náklady na právní, realitní nebo znaleckou činnost.
K § 9
Ustanovení § 9 vyjmenovává ostatní náklady celoživotního cyklu. Tyto náklady vznikají v důsledku potřeby průběžně obnovovat a vyměňovat jednotlivé stavební části a vybavení objektu v době uplynutí jejich životnosti. Jedná se o náklady účelně vynaložené na opravy a údržbu technologií a stavebních prvků nemovité věci kromě nákladů na provoz [písmeno a)] a na technické zhodnocení věci [písmeno b)].
K § 10
Ustanovení se týká samotného výpočtu nákladového nájemného s výjimkou případu partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Odstavec 1 stanoví, že nákladové nájemné se počítá zvlášť pro každý jednotlivý dostupný nájemní byt (např. i v rámci jednoho bytového domu s dostupnými nájemními byty), a to konkrétně na 1 m2 podlahové plochy jednotlivého dostupného nájemního bytu na 1 měsíc, a to podle přílohy č. 1. Tento odstavec nepoužívá pojem příslušenství a plochy obvykle spojené s užíváním dostupného nájemního bytu jako na jiných místech v normativním textu, neboť je záměrem, aby se náklady rozpočítávaly jen na plochu samotného jednotlivého dostupného nájemního bytu, a to bez jeho příslušenství a ploch, které se ním obvykle souvisejí, jak je uvedeno v textu odůvodnění k § 5. Tyto plochy jsou stále součástí ploch, jejichž náklady se do výše nákladového nájemného promítají, ale na jejich plochu se nákladové nájemné nerozpočítává. Při výpočtu podlahové plochy jednotlivého dostupného nájemního bytu se použije definice podlahové plochy uvedená ve stavebním zákoně, nikoliv např. často používaná hrubá podlahová nebo čistá podlahová plocha podle norem facility managementu. 
Odstavec 2 stanoví, že nákladové nájemné se vypočítává z nákladů na provoz, ostatních nákladů celoživotního cyklu a ze započitatelných nákladů výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu, a to poté, co se od nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením podle § 3 písm. a) odečte dotace. 
Odstavce 3 a 4 vysvětlují, od čeho jsou odvozeny a jak se vypočítají započitatelné náklady výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu, kterými jsou náklady, které vyplývají z financování nákladů na výstavbu nebo pořízení dostupného nájemního bytu [určených v § 3 písm. a)]. 
Podle odstavce 3 se započitatelné náklady výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu odvozují od cizích a vlastních zdrojů použitých na financování nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením podle § 3 písm. a), ale také finančních nákladů, které souvisejí s poskytnutím cizích zdrojů pronajímateli. Vlastními zdroji se rozumí jak vlastní finanční zdroje, tak movité nebo nemovité věci použité na výstavbu dostupného nájemního bytu. Cizími zdroji mohou být úvěr, ale i jiné formy financování, jako např. zápůjčka nebo tzv. ekvitní financování, kdy pronajímatel získá finanční prostředky na výstavbu dostupných nájemních bytů výměnou za vlastnický podíl.
Podle odstavce 4 se započitatelné náklady výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu rovnají součtu měsíční anuitní splátky cizích zdrojů a poměrně rozložených zdrojů vlastních. 
V případě financování výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu vlastními zdroji (tj. vlastními finančními prostředky nebo vložením vlastních movitých nebo nemovitých věcí) má tedy pronajímatel možnost získat tyto prostředky zpět v rámci nákladového nájemného ve výši jejich nominální hodnoty dělené počtem měsíců v letech odpovídajícím době splácení nejdelšího z cizích zdrojů, nejméně však 20 let. V případě financování pouze vlastními zdroji pronajímatel poměrně rozloží vlastní zdroje do libovolného období, nejméně však 20 let.
Odstavec 5 vysvětluje, co se rozumí měsíční splátkou poskytnutých cizích zdrojů. Tento odstavec stanoví, že měsíčními splátkami cizích zdrojů podle odstavce 4 písm. b) se rozumí měsíční anuitní splátky těchto zdrojů, a vysvětluje, jakým způsobem se tyto splátky vypočítají. V případě financování prostřednictvím úvěrů je měsíční anuitní splátkou cizích zdrojů měsíční splátka jistiny daných úvěrů, bankovních poplatků a k nim připočítaného úroku. Výpočet využívá úrokové sazby úvěrů stanovené pro daný úvěr nebo úvěry k prvnímu dni splácení těchto úvěrů. Pokud na základě úvěrové smlouvy došlo nebo má dojít k platbě poplatků věřiteli nebo kapitalizaci úroků (tj. jejich přičtení k jistině úvěru) v případě odkladu úvěru, připočtou se tyto poplatky nebo kapitalizované úroky k hodnotě úvěru, z níž se počítá měsíční anuitní splátka. 
