Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSD5XJSJIK najdete zde


                IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část

A Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů 
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), od doby své účinnosti prošel několika novelizacemi, a to zejména v souvislosti s přistoupením ČR do EU, vydáním směrnice o uznávání odborných kvalifikací a přijetím nového stavebního zákona. Nebyl však dosud podroben celkové revizi po vyhodnocení aplikace jeho ustanovení v praxi. V souvislosti s aplikací autorizačního zákona lze sledovat problémy u některých ustanovení pro jejich nepřesnost nebo nadbytečnost. 
Konkrétní problém představuje především nedostatečná právní úprava oborů a specializací autorizovaných osob. Podle současného stavu jsou obory a specializace stanoveny vnitřním předpisem příslušné komory, tedy České komory architektů (ČKA) a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) (dále jen „Komory“), což s sebou nese vysokou míru právní nejistoty, jelikož údaje o jednotlivých oborech a specializacích nejsou snadno dohledatelné. Vzhledem k tomu, že stavební úřad je zodpovědný za ověření projektové dokumentace i z toho hlediska, zda je zpracována autorizovanou osobou s příslušným oborem či specializací, je nezbytné, aby obory a specializace byly stanoveny přímo právním předpisem a byla tak zajištěna právní jistota a dostupnost potřebných informací pro jednoznačný výkon činnosti stavebního úřadu, neboť pokud dojde k pochybení stavebního úřadu a stavební úřad ověří projektovou dokumentaci, ke které nebyla daná osoba oprávněna, nese za to následně odpovědnost. 
Dalším problémem je, že od doby přijetí autorizačního zákona se zásadním způsobem vyvinuly studijní obory ve stavebnictví na vysokých školách, přičemž nové studijní obory nemají svoji odpovídající autorizaci a absolventi těchto oborů se z tohoto důvodu musí autorizovat v oborech příbuzných. 
Ostatní identifikované problémy jsou pouze technického charakteru, kdy v praxi způsobuje problémy například nedostatečná lhůta pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, nedostatečná definice bezúhonnosti autorizované osoby nebo způsob započtení praxe pro složení zkoušky. Dále byly identifikovány problémy ve vnitřním fungování Komor, tedy v nedostatečné úpravě pravomocí jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.


B Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů 
Návrh zákona reaguje na poznatky získané z praxe. Novelou dochází k zakotvení zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, který stanoví podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech a stanoví dílčí specializace pro tyto obory. Tím dojde k vyřešení zásadního problému, kdy podle současné právní úpravy jsou obory a specializace stanoveny vnitřním předpisem příslušné Komory a není tudíž zajištěna dostatečná právní jistota. 
Dále dochází k zavedení nové autorizované osoby – autorizovaného stavitele. Tento nový statut reaguje na vývoj studijních oborů ve stavebnictví na vysokých školách, kdy nyní jsou vyučovány obory, jejichž předmětem je pouze odborné vedení provádění staveb, ale nikoliv samotné projektování staveb. Autorizovaný stavitel je navrhován jako osoba, jejíž primární výkon činnosti bude v oprávnění vést provádění staveb v pozici stavbyvedoucího, nebude však mít oprávnění zpracovávat projektovou dokumentaci.
Dále je navrhováno vyřešit problémy identifikované v praxi. Konkrétně je navrhováno například prodloužení lhůty pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, zpřesnění definice bezúhonnosti autorizované osoby, zpřesnění způsobu započtení praxe pro složení zkoušky atd. Dále se navrhuje zpřesnit vnitřní fungování Komor, tedy konkretizovat pravomoci jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku	
Stávající právní úprava způsobuje problémy, které jsou podrobněji popsány v bodech A a B. Cílem novely je tyto problémy vyřešit, tedy zajistit právní jistotu tím, že dojde k zakotvení oborů a specializací přímo na úrovni právního předpisu a dojde ke zkvalitnění fungování Komor tím, že budou vyřešeny nedostatky zmíněné výše.
Uvedeného cíle není možné dosáhnout jinak než novelou autorizačního zákona, jelikož působnost autorizovaných osob a Komor je stanovena autorizačním zákonem.


D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s ostatními součástmi právního řádu
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.). Navrhovaná právní úprava plně respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.
Navrhovaná úprava nekoliduje s ostatními součástmi právního řádu.


E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie 
Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty. 

F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána 
Návrh zákona se netýká mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

G Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky 
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány dopady na státní rozpočet a další veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele. Navrhovaná právní úprava má částečný dopad na podnikatelské subjekty, jelikož autorizované osoby jsou podnikatelskými subjekty, přičemž návrh zákona stanoví, že specializace autorizovaných osob budou nově stanoveny prováděcím právním předpisem k tomuto zákonu, přičemž doposud byly specializace stanoveny vnitřním předpisem příslušné komory. Uvedená změna však bude na samotné autorizované osoby mít minimální dopad, jelikož autorizace nadále uděluje příslušná komora a nedochází k zásadní změně jednotlivých specializací, naopak pouze se posiluje jejich role, kdy nově budou součástí prováděcího právního předpisu. Návrh zákona však důsledně ctí zásadu profesní samosprávy, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj nikterak nezasahuje komoře do jejích vnitřních záležitostí, tedy autorizace nadále uděluje příslušná Komora a současně příslušná komora sama určuje, jakým způsobem bude probíhat zkouška odborné způsobilosti k získání autorizace. 

H Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora

Navrhovaná právní úprava nezakládá žádnou veřejnou podporu.

I Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná úprava nemění ani nerozšiřuje povinnosti fyzických a právnických osob mimo okruh autorizovaných osob. Změny se týkají výhradně této skupiny a spočívají ve stanovení nových oprávnění a povinností, které vyplývají z profesní regulace.
Návrh zároveň zachovává princip profesní samosprávy – Ministerstvo pro místní rozvoj nezasahuje do vnitřního fungování komory a ponechává jí plnou pravomoc rozhodovat o konkrétním způsobu realizace nově stanovených povinností. Komora si tedy sama určí, jakým způsobem zajistí jejich plnění v rámci svých vnitřních předpisů a mechanismů.

J Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí 
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Předmětným návrhem nedochází k žádným negativním dopadům na specifické skupiny obyvatel. Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí. 

K Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů 
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

L Zhodnocení korupčních rizik 
Navrhovaná právní úprava není předmětem korupčního rizika.

M Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava v souladu s potřebami praxe dílčím způsobem optimalizuje a upřesňuje ustanovení týkající se ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu. 

N Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále nemá negativní dopad ani na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou a na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.


O Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, a to včetně dopadů na územní samosprávné celky. 

P Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady do zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy.

II. Zvláštní část

K části první – změna autorizačního zákona

K bodu 1 – § 1 písm. b)
Stanoví se nový druh autorizované osoby. Nově zákon bude upravovat také postavení, práva a povinnosti autorizovaného stavitele. 

K bodu 2 – § 2 odst. 2
Novelizovaný odstavec 6 v § 12 stanoví povinnost autorizované osoby zajistit výkon činnosti přesahující rozsah jejího oboru nebo specializace osobou s příslušnou autorizací, popřípadě specializací. Jiný právní předpis však obsahuje speciální úpravu, především § 5, 5a a 5b zákona č. 61/1988 Sb.
Z důvodu předejití kolize mezi předpisy v gesci Českého báňského úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj, pokud se jedná o výkony některých specializovaných profesí (zejména pro oblast činnosti prováděné hornickým způsobem), se výslovně doplňuje, že jiný právní předpis může stanovit odlišné podmínky od autorizačního zákona.

