Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část
A Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů 
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), od doby své účinnosti prošel několika novelizacemi, a to zejména v souvislosti s přistoupením ČR do EU, vydáním směrnice o uznávání odborných kvalifikací a přijetím nového stavebního zákona. Nebyl však dosud podroben celkové revizi, která by vyhodnotila ustanovení z hlediska aplikace zákona v praxi. V souvislosti s aplikací autorizačního zákona lze sledovat problémy u některých ustanovení pro jejich nepřesnost nebo nadbytečnost. 
Konkrétní problém představuje především nedostatečná právní úprava oborů a specializací autorizovaných osob. Dle současného stavu jsou obory a specializace stanoveny vnitřním předpisem příslušné komory, tedy České komory architektů (ČKA) a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) (dále jen „Komory“), což s sebou nese vysokou míru právní nejistoty, jelikož údaje nejsou snadno dohledatelné. Vzhledem k tomu, že stavební úřad je zodpovědný za ověření projektové dokumentace, tedy že je zpracována autorizovanou osobou s příslušným oborem či specializací, je nezbytné, aby obory a specializace byly stanoveny přímo právním předpisem a byla tak zajištěna právní jistota a dostupnost potřebných informací pro jednoznačný výkon činnosti stavebního úřadu, neboť pokud dojde k pochybení stavebního úřadu a stavební úřad ověří projektovou dokumentaci, ke které nebyla daná osoba oprávněna, nese za to následně odpovědnost. 
Dalším problémem je, že od doby přijetí autorizačního zákona se zásadním způsobem vyvinuly studijní obory ve stavebnictví na vysokých školách, přičemž nové studijní obory nemají svoji odpovídající autorizaci a absolventi těchto oborů se z tohoto důvodu musí autorizovat v oborech příbuzných. 
Ostatní identifikované problémy jsou pouze technického charakteru, kdy v praxi způsobuje problémy například nedostatečná lhůta pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, nedostatečná definice bezúhonnosti autorizované osoby nebo způsob započtení praxe pro složení zkoušky. Dále byly identifikovány problémy ve vnitřním fungování Komor, tedy v nedostatečné úpravě pravomocí jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

B Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů 
Návrh zákona reaguje na poznatky získané z praxe. Novelou dochází k zakotvení zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, který stanoví podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech a stanoví dílčí specializace pro tyto obory. Tím dojde k vyřešení zásadního problému, kdy podle současné právní úpravy jsou obory a specializace stanoveny vnitřním předpisem příslušné Komory a není tudíž zajištěna dostatečná právní jistota. 
Dále dochází k zavedení nové autorizované osoby – autorizovaného stavitele. Tento nový statut reaguje na vývoj studijních oborů ve stavebnictví na vysokých školách, kdy nyní jsou vyučovány obory, jejichž předmětem je pouze odborné vedení provádění staveb, ale nikoliv samotné projektování staveb. Autorizovaný stavitel je navrhován jako osoba, jejíž primární výkon činnosti bude v oprávnění vést provádění staveb v pozici stavbyvedoucího, nebude však mít oprávnění zpracovávat projektovou dokumentaci.
Dále je navrhováno vyřešit problémy identifikované v praxi. Konkrétně je navrhováno například prodloužení lhůty pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, zpřesnění definice bezúhonnosti autorizované osoby, zpřesnění způsobu započtení praxe pro složení zkoušky atd. Dále se navrhuje zpřesnit vnitřní fungování Komor, tedy konkretizovat pravomoci jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku	
Stávající právní úprava způsobuje problémy, které jsou podrobněji popsány v částech A a B. Cílem novely je tyto problémy vyřešit, tedy zajistit právní jistotu tím, že dojde k zakotvení oborů a specializací přímo na úrovni právního předpisu a dojde ke zkvalitnění fungování Komor tím, že budou vyřešeny nedostatky zmíněné výše.
Uvedeného cíle není možné dosáhnout jinak než novelou autorizačního zákona, jelikož působnost autorizovaných osob a Komor je řešena autorizačním zákonem.


D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky 
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.). Navrhovaná právní úprava plně respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.


E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie 
Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty. Evropský soudní dvůr v rozsudku C-75/22 Komise v. Česká republika konstatoval, že Česká republika tím, že nepřijala opatření podle čl. 7 odst. 3 směrnice 2005/36 nezbytná k tomu, aby veterinární lékaři a architekti měli možnost poskytovat služby v rámci volného pohybu služeb pod profesním označením hostitelského členského státu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice. Česká republika na uvedené již reagovala zákonem č. 152/2023 Sb., kterým došlo k novelizaci § 30c odst. 2 autorizačního zákona, kam bylo doplněno, že hostující osoby jsou oprávněny používat odpovídající označení podle § 13 odst. 1. Tím byl legislativní nedostatek vytýkaný v citovaném rozsudku zhojen.

F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána 
Návrh zákona se netýká mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

G Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky 
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány dopady na státní rozpočet a další veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele. Navrhovaná právní úprava má částečný dopad na podnikatelské subjekty, jelikož autorizované osoby jsou podnikatelskými subjekty, přičemž návrh zákona stanoví, že specializace autorizovaných osob budou nově stanoveny prováděcím právním předpisem k tomuto zákonu, přičemž doposud byly specializace stanoveny vnitřním předpisem příslušné komory. Uvedená změna však bude na samotné autorizované osoby mít minimální dopad, jelikož autorizace nadále uděluje příslušná komora a nedochází k zásadní změně jednotlivých specializací, naopak pouze se posiluje jejich role, kdy nově budou součástí prováděcího právního předpisu. Návrh zákona však důsledně ctí zásadu profesní samosprávy, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj nikterak nezasahuje komoře do jejích vnitřních záležitostí, tedy autorizace nadále uděluje příslušná Komora a současně příslušná komora sama určuje, jakým způsobem bude probíhat zkouška odborné způsobilosti k získání autorizace. 

H Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí 
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Předmětným návrhem nedochází k žádným negativním dopadům na specifické skupiny obyvatel. Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí. 

I Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů 
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

J Zhodnocení korupčních rizik 
Navrhovaná právní úprava není předmětem korupčního rizika.

K Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 

L Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále nemá negativní dopad ani na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou a na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.


M Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, a to včetně dopadů na územní samosprávné celky. 

N Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady do zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy.


II. Zvláštní část

K části první – změna autorizačního zákona

K bodu 1 – § 1 písm. b)
Stanoví se nový druh autorizované osoby. Nově zákon bude upravovat také postavení, práva a povinnosti autorizovaného stavitele. 

K bodu 2 – § 3
Dochází k doplnění autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby. Podle současného právního stavu (§ 13 odst. 1 věta poslední autorizačního zákona) je pojem „autorizovaný stavitel“ možným označením pro autorizovanou osobu v oborech na úrovni autorizovaný inženýr nebo technik. V současnosti je toto označení požíváno především osobami, které vykonávají odborné vedení provádění stavby, tedy výkon funkce stavbyvedoucího na stavbě realizované stavebním podnikatelem jako zhotovitelem stavby nebo na stavbě realizované svépomocí, jedná-li se o stavbu pro bydlení nebo o stavbu, která je kulturní památkou.
Autorizovaný stavitel navrhovanou novelou získává zcela jiné postavení, které nově autorizační zákon definuje jako odbornou způsobilost autorizované osoby vykonávat odborné vedení provádění stavby, tedy výkon činnosti stavbyvedoucího při realizaci staveb v jemu příslušném oboru. Navrhovaná novela autorizovanému staviteli odnímá pravomoc vypracovávat dokumentaci pro povolení záměru či projektovou dokumentaci dle stavebního zákona. Autorizovaný stavitel proto bude specialistou dozorujícím realizaci staveb. 
Zavedení nového typu autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, je v současné době potřebné ze dvou zásadních důvodů. Hlavním důvodem vzniku této osoby je skutečnost, že vysoké školy zavádí nové studijní obory zaměřené na provádění staveb. U těchto oborů je vzdělávací důraz kladený především na technologické postupy ve výstavbě a provádění staveb. Zároveň je v několika posledních letech zaznamenán Komorami zvýšený zájem o hostování autorizovaných osob ze Slovenska specializujících se výlučně na dozor nad realizací staveb, které do ČR přicházejí za prací. 
Nově navrhovaný rozsah působnosti pro autorizované stavitele je řešením problémů realizační praxe staveb a současně je nabídnutým řešením adekvátní úrovně autorizace a s ní spojené zodpovědnosti studentům nově vznikajících oborů pro realizaci a provádění staveb (obory uznané pro tento stupeň autorizace) a osobám majícím zájem o usazenou nebo hostující činnost v této oblasti, které přicházejí do ČR jako autorizované osoby ze zahraničí. Tyto osoby mají ve své domovské zemi omezenou úroveň odborné profese a jejich uznání v ČR pro výkon činnosti jako hostující nebo usazené osoby podle autorizačního zákona není v současné době možné bez rozdílových zkoušek. 
Stávajícím osobám, které si zvolily označení „autorizovaný stavitel“ v daném oboru, bude nabídnuto ponechání tohoto typu autorizované osoby s vědomím, že budou fungovat jako stavbyvedoucí s nemožností vypracovat ověřenou projektovou dokumentaci ve smyslu stavebního zákona. V případě, že budou chtít stávající autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“ vyhotovovat a ověřovat projektové dokumentace, bude jim vydáno nové osvědčení a razítko pro úroveň, v níž jim byla udělena autorizace.

K bodu 3 – § 4
Cílem zákona je zakotvit jednotlivé dílčí specializace na úrovni právního předpisu. Dle současného stavu jsou obory stanoveny zákonem, ale dílčí specializace jsou stanoveny vnitřním předpisem příslušné komory, což s sebou nese vysokou míru právní nejistoty, jelikož údaje nejsou snadno dohledatelné. Vzhledem k tomu, že stavební úřad je zodpovědný za ověření projektové dokumentace, že je zpracována autorizovanou osobou s příslušným oborem a dílčí specializací, je nutné, aby dílčí specializace byly stanoveny přímo právním předpisem a byla tak zajištěna právní jistota. 
V současné době Ministerstvo pro místní rozvoj i Komory řeší časté problémy v praxi, kdy je obtížné zjistit, zda daná autorizovaná osoba má oprávnění konkrétní stavbu projektovat. S těmito problémy se nesetkávají pouze stavební úřady, ale například i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo pro místní rozvoj v této věci opakovaně ve spolupráci s Komorami vydávalo metodické pokyny k usměrňování dané problematiky, které však nejsou právně závazné. Zároveň současný stav představuje hrozbu, že stavební úřad povolí stavbu, pro kterou byla projektová dokumentace vypracována neoprávněnou osobou. Z tohoto důvodu je v rámci transparentnosti a vyšší právní jistoty navrhováno specializace stanovit v prováděcím právním předpisu. 
Z výše uvedených důvodů dochází k vypuštění § 4 odst. 3 zákona a namísto toho se do § 6 vkládá zmocnění vydat prováděcí právní předpis v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, kterým budou obory a dílčí specializace definovány.

K bodu 4 a 5 – § 5 odst. 3
Z důvodu vzniku nové autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, musí být tato osoba uvedena v ustanoveních, které upravují evidování těchto osob. Nově se zavádí, že autorizovaný stavitel je zapsán v seznamu autorizovaných stavitelů, který je vedený Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Navrhované doplnění tohoto ustanovení je nutné z důvodu nastavení stejných základních atributů, jako je tomu v případě jiných autorizovaných osob, tedy autorizovaných techniků, autorizovaných inženýrů a autorizovaných architektů. 