V případě platby úroků před samotnou splátkou cizích zdrojů se může postupovat následovně. Pokud je nutno hradit úroky, které nejsou součástí splátek daného úvěru, před samotným splácením úvěru, tak se tyto úroky připočítají k celkové výši nákladů na výstavbu, ze kterých se pak podle jejich promítnutí přes financování do započitatelných nákladů výstavby počítá výše nákladového nájemného. Pokud jsou spláceny úroky před řádnou splátkou cizího zdroje, tak se tyto úroky – podle nastavené úvěrové smlouvy – buď I) tzv. kapitalizují, tj. přičítají se k výši jistiny cizího zdroje, ze kterého se vypočítává nákladové nájemné, nebo II) jsou spláceny před samotnou řádnou splátkou cizího zdroje, čímž spadají do § 5 odst. 1 písm. f) a jejich splátka je pak nutně financována vlastními nebo jinými cizími zdroji, které jsou použity k financování nákladů na výstavbu podle § 5.
Výpočet dále využívá doby splácení nejdelšího z úvěrů spjatých s financováním vzniku dostupného nájemného bydlení, nejméně však 20 let, aby nedošlo k nepřiměřenému navyšování nákladového nájemného v dostupném nájemním bytě směrem k úrovni tržního nájemného. V případě odkladu splátek před zahájením provozu dostupných nájemních bytů se dané období zkrátí o dobu odkladu, ne však pod 20 let. V případě odkladu splátek po zahájení provozu dostupných nájemních bytů se dané období nemění. Období splatnosti v délce nejméně 20 let odpovídá typické minimální délce úvěrů poskytovaných veřejným subjektům nebo subjektům poskytujícím dostupné nájemní bydlení v zahraničí (např. Rakousko, Německo, Dánsko).
V případě jiných forem financování z cizích zdrojů než je úvěr se postupuje obdobně jako u úvěru, ale místo jistiny se použije hodnota daného cizího zdroje, popř. k němu smluvně vázaných poplatků, a úrok je roven úroku spojenému s využitím daných cizích zdrojů. Tedy např. u zápůjčky se postupuje stejně jako u úvěru, v případě ekvitního financování jako u úvěru nebo zápůjčky s nulovým úrokem. 
Pokud je úrok úvěru nebo jiného cizího zdroje roven nule, pak se měsíční anuitní splátka vypočítá jako hodnota cizích zdrojů včetně k nim náležících poplatků (např. u úvěru tedy jistina úvěrů + poplatky k úvěru) dělená počtem měsíců v letech odpovídajícím době splácení nejdelšího z úvěrů/cizích zdrojů, nejméně však 20 let.
K § 11
Ustanovení se týká samotného výpočtu nákladového nájemného v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Dostupné nájemní bydlení podle § 11b odst. 2 zákona může být pořízeno dvěma formami: 1) přímou realizací, kdy investorem, správcem i pronajímatelem dostupných nájemních bytů je stát, územní samosprávný celek nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba (dále jen „veřejný sektor“) nebo další osoby, které poskytují dostupné nájemní bydlení na základě rozšíření okruhu osob podle § 11e písm. a) zákona, nebo 2) partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (dále jen „PPP“), resp. veřejného sektoru s právnickou osobou soukromého práva (dále jen „soukromý partner“). Tato vyhláška stanovuje pro každou z těchto forem jiný způsob výpočtu nákladového nájemného, a to z důvodu odlišného určení výše nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupných nájemních bytů. Zatímco v rámci formy přímé realizace vychází výše těchto nákladů z projektu, za jehož přípravu a konečnou podobu je odpovědný sám veřejný sektor (přičemž součástí nákladů není roční výnos soukromého partnera), v rámci formy PPP vychází výše těchto nákladů z výsledků výběrového řízení na soukromého partnera a jejich součástí je požadovaný roční výnos soukromého partnera. 
