Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VLÁDNÍ NÁVRH
ZÁKON
ze dne ... 2026,
kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna autorizačního zákona
Čl. I
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 459/2016 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:
1. V názvu zákona se slova „a techniků“ nahrazují slovy „, techniků a stavitelů“.
2. V § 1 písm. b) se slova „a techniků“ nahrazují slovy „, techniků a stavitelů“.
CELEX: 32013L0055
3. Poznámka pod čarou č. 1a zní:


„1a) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) autorizovaný stavitel.“.
5. V § 4 odst. 1 a § 5 odst. 1 a 2 se slova „komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a“ nahrazují slovem „kdo“.

6. V nadpisu § 5 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci nadpisu se doplňují slova „a autorizovaný stavitel“.
7. V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Autorizovaný stavitel je ten, kdo je zapsán v seznamu autorizovaných stavitelů vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
8. V § 5 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.
9. V § 5 odst. 4 písmeno c) zní:
„c) vodohospodářské stavby,“.
10. V § 5 odst. 4 písmeno f) zní:
„f) technická zařízení budov,“.
11. V § 5 odst. 4 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou.
12. V § 5 odst. 4 písmeno k) zní:
„k) zkoušení a diagnostika.“.
13. V § 6 větě první se slovo „dílčí“ zrušuje.
14. V § 7 odstavec 4 zní:
„(4) Autorizace je udělena zápisem autorizované osoby do seznamu autorizovaných osob vedeného Komorou podle § 9.“.
15. V § 7 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „ode dne doručení rozhodnutí o neudělení autorizace“.
16. V § 7 odst. 6 se slova „byla odejmuta autorizace podle § 10 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „autorizace zanikla na základě disciplinárního opatření odejmutí autorizace“ a slova „nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace“ se nahrazují slovy „jejího vyškrtnutí ze seznamu autorizovaných osob“.
17. V § 8 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku.“.

18. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
 „(2) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů a dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba státním příslušníkem, nejde-li o občana České republiky, a státem, ve kterém se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát uvedený ve větě první doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Cizinec, který je nebo byl státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, cizinec, který je státním příslušníkem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, a cizinec, který má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu obdobného výpisu z rejstříku trestů prokázat bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu.
(3) Pro účely prokázání bezúhonnosti si Komora vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků. Pro účely ověření bezúhonnosti je Komora rovněž oprávněna vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 4 až 11.
19. V § 8 odst. 4 písm. b) a c) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“.
CELEX: 32005L0036
20. V § 8 odst. 4 písm. c) se za text „c)“ vkládají slova „a d)“ a za slovo „střední“ se vkládají slova „vzdělání zakončené maturitní zkouškou“.
CELEX: 32005L0036
21. V § 8 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.
22. V § 8 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) nejméně tři roky pro autorizaci v oborech podle § 5 odst. 3, pokud má uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně pět let, pokud má uchazeč požadované středoškolské vzdělání.“.
23. V § 8 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9) Do doby odborné praxe nelze započítat praxi prováděnou v souběhu se studiem na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, kterým se žadatel připravuje na výkon profese v daném oboru.“.
Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12.
24. V § 8 odst. 11 se věty druhá a poslední nahrazují větami „Za přijetí žádosti a vykonání zkoušky odborné způsobilosti je uchazeč povinen zaplatit poplatek odpovídající nákladům na přijetí žádosti a poplatek na přípravu a konání zkoušky. Výši a způsob úhrady poplatků stanoví Komora vnitřním předpisem. Výše poplatků nesmí v souhrnu překročit 10 000 Kč.“.
25. V § 8 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný stavitel budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného stavitele.“.“.
26. V § 9 odst. 1 se slova „které byla udělena autorizace“ nahrazují slovy „která splnila podmínky uvedené v § 7 odst. 1“ a za slova „specializací a“ se vkládají slova „na její žádost“.
27. § 10 zní:
㤠10  
(1) Autorizace zaniká 
a) smrtí autorizované osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou,
b) omezením svéprávnosti autorizované osoby,
c) dnem, kdy Komoře dojde oznámení autorizované osoby o tom, že se autorizace vzdává; podpis na oznámení v listinné podobě musí být úředně ověřen, v případě elektronické podoby musí být podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem.
(2) Autorizace dále zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o

a) uložení disciplinárního opatření odejmutí autorizace, nebo

b) odejmutí autorizace z důvodu udělení autorizace na základě nepravdivých nebo neúplných údajů.
(3) Komora vyškrtne osobu, jejíž autorizace zanikla, ze seznamu autorizovaných osob bezodkladně poté, co se dozvěděla, že nastal důvod k jejímu vyškrtnutí, nejpozději do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. Vyškrtnutou osobu Komora o vyškrtnutí písemně vyrozumí.
(4) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. a), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.“.
28. V § 11 odstavce 1 až 3 znějí: 

„(1) Autorizace je pozastavena 

a) na dobu ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla autorizovaná osoba odsouzena za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou jí byla autorizace udělena, do ukončení výkonu trestu,

b) na dobu trvání výkonu správního trestu zákazu činnosti autorizované osoby, 

c) na dobu trvání výkonu disciplinárního opatření, jímž byla pozastavena autorizace, 

d) dnem, kdy Komoře dojde oznámení autorizované osoby o tom, že autorizaci pozastavuje, a to na dobu v oznámení uvedenou; podpis na oznámení v listinné podobě musí být úředně ověřen, v případě elektronické podoby musí být podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem,
e) v případě, že je autorizovaná osoba v prodlení s úhradou členského příspěvku delším než 6 měsíců a příspěvek nezaplatila ani do 1 měsíce poté, co byla k tomu Komorou vyzvána s poučením o následcích nezaplacení.


(2) Komora může autorizované osobě pozastavit autorizaci,
a) bylo-li proti autorizované osobě v souvislosti s výkonem její činnosti zahájeno trestní stíhání a nejvýše po dobu tohoto stíhání,

b) bylo-li zahájeno řízení o její svéprávnosti, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) jestliže autorizovaná osoba po dobu nejméně 5 let nevykonávala činnost, pro kterou jí byla autorizace udělena, a to až do přezkoušení odborné způsobilosti podle § 7 odst. 1 písm. g).


(3) O pozastavení autorizace učiní Komora záznam do seznamu autorizovaných osob bezodkladně poté, co se dozvěděla, že nastal důvod k jejímu pozastavení nebo rozhodla o pozastavení autorizace.“.
29. V § 12 odstavec 1 zní:
„(1) Autorizovaná osoba je povinna vykonávat vybrané činnosti a odborné činnosti s odbornou péčí a je povinna dodržovat pravidla profesní etiky stanovená vnitřním předpisem.“.
30. V § 12 odstavec 6 zní:
„(6) Autorizovaná osoba je povinna zajistit výkon činnosti přesahující rozsah jejího oprávnění osobou s příslušnou autorizací, popřípadě specializací.“.
31. V § 13 odst. 1 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „technik““ se vkládají slova „nebo „autorizovaný stavitel““ a věta poslední se zrušuje.
32. V § 13 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
33. V § 14 odst. 1 písm. d) se slova „zřízené za účelem výkonu povolání,“ nahrazují slovy „, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným.“.
34. V § 14 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
35. V § 14 odst. 3 se slova „písm. b) až e)“ zrušují.
36. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova „projektovou činnost a poskytuje související odborné služby“ nahrazují slovy „vybrané a odborné činnosti“.
37. V § 15 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
38. § 15a až 15c se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 12 zrušují.
39. V § 16 odst. 1 se věta první nahrazuje větami „Autorizovaná osoba je povinna být pojištěna pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou výkonem činnosti, pro kterou jí byla udělena autorizace, a to po celou dobu výkonu této činnosti. Limit pojistného plnění z pojištění autorizované osoby musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění autorizované osoby stanoví Komora vnitřním předpisem.“.
40. V § 16 se odstavec 2 zrušuje.


Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

41. V § 17 úvodní části ustanovení se text „(§ 4)“ nahrazuje čárkou a slovo „další“ se zrušuje.
42. V § 17 písm. c) se slova „architektonicko-stavební řešení v příslušné části dokumentace“ nahrazují slovem „dokumentaci“ a na konci textu písmene se doplňují slova „rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, architektonicko-stavební řešení v příslušné části dokumentace pro provádění stavby a dokumentaci pro odstranění stavby“.
43. V § 17 písm. d) se slovo „změn“ nahrazuje slovem „odstraňování“.
44. V § 17 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, a dále se podílet na vypracování stavebně konstrukční části dokumentace pro provádění stavby vypracované autorizovaným inženýrem“.
45. V § 17 písm. g) a v § 18 odst. 1 písm. f) se slovo „provádět“ nahrazuje slovy „navrhovat, provádět a vyhodnocovat“.
46. V § 17 se na konci textu písmene h) doplňují slova „, a vytvářet podklady pro digitální technickou mapu“.
47. V § 17 písm. j), § 18 odst. 1 písm. k) a v § 19 písm. f) se slovo „realizací“ nahrazuje slovem „prováděním“.
48. V § 17 písm. k) se slovo „změny“ nahrazuje slovem „odstraňování“.
49. V § 17 písm. l) se slova „zvláštní předpis“ nahrazují slovy „zákon o zeměměřictví“.
50. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 19 úvodní části ustanovení se text „(§ 5)“ a slovo „další“ zrušují.
51. V § 18 odst. 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, za slovo „dynamické“ se vkládají slova „a další potřebné“ a slovo „staveb“ se nahrazuje slovem „záměru“.
52. V § 18 odst. 1 písm. h) se slovo „posudky,“ nahrazuje slovy „posudky pro hodnocení staveb, jejich částí a technologií, dále posudky“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, a vytvářet podklady pro digitální technickou mapu“.
53. V § 18 odst. 1 písm. i) a v § 19 písm. e) se slovo „změny“ nahrazují slovem „odstraňování“.
54. V § 18 odst. 1 písm. j) se slova „zvláštní předpisy“ nahrazují slovy „zákon o zeměměřictví“.

55. V § 19 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a vydávat odborná stanoviska“.
56. V § 19 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce a vytvářet podklady pro digitální technickou mapu.“.
57. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:
㤠19a
Autorizovaný stavitel je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a odborné činnosti:
a) odborně vést provádění stavby nebo její odstraňování v pozici stavbyvedoucího,
b) provádět technický dozor stavebníka nad prováděním stavby,
c) řídit příslušné odborné stavební a montážní práce,
d) provádět geodetická měření pro vytyčovací práce na stavbě, pokud zákon o zeměměřictví nestanoví jinak, a vytvářet podklady pro digitální technickou mapu,
e) provádět stavebně technické průzkumy a vydávat odborná stanoviska,
f) zastupovat stavebníka, popřípadě navrhovatele na podkladě zmocnění v řízení podle stavebního zákona.“.
58. § 20 zní:
㤠20
(1) Autorizovaná osoba je odpovědná za disciplinární provinění.
(2) Disciplinárním proviněním se rozumí zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo vnitřním předpisem Komory.
(3) Komora autorizované osobě uloží za disciplinární provinění některé z těchto disciplinárních opatření:
a) písemnou důtku,
b) pokutu až do výše 300 000 Kč,
c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše tří let, 
d) odejmutí autorizace, nebo

e) zákaz výkonu funkce ve voleném nebo jmenovaném orgánu Komory.
(4) Disciplinární opatření nelze uložit spolu s jiným disciplinárním opatřením; disciplinární opatření podle odstavce 3 písm. e) však lze uložit spolu s disciplinárním opatřením podle odstavce 3 písm. b) nebo c).

(5) Příjem z pokut připadá Komoře, která pokutu uložila.“.
59. V § 21 odst. 1 se slova „podepsaný jejím předsedou“ zrušují.
60. V § 21 odst. 2 větě první se slova „šesti měsíců“ nahrazují slovy „1 roku“ a slovo „tří“ se nahrazuje číslem „5“.
61. V § 21 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
62. V § 21 odstavec 3 zní:
„(3) Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření se oznamuje také dozorčí radě Komory.“.
63. § 22 zní:
㤠22
(1) Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 21 může podat odvolání také dozorčí rada Komory. 
(2) O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 21 rozhoduje představenstvo Komory.
(3) Představenstvo je nadřízeným správním orgánem Komory.“.
64. V § 22a odst. 4 se slova „[§ 20 odst. 1 písm. c) a d)]“ zrušují.
65. V § 23 odst. 2 se slova „a autorizované techniky“ nahrazují slovy „, autorizované techniky a autorizované stavitele“.
66. V § 23 odst. 6 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a tvorby krajiny“.
67. V § 23 odst. 6 písm. e) se text „30n odst. 2“ nahrazuje textem „30r“.
68. V § 25 odst. 1 větě druhé se slovo „rok“ nahrazuje slovy „2 roky“.
69. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Česká komora architektů může vnitřním předpisem stanovit podmínky, za kterých se členové mohou zúčastnit valné hromady také za využití vzdáleného přístupu.“.
70. V § 25 odst. 2 se za slova „Valná hromada“ vkládají slova „České komory architektů“, slova „je-li přítomna“ se nahrazují slovy „účastní-li se jí“ a slova „není-li nadpoloviční většina řádných členů přítomna“ se nahrazují slovy „neúčastní-li se jí nadpoloviční většina řádných členů“.
71. V § 25 odst. 4 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
72. V § 25 odst. 4 písmeno h) zní:
„h) schvaluje, jde-li o Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, rozpočet,“.
73. V § 25 se na konci odstavce 4 doplňuje písmeno i), které zní:
„i) schvaluje, jde-li o Českou komoru architektů, rozpočtový rámec, v němž se její hospodaření bude pohybovat v období mezi dvěma valnými hromadami.“.
74. V § 25 odst. 5 větě první, § 25 odst. 6 větě první a v § 29 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „tří“ nahrazuje číslem „4“.
75. V § 25 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě může vnitřním předpisem stanovit podmínky, za kterých se delegáti mohou zúčastnit shromáždění delegátů také za využití vzdáleného přístupu.“.