K bodu 6 až 8 – § 5 odst. 4
V rámci revize jednotlivých oborů, v nichž uděluje autorizaci Česká autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, je navrhována jejich redukce. Jedná se konkrétně o vypuštění oboru stavby pro plnění funkce lesa, v němž je k 1. 5. 2024 autorizováno pouze 54 autorizovaných osob. Současně je navrhováno přesunutí této odbornosti do nové specializace stavby pro plnění funkce lesa v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, která bude stanovena prováděcím právním předpisem autorizačního zákona. Věcná náplň těchto oborů velmi úzce souvisí, neboť v rámci staveb pro plnění funkce lesa jsou obvykle řešena také vodní díla, kterými jsou například bystřiny. Dále dochází ke zpřesnění názvu oboru technika prostředí staveb o technická zařízení budov, a to zejména z důvodu provazby na studijní obory technických středních a vysokých škol.

K bodu 9 – § 5 odst. 5
Vzhledem k zavedení zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, kterým dojde k definování oborů a stanovení specializací autorizovaných osob, se vypouští odstavec 5, který je vzhledem ke zmocnění nadbytečný.

K bodu 10 – § 6
Ustanovení zavádí zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, kterým dojde k definování oborů a stanovení dílčích specializací autorizovaných osob. 
Specializace představují dílčí členění některých oborů. Například obor dopravní stavby má dvě specializace pro autorizované techniky a stavitele, jedná se o specializaci doprava kolejová a specializaci doprava nekolejová. Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství pak pro autorizované techniky a stavitele mají 3 specializace, a to pro stavby hydrotechnické, stavby zdravotně technické a stavby meliorační a sanační. Samostatně udělovanými specializacemi je například zkoušení a diagnostika staveb či energetické auditorství.
S ohledem na skutečnost, že v rámci specializací dochází k častým změnám, není účelné uvedené upravovat na úrovni zákona, neboť zákon by musel být často novelizován a nebylo by možné flexibilně reagovat na vývoj jednotlivých specializací. Z tohoto důvodu je navrhováno, aby specializace byly upraveny na úrovni prováděcího právního předpisu.
V návaznosti na stávající právní úpravu je dále stanoveno, že v těchto specializacích rovněž udělují autorizaci Komory. 

K bodu 11 až 13 – § 7 odst. 1 až 5
Ustanovení zpřesňuje, od jakého okamžiku Komora umožní složení slibu, kdy může žadatel, a to i opakovaně, požádat o udělení autorizace a jakou formou bude udělena autorizace. K této změně bylo přistoupeno z důvodu zajištění vyšší míry právní jistoty. 
Nově je jednoznačně stanoveno, že autorizace se uděluje rozhodnutím ke dni složení slibu, přičemž autorizační rada pouze ověřuje splnění podmínek uchazeče a k tomuto vydává uchazeči oznámení, kterým stvrzuje splnění podmínek a umožňuje mu složit předepsaný slib. 
Současně se prodlužuje lhůta z jednoho měsíce na tři měsíce, do kdy je nutné umožnit uchazeči složit předepsaný slib. Uvedené sníží administrativní náročnost daného úkonu, jelikož v případě velkého množství uchazečů je administrativně a časově náročné umožnit všem složit předepsaný slib během jednoho měsíce. V případě prodloužení lhůty je možné úspěšné uchazeče rozdělit do menších skupin a každé umožnit složit předepsaný slib samostatně v delším časovém horizontu.

K bodu 14 – § 7 odst. 7
Stanoví se, že proti udělení nebo neudělení autorizace není přípustné odvolání, a to z důvodu nadbytečnosti, neboť splnění podmínek k udělení autorizace zkoumá autorizační rada v rámci řízení o udělení autorizace. I přesto, že ustanovení vylučuje možnost odvolání, stále je možné proti tomuto rozhodnutí podat správní žalobu a je tudíž zajištěna možnost ochrany v případě, že by rozhodnutí vybočovalo ze zákonného rámce. 

K bodu 15 – § 8 odst. 2
Doplňuje se definice bezúhonnosti, kdy je nově stanoveno, že za bezúhonnou se nepovažuje ten, komu byla uděleno disciplinární opatření vylučující nebo omezující výkon činnosti autorizované osoby. Jde o nejpřísnější postih, který Komora může autorizované osobě udělit, a to pouze za závažné porušení povinností. Z tohoto důvodu taková osoba nemůže být pro účely autorizačního zákona považována za bezúhonnou. 

K bodu 16 až 18 – § 8 odst. 3 a 4
Dochází k zavedení požadavku minimálního vzdělání pro autorizovaného stavitele, které je navrženo ve stejném rozsahu jako u autorizovaného technika. Vzhledem k tomu, že oprávnění autorizovaného technika a autorizovaného stavitele při provádění staveb jsou obdobná s tím rozdílem, že autorizovaný stavitel nemůže samostatně zhotovovat projektovou dokumentaci, je účelné, aby jejich požadované vzdělání bylo stejné pro zajištění kvality a odbornosti výstavby.

K bodu 19 – § 8 odst. 7 písm. d)
Pro autorizovaného stavitele se stanovuje povinná praxe pro získání autorizace, která je stanovena stejná jako u autorizovaného technika, a to z důvodu, že jejich činnost je při provádění staveb obdobná.

K bodu 20 – § 8 odst. 8
Z důvodu odstranění nejednoznačnosti současného znění zákona dochází k vložení nového odstavce upravujícího započitatelnost odborné praxe. Do doby odborné praxe nelze započítat praxi prováděnou v souběhu s řádným studiem na vysoké škole, kterým se žadatel připravuje na výkon profese. Zkušenost a odborná praxe jsou klíčovými faktory pro kvalifikaci profesionálů v různých oborech. Je však důležité odlišovat mezi odbornou praxí získanou v rámci řádného studia na vysoké škole a praxí prováděnou nezávisle mimo vysokoškolské prostředí. Praxe prováděná v souběhu s řádným studiem na vysoké škole zpravidla není plně kompatibilní s praxí, která je vyžadována pro danou autorizaci. Žadatelé během studia nejsou v plném rozsahu vystaveni reálným pracovním situacím, ačkoli mohou získat teoretické znalosti a dovednosti. Z tohoto důvodu je navrhováno vyloučení odborné praxe získané v průběhu vysokoškolského studia z počítání doby odborné praxe pro účely autorizace. Tento krok zajistí, že autorizované osoby budou mít skutečnou a relevantní praxi, která odpovídá požadavkům a standardům v jejich oboru. Obdobná úprava je například u advokátních koncipientů, kterým se taktéž praxe získaná během studia nezapočítává do praxe pro účely složení advokátní zkoušky.

