Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSD65EF6FP najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo pro místní rozvoj předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.
Materiál navazuje na Programové prohlášení vlády ČR, v němž je v kapitole s názvem Vnitřní bezpečnost a veřejná správa uveden závazek vlády: „Zlepšíme přípravu, kontrolu a zrychlíme postup při přezkumu výběrových řízení a veřejných zakázek. Více podpoříme nástroje předběžné tržní konzultace jako důležité součásti zadávání veřejných zakázek.“
Cílem předkládané novely zákona o zadávání veřejných zakázek a souvisejících zákonů je zajištění účinného a zejména co nejrychlejšího přezkumu zadávání veřejných zakázek tak, aby byl současně uspokojen veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky mohly být zadávány bez nepřiměřených průtahů. Tento veřejný zájem je zdůrazňován i v rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (viz např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 1. 2024, CROSS Zlín, a.s. proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci C 303/22).
Dlouhodobá praxe ukázala, že současná právní úprava pravidel přezkumu zadávání veřejných zakázek negarantuje účinný a efektivní přezkum zadávání veřejných zakázek tak, aby tyto mohly být zadávány bez nepřiměřených průtahů. To je dáno hned z několika důvodů. Česká republika je jediným členským státem Evropské unie, která má čtyři instance přezkumu (a jeden předstupeň institucionální obrany, kterým jsou námitky), a jako jediný členský stát má monokratický orgán, který o přezkumu zadávání veřejných zakázek rozhoduje. Z důvodu projednávání věci v mnoha instancích a z dalších souvisejících důvodů tak dochází k tomu, že 70 % všech rozhodnutí ve věci je Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vydáno v rozmezí 3 až 7 měsíců. Z těchto důvodů se zástupci vládních stran v prosinci 2023 dohodli na hlavních pilířích reformy přezkumu zadávání veřejných zakázek, které byly v březnu 2024 dohodou vládních stran dále korigovány a byly podkladem pro přípravu legislativního návrhu, který je tímto předkládán. Vládní strany se dohodly na níže uvedených pilířích reformy:
1. Jednoinstanční rozhodování: v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném na návrh nebude proti rozhodnutí možné podat rozklad, ani nebude možné toto rozhodnutí přezkoumat v přezkumném řízení. Proti tomuto rozhodnutí bude možné se bránit správní žalobou. Řízení o správní žalobě nebude blokovat uzavření smlouvy, pokud soud nevydá předběžné opatření či nepřizná odkladný účinek žaloby.
2. Senátní forma rozhodování: návrhem novely se zřizuje nový orgán Úřadu, Rada pro veřejné zakázky (dále jen „Rada“). O návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele budou rozhodovat specializované tříčlenné senáty Rady složené ze dvou stálých členů a jednoho ad hoc člena ze seznamu externích poradců vybraného dle předem jasně stanovených pravidel. Ve speciálních případech stanovených zákonem bude o věcech postoupených senátem Rady rozhodovat plénum Rady složené ze všech stálých členů Rady a předsedy Rady, kterým bude místopředseda Úřadu pro oblast veřejných zakázek. V řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném z moci úřední a v řízení o přestupku bude nadále v prvním stupni rozhodovat Úřad, o rozkladu proti těmto rozhodnutím Úřadu pak bude rozhodovat ve druhém stupni Rada.
3. Posílení procesní odpovědnosti účastníků řízení: o návrzích na přezkoumání úkonů zadavatele bude nadále rozhodováno v obecném návrhovém správním řízení, nikoliv ve speciálním sporném správním řízení. Návrh zakotvuje pro řízení o přezkumu zahájeném na návrh některé dílčí prvky sporného řízení v modifikované podobě. Jedná se zejména o oslabení zásady vyšetřovací a potlačení zásady materiální pravdy, a naopak posílení zásady dispoziční. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní se z velké části přenáší na účastníky řízení. Nejenže navrhovatel určuje předmět a rozsah přezkumu, ale účastníci řízení budou odpovědní za zjištění rozhodných skutečností. Návrhem navrhovatele bude Rada vázána a nebude oprávněna rozhodovat mimo jeho rámec.
4. Soudní přezkum se lhůtou pro rozhodnutí: zkracuje se lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu (resp. Rady) v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze 2 měsíců na 2 týdny. V případech, kdy soud nařídí předběžné opatření nebo přizná odkladný účinek žaloby, se stanovuje pevná lhůta 60 dnů pro rozhodnutí o žalobě. Za účelem snížení počtu nápadu věcí ke Krajskému soudu v Brně (zejména z důvodu odrazení od podávání účelových či šikanózních žalob) je navrhováno zvýšení soudního poplatku za podání žaloby ze současných 3 000 Kč na 50 000 Kč.
5. Přezkum veřejné zakázky ex offo automaticky neblokuje probíhající zadávací řízení: v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném z moci úřední (ex offo) automaticky neběží tzv. blokační lhůta, tedy zákonný zákaz uzavření smlouvy v rámci probíhajícího zadávacího řízení. Úřad může zakázat uzavření smlouvy vydáním předběžného opatření pouze ve výjimečných případech. Proti nařízení předběžného opatření lze podat rozklad k Radě.
Navrhovaná právní úprava novelizuje v první řadě zákon o zadávání veřejných zakázek, ve kterém jsou novelizována ustanovení týkající se přezkumu zadávání veřejných zakázek. Tato část zákona nyní systematicky přehledně upravuje tři druhy správních řízení, a to v části týkající se přezkumu zadávání veřejných zakázek na návrh (tj. návrhová řízení), v části týkající se přezkumu zadávání veřejných zakázek z moci úřední (tj. ex offo přezkum) a v části týkající se přestupků (tj. přestupková řízení). Nejvíce změn se v souladu s pilíři reformy přezkumu veřejných zakázek týká návrhových řízení (promítnutí pilířů 1, 2, 3 a 4).
Současně se navrhuje novelizace zákona o působnosti Úřadu, ve kterém je nově upravena organizace sekce Úřadu pro veřejné zakázky (vznik Rady, její složení, jmenování jejích členů apod.). V souvislosti s reorganizací je navrhována též novelizace zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, který stanovuje výši platu členů Rady. V zákoně o střetu zájmů se navrhuje, že stálý člen Rady je veřejným funkcionářem pro účely tohoto zákona. A konečně je navrhována novela zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, a to tak, aby tento zákon reflektoval relevantní změny v zákoně o zadávání veřejných zakázek.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, mezinárodními smlouvami i evropskou právní úpravou, nevede k diskriminaci žádných specifických adresátů právních norem.
Navrhovaná právní úprava s sebou nese některé nezbytné prvotní náklady související s reorganizací Úřadu a změnami v jeho personálním obsazení. Tyto náklady je však nutné vnímat jako investici do zefektivnění přezkumu zadávání veřejných zakázek, a tím pádem i do efektivnějšího a hospodárnějšího vynakládání veřejných prostředků ze strany veřejných zadavatelů. Zvýšení efektivity přezkumu zadávání veřejných zakázek s sebou v konečném důsledku přinese i finanční úspory na straně Úřadu z důvodu nižší administrativní a personální náročnosti navrhovaného způsobu přezkumu zadávání veřejných zakázek.
2