76. V § 26 odst. 1 písm. a) se text „popř.“ nahrazuje slovy „jde-li o Českou komoru architektů, a“ a za slovo „delegátů“ se vkládají slova „, jde-li o Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,“.
77. V § 26 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) schvaluje, jde-li o Českou komoru architektů, rozpočet na kalendářní rok v rámci rozpočtového rámce.“.
78. V § 27 odst. 1 písm. a) se za slova „právními předpisy“ vkládají slova „souvisejícími s výkonem profese“.
79. V § 28 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1) Stavovský soud vede disciplinární řízení a vykonává další činnosti podle vnitřního předpisu Komory.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
80. V § 28 odst. 2 větě druhé se čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a podepisuje jeho rozhodnutí“ se zrušují.
81. V § 29 odst. 1 se za slovo „o“ vkládají slova „tom, že jsou splněny podmínky pro“.

82. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d) uznává příbuzné vzdělání podle § 8 odst. 5,

e) povoluje výjimku z předepsaného vzdělání podle § 8 odst. 6.“.

83. V § 29 odst. 3 písm. a) se vkládá nový bod 1, který zní:
„1. předseda autorizační rady navržený Českou komorou architektů,“.
Dosavadní body 1 až 4 se označují jako body 2 až 5.
84. V § 29 odst. 3 písm. b) se vkládá nový bod 1, který zní:
„1. předseda autorizační rady navržený Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,“.
Dosavadní body 1 až 4 se označují jako body 2 až 5. 
85. V § 30 odst. 2 písm. a) se slovo „poplatků“ nahrazuje slovem „příspěvků“.
86. V § 30a odst. 1 se za text „písm.“ vkládají slova „a) a“.
CELEX: 32005L0036
87. V § 30a odst. 2 se slova „a usazení technici“ nahrazují slovy „, usazení technici a usazení stavitelé“ a slova „a hostující technici“ se nahrazují slovy „, hostující technici a hostující stavitelé“.
88. V § 30c odst. 2 větě první se číslo „19“ nahrazuje textem „19a“, text „odst. 1“ se nahrazuje textem „odst. 3“ a text „odst. 2“ se nahrazuje textem „odst. 5“, ve větě druhé se text „odst. 1“ nahrazuje textem „odst. 3“ a ve větě třetí se slova „až 15c“ nahrazují slovy „a 15“.
CELEX: 32005L0036
89. V § 30d odst. 2 a v § 30l odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
CELEX: 32005L0036
CELEX: 32013L0055
90. V § 30d odst. 3 se slova „ve výši 2 000 Kč“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Výši poplatku stanoví jiný právní předpis11).“.
Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
CELEX: 32005L0036
91. V § 30e odst. 2 se za slovo „vybrané“ vkládají slova „a odborné“.
92. V § 30g odst. 2 se text „(§ 30r odst. 2)“ nahrazuje textem „(§ 30r)“.
93. V § 30h odst. 1 se za slovo „činnost“ vkládají slova „v oboru a specializaci, pro které jí bylo uděleno oprávnění“.
94. V § 30l se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „s uvedením oboru a specializace, pro které mu bylo uděleno oprávnění“.
CELEX: 32005L0036
95. V § 32 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
96. V § 32 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Komora osobu podle věty první zapíše do seznamu autorizovaných osob vedeného Komorou, vydá jí osvědčení o autorizaci s vyznačeným oborem, popřípadě specializací a na její žádost vydá autorizační razítko a udělí oprávnění k vydání elektronického autorizačního razítka podle § 13 odst. 3.“.
97. V příloze bodě 2.2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

CELEX: 32005L0036

CELEX: 32013L0055
98. V příloze bodě 2.3 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“.
CELEX: 32005L0036

CELEX: 32013L0055

Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Autorizace udělená v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství podle § 5 odst. 3 písm. c) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby podle § 5 odst. 4 písm. c) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Autorizace udělená v oboru technika prostředí staveb podle § 5 odst. 3 písm. f) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za autorizaci v oboru technická zařízení budov podle § 5 odst. 4 písm. f) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Autorizace udělená v oboru stavby pro plnění funkce lesa podle § 5 odst. 3 písm. k) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby podle § 5 odst. 4 písm. c) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Komora vydá vnitřní předpis podle § 16 odst. 1 zákona č. 360/1992, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Autorizovaná osoba je povinna být pojištěna v rozsahu podle § 16 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do konce lhůty podle věty první je autorizovaná osoba povinna být pojištěna alespoň v rozsahu podle § 16 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Délka funkčního období členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě zvolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí § 25 odst. 5 a 6 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zeměměřictví
Čl. III
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 47/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 87/2025 Sb., zákona č. 266/2025 Sb., zákona č. 287/2025 Sb. a zákona č. 330/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 16 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f) vést evidenci výsledků, které ověřil, jako chronologický seznam dokumentů v digitální podobě prostřednictvím elektronického nástroje k tomu určeného Komorou (dále jen „digitální autorizační deník“),“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
2. V § 16b odst. 4 písm. a) se slova „fyzické osoby, která zeměměřické činnosti vykonala“ nahrazují slovy „vojáka v činné službě nebo zaměstnance zařazeného v Ministerstvu obrany, který zeměměřické činnosti vykonal“.
3. V § 16b odst. 4 písm. b) se za slovo „zaměstnance“ vkládají slova „zařazeného v Ministerstvu obrany“.

4. V § 16c odst. 3 písm. b) se slova „činnostech, pro jejichž ověřování žádá o udělení úředního oprávnění“ nahrazují slovy „zeměměřických činnostech pro potřeby obrany státu“.
5. V § 16c odst. 3 písm. c) se za slovo „činností“ vkládají slova „pro potřeby obrany státu“.
6. V § 16c odst. 4 větě první se slova „udělení osvědčení o“ nahrazují slovy „vykonání zkoušky“.
7. V § 16c odst. 5 se slova „pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti“ zrušují.
8. V § 16c odstavec 7 zní:
„(7) Fyzické osobě, která u zkoušky odborné způsobilosti uspěla, vydá Ministerstvo obrany osvědčení o odborné způsobilosti k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, a to do 10 pracovních dnů ode dne konání zkoušky odborné způsobilosti.“.
9. V § 16c se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Ministerstvo obrany vede neveřejný seznam fyzických osob odborně způsobilých k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením. Fyzická osoba má právo nahlížet na údaje, které jsou o ní v seznamu vedeny. Orgány veřejné moci mohou přistupovat k údajům vedeným v seznamu v rozsahu nezbytném pro plnění úkolu při výkonu jejich působnosti. Do seznamu se o fyzické osobě zapisují 
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště, popřípadě jiná adresa pro doručování,
c) datum narození,
d) datum vydání osvědčení o odborné způsobilosti k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením,
e) číslo položky, pod kterou je vedena v seznamu.“.
10. V § 16e odst. 1 se slova „a je zapsán v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeném Komorou“ nahrazují slovy „postupem podle tohoto zákona“.
11. V § 16e se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen řídit se vnitřními předpisy Komory a platit řádně a včas členské příspěvky. Autorizovaný zeměměřický inženýr, který vykonává činnosti, pro které Komora uděluje autorizaci, je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou výkonem činnosti, pro kterou mu byla udělena autorizace, a to po celou dobu výkonu této činnosti. Limit pojistného plnění z pojištění autorizovaného zeměměřického inženýra musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění autorizovaného zeměměřického inženýra stanoví Komora vnitřním předpisem.“.
12. V § 16f odst. 3 se na konci písmene g) čárka nahrazuje slovem „a“.
13. V § 16f odst. 3 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).
14. V § 16f se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li žádáno o udělení autorizace pro ověřování výsledků zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. c), lze až 2 roky celkové odborné praxe vykonat v zahraničí; tím není dotčena možnost postupu podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21).“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
15. V § 16f se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.
16. V § 16f odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Komora umožní složení předepsaného slibu každému uchazeči o autorizaci, který splnil podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) až g), a to do 1 měsíce od úspěšného složení autorizační zkoušky.“.
17. V § 16f odst. 7 se slova „které byla udělena autorizace“ nahrazují slovy „která splnila podmínky uvedené v odstavci 3“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zápisem do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeného Komorou je autorizace udělena.“.
18. V § 16f odst. 8 úvodní části ustanovení se slovo „považuje“ nahrazuje slovem „nepovažuje“ a slovo „nebyl“ se nahrazuje slovem „byl“.
19. V § 16f se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů a dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nejde-li o občana České republiky, a státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát uvedený ve větě první doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie, cizinec, který je státním občanem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo cizinec, který má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu obdobného výpisu z rejstříku trestů prokázat bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu.
(10) Pro účely prokázání bezúhonnosti si Komora vyžádá výpis z rejstříku trestů podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků. Pro účely ověření bezúhonnosti je Komora rovněž oprávněna vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 11.
20. V § 16g se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Výši a způsob úhrady poplatku za autorizační zkoušku stanoví Komora vnitřním předpisem tak, aby výše poplatku odpovídala nákladům na přípravu a konání zkoušky. Výše poplatku nesmí překročit 10 000 Kč.“.
21. V § 16h odst. 5 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“ a slova „f) a g)“ se nahrazují slovy „f) až h) a j)“.
22. Za § 16h se vkládá nový § 16ha, který zní:
㤠16ha
Digitální autorizační deník

(1) Komora vytváří, spravuje a zpřístupňuje autorizovaným zeměměřickým inženýrům elektronický nástroj pro vedení digitálního autorizačního deníku.
(2) K údajům digitálního autorizačního deníku mají právo přistupovat orgány Komory za účelem a v rozsahu potřebném k provedení jeho kontroly a plnění jejich povinností.
(3) Komora poskytuje údaje digitálního autorizačního deníku orgánům veřejné moci v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti.“.
23. § 16i včetně nadpisu zní:
㤠16i 
Zánik, odejmutí a pozastavení autorizace 
(1) Autorizace zaniká 
a) smrtí autorizovaného zeměměřického inženýra nebo jeho prohlášením za mrtvého,
b) omezením svéprávnosti autorizovaného zeměměřického inženýra,
c) odejmutím autorizace autorizovanému zeměměřickému inženýrovi,

d) dnem, kdy Komoře dojde oznámení autorizovaného zeměměřického inženýra o tom, že se autorizace vzdává; podpis na oznámení v listinné podobě musí být úředně ověřen, v případě elektronické podoby musí být podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem.
(2) Autorizace v rozsahu § 16f odst. 1 písm. a) dále zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o spáchání přestupku podle § 17b odst. 2 písm. a), jedná-li se o opakované spáchání přestupku. Stavovský soud rozhodnutím stanoví dobu, po jejímž uplynutí může osoba, které zanikla autorizace podle věty první, požádat o udělení autorizace. Tuto dobu stanoví v rozmezí od 1 do 5 let ode dne zániku autorizace, při tom přihlédne zejména k závažnosti spáchaných přestupků.
(3) Komora odejme autorizaci tomu, komu byla autorizace udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů.
(4) Komora vyškrtne osobu, jejíž autorizace zanikla, z rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů bezodkladně poté, co se dozvěděla, že nastal důvod k jejímu vyškrtnutí, nejpozději do 1 měsíce poté, co se o něm dozvěděla. Vyškrtnutou osobu Komora o vyškrtnutí písemně vyrozumí.
(5) Osoba, které autorizace zanikla na základě disciplinárního opatření odejmutí autorizace, může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. 
(6) Autorizace je autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastavena  
a) na dobu ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou mu byla autorizace udělena, do ukončení výkonu trestu, 
b) na dobu trvání výkonu správního trestu zákazu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra,  
c) na dobu trvání výkonu disciplinárního opatření, jímž byla pozastavena autorizace, 
d) dnem, kdy Komoře dojde oznámení autorizovaného zeměměřického inženýra o tom, že autorizaci pozastavuje, a to na dobu v oznámení uvedenou; podpis na oznámení v listinné podobě musí být úředně ověřen, v případě elektronické podoby musí být podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem,
e) na dobu, po kterou je autorizovaný zeměměřický inženýr v prodlení se zaplacením členského příspěvku, pokud je v prodlení s jeho zaplacením delším než 6 měsíců a příspěvek nezaplatil ani do 1 měsíce poté, co k tomu byl Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení.
(7) Komora může autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastavit autorizaci, 
a) bylo-li proti němu v souvislosti s výkonem jeho činnosti zahájeno trestní stíhání a nejvýše po dobu tohoto stíhání, 
b) bylo-li zahájeno řízení o jeho svéprávnosti, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, nebo 
c) jestliže po dobu nejméně 5 let nevykonával činnost, pro kterou mu byla autorizace udělena, a to až do přezkoušení odborné způsobilosti. 
(8) O pozastavení autorizace učiní Komora záznam do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů bezodkladně poté, co se dozvěděla, že nastal důvod k jejímu pozastavení nebo rozhodla o pozastavení autorizace, nejpozději do 1 měsíce poté, co se o důvodu pozastavení dozvěděla nebo o pozastavení rozhodla.
(9) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen oznámit Komoře všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro odejmutí nebo pozastavení autorizace, a to do 15 dnů poté, kdy nastaly.“.
24. V § 16j odst. 4 se za větu první vkládá věta „Organizační řád Komory rovněž stanoví, který orgán a jakým způsobem zjedná nápravu v případě, kdy některý z orgánů Komory nejedná v souladu s tímto zákonem nebo vnitřními předpisy Komory.“. 
25. V § 16l se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Komora může vnitřním předpisem stanovit podmínky, za kterých se členové mohou zúčastnit sněmu také za využití vzdáleného přístupu.“.