K bodu 21 – § 8 odst. 10
Současné znění zákona stanovuje fixní výši poplatku za zkoušku odborné způsobilosti. Takovéto stanovení fixní výše sazby zabraňuje adekvátnímu přizpůsobení výše poplatku aktuálním podmínkám. 
Navrhovaná úprava přenáší pravomoc stanovit výši poplatku a způsob jeho úhrady na vnitřní předpis Komory. Tímto krokem je umožněna flexibilita v nastavení poplatků.
Flexibilní systém umožní Komorám lépe reagovat na aktuální potřeby a okolnosti, jako jsou změny ve složení zkoušky, nárůst nákladů na administrativu, technologické inovace nebo změny v regulaci.

K bodu 22 – § 8 odst. 11
V souvislosti se zavedením autorizovaného stavitele jako autorizované osoby je doplněno znění jeho slibu, které je obdobné jako u ostatních autorizovaných osob.

K bodu 23 – § 11 odst. 1 písm. a)
Nově ustanovení zavadí přísnější atributy ovlivňující pozastavení autorizace autorizované osobě. Uložení dalších (alternativních) druhů trestů, byl-li takový trest autorizované osobě udělen za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem jeho činnosti, znamená pozbytí bezúhonnosti autorizované osoby a musí být tedy také důvodem pozastavení udělených autorizací. 

K bodu 24 – § 11 odst. 1 písm. e)
S ohledem na požadavky praxe se do odstavce 1 navrhuje doplnit nové písmeno e), které umožňuje Komoře pozastavit udělenou autorizaci autorizované osobě, která je v prodlení s úhradou členského příspěvku déle než 2 měsíce, pokud byla Komorou k úhradě příspěvku vyzvána a poučena o následcích nezaplacení. Nedodržení povinnosti platby členského příspěvku by nemělo zůstat bez následků a zároveň by na něj mělo být pružně reagováno. Nedodržení povinnosti platby členského příspěvku je záležitostí, která může Komoře způsobit finanční problémy, a proto je navržen mechanismus, který umožní Komoře účinně vybírat členské poplatky.

K bodu 25 a 26 – § 12 odst. 1 a 6
Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („…tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“). 
Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace. 

K bodu 27 – § 12 odst. 8 
Komory jsou samosprávné organizace, které vykonávají veřejnou správu, doposud jim však chybělo oprávnění vyžádat si výpis z rejstříku trestů. 
Ustanovení je navrženo s cílem posílit transparentnost a důvěru v rámci dozorčího procesu Komory. Povinnost předložit výpis z rejstříku trestů odpovídá potřebě zajistit, aby dozorčí rada byla obeznámena s relevantními informacemi o trestním záznamu autorizovaných osob, a aby se zabezpečila integrita a důvěryhodnost dozorčího procesu.

K bodu 28 až 30 – § 13 a § 14
Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby.

K bodu 31 – § 15a
Navrhuje se vypuštění ustanovení, jelikož úprava se obecně řídí občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Zvláštní úprava v autorizačním zákoně z tohoto důvodu není nutná.

K bodu 32 – § 15c
Ustanovení nedůvodně omezuje podnikání, kdy je nutné, aby většina společníků a jednatelů byla autorizovanými osobami. Uvedené není nutné, jelikož zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník poskytují dostatečnou ochranu, aby činnost společnosti byla vykonávána řádně a s péčí řádného hospodáře. V tomto ohledu postačuje, aby mezi jednateli a společníky figurovala alespoň jedna autorizovaná osoba, která zajistí dostatečnou odbornost společnosti. 

K bodu 33 – § 16
Navržená úprava staví najisto, že autorizovaná osoba musí být pojištěna ke dni složení slibu, ale nemusí pojištění sama uzavírat a platit. Uvedené reaguje na skutečnost, že Komora může sama svým členům pojištění poskytnout a platit a současná úprava v tomto ohledu způsobovala výkladové potíže, jelikož nebylo zřejmé, zda pojištění ze strany Komory je dostatečné, či zda na základě tohoto ustanovení musí autorizovaná osoba uzavřít vlastní pojištění a mít tak de facto pojištění dvě.

K bodu 34 – § 17 úvodní část ustanovení
Legislativně technická úprava. 

K bodu 35 – § 17 písm. c)
S přijetím nového stavebního zákona pozbyli autorizovaní architekti oprávnění samostatně vypracovat dokumentaci pro provádění stavby jako celek, když bylo v § 17 písm. c) stanoveno, že mohou vypracovávat toliko její architektonicko-stavební část. Nová vyhláška o dokumentaci staveb však zavádí dva typy dokumentace pro provádění staveb, a to jednu obecnou, která se použije pro všechny stavby, a druhou specifickou, která se použije pouze pro stavby rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci.
Kvalifikace autorizovaných architektů zahrnuje dovednosti potřebné k vypracování všech složek dokumentace pro provádění stavby u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, z tohoto důvodu se autorizovaným architektům zavádí oprávnění projektovat dokumentaci pro provádění staveb u těchto staveb.
  
K bodu 36 – § 17 písm. k)
Legislativně technická úprava, která zesoulaďuje terminologii s novým stavebním zákonem. Nově je udělována autorizovanému architektovi pravomoc k odbornému vedení odstraňování stavby v pozici stavbyvedoucího. 

K bodu 37 – § 17 písm. m)
Uvedené oprávnění vyplývá z občanského zákoníku, speciální úprava v autorizačním zákoně je tudíž nadbytečná.

K bodu 38 až 42 – § 18 odst. 1
Legislativně technické úpravy a zesouladění terminologie s novým stavebním zákonem. Současně dochází k vypuštění oprávnění zastupovat stavebníka, jelikož uvedené vyplývá z občanského zákoníku, úprava v autorizačním zákoně je tudíž nadbytečná.