K bodu 3 – § 3
Dochází k doplnění autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby. Podle současného právního stavu (§ 13 odst. 1 věta poslední autorizačního zákona) je pojem „autorizovaný stavitel“ možným označením pro autorizovanou osobu v oborech na úrovni autorizovaný inženýr nebo technik. V současnosti je toto označení požíváno především osobami, které vykonávají odborné vedení provádění stavby, tedy výkon funkce stavbyvedoucího na stavbě realizované stavebním podnikatelem jako zhotovitelem stavby nebo na stavbě realizované svépomocí, jedná-li se o stavbu pro bydlení nebo o stavbu, která je kulturní památkou.
Autorizovaný stavitel navrhovanou novelou získává rozšířené postavení, které nově autorizační zákon definuje jako odbornou způsobilost autorizované osoby vykonávat odborné vedení provádění stavby, tedy výkon činnosti stavbyvedoucího při realizaci staveb v jemu příslušném oboru. Navrhovaná novela autorizovanému staviteli odnímá pravomoc vypracovávat dokumentaci pro povolení záměru či projektovou dokumentaci dle stavebního zákona. Autorizovaný stavitel proto bude specialistou dozorujícím realizaci staveb. 
Zavedení nového typu autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, je v současné době potřebné ze dvou zásadních důvodů. Hlavním důvodem vzniku této osoby je skutečnost, že vysoké školy zavádí nové studijní obory zaměřené na provádění staveb. U těchto oborů je vzdělávací důraz kladený především na technologické postupy ve výstavbě a provádění staveb. Zároveň je v několika posledních letech zaznamenán Komorami zvýšený zájem o hostování autorizovaných osob ze Slovenska specializujících se výlučně na dozor nad realizací staveb, které do ČR přicházejí za prací. 
Nově navrhovaný rozsah působnosti pro autorizované stavitele je řešením problémů realizační praxe staveb a současně je nabídnutým řešením adekvátní úrovně autorizace a s ní spojené zodpovědnosti studentům nově vznikajících oborů pro realizaci a provádění staveb (obory uznané pro tento stupeň autorizace) a osobám majícím zájem o usazenou nebo hostující činnost v této oblasti, které přicházejí do ČR jako autorizované osoby ze zahraničí. Tyto osoby mají ve své domovské zemi omezenou úroveň odborné profese a jejich uznání v ČR pro výkon činnosti jako hostující nebo usazené osoby podle autorizačního zákona není v současné době možné bez rozdílových zkoušek. 
Stávajícím osobám, které si zvolily označení „autorizovaný stavitel“ v daném oboru, bude nabídnuto ponechání tohoto typu autorizované osoby s vědomím, že budou fungovat jako stavbyvedoucí s nemožností vypracovat ověřenou projektovou dokumentaci ve smyslu stavebního zákona. V případě, že budou chtít stávající autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“ vyhotovovat a ověřovat projektové dokumentace, bude jim vydáno nové osvědčení a razítko pro úroveň, v níž jim byla udělena autorizace.

K bodům 4 a 5 – nadpis § 5 a § 5 odst. 3
Z důvodu vzniku nové autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, musí být tato osoba uvedena v ustanoveních, které upravují evidování těchto osob. Nově se zavádí, že autorizovaný stavitel je zapsán v seznamu autorizovaných stavitelů, který je vedený Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Navrhované doplnění tohoto ustanovení je nutné z důvodu nastavení stejných základních atributů, jako je tomu v případě jiných autorizovaných osob, tedy autorizovaných techniků, autorizovaných inženýrů a autorizovaných architektů. 

K bodům 6 až 9 – § 5 odst. 4
V rámci revize jednotlivých oborů, v nichž uděluje autorizaci Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, je navrhována jejich redukce. V prvé řadě se stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství slučují do jednotného oboru vodohospodářské stavby, jelikož oba obory spolu úzce souvisí a v rámci vysokých škol nejsou tyto obory vyučovány odděleně. Úprava tudíž pouze slaďuje faktický stav, který již funguje na vysokých školách. Je žádoucí, aby obory autorizace vždy relevantně odpovídaly věcné náplni studia na vysoké škole, aby student již v rámci studia věděl, v jakém oboru bude následně autorizován. Dále se vypouští obor stavby pro plnění funkce lesa, v němž je k 1. 5. 2024 autorizováno pouze 54 autorizovaných osob. Současně je navrhováno přesunutí této odbornosti do nové specializace v oboru vodohospodářské stavby, která bude stanovena prováděcím právním předpisem autorizačního zákona. Věcná náplň těchto oborů velmi úzce souvisí, neboť v rámci staveb pro plnění funkce lesa jsou obvykle řešena také vodní díla, kterými jsou například bystřiny. Dále dochází ke změně názvu oboru technika prostředí staveb na technická zařízení budov, a to zejména z důvodu provazby na studijní obory technických středních a vysokých škol. Nově taktéž dochází k doplnění nového oboru nazvaného zkoušení a diagnostika, jež vychází z požadavků na doplnění ze strany obou profesních komor. Změnou oboru nedochází k žádnému věcnému zásahu do výkonu činnosti autorizovaných osob, jelikož přechodná ustanovení k tomuto zákonu stanoví, že autorizace v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství podle dosavadních právních předpisů se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby, autorizace v oboru technika prostředí staveb podle dosavadních právních předpisů se považuje za autorizaci v oboru technická zařízení budov a autorizace v oboru stavby pro plnění funkce lesa se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby.

K bodům 10 a 11 – § 7 odst. 3 a 5
Ustanovení zpřesňuje, od jakého okamžiku Komora umožní složení slibu, kdy může žadatel, a to i opakovaně, požádat o udělení autorizace a jakou formou bude udělena autorizace. K této změně bylo přistoupeno z důvodu zajištění vyšší míry právní jistoty. 
Nově je jednoznačně stanoveno, že autorizace se uděluje rozhodnutím ke dni složení slibu, přičemž autorizační rada pouze ověřuje splnění podmínek uchazeče a k tomuto vydává uchazeči oznámení, kterým stvrzuje splnění podmínek a umožňuje mu složit předepsaný slib. 
Současně se prodlužuje lhůta z jednoho měsíce na tři měsíce, do kdy je nutné umožnit uchazeči složit předepsaný slib. Uvedené sníží administrativní náročnost daného úkonu, jelikož v případě velkého množství uchazečů je administrativně a časově náročné umožnit všem složit předepsaný slib během jednoho měsíce. V případě prodloužení lhůty je možné úspěšné uchazeče rozdělit do menších skupin a každé umožnit složit předepsaný slib samostatně v delším časovém horizontu.

K bodu 12 – § 8 odst. 2 a 3
Doplňuje se definice bezúhonnosti, kdy je nově stanoveno, že za bezúhonnou se nepovažuje ten, komu byla uděleno disciplinární opatření vylučující nebo omezující výkon činnosti autorizované osoby. Jde o nejpřísnější postih, který Komora může autorizované osobě udělit, a to pouze za závažné porušení povinností. Z tohoto důvodu taková osoba nemůže být pro účely autorizačního zákona považována za bezúhonnou. 
Zároveň se doplňuje ustanovení, které uvádí, jakým způsobem se bezúhonnost bude dokládat. Jde o standardně používanou formulaci napříč právním řádem České republiky. 

K bodům 13 až 16 – § 8 odst. 4 a 5
Dochází k zavedení požadavku minimálního vzdělání pro autorizovaného stavitele, které je navrženo ve stejném rozsahu jako u autorizovaného technika. Vzhledem k tomu, že oprávnění autorizovaného technika a autorizovaného stavitele při provádění staveb jsou obdobná s tím rozdílem, že autorizovaný stavitel nemůže samostatně zhotovovat projektovou dokumentaci, je účelné, aby jejich požadované vzdělání bylo stejné pro zajištění kvality a odbornosti výstavby. Dále dochází k upřesnění vyžadovaného středního vzdělání, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kvalifikace uchazečů o autorizaci. Tím se předchází nejednoznačným výkladům a zajišťuje, že autorizované osoby budou disponovat potřebnými znalostmi a dovednostmi pro výkon své profese.