26. V § 16l odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
27. V § 16l odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, s výjimkou rozhodnutí podle správního řádu“.
28. V § 16m odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) schvaluje standardy výkonů a dokumentace,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
29. V § 16m odst. 1 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
30. V § 16m odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) odpovídá za vytvoření a správu nástroje pro vedení digitálního autorizačního deníku a“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
31. V § 16m se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) O opravném prostředku proti rozhodnutí představenstva podle správního řádu rozhoduje předseda Komory. 
(4) Nestanoví-li tento zákon, který orgán Komory je pro účely postupu podle správního řádu nadřízeným správním orgánem, je tímto orgánem předseda Komory. Nadřízeným správním orgánem předsedy Komory je předseda Komory.“.
32. V § 16o odst. 1 se za slovo „o“ vkládají slova „tom, že jsou splněny podmínky pro“.
33. V § 16o odst. 2 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
34. V § 16o se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) vydává osvědčení o autorizaci.“.
35. V § 16q odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„Autorizovaný zeměměřický inženýr je odpovědný za disciplinární provinění. Disciplinárním proviněním se rozumí zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon činnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů jako členů Komory nebo vnitřním předpisem Komory. Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi za disciplinární provinění uloží některé z těchto disciplinárních opatření:“.
36. V § 16q se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) zákaz výkonu funkce ve voleném nebo jmenovaném orgánu Komory.“.
37. V § 16q se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Disciplinární opatření nelze uložit spolu s jiným disciplinárním opatřením; disciplinární opatření podle odstavce 1 písm. e) však lze uložit spolu s disciplinárním opatřením podle odstavce 1 písm. b) nebo c).“.

Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

38. V § 16q odst. 3 se slovo „Výnos“ nahrazuje slovy „Příjem z“.

39. V § 16q odst. 4 větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
40. V § 16q odstavec 5 zní:
„(5) Ve věci, ve které byl návrh na zahájení disciplinárního řízení podán předsedou Úřadu, může předseda Úřadu podat odvolání.“.

41. V § 16q se odstavce 6 a 7 zrušují.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 6 a 7.
42. V § 16q odst. 6 se slova „, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší“ a věta druhá zrušují.
43. V § 16q se odstavec 7 zrušuje.https://next.codexis.cz/legislativa/CR7297?workspaceId=48251f74-7eec-4451-a3b1-dde8d28bce24
44. V § 17a odst. 3 větě první se slova „může Zeměměřický úřad12a) nebo inspektorát12b) a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany“ nahrazují slovem „lze“.

Poznámky pod čarou č. 12a a 12b se zrušují.

45. V § 17b odst. 3 se slova „může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany“ nahrazují slovem „lze“.
46. V § 17c se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
47. Za § 17c se vkládá nový § 17d, který zní:
㤠17d
Přestupky podle tohoto zákona projednává inspektorát, s výjimkou přestupků
a) podle § 17a odst. 1 písm. b) a § 17a odst. 2 týkajících se značky bodu základního bodového pole, které projednává Zeměměřický úřad, a
b) při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem ochrany, které projednává Ministerstvo obrany.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1. Komora vydá vnitřní předpis podle § 16e odst. 4 zákona č. 200/1994, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen být pojištěn podle § 16e odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Byla-li autorizace odejmuta podle § 16i odst. 2 písm. e) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stavovský soud rozhodnutím stanoví dobu, po jejímž uplynutí může osoba, které byla autorizace odejmuta, požádat o udělení autorizace. Tuto dobu stavovský soud stanoví v rozmezí od 1 do 5 let ode dne odejmutí autorizace, při tom přihlédne zejména k závažnosti spáchaných přestupků.
ČÁST TŘETÍ
Změna stavebního zákona
Čl. V
V § 285 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č.  …/2026 Sb., se věta poslední nahrazuje větami „Poplatek spojený s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním je povinen uchazeč zaplatit Komoře, jejímž je členem. Výši a způsob úhrady poplatku stanoví Komora vnitřním předpisem tak, aby výše poplatku odpovídala nákladům na přípravu a konání zkoušky. Výše poplatku nesmí překročit 10 000 Kč.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. Obecná část

A Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů 

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), od doby své účinnosti prošel několika novelizacemi, a to zejména v souvislosti s přistoupením ČR do EU, vydáním směrnice o uznávání odborných kvalifikací a přijetím nového stavebního zákona. Nebyl však dosud podroben celkové revizi po vyhodnocení aplikace jeho ustanovení v praxi. V souvislosti s aplikací autorizačního zákona lze sledovat problémy u některých ustanovení pro jejich nepřesnost nebo nadbytečnost. 

Konkrétní problém představuje především skutečnost, že od doby přijetí autorizačního zákona se zásadním způsobem vyvinuly studijní obory ve stavebnictví na vysokých školách, přičemž nové studijní obory nemají svoji odpovídající autorizaci a absolventi těchto oborů se z tohoto důvodu musí autorizovat v oborech příbuzných. 

Ostatní identifikované problémy jsou pouze technického charakteru, kdy v praxi způsobuje problémy například nedostatečná lhůta pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, nedostatečná definice bezúhonnosti autorizované osoby nebo způsob započtení praxe pro složení zkoušky. Dále byly identifikovány problémy ve vnitřním fungování Komor, tedy v nedostatečné úpravě pravomocí jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

B Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů 

Návrh zákona reaguje na poznatky získané z praxe. Novelou dochází k zavedení nové autorizované osoby – autorizovaného stavitele. Tento nový statut reaguje na vývoj studijních oborů ve stavebnictví na vysokých školách, kdy nyní jsou vyučovány obory, jejichž předmětem je pouze odborné vedení provádění staveb, ale nikoliv samotné projektování staveb. Autorizovaný stavitel je navrhován jako osoba, jejíž primární výkon činnosti bude v oprávnění vést provádění staveb v pozici stavbyvedoucího, nebude však mít oprávnění zpracovávat projektovou dokumentaci.

Dále je navrhováno vyřešit problémy identifikované v praxi. Konkrétně je navrhováno například prodloužení lhůty pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, zpřesnění definice bezúhonnosti autorizované osoby, zpřesnění způsobu započtení praxe pro složení zkoušky atd. Dále se navrhuje zpřesnit vnitřní fungování Komor, tedy konkretizovat pravomoci jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku


Stávající právní úprava v praxi vykazuje určité nedostatky, které jsou popsány v bodech A a B. Cílem navrhované novely je tyto nedostatky odstranit, zpřesnit některá ustanovení zákona a tím posílit právní jistotu autorizovaných osob, žadatelů o autorizaci i samotných Komor. Novela rovněž přispívá ke zkvalitnění fungování Komor a k větší přehlednosti výkonu autorizace ve výstavbě. Uvedeného cíle nelze dosáhnout jinak než změnou autorizačního zákona, neboť právě tento zákon vymezuje působnost Komor i rámec výkonu autorizovaných činností.

D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s ostatními součástmi právního řádu

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.). Navrhovaná právní úprava plně respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.

Navrhovaná úprava nekoliduje s ostatními součástmi právního řádu.

E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie 
Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty. 

F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána 

Návrh zákona se netýká mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

G Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky 
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Stejně tak se nepředpokládají zásadní dopady na podnikatelské prostředí České republiky, jelikož novela nezasahuje do základních pravidel výkonu podnikatelských činností ani do právní úpravy vztahů mezi podnikateli a státní správou.

Návrh zákona zároveň důsledně ctí zásadu profesní samosprávy, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj nezasahuje do vnitřních záležitostí Komor. Autorizace je nadále udělována příslušnou Komorou, která rovněž samostatně rozhoduje o způsobu konání zkoušky odborné způsobilosti k jejímu získání.

H Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Navrhovaná právní úprava nezakládá žádnou veřejnou podporu.

I Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob

Navrhovaná úprava nemění ani nerozšiřuje povinnosti fyzických a právnických osob mimo okruh autorizovaných osob. Změny se týkají výhradně této skupiny a spočívají ve stanovení nových oprávnění a povinností, které vyplývají z profesní regulace.

Návrh zároveň zachovává princip profesní samosprávy – Ministerstvo pro místní rozvoj nezasahuje do vnitřního fungování Komory a ponechává jí plnou pravomoc rozhodovat o konkrétním způsobu realizace nově stanovených povinností. Komora si tedy sama určí, jakým způsobem zajistí jejich plnění v rámci svých vnitřních předpisů a mechanismů.

J Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí 
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Předmětným návrhem nedochází k žádným negativním dopadům na specifické skupiny obyvatel. Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí. 

K Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů 

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

L Zhodnocení korupčních rizik 

Navrhovaná právní úprava není předmětem korupčního rizika.

M Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava v souladu s potřebami praxe dílčím způsobem optimalizuje a upřesňuje ustanovení týkající se ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu. 

N Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a příbuzenských vztahů

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále nemá negativní dopad ani na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou a na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.

O Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, a to včetně dopadů na územní samosprávné celky. 

P Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady do zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy.

Q Informace podle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou návrhu novely zákona nebyly vedeny žádné konzultace s externími subjekty mimo pracovní skupiny. Návrh byl projednáván výhradně s členy pracovní skupiny složených ze zástupců profesních komor, ministerstev a dalších dotčených orgánů veřejné správy.

II. Zvláštní část

K části první – změna autorizačního zákona

K bodu 1 – název zákona

S ohledem na rozšíření působnosti zákona je třeba adekvátně změnit i jeho název.

K bodu 2 – § 1 písm. b)

Stanoví se nový druh autorizované osoby. Nově zákon bude upravovat také postavení, práva a povinnosti autorizovaného stavitele. 

K bodu 3 – poznámka pod čarou č. 1a

Jedná se o formální aktualizaci znění poznámky pod čarou.

K bodu 4 – § 3
Dochází k doplnění autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby. Podle současného právního stavu (§ 13 odst. 1 věta poslední autorizačního zákona) je pojem „autorizovaný stavitel“ možným označením pro autorizovanou osobu v oborech na úrovni autorizovaný inženýr nebo technik. V současnosti je toto označení požíváno především osobami, které vykonávají odborné vedení provádění stavby, tedy výkon funkce stavbyvedoucího na stavbě realizované stavebním podnikatelem jako zhotovitelem stavby nebo na stavbě realizované svépomocí, jedná-li se o stavbu pro bydlení nebo o stavbu, která je kulturní památkou.

Autorizovaný stavitel navrhovanou novelou získává rozšířené postavení, které nově autorizační zákon definuje jako odbornou způsobilost autorizované osoby vykonávat odborné vedení provádění stavby, tedy výkon činnosti stavbyvedoucího při realizaci staveb v jemu příslušném oboru. Navrhovaná novela autorizovanému staviteli odnímá pravomoc vypracovávat dokumentaci pro povolení záměru či projektovou dokumentaci dle stavebního zákona. Autorizovaný stavitel proto bude specialistou dozorujícím realizaci staveb. 

Zavedení nového typu autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, je v současné době potřebné ze dvou zásadních důvodů. Hlavním důvodem vzniku této osoby je skutečnost, že vysoké školy zavádí nové studijní obory zaměřené na provádění staveb. U těchto oborů je vzdělávací důraz kladený především na technologické postupy ve výstavbě a provádění staveb. Zároveň je v několika posledních letech zaznamenán Komorami zvýšený zájem o hostování autorizovaných osob ze Slovenska specializujících se výlučně na dozor nad realizací staveb, které do ČR přicházejí za prací. 

Nově navrhovaný rozsah působnosti pro autorizované stavitele je řešením problémů realizační praxe staveb a současně je nabídnutým řešením adekvátní úrovně autorizace a s ní spojené zodpovědnosti studentům nově vznikajících oborů pro realizaci a provádění staveb (obory uznané pro tento stupeň autorizace) a osobám majícím zájem o usazenou nebo hostující činnost v této oblasti, které přicházejí do ČR jako autorizované osoby ze zahraničí. Tyto osoby mají ve své domovské zemi omezenou úroveň odborné profese a jejich uznání v ČR pro výkon činnosti jako hostující nebo usazené osoby podle autorizačního zákona není v současné době možné bez rozdílových zkoušek. 