K bodu 43 – § 18 odst. 2
Vzhledem k zavedení zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, kde budou řešeny charakteristiky jednotlivých oborů a stanovení jednotlivých specializací, je tato úprava nadbytečná a bez náhrady se vypouští. 

K bodu 44 až 46 – § 19
Legislativně technické úpravy a zesouladění terminologie s novým stavebním zákonem. Současně dochází k vypuštění oprávnění zastupovat stavebníka, jelikož uvedené vyplývá z občanského zákoníku, úprava v autorizačním zákoně je tudíž nadbytečná.

K bodu 47 – § 19 písm. i)
Dochází k zavedení oprávnění provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zákon o zeměměřictví nestanoví jinak, pro autorizovaného technika, stejně jako u ostatních autorizovaných osob. Není účelné, aby pouze autorizovaný technik toto oprávnění neměl, jelikož právě autorizovaný technik je typicky odpovědný za realizaci stavby z pozice stavbyvedoucího. Současně dochází k omezení oprávnění, pokud zákon o zeměměřictví, který upravuje činnost autorizovaných zeměměřičů, stanoví jinak.

K bodu 48 – § 19a
Pravomoci autorizovaného stavitele jsou stanoveny v rozsahu realizačních prací, tedy odborného vedení provádění stavby, provádění technického dozoru stavebníka nad realizací stavby, řízení příslušných odborných stavebních a montážních prací a provádění geodetických měření pro vytyčovací práce na stavbě, pokud zákon o zeměměřictví nestanoví jinak. Autorizovaný stavitel není oprávněn k projektování. 

K bodu 49 – § 20
Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („…tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“). 
Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace.  

K bodu 50 – § 21 odst. 2
Dochází k prodloužení promlčecích lhůt, subjektivní lhůta se navrhuje prodloužit z šesti měsíců na jeden rok, a objektivní lhůta se navrhuje prodloužit ze tří let na čtyři roky.   
K prodloužení dochází zejména z důvodů zajištění kvalitnějšího prověření možných pochybení autorizovaných osob a z důvodu, že současná lhůta byla nepřiměřeně krátká a často došlo k objasnění disciplinárního deliktu až po uplynutí promlčecí lhůty a nebylo tak možné viníka potrestat. 

K bodu 51 – § 21 odst. 4
V případě jednoduchých opakujících se provinění nemusí být obligatorně nařizováno ústní jednání, pokud o to disciplinárně obviněný výslovně nepožádá. Uvedené zkrátí disciplinární řízení v jednoduchých věcech, které není obtížné objasnit, a bude zajištěn efektivnější postih disciplinárních deliktů. 

K bodu 52 – § 22 odst. 2
Ustanovení doplňuje možnost představenstvu Komory změnit přezkoumávané rozhodnutí, nikoliv jej pouze potvrdit nebo zrušit a vrátit k dalšímu řízení. Předmětná změna byla provedena z důvodu naplnění zásady hospodárnosti řízení a k zamezení zbytečnému prodlužování samotného řízení v případech, kdy není vyžadováno opětovné komplexní posouzení stavovského soudu. 

K bodu 53 a 54 – § 22a odst. 4, § 30c odst. 2, § 23 odst. 2 
Legislativní úprava vyplývající ze zavedení autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby.

K bodu 55 – § 23 odst. 5
Doplňuje se výslovná úprava, že Komora představuje právnickou osobu, která je samosprávnou stavovskou organizací a vykonává veřejnou správu na úseku udělování, odnímání a pozastavování autorizací. Uvedené platilo již doposud, je však účelné toto jednoznačně uvést v textu zákona.

K bodu 56 – § 23 odst. 6 písm. b)
Česká komora architektů zastřešuje rovněž autorizované architekty v oboru krajinářská architektura, a tedy pojem krajina ve výčtu působnosti zřetelně absentuje. Z tohoto důvodu je do ustanovení doplněno, že Česká komora architektů v rámci své působnosti spolupůsobí při ochraně tvorby krajiny.

K bodu 57 – § 23 odst. 6 písm. u)
S ohledem na požadavky praxe se ustanovení rozšiřuje o novou působnost Komor. Nově Komora bude moci vydávat příslušné doklady autorizovaným osobám za účelem umožnění jejich volného pohybu podle práva Evropské unie. Je tak činěno v souladu s právem Evropské unie.

K bodu 58 – § 25 odst. 1
Navrhované ustanovení upravuje povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, a to nejméně jednou za dva roky. 
Povinnost svolávat zasedání valné hromady každoročně Českou komoru architektů zatěžuje organizačně i finančně. Náklady na jedno zasedání se pohybují kolem 500 000 Kč, přičemž násobně větším nákladem jsou v součtu stovky hodin práce zaměstnanců České komory architektů, které každoroční organizace vyžaduje. Ve srovnání s ostatními profesními komorami není přitom neobvyklé, že se zasedání valné hromady koná v nižší frekvenci, a to například u Exekutorské komory jednou za 2 roky, u Komory patentových zástupců jednou za 3 roky a u České advokátní komory jednou za 4 roky.

K bodu 59 a 60 – § 25 odst. 4 písm. i) a j)
S ohledem změnu odstavce 1 tohoto ustanovení, které mění povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, nejméně jednou za dva roky, je rozděleno schválení rozpočtu Komorami mezi Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českou komoru architektů. 
Shromáždění delegátů jako nejvyšší orgán České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě schvaluje rozpočet. Valná hromada jako nejvyšší orgán České komory architektů schvaluje tzv. rozpočtový rámec pro dvouleté období tj. pro období, v němž se hospodaření České komory architektů bude pohybovat v období mezi dvěma valnými hromadami. 