K bodu 17 – § 8 odst. 8 písm. d)
Pro autorizovaného stavitele se stanovuje povinná praxe pro získání autorizace, která je stanovena stejná jako u autorizovaného technika, a to z důvodu, že jejich činnost je při provádění staveb obdobná.

K bodu 18 – § 8 odst. 9
Z důvodu odstranění nejednoznačnosti současného znění zákona dochází k vložení nového odstavce upravujícího započitatelnost odborné praxe. Do doby odborné praxe nelze započítat praxi prováděnou v souběhu s řádným studiem na vysoké škole, kterým se žadatel připravuje na výkon profese. Zkušenost a odborná praxe jsou klíčovými faktory pro kvalifikaci profesionálů v různých oborech. Je však důležité odlišovat mezi odbornou praxí získanou v rámci řádného studia na vysoké škole a praxí prováděnou nezávisle mimo vysokoškolské prostředí. Praxe prováděná v souběhu s řádným studiem na vysoké škole zpravidla není plně kompatibilní s praxí, která je vyžadována pro danou autorizaci. Žadatelé během studia nejsou v plném rozsahu vystaveni reálným pracovním situacím, ačkoli mohou získat teoretické znalosti a dovednosti. Z tohoto důvodu je navrhováno vyloučení odborné praxe získané v průběhu vysokoškolského studia z počítání doby odborné praxe pro účely autorizace. Tento krok zajistí, že autorizované osoby budou mít skutečnou a relevantní praxi, která odpovídá požadavkům a standardům v jejich oboru. Obdobná úprava je například u advokátních koncipientů, kterým se taktéž praxe získaná během studia nezapočítává do praxe pro účely složení advokátní zkoušky.

K bodu 19 – § 8 odst. 11
Současné znění zákona stanovuje fixní výši poplatku za zkoušku odborné způsobilosti. Takovéto stanovení fixní výše sazby zabraňuje adekvátnímu přizpůsobení výše poplatku aktuálním podmínkám. 
Navrhovaná úprava přenáší pravomoc stanovit výši poplatku a způsob jeho úhrady na vnitřní předpis Komory. Tímto krokem je umožněna flexibilita v nastavení poplatků. Zároveň je však stanovena maximální hranice poplatku, a to ve výši 10 000 Kč, která zajišťuje, že nastavení poplatků zůstane přiměřené a nebude neúměrně zatěžovat uchazeče o autorizaci. 
Uvedený flexibilní systém umožní Komorám lépe reagovat na aktuální potřeby a okolnosti, jako jsou změny ve složení zkoušky, nárůst nákladů na administrativu, technologické inovace nebo změny v regulaci.

K bodu 20 – § 8 odst. 12
V souvislosti se zavedením autorizovaného stavitele jako autorizované osoby je doplněno znění jeho slibu, které je obdobné jako u ostatních autorizovaných osob.

K bodu 21 – § 9 odst. 1
Navrhovaná úprava stanoví, že fyzické autorizační razítko se vydá pouze na žádost a nebude vydáváno obligatorně v každém jednotlivém případě. Uvedené se navrhuje v souvislosti s digitalizací stavebního řízení, jelikož projektanti musí projektovou dokumentaci předkládat stavebnímu úřadu v elektronické podobě a fyzické autorizační razítko je tudíž nadbytečné. Z tohoto důvodu bude vydáváno pouze na žádost, pokud jej autorizovaná osoba bude potřebovat k úkonům prováděným v listinné podobě. 

K bodu 22 – § 11 odst. 1 písm. a)
Nově ustanovení zavadí přísnější atributy ovlivňující pozastavení autorizace autorizované osobě. Uložení dalších (alternativních) druhů trestů, byl-li takový trest autorizované osobě udělen za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem jeho činnosti, znamená pozbytí bezúhonnosti autorizované osoby a musí být tedy také důvodem pozastavení udělených autorizací. 

K bodu 23 – § 11 odst. 1 písm. e)
S ohledem na požadavky praxe se do odstavce 1 navrhuje doplnit nové písmeno e), které umožňuje Komoře pozastavit udělenou autorizaci autorizované osobě, která je v prodlení s úhradou členského příspěvku delším než 3 měsíce a příspěvek nezaplatil ani do 1 měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván a poučen o následcích nezaplacení. Nedodržení povinnosti platby členského příspěvku by nemělo zůstat bez následků a zároveň by na něj mělo být pružně reagováno. Nedodržení povinnosti platby členského příspěvku je záležitostí, která může Komoře způsobit finanční problémy, a proto je navržen mechanismus, který umožní Komoře účinně vybírat členské poplatky.

K bodům 24 a 25 – § 12 odst. 1 a 6
Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („…tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“). 
Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace. 

K bodu 26 – § 12 odst. 8
Komory jsou samosprávné veřejnoprávní korporace, které vykonávají veřejnou správu, doposud jim však chybělo oprávnění vyžádat si výpis z rejstříku trestů. 
Ustanovení je navrženo s cílem posílit transparentnost a důvěru v rámci dozorčího procesu Komory. Povinnost předložit výpis z rejstříku trestů odpovídá potřebě zajistit, aby dozorčí rada byla obeznámena s relevantními informacemi o trestním záznamu autorizovaných osob, a aby se zabezpečila integrita a důvěryhodnost dozorčího procesu.

K bodům 27 až 31 – § 13 a 14
Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby. Zároveň se rozvolňuje režim, v rámci kterého mohou autorizované osoby vykonávat své povolání, kdy kromě společnosti s ručením omezeným a veřejné obchodní společnosti se dále doplňuje i komanditní společnost. 

K bodům 32 a 33 – § 15 odst. 1
Navrhovaná úprava reflektuje legislativně technické úpravy, kterými se zajišťuje terminologická jednotnost a předchází se možným výkladovým nejasnostem.

Současně dochází z důvodu nadbytečnosti ke zrušení písmene b), které zakazovalo výkon činností či zaměstnání, jež by mohly ohrozit nezávislost postavení svobodného architekta nebo svobodného inženýra. Obecná pravidla profesní etiky a případná omezení vyplývající z jiných právních předpisů a vnitřních předpisů Komory jsou dostatečná.

K bodu 34 – § 15a až 15c
Navrhuje se vypuštění ustanovení, jelikož zakládání obchodních společností se řídí zákonem o obchodních korporacích. Zvláštní úprava v autorizačním zákoně z tohoto důvodu není nutná.

K bodu 35 – § 16
Navržená úprava staví najisto, že autorizovaná osoba musí být pojištěna ke dni složení slibu, ale nemusí pojištění sama uzavírat a platit. Uvedené reaguje na skutečnost, že Komora může sama svým členům pojištění poskytnout a platit a současná úprava v tomto ohledu způsobovala výkladové potíže, jelikož nebylo zřejmé, zda pojištění ze strany Komory je dostatečné, či zda na základě tohoto ustanovení musí autorizovaná osoba uzavřít vlastní pojištění a mít tak de facto pojištění dvě.

K bodu 36 – § 17 úvodní část ustanovení
Legislativně technická úprava a sladění terminologie. 