Stávajícím osobám, které si zvolily označení „autorizovaný stavitel“ v daném oboru, bude nabídnuto ponechání tohoto typu autorizované osoby s vědomím, že budou fungovat jako stavbyvedoucí s nemožností vypracovat ověřenou projektovou dokumentaci ve smyslu stavebního zákona. V případě, že budou chtít stávající autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“ vyhotovovat a ověřovat projektové dokumentace, bude jim vydáno nové osvědčení a razítko pro úroveň, v níž jim byla udělena autorizace.

V případě uchazeče z jiného členského státu Evropské unie se bude postupovat podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 5 – § 4 a 5

Jedná se o zpřesnění a zjednodušení formulace.

K bodům 6 a 7 – nadpis § 5 a § 5 odst. 3

Z důvodu vzniku nové autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, musí být tato osoba uvedena v ustanoveních, které upravují evidování těchto osob. Nově se zavádí, že autorizovaný stavitel je zapsán v seznamu autorizovaných stavitelů, který je vedený Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Navrhované doplnění tohoto ustanovení je nutné z důvodu nastavení stejných základních atributů, jako je tomu v případě jiných autorizovaných osob, tedy autorizovaných techniků, autorizovaných inženýrů a autorizovaných architektů. 

K bodům 8 až 12 – § 5 odst. 4

V rámci revize jednotlivých oborů, v nichž uděluje autorizaci Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, je navrhována jejich redukce. V prvé řadě se stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství slučují do jednotného oboru vodohospodářské stavby, jelikož oba obory spolu úzce souvisí a v rámci vysokých škol nejsou tyto obory vyučovány odděleně. Úprava tudíž pouze slaďuje faktický stav, který již funguje na vysokých školách. Je žádoucí, aby obory autorizace vždy relevantně odpovídaly věcné náplni studia na vysoké škole, aby student již v rámci studia věděl, v jakém oboru bude následně autorizován. Dále se vypouští obor stavby pro plnění funkce lesa, v němž bylo k 1. květnu 2024 autorizováno pouze 54 autorizovaných osob. Současně je navrhováno přesunutí této odbornosti do nové specializace v oboru vodohospodářské stavby, která bude stanovena prováděcím právním předpisem autorizačního zákona. Věcná náplň těchto oborů velmi úzce souvisí, neboť v rámci staveb pro plnění funkce lesa jsou obvykle řešena také vodní díla, kterými jsou například bystřiny. Dále dochází ke změně názvu oboru technika prostředí staveb na technická zařízení budov, a to zejména z důvodu provazby na studijní obory technických středních a vysokých škol. Nově taktéž dochází k doplnění nového oboru nazvaného zkoušení a diagnostika, jež vychází z požadavků na doplnění ze strany obou profesních komor. Změnou oboru nedochází k žádnému věcnému zásahu do výkonu činnosti autorizovaných osob, jelikož přechodná ustanovení k tomuto zákonu stanoví, že autorizace v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství podle dosavadních právních předpisů se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby, autorizace v oboru technika prostředí staveb podle dosavadních právních předpisů se považuje za autorizaci v oboru technická zařízení budov a autorizace v oboru stavby pro plnění funkce lesa se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby.

K bodu 13 – § 6
Navrhovanou úpravou se z textu vypouští slovo „dílčí“ ve větě, podle níž jsou Komory oprávněny stanovit specializace v rámci oborů autorizace. Změna má pouze terminologický charakter a jejím cílem je sjednotit používané pojmosloví s praxí Komor a s dalšími ustanoveními zákona, které pojem „dílčí specializace“ nevyužívají. Ustanovení nadále umožňuje Komorám vymezovat specializace v rámci jednotlivých oborů autorizace a v těchto specializacích udělovat autorizaci; nedochází tedy k věcnému omezení ani rozšíření jejich pravomocí.

K bodům 14 a 15 – § 7 odst. 4 a 5

Navržená úprava upřesňuje postup při udělování autorizace a jednoznačně stanovuje okamžik jejího vzniku. Autorizace se nově uděluje okamžikem zápisu autorizované osoby do seznamu autorizovaných osob, což v konečném důsledku odpovídá i § 5 odst. 1 a 2 autorizačního zákona, který stanoví, že autorizovanou osobou je osoba, které byla udělena autorizace a je zapsána v seznamu vedeného příslušnou Komorou.

S ohledem na to, že se v praxi a podle právní úpravy rozlišovalo mezi udělením autorizace, složením slibu a zápisem do rejstříku, vznikala otázka, k jakému okamžiku je nejen udělena autorizace, ale zejména k jakému okamžiku je osoba považována za autorizovanou osobu. Nově se okamžik zápisu do příslušného seznamu autorizovaných osob a udělení autorizace sjednocuje. Autorizovanou osobu se osoba stane za předpokladu, že splní podmínky podle § 7 odst. 1 autorizačního zákona a na základě této skutečnosti bude zapsána do seznamu autorizovaných osob vedeného příslušnou Komorou.

Žadatel je o této skutečnosti informován současně s výzvou ke složení předepsaného slibu. Tímto postupem se zefektivňuje administrativní proces a současně se zachovává právní jistota uchazeče, který má před složením slibu jednoznačnou informaci o splnění všech zákonných podmínek. 

K bodu 16 – § 7 odst. 6
V souvislosti s novou úpravou vzniku autorizace, tedy jejím vznikem zápisem do příslušného seznamu, se upravuje i otázka možného podání nové žádosti o udělení autorizace, pokud bylo odejmutí autorizace uloženo autorizované osobě jako disciplinární delikt. V této souvislosti se také zpřesňuje okamžik, od kdy je možné o udělení nové autorizace žádat.

K bodu 17 – § 8 odst. 1
Navrhovanou úpravou se zpřesňuje vymezení bezúhonnosti pro účely autorizačního zákona ve vztahu k úmyslným trestným činům. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku. Úprava stanoví objektivní a jednoznačně posuzovatelné kritérium založené na povaze a závažnosti uloženého trestu.

Zvolená hranice odpovídá požadavku, aby výkon činnosti autorizované osoby vykonávaly pouze osoby splňující vysoké nároky na osobní důvěryhodnost a profesní integritu. Uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v uvedeném rozsahu představuje natolik závažný zásah do právního postavení osoby, že odůvodňuje závěr o nesplnění podmínky bezúhonnosti bez nutnosti dalšího individuálního posuzování možného vztahu trestné činnosti k výkonu autorizované činnosti.
K bodu 18 – § 8 odst. 2 a 3

Navrhovanou úpravou se zpřesňuje způsob prokazování bezúhonnosti. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů a dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba státním příslušníkem, nejde-li o občana České republiky, a dále státem, ve kterém se fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců. Současně se stanoví, že tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.
Úprava dále reaguje na situace, kdy příslušný stát obdobný doklad nevydává nebo jej nelze získat, a umožňuje v takovém případě prokázání bezúhonnosti čestným prohlášením. Zároveň se zakotvuje možnost, aby cizinci, kteří jsou nebo byli státními příslušníky jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, případně osoby, které mají nebo měly adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, prokazovali bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace evidované v evidenci trestů daného státu. Úprava reflektuje systém přeshraniční výměny informací o odsouzeních v rámci evropského prostoru a přispívá k právní jistotě při posuzování splnění podmínky bezúhonnosti.
Nově se rovněž výslovně stanoví oprávnění Komory vyžádat si výpis z rejstříku trestů a evidence přestupků podle příslušného právního předpisu, jakož i stejnopis pravomocného rozhodnutí soudu pro účely ověření bezúhonnosti uchazeče. Tím se posiluje důvěryhodnost a úplnost procesu ověřování bezúhonnosti a zajišťuje se, že autorizaci mohou vykonávat pouze osoby splňující vysoké profesní i etické standardy.
K bodům 19 až 21 – § 8 odst. 4 a 5

Dochází k zavedení požadavku minimálního vzdělání pro autorizovaného stavitele, které je navrženo ve stejném rozsahu jako u autorizovaného technika. Vzhledem k tomu, že oprávnění autorizovaného technika a autorizovaného stavitele při provádění staveb jsou obdobná s tím rozdílem, že autorizovaný stavitel nemůže samostatně zhotovovat projektovou dokumentaci, je účelné, aby jejich požadované vzdělání bylo stejné pro zajištění kvality a odbornosti výstavby. Dále dochází k upřesnění vyžadovaného středního vzdělání, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kvalifikace uchazečů o autorizaci. Tím se předchází nejednoznačným výkladům a zajišťuje, že autorizované osoby budou disponovat potřebnými znalostmi a dovednostmi pro výkon své profese.

K bodu 22 – § 8 odst. 8 písm. d)

Pro autorizovaného stavitele se stanovuje povinná praxe pro získání autorizace, která je stanovena stejná jako u autorizovaného technika, a to z důvodu, že jejich činnost je při provádění staveb obdobná.

K bodu 23 – § 8 odst. 9

Z důvodu odstranění nejednoznačnosti současného znění zákona dochází k vložení nového odstavce upravujícího započitatelnost odborné praxe. Do doby odborné praxe nelze započítat praxi prováděnou v souběhu s řádným studiem na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, kterým se žadatel připravuje na výkon profese. Zkušenost a odborná praxe jsou klíčovými faktory pro kvalifikaci profesionálů v různých oborech. Je však důležité odlišovat mezi odbornou praxí získanou v rámci řádného studia na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole a praxí prováděnou nezávisle mimo školské prostředí. Praxe prováděná v souběhu s řádným studiem zpravidla není plně kompatibilní s praxí, která je vyžadována pro danou autorizaci. Žadatelé během studia nejsou v plném rozsahu vystaveni reálným pracovním situacím, ačkoli mohou získat teoretické znalosti a dovednosti. Z tohoto důvodu je navrhováno vyloučení odborné praxe získané v průběhu studia z počítání doby odborné praxe pro účely autorizace. Tento krok zajistí, že autorizované osoby budou mít skutečnou a relevantní praxi, která odpovídá požadavkům a standardům v jejich oboru. Obdobná úprava je například u advokátních koncipientů, kterým se taktéž praxe získaná během studia nezapočítává do praxe pro účely složení advokátní zkoušky.

K bodu 24 – § 8 odst. 11

Současné znění zákona stanovuje fixní výši poplatku za přijetí žádosti a na přípravu a konání zkoušky odborné způsobilosti. Takovéto stanovení fixní výše sazby zabraňuje adekvátnímu přizpůsobení výše poplatku aktuálním podmínkám. 

Navrhovaná úprava přenáší pravomoc stanovit výši poplatku a způsob jeho úhrady na vnitřní předpis Komory. Tímto krokem je umožněna flexibilita v nastavení poplatků. Zároveň je však stanovena maximální souhrnná hranice poplatku, a to ve výši 10 000 Kč, která zajišťuje, že nastavení poplatků zůstane přiměřené a nebude neúměrně zatěžovat uchazeče o autorizaci. 

Uvedený flexibilní systém umožní Komorám lépe reagovat na aktuální potřeby a okolnosti, jako jsou změny ve složení zkoušky, nárůst nákladů na administrativu, technologické inovace nebo změny v regulaci.

K bodu 25 – § 8 odst. 12

V souvislosti se zavedením autorizovaného stavitele jako autorizované osoby je doplněno znění jeho slibu, které je obdobné jako u ostatních autorizovaných osob.

K bodu 26 – § 9 odst. 1

Navrhovaná úprava stanoví, že fyzické autorizační razítko se vydá pouze na žádost a nebude vydáváno obligatorně v každém jednotlivém případě. Uvedené se navrhuje v souvislosti s digitalizací stavebního řízení, jelikož projektanti musí projektovou dokumentaci předkládat stavebnímu úřadu v elektronické podobě a fyzické autorizační razítko je tudíž nadbytečné. Z tohoto důvodu bude vydáváno pouze na žádost, pokud jej autorizovaná osoba bude potřebovat k úkonům prováděným v listinné podobě. 

K bodu 27 – § 10

Předmětné ustanovení upravuje jednotlivé případy zániku autorizace, procesní postup Komory při výmazu autorizované osoby ze seznamu autorizovaných osob a podmínky opětovného podání žádosti o udělení autorizace po jejím odejmutí. Účelem právní úpravy je jednoznačné vymezení právních skutečností vedoucích k zániku autorizace, zajištění aktuálnosti seznamu autorizovaných osob a ochrana důvěry ve výkon autorizovaných činností jako činností vykonávaných ve veřejném zájmu.

K odstavci 1

První odstavec taxativně vymezuje důvody zániku autorizace ze zákona.

Smrt autorizované osoby nebo její prohlášení za mrtvou představují objektivní právní skutečnost vylučující další existenci oprávnění osobní povahy. Omezení svéprávnosti autorizované osoby zakládá důvod zániku autorizace s ohledem na povahu práv a povinností spojených s výkonem autorizované činnosti, jejíž řádný výkon předpokládá plnou schopnost samostatně právně jednat a nést odpovědnost za výkon autorizované činnosti.