V případě partnerství veřejného a soukromého sektoru může být dostupné nájemní bydlení pořízené, provozované a pronajímané na základě různých modelů PPP. Ty se liší především tím, který sektor (zda veřejný nebo soukromý) dostupné nájemní byty pořizuje (výstavbou nebo pořízením), financuje, vlastní, spravuje a pronajímá. Výpočet nákladového nájemného pro PPP projekty stanovený v tomto ustanovení se vztahuje pouze na takové modely PPP, v rámci kterých dostupné nájemní bydlení na základě smluvního ujednání s veřejným sektorem pořizuje, resp. dodává stavbu, financuje a spravuje soukromý partner, ale vlastní a pronajímá jej veřejný sektor. 
Pro všechny ostatní modely PPP platí buď § 11b odst. 1 zákona (omezení nákladovým nájemným a tedy ani tato vyhláška se na ně nevztahují), protože dostupné nájemní byty pronajímá soukromý partner, nebo § 11b odst. 2 zákona (a omezení nákladovým nájemným a tedy i tato vyhláška se na ně vztahují), ale protože v dané formě PPP dostupné nájemní byty po dokončení nejen vlastní a pronajímá, ale i spravuje veřejný sektor, jedná se o přímou realizaci a výše nákladového nájemného se vypočítá podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
K § 12
Navrhuje se, aby tato vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. října 2024. 
V daném případě existuje naléhavý obecný zájem ve smyslu § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, jelikož je návrh předkládán za účelem stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného v dostupných nájemních bytech na základě zákona č. 126/2024 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, jenž nově v § 11b definuje pojem „dostupné nájemní bydlení“. Tato novela nabyla účinnosti dne 1. července 2024. Z důvodu potřeby vyhlášení notifikovaného dotačního programu na podporu dostupného nájemního bydlení je proto nezbytné, aby vyhláška nabyla účinnosti co nejdříve, nejpozději však k navrhovanému datu.
K příloze č. 1 
Příloha obsahuje matematický popis výpočtu nákladového nájemného v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů s výjimkou případu partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterému je věnována příloha č. 2. 
První vzorec vyjadřuje, že nákladové nájemné je násobkem dvou koeficientů a součtu započitatelných nákladů rozpočítaných na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu na 1 měsíc  a hodnoty nákladů na provoz a ostatních nákladů celoživotního cyklu rozpočítaných na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu na 1 měsíc, přičemž podlahovou plochou dostupného nájemního bytu se rozumí podlahová plocha dostupného nájemního bytu bez jeho příslušenství a ploch obvykle spojených s jeho užíváním podle § 13 písm. n) stavebního zákona. 
První koeficient je koeficient obsazenosti bytů. Tím je při výpočtu zohledněno také riziko možné neobsazenosti bytů, které bylo zvoleno ve výši 5 % na základě rešerše existující praxe v ČR i v zahraničí. Nákladové nájemné je tedy upraveno směrem nahoru, aby reflektovalo toto riziko neobsazenosti. Druhým koeficientem je koeficient malého bytu, který upravuje nákladové nájemné nahoru pro byty, jejichž podlahová plocha je menší nebo rovna 52 m2, a to proto, aby byla zohledněna relativně vyšší nákladovost výstavby a provozu takových bytů. Jeho výše vychází z konzultace se soukromou správcovskou firmou, která spravuje nemovité věci napříč ČR a modelací Ministerstva financí.
Druhý vzorec pak popisuje matematicky znění § 10 odst. 4, a to, že započitatelné náklady výstavby nebo pořízení jsou rovny součtu poměrně rozložených vlastních zdrojů a měsíčních anuitních splátek cizích zdrojů. 
Dále je zahrnut vzorec pro případ, kdy je úroková sazba rovna nule. 