K bodu 37 – § 17 písm. c)
S přijetím nového stavebního zákona a doprovodného změnového zákona (který novelizoval i autorizační zákon) pozbyli autorizovaní architekti oprávnění samostatně vypracovat dokumentaci pro provádění stavby jako celek, když s účinností novely autorizačního zákona bylo v § 17 písm. c) stanoveno, že mohou vypracovávat toliko její architektonicko-stavební část. Nová vyhláška o dokumentaci staveb však zavádí dva typy dokumentace pro provádění staveb, a to jednu obecnou, která se použije pro všechny stavby, a druhou specifickou, která se použije pouze pro stavby rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci.
Kvalifikace autorizovaných architektů zahrnuje dovednosti potřebné k vypracování všech složek dokumentace pro provádění stavby u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, z tohoto důvodu se autorizovaným architektům zavádí oprávnění projektovat dokumentaci pro provádění staveb u těchto staveb. Ze stejného důvodu se dále zavádí oprávnění pro zpracování dokumentace pro odstranění stavby.

K bodu 38 – § 17 písm. e)
Doplňuje se ustanovení, že autorizovaný architekt je oprávněn podílet se na vypracování stavebně konstrukční části dokumentace pro provádění stavby vypracované autorizovaným inženýrem. Autorizovaný architekt v rámci dokumentace pro povolení záměru bude především odpovědný za architektonický návrh stavby, z tohoto důvodu je vhodné zajistit jeho spolupráci i v rámci dokumentace pro provádění stavby, aby zajistil, že jím navržený architektonický záměr bude správně realizován. 

K bodu 39 – § 17 písm. g) a § 18 odst. 1 písm. f)
Navrhovaná úprava rozšiřuje dosavadní znění tím, že do výčtu činností autorizovaných osob doplňuje slova „navrhovat a vyhodnocovat“ ve vztahu ke stavebně architektonickým a urbanistickým průzkumům.
Tato změna lépe reflektuje skutečný rozsah odborné činnosti, neboť průzkumy nejsou pouze prováděny, ale zahrnují i fázi jejich návrhu a následného vyhodnocení. 

K bodu 40 – § 17 písm. h)
Digitální technická mapa je novým nástrojem zřízeným novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. V souvislosti s touto změnou je nutné doplnit, že autorizované osoby mají oprávnění připravovat do digitální technické mapy podklady, jelikož autorizovaná osoba je odpovědná za návrh stavby, tudíž podle jejího návrhu bude následně stavba do digitální technické mapy zanesena. 

K bodu 41 – § 17 písm. k)
Legislativně technická úprava, která slaďuje terminologii s novým stavebním zákonem. Nově je udělována autorizovanému architektovi pravomoc k odbornému vedení odstraňování jednoduché stavby v pozici stavbyvedoucího. 

K bodům 42 až 45 – § 18 odst. 1
Navrhovaná úprava v písmenu e) stanoví, že autorizovaný inženýr je kromě statických a dynamických výpočtů oprávněn provádět i další potřebné výpočty záměru. Jde například o výpočty za účelem zpracování průzkumu základových poměrů a jiných dalších předprojektových prací. Dosavadní znění písmene e) dává autorizovanému inženýrovi pouze oprávnění zpracovat statické a dynamické výpočty související se samotným záměrem, uvedené však není dostatečné, jelikož před samotnou fází zpracování projektové dokumentace je nutné provést další výpočty v rámci předprojektové přípravy. Dále se rozšiřuje dosavadní znění tím, že do výčtu činností autorizovaných osob se doplňují slova „navrhovat a vyhodnocovat“ ve vztahu ke stavebně technickým, geotechnickým nebo inženýrským průzkumům. Tato změna lépe reflektuje skutečný rozsah odborné činnosti, neboť průzkumy nejsou pouze prováděny, ale zahrnují i fázi jejich návrhu a následného vyhodnocení. Současně dochází k vypuštění oprávnění zastupovat stavebníka, jelikož uvedené vyplývá z občanského zákoníku, úprava v autorizačním zákoně je tudíž nadbytečná. 
Dále v písmenu h) je nově stanoveno oprávnění zpracovávat posudky pro hodnocení staveb, jejich částí a technologií. Uvedené posudky se zpracovávají v rámci užívání stavby pro předcházení havárií nebo naopak po živelní katastrofě, zda stavba je nadále schopna užívání. Tyto posudky již dnes běžně autorizovaní inženýři zpracovávají, byla to však neformální činnost. Navrhovaná úprava jednoznačně zavádí, že se jedná o oprávnění autorizovaného inženýra. Dále se zavádí oprávnění zpracovávat podklady pro digitální technickou mapu. Digitální technická mapa je novým nástrojem zřízeným novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. V souvislosti s touto změnou je nutné doplnit, že autorizované osoby mají oprávnění připravovat do digitální technické mapy podklady, jelikož autorizovaná osoba je odpovědná za návrh stavby, tudíž podle jejího návrhu bude následně stavba do digitální technické mapy zanesena.
V písmenu i) se zavádí oprávnění pro autorizovaného inženýra odborně vést odstraňování stavby v pozici stavbyvedoucího. Dosavadní právní úprava zcela nelogicky umožňovala autorizovanému inženýrovi odborně vést provádění stavby, nikoliv však její odstraňování. Je zcela jednoznačné, že pokud má autorizovaný inženýr odbornost vést provádění stavby, pak má i odbornost stavbu odstraňovat, což je méně odborně náročný proces než realizace stavby nové.

K bodům 46 až 48 – § 19
V písmenu e) se zavádí oprávnění pro autorizovaného technika odborně vést odstraňování stavby v pozici stavbyvedoucího. Dosavadní právní úprava zcela nelogicky umožňovala autorizovanému technikovi odborně vést provádění stavby, nikoliv však odstraňování. Je zcela jednoznačné, že pokud má autorizovaný technik odbornost vést provádění stavby, pak má i odbornost stavbu odstraňovat, což je méně odborně náročný proces než realizace stavby nové.   Současně dochází k vypuštění oprávnění zastupovat stavebníka, jelikož uvedené vyplývá z občanského zákoníku, úprava v autorizačním zákoně je tudíž nadbytečná. Navrhovaná úprava taktéž doplňuje činnost „a vydávat odborná stanoviska“. Tímto rozšířením se lépe vymezuje odpovědnost autorizovaných osob, které nejen provádějí průzkumy, ale zároveň i vydávají odborná stanoviska na základě výsledků těchto průzkumů. Tato změna má za cíl posílit právní jistotu a umožnit autorizovaným osobám poskytovat komplexní odborné služby, které zahrnují jak provádění analýz, tak i formulování odborných stanovisek.

Dále dochází k zavedení oprávnění provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zákon o zeměměřictví nestanoví jinak, pro autorizovaného technika, stejně jako u ostatních autorizovaných osob. Není účelné, aby pouze autorizovaný technik toto oprávnění neměl, jelikož právě autorizovaný technik je typicky odpovědný za realizaci stavby z pozice stavbyvedoucího. Současně dochází k omezení oprávnění, pokud zákon o zeměměřictví, který upravuje činnost autorizovaných zeměměřičů, stanoví jinak.

K bodu 49 – § 19a
Pravomoci autorizovaného stavitele jsou stanoveny v rozsahu realizačních prací, tedy odborného vedení provádění stavby, provádění technického dozoru stavebníka nad realizací stavby, řízení příslušných odborných stavebních a montážních prací, provádění geodetických měření pro vytyčovací práce na stavbě, pokud zákon o zeměměřictví nestanoví jinak, provádění stavebně technických průzkumů a vydávání odborných stanovisek. Autorizovaný stavitel není oprávněn k projektování. 

K bodu 50 – § 20
Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („… tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“). 
Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace.  

K bodu 51 – § 21 odst. 2
Dochází k prodloužení promlčecích lhůt. Subjektivní lhůta se navrhuje prodloužit z šesti měsíců na jeden rok, a objektivní lhůta se navrhuje prodloužit ze tří let na čtyři roky.   
K prodloužení dochází zejména z důvodů zajištění kvalitnějšího prověření možných pochybení autorizovaných osob a z důvodu, že současná lhůta byla nepřiměřeně krátká a často došlo k objasnění disciplinárního deliktu až po uplynutí promlčecí lhůty a nebylo tak možné viníka potrestat. 