V písmenu c) upravuje zánik autorizace na základě jednostranného právního jednání autorizované osoby spočívajícího ve vzdání se autorizace. Z důvodu právní jistoty a vyloučení pochybností o autenticitě projevu vůle se stanoví požadavek úředního ověření podpisu v případě listinného podání a požadavek kvalifikovaného elektronického podpisu v případě elektronického podání. Okamžikem zániku autorizace je den doručení oznámení Komoře.

K odstavci 2

Druhý odstavec upravuje případy zániku autorizace v důsledku nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.

Podle písmene a) autorizace zaniká v návaznosti na pravomocné uložení disciplinárního opatření odejmutí autorizace. Jedná se o nejzávažnější disciplinární opatření ukládané za závažné porušení povinností autorizované osoby, které odůvodňuje definitivní ztrátu oprávnění k výkonu autorizované činnosti.

Podle písmene b) autorizace zaniká rovněž v případě, kdy bylo následně zjištěno, že autorizace byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů. Úprava sleduje ochranu zákonnosti rozhodování o udělení autorizace a zachování důvěryhodnosti systému autorizací. Současně vyjadřuje požadavek, aby oprávnění k výkonu autorizované činnosti bylo přiznáno pouze osobám, které zákonné podmínky splňují skutečně a nikoli pouze formálně.

K odstavci 3

Třetí odstavec stanoví procesní povinnost Komory provést bezodkladně výmaz osoby, jejíž autorizace zanikla, ze seznamu autorizovaných osob, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy se Komora o důvodu výmazu dozvěděla. Současně se zakotvuje povinnost Komory vyrozumět vyškrtnutou osobu o provedeném výmazu písemnou formou.

Úprava sleduje zajištění správnosti a aktuálnosti údajů vedených v seznamu autorizovaných osob, který plní významnou informační a evidenční funkci vůči veřejnosti i orgánům veřejné moci. Stanovení lhůty současně reflektuje zásadu rychlosti a hospodárnosti postupu Komory při výkonu svěřené působnosti.

K odstavci 4

Čtvrtý odstavec zavádí časové omezení možnosti opětovného podání žádosti o udělení autorizace osobou, které byla autorizace odejmuta podle odstavce 2 písm. a) jako disciplinární opatření. Taková osoba může požádat o nové udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.

Smyslem právní úpravy je posílení preventivní a represivní funkce disciplinární odpovědnosti autorizovaných osob a současně zajištění přiměřeného časového odstupu, během něhož lze zohlednit závažnost předchozího porušení povinností při výkonu autorizované činnosti. Současně však úprava nevylučuje možnost opětovného udělení autorizace osobám, a to po uplynutí stanovené doby, budou-li splněny zákonné podmínky pro udělení autorizace.

K bodu 28 – § 11 odst. 1 až 3

Ustanovení upravuje jednotlivé případy pozastavení autorizace, a to jak případy, kdy pozastavení autorizace nastává přímo ze zákona, tak případy, kdy o pozastavení autorizace rozhoduje Komora. Současně se stanoví povinnost Komory provést záznam o pozastavení autorizace v seznamu autorizovaných osob.

K odstavci 1

Dochází ke zpřesnění důvodů obligatorního pozastavení autorizace. Autorizace je nově pozastavena po dobu výkonu trestu uloženého za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou byla autorizace udělena, po dobu výkonu správního trestu zákazu činnosti autorizované osoby a po dobu výkonu disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení autorizace. Úprava sleduje zajištění toho, aby autorizovaná osoba po dobu trvání uvedených překážek nevykonávala činnost, pro jejíž výkon přestala splňovat předpoklady stanovené zákonem.

Současně se upravují náležitosti oznámení autorizované osoby o pozastavení autorizace, a to stanovením požadavku úředně ověřeného podpisu v případě listinného podání a kvalifikovaného elektronického podpisu v případě elektronického podání. 

Nově se dále zakotvuje pozastavení autorizace v případě prodlení autorizované osoby s úhradou členského příspěvku delšího než 6 měsíců, pokud nedojde k úhradě ani v dodatečné lhůtě po výzvě Komory obsahující poučení o následcích nesplnění této povinnosti. Navržená úprava reaguje na potřebu zajistit řádné plnění základních členských povinností vůči Komoře a posílit vymahatelnost úhrady členských příspěvků jako jednoho z předpokladů řádného výkonu působnosti profesní samosprávy.

K odstavci 2

Vymezují se případy fakultativního pozastavení autorizace, o nichž rozhoduje Komora na základě posouzení konkrétních okolností případu. Jedná se o případy zahájení trestního stíhání v souvislosti s výkonem autorizované činnosti, zahájení řízení o svéprávnosti autorizované osoby nebo dlouhodobého nevykonávání činnosti, pro kterou byla autorizace udělena.

V případě dlouhodobého nevykonávání autorizované činnosti se umožňuje pozastavení autorizace až do přezkoušení odborné způsobilosti autorizované osoby. 

K odstavci 3

Stanoví se povinnost Komory provést bezodkladně záznam o pozastavení autorizace v seznamu autorizovaných osob poté, co nastane skutečnost zakládající pozastavení autorizace nebo Komora o pozastavení autorizace rozhodne. Tím je zajištěna aktuálnost údajů vedených v seznamu autorizovaných osob.

K bodům 29 a 30 – § 12 odst. 1 a 6

Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („…tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“). 

Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace. 

K bodům 31 až 35 – § 13 a 14
Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby. Zároveň se rozvolňuje režim, v rámci kterého mohou autorizované osoby vykonávat své povolání, kdy kromě společnosti s ručením omezeným a veřejné obchodní společnosti se dále doplňuje i komanditní společnost. 

K bodům 36 a 37 – § 15 odst. 1

Navrhovaná úprava reflektuje legislativně technické úpravy, kterými se zajišťuje terminologická jednotnost a předchází se možným výkladovým nejasnostem.

Současně dochází z důvodu nadbytečnosti ke zrušení písmene b), které zakazovalo výkon činností či zaměstnání, jež by mohly ohrozit nezávislost postavení svobodného architekta nebo svobodného inženýra. Obecná pravidla profesní etiky a případná omezení vyplývající z jiných právních předpisů a vnitřních předpisů Komory jsou dostatečná.

K bodu 38 – § 15a až 15c

Navrhuje se vypuštění ustanovení, jelikož zakládání obchodních společností se řídí zákonem o obchodních korporacích. Zvláštní úprava v autorizačním zákoně z tohoto důvodu není nutná. Zároveň dochází k určité liberalizaci požadavků, za kterých je možné povolání autorizované osoby vykonávat v obchodních společnostech. To však nijak nezbavuje odpovědnosti za výkon činnosti autorizované osoby konkrétní autorizované osoby vykonávající svou činnost v rámci obchodní společnosti.

K bodu 39 – § 16 odst. 1

Navržená úprava zpřesňuje povinnost autorizované osoby být pojištěna pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou výkonem činnosti, pro kterou jí byla udělena autorizace. Výslovně se stanoví, že povinnost pojištění trvá po celou dobu výkonu autorizované činnosti.

Současně se zakotvuje požadavek přiměřenosti limitu pojistného plnění možné újmě vznikající při výkonu autorizované činnosti a zmocnění Komory ke stanovení minimálního limitu pojistného plnění vnitřním předpisem. Navržené řešení umožňuje pružně reagovat na rozdílnou míru rizikovosti jednotlivých autorizovaných činností i na vývoj ekonomických a pojistných podmínek bez nutnosti zákonné změny.

Z povinnosti pojištění jsou současně vyňaty případy, kdy autorizovaná osoba vykonává činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, neboť odpovědnost za újmu způsobenou při výkonu činnosti v těchto případech nese zpravidla zaměstnavatel nebo jiná obdobná osoba, pro kterou je činnost vykonávána.

K bodu 40 – § 16 odst. 2

Dosavadní odstavec 2 se vypouští z důvodu nadbytečnosti, neboť povinnost trvání pojištění po celou dobu výkonu autorizované činnosti je nově výslovně zakotvena již v odstavci 1.

K bodu 41 – § 17 úvodní část ustanovení

Legislativně technická úprava a sladění terminologie. 

K bodu 42 – § 17 písm. c)

S přijetím nového stavebního zákona a doprovodného změnového zákona (který novelizoval i autorizační zákon) pozbyli autorizovaní architekti oprávnění samostatně vypracovat dokumentaci pro provádění stavby jako celek, když s účinností novely autorizačního zákona bylo v § 17 písm. c) stanoveno, že mohou vypracovávat toliko její architektonicko-stavební část. Nová vyhláška o dokumentaci staveb však zavádí dva typy dokumentace pro provádění staveb, a to jednu obecnou, která se použije pro všechny stavby, a druhou specifickou, která se použije pouze pro stavby rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci.

Kvalifikace autorizovaných architektů zahrnuje dovednosti potřebné k vypracování všech složek dokumentace pro provádění stavby u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, z tohoto důvodu se autorizovaným architektům zavádí oprávnění projektovat dokumentaci pro provádění staveb u těchto staveb. Ze stejného důvodu se dále zavádí oprávnění pro zpracování dokumentace pro odstranění stavby.

Obecná dokumentace pro provádění stavby se nepoužije pro stavby rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci.

K bodu 43 – § 17 písm. d)

 Navržená úprava zpřesňuje rozsah oprávnění autorizovaných osob v oboru krajinářská architektura. Dosavadní odkaz na odborné vedení změn jednoduchých staveb se nahrazuje oprávněním odborně vést rovněž jejich odstraňování.

Úprava reflektuje systematiku stavebního zákona, který vedle provádění staveb samostatně upravuje také jejich odstraňování jako specifický druh stavební činnosti vyžadující odborné vedení a odpovědnost za její řádný výkon. 
K bodu 44 – § 17 písm. e)

Doplňuje se ustanovení, že autorizovaný architekt je oprávněn podílet se na vypracování stavebně konstrukční části dokumentace pro provádění stavby vypracované autorizovaným inženýrem. Autorizovaný architekt v rámci dokumentace pro povolení záměru bude především odpovědný za architektonický návrh stavby, z tohoto důvodu je vhodné zajistit jeho spolupráci i v rámci dokumentace pro provádění stavby, aby zajistil, že jím navržený architektonický záměr bude správně realizován. 
K bodu 45 – § 17 písm. g) a § 18 odst. 1 písm. f)

Navrhovaná úprava rozšiřuje dosavadní znění tím, že do výčtu činností autorizovaných osob doplňuje slova „navrhovat a vyhodnocovat“ ve vztahu ke stavebně architektonickým a urbanistickým průzkumům.

Tato změna lépe reflektuje skutečný rozsah odborné činnosti, neboť průzkumy nejsou pouze prováděny, ale zahrnují i fázi jejich návrhu a následného vyhodnocení. 

K bodu 46 – § 17 písm. h)

Digitální technická mapa je novým nástrojem zřízeným novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. V souvislosti s touto změnou je nutné doplnit, že autorizované osoby mají oprávnění připravovat do digitální technické mapy podklady, jelikož autorizovaná osoba je odpovědná za návrh stavby, tudíž podle jejího návrhu bude následně stavba do digitální technické mapy zanesena. 

K bodu 47 – § 17 písm. j), § 18 odst. 1 písm. k) a § 19 písm. f)

Jedná se o formulační zpřesnění a sjednocení.

K bodu 48 – § 17 písm. k)

Legislativně technická úprava, která slaďuje terminologii s novým stavebním zákonem. Nově je udělována autorizovanému architektovi pravomoc k odbornému vedení odstraňování jednoduché stavby v pozici stavbyvedoucího. 

K bodu 49 – § 17 písm. l)

Jedná se o zpřesnění, konkretizaci odkazu na jiný (zvláštní) právní předpis.

K bodům 50 až 54 – § 18 odst. 1

Navrhovaná úprava v písmenu e) stanoví, že autorizovaný inženýr je kromě statických a dynamických výpočtů oprávněn provádět i další potřebné výpočty záměru. Jde například o výpočty za účelem zpracování průzkumu základových poměrů a jiných dalších předprojektových prací. Dosavadní znění písmene e) dává autorizovanému inženýrovi pouze oprávnění zpracovat statické a dynamické výpočty související se samotným záměrem, uvedené však není dostatečné, jelikož před samotnou fází zpracování projektové dokumentace je nutné provést další výpočty v rámci předprojektové přípravy. Dále se rozšiřuje dosavadní znění tím, že do výčtu činností autorizovaných osob se doplňují slova „navrhovat a vyhodnocovat“ ve vztahu ke stavebně technickým, geotechnickým nebo inženýrským průzkumům. Tato změna lépe reflektuje skutečný rozsah odborné činnosti, neboť průzkumy nejsou pouze prováděny, ale zahrnují i fázi jejich návrhu a následného vyhodnocení. 