K bodu 61 – § 25 odst. 5 a 6 a § 29 odst. 3
V rámci interního fungování České komory architektů se navrhuje prodloužení doby mandátu členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu čtyř let. 
Změna se navrhuje v souvislosti se snížením frekvence povinného svolání valné hromady z jednoho roku na dva roky. Funkční období se navrhuje prodloužit na čtyři roky, aby bylo možné konání voleb 1x za dva roky a zároveň aby byl zachován princip průběžné obměny členů orgánů, kdy na každém konání valné hromady by tak byla volena polovina členů orgánů.

K bodu 62 – § 26 odst. 1 písm. h)
Doplňuje se písmeno h), které umožňuje představenstvu České komory architektů, jakožto statutárnímu orgánu této komory, schvalovat rozpočet na kalendářní rok, a to v rámci rozpočtového rámce daného rozhodnutím valné hromady. 
Úprava je navrhována v souvislosti se snížením frekvence povinného svolání valné hromady z jednoho roku na dva roky. Rozpočet na kalendářní rok bude schvalovat představenstvo jako nejvyšší výkonný orgán.
  
K bodu 63 – § 27 odst. 1 písm. a)
Cílem navržené úpravy je upřesnit rozsah kontrolní pravomoci, obdobně jako tomu je v případě jiných profesních komor, a to pouze ve vztahu k výkonu profese. 

K bodu 64 – § 28 odst. 1
V rámci zajištění vyšší míry právní jistoty je na úvod ustanovení § 28 vložen nový odstavec upravující základní rámec stavovského soudu včetně jeho působnosti. Současná úprava neobsahovala základní vymezení, což v některých případech vedlo k nepřehlednosti a nejasnostem v interpretaci ustanovení.
Stavovský soud může vést rovněž řízení smírčí anebo řízení rozhodčí. Rozhodčím řízením se rozumí pro potřeby tohoto zákona řízení, jehož cílem je nalézt spravedlivé řešení sporu mezi dvěma či více autorizovanými nebo registrovanými osobami, popřípadě mezi autorizovanou nebo registrovanou a jinou osobou, a jehož výsledkem je rozhodčí nález, který není exekučním titulem.

K bodu 65 – § 29 odst. 2
Navržená úprava rozšiřuje dosavadní výčet pravomocí autorizační rady Komory a tím reaguje na požadavky vznesené z praxe obou Komor. 
Podle navržené úpravy náleží nově do působnosti autorizační rady sestavovat seznamy škol s uznaným nebo příbuzným vzděláním pro jednotlivé obory, upřesňovat rozsah potřebné odborné praxe pro možnost udělení výjimky ze vzdělání, vydávat osvědčení o splnění podmínek podle § 7 odst. 1 a navrhovat podmínky pro pozastavení a obnovení autorizace.

K bodu 66 a 67 – § 29 odst. 3
Komory jako samosprávné organizace vykonávající veřejnou správu na úseku udělování a odnímání autorizací neměly doposud postaveno najisto, že předseda autorizační rady je vždy osoba navržená příslušnou Komorou, což porušuje princip, že Komora by měla jako samosprávná organizace o svých záležitostech rozhodovat sama. Nově se tedy zavádí, že předsedou autorizační rady musí být osoba navržená příslušnou komorou a posiluje se tak princip nezávislosti Komor. 

K bodu 68 – § 30 odst. 2 písm. a)
Daná úprava má za cíl pouze zesouladit pojmy a definice používané v rámci právního předpisu, aby byla eliminována možnost nejednoznačného výkladu a interpretace. Z uvedeného důvodu se navrhuje nahrazení sousloví „členské poplatky“ souslovím „členské příspěvky“.

K bodu 69 – § 30a odst. 1
Současné znění § 30a odst. 1 odkazuje na § 7 odst. 1 písm. b), který uvádí „příslušníky členského státu Evropské unie“. Tímto odkazem není jednoznačné, zda pod toto označení spadají i občané České republiky. V častých případech tato skutečnost vedla k nejasnostem a z tohoto důvodu se navrhuje zpřesnění, kdy se včleňuje do textu i odkaz na písmeno a), které uvádí, že Komora udělí na podkladě písemné nebo elektronické žádosti autorizaci tomu, kdo je občanem České republiky. 

K bodu 70 – § 30a odst. 2
Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby.

K bodu 71 a 72 – § 30c odst. 2 § 30d odst. 2, § 30l odst. 3 a příloze
Legislativně technická úprava.

K bodu 73 – § 30d odst. 3
Ustanovení zavádí, že výši poplatku za podání žádosti o uznání odborné kvalifikace stanoví vnitřní předpis Komory. Ačkoliv je výše poplatku ze zákona vypuštěna, samotná povinnost zaplatit poplatek v zákoně zůstává.

K bodu 74 – § 32 odst. 2
Dosavadní ustanovení upravovalo speciální postup při uznávání oprávnění k výkonu činností pro autorizované osoby, jež byly pověřeny touto činností obdobným orgánem Slovenské republiky. Tato speciální úprava je v současné době již obsoletní a z tohoto důvodu se vypouští. 

K bodu 75 – § 32 odst. 2
Úprava staví najisto, že i v případě osob, kterým je ze strany Komory autorizace uznána, se postupuje podle § 9 odst. 1, tedy že je Komora zapíše do seznamu autorizovaných osob a vydá jim autorizační razítko.

K bodu 76 – § 33
Převážná část ustanovení se vypouští, jelikož upravovalo pouze činnost Komor při jejich vzniku a určení prvotních orgánů Komor a ustanovení je tudíž obsoletní. Ustanovení se nově nahrazuje zmocněním pro Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání vyhlášky k provedení § 6, kterou budou stanoveny charakteristiky jednotlivých oborů a stanoveny specializace autorizovaných osob. 