K bodu 52 – § 21 odst. 4
V případě jednoduchých opakujících se provinění nemusí být obligatorně nařizováno ústní jednání, pokud o to disciplinárně obviněný výslovně nepožádá. Uvedené zkrátí disciplinární řízení v jednoduchých věcech, které není obtížné objasnit a bude zajištěn efektivnější postih disciplinárních deliktů. 

K bodu 53 – § 22 odst. 2
Ustanovení doplňuje možnost představenstvu Komory změnit přezkoumávané rozhodnutí, nikoliv jej pouze potvrdit nebo zrušit a vrátit k dalšímu řízení. Předmětná změna byla provedena z důvodu naplnění zásady hospodárnosti řízení a k zamezení zbytečnému prodlužování samotného řízení v případech, kdy není vyžadováno opětovné komplexní posouzení stavovského soudu. 

K bodu 54 – § 22 odst. 3
Ustanovení je obsoletní, jelikož postup podání správní žaloby upravuje soudní řád správní, včetně stanovení lhůt pro podání takové žaloby. 

K bodům 55, 56 a 78 – § 22a odst. 4, § 23 odst. 2, § 30c odst. 2
Legislativní úprava vyplývající ze zavedení autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby. V některých případech, např. v ustanovení § 22a odst. 4, byl odstraněn nadbytečný odkaz na ustanovení obsažené v autorizačním zákonu.

K bodu 57 – § 23 odst. 5
Doplňuje se výslovná úprava, že Komora vykonává veřejnou správu na úseku udělování, odnímání a pozastavování autorizací. Uvedené platilo již doposud, je však účelné toto jednoznačně uvést v textu zákona.

K bodu 58 – § 23 odst. 6 písm. b)
Česká komora architektů zastřešuje rovněž autorizované architekty v oboru krajinářská architektura, a tedy pojem krajina ve výčtu působnosti zřetelně absentuje. Z tohoto důvodu je do ustanovení doplněno, že Česká komora architektů v rámci své působnosti spolupůsobí při ochraně tvorby krajiny.

K bodu 59 – § 23 odst. 6 písm. e)
Legislativně technická úprava. 

K bodu 60 – § 23 odst. 6 písm. j)
Podle nyní platného znění autorizačního zákona nemá Komora oprávnění vydávat standardy časové náročnosti výkonu profese autorizovaných osob, což v praxi způsobuje problém při uzavírání smluv mezi stavebníkem a autorizovanou osobou, jelikož neexistuje způsob, jak správně časovou náročnost jednotlivých úkonů ocenit (obdobně jako je např. advokátní tarif v případě advokátů). Navrhuje se tedy úprava, aby tyto standardy vydávala Komora. 

K bodům 61 a 62 – § 25 odst. 1
Navrhované ustanovení upravuje povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, a to nejméně jednou za dva roky. 
Povinnost svolávat zasedání valné hromady každoročně Českou komoru architektů zatěžuje organizačně i finančně. Náklady na jedno zasedání se pohybují kolem 500 000 Kč, přičemž násobně větším nákladem jsou v součtu stovky hodin práce zaměstnanců České komory architektů, které každoroční organizace vyžaduje. Ve srovnání s ostatními profesními komorami není přitom neobvyklé, že se zasedání valné hromady koná v nižší frekvenci, a to například u Exekutorské komory jednou za 2 roky, u Komory patentových zástupců jednou za 3 roky a u České advokátní komory jednou za 4 roky.
Nově se doplňuje možnost zúčastnit se valné hromady využitím technických prostředků, Komora je povinna stanovit vnitřním předpisem podmínky takového připojení. Tato změna vychází z potřeby zajistit větší flexibilitu a umožnit účast na valné hromadě i těm osobám, které se nemohou fyzicky zúčastnit, což přispívá k větší dostupnosti a efektivitě jednání.

K bodu 63 – § 25 odst. 2
S ohledem na úpravu umožňující zúčastnění se valné hromady s využitím technických prostředků dochází ke změně terminologie, která lépe odpovídá právnímu rámci pro elektronickou účast a rozhodování na dálku, jelikož autorizovaná osoba nemusí být jednání valné hromady fyzicky přítomna, ale postačí pouze její účast s využitím technických prostředků.

K bodu 64 – § 25 odst. 4 písm. g)
Navrhovaná úprava spočívá ve vypuštění písmene g), které umožňovalo nejvyššímu orgánu komory rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti. 
Důvodem je skutečnost, že již samotný zákon stanovuje, že to, co není výslovně upraveno, náleží do pravomoci nejvyššího orgánu komory. Tento krok tedy odstraňuje duplicitu a zajišťuje, že všechny pravomoci týkající se organizace komory a jejích orgánů jsou jednoznačně vymezeny v souladu s obecným právním rámcem.

K bodům 65 a 66 – § 25 odst. 4 písm. h) a i)
S ohledem změnu odstavce 1 tohoto ustanovení, které mění povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, nejméně jednou za dva roky, je rozděleno schválení rozpočtu Komorami mezi Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českou komoru architektů. 
Shromáždění delegátů jako nejvyšší orgán České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě schvaluje rozpočet. Valná hromada jako nejvyšší orgán České komory architektů schvaluje tzv. rozpočtový rámec pro dvouleté období, tj. pro období, v němž se hospodaření České komory architektů bude pohybovat v období mezi dvěma valnými hromadami. 

K bodu 67 – § 25 odst. 5 a 6 a § 29 odst. 3
V rámci interního fungování České komory architektů se navrhuje prodloužení doby mandátu členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu čtyř let. 
Funkční období se navrhuje prodloužit na čtyři roky, což je obdobná právní úprava, jakou mají i jiné stavovské organizace, např. volební období představenstva České advokátní komory je taktéž čtyřleté. Prodloužením volebního období tudíž není nikterak ohroženo demokratické fungování komory. 

K bodu 68 – § 26 odst. 1 písm. a)
Navrhovaná úprava upřesňuje současný text předmětného ustanovení. Toto doplnění zajišťuje jasné rozlišení mezi dvěma odlišnými profesními komorami a jejich příslušnými orgány, tedy valnou hromadou v případě České komory architektů a shromážděním delegátů v případě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

K bodu 69 – § 26 odst. 1 písm. h) a i)
Doplňuje se písmeno h), které umožňuje představenstvu České komory architektů, jakožto statutárnímu orgánu této komory, schvalovat rozpočet na kalendářní rok, a to v rámci rozpočtového rámce daného rozhodnutím valné hromady. 
Úprava je navrhována v souvislosti se snížením frekvence povinného svolání valné hromady z jednoho roku na dva roky. Rozpočet na kalendářní rok bude schvalovat představenstvo jako nejvyšší výkonný orgán.
Doplňuje se písmeno i), které umožňuje, aby představenstvo schvalovalo seznam vysokých škol s uznaným nebo příbuzným vzděláním pro jednotlivé obory. Schvalování tohoto seznamu představenstvem Komory zajistí, že seznam bude pravidelně aktualizován a reflektovat aktuální požadavky profesních oborů. 

K bodu 70 – § 27 odst. 1 písm. a)
Cílem navržené úpravy je upřesnit rozsah kontrolní pravomoci, obdobně jako tomu je v případě jiných profesních komor, a to pouze ve vztahu k výkonu profese. 