Dále v písmenu h) je nově stanoveno oprávnění zpracovávat posudky pro hodnocení staveb, jejich částí a technologií. Uvedené posudky se zpracovávají v rámci užívání stavby pro předcházení havárií nebo naopak po živelní katastrofě, zda stavba je nadále schopna užívání. Tyto posudky již dnes běžně autorizovaní inženýři zpracovávají, byla to však neformální činnost. Navrhovaná úprava jednoznačně zavádí, že se jedná o oprávnění autorizovaného inženýra. Dále se zavádí oprávnění zpracovávat podklady pro digitální technickou mapu. Digitální technická mapa je novým nástrojem zřízeným novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. V souvislosti s touto změnou je nutné doplnit, že autorizované osoby mají oprávnění připravovat do digitální technické mapy podklady, jelikož autorizovaná osoba je odpovědná za návrh stavby, tudíž podle jejího návrhu bude následně stavba do digitální technické mapy zanesena.

V písmenu i) se zavádí oprávnění pro autorizovaného inženýra odborně vést odstraňování stavby v pozici stavbyvedoucího. Dosavadní právní úprava zcela nelogicky umožňovala autorizovanému inženýrovi odborně vést provádění stavby, nikoliv však její odstraňování. Je zcela jednoznačné, že pokud má autorizovaný inženýr odbornost vést provádění stavby, pak má i odbornost stavbu odstraňovat, což je méně odborně náročný proces než realizace stavby nové.

V písmenu j) se jedná o zpřesnění, konkretizaci odkazu na jiný (zvláštní) právní předpis.

K bodům 55 a 56 – § 19

V písmenu e) se zavádí oprávnění pro autorizovaného technika odborně vést odstraňování stavby v pozici stavbyvedoucího. Dosavadní právní úprava zcela nelogicky umožňovala autorizovanému technikovi odborně vést provádění stavby, nikoliv však odstraňování. Je zcela jednoznačné, že pokud má autorizovaný technik odbornost vést provádění stavby, pak má i odbornost stavbu odstraňovat, což je méně odborně náročný proces než realizace stavby nové.   Navrhovaná úprava taktéž doplňuje činnost „a vydávat odborná stanoviska“. Tímto rozšířením se lépe vymezuje odpovědnost autorizovaných osob, které nejen provádějí průzkumy, ale zároveň i vydávají odborná stanoviska na základě výsledků těchto průzkumů. Tato změna má za cíl posílit právní jistotu a umožnit autorizovaným osobám poskytovat komplexní odborné služby, které zahrnují jak provádění analýz, tak i formulování odborných stanovisek.

Dále dochází k zavedení oprávnění provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce pro autorizovaného technika, stejně jako u ostatních autorizovaných osob. Není účelné, aby pouze autorizovaný technik toto oprávnění neměl, jelikož právě autorizovaný technik je typicky odpovědný za realizaci stavby z pozice stavbyvedoucího. 
K bodu 57 – § 19a

Pravomoci autorizovaného stavitele jsou stanoveny v rozsahu realizačních prací, tedy odborného vedení provádění stavby, provádění technického dozoru stavebníka nad realizací stavby, řízení příslušných odborných stavebních a montážních prací, provádění geodetických měření pro vytyčovací práce na stavbě, pokud zákon o zeměměřictví nestanoví jinak, provádění stavebně technických průzkumů a vydávání odborných stanovisek. Autorizovaný stavitel není oprávněn k projektování. 
Ustanovení písmene c), jež vymezuje oprávnění autorizovaného stavitele řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, má za účel umožnit, aby autorizovaný stavitel mohl v rámci své odborné specializace vykonávat řízení dílčích stavebních nebo montážních činností, aniž by musel vždy vystupovat v roli stavbyvedoucího.

Toto oprávnění se vztahuje na situace, kdy je nezbytné odborné vedení nebo řízení konkrétního technologického postupu či specializované montážní činnosti (např. betonářské, tesařské, ocelářské, izolační nebo jiné obdobné práce), které vyžadují autorizovanou osobu s odpovídající kvalifikací. Autorizovaný stavitel tak může působit v rámci realizačního týmu jako odborný garant či vedoucí příslušného pracovního úseku, aniž by nesl odpovědnost za celkovou organizaci a řízení celé stavby.

Jedná se o totožnou pravomoc, kterou disponuje autorizovaný technik podle § 19 tohoto zákona. 

K bodu 58 – § 20

Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („… tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“). 

Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace.  

Současně se systematicky upravuje ustanovení týkající se disciplinárních opatření, která může Komora uložit. Ustanovení výslovně vymezuje jednotlivé druhy disciplinárních opatření (písemná důtka, pokuta, pozastavení nebo odejmutí autorizace, zákaz výkonu funkce ve voleném orgánu Komory), čímž se posiluje právní jistota autorizovaných osob i transparentnost rozhodování Komory v disciplinárních řízeních. Dále úprava stanoví, že disciplinární opatření nelze ukládat souběžně, s výjimkou disciplinárního opatření zákazu výkonu funkce ve voleném nebo jmenovaném orgánu Komory, které lze uložit vedle disciplinárního opatření pokuty nebo pozastavení autorizace. Dále se výslovně zakotvuje, že příjem z uložených pokut je příjmem Komory, která pokutu uložila.

Navržená změna tak nejen reaguje na judikaturní podnět, ale i zpřehledňuje a sjednocuje právní úpravu disciplinární odpovědnosti a sankcí autorizovaných osob v rámci systému profesní samosprávy.

K bodům 59 až 62 – § 21 

V odstavci 1 se vypouští pro nadbytečnost úprava stanovující podpis předsedy.

Toto ustanovení upravuje proces disciplinárního řízení vedeného v rámci profesní samosprávné organizace. Jeho účelem je zajistit nezávislé, spravedlivé a transparentní projednání disciplinárních provinění, stanovit procesní lhůty a jasně vymezit působnost jednotlivých orgánů Komory. Navržené úpravy odstraňují duplicity současné právní úpravy se správním řádem nebo zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Třetí odstavec ukládá povinnost oznámit rozhodnutí také dozorčí radě Komory, která návrh podává. Tato úprava sleduje princip procesní kontroly a informovanosti orgánu dozoru o výsledku jím iniciovaného řízení. Zároveň tím vzniká základ pro případné odvolání podle nového § 22 odst. 1.

K bodu 63 – § 22

K odstavci 1

Ustanovení přiznává aktivní legitimaci k podání odvolání i dozorčí radě. Je to důležité pro zachování dohledové funkce nad řádným výkonem disciplinární pravomoci a pro případ, kdy stavovský soud rozhodne v rozporu s návrhem. 

K odstavci 2

Druhý odstavec nově navrženého ustanovení určuje, že o odvolání rozhoduje představenstvo Komory jako orgán nejvyšší autority v rámci profesní samosprávy. Tím se zajišťuje dvouinstančnost disciplinárního řízení, přezkum zákonnosti a přiměřenosti uloženého opatření. Úprava tím naplňuje požadavek spravedlivého procesu, vyváženosti mezi stavovskou samosprávou a ochranou práv jednotlivce.

K odstavci 3

Ustanovení § 22 jasně vymezuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti uvnitř organizační struktury Komory. Jeho účelem je zajistit organizační přehlednost a právní jistotu, kdo vykonává správní působnost Komory v rámci rozhodovací činnosti a komu přísluší přezkumné pravomoci ve vnitřních řízeních Komory. 

Představenstvo je podle organizačního principu profesních komor výkonným a řídicím orgánem, který rozhoduje o věcech spadajících do působnosti Komory mezi zasedáními nejvyššího orgánu (např. sněmu či sjezdu). Postavení představenstva jako nadřízeného správního orgánu vyplývá z jeho kolektivní pravomoci zastupovat Komoru navenek a zajišťovat výkon správy profese. 

Uvedením tohoto ustanovení se deklaruje, že ve všech otázkách, kde Komora vykonává veřejnou správu (např. disciplinární, autorizační či evidenční řízení), představenstvo plní funkci nadřízeného orgánu vůči dalším správním orgánům Komory (např. stavovskému soudu, dozorčí radě nebo jiným komisím).

K bodům 64, 65 a 88 – § 22a odst. 4, § 23 odst. 2, § 30c odst. 2

Legislativní úprava vyplývající ze zavedení autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby. V některých případech, např. v ustanovení § 22a odst. 4, byl odstraněn nadbytečný odkaz na ustanovení obsažené v autorizačním zákonu.

K bodu 66 – § 23 odst. 6 písm. b)

Česká komora architektů zastřešuje rovněž autorizované architekty v oboru krajinářská architektura, a tedy pojem krajina ve výčtu působnosti zřetelně absentuje. Z tohoto důvodu je do ustanovení doplněno, že Česká komora architektů v rámci své působnosti spolupůsobí při ochraně tvorby krajiny.

K bodu 67 – § 23 odst. 6 písm. e)

Legislativně technická úprava. 
K bodům 68 a 69 – § 25 odst. 1

Navrhované ustanovení upravuje povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, a to nejméně jednou za dva roky. 

Povinnost svolávat zasedání valné hromady každoročně Českou komoru architektů zatěžuje organizačně i finančně. Náklady na jedno zasedání se pohybují kolem 500 000 Kč, přičemž násobně větším nákladem jsou v součtu stovky hodin práce zaměstnanců České komory architektů, které každoroční organizace vyžaduje. Ve srovnání s ostatními profesními komorami není přitom neobvyklé, že se zasedání valné hromady koná v nižší frekvenci, a to například u Exekutorské komory jednou za 2 roky, u Komory patentových zástupců jednou za 3 roky a u České advokátní komory jednou za 4 roky.

Nově se doplňuje možnost zúčastnit se valné hromady využitím vzdáleného přístupu. Komora je povinna stanovit vnitřním předpisem podmínky takového připojení. Tato změna vychází z potřeby zajistit větší flexibilitu a umožnit účast na valné hromadě i těm osobám, které se nemohou fyzicky zúčastnit, což přispívá k větší dostupnosti a efektivitě jednání.

K bodu 70 – § 25 odst. 2

S ohledem na úpravu umožňující zúčastnění se valné hromady s využitím vzdáleného přístupu dochází ke změně terminologie, která lépe odpovídá právnímu rámci pro elektronickou účast a rozhodování na dálku, jelikož autorizovaná osoba nemusí být jednání valné hromady fyzicky přítomna, ale postačí pouze její účast s využitím vzdáleného přístupu.

K bodu 71 – § 25 odst. 4 písm. g)

Navrhovaná úprava spočívá ve vypuštění písmene g), které umožňovalo nejvyššímu orgánu Komory rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti. 

Důvodem je skutečnost, že již samotný zákon stanovuje, že to, co není výslovně upraveno, náleží do pravomoci nejvyššího orgánu Komory. Tento krok tedy odstraňuje duplicitu a zajišťuje, že všechny pravomoci týkající se organizace Komory a jejích orgánů jsou jednoznačně vymezeny v souladu s obecným právním rámcem.

K bodům 72 a 73 – § 25 odst. 4 písm. h) a i)

S ohledem změnu odstavce 1 tohoto ustanovení, které mění povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, nejméně jednou za dva roky, je rozděleno schválení rozpočtu Komorami mezi Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českou komoru architektů. 

Shromáždění delegátů jako nejvyšší orgán České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě schvaluje rozpočet. Valná hromada jako nejvyšší orgán České komory architektů schvaluje tzv. rozpočtový rámec pro dvouleté období, tj. pro období, v němž se hospodaření České komory architektů bude pohybovat v období mezi dvěma valnými hromadami. 

K bodu 74 – § 25 odst. 5 a 6 a § 29 odst. 3

V rámci interního fungování České komory architektů se navrhuje prodloužení doby mandátu členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu čtyř let. 

Funkční období se navrhuje prodloužit na čtyři roky, což je obdobná právní úprava, jakou mají i jiné stavovské organizace, např. volební období představenstva České advokátní komory je taktéž čtyřleté. Prodloužením volebního období tudíž není nikterak ohroženo demokratické fungování Komory. 

V odstavci 6 se dále navrhuje prodloužení funkčního období členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě z dosavadních tří let na čtyři roky. Navržená délka funkčního období vytváří stabilnější podmínky pro výkon působnosti volených orgánů Komory a umožňuje zajištění větší kontinuity jejich činnosti.

V návaznosti na prodloužení funkčního období volených orgánů Komor se navrhuje rovněž v ustanovení § 29 odst. 3 prodloužení funkčního období členů autorizačních rad jmenovaných ministrem pro místní rozvoj z dosavadních tří let na čtyři roky. 

K bodu 75 – § 25 odst. 6

 Navrhuje se výslovně zakotvit možnost účasti delegátů na shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě prostřednictvím vzdáleného přístupu, budou-li podmínky takové účasti upraveny vnitřním předpisem Komory. Navržená úprava reaguje na potřebu modernizace vnitřního fungování profesní samosprávy a umožnění flexibilnějšího výkonu práv delegátů při zachování řádného průběhu jednání shromáždění delegátů.

Současně se ponechává na vnitřních předpisech Komory, aby stanovily konkrétní technické a organizační podmínky účasti prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, včetně způsobu ověřování totožnosti delegátů, výkonu hlasovacích práv nebo zabezpečení průběhu jednání. Úprava tak vytváří obecný zákonný rámec umožňující využití moderních komunikačních prostředků při zachování autonomie profesní samosprávy.