K části druhé – změna stavebního zákona

K bodu 1 – § 232 odst. 2 písm. g)
Úprava odstraňuje legislativní chybu v novém stavebním zákoně, která souvisí s výkonem vybraných činností autorizovaných osob podle autorizačního zákona. 
Základní koncepcí nového stavebního zákona je, že se všechny povolovací procesy integrují do jednotného „povolení záměru“, s tím se pojí i integrace povolovacích dokumentací a namísto dosavadních několika stupňů projektové dokumentace (dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení) existuje jediná dokumentace pro povolení stavby. 
Nový stavební zákon nezakládá zmocnění pro stanovení obsahových náležitostí dokumentace skutečného provedení stavby, avšak při kolaudaci je vyžadována geodetická část této dokumentace. Uvedené je zjevnou chybou, proto se navrhuje její odstranění. Realizovaná stavba musí odpovídat dokumentaci pro povolení záměru a dojde-li v průběhu realizace stavby k podstatnému odchýlení se od této projektové dokumentace, pak je nutné žádat o změnu stavby před dokončením, která je projednána v řízení na žádost, jejíž nedílnou součástí je dokumentace „nového“ stavu záměru. Tato dokumentace ověřená příslušným stavebním úřadem pak nahradí dokumentaci pro povolení záměru a je dokumentací, podle níž bude také stavba kolaudována. Dokumentace skutečného provedení stavby tak podle nového stavebního zákona již není relevantní. 
Současně se doplňuje zpřesnění, že podklady pro zápis do digitální technické mapy musí být způsobilé k takovému zápisu. Přezkum stavebního úřadu týkající se podkladů pro zápis do digitální technické mapy by neměl být pouze formálním přezkumem, nýbrž skutečně by mělo být přezkoumáváno, že předložený identifikátor odkazuje na existující záznam v informačním systému příslušné digitální technické mapy kraje. Pokud by k uvedenému zpřesnění nedošlo, úprava ve stavebním zákoně by byla de facto zbytná, neboť by nezakládala jistotu získání relevantních dat digitální technické mapy, která by tímto sama pozbývala své relevantnosti. 

K bodu 2 – § 285 odst. 1
Dle dnešní právní úpravy je uchazeč o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora povinen za zkoušku zaplatit. Právní úprava však neupravuje, komu je nutné za zkoušku poplatek uhradit a kdo tyto finanční prostředky spravuje. Autorizovaní inspektoři nejsou podřízeni ani jedné z Komor a oprávnění k činnosti jim uděluje Ministerstvo pro místní rozvoj, proto byla oběma Komorami zřízena tzv. koordinační rada, která zkoušky autorizovaných inspektorů organizuje a spravuje finanční prostředky. Koordinační rada však není orgánem s právní subjektivitou, proto je správa finančních prostředků problematická. Z tohoto důvodu se jednoznačně zavádí úprava, že poplatek za zkoušku se hradí příslušné komoře, která bude finanční prostředky spravovat.

K části třetí – změna zákona o zeměměřictví

K bodu 1 – § 6 odst. 2
S ohledem na skutečnost, že nový stavební zákon již nepočítá s tím, že by měla být vyhotovována dokumentace skutečného provedení stavby, nelze plošně ukládat vlastníkům staveb, které tvoří polohopisný obsah kartografických děl, povinnost předložit na vyzvání orgánům veřejné správy uvedeným v § 4 odst. 2 geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení kartografických děl. Nadto byla tato potřeba překonána technickým vývojem, když údaje, které měly být tímto způsobem získávány, lze v současnosti pro potřeby vedení kartografických děl již získat vhodnějšími a efektivnějšími způsoby, zejména bezkontaktními metodami sběru prostorových dat jako je např. pozemní snímkování, snímkování pomocí bezpilotních prostředků (dronů) nebo laserové skenování. Ustanovení se proto bez náhrady vypouští.

K bodu 2 – § 12 odst. 2
S ohledem na skutečnost, že nový stavební zákon již nepočítá s tím, že by měla být vyhotovována dokumentace skutečného provedení stavby, nahrazuje se tento pojem tak, aby pokud bude v souvislosti s dokončením stavby potřebné provést její zaměření (např. pro potřeby vedení evidence technické infrastruktury jejím vlastníkem podle § 168 stavebního zákona), podléhaly tyto výsledky zeměměřických činností i nadále ověření.

K bodu 3 – § 16e odst. 4
Navrhuje se explicitně zdůraznit některé povinnosti autorizovaného zeměměřického inženýra, které doposud v textu zákona o zeměměřictví nebyly přímo řešeny. Jedná se o povinnosti tvořící elementární součást výkonu činnosti každého autorizovaného zeměměřického inženýra, které jsou explicitně zakotveny ve vnitřních předpisech České komory zeměměřičů (dále jen „Komora“) schválených na ustavujícím sněmu v prosinci 2023 přítomnými členy Komory. Autorizovaný zeměměřický inženýr má být tudíž povinen řídit se obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy Komory a platit řádně a včas členské příspěvky. Navrhuje se také zakotvit povinnost být pojištěn, a to pro autorizovaného zeměměřického inženýra, který aktivně vykonává činnosti, pro které Komora uděluje autorizaci. Povinnost tudíž nedopadá na ty autorizované zeměměřické inženýry, kteří nejsou aktivní a platí pouze snížený členský příspěvek, nebo ty, kteří mají pozastavenou autorizaci. Povinnost pojištění se vztahuje na celou dobu výkonu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra. Jedná se o povinnost běžně požadovanou i v jiných stavovských komorách, jako je například ČKA či ČKAIT [viz například § 16 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů].

K bodu 4 – § 16f odst. 3 písm. f)
Návrh zákona reaguje na reálné zkušenosti s předmětným ustanovením. Ukazuje se, že požadavek 5 let odborné praxe v České republice pro zkušené autorizované zeměměřické inženýry, kteří mají za sebou dlouholetou úspěšnou praxi v zahraničí v oblasti geodézie ve výstavbě, je příliš dlouhá doba. K osvojení si postupů podle právních předpisů v České republice by postačovala doba kratší. Z tohoto důvodu se autorizovanému zeměměřickému inženýrovi, který ověřuje výsledky zeměměřických činností podle § 16f odst. 1 písm. c), tedy výsledky zeměměřických činností využívaných ve výstavbě, umožňuje započíst část praxe získané v zahraničí. Konkrétně se mu uznají 2 roky praxe ze zahraničí a v České republice bude muset vykonat zbývající 3 roky. Započtení praxe bude v souladu s Autorizačním a zkušebním řádem Komory v jednotlivých případech posuzovat autorizační rada. 