K bodu 71 – § 28 odst. 1
V rámci zajištění vyšší míry právní jistoty je na úvod ustanovení § 28 vložen nový odstavec upravující základní rámec stavovského soudu včetně jeho působnosti. Současná úprava neobsahovala základní vymezení, což v některých případech vedlo k nepřehlednosti a nejasnostem v interpretaci ustanovení.
Stavovský soud může vést rovněž řízení smírčí anebo řízení rozhodčí. Rozhodčím řízením se rozumí pro potřeby tohoto zákona řízení, jehož cílem je nalézt spravedlivé řešení sporu mezi dvěma či více autorizovanými nebo registrovanými osobami, popřípadě mezi autorizovanou nebo registrovanou a jinou osobou, a jehož výsledkem je rozhodčí nález, který není exekučním titulem.

K bodu 72 – § 29 odst. 2
Je stanoveno, aby výjimky z požadovaného vzdělání udělovala autorizační rada namísto představenstva, jelikož autorizační rada je odpovědná za udělování autorizací. Zároveň se stanoví limit správního uvážení, že i výjimka ze vzdělání může být udělena pouze tehdy, pokud dosažené vzdělání uchazeče je srovnatelné se vzděláním požadované autorizačním zákonem.  
Podle navržené úpravy se seznamy škol nebudou sestavovat obligatorně. Pokud nebudou ze strany autorizační rady sestavovány, pak je nebude ani představenstvo schvalovat, viz úpravu v § 26.
Zároveň se navrhuje, aby autorizační rada vydávala osvědčení o splnění podmínek podle § 7 odst. 1, přičemž na základě tohoto osvědčení následně komora udělí žadateli autorizaci. Autorizační rada je odpovědná za konání autorizačních zkoušek, nicméně samotnou autorizaci uděluje komora až ke dni složení slibu. Nejprve tedy autorizační rada s žadatelem vykoná autorizační zkoušku a pokud uspěje a žadatel splní i další zákonem stanovené náležitosti, vydá mu osvědčení, přičemž na základě tohoto osvědčení následně komora rozhodne o udělení autorizace ke dni složení slibu. Zároveň je účelné, aby toto osvědčení vydávala autorizační rada, jelikož ta provádí samotnou autorizační zkoušku a má tedy potřebné podklady a informace, aby mohla osvědčení o splnění podmínek žadatele vydat. V neposlední řadě tato úprava řeší výkladovou nejasnost, jakou formou autorizační rada žadateli sdělí, že u autorizační zkoušky uspěl, kdy v minulosti byly i právní názory, že jde o rozhodnutí, proti kterému jsou možné opravné prostředky. Navrhovanou úpravou se jednoznačně zavádí, že jde o osvědčení a nejedná se tedy o rozhodnutí podle správního řádu, proti kterému by byly možné opravné prostředky.

K bodům 73 a 74 – § 29 odst. 3
Komory jako samosprávné veřejnoprávní korporace vykonávající veřejnou správu na úseku udělování a odnímání autorizací neměly doposud postaveno najisto, že předseda autorizační rady je vždy osoba navržená příslušnou Komorou, což porušuje princip, že Komora by měla jako samosprávná veřejnoprávní korporace o svých záležitostech rozhodovat sama. Nově se tedy zavádí, že předsedou autorizační rady musí být osoba navržená příslušnou komorou a posiluje se tak princip nezávislosti Komor. 

K bodu 75 – § 30 odst. 2 písm. a)
Daná úprava má za cíl pouze sladit pojmy a definice používané v rámci právního předpisu, aby byla eliminována možnost nejednoznačného výkladu a interpretace. Z uvedeného důvodu se navrhuje nahrazení sousloví „členské poplatky“ souslovím „členské příspěvky“.

K bodu 76 – § 30a odst. 1
Současné znění § 30a odst. 1 odkazuje na § 7 odst. 1 písm. b), který uvádí „příslušníky členského státu Evropské unie“. Tímto odkazem není jednoznačné, zda pod toto označení spadají i občané České republiky. V častých případech tato skutečnost vedla k nejasnostem a z tohoto důvodu se navrhuje zpřesnění, kdy se včleňuje do textu i odkaz na písmeno a), které uvádí, že Komora udělí na podkladě písemné nebo elektronické žádosti autorizaci tomu, kdo je občanem České republiky. 

K bodu 77 – § 30a odst. 2
Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby.

K bodům 79 a 80 –§ 30d odst. 2 a příloze
Legislativně technická úprava.

K bodu 81 – § 30d odst. 3
Výši poplatku stanoví zákon o správních poplatcích, tudíž postačuje ponechat ustanovení, že zaplacený poplatek je příjmem Komory.

K bodu 82 – § 30e odst. 2
Dochází ke sladění terminologie, jelikož autorizační zákon používá pojem „vybrané a odborné činnosti“. zde však byly uvedeny pouze „vybrané činnosti“.

K bodu 83 – § 30h odst. 1
Navrhovaná úprava doplňuje a zpřesňuje dosavadní text ustanovení. Doplnění specifikuje, že osoba může vykonávat činnost pouze v oboru a specializaci, pro které byla kvalifikována.

K bodu 84 – § 30l 
Navrhovaná úprava doplňuje a zpřesňuje dosavadní text ustanovení. Doplnění specifikuje, že osoba může vykonávat činnost pouze v oboru a specializaci, pro které byla kvalifikována.

K bodu 85 – § 30s
Návrh nového ustanovení § 30s, které stanovuje, že ministr pro místní rozvoj je oprávněn podat návrh na zrušení vnitřního předpisu Komory nebo jeho části, pokud je v rozporu se zákonem, je proveden na základě povinnosti uložené usnesením vlády č. 536 ze dne 21. srpna 2024. Tato povinnost vyplývá z cíle upravit právní předpisy, které regulují dohled nad profesními komorami v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Ministerstvu byl uložen výše uvedeným usnesením vlády úkol vypracovat a předložit vládě do 30. června 2025 návrh novely právních předpisů upravujících působnost a fungování komor v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, která bude obsahovat zakotvení aktivní legitimace pro podání návrhu na zrušení vnitřního předpisu profesní komory nebo jeho části. Tento krok je součástí širší reformy správního soudnictví, jejímž předmětem bude zajištění účinnějšího dohledu nad profesními komorami a jejich vnitřními předpisy. Aby mohl ministr pro místní rozvoj posoudit případný rozpor vnitřního předpisu se zákonem, bude komora povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu pro místní rozvoj požadované vnitřní předpisy.

K bodům 86 a 87 – § 32 odst. 2
Dosavadní ustanovení upravovalo speciální postup při uznávání oprávnění k výkonu činností pro autorizované osoby, jež byly pověřeny touto činností obdobným orgánem Slovenské republiky. Tato speciální úprava je v současné době již obsoletní a z tohoto důvodu se vypouští. 
Úprava staví najisto, že i v případě osob, kterým je ze strany Komory autorizace uznána, se postupuje podle § 9 odst. 1, tedy že je Komora zapíše do seznamu autorizovaných osob a vydá jim autorizační razítko.

K bodu 88 – § 34
Převážná část ustanovení se vypouští, jelikož toto ustanovení upravovalo pouze činnost Komor při jejich vzniku a určení prvotních orgánů Komor. Ustanovení je tudíž obsoletní. 

K přechodným ustanovením
Navržená přechodná ustanovení k návrhu zákona upravují kontinuitu autorizací vydaných podle dosavadních právních předpisů a jejich transformaci podle nového znění zákona. 

K části druhé – změna zákona o zeměměřictví

K bodu 1 – § 16 odst. 1 písm. f)
Obdobně jako v zákoně č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon) se stanovuje povinnost autorizovaného zeměměřického inženýra vést chronologický seznam dokumentů („digitální autorizační deník“), a to v elektronické podobě.