K bodu 76 – § 26 odst. 1 písm. a)

Navrhovaná úprava upřesňuje současný text předmětného ustanovení. Toto doplnění zajišťuje jasné rozlišení mezi dvěma odlišnými profesními komorami a jejich příslušnými orgány, tedy valnou hromadou v případě České komory architektů a shromážděním delegátů v případě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

K bodu 77 – § 26 odst. 1 písm. h) 

Doplňuje se písmeno h), které umožňuje představenstvu České komory architektů, jakožto statutárnímu orgánu této Komory, schvalovat rozpočet na kalendářní rok, a to v rámci rozpočtového rámce daného rozhodnutím valné hromady. 

Úprava je navrhována v souvislosti se snížením frekvence povinného svolání valné hromady z jednoho roku na dva roky. Rozpočet na kalendářní rok bude schvalovat představenstvo jako nejvyšší výkonný orgán.

K bodu 78 – § 27 odst. 1 písm. a)

Cílem navržené úpravy je upřesnit rozsah kontrolní pravomoci, obdobně jako tomu je v případě jiných profesních komor, a to pouze ve vztahu k výkonu profese. 

K bodu 79 – § 28 odst. 1

V rámci zajištění vyšší míry právní jistoty je na úvod ustanovení § 28 vložen nový odstavec upravující základní rámec stavovského soudu včetně jeho působnosti. Současná úprava neobsahovala základní vymezení, což v některých případech vedlo k nepřehlednosti a nejasnostem v interpretaci ustanovení.

Stavovský soud může vést rovněž řízení smírčí anebo řízení rozhodčí. Rozhodčím řízením se rozumí pro potřeby tohoto zákona řízení, jehož cílem je nalézt spravedlivé řešení sporu mezi dvěma či více autorizovanými nebo registrovanými osobami, popřípadě mezi autorizovanou nebo registrovanou a jinou osobou, a jehož výsledkem je rozhodčí nález, který není exekučním titulem.

K bodu 80 – § 28 odst. 2

Vypouští se nadbytečný text týkající se podepisování rozhodnutí.

K bodu 81 – § 29 odst. 1

Jedná se pouze o formulační úpravu.

K bodu 82 – § 29 odst. 2

Do působnosti autorizační rady namísto představenstva se nově doplňuje oprávnění uznávat příbuzné vzdělání a povolovat výjimky z předepsaného vzdělání. Navržené doplnění působnosti autorizační rady odpovídá jejímu postavení odborného orgánu Komory odpovědného za posuzování splnění odborných předpokladů pro výkon autorizované činnosti a za průběh autorizačního procesu.

Posouzení, zda dosažené vzdělání odpovídá požadavkům kladeným na výkon autorizované činnosti, případně zda jsou splněny podmínky pro povolení výjimky z předepsaného vzdělání, představuje odbornou otázku úzce související s posuzováním odborné způsobilosti uchazeče. Je proto účelné, aby tyto otázky posuzoval orgán, který disponuje potřebným odborným zázemím a současně se podílí na ověřování odborné úrovně uchazečů v rámci autorizačního řízení.

K bodům 83 a 84 – § 29 odst. 3

Komory jako samosprávné veřejnoprávní korporace vykonávající veřejnou správu na úseku udělování a odnímání autorizací neměly doposud postaveno najisto, že předseda autorizační rady je vždy osoba navržená příslušnou Komorou, což porušuje princip, že Komora by měla jako samosprávná veřejnoprávní korporace o svých záležitostech rozhodovat sama. Nově se tedy zavádí, že předsedou autorizační rady musí být osoba navržená příslušnou Komorou a posiluje se tak princip nezávislosti Komor. 

K bodu 85 – § 30 odst. 2 písm. a)

Daná úprava má za cíl pouze sladit pojmy a definice používané v rámci právního předpisu, aby byla eliminována možnost nejednoznačného výkladu a interpretace. Z uvedeného důvodu se navrhuje nahrazení sousloví „členské poplatky“ souslovím „členské příspěvky“.

K bodu 86 – § 30a odst. 1

Současné znění § 30a odst. 1 odkazuje na § 7 odst. 1 písm. b), který uvádí „příslušníky členského státu Evropské unie“. Tímto odkazem není jednoznačné, zda pod toto označení spadají i občané České republiky. V častých případech tato skutečnost vedla k nejasnostem a z tohoto důvodu se navrhuje zpřesnění, kdy se včleňuje do textu i odkaz na písmeno a), které uvádí, že Komora udělí na podkladě písemné nebo elektronické žádosti autorizaci tomu, kdo je občanem České republiky. 

K bodu 87 – § 30a odst. 2

Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby.

K bodům 89, 97 a 98 –§ 30d odst. 2 a příloze

Legislativně technická úprava.

K bodu 90 – § 30d odst. 3

Výši poplatku stanoví zákon o správních poplatcích, tudíž postačuje ponechat ustanovení, že zaplacený poplatek je příjmem Komory. Zároveň se doplňuje odkaz na zákon o správních poplatcích.

K bodu 91 – § 30e odst. 2

Dochází ke sladění terminologie, jelikož autorizační zákon používá pojem „vybrané a odborné činnosti“. zde však byly uvedeny pouze „vybrané činnosti“.

K bodu 92 – § 30g odst. 2

Legislativně technická úprava.

K bodům 93 a 94 – § 30h odst. 1 a § 30l

 Navrhovaná úprava doplňuje a zpřesňuje dosavadní text ustanovení tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že autorizovaná osoba může vykonávat vybrané a odborné činnosti pouze v rozsahu svého oboru a případně specializace, pro které jí byla udělena autorizace.

Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019, č. j. 4 As 43/2019-45, ve kterém soud upozornil na nedůslednost zákonodárce při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob. Soud konstatoval, že podle stávající právní úpravy lze za disciplinární delikt postihnout pouze takové jednání, které bylo spácháno v přímé souvislosti s výkonem vybraných nebo jiných odborných činností, pro které byla dané osobě autorizace udělena. Dle soudu nelze toto opomenutí bez legislativní změny odstranit.

Navrhovanou úpravou se proto zpřesňuje a rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob tak, aby zahrnovala i případy, kdy autorizovaná osoba vykonává činnost mimo rámec své autorizace, tedy v rozporu s oborem či specializací, pro kterou jí bylo oprávnění uděleno. Nové znění umožní postihnout jednání, kdy autorizovaná osoba překročí meze své odborné způsobilosti – například pokud vypracuje, posoudí nebo pozmění projektovou dokumentaci, která nespadá do jejího oboru nebo specializace.

Cílem úpravy je posílit odpovědnost autorizovaných osob, zajistit vyšší právní jistotu a ochranu veřejných zájmů v oblasti výstavby, a zároveň reflektovat požadavky vyplývající z judikatury Nejvyššího správního soudu.
K bodům 95 a 96 – § 32 odst. 2

Stávající právní úprava již umožňuje Komoře uznat oprávnění k výkonu činnosti autorizované osoby vydané obdobnou zahraniční institucí. Nově se však výslovně upravují navazující úkony Komory vůči osobě, jejíž oprávnění bylo uznáno, zejména její zápis do seznamu autorizovaných osob, vydání osvědčení o autorizaci a možnost vydání autorizačního razítka a oprávnění k vydání elektronického autorizačního razítka.

Navržená úprava odstraňuje dosavadní výkladové nejasnosti ohledně postupu Komory po uznání zahraničního oprávnění a výslovně stanoví, jakým způsobem bude osoba s uznaným oprávněním vedena v seznamu autorizovaných osob a jaké doklady jí budou ze strany Komory vydávány.

K přechodným ustanovením

Navržená přechodná ustanovení upravují kontinuitu autorizací udělených podle dosavadní právní úpravy a jejich zařazení podle nového vymezení oborů autorizace. Současně se stanoví, jakým způsobem se posuzují dosavadní autorizace udělené v oborech stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, technika prostředí staveb a stavby pro plnění funkce lesa po nabytí účinnosti navržené právní úpravy. Cílem navrženého řešení je zachování kontinuity oprávnění autorizovaných osob a odstranění pochybností o jejich zařazení podle nové systematiky oborů autorizace.

Dále se stanoví lhůta pro vydání vnitřního předpisu Komory upravujícího minimální limit pojistného plnění a současně přechodné období pro splnění nových požadavků na rozsah pojištění autorizovaných osob. Navržená úprava zohledňuje potřebu poskytnout autorizovaným osobám dostatečný časový prostor pro přizpůsobení pojistných vztahů nové právní úpravě.

Současně se výslovně stanoví, že délka funkčního období členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu zvolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadní právní úpravy. Navržené přechodné ustanovení zajišťuje kontinuitu výkonu funkcí stávajících členů orgánů Komor a předchází pochybnostem o dopadu nové právní úpravy na již vzniklá funkční období.

K části druhé – změna zákona o zeměměřictví
K bodu 1 – § 16 odst. 1 písm. f)

Obdobně jako v zákoně č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon) se stanovuje povinnost autorizovaného zeměměřického inženýra vést chronologický seznam dokumentů („digitální autorizační deník“), a to v elektronické podobě.
K bodu 2 – § 16b odst. 4 písm. a)

Legislativně technická úprava, kdy se ustanovení uvádí do souladu s předchozím textem zákona tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že Ministerstvo obrany ověřuje a vede evidenci výsledků zeměměřických činností vojáků v činné službě a zaměstnanců zařazených v Ministerstvu obrany. 

K bodu 3 – § 16b odst. 4 písm. b)

Jedná se o formální sjednocení formulace s písmenem a).

K bodům 4 až 9 – § 16c

Navrhují se terminologická upřesnění, kdy důsledku předchozí novelizace provedené na základě pozměňovacího návrhu, tedy bez předchozího meziresortního připomínkového řízení, nedošlo k důslednému promítnutí změn v oblasti ověřování výsledků zeměměřických činností do předmětného ustanovení [odstavec 3 písm. b) a c) a odstavce 4 a 5].

Dále se do odstavce 7 doplňuje lhůta, ve které je Ministerstvo obrany povinno vydat osvědčení o odborné způsobilosti k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, a ustanovení se při této příležitosti vhodněji formuluje.

Na základě praktické zkušenosti se také doplňují podrobnosti vedení seznamu fyzických osob odborně způsobilých k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením Ministerstvem obrany.

K bodu 10 – § 16e odst. 1

 Změny týkající se udělování autorizace, ke kterým dochází v § 16f, je třeba promítnout i v § 16e. Vzhledem k tom, že autorizace bude nově udělena zápisem do rejstříku, který bude mít konstitutivní charakter, nemůže podmínka zápisu do rejstříku stát vedle podmínky udělení autorizace – jednalo by se totiž dvakrát o totéž.

K bodu 11 – § 16e odst. 4

Navrhuje se explicitně upravit některé povinnosti autorizovaného zeměměřického inženýra, které doposud v textu zákona o zeměměřictví nebyly přímo řešeny. Jedná se o povinnosti tvořící elementární součást výkonu činnosti každého autorizovaného zeměměřického inženýra, které jsou dosud zakotveny ve vnitřních předpisech České komory zeměměřičů (dále jen „Komora“) schválených na ustavujícím sněmu v prosinci 2023 přítomnými členy Komory. Autorizovaný zeměměřický inženýr má být tudíž povinen řídit se vnitřními předpisy Komory a platit řádně a včas členské příspěvky. Povinnost řídit se obecně závaznými právními předpisy není třeba výslovně upravovat, neboť ta plyne ze samotné podstaty těchto předpisů. 
Navrhuje se také zakotvit povinnost být pojištěn, a to pro autorizovaného zeměměřického inženýra, který aktivně vykonává činnosti, pro které Komora uděluje autorizaci. Povinnost tudíž nedopadá na ty autorizované zeměměřické inženýry, kteří nejsou aktivní a platí pouze snížený členský příspěvek, nebo ty, kteří mají pozastavenou autorizaci. Povinnost pojištění se vztahuje na celou dobu výkonu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra. Jedná se o povinnost běžně požadovanou i v jiných stavovských komorách, jako je například ČKA či ČKAIT (viz například § 16 autorizačního zákona).
K bodu 12 – § 16f odst. 3 písm. g)

Legislativně technická úprava.

K bodu 13 – § 16f odst. 3 písm. h)

Jedná se o úpravu, která předmětné ustanovení uvádí do souladu s textem návrhu novelizace autorizačního zákona.

K bodu 14 – § 16f odst. 4

Návrh zákona reaguje na reálné zkušenosti s uznáváním kvalifikace. Ukazuje se, že požadavek 5 let odborné praxe v České republice pro zkušené autorizované zeměměřické inženýry, kteří mají za sebou dlouholetou úspěšnou praxi v zahraničí v oblasti geodézie ve výstavbě, je příliš dlouhá doba. K osvojení si postupů podle právních předpisů v České republice by postačovala doba kratší. Z tohoto důvodu se autorizovanému zeměměřickému inženýrovi, který ověřuje výsledky zeměměřických činností podle § 16f odst. 1 písm. c), tedy výsledky zeměměřických činností využívaných ve výstavbě, umožňuje započíst část praxe získané v zahraničí. Konkrétně se mu uznají až 2 roky praxe ze zahraničí a v České republice bude muset vykonat zbývající 3 roky. Započtení praxe bude v souladu s Autorizačním a zkušebním řádem Komory v jednotlivých případech posuzovat autorizační rada. 