K bodu 5 – § 16f odst. 3 písm. g)
Legislativně technická úprava.

K bodu 6 – § 16f odst. 3 písm. h)
Jedná se o úpravu, která předmětné ustanovení uvádí do souladu s textem návrhu novelizace autorizačního zákona.

K bodu 7 až 9 – § 16f odst. 3 písm. i), odst. 5, odst. 6
Návrh zákona logicky přeskupuje obsah předmětných ustanovení, aby byla zřejmá posloupnost kroků k získání autorizace. Návrh zákona stanoví, že autorizace vzniká na základě rozhodnutí autorizační rady. Pokud autorizační rada autorizaci udělí, nemusí vyhotovovat písemné rozhodnutí. Pokud autorizaci neudělí, pak musí vyhotovit rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení autorizace. Jedná se o administrativní zjednodušení procesů. Vzhledem k tomu, že stěžejním pro udělení autorizace je výsledek autorizační zkoušky, stanoví se, že proti rozhodnutí autorizační rady není přípustné odvolání. Tento text se inspiruje návrhem novelizace autorizačního zákona. Pokud uchazeč splní podmínky, Komora mu umožní složení slibu do 3 měsíců od právní moci rozhodnutí autorizační rady o udělení autorizace. V tomto případě se po vzoru návrhu změny autorizačního zákona lhůta prodlužuje o 2 měsíce v návaznosti na praktické poznatky autorizovaných osob. Upřesňuje se, že autorizace vzniká ke dni složení slibu. 

K bodu 10 a 11 – § 16f odst. 8, 9 a 10
Po vzoru návrhu změny autorizačního zákona se zpřesňuje ustanovení o bezúhonnosti, kdy se za bezúhonného nepovažuje i ten, komu bylo pravomocně uloženo disciplinární opatření vylučující nebo omezující výkon činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra. 
Současně se stanoví, že si Komora bude sama žádat Rejstřík trestů o vydání dokladů pro účely ověření bezúhonnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů. Smyslem tohoto ustanovení je přenést související břemeno z autorizovaných zeměměřických inženýrů na Komoru. Ta je orgánem veřejné moci, který by měl co možná nejméně zatěžovat své členy.

K bodu 12 – § 16h odst. 5
Za účelem zvýšení transparentnosti návrh zákona obsahuje rozšíření údajů, které budou přístupné veřejnosti v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. Jedná se jednak o identifikátor datové schránky, jednak údaj o pozastavení autorizace a ukončení pozastavení autorizace. Dále byla provedena formální oprava chybného odkazu.

K bodu 13 až 16 – § 16i odst. 6 a 10
Návrh zákona uvádí do souladu podmínky pro pozastavení autorizace s návrhem změny autorizačního zákona, když Komora pozastaví autorizaci v případě prodlení s úhradou členského příspěvku déle než 2 měsíce. Před tím musí být autorizovaný zeměměřický inženýr Komorou vyzván k úhradě příspěvku a poučen o následcích nezaplacení. Zároveň bude autorizace pozastavena podle odstavce 6 písm. a) na dobu výkonu jakéhokoliv trestu, nikoliv pouze odnětí svobody.  
Pro upřesnění se současně stanoví, že komora může odejmout či pozastavit autorizaci také samostatně, tj. pouze pro některou z kategorií uvedených v § 16f odst. 1. Bude tedy vždy záležet na vyhodnocení konkrétní situace.  

K bodu 17 – § 16j odst. 1
Do návrhu zákona se po vzoru návrhu změny autorizačního zákona explicitně doplňuje, že Komora na úseku udělování, odnímání a pozastavování autorizací a s tím souvisejících činností jako je vedení rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů a vedení disciplinárního řízení, vykonává veřejnou činnost. Ač by se tato okolnost dala dovodit z faktického výkonu činností Komory, je obvyklé i u jiných stavovských komor, že je toto ustanovení v zákoně obsaženo.  

K bodu 18 a 19 – § 16l a 16m
Zkušenosti z praxe ukazují, že schvalování některých činností sněmem, který se koná každé 3 roky, může být nepraktické. Příkladem toho jsou standardy výkonů a dokumentace, což je oblast, která je velice dynamická. Z tohoto důvodu se navrhuje přesunout kompetenci schvalování standardu výkonů a dokumentace představenstvu. 

K bodu 20 a 21 – § 16o odst. 2
Po vzoru návrhu změny autorizačního zákona se explicitně doplňuje kompetence autorizační rady vydávat osvědčení o autorizaci. Toto doplnění nebude mít praktický dopad na činnosti Komory, neboť je vydávání osvědčení obsaženo již ve vnitřních předpisech Komory.  

K bodu 22 až 24 – § 16q
Jedná se o zpřesnění textu a uvedení jej do souladu s návrhem změny autorizačního zákona. 

K bodu 25 až 32 – § 17a, 17b a 17d
V návaznosti na vypuštění povinnosti dosud obsažené v § 6 odst. 2 zákona se vypouští i tomu odpovídající skutkové podstaty přestupků. V této souvislosti se rovněž upřesňuje příslušnost orgánů katastru a zeměměřictví a Ministerstva obrany k projednávání přestupků na úseku zeměměřictví.

K bodu 33 – § 20
S ohledem na skutečnost, že nový stavební zákon již nepočítá s tím, že by měla být vyhotovována dokumentace skutečného provedení stavby, upravuje se zmocňovací ustanovení tak, aby mohla být zajištěna adekvátní vazba mezi stavebními a zeměměřickými předpisy, zejména mezi vyhláškou o dokumentaci staveb a vyhláškou č. 31/1995 Sb.

K části čtvrté – účinnost
Účinnost je navrhována na 1. července 2025, jde tedy o standardní termín nabytí účinnosti podle zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Navrhované úpravy nevyžadují výraznější legisvakanční dobu.
2