Ilustrativní výpočet:
Výstavbou vzniká soubor bytových domů s dostupnými nájemními byty s 5 000 m2 podlahových ploch dostupných nájemních bytů s náklady spojenými s výstavbou nebo pořízením dostupného nájemního bytu [podle § 3 písm. a)] v celkové hodnotě 300 mil. Kč., z toho hodnota v minulosti pořízeného pronajímatelem vlastněného pozemku tvoří 20 mil. Kč. Pronajímatel na výstavbu získá dotaci v hodnotě 75 mil. Kč a zbytek financuje částečně 30 mil. Kč z vlastních finančních zdrojů (VZ = 20 + 30 = 50 mil. Kč), které pronajímatel chce plně započíst do započitatelných nákladů výstavby nebo pořízení, částečně úvěrem v hodnotě 125 mil. Kč (CZ1 = 125 mil. Kč) na 30 let (n1 = 30) s úrokovou sazbou r1 = 2 %, ze kterého vzniká celkový úrok v hodnotě cca 38,35 mil. Kč, a částečně úvěrem v hodnotě 50 mil. Kč (CZ2 = 50 mil. Kč) na 20 let (n2 = 20) a s úrokovou sazbou r2 = 4,5 %, ze kterého vzniká celkový úrok v hodnotě cca 25,9 mil. Kč. Splátky obou úvěrů byly odloženy o 2 roky, tj. n1 = nmax = 30 - 2 = 28, n2 = 20 (n2 není 18, jelikož minimální délka pro výpočet je 20 let podle § 10 odst. 5). Pak je výpočet následující: 
1. Odhadnou se náklady na provoz a ostatní náklady celoživotního cyklu v bytovém domě s dostupnými nájemními byty, který se staví, rozpočítané na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu (bez jeho příslušenství a ploch obvykle souvisejících s jeho užíváním) a 1 měsíc, např. s pomocí Regionálního centra MMR. Pro tento příkladový výpočet jsou rovny 49,8 Kč na m2.
2. Vypočítají se započitatelné náklady výstavby nebo pořízení.
 
3. Sečtou se náklady na provoz a ostatní náklady celoživotního cyklu se započitatelnými náklady výstavby nebo pořízení rozpočítanými na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu (bez jeho příslušenství a ploch obvykle souvisejících s jeho užíváním) a tento součet se vynásobí koeficientem obsazenosti bytů.

4. Výsledek se vynásobí koeficientem malého bytu podle podlahové plochy konkrétního jednotlivého dostupného nájemního bytu (pokud je podlahová plocha menší nebo rovna 52 m2, koeficient je roven 1,06, v případě podlahové plochy větší než 52 m2 je koeficient roven 1).
Např. v bytě o rozloze 70 m2 se měsíční nákladové nájemné vypočítá jako 70*1*231 Kč/m2 a bude činit 16 170 Kč. V bytě o velikosti 40 m2 bude měsíční nákladové nájemné 40*1,06*231 Kč/m2 neboli 9 794 Kč.
Hodnoty v příkladu jsou ilustrativní. Zaokrouhlení výše čísel ve výpočtu je pouze z důvodů jednodušší ilustrace. Při reálném výpočtu se čísla během výpočtu nezaokrouhlují s výjimkou konečného výsledku , který se zaokrouhluje na celá čísla.
K příloze č. 2 
Výpočet nákladového nájemného u projektů realizovaných formou PPP je založený na výši platby za dostupnost. Tu hradí veřejný sektor soukromému partnerovi výměnou za smluvní závazek, že soukromý partner pořídí, financuje a po určenou dobu spravuje dostupné nájemní bydlení pro potřeby veřejného sektoru. Platba za dostupnost je v podstatě splátkou nákladů na zajištění a financování výstavby nebo pořízení nemovité věci určené pro dostupné nájemní bydlení a platbou za zajištění její správy. Výše platby za dostupnost je stanovena na základě výběrového řízení na soukromého partnera. 
Platba za dostupnost obsahuje všechny náklady rozhodné pro výpočet nákladového nájemného v dostupném nájemním bytě a smluvený roční výnos soukromého partnera.
Kromě platby za dostupnost výpočet nákladového nájemného počítá s 
1. koeficientem obsazenosti bytů obdobně k výpočtu v příloze č. 1 k této vyhlášce,
2. koeficientem malého bytu obdobně k výpočtu v příloze č. 1 k této vyhlášce,
3. jinými náklady pronajímatele, tj. náklady, které pronajímatel nese v souvislosti s administrací projektu PPP, ale které nejsou spojeny s běžným chodem veřejného subjektu, jako např. právní služby spojené s administrací PPP projektu, kde si pronajímatel (veřejný subjekt) objedná externí právní služby pro administraci projektu PPP,
4. dotací poskytnutou pronajímateli v souvislosti se vznikem dostupného nájemního bytu, pokud byla poskytnuta,
5. podlahovou plochou dostupného nájemního bytu podle stavebního zákona.
Nákladové nájemné se zaokrouhlí na celá čísla.

2