K bodům 15 až 17 – § 16f odst. 6 a 7

Návrh zákona logicky přeskupuje obsah předmětných ustanovení, aby byla zřejmá posloupnost kroků k získání autorizace a jednoznačně stanoven vznik autorizace. Nově se stanoví, že po splnění podmínek a složení slibu vzniká autorizace konstitutivně na základě zápisu do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů.  

K bodům 18 a 19 – § 16f odst. 8 až 10

Doplňují se ustanovení, jakým způsobem se prokazuje bezúhonnost. Jedná se o standardně používanou formulaci napříč právním řádem České republiky. Ustanovení je navrhováno jako shodné s § 8 odst. 2 a 3 autorizačního zákona, v podrobnostech lze tedy odkázat na odůvodnění k těmto ustanovením.
K bodu 20 – § 16g odst. 2

Text ustanovení je z legislativně technických důvodů přesunut z § 16f odst. 3 písm. h) a zároveň se předmětné ustanovení uvádí do souladu s textem návrhu novelizace § 8 odst. 10 autorizačního zákona. Zároveň se upravuje maximální výše poplatku, a to z 5 000 Kč na 10 000 Kč tak, aby byl vytvořen prostor pro možnost úpravy výše tohoto poplatku v závislosti na inflaci a dalších relevantních faktorech.

K bodu 21 – § 16h odst. 5

Za účelem zvýšení transparentnosti návrh zákona obsahuje rozšíření údajů, které budou přístupné veřejnosti v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. Jedná se jednak o identifikátor datové schránky, jednak údaj o pozastavení autorizace a ukončení pozastavení autorizace. Dále byla provedena formální oprava chybného odkazu.

K bodům 22, 29 a 30 – § 16ha a § 16m odst. 1 písm. f) a g)

Za účelem vedení digitálního autorizačního deníku autorizovaným zeměměřickým inženýrem v souladu s § 16 odst. 1 písm. f) se stanoví povinnost Komory vytvářet, spravovat a zpřístupnit autorizovaným zeměměřickým inženýrům elektronický nástroj pro vedení tohoto deníku. V rámci Komory pak za vytvoření a správu nástroje pro vedení deníku bude odpovídat představenstvo Komory.

K bodu 23 – § 16i

K odstavci 1

Navrhuje se zpřesnění a doplnění podmínek zániku autorizace. Autorizace bude zásadně zanikat již okamžikem, kdy nastanou rozhodné skutečnosti, a výmaz z rejstříku bude pouze deklaratorní.

Autorizace bude nadále odnímána rozhodnutím pouze v případech, kdy je prostor pro rozhodovací činnost Komory, a to jako disciplinární opatření, nebo jako důsledek zjištění, že autorizace byla udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů.

K odstavci 2

V případech, kdy autorizovaná osoba opakovaně spáchá přestupek na úseku zeměměřictví spočívající v tom, že nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí nebo základní státní mapové dílo, bude autorizace zanikat již právní mocí rozhodnutí o spáchání přestupku, neboť je zájem na tom, aby při splnění těchto podmínek autorizace zanikla co nejdříve. Současné řešení, kdy k zániku autorizace v souvislosti s opakovaným spácháním přestupku na úseku zeměměřictví je nezbytné, aby po splnění této podmínky následoval ještě úkon Komory spočívající v odejmutí autorizace, je nepraktické, neboť úkon odejmutí autorizace je v tomto případě ryze formální a pouze časově odkládá důsledek spočívající v zániku autorizace. Navrhované řešení je efektivnější, praktičtější a snižuje administrativní zátěž, přitom vede ke stejnému výsledku. Dále se podrobněji upravují podmínky a způsob stanovení doby, po jejímž uplynutí může osoba, které zanikla autorizace, požádat o opětovné udělení autorizace. 
K odstavci 3

Současná právní úprava umožňuje podle stávajícího § 16 odst. 2 písm. c) odejmout autorizaci tomu, komu byla autorizace udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů. V důsledku změn v odstavci 1, který nadále upravuje problematiku zániku, nikoliv odnímání autorizace, je nutné řešení této problematiky přesunout do nového odstavce.

K odstavci 4

Čtvrtý odstavec stanoví procesní povinnost Komory provést bezodkladně výmaz osoby, jejíž autorizace zanikla, ze seznamu autorizovaných osob, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy se Komora o důvodu výmazu dozvěděla. Současně se zakotvuje povinnost Komory vyrozumět vyškrtnutou osobu o provedeném výmazu písemnou formou.

Úprava sleduje zajištění správnosti a aktuálnosti údajů vedených v seznamu autorizovaných osob, který plní významnou informační a evidenční funkci vůči veřejnosti i orgánům veřejné moci. Stanovení lhůty současně reflektuje zásadu rychlosti a hospodárnosti postupu Komory při výkonu svěřené působnosti.

K odstavci 5

Do pátého odstavce se v důsledku předchozích změn přesouvá pravidlo ze stávajícího odstavce 4.

K odstavci 6

Návrh zákona uvádí do souladu podmínky pro pozastavení autorizace s návrhem změny autorizačního zákona, když Komora pozastaví autorizaci v případě prodlení s úhradou členského příspěvku déle než 6 měsíců. Před tím musí být autorizovaný zeměměřický inženýr Komorou vyzván k úhradě příspěvku a poučen o následcích nezaplacení. Zároveň bude autorizace pozastavena podle odstavce 6 písm. a) na dobu výkonu jakéhokoliv trestu, nikoliv pouze odnětí svobody.  

K odstavci 7

Obsah sedmého odstavce se přebírá z dosavadní právní úpravy.

K odstavci 8

Ze stejných důvodů jako v případě zániku autorizace se stanoví povinnost Komory provést bezodkladně záznam o pozastavení autorizace.

K odstavci 9

Povinnost autorizovaného inženýra oznámit Komoře všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro odejmutí nebo pozastavení autorizace, zůstává zachována. Skutečnost, že opomenutí splnění této povinnosti má za následek disciplinární řízení, plyne dostatečně z § 16q, na tomto místě se tedy toto pravidlo vypouští jako duplicitní.

K bodu 24 – § 16j odst. 4

Ustanovení je doplňováno takovým způsobem, aby v případě, kdy některý z orgánů Komory nejedná v souladu s tímto zákonem nebo vnitřními předpisy Komory, bylo možné takovou situaci řešit s využitím interních pravidel Komory. Tato pravidla budou stanovena v Organizačním řádu Komory.    

K bodu 25 – § 16l odst. 1

Nově se doplňuje možnost Komory vnitřním předpisem stanovit podmínky, za kterých se členové mohou zúčastnit sněmu využitím vzdáleného přístupu, budou-li podmínky takové účasti upraveny vnitřním předpisem Komory. Navržená úprava reaguje na potřebu modernizace vnitřního fungování profesní samosprávy a umožnění flexibilnějšího výkonu práv delegátů při zachování řádného průběhu jednání shromáždění delegátů.
Současně se ponechává na vnitřních předpisech Komory, aby stanovily konkrétní technické a organizační podmínky účasti prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, včetně způsobu ověřování totožnosti delegátů, výkonu hlasovacích práv nebo zabezpečení průběhu jednání. Úprava tak vytváří obecný zákonný rámec umožňující využití moderních komunikačních prostředků při zachování autonomie profesní samosprávy.
K bodům 26 a 28 – § 16l odst. 2 písm. b) a 16m odst. 1 písm. d)

Zkušenosti z praxe ukazují, že schvalování některých činností sněmem, který se koná každé 3 roky, může být nepraktické. Příkladem toho jsou standardy výkonů a dokumentace, což je oblast, která je velice dynamická. Z tohoto důvodu se navrhuje přesunout kompetenci schvalování standardu výkonů a dokumentace představenstvu. 

K bodům 27 a 31 – § 16l odst. 2 písm. e) a § 16m odst. 3 a 4

Předkládaným návrhem se podrobněji stanoví procesy a vztahy mezi jednotlivými orgány Komory a umožní přezkum jejich jednání tak, aby byla posílena důvěryhodnost a zákonnost jednotlivých procesů. Upřesňuje se, že kompetence sněmu zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva se netýká rozhodnutí, která mají charakter rozhodnutí podle správního řádu, neboť taková rozhodnutí mohou být zrušena či změněna pouze k tomu příslušnými orgány na základě řádných či mimořádných opravných prostředků. V daném případě však má jít o rozhodnutí v obecném slova smyslu, zejména tedy rozhodnutí organizačního, ekonomického, provozního a obdobného charakteru.
Zároveň se doplňuje výslovné stanovení odvolacího orgánu pro rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí představenstva a také orgánů, které by byly příslušné k řešení mimořádných opravných prostředků.
K bodu 32 – § 16o odst. 1

Legislativně technická úprava v návaznosti na změny týkající se vzniku autorizace.

K bodům 33 a 34 – § 16o odst. 2

Po vzoru návrhu změny autorizačního zákona se explicitně doplňuje kompetence autorizační rady vydávat osvědčení o autorizaci. Toto doplnění nebude mít praktický dopad na činnosti Komory, neboť je vydávání osvědčení obsaženo již ve vnitřních předpisech Komory.  

K bodům 35 až 43 – § 16q

Jedná se o zpřesnění textu a uvedení jej do souladu s návrhem změny autorizačního zákona – podrobněji viz odůvodnění ke změnám v § 20 autorizačního zákona. Dále se upravuje pozice předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v rámci disciplinárního řízení. Pravidla, která již plynou z jiných procesních předpisů, zejména správního řádu, například možnost vyžádat si předložení dokladů či možnost autorizovaného zeměměřického inženýra odvolat se proti rozhodnutí, kterým mu bylo disciplinární opatření uloženo, se jako duplicitní vypouští.  
K bodům 44 až 45 a 47 – § 17a, 17b a 17d

Návrhem se upřesňuje příslušnost orgánů katastru a zeměměřictví a Ministerstva obrany k projednávání přestupků na úseku zeměměřictví tak, aby byly jednotlivé kompetence jednoznačně stanoveny a nedocházelo k interpretačním nejasnostem.

K bodu 46 – § 17c

Zákonem č. 88/2023 Sb. se prodloužila doba, po kterou je opakované porušení povinnosti podle zákona bráno jako opakované spáchání přestupku, a to ze 3 let na 5 let. Ustanovení se v praxi neosvědčilo, a proto je lhůta opětovně zkrácena na 3 roky.     

K přechodným ustanovením

V návaznosti na zavedení nové povinnosti autorizovaného zeměměřického inženýra být pojištěn se stanoví lhůta pro vydání vnitřního předpisu Komory upravujícího minimální limit pojistného plnění a současně přechodné období pro splnění nových požadavků na rozsah pojištění autorizovaných osob. Navržená úprava zohledňuje potřebu poskytnout autorizovaným zeměměřickým inženýrům dostatečný časový prostor pro přizpůsobení pojistných vztahů nové právní úpravě. 
Dále je potřebné pro případy, kdy k odejmutí autorizace došlo před účinností zákona, umožnit dodatečně stanovit, po jaké době může osoba, které zanikla autorizace, požádat o opětovné udělení autorizace. Ustanovení, podle kterého se tak může stát nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace, se totiž zrušuje, a je zájem na tom, aby důsledky odejmutí autorizace podle právní úpravy do účinnosti novely byly pokud možno stejné jako důsledky zániku autorizace podle § 16i odst. 2 zákona. Proto se navrhuje mechanismus stanovení doby upravený v poslední větě § 16i odst. 2 dodatečně aplikovat i na případy, kdy k odnětí autorizace došlo před účinností zákona.

K části třetí – změna stavebního zákona
K § 285 odst. 1
Podle dosavadní právní úpravy je uchazeč o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora povinen nést náklady spojené s přípravou na zkoušku a jejím vykonáním. Právní úprava však dosud jednoznačně neupravuje subjekt oprávněný tyto finanční prostředky vybírat a spravovat. 
Organizaci zkoušek autorizovaných inspektorů dosud zajišťuje koordinační rada zřízená oběma Komorami na základě zákonného zmocnění. Koordinační rada však není právnickou osobou ani jiným subjektem nadaným právní osobností, což v praxi vyvolává nejasnosti při správě finančních prostředků určených k úhradě nákladů spojených s organizací zkoušek.

Navrhuje se proto výslovně stanovit, že poplatek spojený s přípravou na zkoušku a jejím vykonáním hradí uchazeč komoře, jejímž je členem. Současně se zakotvuje oprávnění komory stanovit výši a způsob úhrady poplatku vnitřním předpisem.

Současně se stanoví požadavek, aby výše poplatku odpovídala nákladům na přípravu a konání zkoušky, a zakotvuje se maximální výše poplatku. Tím dochází k vytvoření transparentního rámce pro stanovení výše poplatku při zachování požadavku jeho přiměřenosti.
K části čtvrté – účinnost

Účinnost je navrhována na 1. ledna 2027, jde tedy o standardní termín nabytí účinnosti podle zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Navrhované úpravy nevyžadují výraznější legisvakační dobu.
V Praze dne 18. května 2026

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš

podepsáno elektronicky

Ministryně pro místní rozvoj:

Mgr. Zuzana Mrázová

podepsáno elektronicky

48