K bodu 2 – § 16b odst. 4 písm. a)
Legislativně technická úprava, kdy se ustanovení uvádí do souladu s předchozím textem zákona tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že Ministerstvo obrany ověřuje a vede evidenci výsledků zeměměřických činností vojáků v činné službě a zaměstnanců zařazených v Ministerstvu obrany. 

K bodům 3 až 8 – § 16c
Navrhují se terminologická upřesnění, kdy důsledku předchozí novelizace provedené na základě pozměňovacího návrhu, tedy bez předchozího meziresortního připomínkového řízení, nedošlo k důslednému promítnutí změn v oblasti ověřování výsledků zeměměřických činností do předmětného ustanovení [odstavec 3 písm. b) a c) a odstavce 4 a 5].
Dále se do odstavce 7 doplňuje lhůta, ve které je Ministerstvo obrany povinno vydat osvědčení o odborné způsobilosti k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, a ustanovení se při této příležitosti vhodněji formuluje.
Na základě praktické zkušenosti se také doplňují podrobnosti vedení seznamu fyzických osob odborně způsobilých k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením Ministerstvem obrany.

K bodu 9 – § 16e odst. 4
Navrhuje se explicitně zdůraznit některé povinnosti autorizovaného zeměměřického inženýra, které doposud v textu zákona o zeměměřictví nebyly přímo řešeny. Jedná se o povinnosti tvořící elementární součást výkonu činnosti každého autorizovaného zeměměřického inženýra, které jsou explicitně zakotveny ve vnitřních předpisech České komory zeměměřičů (dále jen „Komora“) schválených na ustavujícím sněmu v prosinci 2023 přítomnými členy Komory. Autorizovaný zeměměřický inženýr má být tudíž povinen řídit se obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy Komory a platit řádně a včas členské příspěvky. Navrhuje se také zakotvit povinnost být pojištěn, a to pro autorizovaného zeměměřického inženýra, který aktivně vykonává činnosti, pro které Komora uděluje autorizaci. Povinnost tudíž nedopadá na ty autorizované zeměměřické inženýry, kteří nejsou aktivní a platí pouze snížený členský příspěvek, nebo ty, kteří mají pozastavenou autorizaci. Povinnost pojištění se vztahuje na celou dobu výkonu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra. Jedná se o povinnost běžně požadovanou i v jiných stavovských komorách, jako je například ČKA či ČKAIT (viz například § 16 autorizačního zákona).

K bodu 10 – § 16f odst. 3 písm. f)
Návrh zákona reaguje na reálné zkušenosti s předmětným ustanovením. Ukazuje se, že požadavek 5 let odborné praxe v České republice pro zkušené autorizované zeměměřické inženýry, kteří mají za sebou dlouholetou úspěšnou praxi v zahraničí v oblasti geodézie ve výstavbě, je příliš dlouhá doba. K osvojení si postupů podle právních předpisů v České republice by postačovala doba kratší. Z tohoto důvodu se autorizovanému zeměměřickému inženýrovi, který ověřuje výsledky zeměměřických činností podle § 16f odst. 1 písm. c), tedy výsledky zeměměřických činností využívaných ve výstavbě, umožňuje započíst část praxe získané v zahraničí. Konkrétně se mu uznají až 2 roky praxe ze zahraničí a v České republice bude muset vykonat zbývající 3 roky. Započtení praxe bude v souladu s Autorizačním a zkušebním řádem Komory v jednotlivých případech posuzovat autorizační rada. 

K bodu 11 – § 16f odst. 3 písm. g)
Legislativně technická úprava.

K bodu 12 – § 16f odst. 3 písm. h)
Jedná se o úpravu, která předmětné ustanovení uvádí do souladu s textem návrhu novelizace autorizačního zákona.

K bodům 13 až 15 – § 16f odst. 3 písm. i), § 16f odst. 5 a 6
Návrh zákona logicky přeskupuje obsah předmětných ustanovení, aby byla zřejmá posloupnost kroků k získání autorizace. Návrh zákona stanoví, že autorizace vzniká na základě rozhodnutí autorizační rady. Pokud autorizační rada autorizaci udělí, nemusí vyhotovovat písemné rozhodnutí. Pokud autorizaci neudělí, pak musí vyhotovit rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení autorizace. Jedná se o administrativní zjednodušení procesů. Pokud uchazeč splní podmínky, Komora mu umožní složení slibu do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí autorizační rady o udělení autorizace. V tomto případě se po vzoru návrhu změny autorizačního zákona lhůta prodlužuje o 2 měsíce v návaznosti na praktické poznatky autorizovaných osob. Upřesňuje se, že autorizace vzniká ke dni složení slibu. 

K bodům 16 a 17 – § 16f odst. 8 až 11
Doplňuje se definice bezúhonnosti, kdy je nově stanoveno, že za bezúhonnou se nepovažuje ten, komu byla uděleno disciplinární opatření vylučující nebo omezující výkon činnosti autorizované osoby. Jde o nejpřísnější postih, který Komora může autorizované osobě udělit, a to pouze za závažné porušení povinností. Z tohoto důvodu taková osoba nemůže být pro účely zákona považována za bezúhonnou. 
Zároveň se doplňuje ustanovení, jakým způsobem se bezúhonnost bude dokládat. Jde o standardně používanou formulaci napříč právním řádem České republiky.

K bodu 18 – § 16g odst. 2
Text ustanovení je z legislativně technických důvodů přesunut z § 16f odst. 3 písm. h) a zároveň předmětné ustanovení uvádí do souladu s textem návrhu novelizace § 8 odst. 10 autorizačního zákona. Zároveň se upravuje maximální výše poplatku, a to z 5 000 Kč na 10 000 Kč tak, aby byl vytvořen prostor pro možnost úpravy výše toho poplatku v závislosti na inflaci a dalších relevantních faktorech.

K bodu 19 – § 16h odst. 5
Za účelem zvýšení transparentnosti návrh zákona obsahuje rozšíření údajů, které budou přístupné veřejnosti v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. Jedná se jednak o identifikátor datové schránky, jednak údaj o pozastavení autorizace a ukončení pozastavení autorizace. Dále byla provedena formální oprava chybného odkazu.

K bodům 20, 33 a 34 – § 16ha a § 16m odst. 1 písm. f) a g)
Za účelem vedení digitálního autorizačního deníku autorizovaným zeměměřickým inženýrem v souladu s § 16 odst. 1 písm. f) se stanoví povinnost Komory vytvářet, spravovat a zpřístupnit autorizovaným zeměměřickým inženýrům elektronický nástroj pro vedení tohoto deníku. V rámci Komory pak za vytvoření a správu nástroje pro vedení deníku bude odpovídat představenstvo Komory.

K bodům 21 až 28 – § 16i odst. 2 až 6 a 10
Navrhuje se zpřesnění a doplnění podmínek zániku autorizace v případě, kdy autorizovaná osoba opakovaně spáchá přestupek na úseku zeměměřictví spočívající v tom, že nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí nebo základní státní mapové dílo. Současné řešení, kdy k zániku autorizace je nezbytné, aby po splnění této podmínky následoval ještě úkon Komory spočívající v odejmutí autorizace, je nepraktické, neboť úkon odejmutí autorizace je ryze formální a pouze časově odkládá důsledek spočívající v zániku autorizace. Navrhované řešení je efektivnější, praktičtější a snižuje administrativní zátěž, přitom vede ke stejnému výsledku. Dále se podrobněji upravují podmínky a způsob stanovení doby, po jejímž uplynutí může osoba, které zanikla autorizace, požádat o opětovné udělení autorizace.
Návrh zákona uvádí do souladu podmínky pro pozastavení autorizace s návrhem změny autorizačního zákona, když Komora pozastaví autorizaci v případě prodlení s úhradou členského příspěvku déle než 6 měsíců. Před tím musí být autorizovaný zeměměřický inženýr Komorou vyzván k úhradě příspěvku a poučen o následcích nezaplacení. Zároveň bude autorizace pozastavena podle odstavce 6 písm. a) na dobu výkonu jakéhokoliv trestu, nikoliv pouze odnětí svobody.  
Pro upřesnění se současně stanoví, že komora může odejmout či pozastavit autorizaci také samostatně, tj. pouze pro některou z kategorií uvedených v § 16f odst. 1. Bude tedy vždy záležet na vyhodnocení konkrétní situace.  

K bodu 29 – § 16j odst. 1
Do návrhu zákona se po vzoru návrhu změny autorizačního zákona explicitně doplňuje, že Komora na úseku udělování, odnímání a pozastavování autorizací a s tím souvisejících činností jako je vedení rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů a vedení disciplinárního řízení, vykonává veřejnou činnost. Ač by se tato okolnost dala dovodit z faktického výkonu činností Komory, je obvyklé i u jiných stavovských komor, že je toto ustanovení v zákoně obsaženo.  

K bodům 30 a 32 – § 16l odst. 2 písm. b) a 16m odst. 1 písm. d)
Zkušenosti z praxe ukazují, že schvalování některých činností sněmem, který se koná každé 3 roky, může být nepraktické. Příkladem toho jsou standardy výkonů a dokumentace, což je oblast, která je velice dynamická. Z tohoto důvodu se navrhuje přesunout kompetenci schvalování standardu výkonů a dokumentace představenstvu. 

K bodům 31 a 35 – § 16l odst. 2 písm. e) a § 16m odst. 3 až 5
Předkládaným návrhem se podrobněji stanoví procesy a vztahy mezi jednotlivými orgány Komory a umožní přezkum jejich jednání tak, aby byla posílena důvěryhodnost a zákonnost jednotlivých procesů. Upřesňuje se, že kompetence sněmu zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva se netýká rozhodnutí, která mají charakter rozhodnutí podle správního řádu, neboť taková rozhodnutí mohou být zrušena či změněna pouze k tomu příslušnými orgány na základě řádných či mimořádných opravných prostředků. V daném případě však má jít o rozhodnutí v obecném slova smyslu, zejména tedy rozhodnutí organizačního, ekonomického, provozního a obdobného charakteru. Zároveň se doplňuje výslovné stanovení odvolacího orgánu pro rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí představenstva a také orgánů, které by byly příslušné k řešení mimořádných opravných prostředků.
Navrhovaná ustanovení mají rovněž za cíl zajistit účinné řešení případné nečinnosti některého z orgánů Komory, a to interním opatřením v rámci Komory. Vzhledem k tomu, že kompetence orgánů Komory jsou stanoveny zákonem, je nezbytné i tuto otázku řešit na úrovni zákona.

K bodu 36 – § 16o odst. 2
Po vzoru návrhu změny autorizačního zákona se explicitně doplňuje kompetence autorizační rady vydávat osvědčení o autorizaci. Toto doplnění nebude mít praktický dopad na činnosti Komory, neboť je vydávání osvědčení obsaženo již ve vnitřních předpisech Komory.  

K bodům 37 až 43 – § 16q
Jedná se o zpřesnění textu a uvedení jej do souladu s návrhem změny autorizačního zákona. Dále se podrobněji upravuje postup v rámci disciplinárního řízení zahájeného na základě podnětu předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Současný stav, kdy předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nemá žádnou možnost ovlivnit další průběh disciplinárního řízení, které bylo zahájeno z podnětu, se v praxi ukazuje jako nevhodný. Zároveň se však ani nejeví vhodné, aby v této souvislosti předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního vystupoval jako disciplinární žalobce. Navrhované řešení ponechává vlastní disciplinární řízení plně v rukou Komory, zároveň však vytváří prostor pro to, aby z iniciativy předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního mohlo dojít k nápravě případného pochybení v prvostupňovém řízení.

K bodu 44 – § 16q odst. 11
Ustanovení je obsoletní, jelikož způsob podání správní žaloby upravuje soudní řád správní, včetně stanovení lhůt pro podání takové žaloby. 

K bodu 45 – § 16r
Ustanovení se navrhuje s cílem posílit transparentnost a zákonnost vydávání vnitřních předpisů Komory tak, aby v případě zjištění nesouladu vnitřního předpisu a zákona, mohl být tento zrušen na návrh předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Dále viz odůvodnění k § 30s autorizačního zákona. Aby mohl Úřad posoudit případný rozpor vnitřního předpisu se zákonem, bude komora povinna do 30 dnů předložit Úřadu požadované vnitřní předpisy.

K bodům 46 až 48 a 50 – § 17a, 17b a 17d
Návrhem se upřesňuje příslušnost orgánů katastru a zeměměřictví a Ministerstva obrany k projednávání přestupků na úseku zeměměřictví tak, aby byly jednotlivé kompetence jednoznačně stanoveny a nedocházelo k interpretačním nejasnostem.

K bodu 49 – § 17c
Zákonem č. 88/2023 Sb. se prodloužila doba, po kterou je opakované porušení povinnosti podle zákona bráno jako opakované spáchání přestupku, a to ze 3 let na 5 let. Ustanovení se v praxi neosvědčilo, a proto je lhůta opětovně zkrácena na 3 roky.     

K přechodným ustanovením
Vzhledem k navrhovaným změnám v § 16i týkajícím se odejmutí, resp. zániku autorizace, je nezbytné stanovit i odpovídající přechodná ustanovení, kterými bude řešen způsob zániku autorizace v případech, kdy došlo ke splnění podmínek pro odejmutí autorizace před nabytím účinnosti předkládaného zákona. Dále je potřebné pro případy, kdy k odejmutí autorizace došlo před účinností zákona, umožnit dodatečně stanovit, po jaké době může osoba, které zanikla autorizace, požádat o opětovné udělení autorizace. Ustanovení, podle kterého se tak může stát nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace, se totiž zrušuje, a je zájem na tom, aby důsledky odejmutí autorizace podle právní úpravy do účinnosti novely byly pokud možno stejné jako důsledky zániku autorizace podle § 16i odst. 2 zákona. Proto se navrhuje mechanismus stanovení doby upravený v poslední větě § 16i odst. 2 dodatečně aplikovat i na případy, kdy k odnětí autorizace došlo před účinností zákona.

K části třetí – změna stavebního zákona

K § 285 odst. 1
Podle dnešní právní úpravy je uchazeč o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora povinen za zkoušku zaplatit poplatek. Právní úprava však neupravuje, komu je nutné za zkoušku poplatek uhradit a kdo tyto finanční prostředky spravuje. Autorizovaní inspektoři jako takoví nejsou podřízeni ani jedné z Komor a oprávnění k činnosti jim uděluje Ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně autorizovaný inspektor musí být vždy členem některé z komory jako autorizovaná osoba, aby mohl být vůbec autorizovaným inspektorem jmenován. Z tohoto důvodu byla na základě zákonného zmocnění oběma Komorami společně zřízena tzv. koordinační rada, která zkoušky autorizovaných inspektorů organizuje a spravuje finanční prostředky určené k hrazení nákladů na organizaci těchto zkoušek. Koordinační rada však není orgánem s právní subjektivitou, proto je správa finančních prostředků problematická. Z tohoto důvodu se jednoznačně zavádí úprava, že poplatek za zkoušku se hradí příslušné komoře, jejímž je autorizovaný inspektor členem, a ta bude finanční prostředky spravovat. 

K části čtvrté – účinnost
Účinnost je navrhována na 1. července 2026, jde tedy o standardní termín nabytí účinnosti podle zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Navrhované úpravy nevyžadují výraznější legisvakanční dobu.
2